z èeské a slovenské Vídnì a okolí

Transkript

1 rantišek Buchal ( ) Významný vídeòský menšinový pracovník, pøedseda Menšinové rady, JSM, Èeského srdce, první pøedseda èeského poradního sboru a pøedseda èi místopøedseda i další spolkù. Zasloužil se o znovuslouèení menšinových organizací po roce Maturant gymnázia Komenského. 25. srpna 2001 zemøel významný vídeòský menšinový pracovník prof. Karel Matal. Byl pøedsedou Ès. strany sociálnì-demokratické v Rakousku, pøedsedou Jednoty Máj a místopøedsedou Menšinové rady, zahranièním èlenem Èeskoslovenského ústavu zahranièního od r Karel Matal se narodil ve Vídni 19. èervence 1923, byl absolvent Komenského školy. Po druhé svìtové válce novináø. V letech vydavatel Bohemica Viennensia, historických studií k èeskoslovenským dìjinám a o Vídeòských Èeších. V letech vedoucí archívu Rakouských odborových svazù (ÖGB). V letech øeditel Vídeòské kanceláøe Mezinárodního svazu svobodných odborù (IB G), v letech tajemník Mezinárodního oddìlení ÖGB. Spoluzakládající èlen Vídeòského spolku pro otázky menšin, èlen pøedstavenstva Rakouské ligy pro lidská práva. Èetné publikace nejen o èeské menšinì, napø. Èeskoslovenské odbory (Brusel 1979). VÝROÈÍ 26. záøí 1921 se narodil ve Vídni známý menšinový pracovník Miroslav Brožák. Absolvent èeského reálného gymnázia škol Komenský ve Vídni. Dlouholetý pøedseda Sdružení Èechù a Slovákù v Rakousku a kolektivní èlen Èeskoslovenského ústavu zahranièního. Bývalý aktivní volejbalista Sokola X, èlen Sokola a èlen pøedsednictva SK Slovan. Do cca osmdesátých let tajemník Školského spolku Komenský, v letech devadesátých jeho starostou. Po vstupu Sdružení Èechù a Slovákù v Rakousku do Menšinové rady se stal místopøedsedou Menšinové rady. Byl také èinný v ochotnickém divadelním spolku Vlastenecké omladiny. Redaktor Krajanských novin (døíve Vídeòské menšinové listy) zastaveno koncem roku Publikace: Kultura a sport v èeské menšinì po druhé svìtové válce (2003). Letos dne 20. února Miroslav Brožák zemøel. Pøed sto lety zemøel rakouský teoretický fyzik Ludwig Boltzmann. Boltzmann se narodil ve Vídni roku Disertaèní zkoušku složil z matematické fyziky na Vídeòské univerzitì a v pìtadvaceti letech se stal profesorem univerzity v Grazu. Pozdìji pùsobil také v Lipsku a ve Vídni. Bìhem studií zaujala Boltzmanna kinetická teorie plynù, kterou v roce 1860 vypracoval skotský uèenec James Clerk Maxwell. Teorie jednoduše vysvìtluje nìkteré ze základních zákonù plynù. Boltzmann zaèal teorii rozvíjet. S jeho závìreènými vývody však vìtšina fyzikální obce nesouhlasila. Tento odpor podstatnou mìrou pøispìl ke zhoršení zdravotního stavu vìdce (trpìl maniodepresivitou), který stále èastìji upadal do deprese a na pøelomu století se pokusil v Lipsku o sebevraždu. V roce 1902 se Ludwig Boltzmann vrátil do Vídnì. V té dobì mìl již tìžké astma, anginu pectoris a sužovaly ho nesnesitelné bolesti hlavy. Koncem léta roku 1906 odjel s rodinou na dovolenou do Duina u Terstu. Když si jeho žena s dcerou odešly zaplavat do moøe, spáchal Boltzmann sebevraždu obìšením. Stalo se tak bohužel právì v dobì, kdy Albert Einstein jeho vìdecké myšlenky potvrdil. z èeské a slovenské Vídnì a okolí Týden zahranièních Èechù v Praze Letošního ètvrtého Týdne se zúèastnili krajané z nìkolika kontinentù, a to zhruba ze tøiceti zemí, napø. z Jižní Ameriky, Spojených státù, Kanady i ze vzdálených konèin, jako Kyrgyzstán, a samozøejmì ze zemí Evropské unie. Ovšem komunity zahranièních Èechù ve svìtì jsou ovšem velmi rozdílné, na Západì mají jiné problémy než na Balkánì èi v Rusku. Stìžejními snad pro všechny krajany je zájem o zachování èeského jazyka, možnost studia na èeských školách, intenzivnìjší kulturní výmìna, do které právem patøí i možnost sledování èeské televize, možnosti dvojího obèanství, pro ty kteøí dvojí obèanství vlastní nebo mohou obdržet i možnosti korespondenèních voleb, v nìkterých pøípadech i otázka restitucí. Letos se jednání Týdne zahranièních Èechù rozdìlilo do sekcí, které o tìchto i jiných specifických potøebách krajanských komunit ve svìtì jednaly. Projednávaly se také body rezoluce, která byla pøed tøemi roky na konferenci pøijata. Podle dr. Èerného, jednoho z organizátorù Týdne, se prakticky z rezoluce dosud nic nenaplnilo, ale vztah mezi zahranièními krajanskými komunitami a èeskou politickou scénou se zmìnil pøeci jen k lepšímu. Nejvìtší zájem médií byl o závìreènou akci Týdne zahranièních Èechù o ocenìní Významných èeských žen ve svìtì. Letos byly ocenìny napøíklad malíøka a ilustrátorka paní Rut Kohnová, ekonomka Štìpánka Griffith Johnes ( její dìdeèek byl bratrancem ranze Kafky), mladá dirigentka, která žije ve Švýcarsku Olga Machoòová Pavlù, milionáøka paní Ivana Trumpová. Týdenní jednání krajanù doprovázel i kulturní a spoleèenský program. Jeho souèástí byla napø. výstava Èeský krajanský tisk ve svìtì, festival Èeská filmová tvorba v zahranièí, návštìva Náprstkova muzea a Národního archivu, závìreèná recepce v Senátu a další. (HB) Diplomacie Èeského velvyslance v Rakousku Rudolfa Jindráka ve funkci brzy vystøídá bývalý pražský primátor a dosavadní šéf zastoupení èeské metropole v Bruselu Jan Koukal. Uvedla to rakouská agentura APA s tím, že Koukal by mìl zaèít úøadovat v druhé polovinì listopadu. Dosavadní velvyslanec ve Vídni Jindrák ale s diplomatickým zastupováním Èeska v zahranièí nekonèí a v polovinì listopadu má nastoupit na místo velvyslance v Berlínì. 73 oznámení

2 oznámení Divadelní spolek VLASTENECKÁ OMLADINA Oscar Wilde zve srdeènì celou krajanskou veøejnost na lehkovážnou komedii pro vážné lidi: Jak je dùležité míti ilipa v sobotu v 17 hodin do divadelního sálu školy Komenského Režie: Alena Tobrmanová Hrají: Lukáš Andrejs, Peter Kubela, Jiøí Èech, Kateøina Andrejsová, Martina Kasanická Anna Vaïurová, Alena Tobrmanová, Lubomír Tobrman, Zdenìk Homolka Objednávky vstupenek: Anna Beranová, tel MIT FREUNDLICHER UNTERSTÜTZUNG DES BUNDESKANZLERAMTES Jak je dùležité míti ilipa aneb Co pøipravuje Omladina? Skonèila doba prázdnin a dovolených, slunìní a odpoèinku. Ach jó, že to ale zase uteklo?! A jako každý rok se i Vlastenecká omladina vrátila odpoèinutá, opálená èi dopálená, zkrátka v plné síle a elánu na divadelní prkna a zaèíná zkoušet na podzimní pøedstavení. Co jsme si pro diváky tentokrát pøipravili?! Naše již známá režisérka Alena Tobrmanová, po velkém režijním úspìchu Sluhy dvou pánù, sáhla opìt po známé a populární spoleèenské komedii Jak je dùležité míti ilipa, jejímž autorem je Oscar Wilde. Tato veselohra nás zavede do anglické spoleènosti konce 19. století. Její víc jak stoletá oblíbenost na divadelních jevištích svìdèí o tom, že hra je nadèasová a jak pøíbìh, tak hlavní hrdiny mùžeme naleznout v jakékoliv dobì. Dìj je v podstatì velice jednoduchý: dva mladíci si pro svoje povyražení vymyslí dva fiktivní pøátele, dvì dívky se zamilují do ilipa, nepøekonatelné pøekážky se øeší pomocí náhod a dynamických konverzací plných ironie, paradoxù a vtipného humoru. Režisérka se tentokrát rozhodla dát pøíležitost nadìjným mláïatùm Omladiny, které obsadila do hlavních rolí tøi z nich jsou bývalí studenti školy Komenského. Tak co, naši milí diváci a pøíznivci, chcete vidìt, jak je dùležité míti ilipa? Zveme Vás na dvì hodiny pøíjemné zábavy s herci èi cukráøkami z Vlastenecké omladiny! Premiéra se koná 18. listopadu v hodin v divadelním sále èeské školy. Vaši divadelníci 74 A Èaj nás opìt bude høát... Ano, naši milí, pomalu nastává období plískanic a sychravého poèasí a my, Omladináøi, Vás proto zveme na naše Èaje o páté, které Vás budou pravidelnì po celé zimní období zahøívat druhou nedìli v každém mìsíci. Aby nám bylo opravdu teplo a pøíjemnì, zamìøíme se na pohyb, v tomto pøípadì taneèní, a na pohodovou zábavu. Na pøíštím Èaji 12. listopadu, který bude zaèínat opìt tradiènì v 17 hodin, nám pøedvede naše mladá èlenka Erika se svým partnerem závodní show, sestavenou ze 4 latinsko-amerických tancù. A potom už mùže každý až do 21. hodiny vyzkoušet své vlastní taneèní kreace a konzumovat mòamky vlastnoruènì vyrobené ochotnými ochotníky. Zní to lákavì? Tak neváhejte a pøijïte za námi do velké klubovny èeské školy Komenského Vy všichni, kteøí máte rádi radost z pohybu, nových setkání a spoleèného veselí. Pøivítáme Vás s radostí. Termíny Èajù 2006/07: Termíny divadel 2007: 14. duben listopad 2007 Srdeènì Vaši divadelníci Nová otevírací doba Èeského centra Seit September 2006 sind die Öffnungszeiten des CC auf folgende Zeiten abgeändert, um den berufstätigen Besuchern des Tschechischen Zentrums den Zugang zu ermöglichen: Montag 14:00-17:00 Dienstag 10:00-13:00 und 14:00-17:00 Mittwoch 10:00-13:00 und 14:00-17:00 Donnerstag 10:00-13:00 und 14:00-18:00 reitag 10:00-13:00 Herrengasse 17, 1010 Wien, an: ccwien@czech.cz Tel. unter: 1/ AKADEMICKÝ SPOLEK VE VÍDNI A ÈESKÉ SRDCE ÚSTØEDÍ Zvou krajanskou veøejnost na pøednášku prof. PhDr. Miloslava Pojsla Generál Laffayet a Olomouc Slovanská beseda, 1010 Wien, Drachengasse 3 sobota, 25. listopadu 2006 v hod. Tìšíme se na Vaši návštìvu Bohatý buffet AKADEMICKÝ SPOLEK VE VÍDNI blahopøeje svému dlouholetému èlenovi a kulturnímu referentovi panu vrchnímu medicinálnímu radovi MUDr. Janu Petøíkovi k obdržení pamìtní medaile za mimoøádný pøínos k rozvoji èesko-rakouských vztahù

3 MUDr. Jan Petøík a JUDr. Rudolf Jindrák Dr. Petøík vyznamenán pamìtní medailí MZV MUDr. Jan Petøík pøevzal dne 19. øíjna t. r. z rukou velvyslance Èeské republiky v Rakousku J. E. JUDr. Rudolfa Jindráka pamìtní medaili Ministerstva zahranièních vìcí Èeské republiky za mimoøádný pøínos k rozvoji èesko-rakouských vztahù. V rámci slavnostního aktu na velvyslanectví Èeské republiky, který se konal v malém kruhu zvaných hostí, mj. velvyslance Slovenské republiky J. E. Prof. Jozefa Klimka a prezidenta Rakousko-èeské spoleènosti, bývalého starosty mìsta Vídnì, prof. dr. Helmuta Zilka, ocenil velvyslanec dr. Jindrák ve své laudatio zásluhy jmenovaného a zrekapituloval jeho život z hlediska vztahu obou zemí. Dr. Petøík byl vždy nejen uvìdomìlým Èechem, ale také loajálním obèanem Rakouské republiky. Bylo pro nìho logické, že se stal èlenem Rakousko-èeskoslovenské spoleènosti. Po rozdìlení ÈSR se také tato rozdìlila a dr. Petøík je od té doby èlenem pøedstavenstva Rakousko-èeské spoleènosti. Je aktivní na poli kulturních vztahù, pravidelnì pokládá ve výroèí osvobození za Rakousko-èeskou spoleènost vìnce u èeskoslovenského památníku v Mauthausenu. Byl iniciátorem provedení oratoria The Song of Terezín v pražské Státní opeøe dne 27. ledna 2003, tedy v den výroèí osvobození Osvìtimi. Dr. Petøík je èlenem Konzultativní rady Stálé komise Senátu PÈR pro krajany žijící v zahranièí a úèastní se pravidelnì jako delegát Týdne zahranièních Èechù v Praze. V roce 1985 dr. Petøík spoluzakládal za Menšinovou radu Støedisko rakouských národnostních skupin (Österreichisches Volksgruppenzentrum) pro tzv. autochtonní menšiny (tehdy èeská, slovinská, chorvatská a maïarská). Od jejího založení je také èlenem pøedsednictva rakouské poboèky EBLUL (European bureau for lesser used languages). Je èestným èlenem jednoty Sokol Vídeò 12-15, Akademického spolku ve Vídni a Školského spolku Komenský. (MJ, zkráceno) Výbor a redakce Kulturního klubu Èechù a Slovákù v Rakousku blahopøejí panu MUDr. Janu Petøíkovi k obdržení pamìtní medaile Ministerstva zahranièních vìcí ÈR za mimoøádný pøínos k rozvoji èesko-rakouských vztahù. oznámení Wrabetz: Einwanderer für den OR gewinnen Dass die Medienlandschaft sich in den nächsten fünf Jahren mehr verändern wird als in den vergangenen vier Jahrzehnten, hat der künftige OR - Generaldirektor Alexander Wrabetz laut eigenem Bekunden in seine Bewerbung für den höchsten OR -Job geschrieben. Ein ganz wesentlicher Punkt auch in Hinblick auf die Gewinnung neuen, jungen Publikums sei dabei, wie die rund eine Mio. in Österreich lebenden Menschen mit migrantischem Hintergrund an das OR -Programm herangeführt werden können. Dies erläuterte Wrabetz am Sonntag bei einer Konferenz des reien Radio Oberösterreich ( RO) im Rahmen der Ars Electronica in Linz. Es sei für den OR auch eine Überlebensfrage, wenn man sich etwa in Wien die Bevölkerungsstruktur anschaue, so Wrabetz. Wirklich gute Wege dafür habe jedoch auch international noch niemand gefunden. Bei der Veranstaltung unter dem Titel Re-Defining Public Service, zu der u. a. auch Steve Rogers, Chefentwickler für Neue Medien bei der BBC, der Kommunikationswissenschafter ritz Hausjell sowie Eva Simmler, Regisseurin des ilms Artikel 7 Unser Recht, sprachen, stand die Zukunft des öffentlich-rechtlichen Auftrags insbesondere auch in Hinblick auf reie Radios im Mittelpunkt. Kernherausforderung wird für Wrabetz in den kommenden Jahren sein, unsere Mission neu zu definieren und auch zu kommunizieren, welche Rolle der öffentlich-rechtliche Rundfunk spielen wird. Wrabetz sieht dabei die bleibende Notwendigkeit für einen OR als dual finanzierten Gesamtanbieter, dessen Aufgaben auch über den Auftrag anderer öffentlich-rechtlicher Sender hinausgehe ( Eine österreichische ilmindustrie kann es ohne OR nicht geben. ). Denn ein öffentlich-rechtlicher Rundfunk, der sich in eine Nische abdrängen lässt, hat keine Zukunft. Wrabetz glaubt nicht, dass sich der öffentlich-rechtliche Rundfunk in irgendeiner orm überlebt hat und öffentlich-rechtliche Aufträge künftig ausgeschrieben und an einzelne private Sender vergeben werden. Der OR müsse öffentlichen Mehrwert verbinden mit Reichweite, so Wrabetz. Dies bedeute auch, alle relevanten neuen Plattformen bespielen zu können und daher auch im Internet und neuen Medien, die sich entwikkeln werden, präsent sein zu müssen. Der künftige OR -Generaldirektor würde auch Ausweitungen der Medienförderungen etwa zu Gunsten reier Radios, die lokale oder gesellschaftliche Aufgaben erfüllen, die von Privaten oder dem OR nicht abgedeckt werden, begrüßen. Medien sind die Leitindustrie des 21. Jahrhunderts. Wenn man sich anschaut, wie relativ wenig wir in Österreich investieren, um diesen Sektor zu entwickeln, müsste hier noch Platz sein. Wrabetz sieht es als Aufgabe der Medienpolitik, auch Medieninitiativen jenseits des kommerziellen und jenseits des klassischen Öffentlich-Rechtlichen zu fördern. Bund und Länder sollen diese Mittel nicht aus den OR - Teilnehmerentgelten bestreiten, sondern aus jenen Geldern, die von Bund und Ländern unter dem Titel Rundfunkgebühr eingehoben werden. Aus diesem Betrag von rund 150 Mio. jährlich könnte Medienförderung abseits des Kommerziellen stattfinden. In Hinblick auf das von Simmler geforderten verstärkten Media Monitoring, also einer Stelle, die den OR in Hinsicht auf die Erfüllung des öffentlich-rechtlichen Auftrages beobachtet, warnte Wrabetz vor der Schaffung einer neuen Institution. Diese wäre letztendlich nicht wirklich entpolitisiert. Wrabetz will, dass sich der OR mehr der Debatte mit der Öffentlichkeit stellt: Dies ist in den vergangenen Jahren vielleicht zu kurz gekommen. Rogers betonte die Bedeutung, die Neue Medien in Zukunft für öffentlich-rechtliche Sender haben werden, insbesondere die neuen ormen der Partizipation durch die Medienkonsumenten. Mehr und mehr Inhalte werden nicht von den Sendern, sondern von der Öffentlichkeit geschaffen. Ebenso würde lokalisierten Programmen immer größere Bedeutung zukommen, betonte auch Karin Junker (Rundfunkrat Westdeutscher Rundfunk). Öffentlich-rechtliche Sender dürften nicht eine Art von Notprogramm dafür werden, was über die Kommerziellen nicht leistbar ist. (Sonntag, 03. September 2006) 75

4 oznámení Kulturní klub Èechù a Slovákù v Rakousku dìkuje všem dárcùm, bez jejichž finanèní podpory by se odhalení desky nemohlo realizovat. Zvláštní podìkování patøí pøedstavitelùm Rakousko-èeské spoleènosti. Arnold Richard Auerhan Zuzana Basler Ing. Helena Basler Richard Brandeis Madlenka Brandeis Dr. Marie Brazdil Heindrich Bruha Antonia Brunner Erika Cainer Rudolf Èech Svatopluk Cevela Vladimír Dusek Dipl. Ing. Jan Dvorakova Helena Engelmayr Jürgen leischmanová Jana lorian Jaroslav Gaisl Dr. Georgina Hammerschmied Eva Hampl Karl Haupt ranz Koneèný seznam dárcù sbírky na pamìtní desku Karlu Hašlerovi: Herget Christian Hoffmann Mag. Gerold Hostalek Ing. Miroslav Janes Dr. Blahoslav Jurnik Mag. Alois Kames Otakar Kebrle amilie Klein-Watrycz Dr. Helena Klub pøátel Rakouska ÈR Kofronová Anna Kofron Helene Konecny Gottlieb Kratochvil David Kostohryz W. Kovar Mag. Petr Krepela Zdenka Krsnak Jiri Kruliš Anna Lev Zdenka Líbalová Ludmila Lion Jindøich a Hana Mala Dr. Vladimira Málková Matatko Dipl. Ing. Jindrich Mauric Karel Mayer Antonin Mayer Jiri Menzl Maria Mohapp Lydia Miricka Marian Newerkla Mag. Dr. Stefan Novacek Dipl. Ing. Jiri Novotny Jaroslav Obselka Helene Panzenböck-Sedivy Renate Pech Mag. Jarmila Placek Dusan Procinger rantiška Rakousko-èeská spoleènost Rejlek riederike Rodt Hedy Ryskova Katerina Schmauz Vilemina Seda Johann Seda-Plasek Ludka Siblo Mag. Pavel (Schrammelquartett Pinkafeld) Smadišová Gertruda Sojka Ing. Georg Sokol XVI/XVII Sterba Nela Strnad Ota Vaïurová Ing. Anna Vanecek Dagmar Valach Prof. Jan, Belgie Velikovsky Dipl. Ing. Roman Vlastenecká omladina Worring Olga Zacek Eva Zamrazil Ing. Jaroslava Dárci koncert Dárci, kteøí si nepøáli být jmenováni 76

5 Divadelní festival: Theatersucht II006 Pøehlídka divadel z Èech i Moravy, všechna pøedstavení ve 20:00 v divadle Brett, Münzwardeingasse 2, 1060 Vídeò, tel. (01) ST Divadlo ANPU: Romeo a Julie Divadlo ANPU je volné sdružení, které založila v roce 1998 Bela Schenková. Svou èinnost zahájilo pøedstavením Svatební košile podle balady K. J. Erbena. V roce 2003 mìla premiéru na lodi Tajemství Divadla bratøí ormanù adaptace Shakespearova Romea a Julie. Poslední pøedstavení, které divadlo ANPU pøipravilo, je Zvoník od Matky Boží inspirovaný románem V. Huga. Divadlo ANPU je, dá se øíct, alternativní, experimentální divadlo hledající nové možnosti a prostøedky vyjádøení tìch nejvìtších lidských pocitù jako je láska, nenávist, vášeò, bolest, odvaha èi smrt. Divadlo ANPU hostuje v Praze na divadelní lodi Tajemství, v divadle Alfréd ve dvoøe, dále všude možnì po celé Èeské republice i na divadelních festivalech v Evropì. V roce 2005 se divadlu ANPU podaøilo díky pøátelùm získat divadelní šapitó a to stává jejich domovskou scénou. Romeo a Julie je pøíkladem alternativního divadla, ve kterém hlavní dekorací je sametová 3 m vysoká a 4 m široká opona s mìstem Verona a 70 let staré loutky marionety. Divadlo ANPU zvolilo svou vlastní cestu, jak ukázat základní lidský atributy, které jsou v tomto pøedstavení prezentovány skrze rùzné divadelní efekty, symboly a exprese. Pùvodním nápadem bylo uvést Romea a Julii, nejznámìjší Shakespearovo dílo, zcela jinak poukázat na to lidské, co se dílem prolíná, tzn. láska, nenávist, strach, upøímnost, štìstí, smrt atd. s neobvyklými divadelními efekty, symboly i rùznými možnostmi projevu. K tomu patøí i èetné druhy postav, které zde úèinkují mimo jiné i staré èeské loutkové divadlo s 80 let starými loutkami; herci, videoprojekce hudba, tanec a zpìv a pøedevším také rozdíl v dimenzích od malých k velkým nebo prolínání rùzných divadelních forem. PÁ Divadlo Continuo: Zatmìní O inscenacích Divadla Continuo nelze jednoznaènì øíci, zda se jedná o jarmareèní divadlo, poulièní cirkus èi loutkové pøedstavení. Pohyb, hudba, loutky (od deseticentimetrových maòáskù pøes jarmareèní loutky a masky až po figuríny v nadživotní velikosti), fyzické herectví, cirkusové a akrobatické techniky, stejnì jako postupy loutkového divadla to vše vytváøí poetiku jednotlivých inscenací, které vznikají ze spoleèné práce všech zúèastnìných. Ti vìtšinou nejen hrají, ale i vyrábìjí výpravu, kostýmy a loutky, píší texty a skládají hudbu do pøedstavení. Zatmìní po øadì inscenací, ve kterých se herci Divadla Continuo vznášeli nad hlavami divákù, se tvùrèí tým DC opìt výraznìji vrací i k loutkovým postupùm, které propojuje s pohybovým herectvím a výraznou výtvarnou stylizací. Zatmìní je metaforický pøíbìh èlovìka, který je stvoøen do svìta, kterému nerozumí a který mu uniká. A pøesto v nìm má obstát. Ve vztahu ke svìtu, k ostatním lidem i sobì. Má hrát roli, kterou nemohl studovat a kterou nemùže unést. Chce se schovat nìkam do stínu, nebýt vystaven tomu žáru. Kéž by nastalo zatmìní. Úkryt, který vyhledá, však jen budí zdání bezpeèí. Ve skuteènosti se stává opuštìným a zranìným, stejnì jako ruce, které ho stvoøily. Montáž pøíbìhù, jež se odehrávají za okny jednoho domu, jedné ulice, jednoho mìsta, jednoho svìta. Pøíbìhy samoty, pochyb a nadìje. Kam se podìjeme? Kudy ven, jak zpìt? Nìkde uvnitø hlodá touha, vzpomínka, na nìco, co jsme pøeci neprožili my, nebo alespoò ne v tomto životì. Vzpomínka na okamžik poèátku, èistoty a harmonie. A pak to vše spláchne vlna všedností a každodenností. Nadìji jsme nechali venku na dešti. Schovali jsme se, protože to svìtlo se nedalo vydržet. Zatmìní. SO Cirkus Alfred: Lamfiparnaso Jde o první hudební komedii na svìtì. Roku 1594 Ital Vecchi nemìl žádný model hudební komedie a tak napsal hru v madrigalech. Takže ve vìtšinì pøípadù šest hlasù lásku slibuje a šest hlasù lásku opìtuje nebo odmítá. Prostì scénicky tvar takøka nerealizovatelný. Komedie se dává v koncertním provedení s pøípadnì okostýmovanými zpìváky. Pokusili jsme se tento problém øešit pantomimickou hrou s loutkami, které herci vodièi udávají z neschopnosti výrazu, loutky opouštìjí, zvolna pøebírají jejich hru, vyjma jedné ortodoxní loutkáøky, která na vedené postavì trvá. Takže se souhra loutek a mimovaných postav prolíná, na závìr i mimované postavy pøijímají masky a jejich pohyby tuhnou do loutkových forem. Hrajeme na zpívanou a reprodukovanou hudbu, pro nás je základem scénický tvar pøedstavení. Zpívaný text neilustrujeme, ale zámìrnì unikáme do smìšných odchýlení od integrující linie pøíbìhu. Dramaturgie zpìvohry je zcela poplatná dobovým schématùm hraným soubory commedie dell arte, tedy nijak neprovokující a svým zpùsobem trapnì melodramatická. Jistá míra ironie vùèi tomuto tvaru dává zpìvohøe souèasnou podobu smìšného a tím hru modernizuje. NE PO Tereza Pálková: Na mìsíèním srpku V autorském hudebnì-pohybovì-hraném pøedstavení od Terezie Pálkové tvoøí scénu velký, bílým plátnem zahalený kraj, který slouží také pro stínohru a projekce v rámci pøedstavení. Toto místo se za úplòku zmìní na domov, slunce stejnì jako postava tìhotné ženy... V popøedí stojí klavír, se kterým dívka navazuje vztah a od kterého následnì utíká. Výchozím bodem pøedstavení je velké pøátelství mezi Terezií (klavíristka) a Marií (houslistka), které mimo jiné spojuje právì hudba. Jejich nekoneèné pøátelství je pøesto pøedèasnì ukonèeno náhlým odchodem Marie... Psaním dopisù se pak Terezie hledá a øeší tak své pubertální a existenèní problémy, dokud nedosáhne do bodu, ke kterému ovšem vùbec nechtìla dojít: pohodlný svìt konzumu a pozlátko spokojeného života. Pøece jen se však není schopná adekvátnì zaèlenit, takže oèekává další životní lekci... V pøedstavení jsou mìnìny hluboké emotivní zážitky s místy, které jsou smìšné a nìkdy až komicky distancované. Mluvené slovo je mìnìno za tanec a vrcho- oznámení 77

6 oznámení lem pøedstavení je pak spontánní hudba obou žen. Dalším dùležitým bodem je víra a její ztráta. Otázkou je, v co má èlovìk vìøit... v Boha, lásku, sebe samu nebo pøece jen na reklamy? ÚT ST Divadelní skupina KREPSKO: ragile Divadelní skupina KREPSKO vznikla v roce 2001 a je známa pøedevším díky svým èistým nonverbálním improvizacím, ale také díky absurdnímu èernému humoru a poetické hravosti, které jsou základem i fixním (neimprovizovaným) pøedstavením. Svìt skupiny KREPSKO je bolestnì lidský, plný nevyslovených pøání a znovunalézané dìtské hravosti, k níž nás vede cestou absurdního divadla a jemné klaunérie. Pøestože èesko-finská skupina KREPSKO pùsobí pøedevším v Praze, jeho èlenové a hosté pocházejí z rùzných zemí. Svou práci uvedlo KREPSKO v mnoha divadlech a na divadelních festivalech v Èechách, Nìmecku, Maïarsku, Holandsku, Belgii, Lucembursku, Chorvatsku, Slovinsku, Irsku, USA, Kanadì, Chile a v Pákistánu. ragile projekt, ve kterém tvùrci zkoumají postavu Laury z divadelní hry Sklenìný zvìøinec Tennessee Williamse jako pod zvìtšovacím sklem. Laura nás v naprostém tichu uvádí do intimního, zranitelného prostøedí, v nìmž se sebemenší pohyb stává astronomickou událostí. Skrze nezvykle soustøedìnou hru se propadáme hloubìji do mlèenlivé, avšak radostné samoty. ragile je formou výtvarného divadla, ve kterém se divadelní prostor chápe jako spoluhráè. Pomocí jemné práce svìtel a až obsedantním lpìní na detailních gestech se spoleènì s hrdinkou rozpadáme na støepy, ze kterých se bude potøeba znovu složit. Podíváte-li se na kousek delikátnì vyfouklého skla, myslíte na dvì vìci: jak je krásné a jak snadno lze rozbít Tennessee Williams 78 Výbor Školského spolku Komenský / Vorstand des Schulvereines Komensky seznam èlenù k listopadu 2006: Starosta / Obmann: Ing. Hanzl Karel 1. místostarosta / 1. Obmann-Stellvertreter: Mag. Rodt Pavel 2. místostarosta / 2. Obmann-Stellvertreter: Èerný Rudolf Jednatelka / Schritsführerin: Mag. Jonas Margita Místojednatel / Stellvertretender Schriftführer: Valenta Anton Pokladní / Kassier: Neuhold Edith Místopokladní / Kassier-Stellvertreter: Linha Jaroslava Další èlenové výboru / Weitere Vorstandsmitglieder: Hájek Sylva, Carmignato Pavla, Buchal Silvia, Kubeš Bohumil, Ing. Havlièek Alexander Revize / Revisionen: Dr. Leeb Walther, Kostohryz Tomáš, Norman Beata Øeditelství mateøské školy / Kindergartendirektion: Hájek Sylva Øeditelství BVS, BS / Direktion BVS, BS: Mag. Jana Hanzl Direktion ORg / Direktion ORg: Mag. Helena Huber RODIÈOVSKÁ RADA ŠKOL KOMENSKÉHO / ELTERN- VEREIN DER KOMENSKY-SCHULEN: Pøedsedkynì / Vorsitzende: Buchal Silvia Zástupkynì / Stellvertretende Vorsitzende: Braumüller Jarmilla Jednatelka / Schriftführerin: Mag. Poslusna Karolina Zástupkynì / Schriftführer-Stellvertreterin: Norman Beate Pokladní / Kassier: Varecka Eva Zástupce / Kassier-Stellvertreter: Bachler Michael Nula celá pä alebo nula celých pä? Neviete si rady? Zavolajte do jazykovej poradne! BRATISLAVA, 30. septembra (SITA) Keï si obèan nevie poradi s jazykovým problémom, môže požiada o pomoc Jazykovedný ústav ¼udovíta Štúra v Bratislave. Každý pracovný deò tam od 8:00 do 12:00 funguje telefonická jazyková poradòa. Okrem nej existuje aj mailová a poštová poradòa. Pre agentúru SITA to uviedla Silvia Duchková z jazykovedného ústavu. Vzorka záujemcov o služby telefonickej poradne je ve¾mi rozmanitá. Sú to ¾udia, ktorí pracujú s jazykom profesionálne, zamestnanci štátnej správy a samosprávy, advokátske kancelárie, zamestnanci rozlièných firiem, rodièia žiakov a študentov a ¾udia na dôchodku. Dôvodov, pre ktoré ¾udia telefonujú do poradne, je pod¾a Duchkovej viacero. Absolútna väèšina telefonujúcich sa chce vo svojej práci vyjadrova spisovne, správne a presne. Ïalším dôvodom, pre ktorý ¾udia vyh¾adávajú služby poradne, býva neistota èi nerozhodnos pri použití slov. Èasto si chcú potvrdi to, èo si už vyh¾adali v slovníkoch. Nezriedka do poradne volajú ¾udia, ktorí oèakávajú aj riešenie jazykových sporov. Èasté sú spory medzi vedúcim pracovníkom a sekretárkou. Ozývajú sa i rodièia detí, ktorým uèitelia dali zníženú známkou za diktát, písomnú prácu alebo test. Prevažná väèšina otázok súvisí so slovnou zásobou. Ako sa vyjadrila Duchková, frekventované sú otázky z oblasti politicko-spoloèenského života, ekonómie, výpoètovej techniky, bankovníctva, práva, technických aj humanitných odborov, ale aj cirkevnej terminológie. Sú to nielen zastarané slová, ale aj nové výrazy. Druhý okruh otázok predstavujú pravopisné problémy. Problematickým ostáva písanie ve¾kých zaèiatoèných písmen. Konzultácie sa týkajú aj písania slov osobitne alebo dovedna, písania mäkkého i alebo ypsilonu alebo rozde¾ovania slov. Poèetnú skupinu tvoria otázky o interpunkcii, najmä o písaní èiarky, spojovníka a pomlèky. Ïalšie konzultácie zahàòajú pod¾a Duchkovej texty príležitostných oznámení týkajú sa obdobia Vianoc a zaèiatku nového roka, ve¾konoèných sviatkov, teda obdobia, keï sa posielajú blahoprajné pozdravy a ¾udia chcú správne napísa názvy sviatkov, týkajú sa tiež promoèných, svadobných, rôznych pozvánok ako aj overovania textov pamätných tabú¾ a diplomov.

7 Zvýšený záujem o poradòu je aj v období prijímacích skúšok, keï si telefonujúci vyjasòujú problémy, o ktorých predpokladajú, že by mohli by predmetom prijímacích testov. Pracovníci poradne sú z èasu na èas postavení pred špeciálne otázky. Niektorých telefonujúcich rozèu¾ujú nové slová napríklad prihranièný, iných poburuje, ak niekto povie o zvieratách, že rodia, pretože pod¾a ich predstavy zvieratá môžu iba vrha mláïatá. Ako sa vyjadrila Duchková, jednu telefonujúcu pohoršil názov Svätá stolica a nedala si vysvetli, že pri slove stolica eviduje slovník až devä významov a že v danom spojení je toto slovo úplne správne. Alle weiteren Informationen und Kontaktmöglichkeiten entnehmen Sie bitte der unterhalb angeführten Internetseite. Stránky Jazykovedného ústavu ¼udovíta Štúra SAV Bratislava Nový jízdní øád Železnièní doprava na hlavních trasách v ÈR od platnosti nového jízdního øádu dále zrychlí. Spoje SC Pendolino posílí svou pozici nejrychlejšího pozemního spojení mezi Prahou a Ostravou. Úsek Praha-Holešovice Ostrava-Svinov zvládnou od 10. prosince o 13 minut rychleji oproti stávajícím 3 hodinám 22 minutám to bude 3 hodiny 9 minut. Zvýší se také nabídka rychlého spojení Prahy s Brnem, kdy Èeské dráhy nabídnou od nového jízdního øádu tøi páry spojù SC Pendolino (SC Slovenská strela, SC Johann Gregor Mendel a SC Smetana), které spojí Prahu s Brnem za 2 hodiny 23 minut. Spoje provozované rychlovlaky pendolino budou na trase Praha Brno minimálnì o 7 minut rychlejší než stávající autobusové spoje. Èeské dráhy slibují, že ve vìtšinì mìst, která mají více než 20 tisíc obyvatel, budou do deseti let modernizovaná nádraží v rámci projektu Živá nádraží. Dráhy používají na modernizaci nádraží nìkolik druhù financování z vlastních zdrojù (Dìèín, Choceò, Hradec Králové, Znojmo, Èeský Tìšín), financování za pøispìní mìst a municipalit (Tábor, Prostìjov, Zábøeh na Moravì, Ostrava-Svinov) nebo financování ve spolupráci se soukromým kapitálem (PPP) do tohoto programu je zaøazeno asi 60 stanic na èeské železnici. Pro poslední typ financování byly již vybráni a potvrzeni statutárními orgány partneøi pro nádraží napøíklad v Havlíèkovì Brodì, Kolínì, Praze hl. n. èi rantiškových Lázních. (Tisková zpráva ÈD) Pendolino dostane už brzy konkurenta RT Expres vyjíždí... Nový soukromý rychlík spoleènosti Railtrans zaène jezdit od 10. prosince mezi Ostravou a Prahou. Jeho pøedností by mìlo být zejména levné jízdné. Pøípravy tohoto projektu usilovnì bìží. Vlaky vyjedou k novému jízdnímu øádu v prosinci. Cena jízdného ve druhé tøídì bude èinit z Ostravy do Prahy nebo v opaèném smìru 240 Kè. Tyto spoje budou bez použití jakýchkoliv slevových karet, uvedl jednatel spoleènosti Railtrans Petr Šimral. Podle nìj také nebudou muset cestující platit za rezervaci místa k sezení. Zpáteèní jízdné bude podle nìj složeno ze samostatné ceny jízdy tam a zpìt, taková jízdenka bude stát 480 Kè. Rychlík bude jezdit osmkrát dennì v každém smìru. Jednotlivé soupravy budou odjíždìt z ostravského hlavního nádraží ve 4.24, 6.24 a Z Ostravy-Svinova pak v 4.32, 6.32, 8.32, 10.32, 12.32, 14.32, a Do Prahy-Holešovic první spoj dorazí v 8.02 hodin, a poslední ve hodin. Z Prahy bude soukromý rychlík odjíždìt v 6.34, 8.34, 10.34, 12.34, 14.34, 16.34, a hodin. Do Ostravy-Svinova budou soupravy dojíždìt každé dvì hodiny v dobì až 0.02 hodin. Poslední tøi spoje ve 20.11, a 0.11 hodin pojedou až na ostravské hlavní nádraží. Èeské dráhy se údajnì konkurence v podobì tohoto rychlíku nebojí. Podle mluvèího firmy Aleše Ondrùje je nabídka na trase z Prahy do Ostravy v souvislosti s provozem vlakù SC Pendolino zcela bezkonkurenèní z hlediska rychlosti pøepravy i nabízeného servisu. Pendolina by navíc mìla od nového jízdního øádu zkrátit cestu mezi Ostravou a Prahou pod tøi hodiny. Od prosincového jízdního øádu by mìlo dennì jezdit mezi Ostravou a Prahou ne šest párù tìchto vlakù jako nyní, ale sedm. Další novinkou z chystaného zimního jízdního øádu bude nový vlakový spoj EC 108 Krakov Praha èi nový mezinárodní spoj jedoucí pøes Ostravu s oznaèením IC 131 Bohumín Bratislava. (Moravskoslezský deník, ) oznámení Z NOVÝCH PUBLIKACÍ Súèasné Slovensko. Hrsg. von Jana PEKAROVIÈOVÁ und Miloslav VOJTECH. Bratislava: STIMUL Centrum vzdelávania UK. 239 S., zahlr. Abb. und Tab., ISBN , br. Úvod: Jana Pekarovièová Možnost objednávky: Studia Academica Slovaca Centrum pre slovenèinu ako cudzí jazyk ilozofická fakulta UK Gondova Bratislava tel./fax: +421/ 2/ Horst Kocour HASLBAUER: Transfuze Antona Horsta Pražské nakladatelství Pragoline vydalo knihu k pláèi i k smíchu, s kontrasty dìtství vs. dospìlost, válka vs. mír, zdraví výteèné i podlomené, sport špièkový nebo nulový, èesko-nìmecké vztahy veselé i nalomené. Místo dìje: nìmecký Weiden, Polsko, Ukrajina, Kavkaz, Karlovarsko, Sokolovsko ( alknovsko), Chebsko, Liberecko, Plzeòsko, západní fronta, dnešní Norimberk a Praha. Dìj se pne od roku 1939 do roku Ukazuje nìmeckého vojáka nejen z jiného úhlu, ale i spoleèné dospívání Èechoslovákù a egerlandských Nìmcù, v jejichž popøedí byly záliby jako kopaná, lední hokej, volejbal, box a klukoviny. Také zrození autoelektrikáøù a automechanikù hraje v knize dùležitou roli. Viz

8 oznámení Studia Academica Slovaca 35. Prednášky XLII. letnej školy slovenského jazyka a kultúry. Bratislava: STIMUL CIV UK 2006, 486 str. ISBN , EAN: Obsah: Miloslav Vojtech: Na úvod k 35. zväzku zborníka I. Juraj Dolník: Súèasný jazykovokultúrny svet Slovákov Monika Kapustová: Sémantické pole farieb a farebných odtieòov v slovenèine Jozef Mlacek: Opozícia svoje cudzie v zrkadle slovenskej frazeológie Slavomír Ondrejoviè Viktor Krupa: K jazykovej situácii a jazykovej legislatíve na Slovensku O¾ga Orgoòová Alena Bohunická: Jazykový obraz Slovenska na báze reklamy Marianna Sedláková: Prirodzený fonologický systém a vitálnos jazyka Miloslava Sokolová: Radixy, ich alomorfy a varianty v slovenèine Jozef Štefánik Mária Spišiaková: Slovenèina a španielèina vo vz ahu k dvojjazyènosti Eva Tibenská: Ekonomizácia v oblasti syntaktickej stavby slovenského jazyka II. Jozef Baïurík: Stredoeurópsky humanista Ján Jesenius-Jesenský ( ) Andrea Bokníková-Tóthová: K motívom slovenskej poézie šes desiatych rokov 20. storoèia Juraj Hamar: K štruktúre komického obrazu slovenskej ¾udovej piesni Zuzana Kákošová: Podoby slovenskej literatúry v 16. storoèí Anna Kruláková: O jednej téme v dráme 50. a 60. rokov 19. storoèia Eva Vojtechová: Od komického k tragickému Eva Tkáèiková: Karol Kuzmány, ¼udovít Štúr a evanjelický Zpìvník Ján Zambor: Interpretácia básne Jána Stacha Svadobná cesta III. Miloslav Vojtech: Podoby a modifikácie ideálu slovanskej vzájomnosti v slovenskej obrodeneckej literatúre Ladislav Èúzy: Slovanstvo ako súèas myšlienkových koncepcií ¼udovíta Štúra Juliana Beòová: Slovanský vklad do súèasnej európskej drámy ¼ubomír Chalupka: Recepcia hudby Leoša Janáèka v slovenskej skladate¾skej tvorbe po roku 1945 Zita Škovierová: Dnes ja tebe zajtra ty mne Ladislav Mlynka: Vodný mlyn a jeho terminológia v slovenèine a v slovanských jazykoch Pavol Žigo: Medzinárodný slavistický projekt Slovanský jazykový atlas Renáta Mraèníková: Kategórie životnosti a mužskej osoby v západoslovanských jazykoch Mira Nábìlková: Slovenèina v súèasnom èeskom prostredí Jana Pekarovièová: Slovenèina v slovanskom kontexte Jana Pekarovièová: Slavic Networking Možnost objednávky: Studia Academica Slovaca Centrum pre slovenèinu ako cudzí jazyk ilozofická fakulta UK Gondova Bratislava tel./fax: +421/ 2/ Ludìk NAVARA: Pøíbìhy železné opony Tuto knihu vìnoval autor dvìma dcerám, které nechápou, proè nìkdo utíkal do jiné zemì a riskoval pøitom život, a zároveò ji vìnoval Lumíru Salivarovi z Toronta, který to chápe velmi dobøe. Když Winston Churchill vyslovil v bøeznu 1946 svá památná slova, že na kontinentì byla spuštìna železná opona, málokdo tehdy dokázal docenit, jak pravdivá bohužel a vizionáøská byla jeho øeè. Peèlivì støežená hranice komunistického Èeskoslovenska byla dìjištìm tisícù dramat, kdy se Èeši a Slováci pokoušeli opustit tábor míru a socialismu mezi lety 1948 a Kniha nám ukazuje osudy lidí a jejich cestu za svobodou. Pøi nepovedeném útìku se lidé mìní na èíslo vìznì. Ti lidé se do vìzení kolikrát nedostali kvùli tomu, že nìco spáchali, ale kvùli tomu, že ten režim se jich strašnì bál. Pøíkladem jsou letci z Anglie. Poslední kapitola Projížïka po drátech pojednává o útìku po drátech vysokého napìtí. Robert Ospald žije mezi námi ve Vídni. Stanislav AUSKÝ: Kozáctvo. Poslední nástup a zánik Osud pøíslušníkù Vlasovovy armády (Krymští Tataøi a turecky mluvící Ázerbájdžánci, obojí muslimové), masakr, za který mohou západní spojenci Sovìtského svazu, kteøí vydali do rukou sovìtských popravèích èet tisíce vojákù (na demarkaèní èáøe probíhající øekou Mur ve mìstì Judenburg v posledních kvìtnových dnech 1945), jejichž provinìním bylo, že bojovali za osvobození své vlasti, kterou jim Stalin vzal. Libuše PAUKERTOVÁ-LEHÁROVÁ: V exilu s Olgou Masarykovou-Revilliodovou O životì nejmladší dcery prezidenta T. G. M., Olgy Masarykové ( ), se toho moc neví. Není ani divu. Vìtšinu života strávila v cizinì. Od roku 1914 žila ve Švýcarsku, Velké Britanii. Po druhé svìtové válce byla v Èeskoslovensku nìkolikrát, ale po smrti bratra Jana Masaryka však již do své rodné vlasti nikdy nezavítala. Michael STAVARIÈ: Stillborn Roman 184 Seiten, mm, ranz. Broschur, 17,90 / s r. 31,70, ISBN Eine rau so verletzlich wie tough, so smart wie fies. Elisa hat eine Passion: leere Wohnungen. Dass sie Maklerin ist, kommt ihr nur bedingt entgegen, ist sie doch tagsüber damit beschäftigt, Menschen zu suchen, die ihre Wohnungen füllen. Doch nachts ist sie in ihrem Element, hinter den Türen, die das Leben aussperren: dort fühlt sie sich sicher. Bis eine Wohnung nach der anderen von einem Brandstifter heimgesucht wird und in lammen aufgeht. Georg, der ermittelnde Beamte, tappt im Dunkeln. Schlimmer noch, bald brennt er selbst, vor Liebe zu Elisa. Und mit Georg tauchen zu allem Übel plötzlich ungelöste Mordfälle in ihrer Kindheit auf. Warum kann sie sich an nichts erinnern? Ob ihre Mutter mehr weiß? Es passiert also allerhand, und trotzdem wird Elisa den Verdacht nicht los, dass eigentlich nichts passiert. Nur die tägliche Routine hält sie in Gang allzu oft im fünften, und die Angst, irgendwann nicht mehr zu atmen, weil sie es vergessen haben könnte... Michael Stavariè (* 1972 in Brno) lebt in Wien, wo er Bohemistik und Publizistik studierte. Seither als Autor, Übersetzer und Herausgeber tätig. Zahlreiche Publikationen, zuletzt erschienen: Europa. Eine Litanei (2005). Presse Residenz Verlag, Erlenweg 8, A-5081 Salzburg-Anif, Tel.: 0043-(0) , 0043-(0) , ax: (0) , b.brunner@residenzverlag.at 80

9 Videotéka a fonotéka KLUBU (s podporou MZV-OKKV) Seznam videokazet: Balada pro banditu Bohemia I Èeský ráj (nìm.) Císaøùv pekaø Èeský Krumlov (nìm.) Èerte, drž se svého kopyta Hrátky s èertem Jižní Èechy (nìm.) Karlsbad Kytice Mikulov (nìm.) Magdalena Kožená Morava a Slezsko (nìm.) Nesmrtelná teta Obchod na korze Ostøe sledované vlaky Osudy dobrého vojáka Švejka I-II Penzión pro svobodné pány Praha Pražské Jezulátko (nìm.) Šakalí léta Tajemství ocelového mìsta Trhák Všichni moji blízcí Divadlo Járy Cimrmana: AKT, hra se zpìvy a tanci Nìmý Bobeš aneb Èeský Tarzan Vyšetøování ztráty tøídní knihy Záskok Pohádky: Brouèci Kocour Vavøinec Krteèkova dobrodružství Maxipes ík Mach a Šebestová I-II Rákosníèek a jeho rybník Spejbl a Hurvínek Tuláèek Kazety: A vy páni muzikanti Jarmila Šuláková olk songs Jen vzpomínky poštmistrovic kluka Krteèkova dobrodružství I-II Neuvìøitelné situace: Šimek a Sobota Písnièky Èechù v Chorvatsku Slzy smíchu Jiøiny Bohdalové The best of Pavel Bobek Všichni moji blízcí Dìkujeme šlechetnému dárci, který je ochoten k domácímu promítání zapùjèit tyto filmy: Audience Bájeèná léta pod psa Když rozvod, tak rozvod Pelíšky Skøivánci na niti Smrt krásných srncù informace oznámení & inzerce Máte-li zájem o vypùjèení, zavolejte paní E. Zemanovou, tel Kauce 5 za videokazetu, 2 na obnovu filmotéky. POKYNY PRO ÈTENÁØE Pøihlášky k odbìru èasopisu zasílejte na adresu: Kulturní klub Èechù a Slovákù v Rakousku Kulturklub der Tschechen und Slowaken in Österreich, Schlösselgasse 18, A-1080 Wien, tel. (záznamník): , fax: , info@kulturklub.at, Nemáme placenou sekretáøku, a proto prosíme o pochopení, pokud se nedovoláte. Namluvte svá pøání na záznamník, urèitì se ozveme. Srdeènì dìkujeme všem novým odbìratelùm èasopisu a vìøíme, že jsou s ním spokojeni. Zároveò prosíme o Vaše ohlasy, pøání, návrhy a kritiky. Vážení ètenáøi v Rakousku, pøíspìvek na rok 2006 èiní 25,-. Vážení ètenáøi ve svìtì (s výjimkou ÈR a SR), pøíspìvek na rok 2006 èiní 25,- (+ 20,- poštovné). Bankovní spojení: Bank Austria, èíslo úètu: , IBAN: AT , SWI T: BKAUATWW. POKYNY PRO INZERENTY Ceník: Rozmìry v cm Cena v (mìsíènì) 2,5 5,2 4,50 3,3 10,0 11,25 6,5 5,2 11,25 7,5 6,4 16,50 7,5 8,0 20,25 7,5 10,0 25,50 5,0 17,0 28,00 12,7 17,0 70,00 Jednorázový pøíplatek za rámeèek a/nebo šedé pozadí: 2. Kromì výše uvedených rozmìrù a standardního èernobílého provedení je možno po domluvì otisknout inzerát v barvì a/nebo jiné velikosti. Pøi celoroèní objednávce inzerce se platí pouze 10. Platba musí být uskuteènìna s pøedstihem 14 dnù pøed otištìním inzerátu, a to pøevodem, složenkou, nebo hotovì (zasláním v obálce). Sleva pro krajany. Bankovní spojení: Bank Austria, èíslo úètu: , BLZ: 12000, IBAN: AT , SWI T: BKAUATWW Èeská spoøitelna, èíslo úètu: , kód banky: 0800, úèel: inzerát. Objednávky pøijímá a pøípadné dotazy Vám zodpoví odpovìdná referentka Mag. Eva Zemanová: tel , fax info@kulturklub.at inzerce@kulturklub.at Chcete si vybudovat vlastní firmu a využít svou nìmèinu? Máte vztah k turistice a umíte jednat s lidmi? Nabízíme úèast na evropském turistickém systému a celoživotní finanèní zajištìní. irma Turistické známky s. r. o. hledá výhradního partnera pro expanzi úspìšného systému sbìratelských suvenýrù do Rakouska. Poskytneme know-how, výrobní zázemí, vybudujeme sklad. Požadujeme rakouskou nìmèinu na úrovni rodilého mluvèího, automobilitu, obchodní schopnosti a zøízení obchodní kanceláøe v Rakousku. Kontakt: holub@turisticke-znamky.cz Kursy èeštiny Èeština pro zaèáteèníky i pokroèilé. Zájemci, hlaste se na tel. è , dr. Malá. Èeština zaèáteèníci i pokroèilí. Zájemci, hlaste se na tel./fax , Mag. dr. Brandeis. Kurzy slovenského jazyka na Slovenskom inštitúte zaèiatoèníci: utorok 15:15 16:45 ¾ahko pokroèilí: utorok 17:00 18:30 miesto: priestory Slovenského inštitútu, Wipplingerstrasse 24-26, 1010 Wien, informácie: tel. 01/