Z APLIKOVANEJ ETIKY III ÚVOD DO BIOETIKY

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Z APLIKOVANEJ ETIKY III ÚVOD DO BIOETIKY"

Transkript

1 UNIVERZITA SV. CYRILA A METODA V TRNAVE Filozofická fakulta KAPITOLY Z APLIKOVANEJ ETIKY III ÚVOD DO BIOETIKY Petr Jemelka Trnava 2012

2 Autor: Recenzenti: prof. PhDr. Petr Jemelka, Dr. doc. RNDr. Svatopluk Novák, CSc. doc. PhDr. Terézia Zuzana Palovičová, CSc. prof. PhDr. Petr Jemelka, Dr. Moderné vzdelávanie pre vedomostnú spoločnosť/projekt je spolufinancovaný zo zdrojov EÚ. Všetky práva vyhradené. Toto dielo ani jeho časť nemožno reprodukovať bez súhlasu majiteľa práv. Pre Univerzitu sv. Cyrila Metoda v Trnave vydalo Michal Vaško Vydavateľstvo Prvé vydanie Prešov 2012 ISBN

3 Ediční poznámka: Tento učební text navazuje na vysokoškolskou učebnici Jemelka, P., Gluchman, V., Lešková Blahová, A., Bioetika, FF PU Prešov Uvedená učebnice je v současnosti prakticky nedostupná. Proto jsme přistoupili k reedici autorova podílu na jejím textu. Tento materiál byl pro účely nového vydání upraven, přepracován a doplněn.

4

5 Obsah: Úvod Bioetika, její obsah a vymezení v rámci etické teorie Věda, technika a rozvoj bioetiky Bioetika v rámci etiky Život ústřední kategorie bioetiky Hodnota co to je? Život jako téma vědeckého a filosofického poznání Jak definovat život? Vybrané pokusy o definici života Procesuální pohled na život Život jako poznání, život jako hodnota Člověk v zrcadle bioetiky Kdo je člověk? Duše a rozum, subjekt a objekt Výzkum na člověku Práva pacientů Transplantace Genetické inženýrství Genové technologie Genová terapie Klonování Kmenové buňky Ochrana embrya Lidská reprodukce jako bioetické téma Umělé oplodnění Preimplantační diagnostika (PID) Prenatální diagnostika Mentální a fyzické handicapy novorozenců jako bioetický problém Interrupce Umírání a smrt člověka Proměny v chápání smrti Euthanasie Zásahy do integrity lidského těla... 70

6 4. Vztah ke zvířatům jako morální problém Kdo nebo co je zvíře? Lidské zacházení se zvířaty a otázka odpovědnosti Argumentační typologie Stručný přehled dalších otázek a problémů Bioetika a možnosti etické výchovy a vzdělávání Bioetika a výchova k toleranci Problém tolerance, respektu a akceptace Hodnota diference a její uznání Závěr Příloha Výběrová bibliografie ke studiu etiky a bioetiky... 89

7 Úvod Bioetická problematika v současnosti představuje často a vášnivě diskutovaný problémový okruh. Nejedná se přitom pouze o diskurs teoretický (etický, filosofický, medicínský), ale prostřednictvím masmédií je do této probíhající debaty intenzivně vtahována veřejnost, neboť jde o politicky citlivé otázky. V očích veřejnosti ovšem stále absentuje jasnější vymezení bioetiky zejména ve smyslu kompetenčním. Tento učební text jako jeden z podkladů nově otevíraného kurzu (začleněného do celku výuky aplikované etiky) chce především nastínit problémové rozvržení obsahu této disciplíny a stát se tak možným zdrojem lepší orientace v této součásti etické teorie. 7

8

9 1. Bioetika, její obsah a vymezení v rámci etické teorie V současnosti si již zřejmě každý dokáže pod pojmem bioetika vybavit alespoň v obecné podobě některé problémové okruhy, kterými se tato teorie zabývá. Také si vesměs dokážeme představit i konkrétní příklady případů či situací, které s bioetickými otázkami souvisejí a s nimiž se setkáváme jednak v osobní zkušenosti, jednak díky velmi častému mediálnímu zprostředkování. Ovšem toto obvyklé pojetí bioetiky je silně zjednodušující a zužující. Obvykle totiž veřejnost bioetiku fakticky ztotožňuje jen se sférou zdravotní péče, tedy s etikou lékařskou a ošetřovatelskou. Bioetika je tak nejčastěji považována za jistou podobu aplikované etiky (v těsné vazbě na její spojování s etikou profesní). Toto nejběžnější zužující vnímání současně reprezentuje i obecnější filosofický (resp. axiologický) problém, kdy takto vymezená působnost bioetiky se vyznačuje ryzím antropocentrismem. Ten je ostatně přítomen v převažující filosofické a etické tradici zcela běžně (typickým příkladem tu může být existencialismus). Tato kritická poznámka chce upozornit na závažný problém. Ten spočívá v tom, že jedna z ústředních bioetických kategorií život je tu interpretována pouze v antropickém smyslu mluví se sice o životě jako hodnotě, ale myslí se tím pouze život lidský. Právě tento problém se může stát i východiskem našeho pokusu o co nejširší vymezení bioetiky jako teoretické disciplíny. Jestliže budeme za onu klíčovou kategorii této teorie považovat právě život ne pouze v antropickém smyslu, pak zřejmě můžeme v axiologické dimenzi uvažovat o možnosti jistého ztotožnění života a dobra. Lze tedy v tomto smyslu život považovat za nejvyšší hodnotu. Této otázce se věnuje náš další výklad. Na tomto místě však může posloužit tento úhel pohledu k argumentačnímu podložení názoru, že bioetiku bychom oprávněně měli chápat jako disciplínu svým záběrem mnohem širší než je pouhá reflexe medicínských otázek. Proto bychom do jejího rámce měli zahrnout i celek problematiky tzv. etiky environmentální. 9

10 Úvod do bioetiky Ta je reflexí morálních aspektů vztahu člověka (lidstva, civilizace) k mimolidským živým entitám (od vztahu k jednotlivým živým organismům přes druhové a systémové aspekty až po hladinu celku pozemské biosféry). Environmentální etice jsou však v rámci našeho studia aplikované etiky věnovány specializované kurzy i patřičné studijní materiály, proto tuto tématickou oblast v tomto učebním textu vynecháme. Budeme se tedy po krátkém zastavení u otázky hodnoty života záměrně věnovat jen lidské dimenzi bioetické problematiky, aniž bychom přitakávali výše kritizovanému redukovanému přístupu k tomuto oboru Věda, technika a rozvoj bioetiky Je nesporné, že právě věda a její soudobý bouřlivý rozvoj představuje velmi výrazný impuls i v oblasti bioetiky. Nové vědní poznatky a jejich praktické aplikace totiž otevírají nové problémové okruhy i dosud netušené souvislosti a kontexty. Již v minulosti také přílišný aplikační optimismus přinášel neblahé důsledky, když se domníval nacházet univerzálně použitelná řešení palčivých problémů. Jako příklad z historie tu může posloužit dobová představa o možnostech a kompetencích eugeniky, které přinesly její zcela dehumanizované zneužití. Větší objem poznatků totiž nemusí být nutně vždy zdrojem automaticky lepšího rozhodování; je však zároveň jeho důležitým předpokladem. I z tohoto důvodu jsou proto poněkud problematické pokusy zakazovat určité oblasti či směry vědeckého výzkumu. Samy zákazy nejsou zárukou, že nedojde ke zneužití výsledků výzkumu ilegálního (a tedy se vymykajícího jakékoliv společenské kontrole). Co v této situaci přísluší etice? Rolí etické teorie je především kritická analýza takových aspektů výzkumné práce, které přesahují kompetenci samotné speciální teorie (která je zaměřena prvotně k získávání a interpretaci faktů). Etika by se tedy měla zaměřit na hodnocení výzkumu přes hodnocení jeho aplikační motivace jako sféry mimo rámec samotné výchozí teorie (politická, ekonomická, ideologická motivace). S těmito otázkami proto úzce souvisí i pohled na roli a význam techniky (resp. technologie) v rámci celku tzv. vědotechniky jako typického fenomenu současnosti éry vědeckotechnické revoluce. 10

11 KAPITOLY Z APLIKOVANEJ ETIKY III Je zřejmé, že realizační možnosti v podobě technologické aplikace výsledků výzkumu prudce rostou. To je pochopitelně zdrojem optimismu a víry v univerzální pokrok ve všech oblastech civilizačních možností (viz např. pokrok v medicíně). Skeptikové však současně poukazují i na problematické stránky tohoto procesu. V obecné rovině je takovou námitkou především upozornění, že víra v pokrok nahrazuje realistickou analýzu situace a problémů. To přináší ideologické deformace a následné záměrné zastírání či odkládání reálných problémů. Typickým příkladem může být soudobá politická diskuse o globálních změnách klimatu. V rovině konkrétnějších námitek pak nacházíme odkazy na jisté problematické aspekty oněch původně jednoznačně pozitivních hodnocení pokroku. Tak např. v souvislostí s úvahami o reálných možnostech prodloužení délky lidského života je takovým problematickým aspektem především nedostatečně fungující společenská infrastruktura (např. v oblasti zajištění péče o seniory, chybějící ekonomické zdroje důchodového zabezpečení atd.). V globálním měřítku pak lze poukázat na komplexní problém nedostatečných zdrojů pro výrazně vzrostlou lidskou populaci a na problémy degradace prostředí či závažné potenciální politické konflikty v důsledku přelidnění. Lze proto konstatovat (i s případným odkazem na roli a význam bioetiky), že onen nesporný růst realizačních možností technologického rázu vyžaduje ne tak restrikce (ve smyslu zákazu jisté trajektorie výzkumu), jako spíše hledání odpovědi po otázce smyslu jistých aplikací výzkumných výsledků. Příkladem takovéhoto problematického aplikačního zadání může být např. řešení otázky možné volby pohlaví dítěte (tento motiv je v medicíně velmi starý). Jde jistě o problém potenciálně technicky rozřešitelný; je však otázkou, jaký má takové využití technologie smysl. Ovšem tu můžeme poznamenat, že ekonomická motivace toto tázání zásadně dehonestuje a jde o to tento fakt přiznat, nikoliv zastírat. Velmi podobná je např. i situace kolem možností překonávání přirozené biologické věkové hranice pro mateřství atd. Onen rozvoj vědotechniky přináší především stále větší lidskou moc. Ta se týká jak možností rozhodovat o sobě samém, tak i o ostatních členech pozemského biotického společenství. Člověk totiž postupně získal díky technice dominantní postavení v pozemských ekosystémech; např. 11

12 Úvod do bioetiky jako jediný organismus na Zemi si může svobodně volit svoji potravní niku (samozřejmě že reálnou svobodu této volby limituje ekonomická situace). A tu můžeme dospět i k upozornění, že antropogenní problémy tohoto společenství (globálního ekosystému) v podobě globální krize prostředí jsou proto velmi problematicky řešitelné. Tato krize totiž není projevem lidské bezmoci proti silám přírody. Naopak plyne z úspěšnosti civilizace a její technologie jako rozvinutí specificky lidské ofenzivní adaptační strategie. Ona specificky lidská forma aktivní adaptace se projevuje již od pravěku cílenými a stále efektivnějšími zásahy do prostředí, zprostředkovanými rozvojem techniky a technologií jako věcné a funkční stránky procesu lidského podmaňování přírody. Průmyslová civilizace nakonec dala vzniknout globálnímu systému technosféře která jako konkurenční systém zásadně ohrožuje původní biosféru v její strukturaci i fungování. Lokální krize prostředí (opět existující již od pravěku jako efekt antropogenního vyčerpání určitého zdroje) tak v důsledku civilizační expanze přerostly do současného stavu, označovaného obvykle jako globální ekologická krize. Otázka možností řešení oné krize je pak především otázkou, jak onu lidskou technologickou moc použít ne k maximalizaci ekonomického růstu a s ním spojené exploatace přírody, ale především k perspektivnímu zachování stability biosféry. * * * V bioetice jde o otázku lidského rozhodování a jeho motivů. Technika a technologie totiž působí a mohou působit vždy dvojakým způsobem destruktivně i konstruktivně a konkrétní užití je závislé na hodnotové škále, ekonomických podmínkách a na politické situaci. Ve sféře bioetické tématiky pak hodnotíme ony dvojí vlivy techniky především ve dvou oblastech. Prvou je jejich působení na zdraví a život člověka, druhou pak dopady na životní prostředí. Toto jsou tedy dvě nejobecněji vymezená témata bioetické teorie Bioetika v rámci etiky V úvodní charakteristice bioetiky jsme zmínili potřebu překonání jejího zúženého chápání, které je dosud běžnou podobou obrazu tohoto 12

13 KAPITOLY Z APLIKOVANEJ ETIKY III oboru v očích veřejnosti. Tuto revizi obvyklého pojetí bioetiky je vhodné ještě doplnit o hledání jisté střední pozice mezi typickým chápáním bioetiky jako discipliny preskriptivní a jejím pojímáním jako etiky deskriptivní. a) Preskriptivní (normativní, deontologická) etika hledá kritéria pro stanovení podmínek dobrého a špatného jednání, formuluje příkazy a zákazy. Otázku správného jednání v jejím rámci řeší teorie norem, otázkou vymezení kritéria (nejvyššího dobra) se zabývá teorie hodnot. Tímto nejvyšším dobrem tak může být např. štěstí (tzv. eudaimonismus) nebo slast (hedonismus). V našem případě budeme promýšlet možnost považovat za dobro život. Konkrétními podobami preskriptivní etiky je tzv. kasuistika (řešící aplikaci obecných norem na konkrétní příklady čili postup deduktivní), situační etika (postupuje spíše induktivně norma je odvozována z konkrétní situace), etika smýšlení (vychází z hodnocení motivace jednání) a jí víceméně protikladná etika konsekvencialistická (hodnotící především konkrétní důsledky jednání 1 ). Preskriptivní etika především řeší otázku, jak se máme chovat, co je závazné a určující pro naše jednání, co má být. Své verze odpovědí na tyto otázky (norma, povinnost, cíl) se také pokouší zdůvodňovat, nedisponuje však možností prosadit jejich realizaci. Konkrétní možnost realizace takto stanovených cílů závisí na konstelaci společenských podmínek, zejména na podobě legislativy. Dalším problémem je zde především legitimita oněch norem i jejich tvůrce. b) Deskriptivní etika usiluje zejména o popis stavu morálky v jejích konkrétních podobách. Jde o empiricky založenou podobu etické teorie, reflektující kulturní diverzitu ve smyslu jejích projekcí do oblasti reálné morálky. Zahrnuje také tázání po zdrojích a původu morálních kritérií a jejich různorodosti. Hledá tedy odpověď na 1 Zvláštní podobou této varianty je v dnešní době tzv. etika odpovědnosti H. Jonase, která intencionálně redefinuje pojem odpovědnosti směrem k přijetí odpovědnosti za dosud nejsoucí za budoucnost. Další variantou je v současnosti tzv. etika sociálních důsledků V. Gluchmana jako prototyp neutilitaristicky pojímaného konsekvencialismu. 13

14 Úvod do bioetiky otázku, co stojí za onou reálnou diferentností morálek, co je konkrétním kořenem morální diverzity. V kontextu naší současnosti a její postmoderní teoretické reflexe k tomu R. Brázda uvádí: Podle všeho neexistuje žádné hledisko, které by bylo odnikud, nezávislé, objektivní a s nímž by v otázkách morálky mohly souhlasit všechny rozumné bytosti z nejrůznějších kulturních a subkulturních prostředí. Etika si mohla uvolnit ruce vědomím, že pluralita morálek není zvládnutelná logickým uvažováním, argumentací, přesným formulováním, výchovou, tím, že nelze dospět ke spolehlivým názorům o tom, co je dobré, správné a přitom univerzálně platné a co mohou po rozumném zvážení všichni lidé přijmout. Nicméně dějiny etiky jsou doposud dějinami pokusů toho dosáhnout. * * * Na základě předcházejících charakteristik deskriptivní a preskriptivní etiky se nyní můžeme pokusit o charakteristiku specifik a statutu bioetiky o odpověď na otázku, zda jde či nejde o samostatnou teoretickou disciplínu. Je nepochybné, že minimálně od 70. let minulého století je bioetika jako relativně kompaktní obor etablována a vyučována. Ale v přesném slova smyslu se zřejmě o klasickou teoretickou disciplínu nejedná bioetika není koherentní soustavou principů a metod, zaměřených na zkoumání jistého přesněji vymezeného předmětu. Bioetika je spíše soustavou, která není zbudována na jediné vůdčí teorii, ale jde spíše o syntézu různých možných přístupů a úhlů pohledu od roviny reflexe speciál ní technologické problematiky (např. v kontextu medicíny) až k diskusi etické, filosofické i teologické. Z hlediska zařazení v širším rámci etiky pak jde zejména o již zmíněný problém zda se v případě bioetiky jedná o deontologii či spíše o konsekvencialismus, zda převažuje etika ctnosti či spíše etika povinnosti. Typickým příkladem konkrétní podoby řešených problémů v uvedeném smyslu tak může být možný přístup k řešení otázky morální dimenze vztahu mezi lékařem a pacientem. 14

15 KAPITOLY Z APLIKOVANEJ ETIKY III Lze tedy v jisté metafoře shrnout, že za ony čtyři desítky let existence a probíhajícího intenzivního diskursu bioetika prošla cestou od ortodoxní podoby (jakýsi středověk oboru) přes racionalistický optimismus (analogie moderny ) až k pluralismu možných přístupů (jakási postmoderna oboru). Myslíme tím vývoj od doslovného lpění na kanonických textech (např. Hippokratova přísaha) přes paternalistickou manipulaci (s apriorní nadřazeností odborníka nad laikem éra absolutní moci lékaře či ošetřovatele nad pacientem) až k soudobé víceméně diskursivní podobě. Dnes je bioetika tedy především mozaikou teorií a současně i neutuchající debatou, je jakousi demidisciplínou (A.R. Jonsen) v tom smyslu, že pouze jistá část celku bioetiky má charakter typické teorie (včetně metodologie). Zbytek se realizuje v podobě veřejné diskuse, která rozhodně není doménou pouze odborníků. Do této diskuse vstupují lidé z mnoha profesí a společenských pozic a také z mnoha důvodů, včetně bezprostřední a emocionálně silně podložené osobní zkušenosti. Tato diference a současně symbióza teoretické a diskursivní podoby je realitou tohoto oboru. Samotný diskurs (jakási bioetická agora ) však zřejmě teoretickou hladinu nemůže plně nahradit. Stejně tak nemůže být fungujícím základem pro třetí (aplikační) dimenzi bioetiky. Mimo jiné i proto, že ona agora není diskursem v pravém slova smyslu, neboť vlastníci petrifikovaných názorů zde vystupují jako solitérní řečníci (nebo guru obklopení houfem věrných) bez zájmu o diskursivní směnu názorů a stanovisek. Konsensuální zdroj konkrétních aplikačních rozhodnutí by byl provázen stejnými problémy a potížemi jako jiné oblasti pokusů o přímou demokracii. * * * Onen požadavek nalezení jistého kompromisu přístupů v řešení problému statutu bioetiky se tu pokusíme naplnit tak, že nejprve upozorníme na onu obecnější hladinu bioetické tématiky, která ji svazuje úzce jak s filosofií, tak i s přírodní vědou (biologií) když budeme považovat za ústřední kategorii bioetiky život. Naše shrnující pojetí bioetiky tím získává na autentičnosti. Život v naší variantě interpretace totiž představuje současně i důležitou kategorii onto-gnoseologickou z čehož ovšem plyne i axiologický statut 15

16 Úvod do bioetiky tohoto fenomenu. Takto zakotvená etika je tedy axiologicky autentická v tom smyslu, že se již neodvolává na obecnější kategorii s následnou nutností aplikační konkretizace. Dostáváme se tedy současně i k relativně elegantnímu řešení problému, zda bioetika je etikou aplikovanou či deontologií. Naše verze odmítá považovat bioetiku za pouhou kasuistiku či situační etiku, neboť dle našeho názoru bioetika sama disponuje autentickou centrální hodnotou, mající univerzální (axiologický, etický i ontologický) charakter. Druhá více aplikační rovina našeho výkladu bude představovat jistý přehled klíčových konkrétních problémů a otázek, řešených bioetikou jako disciplínou normativní a současně kriticky deskriptivní. 16

17 2. Život ústřední kategorie bioetiky Onen výchozí požadavek kritického zhodnocení obvyklého pojetí bioetiky může vycházet i z odkazu na jistou paradoxnost nejčastější podoby toho, jak se obvykle s bioetikou potkáváme. Přestože jde o etickou teorii, vztahující se již svým názvem k hodnotě života, snad až příliš často se zabývá smrtí. To je ovšem jen nepříliš podstatná poznámka; pokusme se raději zaměřit svoji pozornost na otázku, co se myslí tím, když budeme život považovat za hodnotu (ba za jednu z hodnot nejvyšších). Nejprve se však stručně dotkněme toho, co jsou to hodnoty Hodnota co to je? Hovoříme-li o hodnotách, pak tím zároveň upozorňujeme na fakt, že lidské rozhodování a následné konání se vždy opírá o jistou motivaci, zaměřenost k nějakému cíli, významu ať už je jejich podoba jakákoliv. Hodnoty jsou tedy tím, oč usilujeme ve svém snažení. Od počáteční neuvědomělé a nejasné snahy o dosažení cíle ještě nepříliš zřejmého dospíváme k jasnější představě, od prvoplánového usilování o okamžité uspokojení se postupně dostáváme i k vědomé snaze o naplnění dlouhodobějších perspektiv naší životní trajektorie, o dosažení cíle sice vzdálenějšího, současně však i trvalejšího. Hodnota je v tomto antropickém úhlu pohledu uvědomělým (promýšleným, argumentačně podloženým) výsledkem procesu hodnocení. Je v tomto smyslu jistou podobou lidské formulace vztahu ke světu a současně implicitně zahrnuje i lidské vědomí sebe sama a intencionalit z tohoto vědomí plynoucích. Pravá hodnota má stabilní charakter, přesto (i proto) je však záležitostí procesuální, vyvíjející se, vyzrávající. Stejně tak má procesuální statut i subjekt, lidská osobnost. Ta si během svého života postupně buduje (a také patřičně přetváří) svoji hodnotovou škálu, která je nástrojem lidské orientace ve světě a v životních situacích. Je zřejmé, že tato individuální hierarchie hodnot může být i zdrojem případných konfliktů (vnitřních i zvnějšněných) s hodnotami, které proklamuje a prosazuje společnost. 17

18 Úvod do bioetiky K této obecné charakteristice hodnot a hodnocení ještě dodejme, že je možné položit si otázku, nakolik by bylo užitečné tento původní interpretační antropický modus rozšířit a brát v úvahu i jiné entity (živé bytosti) jako případné subjekty hodnocení. Tato možnost může být užitečná především z hlediska rozvíjení etické argumentace, překonávající stávající redukcionistickou jednostrannost protikladných pozic v rámci bio etiky a environmentální etiky (např. antropocentrismus vs. biocentrismus). V axiologické teorii by potom právě sem mohlo směřovat překonání oné zmíněné tradiční dichotomie v otázce původu hodnot, v níž proti sobě stojí varianta ontologizovaná a varianta antropická Život jako téma vědeckého a filosofického poznání Na počátku je vhodným východiskem především upozornění na velkou obtíž s vymezením samotného vysoce abstraktního pojmu život. Pro pohled filosofie je při pokusech o postižení fenomenu života významným problémem nebezpečí antropizace. Znamená to, že užívá-li filosofická výpověď pojmu život, velmi často ho ztotožňuje s lidským životem alespoň co do otázky hodnoty, ceny nebo smyslu. Tuto pozici můžeme považovat za jisté rozvinutí teze, že samotná příroda nemá sama o sobě hodnotu a také se jí (na rozdíl od lidské kultury) netýkají v pravém slova smyslu dějiny. Toto poměrně tradiční pojetí totiž předpokládá, že příroda prochází jen evolucí (takže je zcela svázána kauzalitou), nikoli dějinami jakožto událostmi s hlubším významem, které se váží na pokusy o realizaci svobody. Příroda je tak považována za méněcennou a neautentickou. Nemá v tomto tradičním přístupu svůj vlastní smysl, je pasivním materiálem nebo pouhou kulisou pro lidské dějinotvorné aktivity. Svoji roli zde dokonce sehrály i jisté konsekvence filosofie života. V jejím rámci se totiž můžeme setkat i s pojmy jako hylézoismus, organicismus nebo se zde hovoří o tzv. kosmické dimenzi života. Hylézoismus je názor, který předpokládá, že veškerá hmota je oživená, popř. i oduševnělá. Organicismus rozvíjí představu, že za organismus tedy živý celek můžeme považovat jakýkoliv vnitřně strukturovaný systém, např. atom. Ona kosmická dimenze života pak považuje celý vesmír za oživený. 18

19 KAPITOLY Z APLIKOVANEJ ETIKY III Tyto úhly pohledu mohly posilovat i charakteristickou teleologickou interpretační podobu, podle níž je vznik, vývoj i projevy života chápán jako realizace předem stanoveného cíle. Zpětně pak tyto charakteristiky životní filosofie mohly směřovat právě opět k antropismu v tom smyslu, že vznik člověka byl naplánován již na počátku existence vesmíru, že člověk je cílem vývoje přírody. Mimo Diltheye tu můžeme připomenout také M. Blondela jako jednoho z inspirátorů pro existencialismus. Zajímavé je i pojetí kosmické evoluce u reprezentanta pragmatismu Ch.S. Peirce či v díle P. Teilharda de Chardina. Dodnes také tyto projevy v podobě tzv. antropického principu můžeme potkat jak v kosmologii, tak i v jisté linii ekofilosofie (H. Skolimowski). Antropický princip je pokusem o takové vysvětlení existence vesmíru, které je založeno na představě, že cílem vývoje vesmíru je vznik inteligentního pozorovatele. Ve vyhraněné podobě to znamená, že vznik inteligentního života (pozorovatele, člověka) je nutným výsledkem vývoje vesmíru a že jednou zrozená inteligence již nikdy z vesmíru nevymizí. V daných souvislostech můžeme ještě poznamenat, že zmíněná filosofie života také dospěla k velkému rozčarování nad výsledky speciálních věd (např. E. Rádl). Tuto skepsi lze ve zkratce uchopit onou poznámkou, vyjadřující základní metodologický paradox dobových vědeckých pokusů o průnik k podstatě života: Zabíjíme, abychom pitvali. Právě z takového rozčarování vycházela filosofie života (podobně jako fenomenologie) i ve své celkové a obecněji zaměřené kritice kvantifikujícího přístupu matematizované přírodovědy. Jeho slabiny tito kritikové v konečném důsledku navrhují kompenzovat příklonem k iracionálnímu typu poznání (zejména posílení intuitivní složky poznávacího procesu). Zde můžeme připomenout např. E. Boutrouxe nebo známějšího představitele vitalismu H. Bergsona. Vitalismus (neovitalismus) byl totiž původně zejména biologií výrazně inspirovaný směr filosofie života. Otázku podstaty života tato filosofie odpovídá prostřednictvím předpokladu zcela specifické empiricky nezjistitelné (neměřitelné) životní síly (entelechie, vis vitalis, élan vital), která oživuje a strukturuje původně mrtvou a neuspořádanou hmotu. Vzhledem k oné zmíněné principiální empirické nedosažitelnosti posti- 19

20 Úvod do bioetiky žení podstaty života tato filosofická linie preferuje mimoracionální cestu poznání intuici jako nezprostředkovaný přímý vhled. Na tomto místě však poznamenejme, že celkový mocný rozvoj věd o živém (biologie) však dokázal ony kritizované aspekty dobové přírodovědy velmi pozoruhodným způsobem překonávat. Důležitost samotné biologie se plně projevila zejména v souvislosti s paradigmatickou proměnou této vědy v průběhu 19. století. Buněčná teorie (J.E. Purkyně), evolucionismus (Ch. Darwin) a zrod genetiky (G. Mendel) představují skutečné základy moderní biologie. Zahrnují nejen průnik do nitra života (organismu), ale i upozornění na jeho zakomponovanost do celku světa. Někdy s sebou ovšem i tyto oblasti přírodovědy nesly neblahý trend v podobě nekritického aplikačního optimismu. Jeho typickým projevem byl např. sociální darwinismus jako pokus využít Darwinovu teorii k výkladu dění ve společnosti. V této naturalistické interpretaci tzv. boj o existenci mohl sloužit k ospravedlnění válek. O něco později tento problematický trend reprezentovala zejména tzv. eugenika jako aplikace genetických poznatků na lidský život. Vedle nesporného přínosu (např. prevence některých chorob, řešení reprodukčních problémů) tato disciplína byla také zneužívána k nehumánním politickým cílům; to se nejmarkantněji projevilo v hitlerovském Německu, kdy eugenika byla jedním z nástrojů represí vůči celým vybraným společenským skupinám (mentálně postižení či lidé považovaní dle tzv. Norimberských zákonů za rasově méněcenné). Bez ohledu na tyto děsivé historické peripetie však je třeba upozornit, že věda ve svém celku vždy více sloužila pokroku a humanitě. Ve svém celku tak i věda o živém představuje především významnou proměnu obrazu světa zrození ekologie znamená konec abstrahujícího vyčleňování živých forem z kontextu prostředí. * * * Přes předcházející kritické poznámky nyní (pod zorným úhlem soudobých problémů) můžeme dospět i k pokusu o částečnou rehabilitaci filosofie života. Za zajímavou variantu tak můžeme považovat zejména holismus. Byla to vitalismu blízká filosofie, která se zabývala zkoumáním celků. Celek 20

21 KAPITOLY Z APLIKOVANEJ ETIKY III zde byl chápán jako struktura, kterou nelze úplně vysvětlit popisem a výčtem jejích částí. Myslí se tím, že celek je zcela novou kvalitou, jejíž vznik je zapříčiněn opět empiricky nezjistitelným faktorem. Ten způsobuje specifické uspořádání součástí do stabilní ucelené struktury. Tím se holismus podobá vitalismu; rozdílem je však v případě holismu předpoklad tzv. univerzálního organicismu všechny nějak strukturované (tedy uspořádané) celky jsou tu považovány za živé, popř. i za oduševnělé. Pro vitalismus naopak zůstává sama hmota vždy jen neživým materiálem. Celostní holistické hledisko spolu s vitalistickým důrazem na procesuálnost celku reality (Bergson) totiž můžeme chápat i jako pokusy o překonávání právě oné zmíněné zúžené antropické perspektivy. Ve filosofii (ontologii) navíc jde o jednu z variant otevírající se nové cesty pro rozchod s tradiční spekulativní metafyzikou. Uznat bychom měli i inspirující metodologický vliv filosofie života pro zrod systémového přístupu. L. von Bertalanffy rozpracoval obecnou teorii systémů, podle které lze rozlišovat mezi systémy otevřenými, uzavřenými a izolovanými. Kritériem je vždy vztah těchto celků k jejich okolí. Systémem se tu myslí soubor prvků, které vytvářejí (evoluce systému) vzájemné vztahy (struktura systému) a působení (funkce systému). 2 Vůči svému okolí systém tvoří definovatelný celek, který je alespoň relativně stabilní (tzv. dynamická rovnováha). Teorie systémů se stala i významným impulsem při vzniku a rozvoji kybernetiky a má obrovský význam i pro ekologický pohled na celek pozemské přírody. Filosofie života byla důležitá také pro vznik a rozvoj tzv. hraničních vědních oborů. Ty překonávají jak tématické, tak i metodologické meze tradičních disciplín směrem ke zkoumání nových kontextů a souvislostí. Např. biofyzika tak propojila biologický úhel pohledu s tradiční metodologií vědy o neživé přírodě. Poněkud paradoxně tak i filosofie života přispěla k definitivnímu konci éry dualismu (subjekt objekt, hmota duch, živé neživé, člověk příroda atd.) Tento trend lze v nejširším smyslu chápat jako vykročení směrem k rehabilitaci přírody a tedy také (v našich dnešních kontextech) 2 Struktura, funkce a vývoj jsou tři dimenze toho způsobu zkoumání, který obecná metodologie nazývá systémovým přístupem. 21

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8 Etická výchova ročník TÉMA G5 Citový život člověka VÝSTUP charakterizuje důležitost i úskalí citů pro život člověka; orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách; identifikuje a taktně komunikuje

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 ETIKA Ethos = z řeckého zvyk, obyčej, charakter Mos = z latinského morálka Etika

Více

Charakteristika předmětu BIOLOGE

Charakteristika předmětu BIOLOGE Charakteristika předmětu BIOLOGE 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Biologii jako předmět pro střední školu vyučujeme v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Je

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Výukový modul VÝZNAM, PŘEHLED A CELKOVÉ VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ

Výukový modul VÝZNAM, PŘEHLED A CELKOVÉ VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ Výukový modul VÝZNAM, PŘEHLED A CELKOVÉ VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.0153 1 V rámci projektu

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký

Více

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová Recenzenti: prof. Ing. Milan Turčáni, CSc. prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. Tato kniha vznikla za finanční podpory Studentské grantové

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází

Více

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: 4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět 4.4.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Obsahem vyučovacího předmětu Přírodověda je naplňování očekáváných

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Strategický management a strategické řízení

Strategický management a strategické řízení Přednáška č. 2 Strategický management a strategické řízení vymezení principů paradigmatu strategického managementu pojetí a obsah strategického managementu, strategie a strategické analýzy vymezení strategického

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 1. Pojetí vyučovacího předmětu 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Volitelný předmět Společensko-vědní seminář tvoří neoddělitelnou součást všeobecného vzdělání a je základem rozvoje klíčových dovedností

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium

Více

Diplomový seminář 1. Akademický rok 2008/2009. 17.9.2009 Ing. Václav Křivohlávek, CSc.

Diplomový seminář 1. Akademický rok 2008/2009. 17.9.2009 Ing. Václav Křivohlávek, CSc. Diplomový seminář 1 Akademický rok 2008/2009 Vybrané metodologické otázky 1. Hierarchie pojmů 2. Věcná a formální struktura práce 3. Základní metody zkoumání a výkladu 4. Etika Hierarchie pojmů Pojmy (resp.

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY Obecné zásady 1 (1) Stavovskou povinností lékaře je péče o zdraví jednotlivce i celé společnosti v souladu se zásadami lidskosti,

Více

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Tento metodický list je spolufinancován

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví

I. Sekaniny1804 Výchova ke zdraví Výchova ke Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávání v předmětu Výchova ke je zaměřeno na: preventivní ochranu základní hygienické, stravovací, pracovní i

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Biologická praktika Období: 3. období Počet hodin ročník: 8. 9. ročník 33 33 Učební texty: A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura jejich uspořádání v ploše a prostoru základní kresebné techniky např. kresebné studie, figurální

Více

Filozofie a společenské vědy

Filozofie a společenské vědy Filozofie a společenské vědy Studijní program: B6101 Filozofie Studijní obor: Filozofie a společenské vědy Bakalářské studium, prezenční forma studia, standardní doba studia 3 roky Výuku zajišťuje: Ústav

Více

Etika a ctnosti v pomáhajících profesích I. Profesní etika a kodex jako cesta ke ctnosti

Etika a ctnosti v pomáhajících profesích I. Profesní etika a kodex jako cesta ke ctnosti Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073 Etika a ctnosti v pomáhajících profesích I. Profesní etika a kodex

Více

Výukový modul SOLÁRNÍ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.

Výukový modul SOLÁRNÍ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14. Výukový modul SOLÁRNÍ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.0153 1 V rámci projektu Zelený most mezi školou a praxí environmentální

Více

Gymnázium, Český Krumlov

Gymnázium, Český Krumlov Gymnázium, Český Krumlov Vyučovací předmět Fyzika Třída: 6.A - Prima (ročník 1.O) Úvod do předmětu FYZIKA Jan Kučera, 2011 1 Organizační záležitosti výuky Pomůcky související s výukou: Pracovní sešit (formát

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Analýza Rámcového vzdělávacího programu pro. gymnaziální vzdělávání z pohledu globálního rozvojového. vzdělávání

Analýza Rámcového vzdělávacího programu pro. gymnaziální vzdělávání z pohledu globálního rozvojového. vzdělávání Analýza Rámcového vzdělávacího programu pro gymnaziální vzdělávání z pohledu globálního rozvojového vzdělávání Mgr. Regína Dlouhá Člověk v tísni společnost při ČT, o.p.s. 2004 1. Smysl GRV a definování

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

Seminář pro učitele geografie

Seminář pro učitele geografie Ostrava, 11. února 2010 Prezentace připravované učebnice Myšlení v globálních a evropských souvislostech Prof. RNDr. Vladimír Baar, CSc. Mgr. Zuzana Houdková Seminář pro učitele geografie Dílčí témata:

Více

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B

Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Níže uvedené komentáře by měly pomoci soutěžícím z kategorie B ke snazší orientaci

Více

k a p i t O l a 1 Záhada existence

k a p i t O l a 1 Záhada existence Kapitola 1 Záhada existence Všichni existujeme jen krátkou chvíli a během ní prozkoumáme jen malou část celého vesmíru. Ale lidé jsou zvídavý druh. Žasneme a hledáme odpovědi. Žijíce v tomto obrovském

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: Biologie a ekologie (BEK) Obor vzdělání: 18-20-M/01 Informační technologie Forma vzdělání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 17 (0,5 hodina týdně) Platnost:

Více

1. Lidskápsychika 2. Srovnání přístupů k výkladu lidské psychiky - Freud, Watson 3. Předpoklady a možnosti vývoje člověka

1. Lidskápsychika 2. Srovnání přístupů k výkladu lidské psychiky - Freud, Watson 3. Předpoklady a možnosti vývoje člověka Otázka: Formování osobnosti člověka Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pavla297 Psychologie jako věda, základní disciplíny původ slova předmět psychologie základní disciplíny aplikované disciplíny

Více

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 1. Pojetí vyučovacího předmětu 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Obecným cílem předmětu Ekologie je zprostředkovat základní ekologické pojmy a principy. Poukázat na souvislosti mezi environmentálními,

Více

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a

Více

III. Výroční zasedání Společnosti pro lékařskou mikrobiologii ČLS JEP pořádané při 20. výročí založení společnosti.

III. Výroční zasedání Společnosti pro lékařskou mikrobiologii ČLS JEP pořádané při 20. výročí založení společnosti. III. Výroční zasedání Společnosti pro lékařskou mikrobiologii ČLS JEP pořádané při 20. výročí založení společnosti. Josef Scharfen předseda SLM ČLS JEP III.výroční zasedání SLM ČLS JEP 18.-19.2.2011 1

Více

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Callista Roy Adaptační model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *14.10.1939 Los Angeles Základní ošetřovatelské vzdělání Sestra, staniční sestra pediatrie 1963 bc., 1966

Více

Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.

Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14. Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.0153 1 V rámci projektu Zelený most mezi školou a praxí environmentální

Více

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika Vyučovací předmět Informatika je realizován v rámci ŠVP na 1. stupni ZŠ (5. ročník) s časovou týdenní dotací 1 hodina. Na 2. stupni ZŠ je realizována

Více

Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu)

Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) 1. Mezinárodní vztahy a jejich specifický charakter Mezinárodní vztahy představují složitý a dynamicky se vyvíjející systém a jejich zkoumání

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 Základní škola a Mateřská škola Verneřice Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 e-mail: zsvernerice@volny.cz Číslo účtu:925864329/0800 Platnost od 1. 9. 2012 Platnost

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Dr. Horáka Prostějov MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem nás.

Více

JAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE?

JAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE? POLICY PAPER Petr Drulák, Lucie Königová, Petr Kratochvíl Duben 2004 Ústav mezinárodních vztahů Nerudova 3 118 50 Praha 1 Tento autorský text neprošel ediční úpravou. 2 Mezinárodní vztahy bývají často

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 5 0 6 MUDr. Bc. Rostislav

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami:

V rámci gymnaziálního vzdělávání v předmětu Environmentální výchova vede učitel žáka k osvojení klíčových kompetencí těmito metodami: 5.13 Environmentální výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Environmentální výchova integruje všechny tematické okruhy

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy II. stupeň VOLITELNÝ PŘEDMĚT KAPITOLA 34. - PŘÍRODOVĚDNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Doplňující vzdělávací obor volitelný předmět Přírodovědná

Více

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz Firemní kultura přednáška www.newtoncenter.cz Motto: Kdo jsme, co chceme, kam jdeme? J.P. Sartre (firemní identita vize) Firemní identita Svou firemní kulturou firma: - ovlivňuje jednání svých zaměstnanců

Více

Člověk a jeho svět. Přírodověda. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Člověk a jeho svět. Přírodověda. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Člověk a jeho svět Přírodověda 4. 5. ročník 2 hodiny týdně třídy, vycházky, exkurze, výlety, počítačová učebna

Více

Nabídka seminářů pro 7.A a 3.B ve školním roce 2015/2016

Nabídka seminářů pro 7.A a 3.B ve školním roce 2015/2016 Nabídka seminářů pro 7.A a 3.B ve školním roce 2015/2016 Studenti si volí semináře s celkovou dotací 4 hodiny týdně. Nabízené semináře mají dotaci 1 hodinu, resp. 2 hodiny týdně. Student si tedy může navolit

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Průřezové téma Environmentální výchova

Průřezové téma Environmentální výchova Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Počet hodin : 33 Průřezové téma Environmentální výchova Učební texty : Ekologická a environmentální výchova, Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o.

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE. pro tříleté učební obory SOU PSY 301 MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu PSYCHOLOGIE pro tříleté učební obory SOU PSY 301 Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 31. října 1986, č. j. 27

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Ekologie Kód modulu Ekg-H-1/1-5 Délka modulu 16 hodin Platnost 1.09.2010 Typ modulu Povinný Pojetí teoretické

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Chemie Kód modulu Ch-H-1/1-4 Délka modulu 49 hodin Platnost 01.09.2010 Typ modulu povinný Pojetí Teoretické

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

Obsah. Knihy Arnolda Mindella...11 Poděkování... 12 Předmluva... 14 Varování... 19

Obsah. Knihy Arnolda Mindella...11 Poděkování... 12 Předmluva... 14 Varování... 19 Obsah Knihy Arnolda Mindella...11 Poděkování... 12 Předmluva... 14 Varování... 19 1. Síla ticha v symptomech 1. Síla ticha... 22 Minulá a současná práce... 23 Cvičení: imaginární čas... 26 Aspekty síly

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program 4.8.2 Výchova ke zdraví Výchova ke zdraví, jejímž prostřednictvím se ochrana a podpora zdraví stává přirozenou součástí každodenního života školy, vychází

Více

Obsahem vyučovacího předmětu je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět.

Obsahem vyučovacího předmětu je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět. PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu V předmětu Přírodověda je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět v následujících okruzích: Místo, kde žijeme Lidé kolem nás Lidé a čas Rozmanitost

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Občanský a společenskovědní základ dvouletý volitelný předmět

Občanský a společenskovědní základ dvouletý volitelný předmět Název předmětu: Zařazení v učebním plánu: Občanský a společenskovědní základ O7A, C3A, O8A, C4A dvouletý volitelný předmět Cíle předmětu Cílem semináře je: - získávání rozšiřujících informací z řady humanitních

Více

Školní vzdělávací program Zdravá škola

Školní vzdělávací program Zdravá škola Školní vzdělávací program Zdravá škola (Plné znění ŠVP je přístupné veřejnosti ve vestibulu školy.) Název ŠVP Zdravá škola je odvozen od zaměření školy na holistické chápání podpory zdraví, tj. rozvoj

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

1 KOLMAN, P. Právo na informace. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2010. s. 72.

1 KOLMAN, P. Právo na informace. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2010. s. 72. Městskému soudu v Praze Hybernská 18 111 21 Praha 1 ----------------------------------- V Brně dne 5. dubna 2013 Žalobce: Mgr. Michal Kincl, nar. 27.3.1986, bytem Neužilova 6, Brno, 625 00, adresa pro

Více

Modularizace a modernizace studijního programu počáteční přípravy učitele fyziky

Modularizace a modernizace studijního programu počáteční přípravy učitele fyziky Modularizace a modernizace studijního programu počáteční přípravy učitele fyziky Charakteristika projektu Název projektu: Modularizace a modernizace studijního programu počáteční přípravy učitele fyziky

Více