Z APLIKOVANEJ ETIKY III ÚVOD DO BIOETIKY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Z APLIKOVANEJ ETIKY III ÚVOD DO BIOETIKY"

Transkript

1 UNIVERZITA SV. CYRILA A METODA V TRNAVE Filozofická fakulta KAPITOLY Z APLIKOVANEJ ETIKY III ÚVOD DO BIOETIKY Petr Jemelka Trnava 2012

2 Autor: Recenzenti: prof. PhDr. Petr Jemelka, Dr. doc. RNDr. Svatopluk Novák, CSc. doc. PhDr. Terézia Zuzana Palovičová, CSc. prof. PhDr. Petr Jemelka, Dr. Moderné vzdelávanie pre vedomostnú spoločnosť/projekt je spolufinancovaný zo zdrojov EÚ. Všetky práva vyhradené. Toto dielo ani jeho časť nemožno reprodukovať bez súhlasu majiteľa práv. Pre Univerzitu sv. Cyrila Metoda v Trnave vydalo Michal Vaško Vydavateľstvo Prvé vydanie Prešov 2012 ISBN

3 Ediční poznámka: Tento učební text navazuje na vysokoškolskou učebnici Jemelka, P., Gluchman, V., Lešková Blahová, A., Bioetika, FF PU Prešov Uvedená učebnice je v současnosti prakticky nedostupná. Proto jsme přistoupili k reedici autorova podílu na jejím textu. Tento materiál byl pro účely nového vydání upraven, přepracován a doplněn.

4

5 Obsah: Úvod Bioetika, její obsah a vymezení v rámci etické teorie Věda, technika a rozvoj bioetiky Bioetika v rámci etiky Život ústřední kategorie bioetiky Hodnota co to je? Život jako téma vědeckého a filosofického poznání Jak definovat život? Vybrané pokusy o definici života Procesuální pohled na život Život jako poznání, život jako hodnota Člověk v zrcadle bioetiky Kdo je člověk? Duše a rozum, subjekt a objekt Výzkum na člověku Práva pacientů Transplantace Genetické inženýrství Genové technologie Genová terapie Klonování Kmenové buňky Ochrana embrya Lidská reprodukce jako bioetické téma Umělé oplodnění Preimplantační diagnostika (PID) Prenatální diagnostika Mentální a fyzické handicapy novorozenců jako bioetický problém Interrupce Umírání a smrt člověka Proměny v chápání smrti Euthanasie Zásahy do integrity lidského těla... 70

6 4. Vztah ke zvířatům jako morální problém Kdo nebo co je zvíře? Lidské zacházení se zvířaty a otázka odpovědnosti Argumentační typologie Stručný přehled dalších otázek a problémů Bioetika a možnosti etické výchovy a vzdělávání Bioetika a výchova k toleranci Problém tolerance, respektu a akceptace Hodnota diference a její uznání Závěr Příloha Výběrová bibliografie ke studiu etiky a bioetiky... 89

7 Úvod Bioetická problematika v současnosti představuje často a vášnivě diskutovaný problémový okruh. Nejedná se přitom pouze o diskurs teoretický (etický, filosofický, medicínský), ale prostřednictvím masmédií je do této probíhající debaty intenzivně vtahována veřejnost, neboť jde o politicky citlivé otázky. V očích veřejnosti ovšem stále absentuje jasnější vymezení bioetiky zejména ve smyslu kompetenčním. Tento učební text jako jeden z podkladů nově otevíraného kurzu (začleněného do celku výuky aplikované etiky) chce především nastínit problémové rozvržení obsahu této disciplíny a stát se tak možným zdrojem lepší orientace v této součásti etické teorie. 7

8

9 1. Bioetika, její obsah a vymezení v rámci etické teorie V současnosti si již zřejmě každý dokáže pod pojmem bioetika vybavit alespoň v obecné podobě některé problémové okruhy, kterými se tato teorie zabývá. Také si vesměs dokážeme představit i konkrétní příklady případů či situací, které s bioetickými otázkami souvisejí a s nimiž se setkáváme jednak v osobní zkušenosti, jednak díky velmi častému mediálnímu zprostředkování. Ovšem toto obvyklé pojetí bioetiky je silně zjednodušující a zužující. Obvykle totiž veřejnost bioetiku fakticky ztotožňuje jen se sférou zdravotní péče, tedy s etikou lékařskou a ošetřovatelskou. Bioetika je tak nejčastěji považována za jistou podobu aplikované etiky (v těsné vazbě na její spojování s etikou profesní). Toto nejběžnější zužující vnímání současně reprezentuje i obecnější filosofický (resp. axiologický) problém, kdy takto vymezená působnost bioetiky se vyznačuje ryzím antropocentrismem. Ten je ostatně přítomen v převažující filosofické a etické tradici zcela běžně (typickým příkladem tu může být existencialismus). Tato kritická poznámka chce upozornit na závažný problém. Ten spočívá v tom, že jedna z ústředních bioetických kategorií život je tu interpretována pouze v antropickém smyslu mluví se sice o životě jako hodnotě, ale myslí se tím pouze život lidský. Právě tento problém se může stát i východiskem našeho pokusu o co nejširší vymezení bioetiky jako teoretické disciplíny. Jestliže budeme za onu klíčovou kategorii této teorie považovat právě život ne pouze v antropickém smyslu, pak zřejmě můžeme v axiologické dimenzi uvažovat o možnosti jistého ztotožnění života a dobra. Lze tedy v tomto smyslu život považovat za nejvyšší hodnotu. Této otázce se věnuje náš další výklad. Na tomto místě však může posloužit tento úhel pohledu k argumentačnímu podložení názoru, že bioetiku bychom oprávněně měli chápat jako disciplínu svým záběrem mnohem širší než je pouhá reflexe medicínských otázek. Proto bychom do jejího rámce měli zahrnout i celek problematiky tzv. etiky environmentální. 9

10 Úvod do bioetiky Ta je reflexí morálních aspektů vztahu člověka (lidstva, civilizace) k mimolidským živým entitám (od vztahu k jednotlivým živým organismům přes druhové a systémové aspekty až po hladinu celku pozemské biosféry). Environmentální etice jsou však v rámci našeho studia aplikované etiky věnovány specializované kurzy i patřičné studijní materiály, proto tuto tématickou oblast v tomto učebním textu vynecháme. Budeme se tedy po krátkém zastavení u otázky hodnoty života záměrně věnovat jen lidské dimenzi bioetické problematiky, aniž bychom přitakávali výše kritizovanému redukovanému přístupu k tomuto oboru Věda, technika a rozvoj bioetiky Je nesporné, že právě věda a její soudobý bouřlivý rozvoj představuje velmi výrazný impuls i v oblasti bioetiky. Nové vědní poznatky a jejich praktické aplikace totiž otevírají nové problémové okruhy i dosud netušené souvislosti a kontexty. Již v minulosti také přílišný aplikační optimismus přinášel neblahé důsledky, když se domníval nacházet univerzálně použitelná řešení palčivých problémů. Jako příklad z historie tu může posloužit dobová představa o možnostech a kompetencích eugeniky, které přinesly její zcela dehumanizované zneužití. Větší objem poznatků totiž nemusí být nutně vždy zdrojem automaticky lepšího rozhodování; je však zároveň jeho důležitým předpokladem. I z tohoto důvodu jsou proto poněkud problematické pokusy zakazovat určité oblasti či směry vědeckého výzkumu. Samy zákazy nejsou zárukou, že nedojde ke zneužití výsledků výzkumu ilegálního (a tedy se vymykajícího jakékoliv společenské kontrole). Co v této situaci přísluší etice? Rolí etické teorie je především kritická analýza takových aspektů výzkumné práce, které přesahují kompetenci samotné speciální teorie (která je zaměřena prvotně k získávání a interpretaci faktů). Etika by se tedy měla zaměřit na hodnocení výzkumu přes hodnocení jeho aplikační motivace jako sféry mimo rámec samotné výchozí teorie (politická, ekonomická, ideologická motivace). S těmito otázkami proto úzce souvisí i pohled na roli a význam techniky (resp. technologie) v rámci celku tzv. vědotechniky jako typického fenomenu současnosti éry vědeckotechnické revoluce. 10

11 KAPITOLY Z APLIKOVANEJ ETIKY III Je zřejmé, že realizační možnosti v podobě technologické aplikace výsledků výzkumu prudce rostou. To je pochopitelně zdrojem optimismu a víry v univerzální pokrok ve všech oblastech civilizačních možností (viz např. pokrok v medicíně). Skeptikové však současně poukazují i na problematické stránky tohoto procesu. V obecné rovině je takovou námitkou především upozornění, že víra v pokrok nahrazuje realistickou analýzu situace a problémů. To přináší ideologické deformace a následné záměrné zastírání či odkládání reálných problémů. Typickým příkladem může být soudobá politická diskuse o globálních změnách klimatu. V rovině konkrétnějších námitek pak nacházíme odkazy na jisté problematické aspekty oněch původně jednoznačně pozitivních hodnocení pokroku. Tak např. v souvislostí s úvahami o reálných možnostech prodloužení délky lidského života je takovým problematickým aspektem především nedostatečně fungující společenská infrastruktura (např. v oblasti zajištění péče o seniory, chybějící ekonomické zdroje důchodového zabezpečení atd.). V globálním měřítku pak lze poukázat na komplexní problém nedostatečných zdrojů pro výrazně vzrostlou lidskou populaci a na problémy degradace prostředí či závažné potenciální politické konflikty v důsledku přelidnění. Lze proto konstatovat (i s případným odkazem na roli a význam bioetiky), že onen nesporný růst realizačních možností technologického rázu vyžaduje ne tak restrikce (ve smyslu zákazu jisté trajektorie výzkumu), jako spíše hledání odpovědi po otázce smyslu jistých aplikací výzkumných výsledků. Příkladem takovéhoto problematického aplikačního zadání může být např. řešení otázky možné volby pohlaví dítěte (tento motiv je v medicíně velmi starý). Jde jistě o problém potenciálně technicky rozřešitelný; je však otázkou, jaký má takové využití technologie smysl. Ovšem tu můžeme poznamenat, že ekonomická motivace toto tázání zásadně dehonestuje a jde o to tento fakt přiznat, nikoliv zastírat. Velmi podobná je např. i situace kolem možností překonávání přirozené biologické věkové hranice pro mateřství atd. Onen rozvoj vědotechniky přináší především stále větší lidskou moc. Ta se týká jak možností rozhodovat o sobě samém, tak i o ostatních členech pozemského biotického společenství. Člověk totiž postupně získal díky technice dominantní postavení v pozemských ekosystémech; např. 11

12 Úvod do bioetiky jako jediný organismus na Zemi si může svobodně volit svoji potravní niku (samozřejmě že reálnou svobodu této volby limituje ekonomická situace). A tu můžeme dospět i k upozornění, že antropogenní problémy tohoto společenství (globálního ekosystému) v podobě globální krize prostředí jsou proto velmi problematicky řešitelné. Tato krize totiž není projevem lidské bezmoci proti silám přírody. Naopak plyne z úspěšnosti civilizace a její technologie jako rozvinutí specificky lidské ofenzivní adaptační strategie. Ona specificky lidská forma aktivní adaptace se projevuje již od pravěku cílenými a stále efektivnějšími zásahy do prostředí, zprostředkovanými rozvojem techniky a technologií jako věcné a funkční stránky procesu lidského podmaňování přírody. Průmyslová civilizace nakonec dala vzniknout globálnímu systému technosféře která jako konkurenční systém zásadně ohrožuje původní biosféru v její strukturaci i fungování. Lokální krize prostředí (opět existující již od pravěku jako efekt antropogenního vyčerpání určitého zdroje) tak v důsledku civilizační expanze přerostly do současného stavu, označovaného obvykle jako globální ekologická krize. Otázka možností řešení oné krize je pak především otázkou, jak onu lidskou technologickou moc použít ne k maximalizaci ekonomického růstu a s ním spojené exploatace přírody, ale především k perspektivnímu zachování stability biosféry. * * * V bioetice jde o otázku lidského rozhodování a jeho motivů. Technika a technologie totiž působí a mohou působit vždy dvojakým způsobem destruktivně i konstruktivně a konkrétní užití je závislé na hodnotové škále, ekonomických podmínkách a na politické situaci. Ve sféře bioetické tématiky pak hodnotíme ony dvojí vlivy techniky především ve dvou oblastech. Prvou je jejich působení na zdraví a život člověka, druhou pak dopady na životní prostředí. Toto jsou tedy dvě nejobecněji vymezená témata bioetické teorie Bioetika v rámci etiky V úvodní charakteristice bioetiky jsme zmínili potřebu překonání jejího zúženého chápání, které je dosud běžnou podobou obrazu tohoto 12

13 KAPITOLY Z APLIKOVANEJ ETIKY III oboru v očích veřejnosti. Tuto revizi obvyklého pojetí bioetiky je vhodné ještě doplnit o hledání jisté střední pozice mezi typickým chápáním bioetiky jako discipliny preskriptivní a jejím pojímáním jako etiky deskriptivní. a) Preskriptivní (normativní, deontologická) etika hledá kritéria pro stanovení podmínek dobrého a špatného jednání, formuluje příkazy a zákazy. Otázku správného jednání v jejím rámci řeší teorie norem, otázkou vymezení kritéria (nejvyššího dobra) se zabývá teorie hodnot. Tímto nejvyšším dobrem tak může být např. štěstí (tzv. eudaimonismus) nebo slast (hedonismus). V našem případě budeme promýšlet možnost považovat za dobro život. Konkrétními podobami preskriptivní etiky je tzv. kasuistika (řešící aplikaci obecných norem na konkrétní příklady čili postup deduktivní), situační etika (postupuje spíše induktivně norma je odvozována z konkrétní situace), etika smýšlení (vychází z hodnocení motivace jednání) a jí víceméně protikladná etika konsekvencialistická (hodnotící především konkrétní důsledky jednání 1 ). Preskriptivní etika především řeší otázku, jak se máme chovat, co je závazné a určující pro naše jednání, co má být. Své verze odpovědí na tyto otázky (norma, povinnost, cíl) se také pokouší zdůvodňovat, nedisponuje však možností prosadit jejich realizaci. Konkrétní možnost realizace takto stanovených cílů závisí na konstelaci společenských podmínek, zejména na podobě legislativy. Dalším problémem je zde především legitimita oněch norem i jejich tvůrce. b) Deskriptivní etika usiluje zejména o popis stavu morálky v jejích konkrétních podobách. Jde o empiricky založenou podobu etické teorie, reflektující kulturní diverzitu ve smyslu jejích projekcí do oblasti reálné morálky. Zahrnuje také tázání po zdrojích a původu morálních kritérií a jejich různorodosti. Hledá tedy odpověď na 1 Zvláštní podobou této varianty je v dnešní době tzv. etika odpovědnosti H. Jonase, která intencionálně redefinuje pojem odpovědnosti směrem k přijetí odpovědnosti za dosud nejsoucí za budoucnost. Další variantou je v současnosti tzv. etika sociálních důsledků V. Gluchmana jako prototyp neutilitaristicky pojímaného konsekvencialismu. 13

14 Úvod do bioetiky otázku, co stojí za onou reálnou diferentností morálek, co je konkrétním kořenem morální diverzity. V kontextu naší současnosti a její postmoderní teoretické reflexe k tomu R. Brázda uvádí: Podle všeho neexistuje žádné hledisko, které by bylo odnikud, nezávislé, objektivní a s nímž by v otázkách morálky mohly souhlasit všechny rozumné bytosti z nejrůznějších kulturních a subkulturních prostředí. Etika si mohla uvolnit ruce vědomím, že pluralita morálek není zvládnutelná logickým uvažováním, argumentací, přesným formulováním, výchovou, tím, že nelze dospět ke spolehlivým názorům o tom, co je dobré, správné a přitom univerzálně platné a co mohou po rozumném zvážení všichni lidé přijmout. Nicméně dějiny etiky jsou doposud dějinami pokusů toho dosáhnout. * * * Na základě předcházejících charakteristik deskriptivní a preskriptivní etiky se nyní můžeme pokusit o charakteristiku specifik a statutu bioetiky o odpověď na otázku, zda jde či nejde o samostatnou teoretickou disciplínu. Je nepochybné, že minimálně od 70. let minulého století je bioetika jako relativně kompaktní obor etablována a vyučována. Ale v přesném slova smyslu se zřejmě o klasickou teoretickou disciplínu nejedná bioetika není koherentní soustavou principů a metod, zaměřených na zkoumání jistého přesněji vymezeného předmětu. Bioetika je spíše soustavou, která není zbudována na jediné vůdčí teorii, ale jde spíše o syntézu různých možných přístupů a úhlů pohledu od roviny reflexe speciál ní technologické problematiky (např. v kontextu medicíny) až k diskusi etické, filosofické i teologické. Z hlediska zařazení v širším rámci etiky pak jde zejména o již zmíněný problém zda se v případě bioetiky jedná o deontologii či spíše o konsekvencialismus, zda převažuje etika ctnosti či spíše etika povinnosti. Typickým příkladem konkrétní podoby řešených problémů v uvedeném smyslu tak může být možný přístup k řešení otázky morální dimenze vztahu mezi lékařem a pacientem. 14

15 KAPITOLY Z APLIKOVANEJ ETIKY III Lze tedy v jisté metafoře shrnout, že za ony čtyři desítky let existence a probíhajícího intenzivního diskursu bioetika prošla cestou od ortodoxní podoby (jakýsi středověk oboru) přes racionalistický optimismus (analogie moderny ) až k pluralismu možných přístupů (jakási postmoderna oboru). Myslíme tím vývoj od doslovného lpění na kanonických textech (např. Hippokratova přísaha) přes paternalistickou manipulaci (s apriorní nadřazeností odborníka nad laikem éra absolutní moci lékaře či ošetřovatele nad pacientem) až k soudobé víceméně diskursivní podobě. Dnes je bioetika tedy především mozaikou teorií a současně i neutuchající debatou, je jakousi demidisciplínou (A.R. Jonsen) v tom smyslu, že pouze jistá část celku bioetiky má charakter typické teorie (včetně metodologie). Zbytek se realizuje v podobě veřejné diskuse, která rozhodně není doménou pouze odborníků. Do této diskuse vstupují lidé z mnoha profesí a společenských pozic a také z mnoha důvodů, včetně bezprostřední a emocionálně silně podložené osobní zkušenosti. Tato diference a současně symbióza teoretické a diskursivní podoby je realitou tohoto oboru. Samotný diskurs (jakási bioetická agora ) však zřejmě teoretickou hladinu nemůže plně nahradit. Stejně tak nemůže být fungujícím základem pro třetí (aplikační) dimenzi bioetiky. Mimo jiné i proto, že ona agora není diskursem v pravém slova smyslu, neboť vlastníci petrifikovaných názorů zde vystupují jako solitérní řečníci (nebo guru obklopení houfem věrných) bez zájmu o diskursivní směnu názorů a stanovisek. Konsensuální zdroj konkrétních aplikačních rozhodnutí by byl provázen stejnými problémy a potížemi jako jiné oblasti pokusů o přímou demokracii. * * * Onen požadavek nalezení jistého kompromisu přístupů v řešení problému statutu bioetiky se tu pokusíme naplnit tak, že nejprve upozorníme na onu obecnější hladinu bioetické tématiky, která ji svazuje úzce jak s filosofií, tak i s přírodní vědou (biologií) když budeme považovat za ústřední kategorii bioetiky život. Naše shrnující pojetí bioetiky tím získává na autentičnosti. Život v naší variantě interpretace totiž představuje současně i důležitou kategorii onto-gnoseologickou z čehož ovšem plyne i axiologický statut 15

16 Úvod do bioetiky tohoto fenomenu. Takto zakotvená etika je tedy axiologicky autentická v tom smyslu, že se již neodvolává na obecnější kategorii s následnou nutností aplikační konkretizace. Dostáváme se tedy současně i k relativně elegantnímu řešení problému, zda bioetika je etikou aplikovanou či deontologií. Naše verze odmítá považovat bioetiku za pouhou kasuistiku či situační etiku, neboť dle našeho názoru bioetika sama disponuje autentickou centrální hodnotou, mající univerzální (axiologický, etický i ontologický) charakter. Druhá více aplikační rovina našeho výkladu bude představovat jistý přehled klíčových konkrétních problémů a otázek, řešených bioetikou jako disciplínou normativní a současně kriticky deskriptivní. 16

17 2. Život ústřední kategorie bioetiky Onen výchozí požadavek kritického zhodnocení obvyklého pojetí bioetiky může vycházet i z odkazu na jistou paradoxnost nejčastější podoby toho, jak se obvykle s bioetikou potkáváme. Přestože jde o etickou teorii, vztahující se již svým názvem k hodnotě života, snad až příliš často se zabývá smrtí. To je ovšem jen nepříliš podstatná poznámka; pokusme se raději zaměřit svoji pozornost na otázku, co se myslí tím, když budeme život považovat za hodnotu (ba za jednu z hodnot nejvyšších). Nejprve se však stručně dotkněme toho, co jsou to hodnoty Hodnota co to je? Hovoříme-li o hodnotách, pak tím zároveň upozorňujeme na fakt, že lidské rozhodování a následné konání se vždy opírá o jistou motivaci, zaměřenost k nějakému cíli, významu ať už je jejich podoba jakákoliv. Hodnoty jsou tedy tím, oč usilujeme ve svém snažení. Od počáteční neuvědomělé a nejasné snahy o dosažení cíle ještě nepříliš zřejmého dospíváme k jasnější představě, od prvoplánového usilování o okamžité uspokojení se postupně dostáváme i k vědomé snaze o naplnění dlouhodobějších perspektiv naší životní trajektorie, o dosažení cíle sice vzdálenějšího, současně však i trvalejšího. Hodnota je v tomto antropickém úhlu pohledu uvědomělým (promýšleným, argumentačně podloženým) výsledkem procesu hodnocení. Je v tomto smyslu jistou podobou lidské formulace vztahu ke světu a současně implicitně zahrnuje i lidské vědomí sebe sama a intencionalit z tohoto vědomí plynoucích. Pravá hodnota má stabilní charakter, přesto (i proto) je však záležitostí procesuální, vyvíjející se, vyzrávající. Stejně tak má procesuální statut i subjekt, lidská osobnost. Ta si během svého života postupně buduje (a také patřičně přetváří) svoji hodnotovou škálu, která je nástrojem lidské orientace ve světě a v životních situacích. Je zřejmé, že tato individuální hierarchie hodnot může být i zdrojem případných konfliktů (vnitřních i zvnějšněných) s hodnotami, které proklamuje a prosazuje společnost. 17

18 Úvod do bioetiky K této obecné charakteristice hodnot a hodnocení ještě dodejme, že je možné položit si otázku, nakolik by bylo užitečné tento původní interpretační antropický modus rozšířit a brát v úvahu i jiné entity (živé bytosti) jako případné subjekty hodnocení. Tato možnost může být užitečná především z hlediska rozvíjení etické argumentace, překonávající stávající redukcionistickou jednostrannost protikladných pozic v rámci bio etiky a environmentální etiky (např. antropocentrismus vs. biocentrismus). V axiologické teorii by potom právě sem mohlo směřovat překonání oné zmíněné tradiční dichotomie v otázce původu hodnot, v níž proti sobě stojí varianta ontologizovaná a varianta antropická Život jako téma vědeckého a filosofického poznání Na počátku je vhodným východiskem především upozornění na velkou obtíž s vymezením samotného vysoce abstraktního pojmu život. Pro pohled filosofie je při pokusech o postižení fenomenu života významným problémem nebezpečí antropizace. Znamená to, že užívá-li filosofická výpověď pojmu život, velmi často ho ztotožňuje s lidským životem alespoň co do otázky hodnoty, ceny nebo smyslu. Tuto pozici můžeme považovat za jisté rozvinutí teze, že samotná příroda nemá sama o sobě hodnotu a také se jí (na rozdíl od lidské kultury) netýkají v pravém slova smyslu dějiny. Toto poměrně tradiční pojetí totiž předpokládá, že příroda prochází jen evolucí (takže je zcela svázána kauzalitou), nikoli dějinami jakožto událostmi s hlubším významem, které se váží na pokusy o realizaci svobody. Příroda je tak považována za méněcennou a neautentickou. Nemá v tomto tradičním přístupu svůj vlastní smysl, je pasivním materiálem nebo pouhou kulisou pro lidské dějinotvorné aktivity. Svoji roli zde dokonce sehrály i jisté konsekvence filosofie života. V jejím rámci se totiž můžeme setkat i s pojmy jako hylézoismus, organicismus nebo se zde hovoří o tzv. kosmické dimenzi života. Hylézoismus je názor, který předpokládá, že veškerá hmota je oživená, popř. i oduševnělá. Organicismus rozvíjí představu, že za organismus tedy živý celek můžeme považovat jakýkoliv vnitřně strukturovaný systém, např. atom. Ona kosmická dimenze života pak považuje celý vesmír za oživený. 18

19 KAPITOLY Z APLIKOVANEJ ETIKY III Tyto úhly pohledu mohly posilovat i charakteristickou teleologickou interpretační podobu, podle níž je vznik, vývoj i projevy života chápán jako realizace předem stanoveného cíle. Zpětně pak tyto charakteristiky životní filosofie mohly směřovat právě opět k antropismu v tom smyslu, že vznik člověka byl naplánován již na počátku existence vesmíru, že člověk je cílem vývoje přírody. Mimo Diltheye tu můžeme připomenout také M. Blondela jako jednoho z inspirátorů pro existencialismus. Zajímavé je i pojetí kosmické evoluce u reprezentanta pragmatismu Ch.S. Peirce či v díle P. Teilharda de Chardina. Dodnes také tyto projevy v podobě tzv. antropického principu můžeme potkat jak v kosmologii, tak i v jisté linii ekofilosofie (H. Skolimowski). Antropický princip je pokusem o takové vysvětlení existence vesmíru, které je založeno na představě, že cílem vývoje vesmíru je vznik inteligentního pozorovatele. Ve vyhraněné podobě to znamená, že vznik inteligentního života (pozorovatele, člověka) je nutným výsledkem vývoje vesmíru a že jednou zrozená inteligence již nikdy z vesmíru nevymizí. V daných souvislostech můžeme ještě poznamenat, že zmíněná filosofie života také dospěla k velkému rozčarování nad výsledky speciálních věd (např. E. Rádl). Tuto skepsi lze ve zkratce uchopit onou poznámkou, vyjadřující základní metodologický paradox dobových vědeckých pokusů o průnik k podstatě života: Zabíjíme, abychom pitvali. Právě z takového rozčarování vycházela filosofie života (podobně jako fenomenologie) i ve své celkové a obecněji zaměřené kritice kvantifikujícího přístupu matematizované přírodovědy. Jeho slabiny tito kritikové v konečném důsledku navrhují kompenzovat příklonem k iracionálnímu typu poznání (zejména posílení intuitivní složky poznávacího procesu). Zde můžeme připomenout např. E. Boutrouxe nebo známějšího představitele vitalismu H. Bergsona. Vitalismus (neovitalismus) byl totiž původně zejména biologií výrazně inspirovaný směr filosofie života. Otázku podstaty života tato filosofie odpovídá prostřednictvím předpokladu zcela specifické empiricky nezjistitelné (neměřitelné) životní síly (entelechie, vis vitalis, élan vital), která oživuje a strukturuje původně mrtvou a neuspořádanou hmotu. Vzhledem k oné zmíněné principiální empirické nedosažitelnosti posti- 19

20 Úvod do bioetiky žení podstaty života tato filosofická linie preferuje mimoracionální cestu poznání intuici jako nezprostředkovaný přímý vhled. Na tomto místě však poznamenejme, že celkový mocný rozvoj věd o živém (biologie) však dokázal ony kritizované aspekty dobové přírodovědy velmi pozoruhodným způsobem překonávat. Důležitost samotné biologie se plně projevila zejména v souvislosti s paradigmatickou proměnou této vědy v průběhu 19. století. Buněčná teorie (J.E. Purkyně), evolucionismus (Ch. Darwin) a zrod genetiky (G. Mendel) představují skutečné základy moderní biologie. Zahrnují nejen průnik do nitra života (organismu), ale i upozornění na jeho zakomponovanost do celku světa. Někdy s sebou ovšem i tyto oblasti přírodovědy nesly neblahý trend v podobě nekritického aplikačního optimismu. Jeho typickým projevem byl např. sociální darwinismus jako pokus využít Darwinovu teorii k výkladu dění ve společnosti. V této naturalistické interpretaci tzv. boj o existenci mohl sloužit k ospravedlnění válek. O něco později tento problematický trend reprezentovala zejména tzv. eugenika jako aplikace genetických poznatků na lidský život. Vedle nesporného přínosu (např. prevence některých chorob, řešení reprodukčních problémů) tato disciplína byla také zneužívána k nehumánním politickým cílům; to se nejmarkantněji projevilo v hitlerovském Německu, kdy eugenika byla jedním z nástrojů represí vůči celým vybraným společenským skupinám (mentálně postižení či lidé považovaní dle tzv. Norimberských zákonů za rasově méněcenné). Bez ohledu na tyto děsivé historické peripetie však je třeba upozornit, že věda ve svém celku vždy více sloužila pokroku a humanitě. Ve svém celku tak i věda o živém představuje především významnou proměnu obrazu světa zrození ekologie znamená konec abstrahujícího vyčleňování živých forem z kontextu prostředí. * * * Přes předcházející kritické poznámky nyní (pod zorným úhlem soudobých problémů) můžeme dospět i k pokusu o částečnou rehabilitaci filosofie života. Za zajímavou variantu tak můžeme považovat zejména holismus. Byla to vitalismu blízká filosofie, která se zabývala zkoumáním celků. Celek 20

21 KAPITOLY Z APLIKOVANEJ ETIKY III zde byl chápán jako struktura, kterou nelze úplně vysvětlit popisem a výčtem jejích částí. Myslí se tím, že celek je zcela novou kvalitou, jejíž vznik je zapříčiněn opět empiricky nezjistitelným faktorem. Ten způsobuje specifické uspořádání součástí do stabilní ucelené struktury. Tím se holismus podobá vitalismu; rozdílem je však v případě holismu předpoklad tzv. univerzálního organicismu všechny nějak strukturované (tedy uspořádané) celky jsou tu považovány za živé, popř. i za oduševnělé. Pro vitalismus naopak zůstává sama hmota vždy jen neživým materiálem. Celostní holistické hledisko spolu s vitalistickým důrazem na procesuálnost celku reality (Bergson) totiž můžeme chápat i jako pokusy o překonávání právě oné zmíněné zúžené antropické perspektivy. Ve filosofii (ontologii) navíc jde o jednu z variant otevírající se nové cesty pro rozchod s tradiční spekulativní metafyzikou. Uznat bychom měli i inspirující metodologický vliv filosofie života pro zrod systémového přístupu. L. von Bertalanffy rozpracoval obecnou teorii systémů, podle které lze rozlišovat mezi systémy otevřenými, uzavřenými a izolovanými. Kritériem je vždy vztah těchto celků k jejich okolí. Systémem se tu myslí soubor prvků, které vytvářejí (evoluce systému) vzájemné vztahy (struktura systému) a působení (funkce systému). 2 Vůči svému okolí systém tvoří definovatelný celek, který je alespoň relativně stabilní (tzv. dynamická rovnováha). Teorie systémů se stala i významným impulsem při vzniku a rozvoji kybernetiky a má obrovský význam i pro ekologický pohled na celek pozemské přírody. Filosofie života byla důležitá také pro vznik a rozvoj tzv. hraničních vědních oborů. Ty překonávají jak tématické, tak i metodologické meze tradičních disciplín směrem ke zkoumání nových kontextů a souvislostí. Např. biofyzika tak propojila biologický úhel pohledu s tradiční metodologií vědy o neživé přírodě. Poněkud paradoxně tak i filosofie života přispěla k definitivnímu konci éry dualismu (subjekt objekt, hmota duch, živé neživé, člověk příroda atd.) Tento trend lze v nejširším smyslu chápat jako vykročení směrem k rehabilitaci přírody a tedy také (v našich dnešních kontextech) 2 Struktura, funkce a vývoj jsou tři dimenze toho způsobu zkoumání, který obecná metodologie nazývá systémovým přístupem. 21

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

CSR = Etika + kultura +?

CSR = Etika + kultura +? CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe

Více

Univerzalismus v etice jako problém

Univerzalismus v etice jako problém VLASTIMIL HÁLA Univerzalismus v etice jako problém K otázkám univerzalismu v některých etických koncepcích 3 Vydání knihy podpořilo Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie

Více

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA Studijní běh: 1 4. semestr Bc. přednášková skupina I (skup. A, B, C, D) PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA oboru Sociální pedagogika pro období únor červen 2014 Akademický rok 201/2014 (letní semestr) Brno 2014

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo

Více

Ošetřovatelství

Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako věda (Charakteristika oboru ošetřovatelství) Ošetřovatelství Ošetřovatelství jako vědní obor Samostatná vědní disciplína s vlastní teoretickou základnou. Teorie umožňuje: - třídit

Více

Přírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti. Kultura jako předpoklad přežití a vývoje společnosti

Přírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti. Kultura jako předpoklad přežití a vývoje společnosti I. Základy lidské společnosti - dokončení II. Sociální vztahy a pospolitosti Rekapitulace Přírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti Základy lidské společnosti - dokončení Kultura jako

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Úskalí zkoumání lokálního a regionálního politického života mechanické přenášení poznatků z národní úrovně na úroveň regionální a lokální předčasné zobecňování

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného

Více

Obecná charakteristika živých soustav

Obecná charakteristika živých soustav Obecná charakteristika živých soustav Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Kategorie živých soustav Existují

Více

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Kombinovaná PŘEDMĚT: OBECNÉ OŠETŘOVATELSTVÍ

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8 Etická výchova ročník TÉMA G5 Citový život člověka VÝSTUP charakterizuje důležitost i úskalí citů pro život člověka; orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách; identifikuje a taktně komunikuje

Více

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi.

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. 1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. / Jan Poněšický. -- Vyd. 1. V Praze: Triton 2006. 266 s. -- cze. ISBN 80-7254-861-1 člověk; společnost; etika; hodnota;

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SPOLEČENSKO-VĚDNÍ SEMINÁŘ Mgr. Alena Říhová

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SPOLEČENSKO-VĚDNÍ SEMINÁŘ Mgr. Alena Říhová CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SPOLEČENSKO-VĚDNÍ SEMINÁŘ Mgr. Alena Říhová Společensko-vědní seminář je volitelný předmět v časové dotaci 1 hodiny týdně.

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

ETIKA A ETICKÉ ASPEKTY V SOCIÁLNÍ PRÁCI

ETIKA A ETICKÉ ASPEKTY V SOCIÁLNÍ PRÁCI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA Katedra filozofie a etiky v pomáhajících profesích Studijní opora předmětu ETIKA A ETICKÉ ASPEKTY V SOCIÁLNÍ PRÁCI oboru Sociální

Více

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. INVESTICE Institut DO biostatistiky ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ a analýz VII. SYSTÉMY ZÁKLADNÍ POJMY SYSTÉM - DEFINICE SYSTÉM (řec.) složené, seskupené (v

Více

6.34 Společenskovědní seminář

6.34 Společenskovědní seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a společnost Výchova k občanství 6.34 Společenskovědní seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Společenskovědní seminář je volitelným předmětem,

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Řád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné.

Řád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné. 1.1 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. V 6., 7.,

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti

Více

Výukový modul SOLÁRNÍ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.

Výukový modul SOLÁRNÍ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14. Výukový modul SOLÁRNÍ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.0153 1 V rámci projektu Zelený most mezi školou a praxí environmentální

Více

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA velikost příspěvku pro vědu není tak důležitá jako kvalita práce,v níž se přínos demonstruje. S původností práce se asociují vlastnosti jako novost, nový styl

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová Recenzenti: prof. Ing. Milan Turčáni, CSc. prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. Tato kniha vznikla za finanční podpory Studentské grantové

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Zájmy a blaho člověka (lidské bytosti) musejí být nadřazeny všem ostatním zájmům společnosti a vědy.

Zájmy a blaho člověka (lidské bytosti) musejí být nadřazeny všem ostatním zájmům společnosti a vědy. Konvence o ochraně lidských práv a důstojnosti člověka s ohledem na aplikaci biologie a medicíny - úplná, věcná část textu (s výjimkou preambule a závěrečných procedurálních opatření) KONVENCE O LIDSKÝCH

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

K možnostem užití státních maturit jako přijímacích zkoušek jaký styl ověřování předpokladů ke studiu chceme podporovat?

K možnostem užití státních maturit jako přijímacích zkoušek jaký styl ověřování předpokladů ke studiu chceme podporovat? K možnostem užití státních maturit jako přijímacích zkoušek jaký styl ověřování předpokladů ke studiu chceme podporovat? Jiří Zlatuška Poznámky pro AF 11. února 2010 Aktuální model státní maturity http://www.m2010.cz/images/maturitni_model.pdf

Více

Lidská důstojnost a hodnota a kvalita lidského života. Marta Hošťálková

Lidská důstojnost a hodnota a kvalita lidského života. Marta Hošťálková Lidská důstojnost a hodnota a kvalita lidského života Marta Hošťálková Etymologický a významový výklad pojmu lidská důstojnost Lidská důstojnost - humanita latin. původ (subst. humanitas z adj. humanus

Více

Test základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě

Test základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě Test základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě Otázka 1 Jan Patočka je představitelem: a. pragmatismu b. existencialismu c. fenomenologie Otázka 2 Korán a

Více

BIOLOGIE EL OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI

BIOLOGIE EL OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI BIOLOGIE EL OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI CHARAKTERISTIKA TÉMATU Výchova k demokratickému občanství se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné

Více

Etický kodex sociálního pracovníka České republiky

Etický kodex sociálního pracovníka České republiky Etický kodex sociálního pracovníka České republiky Preambule 1. Sociální práce je profese a akademická disciplína, která podporuje sociální změnu, sociální rozvoj, řešení problémů v mezilidských vtazích,

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Filozofie, etika 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných

Více

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika 40 léta 19.stol.

Více

představy o vzniku nemoci ovlivněny vědeckým a kulturním myšlením doby (př. posedlost ďáblem, trest za hřích ) 19.stol vědecké objevy (př. L.

představy o vzniku nemoci ovlivněny vědeckým a kulturním myšlením doby (př. posedlost ďáblem, trest za hřích ) 19.stol vědecké objevy (př. L. Celostní přístupy ke zdraví HOLISMUS Teorie vzniku nemoci představy o vzniku nemoci ovlivněny vědeckým a kulturním myšlením doby (př. posedlost ďáblem, trest za hřích ) 19.stol vědecké objevy (př. L. Pasteur)

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,

Více

Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.

Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14. Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.0153 1 V rámci projektu Zelený most mezi školou a praxí environmentální

Více

Vývoj vědeckého myšlení

Vývoj vědeckého myšlení Vývoj vědeckého myšlení Systémovost logistického řešení je spjata se schopností řešit komplexy navzájem souvisejících úkolů. V rámci vývoje vědeckého myšlení uvádí americký autor Waren Weaver tři vývojová

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Obsahové vymezení Výtvarný obor navazuje na výtvarnou výchovu základní školy a vychází ze vzdělávacího obsahu Výtvarného oboru v RVP G. Časové vymezení

Více

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012 Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR Úvodem. Velemínský Miloš

Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR Úvodem. Velemínský Miloš Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR Úvodem Velemínský Miloš Realizace studie v rámci Dvouleté smlouvy o spolupráci mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR a Regionálním

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM Obor Pastorační a sociální práce Předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE Student si vylosuje dvě otázky. První z části Otázky z filosofie a teologie, druhou z části Otázky z

Více

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Callista Roy Adaptační model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Callista Roy Adaptační model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *14.10.1939 Los Angeles Základní ošetřovatelské vzdělání Sestra, staniční sestra pediatrie 1963 bc., 1966

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 ETIKA Ethos = z řeckého zvyk, obyčej, charakter Mos = z latinského morálka Etika

Více

Humanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie Sestra, profesorka ošetřovatelství a antropologie 1960 poprvé definovala pojem

Více

PŘÍLOHA k Závěrečné zprávě projektu Interní vzdělávací agentury VFU Brno. č. 2015FaF/3110/74

PŘÍLOHA k Závěrečné zprávě projektu Interní vzdělávací agentury VFU Brno. č. 2015FaF/3110/74 PŘÍLOHA k Závěrečné zprávě projektu Interní vzdělávací agentury VFU Brno č. 2015FaF/3110/74 PRVNÍ ETAPA PŘÍPRAVY A REALIZACE FARMACEUTICKO-HISTORICKÉ EXPOZICE NA FAF VFU BRNO Veronika Deáková, PharmDr.

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Maturitní otázky ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. Předmět psychologie a význam psychologických poznatků, vznik a historický vývoj psychiky, determinace lidské psychiky. pojem a předmět psychologie metody psychologie,

Více

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

I. Potřeba pedagogické diagnostiky I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými

Více

PaedDr. Jaroslav Müllner, Ph.D. Praha

PaedDr. Jaroslav Müllner, Ph.D. Praha PaedDr. Jaroslav Müllner, Ph.D. Praha 22. 4. 2016 1) Evaluace měří účinnost, efektivitu a citlivost programů, produkuje srovnávání založené na této účinnosti a používá dosažené informace pro hledání politických

Více

KATEDRA ANTROPOLOGIE A ZDRAVOVĚDY NÁVRH TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Akademický rok 2015/2016

KATEDRA ANTROPOLOGIE A ZDRAVOVĚDY NÁVRH TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Akademický rok 2015/2016 KATEDRA ANTROPOLOGIE A ZDRAVOVĚDY NÁVRH TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ Akademický rok 2015/2016 Poznámka: V některých případech jde spíše o tematický rámec, tedy konkrétní téma bude vyprofilováno

Více

8.2.1 Celoživotní vzdělávání, celoživotní učeni a všeiivotni učeni Členění celoživotního učeni - formální, neformální a inform álni...

8.2.1 Celoživotní vzdělávání, celoživotní učeni a všeiivotni učeni Členění celoživotního učeni - formální, neformální a inform álni... Předmluva... 10 П Teoretická východiska a vývoj andragogické v é d y... 13 1 Vznik a rozvoj a n d m g o g ik y... 14 1.1 Vývoj andragogkkého myšleni... 14 1.2 Vznik pojmu andragogika... 16 1.3 Predvedecké

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod Etymologie Předmět filozofie Ontologie Prameny filozofického tázání Filozofické disciplíny Etymologie Filozofie z řečtiny PHILEIN - milovat SOPHA - moudrost V doslovném

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES.

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU. podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES. KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 26.9.2006 KOM(2006) 548 v konečném znění 2005/0043 (COD) SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES týkající

Více

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy.

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. Sociální skupiny Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. PSS9új 1 Sociální kategorie seskupení většího počtu osob, které mají

Více

Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník

Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarný obor Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence

Více

Gymnázium, Český Krumlov

Gymnázium, Český Krumlov Gymnázium, Český Krumlov Vyučovací předmět Fyzika Třída: 6.A - Prima (ročník 1.O) Úvod do předmětu FYZIKA Jan Kučera, 2011 1 Organizační záležitosti výuky Pomůcky související s výukou: Pracovní sešit (formát

Více

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz Firemní kultura přednáška www.newtoncenter.cz Motto: Kdo jsme, co chceme, kam jdeme? J.P. Sartre (firemní identita vize) Firemní identita Svou firemní kulturou firma: - ovlivňuje jednání svých zaměstnanců

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Učební osnovy předmětu Biologie

Učební osnovy předmětu Biologie (kvinta a sexta) Učební osnovy předmětu Biologie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacích oborů Biologie a Geologie. Integruje část vzdělávacího

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Část V. Osnovy. II. stupeň KAPITOLA XX - DĚJEPISNÁ PRAKTIKA

Část V. Osnovy. II. stupeň KAPITOLA XX - DĚJEPISNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Dějepisná praktika 1. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU DĚJEPIS Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Část V. Osnovy

Více

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více