Obsah. Dolní Domaslavice - SEA

Transkript

1 Obsah Úvod Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace Vymezení území Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Literatura:

2 Úvod Územní plán obce Dolní Domaslavice byl zpracován v r Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. na základě zadání Územního plánu Dolní Domaslavice, které bylo schváleno Zastupitelstvem obce Dolní Domaslavice na zasedání konaném dne Územní plán Dolní Domaslavice je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění zákona č. 68/2007 Sb.) a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Nedílnou součástí územního plánu obce Dolní Domaslavice v je vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě ustanovení 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k 19, odst.2, zákona č. 183/2006 Sb. osobou oprávněnou podle 19 zákona č. 100/2001 Sb. 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. Důvodem pro zpracování územního plánu obce Dolní Domaslavice je naplnit Zadání schválené zastupitelstvem obce Dolní Domaslavice dne Územním plánem je vymezeno zastavěné území, zastavitelné plochy a plochy dopravní infrastruktury a jsou stanoveny podmínky pro využití těchto ploch. Dále byl řešen systém sídelní zeleně. Součástí územního plánu je i návrh územního systému ekologické stability. Územní plán je v souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje a s Politikou územního rozvoje České republiky Nově vymezené plochy nebudou mít podstatný vliv na širší dopravní vztahy, na širší vztahy technické infrastruktury a na vymezený územní systém ekologické stability, na ptačí oblasti ani evropsky významné lokality. Ostatní vlivy na jednotlivé konkrétní části životního prostředí jsou popsány v následujících kapitolách. Navržený územní plán respektuje návaznosti na zpracované a schválené územní plány sousedních obcí. Součástí zpracování je i je vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě ustanovení 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k 19, odst.2, zákona č. 183/2006 Sb. osobou oprávněnou podle 19 zákona č. 100/2001 Sb. 2

3 2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace. 2.1 Vymezení území Správní území obce Dolní Domaslavice geomorfologicky náleží systému Alpskohimalájského, provincie Západní Karpaty. Další podrobnější členění se liší podle následujícího přehledu Geomorfologie - Systém (1 záznamů) >> Geomorfologie - Provincie (1 záznamů) >> Alpsko-himalájský Západní Karpaty Geomorfologie - Subprovincie (1 záznamů) >> Vnější Západní Karpaty Geomorfologie - Oblasti (1 záznamů) >> Geomorfologie - Celky (1 záznamů) >> Geomorfologie - Podcelky (1 záznamů) >> Geomorfologie - Okrsky (1 záznamů) >> Západobeskydské podhůří Podbeskydská pahorkatina Těšínská pahorkatina Hornotěrlická pahorkatina Nachází se v členité krajině zejména, kde je nejvyšším bod je v části U Lípek a dosahuje 378,6 m.n.m. Nejnižší místem je břeh Žermanické přehrady s kótou okolo 290 m.n.m a údolí Stonávky s kótou cca 280 m n.m.. Obrázek č. 1: Geomorfologické členění 1- Hornotěrlická pahorkatina Obec Dolní Domaslavice náleží do Moravskoslezského kraje, okresu Frýdek-Místek. Celé území náleží katastrálnímu území Dolní Domaslavice a Volovec

4 Obrázek č. 2.: Vymezení katastrálního území vymezení obce katastru 2.2. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Klimatické údaje (zpracováno podle Quitt 1975) Řešené území leží v mírně teplé klimatické oblasti MT 10. Místní klima je charakterizováno dlouhým a teplým létem, s mírnou zimou. Roční srážkový úhrn je kolem mm. Obrázek č.3: Klimatické oblasti (Quitt 1975) 4

5 Vybrané klimatické charakteristiky (převzato z QUITT 1975) klimatická charakteristika klimatická oblast MT10 Počet letních dnů Počet dnů s průměr. tepl. 10 o C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu ( o C) -2 až -3 Prům. teplota v červenci ( o C) Prům. teplota v dubnu ( o C) 6-7 Prům. teplota v říjnu ( o C) 7-8 Prům. poč. dnů se srážkami 1mm a více Srážkový úhrn ve veget. období v mm Srážkový úhrn v zimním období v mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Podle novějších podkladů uvedených na Portálu veřejné správy je celé území řazeno do mírně teplé klimatické oblasti srážkově bohaté. Obrázek č.4: Klimatické oblasti - 5

6 Povrchové vody Území náleží do povodí Odry. Hlavními toky v posuzovaném území jsou Lučina na které je vodní dílo Žermanice a Zavadovický potok, který se vlévá do Stonávky. Situace povodí 4.řádu je uvedena na obrázku č.5. Žádný úsek toku v správním území obce Dolní Domaslavice není dle vyhlášky č. 267/2005 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činnosti souvisejících se správou vodních toků, zařazen mezi významné vodní toky. Z hlediska Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. je Zavadovický potok řazen do vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů. Vodní nádrž Žermanice slouží jako zásobárna vody pro Novou huť a Biocel je vhodná a hodně využívaná k rekreaci, ke koupání, vodním sportům a rybaření Obrázek č.5: Povodí 4.řádu převzato z Hydroekologického informačního systému VÚV TGM HEIS hranice povodí 4.řádu /0 - číslo hydrologického pořadí Kvalita povrchových vod v říčním systému řešeného území je hodnocena v toku Lučiny. Pro období byla jakost vody hodnocena třídou 3. Tok Stonávky je sledován až pod hrází Těrlické přehrady a dosahoval rovněž kvalitu třídy 3. (období , zdroj informací Dle Plánu oblasti povodí Odry, schváleného Krajským úřadem Moravskoslezského kraje opatřením ze dne byly vymezeny pro posuzované území Dolní Domaslavice následující vodní útvary povrchových vod: Pracovní čísla vodního útvaru (VÚ) Identifikátor vodního útvaru Název vodního útvaru Název hlavního toku Správa VÚ Lučina po vzdutí Lučina CZ nádrže Žermanice Nádrž Žermanice Lučina CZ Stonávka po vzdutí nádrže Těrlicko Stonávka CZ 6

7 Obrázek č.6: Vodní útvary povrchových vod tekoucí V území nejsou vymezena žádná zátopná území ( povodňový plán Moravskoslezského kraje - http// Podzemní voda Podle nové rajonizace (Olmer-Herrmann-Kadlecová-Prchalová et al. 2006) území náleží do hydrogeologického rajónu č Flyš v povodí Ostravice a k vodnímu útvaru Flyš v povodí Ostravice Hydrogeologické podmínky území jsou relativně jednoduché. Převážná část správního území obce Dolní Domaslavice je tvořena slezskou a podslezskou jednotkou, krytou kvartérními sedimenty. V příkrovech karpatské soustavy převládá flyšový charakter sedimentů (viz níže geologické poměry). Velká část území je pokryta fluviálními a deluviálními sedimenty. V území převládá mělký oběh podzemních vod vázaný především na kvartérní sedimenty a zónu povrchového rozpojení ve flyšoidních sedimentech. Drenážními bázemi jsou místní povrchové toky. Propustnost a transmisivita hornin u kvartérních sedimentů je vysoká až střední, koeficient transmisivity T je v řádech až m 2.s -1. Horniny karpatského flyše mají transmisivity mnohem nižší a pohybují se rozpětí m 2.s -1 nebo mají charakter hydrogeologického izolátoru. Z hlediska jímání podzemních vod jsou vydatnostmi vhodné především fluviální sedimenty, vyžadují však chemickou úpravu. 7

8 Obrázek č. 7 : Hydrogeologická mapa Legenda 1 průlinové kolektory (Qh fluviální písčité štěrky říčních koryt, Qp fluviální písčité štěrky vyšších teras). 6 ukloněný a zvrásněný regionální izolátor, kde jako kolektor funguje jen přípovrchová zóna: flyšové střídání převažujících jílovců s méně zastoupenými pískovci. Kh hradišťské vrstvy, Kt těšínské vrstvy, 9 - T m2/s, nízká variabilita T, 11- T m2/s, zvýšená variabilita T, 12 - T m2/s, 17 - T m2/s, 18 T m2/s, 19 hydrogeologické izolátory T < 10-6 m2/s,, 33 území s vodami.kategorie ( Ca + Mg méně než 1 mmol/l nebo 3,5-9 mmol/l, Fe 0,3 30 mg/l, Mn 0,1 10 mg/l). Geologické poměry Ve správním území Dolní Domaslavice jsou zastoupeny geologické jednotky náležející do Západních Karpat. Základními jednotkami jsou podslezská a slezská jednotka, které jsou na velké části území překryty kvartérními, převážně fluviálními sedimenty. Ve slezské jednotce převládají sedimenty godulského vývoje. Budují příkrov těšínský a godulský. Spodní těšínský příkrov tvoří řadu šupin a je budován převážně horninami spodních těšínských vrstev až hradišťských vrstev. Převládají šedé vápnité jílovce, kalové vápence a černý drobně rytmický flyš. Svrchní dílčí godulský příkrov tvoří hradišťské, veřovické vrstvy, lhotecké a godulské souvrství. U hradišťských vrstev převládá facie černého flyše s polohami pískovců a slepenců, u veřovických vrstev a u lhoteckého souvrství jílovce. Godulské souvrství tvoří pestrý flyš a polohy pískovců. Podslezská jednotka je budována frýdeckým souvrstvím, podmenelitovým a menilitovým souvrstvím. Ve frýdeckých vrstvách převládají prachovité jílovce, v podmenelitovém souvrství jílovce s čočkami pískovců a slepenců. Menilitové souvrství je zastoupeno minimálně. Budují ho jílovce s polohami s rohovci. 8

9 Na správním území Dolních Domaslavic vystupují na povrch těšínsko-hradišťské souvrství, podmenilitové a menilitové souvrství podslezského příkrovu a veřovické, těšínské a pálkovické vrstvy slezského příkrovu. Ve jižní části území se vyskytovaly polohy pelosideritů, které se v době rozvoje železářského průmyslu na Ostravsku těžily. Z kvartérních sedimentů převládají písčito-hlinité až hlinito-písčité deluviální sedimenty a eluvia nebo kamenité až hlinito-kamenité deluviální sedimenty. V okolí vodních toků jsou vyvinuty nivní sedimenty (hlína, písek, štěrk). Na velké části území převládají sprašové hlíny a štěrkopísky vyšších teras. Geologická stavba území je patrná z následujícího obrázku. Obrázek č.8: Geologická mapa - Sjednocená legenda GeoČR 50 kenozoikum kvartér holocén navážka, halda, výsypka, odval (antropogenní) (složení proměnlivé) nivní sediment (fluviální) jíl, varvy (glacilakustrinní) (složení pestré) till (glacigenní) (složení pestré) neogén, kvartér kamenito-písčito-jílovitá eluvia sedimentárních hornin badenu, karpatu a flyše 9

10 nivní sediment (fluviální) nivní sediment (fluviální nečlenené + sedimenty vodních nádrží) smíšený sediment (deluviofluviální) písek, štěrk (fluviální) (složení pestré) písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (deluviální) (složení pestré) kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (deluviální) (složení pestré) pleistocén sprašová hlína (eolická) (složení křemen + přímesi) písek, štěrk (fluviální) (složení pestré) písek, štěrk (fluviální) (složení pestré) písek, štěrk (fluviální) (složení pestré) KARPATY kenozoikum, mezozoikum křída, paleogén křída svrchní, paleocén jílovec, pískovec, slepenec (marinní) mezozoikum křída křída spodní jílovec, pískovec, silicit (marinní) jílovec (marinní) (složení silicifikovaný) jílovec, pískovec, pelosiderit (marinní) jílovec, pískovec (marinní) tešinit, pikrit, tuf, tufit jílovec, pískovec, pelosiderit (marinní) vápenec (marinní) jura, křída jura svrchní-malm, křída spodní pravděpodobně vápenec, jílovec (marinní) jura jura svrchní-malm vápenec, jílovec (marinní) Nerostné bohatství Hlavními nerostnými surovinami evidovanými na správním území obce Dolní Domaslavice jsou černé uhlí a zemní plyn. Celá plocha posuzovaného území náleží do chráněného ložiskového území Čs. Část Hornoslezské pánve. Východní a střední část území zaujímá podzemní zásobník plynu. Chráněná ložisková území (CHLÚ) - Chráněná ložisková území Číslo ChLÚ Hradiště Název Surovina Organizace Čs.část Hornoslezské pánve Uhlí černé, Zemní plyn Podzemní zásobník plynu, Zemní plyn Chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry plocha OKD, a.s.ostrava RWE Gas Storage, s.r.o., Praha Identifikační číslo Název Organizace Využití Hradiště RWE Gas Storage, s.r.o., Praha Podzemní zásobník plynu, Zemní plyn Obrázek č.9: Chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 10

11 - Celá plocha katastrálních území Dolní Domaslavice a Volvec je chráněné ložiskové území Čs.část Hornoslezské pánve (uhlí černé, zemní plyn) Ve východní části území je dobývací prostor Dobývací prostory - Dobývací prostory netěžené Číslo DP Název Organizace Nerost Žukov RWE Gas Storage, s.r.o., Praha karb. zemní plyn, č. uhlí Přehled prostorového umístění dobývacích prostorů je na obrázku č. 10. Obrázek č.10: Dobývací prostory - Mimo tato ložiska byla v území v minulosti těžena železná ruda na lokalitách Graba 1 a Graba 2 (viz poddolovaná území). 11

12 Seismicita a dynamická stabilita území Pro posuzovanou oblast je typická maximální intensita zemětřesení podle MSK- 64 dána hodnotou 6 až 7. Obdobné hodnoty udávají i Schenk a Schenková v Mapě seismických oblastí z r (ČSN , změna 2). Tuto skutečnost je potřeba respektovat při realizaci staveb, zejména citlivých objektů, ve smyslu ČSN a v souladu s posouzením účinku působení větru podle ČSN Mapa na následujícím obrázku č. 11 (Geofyzikální ústav AVČR - ukazuje jaké lze očekávat podle dosavadních znalostí maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky v intensitách podle 12 stupňové makroseismické stupnice MSK-64. Na mapě jsou černými kroužky vyznačena města v České republice s počtem obyvatel přes V následujícím seznamu relativně blízkých měst je v závorce je uvedena pro tato města maximální intensita zemětřesení, jaká podle MSK-64 lze v místě očekávat: Frýdek-Místek(7), Havířov(7), Karviná(7), Ostrava(7), Olomouc(6), Opava(6), Prostějov(6), Přerov(6). Obr. 11 : Maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky V řešeném území je evidována řada většinou drobných sesuvů Pro posuzované území je charakteristická malá stabilita z pohledu svahových deformací. Dalším problematickým faktorem je nestabilita horninového masivu. V popisovaném území jsou registrovány potenciální sesuvy (Portál státní správy České republiky -CENIA a Mapový server Geofondu). Lze proto posuzované území charakterizovat 12

13 z širšího zorného úhlu jako málo stabilní z pohledu svahových deformací. Ve flyši snadno vznikají sesuvy, například v bocích údolí vodních toků a umělých zářezech. Obrázek č. 12: Sesuvy Sesuvy seřazené od severu k jihu po břehu přehrady a dále od západu k východu. Klíč Lokalita Klasifikace Dolní Domaslavice Dolní Domaslavice Dolní Domaslavice Dolní Domaslavice Dolní Domaslavice Stupeň aktivity Rok pořízení záznamu Aktualizace Signatury sesuv potenciální GF P sesuv potenciální GF P sesuv potenciální GF P025338, GF P proud potenciální GF P sesuv stabilizovaný GF P111923, GF P Pedologická charakteristika Pro správní území Dolní Domaslavice je z hlediska půdních typů charakteristická převaha kambizemí, pseudoglejí a fluvizemí v údolních nivách. Přehledná situace je uvedena na obrázku č.13. Obrázek č. 13: Klasifikace půd podle TKSP 13

14 KAlv kambizem luvická vyluhovaná LUm luvizem modální FLq fluvizem glejová FLm fluvizem modální PGl pseudoglej luvický PRa pararendzina arenická Radonové riziko Z mapy radonového indexu geologického podloží (mapový list Karviná a list 25-22Frýdek-Místek, Česká geologická služba) vyplývá, že většina území náleží do přechodné kategorie radonového rizika. Území podél vodních toků se nachází v území s přechodnou (nehomogenní kvartérní sedimenty) až nízkou kategorií radonového rizika z geologického podloží (viz přiloženou kopii mapy). Obrázek č. 14 : Mapa radonového rizika ( 14

15 Radon pochází z geologického podloží. Kromě uranu (U) se na ozáření z přírodních zdrojů podílí i draslík (K) a thorium (Th). Celkový účinek těchto tří radioaktivních prvků je znázorněn v mapě dávkového příkonu gama záření, sestavené z leteckých gamaspektrometrických měření v r M. Matolínem a M. Manovou. Podle této mapy je dávkový příkon gama záření z hornin v zájmovém území nízké až střední (40-60 ngy/h ve výšce 1 m nad povrchem). Archeologická naleziště, historické památky Osídlení Podbeskydí, bylo chronologicky diskontinuitní, tzn. že sídliště tam vznikala a opět zanikala podle potřeby. Je známo z pravěku (přelom neolitu a eneolitu, doba popelnicových polí, konec doby laténské, doba římská) a naopak chybí indicie pro jeho existenci v jiných obdobích ( Nepřetržité osídlení od 6. tisíciletí před Kr. do dnešních dnů, které známe z úrodných oblastí, zde schází. Lokalizace enkláv je do značné míry spjata s průběhem dálkové komunikace. Nejbližším významným územím byl štramberský Kotouč ( známé nálezy v jeskyni Šipka). Osídlení bylo i v jeho širším okolí. V katastru obce Dolní Domaslavice nejsou známy archeologické nálezy z těchto období. Nelze je však vyloučit. Přehled nejbližších lokalit je na následujícím obrázku. Obrázek č.15 : Pravěká naleziště ( Obrázek č.16: Pravěká sídliště ( 15

16 Z dalších činností v Podbeskydí, které se datují od starověku a mohou být příčinou vzniku archeologických památek, je středověké a novověké železářství. Mělo předchůdce již v pravěku. To je bezpečně prokázáno místními doklady hutnictví železa od samých počátků doby železné ( Železná ruda byla těžena v 19 st. Na lokalitách Graba 1 a Graba 2. Na těchto lokalitách nebo jejich okolí lze očekávat nové archeologické nálezy. 3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. Cílem územního plánu je vytvořit podmínky pro splnění Zadání. Změny si vyžádají i nezbytné změny v systému místních komunikací, kanalizace, vodovodní, plynové a elektrické sítě a přinesou nebo mohou přinést následující změny : Zábor půdy, změnu zemědělského půdního fondu Změnu dopravní zátěže území Změnu emisní a hlukové zátěže území Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí (to je půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových vod) Změnu odtokových poměrů ze zastavěných ploch Změnu vegetace Změnu vzhledu krajiny 16

17 Změna zemědělského půdního fondu Realizace územního plánu bude předpokládá zábor půdy 61,35 ha, z toho je 60,23 ha zemědělských pozemků. V Odůvodnění územního plánu je zpracován přehled záboru ve vztahu k funkčním plochám následovně: Zábor půdy podle funkčního členění ploch funkční členění zábor půdy celkem z toho zemědělských pozemků z nich orné půdy ha ha ha Plochy zastavitelné: - plochy smíšené obytné 55,71 54,79 39,35 OV - plochy obč.vybavení veř. infrastruktury 3,00 2,99 0,74 VS - plochy smíšené výrobní a skladování 2,11 1,92 0,07 Plochy zastavitelné celkem 60,82 59,70 40,16 Plochy ostatní: SN - plochy smíš. nezast.území vzrostlá zeleň 0,18 0,18 - PV - plochy prostranství veřejných 0,09 0,09 0,05 L - plochy lesní 0,26 0,26 0,26 Plochy ostatní celkem 0,53 0,53 0,31 návrh celkem 61,35 60,23 40,47 Meliorace Celkem se předpokládá zábor 20,37 ha odvodněných zemědělských pozemků. Mimo výše popsané zábory se pro potřeby územního systému ekologické stability předpokládá zábor 30,10 ha zemědělských pozemků (7,78 ha zemědělských pozemků je odvodněno). Zábor lesních pozemků se nenavrhuje. Změna dopravní zátěže území V posuzovaném územním plánu je zpracováno dopravní řešení i odhad změny intenzity dopravy bez výsledků měření intenzity dopravy s následujícími závěry: V rámci celostátních profilových sčítání dopravních intenzit prováděných v pětiletých cyklech Ředitelstvím silnic a dálnic Praha je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne v roce. V řešeném území nebylo vzhledem k poměrně malému dopravnímu významu a zatížení silnice I/4735 sčítání prováděno. Přesto je možno konstatovat, že dopravní zatížení silnice I/4735 nedosáhne ani k r limitních hodnot pro stávající šířkové uspořádání a že tedy stávající kategorie této komunikace je vyhovující. Velikost nárůstu intenzity dopravy v roce 2025 oproti roku 2005 lze odhadnout na základě zkušeností z jiných oblastí na %. Zvýšení emisní, imisní a hlukové zátěže území Kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji je silně antropogenně ovlivněna. Hlavními emisními zdroji je průmysl, spalovací procesy a doprava a v případě přízemního ozónu fotochemické reakce za účinku slunečního záření zejména mezi oxidy dusíku, těkavými 17

18 organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Přehled plošného zatížení jednotlivými látkami je uveden ve zprávách o životním prostředí (rok 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, V Moravskoslezském kraji je oblast stavebního úřadu Frýdek- Místek v roce 2008 řazena k relativně málo znečištěným. V Moravskoslezském kraji je oblast stavebního úřadu Frýdek- Místek řazena k relativně silně znečištěným. V ploše působnosti stavební úřadu Frýdek- Místek překračovalo 81,9 % území cílový imisní limit LV pro prachové částice PM 10 a 75,5 % území cílový imisní limit pro benzo(a)pyren (data z roku 2008 Věstník MŽP 2010/4). Současně byl ve všech rocích překračován i cílový imisní limit pro troposférický ozón - území spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k cílovým imisním limitům pro ochranu zdraví. Konkrétní situace pro jednotlivé parametry v roce 2009 je na následujících obrázcích Obrázek č.17 : Obrázek č.18 : 18

19 Obrázek č.19 : Obrázek 20: 19

20 Obrázek č.21: Obrázek č.22: 20

21 Obrázek č.23: Obrázek č.24: 21

22 Obrázek č.25: Obrázek č

23 Obrázek č Obrázek č Poznámka: TV cílový imisní limit AOT40 je expoziční index pro přízemní ozón (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES ze dne 12. února 2002 o ozonu ve vnějším ovzduší) pro ochranu ekosystémů a vegetace. V souladu se směrnicemi EU o kvalitě ovzduší (Směrnice 96/62/EC a 99/30/EC) jsou členské státy povinny rozdělit svá území do zón. Zóny jsou primární jednotky pro řízení kvality ovzduší. Pro hodnocení jsou využívány dvě prahové hodnoty: horní - UAT (upper assessment threshold) a dolní - LAT (lower assessment threshold). Prahové hodnoty jsou nižší než limitní hodnota a jsou definovány jako procento limitní hodnoty. Jestliže je překročen UAT určité znečišťující látky, uplatňují se pro ni velmi přísné požadavky; pokud je překročen LAT avšak nikoli UAT, jsou předepsány méně přísné požadavky pro hodnocení. Jestliže jsou všude hodnoty naměřeny pod LAT, platí nejméně přísné požadavky. (VaV/740/2/00: "Vyhodnocení připravenosti České republiky splnit požadavky na kvalitu ovzduší podle směrnic EU a konvence CLRTAP"- Kvalita ovzduší je na k.ú. Dolní Domaslavice je součástí ostravsko-karvinské aglomerace, kde jsou vysoké koncentrace benzo(a)pyrenu - B(a)P a polétavého prachu. Dá se předpokládat, že oblast Dolních Domaslavice, i když neobsahuje velké zdroje znečišťování ovzduší, je touto aglomerací výrazně ovlivněna. Tuto úvahu podporují i výše uvedené obrázky z kterých vyplývá, že průměrná roční koncentrace i hodnota 36 denního překročení leží v okrajové zóně zvýšených hodnot ostravsko-karvinské aglomerace. Průměrné roční 23

24 hodnoty PM 10 v prostoru Dolních Domaslavice jsou v oblasti µg/m 3, hodnoty 36.nejvyšší 24 hodinové koncentrace PM 10 v oblasti µg/m 3 nebo víc než 60 µg/m 3. Obdobné závěry platí i pro koncentraci banzo(a)pyrenu, kde průměrné roční koncentrace jsou v oblasti 0,6 1 ng/m 3 (limitní koncentrace 1 ng/m 3 ). Z hlediska vývoje kvality ovzduší lze aplikovat závěry, které jsou uvedeny v Krajském integrovaném programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje (Nařízení Moravskoslezského kraje ze dne ). Přehledné hodnocení a závěry jsou následující : Dle hodnocení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji, které je prováděno pro každoroční stanovení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, je patrné, že od roku 2001 (tj. doby vyhodnocování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší podle příslušných předpisů Evropského společenství) do roku 2003 docházelo k postupnému nárůstu plochy oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Oproti tomu v roce 2004 došlo ke snížení celkové rozlohy této oblasti na území Moravskoslezského kraje. Tento vývoj byl patrně významně ovlivněn průběhem počasí, resp. počtem deštivých dnů v roce. Od roku 2005 se však plocha OZKO významně zvýšila a v roce 2006 již tvořila více než polovinu rozlohy Moravskoslezského kraje. K výraznému snížení OZKO došlo v roce 2007, především vlivem příznivých rozptylových podmínek (viz tabulka). Překročení imisních limitů na území Moravskoslezského kraje a vymezení OZKO (podíl na celkovém území) Zdroj: ČHMÚ Kromě imisních limitů byly v letech překračovány také cílové imisní limity pro nikl, arsen, benzo(a)pyren a ozon. Výsledky modelového hodnocení kvality ovzduší výpočtu oblastí s překročenými cílovými imisními limity pro aglomeraci Moravskoslezský kraj v letech 2001 až 2007 jsou uvedeny v následující tabulce (jako podíl na celkovém území). Podíl území Moravskoslezského kraje, na kterém byl v letech překročen cílový imisní limit Zdroj: ČHMÚ Poznámka: O3 (EKO) cílový imisní limit pro ochranu vegetace 24

25 Pouze v roce 2001 došlo k překročení cílového imisního limitu pro nikl, a to na 0,2 % území. V dalších letech již k překračování nedocházelo. V roce 2007 došlo k překročení cílového imisního limitu pro škodlivinu benzo(a)pyrenu na necelých 23 % území Moravskoslezského kraje, což je oproti předchozím letům výrazné zlepšení. U arsenu dochází k překračování limitu cca na 2 % území. Překračování limitu pro ozon je celorepublikovým problémem a také v tomto kraji se tento problém týká téměř 100 % plochy území. Překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a ozon bylo podle výsledků modelového hodnocení v letech 2001 až 2007 následující (% plochy chráněných území). Překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace v Moravskoslezském kraji (% podíl na celkovém území, na němž má být imisní limit dodržován). V letech 2001 a 2002 došlo k překročení imisních limitů stanovených pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxidy dusíku na méně než 0,5 % území Moravskoslezského kraje. K tomuto překračování již od roku 2003 nedochází, stejně tak jako nejsou překračovány limity stanovené pro oxid siřičitý. V následujícím období po roce 2007 lze sledovat obecně pro ČR pokles hodnot PM 10 i v roce V roce 2009 se projevil mírný nárůst ročních koncentrací. V roce 2009 se projevily výrazněji zhoršené rozptylové podmínky v lednu a v prosinci, kdy došlo k několika vícedenním epizodám s několikanásobným překročením denního imisního limitu (50 µg.m -3 ) měřené 24hodinové průměrné koncentrace dosahovaly na některých stanicích až 300µg.m -3. Denní imisní limit byl překročen na všech stanicích častěji než povolených 35 dnů v roce, na nejznečištěnějších lokalitách v Ostravě a v okrese Karviná byl překročen po více než 100 dní v roce. Obdobná situace byla i v roce Obrázek č.29: Trendy ročních charakteristik PM 10 a PM 2,5 v ČR 25

26 ( Vývoj koncentrací PM 10 v kritickém zimním období na Ostravsko - Karvinsku je zpracován na následujícím obrázku. Zobrazuje vývoj průměrných a maximálních koncentrací PM 10 a podílu hodnot dvoj- a trojnásobně překračujících denní imisní limit ve třech zimních měsících v letech , je vidět, jak se charakter rozptylových podmínek promítl do výsledných koncentrací. Nadprůměrně teplé zimy 2006/2007 a 2007/2008 přispěly k nižším koncentracím v letech 2007 a 2008, tento trend se však změnil počínaje zimou 2008/2009. V koncentracích PM 10 za zimní období 2009/2010 se projevily extrémní hodnoty z ledna Pro Dolní Domaslavice lze odvodit, že koncentrace PM 10 jsou nižší než hodnoty zjištěné pro Ostravsko ale trendy jsou obdobné (křivky R na obrázku 31). Koncentrace benzo(a)pyrenu s velkou pravděpodobností nepřesahují v průměru limitní koncentrace 1 ng.m -3 (chybí konkrétní měření). Překračovány jsou limitní hodnoty maximální 8hodinové průměrné koncentrace ozónu (120 µg.m -3 ). Obrázek č

27 ( Z pohledu změn koncentrací v čase, je pro většinu látek stanoveno docílení imisních limitů LV nebo cílových imisních limitů rok 2010 nebo Moravskoslezský kraj náleží k významným producentům emisí. Podle registru REZZO presentovaných v Bilanci emisí znečišťujících látek v roce 2008 (ČHMÚ ) Moravskoslezský kraj produkuje téměř třetinu CO celkové produkce v ČR a je na prvním místě mezi kraji. Druhé místo zaujímá v produkci TZL a 2, druhé v produkci VOC a osmé v produkci NH 3. Významný podíl na emisích má i doprava (REZZO 4), která v některých položkách (TZL) se podílí více než 22 %. Emise Moravskoslezský kraj 2008 REZZO 1-4 TZL 2 NO x CO VOC* NH 3 * [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % 8 376,7 12, ,8 13, ,1 10, ,8 31, ,3 10, ,5 6,1 REZZO ,6 45, , , ,4 198,1 Vysvětlivky: REZZO 1 zvláště velké a velké zdroje znečišťování REZZO 3 malé zdroje znečišťování REZZO 2 střední zdroje znečišťování REZZO 4 mobilní (liniové) zdroje znečišťování % podíl na emisích v ČR Podíl okresu Frýdek Místek na produkci emisí Moravskoslezského kraje je patrný z následující tabulky (REZZO 4 nebylo pro okres stanoveno). Emise okres Frýdek-Místek

28 REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 1-3 Okres TZL 2 NO x CO VOC NH 3 t/rok Frýdek - Místek 991, , , ,6 340,7 165,9 Frýdek - Místek 90,9 44,5 93,1 74,5 89,2 88,1 Frýdek - Místek 569,2 426,0 127, ,0 321,1 Frýdek - Místek 1 651, , , ,1 751,0 254,0 Ovzduší oblasti obce Dolní Domaslavice ovlivňují především zdroje z okolních průmyslových center Ostravsko Karvinské oblasti a za určitých klimatických podmínek i další vzdálené zdroje a místní lokální zdroje. Přehled zdrojů v Ostravě je uveden na adrese Území leží na jihozápadním okraji anomálie vytvářené ostravsko - karvinskou aglomerací (viz obrázky v předešlém textu). Kvalitu ovzduší ovlivňují nejen emise z velkých zdrojů průmyslu a energetiky ale i doprava. Spalovací procesy v dopravních prostředcích emitují (kromě mnoha jiných látek) směs oxidu dusnatého (90 %) a oxidu dusičitého (10 %). Oxid dusnatý reaguje s ostatními chemickými látkami v ovzduší za vzniku oxidu dusičitého. Chemickou reakcí mezi kyslíkem, oxidem dusičitým a těkavými organickými sloučeninami (VOC) za přítomnosti slunečního světla se tvoří přízemní (troposférický) ozón. Nárůst emisí z dopravy není přímo úměrný její intenzitě. Zpravidla produkce emisí roste pomaleji v závislosti na vývoji nových technologií a stavu vozového parku. Z dlouhodobých pozorování je patrné, že poklesové trendy jsou jednoznačné u všech druhů silniční dopravy pouze u 2 a Pb. Výrazné poklesy u dalších druhů emisí (CO, NO x, CH 4, těkavé organické látky) jsou zřejmé pouze u individuální osobní automobilové dopravy. U CO 2 a N 2 O je naopak patrný dlouhodobý nárůst. Vývoj produkce emisí v ČR od roku 2000 je patrný z podkladů převzatých z Ročenky dopravy 2008 ( ). Pro území Dolní Domaslavice a jsou relevantní osobní a nákladní automobilová doprava a autobusová doprava. 28

29 Obrázek č.31 : Vývoj emisí z IAD (individuální automobilová doprava) (tis.tun) v ČR a jejích přepravních výkonů (mil. osob km) emise (tisíce tun), výkon (mil. oskm) Obrázek č.32: Vývoj emisí z veřejné autobusové dopravy (včetně MHD) v ČR a jejích přepravních výkonů emise (tisíce tun), výkon (mil. oskm) 29

30 Obrázek č.33: Vývoj emisí ze silniční nákladní dopravy v ČR a jejích přepravních výkonů emise (tisíce tun), výkon (tisíce tkm) Obrázek č.34. Vývoj emisí ze železniční dopravy a jejích dopravních výkonů (hrtkm) emise (tisíce tun), výkon (mil. hrkm) Trendy vyplývající ze statistických dat jsou platné pro celorepublikové úvahy a lze je v omezené míře použít i pro hodnocení lokality Dolní Domaslavice. Hluková situace je mimo lokální zdroje hluku závislá především na intenzitě dopravy. Zdrojem hluku je zejména automobilová doprava. Pro žádnou z komunikací nebyl proveden odhad hlukové zátěže ani nebylo provedeno měření hlukové zátěže. S ohledem na odlehlost hlavních komunikací lze předpokládat, že hluková zátěž nebude vážným problémem 30

31 Úroveň nárůstu hlukové zátěže bude závislá mimo nárůstu intenzity dopravy i na vývoji nových technologií v automobilovém průmyslu, na stavu povrchu komunikací a úpravy křižovatek, povolené rychlosti jízdy, ochranných protihlukových opatřeních apod. Při povolování nových staveb u těchto komunikací je nezbytné respektovat v prostoru mimo souvisle zastavěné území ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Dalším lokálním zdrojem hluku mohou být stávající i nové výrobní provozy. Obecně při projekci a schvalování a následně při provozu výrobních objektů je třeba dbát na dodržování hygienických hlukových limitů. Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod Realizace územního plánu zvýší produkci komunálních, která bude úměrná zvýšení počtu obyvatel. Komplexní nakládání s odpady, což znamená sběr, svoz, třídění, úprava a konečné odstranění prakticky všech vyskytujících se odpadů včetně nebezpečných v řešeném území provádí firma A.S.A., spol. s r.o., provozovna Ostrava. Odpady jsou ukládány na skládky mimo řešené území. Likvidace odpadů je v souladu s Plánem odpadového hospodářství (POH) ČR na který navazuje zastupitelstvem schválený Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSK byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ode dne Do budoucna se předpokládá vyšší podíl tříděného odpadu. Skládkování TKO a likvidace a zpracování tříděného a nebezpečného odpadu se nebude provádět na území obce. V obci platí obecně závazná vyhláška č. /2010 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Likvidace odpadních vod téměř z celého území Dolních Domaslavice probíhá lokálně přímo u zdroje v žumpách či domovních ČOV. Obec Dolní Domaslavice nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou po individuálním předčištění vypouštěny do vodotečí. Část rodinných domů má vybudovány žumpy s následným vyvážením a domovní ČOV. Škola a několik rodinných domů v jejím okolí mají vybudovanou jednotnou kanalizaci, která je zakončena na ČOV v areálu školy a vyústěna do Stonávky. V územní plánu je navržena výstavba splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy se zakončením na obecní ČOV obce Soběšovice, která kapacitně vyhovuje. Recipientem vyčištěných odpadních vod je Lučina. Odpadní vody ze zástavby mimo dosah kanalizace řešit individuálním způsobem s ohledem na rozsah zástavby. 31

32 Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch Výstavba především nové zástavby (plochy obytné smíšené) a nových ploch výroby a skladování zmenší plochy území vhodné pro přirozené zasakování srážkové vody a vody z tání sněhu. Změní se odtokové poměry, zvýší se povrchový odtok. Proto u běžných staveb je nezbytné zabezpečit zasakování dešťových vod ze střech a zpevněných ploch a u větších zastavěných území se doporučuje zvážit i vybudování záchytných nádrží, pokud nezpevněná plocha nebude schopna pojmout dešťovou vodu z celého zastavěného území a minimalizovat tak změny odtokových poměrů ve smyslu 5 zákona č. 273/2010 Sb. (úplné znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)). Při zasakování je nezbytné postupovat podle Vyhlášky č.501/2006 Sb.Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území ve znění Vyhlášky č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb. Část plochy určené k zástavbě je meliorována. Porušením stávajících odvodňovacích systémů může dojít k podmáčení terénu a iniciování sesuvů. Změna vegetace Téměř celá plocha navržená pro výstavbu byla dosud využívaná jako zemědělská půda. Změna využití si vyžádá zábor 61,35 ha půdy. Plocha bude částečně zastavena, částečně bude zahradně upravena (trávník, keře, stromy apod.). Nárůst plochy zeleně bude u systému ÚSES. Navržený zábor 30,71 ha zemědělské půdy je určen k zalesnění. Dále je navržena změna funkčního využití lesních porostů podél Žermanické přehrady. Celkem 7,91 ha hospodářského lesa je navrženo na převod do kategorie lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. Změna vzhledu krajiny Správní území Dolní Domaslavice náleží dle typologie krajiny dle reliéfu ke krajině vrchovin Carpatika. Obrázek č.35 : Typy krajin 32

33 Z fytogeografického členění náleží severní část území do Ostravské pánve (83) a jižní část do Beskydského podhůří (84a). Obrázek č.36: Fytogeografické člemění Karpatské mezofytikum Karpatské oreofytikum Nový územní plán Dolní Domaslavice navyšuje především plochy smíšené obytné (55,71 ha) a v menší míře plochy občanského vybavení (3 ha) a plochy výroby a skladování (2,11 ha). Návrhové plochy smíšené obytné vyplňují proluky nebo navazují na stávající plochy. Plochy výroby a skladování navazují na stávající výrobní plochy). Obdobná je situace i u plochy Z76 občanské vybavení u obecního úřadu. Výjimkou je plocha Z 50 (občanské vybavení), která je situována vedle lesa v blízkosti údolní přehrady Žermanice. Z pohledového hlediska dojde k zahuštění a rozšíření zastavěné plochy, obec získá kompaktnější charakter. Výška staveb bude odpovídat výškám stávajících staveb. Obrázek č. 37: Letecký snímek 33

34 Systémy ochrany přírody V obci Dolní Domaslavice se vyskytují prvky obecné ochrany přírody, to jsou významné krajinné prvky, památné stromy a územní systém ekologické stability. Významné krajinné prvky Do obecné ochrany přírody spadají také významné krajinné prvky (VKP). Významný krajinný prvek - VKP - je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability ( 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění dále pouze zákon). VKP jsou vymezeny ve dvou rovinách. za VKP ze zákona se prohlašují veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. registrovaným VKP se může stát část krajiny. VKP jsou kategorií ochrany těch částí (segmentů) volné krajiny, které nedosahují parametrů pro vyhlášení za zvláště chráněnou část přírody (tj. zvláště chráněná část přírody, např. chráněné území, nemůže podle zákona být registrována jako VKP). V řešeném území se nacházejí následující registrovaný významný krajinný prvek (VKP): číslo prvku popis VKP 12/2-02 R/s - vrba bílá (Salix alba) v k.ú. Volovec na pozemku č.298/10, vyhlášen VKP je zakreslen v koordinačním výkresu. K VKP lze přiřadit i vyhlídkové body : vrchol U lipky Vidíkov Památné stromy V posuzovaném území je registrován v ústředním seznamu AOPK jediný památný strom: Kód Název Typ objektu Dub letní (Quercus robur) v Závadovicích Jednotlivý strom Poč. vyhl. 1 1 Poč. souč. Okres Frýdek- Místek Dat. vyhl Dat. zruš. Roste v soukromé zahradě u čp. 104 na hranici dvou pozemků (č. parcely 2332 a 2069), lokalita Zavadovice. ÚSES Specifickou ochranu vyžaduje i územní systém ekologické stability. Podmínky pro jeho výstavbu a následnou ochranu jsou součástí jeho návrhu. Hospodaření je zde regulováno, ideálním cílem hospodaření je vytvořit prostředí s druhovou a věkovou skladbou blízkou 34

35 přirozené. Návrh nadregionálních a regionálních prvků USES je uveden na obr. č.38. Byl převzat z zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (Krajíček a kol. 2008). Na správní Dolní Domaslavice zasahuje nadregionální biokoridor 562 (mezofilní, bučinný, hygrofilní) a regionální biocentrum 277 Zavadovice (mezofilní, hygrofilní). Systém se skládá na území Dolních Domaslavic z dílčích prvků R1 R10. Cílovým společenstvem je ve všech prvcích les. Lokální úroveň je zastoupena lokální trasou L1 až L3 odpojující se od biocentra R9 a vedenou k východu a dále podél vodoteče k severovýchodu do regionálního biocentra 277 (R1). Přehled všech prvků ÚSES je uveden v Odůvodnění územního plánu Dolní Domaslavice, grafické zpracování je v hlavním výkresu. Obrázek č.38: Nadregionální a regionální územní systémy ekologické stability ( 4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. Kvalita ovzduší, hluková zátěž Obecným problémem pro celé území Moravskoslezského kraje je kvalita ovzduší. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP v ploše působnosti stavební úřadu Frýdek-Místek překračovalo 81,9 % území cílový imisní limit LV pro prachové částice PM 10 a 75,5 % území cílový imisní limit pro benzo(a)pyren (data z roku 2008 Věstník MŽP 2010/4). Do budoucna lze očekávat lokální zhoršování kvality ovzduší v řešeném území a to zejména podél dopravních komunikací s intenzivní dopravní zátěží a regionální změny související s emisní situací v Ostravsko karvinské aglomeraci. Z trendových změn vyplývá, že po 35

36 poklesu koncentrací škodlivých látek v ovzduší v letech opět koncentrace narůstají. Podrobnější údaje o kvalitě ovzduší jsou uvedeny v kapitole 2. Obdobné závěry lze učinit i o hlukové zátěži. Ke zlepšení hlukové zátěže může dojít jen v místech přeložek komunikací, ke zhoršení naopak v místech s nárůstem intenzity dopravy, zejména v úsecích, kde prochází v plochách bytové výstavby. Obecně lze však očekávat, že uplatněním opatření ve smyslu koncepcí MSK, se situace může plošně zlepšovat. Staré ekologické zátěže V dokumentaci portálu veřejné správy ( na katastru obce Dolní Domaslavice a Volovec nejsou evidovány žádné staré zátěže. Nárůst plochy umělých povrchů Dosavadní využití území bylo příčinou vzniku umělých povrchů. Rozsah umělých povrchů (převládá prakticky zástavba plochy smíšené obytné) je uveden na následujícím obrázku (k roku 2006). Z ostatních ploch jsou pro dané území dominantními plochami travní oblasti a smíšené zemědělské oblasti. Orná půda je zastoupena v menší míře. Obrázek č.39 : Umělé povrchy stav k r ( Realizací územního plánu se rozsah zejména obytné zástavby ale i průmyslových ploch zvětší a to na úkor zemědělského půdního fondu. Celkový zábor půdy se předpokládá 61,35 ha. 36

37 Důlní činnost Na posuzovaném území jsou evidována dvě stará důlní díla a s nimi související poddolovaná území. Jsou situována v jižní části posuzovaného území. Těženou surovinou byla železná ruda. HLAVNÍ DŮLNÍ DÍLA Název Katastrální území Druh díla Rok pořízení záznamu List ZM 1: Hlavní surovina (Graba 2) Dolní Domaslavice Šachta Železné rudy (Graba 1) Dolní Domaslavice Šachta Železné rudy Klíč Poddolovaná území bod Klíč Název Surovina Rozsah Dolní Domaslavice 1 Dolní Domaslavice 2 Železné rudy Železné rudy Rok pořízení záznamu ojedinělá 1988 ojedinělá 2005 Stáří před i po 1945 před i po 1945 Signatury GF P107162, GF P GF P107162, GF P Stará důlní díla jsou mimo plochy navržené pro využití dle územního plánu. Obrázek č. 40: Poddolovaná území poddolované území bod Sesuvná území 37

38 V posuzovaném území je registrováno pět sesuvných území (viz kapitolu 2). S možností sesuvu lze počítat zejména ve svažitých terénech, kde při úpravách terénu a stavební činnosti nelze možnost vzniku sesuvu vyloučit. V územích náchylných k sesuvům nedoporučujeme zasakovat dešťovou vodu. Vznik nového sesuvu mohou zapříčinit i extrémní srážkové úhrny a povodně. Eroze půdy Horninové prostředí a morfologické podmínky na části území jsou náchylné k vzniku eroze. Pro nejrizikovější území, zejména svažitých ploch, je doporučeno trvalé zatravnění. Při porušení trvalého travního porostu nebo odlesnění území hrozí vznik rýhové eroze. Nebezpečné jsou zejména náhlé prudké deště a bouřky. Ohrožení vodní erozí v posuzovaném území je uvedeno na následujícím obrázku. Obrázek č.41: Eroze půdy - erozní ohrožení ( ) Erozní ohrožení za 1 rok Průměrný smyv na pozemcích (ztráta půdy) na pozemcích je uveden na obrázku č

39 Obrázek č.42: Ztráta půdy ( ) Smyv za 1 rok Mapa vyjadřuje současný stav a dokladuje vhodnost, respektive nevhodnost využití území. Pro zachování nebo snížení negativních vlivů vodní eroze je třeba věnovat pozornost především dodržováním protierozních osevních postupů a využitím dostupných organizačních agrotechnických a vegetačních opatření. Na nejohroženějších plochách je vhodné preferovat trvalé zatravnění. Jako podklad určující vhodný rámcový způsob hospodaření na půdních blocích nebo jejich částech mohou sloužit mapy Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (C P ) nástroj ochrany zemědělské půdy proti vodní erozi zpracované ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. ( Limity přípustné ztráty půdy jsou nastaveny s ohledem na zachování funkcí půdy a její úrodnosti. Hodnoty C P jsou rozděleny do několika kategorií, pro které jsou definována rámcová vhodná organizační nebo agrotechnická opatření. Rozložení hodnot C P a doporučených opatření je patrný z následujícího obrázku č.43 Limity přípustné ztráty půdy jsou nastaveny s ohledem na zachování funkcí půdy a její úrodnosti. Hodnoty C P jsou rozděleny do několika kategorií, pro které jsou definována rámcová vhodná organizační nebo agrotechnická opatření. Zvýšenou erozi lze očekávat na plochách určených k výstavbě a to v období realizace zemních prací. Nejvyšší hodnoty eroze jsou zpravidla v odlesněných územích. Obrázek č.43: Maximální přípustné hodnoty faktoru C p ( 39

40 Maximální přípustné hodnoty faktoru Cp (vhodná opatření) TTP - trvalý travní porost Z uvedených podkladů je zřejmé, že problematika eroze půdy je ovlivnitelná způsobem využití půdy nebo způsobem hospodaření na půdě. Proto je třeba věnovat pozornost omezení rizika vodní eroze. Zvýšenou erozi lze očekávat např. na plochách určených k výstavbě a to v období realizace zemních prací nebo na orných půdách s nevhodnými plodinami. Rizikové půdy je výhodnější zatravnit. Ložiska nerostných surovin Dalšími významnými prvky pro koncepci jsou ochranná pásma ložisek nerostných surovin. Celé správní území obce Dolní Domaslavice spadá do chráněného ložiskového území černého uhlí Čs.část Hornoslezské pánve. V současné době není pravděpodobná na většině území exploatace ložiska černého uhlí klasickými metodami a nepředpokládá se v souvislosti s tím vznik důlních škod deformacemi terénu. Chráněné území bylo stanoveno rozhodnutím MŽP ČR č.j. 880/667/22/A-10/97/98 ze dne a v tom případě nebylo nutné postupovat dle ustanovení 19 zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Se změnou danou zákonem č.186/2006 Sb., který nabyl účinnosti dne , podle ustanovení 18 odst. 1a 19 nového znění horního zákona vyplývá, že lze zřizovat stavby, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska jen na základně závazného stanoviska dotčeného orgánu a rozhodnutí o umístění stavby a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním může vydat jen příslušný orgán na základě závazného stanoviska orgánu kraje po projednání s obvodním báňským úřadem.(viz Stanovisko k aplikaci horního zákona v řízeních a postupech dle stavebního zákona Krajský úřad Moravskoslezského kraje , č.j. ÚPS/4266/2007/Sni). Dne vydal Krajský úřad Moravskoslezského kraje Závazné stanovisko k umísťování staveb v chráněném ložiskovém území (č.j. MSK /2007, sp.zn. ŽPZ/16077/2007/Svo) ve znění : Krajský úřad souhlasí s umísťováním staveb v území ploch C 2, bez stanovení podmínek pro jejich provedení. Pro chráněné ložiskové území (černé uhlí) byly zpracovány mapy a podmínky pro zajištění stavby proti účinkům poddolování Podle této mapy spadá celé katastrální území Dolní Domaslavice do pásma C 2 : 40