Zpracování tuhého komunálního odpadu a čistírenských kalů v regionu Národního parku Šumava

Transkript

1 Studie Zpracování tuhého komunálního odpadu a čistírenských kalů v regionu Národního parku Šumava - výhledové možnosti vytvořená na základě doporučení Regionálního řídícího výboru v rámci projektu Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu NP Šumava ( KIPR ) Zpracoval : Ing. Lelková Zdeňka - koordinátor PS Leitner Petr Ing. Nosek Bohumil Ing. Kaska Ivan Ing. Kasalický Igor Ing. Josef Urban Vimperk

2 Obsah : Závěr a doporučení studie... 4 Dodatek či předmluva autorů... 5 Zdůvodnění návrhu a závěru studie... 8 Nakládání s odpadem... 8 Recyklace... 9 Třídění odpadu Skládkování Výroba ATP Termické zpracování TKO Legislativní perspektivy Nakládání s komunálním odpadem v členských státech EU Závazky ČR k EU Vícenáklady OZE TKO v regionu NP Šumava Vliv složení TKO na navržený způsob zpracování Závěr Co je to čistírenský kal Čistírenský kal v NP Šumava Závěr ZEVO kombinovaná spalovna TKO a kalů Spalovna NP navržená technická data Umístění ZEVO a logistika svozu TKO a kalů Kritéria pro výběr lokality Závěr

3 Návrhy a možnosti financování projektu Seznam použité literatury a zdrojů Přílohy Seznam příloh

4 Závěr a doporučení studie Zadání studie zní: Cílem studie je získat kvalifikovaný názor na koncové řešení toku odpadů ve vymezeném území s výhledem na minimálně 20 let. Řešení musí být v souladu jak s platnou legislativou ČR, tak zemí EU a musí vycházet z předpokládaných trendů nakládání s odpady v ČR i EU. Na území NP Šumava vznikne ročně Cca t tuhého komunálního odpadu (dále jen TKO ) a cca 2200 t čistírenských kalu (přepočteno na průměr 25% sušiny ). Studie bude proto obsahovat zejména: Zdokumentování stávajícího stavu svozu a likvidace TKO a nakládání a likvidace čistírenských kalů v regionu NP Šumava a přilehlém území. Platnou legislativu v ČR a EU a předpoklady jejího směřování v následujících letech. Navržení optimálního řešení systému (způsobu) nakládání s odpady (TKO a čistírenský kal) a návrhy na jejich likvidaci včetně vypracování důvodové zprávy. Doporučené řešení : Předpokládaný vývoj v nejbližších letech povede ke změně nakládání se zbytkem TKO po vytřídění využitelných frakcí. Současné skládkování bude postupně nahrazeno spalováním s využitím energie. Zbytek po vytřídění TKO tvoří na území regionu NP cca 80% z celkového množství odpadu. Dalším již problematickým druhem odpadu je čistírenský kal. Doporučujeme zajistit jeho maximální možné odvodnění v místě vzniku a to i za pomoci mobilního zařízení, následně termické zpracování ve směsi s TKO. Ve studie je uvedeno zdůvodnění. Doporučený postup řešení situace : Založit (nebo využít stávající) svazek obcí či obdobné sdružení obcí a subjektů na zainteresovaném území (dále již jen jako svazek ). 4

5 Definovat principy spolupráce a odpovědnosti uvnitř svazku. Zveřejnit projekt Integrované nakládání s odpady v regionu a zajistit jeho popularizaci. Z dlouhodobějšího pohledu zahájit neprodleně přípravné a realizační práce na projektu Integrovaného nakládání s odpady v regionu a to zejména: - Určit definitivní určení lokality pro výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu ( dále jen ZEVO ). - Nalézt finanční zdroje pro výstavbu ZEVO. V krátkodobém horizontu doporučujeme: - Optimalizovat (sjednotit) míru odvodnění čistírenských kalů z jednotlivých lokalit a navrhnout odpovídající logistiku svozu čistírenských kalů. - Revidovat stávající projekty týkající se zpracování odpadu v regionu s přihlédnutím na předpokládaný vývoj legislativy v ČR a vývoje v ostatních zemích EU a Evropy. Navržené řešení je plně v souladu s BAT* zemí evropské unie a tezemi MŽP a MPO viz. Rozšířené teze rozvoje odpadového hospodářství v ČR MŽP srpen 2010 a následující dokumenty. Zdůvodnění tohoto závěru je obsahem studie, která též obsahuje návrh způsobu zajištění financování tohoto projektu. *( BAT ) Best Available Techniques viz dále v textu. Dodatek autorů Zpracování studie nebylo samozřejmě možné bez průběžné komunikace se zástupci regionu NP na různých úrovních. Pro zpracovatele studie vyplynuly z této komunikace jak data potřebná pro zpracování studie tak i základní poznatky a připomínky které jsme se snažili zapracovat do studie. Jedním z poznatků, který se neliší od stavu na ostatním území republiky je velice nízká informovanost obyvatel o dalším nakládáním s odpadem a možnostmi, po té, co se octne v popelnici či kontejneru. 5

6 Na jednu stranu je to známka dobře fungujícího odpadového hospodářství, na druhou stranu je problém, protože lidé nejsou vystavení tíži problému a příliš si ho neuvědomují. Cílem studie bylo navrhnout následující nutné kroky v odpadovém hospodářství v regionu NP a zdůvodnit postup a navržené řešení. Dojít k řešení nebyl zas takový problém, po zmapování situace. Zdůvodnění je otázka druhá. Studie se v řadě případů odvolává na zahraniční zkušenosti. Drtivá většina odpadových firem působící v ČR je buď přímo zahraničních a nebo s podílem zahraničního kapitálu. Není důvod proč by se v brzké době u nás měli chovat jinak než u sebe doma. I vše ostatní nasvědčuje že další vývoj bude směřovat k nastolení obdobného stavu jako je v západní Evropě. Na nízký stupeň informovanosti jsme narazili i na postech obecní samosprávy. Ani to není ničím překvapivým a neliší se od stavu na území republiky. Je to také samozřejmě dáno nutným širokým záběrem povinností pracovníka obce a jeho pracovní vytížeností. Závěry studie i když jsou zcela logické a mají své zdůvodnění se proto mohou zdát být jednak překvapivé a někdy i v rozporu z obvyklou praxí. Dále přinášejí fakta, která jsou v řadě případů zcela v rozporu s názory na ochranu přírody a životního prostředí hlásaných nevládními organizacemi. Tyto názory i když nemají žádnou oporu ani faktickou ani právní a přinesli v řadě případů zcela opačný efekt než je ochrana životního prostředí dokázaly do jité míry zakořenit a ovlivnit myšlení lidí. V nedávné době proběhlo v české republice několik studí řešící podobnou problematiku a dospěli ke prakticky shodným závěrům. Vzhledem k možnostem jak s odpadem naložit, t.j pouze tři metody, recyklace, skládkování, spalování není jiné volby, při omezení jedné metody než posílit ty zbývající. Území regionu NP Šumava nedisponuje a pravděpodobně nebude nikdy za dobu svého trvání disponovat jak velkými zdroji odpadu ani zpracovatelskými kapacitami pro jednotlivé druhy vytříděného odpadu, aby byla recyklace efektivní čí efektivnější než se stávající stav. Například zpracování plastu v blízkosti velkých městských lokalit. Problematiky biomasy se věnujeme dále v textu. Ve studie také najdete poměrně dost velkou část věnující se čistírenskému kalu. Je to zcela úmyslně. Čistírenský kal, který byl dlouhá léta zcela na okraji zájmu pomalu i odborné veřejnosti, se dostává na popředí zajmu a to nejen z důvodu své potenciální nebezpečnosti, ale i obtížnému zpracování. Tohoto dluhu v informovanosti jsme si vědomi a proto větší prostor ve studii. Čistírenského kalu vzniká na v regionu NP přes 2 tis tun ročně. Čistírenský kal se také čím dál tím více dostává do hledáčku ČIŽP z hlediska možného obsahu látek nebezpečných pro životní prostředí a o jak PPCPs ( léčiva a produkty osobní péče) tak látek označovaných souhrnně jako dioxiny. 6

7 Studie obsahuje dostatek informaci pro další rozhodovací proces. Je pouze na Vás zadavatelích a v neposlední řadě odpovědných pracovníků obcí jak se získanými informacemi naložíte. Za pracovní skupinu Petr Leitner 7

8 Zdůvodnění návrhu a závěru studie Nakládání s odpadem Definice Odpad je movitá věc, které se člověk zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Z pohledu práva odpad přesně definuje zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech. Komunální odpad je podle platné legislativy veškerý odpad vznikající při činnosti fyzických osob (domácností) na území obce, tj. zahrnuje vše včetně kapalného odpadu. Tuhý komunální odpad (TKO) je komunální odpad, který si za běžných atmosférických podmínek uchovává svůj tvar. Od doby, kdy člověk začal produkovat odpad, existují pouze tři základní způsoby jak se ho zbavoval. Do dnešních časů se nic nezměnilo. Příkladem může být zacházení se starým oštěpem člověka žijícího v jeskyních. Pokud se ho potřeboval zbavit, například proto, že si vyrobil nový, měl tři možnosti. Buď ho dal kamarádovi a ten ho dále používal, což je recyklace, tzv. materiálové využití. Nebo ho odhodil do kouta jeskyně, čímž založil skládku. Poslední možnost je, že starý oštěp spálil v ohni což je spalovna s využitím energie, protože se u ohně ohřál či si na něm uvařil jídlo. Současné způsoby nakládání s odpadem - Recyklace (materiálové využití) - Skládkování - Spálení Je skutečně důležité si uvědomit, že nelze zpracovat odpad jinými metodami než bylo výše uvedeno. V současné době procházejí země EU obdobnou vlnou zvýšeného zájmu o TKO a odpady obecně, která proběhla v USA před cca 25 lety, nastartované aférou s lodí Mobro 4000 naloženou neudatelným odpadem. V USA proběhla hysterie přiživena jak laickou tak i odbornou veřejnosti včetně EDF (Fond pro ochranu životního prostředí, Environmental Defense Fund). Bylo by možné a žádoucí se z této zkušenosti poučit, bohužel se tak vždy neděje. 8

9 Recyklace Česky znovu uvedeni do oběhu. Recyklace je zaklínadlo dnešní doby. Termín recyklace je pevně spojen s jakoukoli manipulací nebo plány s TKO. Někdy je dávána přednost termínu materiálové využití, který přesněji vystihuje situaci. U nás se spíše využívá termínu recyklace, proto mu dáme dále přednost. Představuje recyklace řešení? Je skutečně recyklace tak spasitelná jak je často nabízena a označována? Recyklace je bezesporu přínosem, ale má své hranice. Každý recyklační okruh má své meze a spotřebovává zdroje, které již nelze recyklovat. Pro názornost je možné použít příklad v podobě zpracování plastů. Vybereme toho nejlepšího zástupce tzv. čirý PET. Cestu již použité PET lahve v novou. Je recyklovatelné palivo sběrného vozu? Je recyklovatelné opotřebení toho vozu a opotřebení příslušné vozovky? Je recyklovatelná nezbytná elektrická energie nutná k rozdrcení, čištění, tavení, vstřikování, výrobě? V celém recyklačním okruhu je mnoho prvků, které nelze recyklovat, naopak spotřebovávají zdroje, které přímo či přeneseně slouží k výrobě daného recyklovaného produktu. V případě PET láhve je ropa použita buď k vyrobení nové láhve nebo k výrobě paliva pro získání energie pro recyklační okruh. V důsledku dezinformací v této oblasti je pro část populace ČR přijatelnější recyklovat použitý kelímek od jogurtu a k vytápění, či získání jiné energie, použít například uhlí. Není vhodnější využít uhlí jako surovinový zdroj a k vytápění využít ten již použitý kelímek? Někdy dochází k zajímavým paradoxním situacím, kdy je recyklace spíše na závadu a to jak pro životní prostředí tak i z finančních důvodů. Příkladem zajímavé paradoxní situace může být například právě území NP Šumava postižené kůrovcovou kalamitou. Pokud by nedocházelo k takové míře recyklace starého papíru (při které se spotřebovávají jiné zdroje než je vlastní surovina, dřevní hmota, viz předchozí text) nedošlo by pravděpodobně k tak rozsáhlé kůrovcové kalamitě, protože by došlo k zastavení kůrovcové kalamity z důvodu ochrany stromů a ne území. Studie proto doporučuje zachovat či zavést použití sběrným nádob na tříděný odpad ve více lokalitách s přihlédnutím k sezónním vlivům, tam kde to má smysl i z hlediska logistiky sběrných vozů. Dotřídění TKO na podíly, o které bude zájem, bude prováděno plánované nebo existující dotřiďovací lince, či přímo v prostoru termického zpracování TKO. ZEVO není konečná stanice surovin, jak je v řadě případů prezentováno nevládními ochranářskými organizacemi, ale zařízení, které na svém výstupu i produkuje. V zemích, kde je spalování odpadu normou a běžně zažitou praxí (Německo, Švýcarsko), je v čím dál větší míře například zpracovávána popelovina jako stavební materiál. Také například filtrační koláče z vypírek spalin jsou zdrojem Zn. Samozřejmě po oddělení kovové frakce ( Fe atd.) 9

10 Přestože celorepublikově náklady na separaci převyšují příjmy, je celkový ekonomický dopad separace na současný způsob zpracování odpadu příznivý. Procento porovnání příjmů a náklady na zpracování netříděného odpadu je mnohem vyšší, nehledě na krácení životnosti skládek. Třídění odpadu Třídění odpadu není samostatná oblast zpracování odpadu, ale vstupní brána do recyklace. Jedním ze specifik odpadu v regionu NP je velký podíl biologicky rozložitelného odpadu a zároveň dlouhé dojezdové vzdálenosti. Biologicky rozložitelný odpad ( BRKO ) V podobě trávy, listí, prořezaných větví a podobného materiálu s nízkou měrnou hmotnosti tvoří v některých oblastech NP velkou část komunálního odpadu a zvyšuje náklady na jeho svoz. Přitom se nabízí zpracování BRKO přímo v místě vzniku a to buď pomocí malých kompostérů či podobných obecních zařízení. Poz. Účelem a cílem studie není zvýšit podíl vytříděného materiálu z odpadů vznikajících na území regionu NP. Podíl vytříděných frakcí pro následnou recyklaci je např. na Vimpersku nejvyšší v ČR. Vimperk byl také za své úspěchy po zásluze odměněn. Cílem studie je najít způsob nakládání pro zbývající 80 % odpadů a prakticky 100% čistírenských kalů. Skládkování ČR je bez jakýchkoliv sporů skládkovací velmoc. Na území republiky je v současné době více než 180 skládek TKO ( SO, DO, ) plus další skládky nebezpečného a inertního materiálu. V ČR to představuje ročně cca 3,5 mil tun domovního odpadu co zůstane ležet na skládce Uvedené množství je zbytek po vytřídění a rovněž je odečten podíl co je v současné době energeticky využit ve spalovnách ( % z celkového množství. Uvedený stav je dále neudržitelný a představuje časovanou bombu pro životní prostředí. Jedním ze způsobu jak stav změnit je zavedení tvz, motivačních poplatků za skládkování ( viz. příloha teze ) a úprava legislativy. Skládkování má, respektive mělo, jedinou a velkou výhodu v relativní jednoduchosti a tím i nízké ceně. Obě tyto výhody však pomalu přestávají platit. Založení skládky a její provoz je přesně definován a regulován, což zvedá cenu za zpracování, respektive uložení odpadu. V cílovém roce 2016 se předpokládá nárůst ceny za skládkování až na 6 násobek dnešních cen ( tvz, motivační poplatek ). 10

11 Provoz skládky není bez provozních rizik : Průsaky do spodních vod. Požáry, nekontrolovatelný proces hoření. Uvolňování skládkového plynu (metan). Jedná se o skleníkový plyn 20 x účinnější než CO 2. Zdravotní rizika, prachové úlety, přenos nemocí na zvěř, ptactvo atd. Soubor výše uvedených vlivů (tzv. externalit) způsobuje zvýšení ceny (celospolečenské, nikoliv vlastních poplatků) za skládkování až na úroveň, která již není akceptovatelná. Tato skutečnost vedla řadu zemí k zákazu skládkování z výjimkou skládkování inertních materiálů. Na následujícím grafu je znázorněno porovnání cen (zahrnují externality) pro skládkování a spalování TKO. Cena je v tomto případě brána jako položka, kterou zaplatí společnost v podobě škod na životném prostředí, zdraví, majetku atd. a z provozu zařízení. Nejdražší (cca 22,- EUR) je skládka KO a na druhé straně grafu je spalovna vyrábějící jak elektrickou energii tak i teplo se společenskou zátěží cca minus 4,- EUR. To znamená, že provoz spalovny vybavené plně kogenerací ( využití energie ) přináší společnosti 4,- EUR na tunu zpracovaného odpadu (2007). Pro zcela názorné vysvětlení této skutečnosti je možné například použít chronicky se opakující příklady požárů skládek a daleko vzácnější případy požáru ve spalovnách. V případě požáru skládky se jedná vždy o několikadenní (ale jsou známé i několikaleté - např. v Kanadě) záležitosti, při kterých unikne do ovzduší obrovské množství nebezpečných látek (poškození zdravotního stavu obyvatel a finančně náročná léčba) a je nutné nasadit ve velkém počtu techniku a lidí při jejich zmáhání. Pokud dojde k podobné situaci ve spalovně, např. zahoření odpadu v zásobním bunkru z důvodu kontaminace odpadu vysoce hořlavým materiálem (sud benzinu), je zpravidla okamžitě likvidován hasicím zařízením při minimálních škodách. Výroba alternativního paliva Další již vyzkoušenou možností, jak snížit množství TKO je výroba tzv. alternativních paliv. ATP či TAP jak jsou obecně alternativní paliva nazývána jsou tvořena spalitelnými podíly v TKO takové povahy, aby nevznikaly nebezpečné zplodiny jejich spalováním v konvekčních spalovacích zařízeních či cementárnách. Programy zpracování TKO na alternativní palivo, které proběhly v zemích západní Evropy v období posledních cca 15 let byly utlumeny a zastaveny z důvodu problémů při jejich výrobě, spalování a též při likvidaci vzniklých emisí. 11

12 Z hlediska technologií lze výrobu alternativních paliv zařadit mezi spálení s využitím energie. Zdroj : Havránek a Ščasný, 2007 (MethodEx projekt) EXIOPOL 2007 Termické zpracování TKO Termické zpracování. Spalování odpadu není nic nového pod sluncem, ale technologie využívaná člověkem po tisíciletí. První, dalo by se říci moderní spalovna, byla uvedena do provozu v anglickém Nottinghamu v roce O jedenáct let později byl dobudován první americký model na Governor s Island v New Yorku. Během 2. světové války fungovalo v USA cca 700 spaloven. Jejich provoz byl odpovídající tehdejšímu stavu techniky, vypouštěly tmavý kouř, zápach a toxické plyny, ale už tenkrát byly považovány za prospěšná zařízení likvidovaly totiž % objemu odpadu. Pokrok za posledních 60 let od II. světové války se neprojevil jen vynálezem mobilního telefonu a PC, ale i v možnostech řízení spalovacího procesu, čištění spalin a nepřetržitého řízení a monitoringu pomocí počítačové techniky. To změnilo spalovnu TKO v zařízení se zcela minimálním vlivem na okolí a produkující energii z jinak nevyužitelných podílů TKO. Termické zpracování je termín, zpřesňující původní Spalovna TKO, který zahrnoval i procesy spálení TKO bez využití vzniklé tepelné energie. Termické zpracování TKO má řadu výhod, je ale stále v ČR na okraji používaných technologií a naopak středem zájmu některých zájmových skupin obyvatelstva, především nevládních organizací s tzv. ekologickým zaměřením. V době zpracování studie tj. polovině roku 2012 dochází k velice rychlým změnám v pohledu na ZEVO a spalovna již přestává být sprosté slovo. Termín termické zpracování odpadu nezahrnoval i jeho energetické využití,proto se postupně začíná používat termín ZEVO ( zařízení pro energetické využití odpadu) 12

13 Jaké jsou výhody nevýhody provozu ZEVO : Využití tepelné energie odpadu k dalším účelům: výroba teplé vody (TUV) a výroba elektrické energie. Zpracování již nevyužitelného TKO a čistírenských kalů, tj. zmenšení jejich objemu na minimum. Prodloužení doby použitelnosti stávajících skládek. Bezpečná a plně kontrolovatelná technologie odstranění odpadu. Legislativní perspektivy Ve světle událostí z května letošního roku, kdy Evropský parlament přijal dne usnesení o Evropě efektivně využívající zdroje (2011/2068 (INI). Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu (ENVI), se již delší dobu snaží omezit skládkování v zemích EU a pokud možno ho zakázat úplně a inicioval i vznik tuzemského dokumentu Rozšířené teze rozvoje odpadového hospodářství v ČR ( MŽP srpen 2010 ) a dalších dokumentů, ze kterých lze předpovídat následující vývoj: Čím dál tím větší tlak na omezení skládkování TKO až po úplný zákaz skládek TKO. Respektive jejich omezeni pouze na inertní materiál. Stále rostoucí náklady na skládkování TKO a to jak zvyšujícími se poplatky za skládkování samotné, tak i na cenu za přepravu, resp. logistiku TKO ( tzv. motivační poplatky). Zvýhodnění recyklace legislativní podporou i přímou ekonomickou podporou. Změna úhlu pohledu na termické zpracování TKO a čistírenských kalů, respektive spalování s využitím vyprodukované energie. Spalování biomasy zastoupené podílem v DO bude považováno za obnovitelný zdroj energie. Na jedné straně legislativní podpora spalování odpadu, na straně druhé legislativní útlum skládkování. Současný stav, kdy je drtivá většina TKO a kalů ukládána na skládky, je neudržitelný a v nejbližších letech bude jeho zachování spojeno s dramatickým růstem nákladů.* 13

14 *viz. Rozšířené teze rozvoje odpadového hospodářství v ČR MŽP srpen 2010, str.32 citace dokumentu : Cílovým rokem pro motivaci formou poplatku bude rok 2016, kdy by měly být zajištěny další nové kapacity pro jiné formy nakládání s odpady (zejména zařízení k energetickému využití odpadů)*. Do cílového roku bude zajištěn postupný nárůst sazby poplatku za odstraňování ostatních odpadů. *odhad doby, který vychází z praktických zkušeností, potřebné k realizaci výstavby a uvedeni do provozu zařízení k energickému využití odpadu (jinými slovy ZEVO) je cca 4 roky. Tj. termín 2016 je prakticky nereálný. Pozn. Eurofert ENG s.r.o., Petr Leitner V době zpracování tohoto dokumentu je připravován soubor nových zákonů týkající se odpadu, tzv. nový odpadový zákon. Tento soubor zákonů má být předán k parlamentnímu projednávání ke konci roku Pozn. Info. PhDr. Ivo Hlaváč, náměstek ministra, ředitel Sekce technické ochrany životního prostředí, Ministerstvo životního prostředí ČR V době této legislativní nejistoty (z hlediska zaměření studie na budoucích 20 let) lze pracovat pouze s tezemi (viz. výše a v příloze dokumentu) a vycházet z vývoje v západních zemích Evropské unie a zemí Evropy, tj.nečlenů EU ( Švýcarsko). Stav odpadového hospodářství Evropská komise BiPRO, (2012) 14

15 Nakládání s KO v členských zemích EU V následujícím grafu a z předchozí tabulky je vidět jak stávající stav tak i předpokládaný vývoj v ČR. Vyspělé země radikálně omezily skládkování ve prospěch energetického využití ( spalování ZEVO ) a recyklace. Závazky České republiky k EU Závazek odklonit část biologicky rozložitelné složky SKO ze skládkování ( směrnice 1999/31/ES, 35% úrovně 1995 do roku 2020 ) * Závazek Dosažení podílu obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě 13% v roce 2020 ** Závazek Snižování emisí skleníkových plynů *** *biologicky rozložitelná část odpadu tvz. biomasa, pokud byla ve styku a součástí DO není z důvodu kontaminace dále po užitelná biologickými rozkladnými metodami viz: Podrobnosti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady (dále jen bioodpady ) upravuje vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, ve znění pozdějších předpisů. 15

16 Směsný komunální odpad není na seznamu bioodpadů, které jsou využitelné v zařízeních k využívání bioodpadů (příloha č. 1 vyhlášky). Důvodem je především nebezpečí kontaminace zpracovávaného materiálu rizikovými látkami a prvky obsaženými ve směsném komunálním odpadu. **podíl hrubé domácí spotřeby elektřiny v ČR z OZE byl 8,3% (2010), podíl hrubé výroby tepla 8% ( 2010), cíl v roce 2020 je na hodnotě 13%. Pro dodržení cíle v souladu s EU je nutné zvýšit podíl OZE na celkovém energetickém mixu ČR a to zejména na vyrobené energii nikoliv instalovaném výkonu. FTV představuje cca % instalovaného výkonu ČR, ale podílí se pouze cca 1 % na dodané energii. Zároveň je největším spotřebitelem financí spojených s podporou OZE. Vícenáklady obnovitelných zdrojů energie (OZE) - zdroj MŽP Za poznámku stojí, že pouze 2 letá podpora FTV (fotovoltaika) představuje finanční sumu prakticky totožnou s nutnou investicí k vybudování kapacit ZEVO pro celou ČR. Ze všech zdrojů OZE má pouze spalovaní biologicky rozložitelného odpadu jako část TKO předpoklad radikálního růstu. Proč FTV spotřebovává největší část vícenákladů na OZE při velice malém množství dodané energie (cca 1%). 16

17 Rozvoj bioplynových stanic, tj. druhý největší spotřebitel dotací v podobě zeleného bonusu, nebude pravděpodobně takovým boomem jako nedávný nástup FTV. Bioplynové stanice jsou závislé na zdrojích biomasy a logistice s tím spojené a také nově připravovaná vyhláška jako součást balíku odpadových zákonů (viz příloha) přesně definuje jak vstupy tak i výstupy z bioplynových stanic. Při přípravě těchto zákonů byly patrně zohledněny zkušenosti z nástupem FTV. V příloze studie jsou návrhy vyhlášek ohledně provozu bioplynových stanic a prodeje tvz. biometanu do rozvodných sítí. Vzhledem k nastaveným parametrům je nejpravděpodobnější výstup z bioplynových stanic kogenerace ( teplo a el., energie). Vzhledem ke vstupům nebudou pravděpodobně konkurence schopné verzus technologie ZEVO. Ostatní stávající zdroje OZE (větrná, vodní atd.) jsou již na úrovni, od které se nedá vzhledem k poloze ČR a její geografii očekávat dramatický růst. Biomasa jako součást KO bude uznána (viz návrh vyhlášky v příloze, viz Vyhláška o stanovení druhu a parametru podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu a o stanovení a uchovávání dokumentů ) jako zdroj obnovitelné energie a to v podílu 60% (viz 6. Vyhlášky), pokud nebude prokázán vyšší podíl. Jinak: minimálně 60% energie získané spalováním komunálního odpadu ( KO ) je považováno za energii z obnovitelných zdrojů. TKO v regionu NP Šumava Data vycházejí ze studie Analýza systému odpadového hospodářství obcí v Národním parku Šumava z roku V rámci přípravy této studie byla aktualizována data k ½ roku 2012 a představují pokles zhruba o 3-5 %. Produkce odpadu v regionu NP Obec/město Počet obyvatel k Celkové množství odpadu v tunách Rok 2009 Rok 2011 Průměrné množství odpadu na 1 obyv/kg Celkové množství odpadu v tunách Průměrné množství odpadu na 1 obyv/kg Borová Lada ,44 348,69 112,71 414,37 Čachrov ,05 412,08 202,40 419,04 Hartmanice ,41 329,37 336,69 314,37 Horní Planá ,56 325,14 712,23 312,38 17

18 Horní Vltavice ,17 348,69 120,02 289,90 Horská Kvilda 78 20,93 268,35 19,88 254,87 Kašperské Hory ,69 346,49 526,01 340,68 Kvilda ,88 993,87 160,59 912,44 Lenora ,06 307,18 226,16 285,55 Modrava 66 61, ,04 67, ,24 Nicov 70 40,00 540,54 33,35 476,43 Nová Pec ,24 504,10 261,48 497,11 Nové Hutě 80 53,48 677,01 48,60 607,47 Prášily ,46 383,61 56,49 338,25 Rejštejn ,03 489,50 109,28 442,42 Srní ,78 424,65 110,94 401,96 Stachy ,63 403,31 482,07 397,42 Stožec ,34 294,89 62,89 298,06 Strážný ,61 288,57 120,86 279,77 Volary ,87 307, ,20 297,59 Železná Ruda ,88 251,46 569,26 251,44 Želnava ,86 147,93 19,82 150,13 Celkem , , , ,89 prům.422,90 prům.409,59 Z výše uvedených tabulek mapující stav produkce odpadu v regionu NP s porovnáním údajů o produkci TKO v České republice ( kg/os/rok) je jednoznačně patrné jak velký vliv na množství má tvz: odpadová turistika. V řadě lokalit je počet ubytovacích míst srovnatelný či převyšuje počet stálých obyvatel. Dalším zdrojem je turistika ve formě krátkodobého pobytu nevyužívající místní ubytovací kapacity. Např. Železná Ruda 65 ubytovacích zařízení a celkovou průměrnou produkcí odpadu 251,46 kg na obyvatele oproti Modravě s 9 ubytovacími zařízeními a produkcí 1 110,04 kg na obyvatele. 18

19 Na základě zkušeností je známo že je výhodnější poskytnout sběrná místa odpadu ( koše, popelnice ) než následně sanovat černé skládky či nepořádek po návštěvnících. Je zřejmé že obce s vysokou produkcí odpadu jsou zatíženy vícenáklady za zpracování odpadu která pochází právě z krátkodobého turistického ruchu (Modrava). Podle našeho názoru by mělo dojít k jisté kompenzaci těchto nákladů. Zmíněné množství TKO, které je vyšší proti průměrným produkcím TKO na občana jde částečně na vrub obyvatelstvu v regionu a částečně (sezónně) na vrub turistiky v regionu NP. Objem dovezených materiálů do regionu NP je značný a ročně představuje tun TKO, což ve finančních prostředcích činí cca 4 5 mil. Kč Ve složení TKO jsou rozdíly podle destinace zdroje. Obecně platí, že v komunálním odpadu z vesnického prostředí najdeme nižší podíly biologicky rozložitelných látek a hořlavých materiálů a to včetně plastických hmot. TKO z regionu NP je ale z cca 20 % (viz Analýza. ) vyprodukován návštěvníky NP a tak obsahuje vysoký podíl obalových materiálů a to ať se jedná o PET, obalový karton, folie z plastických hmot či papír. Vliv složení TKO na navržený způsob zpracování Složení odpadu (TKO) podléhá řadě vlivů. Je poměrně velký rozdíl ve skladbě odpadu z lokality kde nejsou lokální topeniště ( sídlištní zástavba) a kde jsou ( vesnice ). Vliv turistiky přináší vyšší podíl plastů a obalových materiálů obecně. Mezi další vlivy můžeme započítat i modu či jistou oblibu obalů a vliv legislativy na jejich množství. Cílem studie je navrhnout konkrétní řešení s výhledem pro minimálně období 20 let. Na tak dlouhou dobu nelze předpovědět skladbu odpadu, ani to není nutné. Je provozně ověřeno, že skladba odpadu má velký vliv na skládkování ale nemá velký vliv na provoz spalovacích zařízení pokud jsou správně navržena a dimenzována. Pokud bude ZEVO dobře navrženo nemá na její provoz vliv množství ani skladba TKO a čistírenských kalů.* *v rámci nominálních hodnot 19

20 Závěr V průměru % odpadu pochází z turistiky (lokálně je uvedené procento značně vyšší ). Cena za zpracování TKO činí více než 3-4 tis.,- Kč/tuna. Největší podíl na ceně má doprava a nejednotný systém zpracování. Vzhledem k trendům a závěrům z nich, uvedených v této studii se jeví jako nejefektivnější řešení: Optimalizace svozové sítě Komplexní vybavení cílové lokality zpracování odpadu * Termické zpracování odpadu (ZEVO) v jedné v dále navržených lokalit. Tzn. Roztříštěnost konečných zpracovatelských technologií (dotřiďovací linka, kompostárna, ZEVO, skládka vede k navýšení přepravních tras a zvýšeným celkovým nákladům Kal z čistíren odpadních vod Co je to čistírenský kal? Definice : Čistírenský kal je pevný produkt čistíren odpadních vod. Čistírenský kal představuje svým způsobem novou komoditu odpad doposud nepříliš řešenou. V regionu NP se její význam zvyšuje navyšováním kapacity ČOV z důvodů nárůstu turistického ruchu v území. Kapitola podrobněji popisuje problematiku kalů z důvodů menšího všeobecného povědomí. V České republice činí roční produkce kalu okolo tun ročně. Z tohoto množství je zpracováno tun sušiny. V legislativě ČR jsou čistírenské kaly definovány v zákoně o odpadech. Přes silná omezení a blížící se zákaz jeho používání v zemědělství mizí většinou právě v zemědělství a zpracování půdy 20