Průvodní příručka. pro vytváření železničních environmentálních indikátorů. Vypracováno pracovní skupinou UIC. "Environmentální indikátory "

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Průvodní příručka. pro vytváření železničních environmentálních indikátorů. Vypracováno pracovní skupinou UIC. "Environmentální indikátory ""

Transkript

1 Průvodní příručka pro vytváření železničních environmentálních indikátorů Vypracováno pracovní skupinou UIC "Environmentální indikátory " Návrh ze dne 17. července 2000 Strana 1

2 Průvodní příručka pro vytváření železničních environmentálních indikátorů Vypracováno pracovní skupinou UIC "Environmentální indikátory" Návrh ze dne 17. července Členové pracovní skupiny Peter Hübner SBB AG (předseda) Stella Lindeke UIC Jean-Georges Heintz SNCF Lars Johansson SJ Frede Bjerg Petersen DNRA Joachim Kettner DB AG Philipp Hein DB AG Markus Halder DB AG Helmut Kuppelwieser SBB AG Tým autorů: Stella Lindeke Markus Halder Helmut Kuppelwieser UIC DB AG SBB AG Návrh ze dne 17. července 2000 Strana 2

3 Obsah 1. Úvod: předmět příručky Přehled environmentálních indikátorů Přínosy z používání environmentálních indikátorů Požadavky na environmentální indikátory Druhy environmentálních indikátorů Postup pro vytvoření systému environmentálních indikátorů Environmentální indikátory specifické pro železnice Referenční parametry Environmentální oblasti Energie Emise látek znečišťujících ovzduší Hluk Výhled do budoucna Literatura...29 Strana 3

4 1. Úvod: předmět příručky Doprava je jedním ze sektorů, který vyvolává znečištění atmosféry a hluk v životním prostředí a využívá přírodní zdroje a půdu. Navzdory ekologickým výhodám, které mají železnice ve srovnání s jinými dopravními prostředky, musejí železnice věnovat pozornost udržování přírodního prostředí. Měření a posuzování ekologických vlivů způsobovaných železniční dopravou za využití environmentálních indikátorů proto nabývá na významu. Důvody pro tuto činnost jsou následující: Vnitřní důvody uvnitř železnic, neboť environmentální indikátory nabízejí možnost odhalit slabé body a potenciál pro optimalizaci a jsou schopny dojít ke konkrétním cílům v oblasti stanovených zlepšením. Rovněž je možné provést kvantitativní srovnání s dalšími železnicemi a dalšími druhy dopravy za použití parametrů, které jsou řádně definovány. Cílem této příručky je podpořit ty osoby, které jsou pověřeny ochranou životního prostředí u železnic, ve výběru vhodných environmentálních indikátorů a zejména zaručit, že dané indikátory budou srovnatelné. Po určitém základním úvodu do použití environmentálních indikátorů budou příslušné referenční parametry a environmentální oblasti definovány pro určení environmentálních indikátorů, které jsou vhodné pro železnice. Strana 4

5 2. Přehled environmentálních indikátorů 2.1 Přínosy z používání environmentálních indikátorů Environmentální indikátory mají za svou hlavní funkci zpřístupňování informací o environmentálním plnění společnosti. Tyto indikátory jsou zvláště užitečné pro společnost v bodech zobrazených na obrázku 1. Zhuštění rozsáhlých environmentálních dat do určitého říditelného počtu klíčových informací Podpora environmentálního managementu/řízení (EMAS/ISO 14000) Určení významných environmentálních aspektů Chronologické znázornění environmentálních změn, systém včasného varování tam, kde existují protichůdné trendy, prostředky prognózování Odkrytí slabých bodů a optimalizačních možností Přínosy environmentálních indikátorů Posouzení environmentálního plnění při srovnání podnikových divizí a společností Zjištění tržních příležitostí a možností pro snížení nákladů Odvození a plnění konkrétních environmentálních cílů a opatření Prostředky pro motivaci pracovníků, podporu vykonávání odpovědností ze strany pracovníků Komunikační základ pro environmentální zprávy a výkazy Obrázek 1: Přínosy environmentálních indikátorů pro společnost Specifické příklady železnic ukazující přínos environmentálních indikátorů: Z vývoje měrné spotřeby energie v osobní dopravě v několika posledních letech mohou železnice určit své postavení ve srovnání se soukromě organizovanou automobilovou dopravou. Tak bude uznána nutnost učinění kroků pro zavedení opatření pro větší energetickou úsporu předtím, než dojde ke snížení ekologické výhody železnic. Snížení počtu osob, které se nacházejí v určité oblasti, kde je hladina přijímání hluku vyšší než 65 db(a), je indikátorem úspěchu opatření pro ochranu hluku. Strana 5

6 2.2 Požadavky na environmentální indikátory Aby environmentální indikátory mohly plnit svou funkci, musejí splňovat následující požadavky: Obecně platí, že systém environmentálních indikátorů musí být dostatečně podrobný, aby mohl poskytovat všechny požadované informace, ale na druhé straně musí být omezen na určitý řiditelný počet parametrů. Zejména pro související proces komunikace je nezbytné najít určitý kompromis mezi podrobnými informacemi a informacemi, které je snadnější vstřebat. Navíc musí být dostatečnou mírou zajištěna určitá řada dalších kritérií, aby byl umožněn optimální přínos (viz obrázek 2). Dostupnost dat, nákladová efektivita a zjištění dat do minuty Kvalita a kontrolovatelnost dat Kontinuita (souvislé určování se stejnými kritérii měření) Sledování časových změn a možnost aktualizace Relevantnost problému (koncentrace na skutečně relevantní oblasti) Požadavky na environmentální indikátory Porovnatelnost (např. podle stejných systémových mezí, referenční veličiny, časová období) Orientace na cíl (práce na ovlivnitelných cílech v oblasti zlepšování) Rovnováha (reprezentativní reprodukce problémových oblastí a environmentálních perspektiv) Uspořádání s dobrou vypovídací hodnotou (jasné a pochopitelné informace, koncentrace na nejdůležitější data) Dohoda s environmentální politikou společnosti Obrázek 2: Požadavky na environmentální indikátory Specifické příklady železnic pro požadavky na environmentální indikátory: Měrná spotřeba energie železnic by měla být porovnána s osobním automobilem. Aby bylo možno zajistit srovnatelnost hodnot dieselové a elektrické trakce a též různých paliv pro automobily, musejí být vybrány pro řetězec zajišťování energie srovnatelné systémové meze (viz oddíl 3.2.1). Při srovnávání specifických emisí CO 2 na osobokilometr je v rozmezí jednotlivých let předpokládán určitý náhlý pokles. Příčinou tohoto jevu je, že základ pro výpočet parametru "osobokilometr" v minulosti byl chápán jako počet prodaných jízdenek, ale nyní bude používanou hodnotou skutečný počet cestujících tak, jak budou spočítáni (včetně těch, kteří jezdí na volné jízdenky). To jasně ukazuje, že přesná definice výpočtových kritérií je podstatná pro srovnatelnost indikátorů (viz oddíl 3.1). Strana 6

7 2.3 Druhy environmentálních indikátorů V první řadě by mělo být provedeno rozlišení mezi absolutními a relativními environmentálními indikátory. Úplný obraz environmentálního plnění společnosti získáme jen tehdy, když budeme zvažovat oba typy. Absolutní indikátory mají velký význam z ekologického hlediska, neboť poskytují informace o celkovém vlivu na životní prostředí, který je způsobován společností. S pomocí absolutních ukazatelů pro vstupní a výstupní toky je možno určit zvláště významné environmentální aspekty v příslušné společnosti. Relativní indikátory vytvářejí odkaz na parametry, které jsou velmi významné. Zejména poskytují informace o efektivitě nějaké společnosti (uvádějí tedy, jaká služba je produkována za jaké náklady a jaký je vliv na životní prostředí. Specifické příklady absolutních a relativních indikátorů u železnic: Absolutní spotřeba energie nějaké železniční společnosti, spolu s příslušnou spotřebou zdrojů a příslušnými náklady, je důležitým parametrem z ekologického i z ekonomického hlediska. V analýze vstupů a výstupů prováděné pro celý podnik je zvláště spotřeba trakční energie považována za významný environmentální aspekt železničního podniku. Srovnání různých železničních společností mezi sebou navzájem nebo s konkurenčními druhy dopravy je možno provést pouze s příslušnými relativními indikátory, které uvádějí vztah k absolutním indikátorům pro poskytované služby, jako je osobokilometr nebo tunokilometr. ISO rozlišuje mezi následujícími kategoriemi environmentálních indikátorů: Indikátory pro vyhodnocení environmentálního plnění Indikátory environmentálního plnění Indikátory environmentálního plnění Indikátory plnění managementu Indikátory provozního plnění Obrázek 3: Kategorie environmentálních indikátorů (ISO 14031) Strana 7

8 Indikátory environmentálního stavu popisují místní, regionální, národní nebo globální stav/podmínky životního prostředí. Tyto indikátory jsou vyvíjeny a používány společnostmi nebo vědeckými institucemi a nikoliv jednotlivými podnikovými organizacemi. Pouze tehdy, když je nějaká společnost hlavní příčinou určitého environmentálního problému ve svém místě působení, je nutné provádět nutné nákladné nezávislé šetření environmentálních indikátorů. Stávající indikátory environmentálního stavu (zvýšení koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, zprávy o stavu lesů, atd.) však mohou být použity jako určitý indikátor za účelem posouzení environmentálního plnění společnosti a stanovení priorit pro odvození provozních indikátorů. Specifické příklady indikátoru environmentálního stavu u železnic: V oblasti kolem železniční trati bývá železnice často hlavní příčinou hluku obtěžujícího obyvatele, kteří tam žijí. Určení úrovně přijímání hluku jakožto indikátoru environmentálního stavu je tudíž v mnoha případech podstatným prvkem pro posouzení stávající hladiny hluku. Indikátory plnění managementu (často jsou rovněž označovány jako indikátory environmentálního managementu) popisují činnosti managementu, které ovlivňují environmentální plnění v té oblasti, ve které daná společnost působí. Tyto indikátory poskytují informace o takových oblastech, jako jsou školení, výcvik, plnění právních požadavků, management environmentálních nákladů, obstarávání nebo vývoj výrobků. Specifické příklady indikátoru environmentálního managementu u železnic: Jakožto společnosti poskytující služby se železnice zajímají o zpětnou vazbu od svých zákazníků. Počet environmentálně založených zpráv o zpětných vazbách zákazníků je důležitým indikátorem jejich vlastního image v dané environmentální oblasti. Úspěšné zavedení opatření na ochranu životního prostředí je v daném podniku obecně možné jen tehdy, když jsou pracovníci vhodně vyškoleni. Počet nebo procentuální vyjádření vyškolených pracovníků je indikací stavu školících opatření v dané společnosti. Strana 8

9 Indikátory provozního plnění poskytují informace pro management, které se týkají environmentálního plnění v té oblasti, ve které daná společnost působí. Vzhledem k tomu, že popisují aktuální environmentální zátěž, rovněž jsou v literatuře uváděny jako indikátory environmentální zátěže. Jsou založeny na následujících provozních oblastech společnosti: VSTUPY Materiály Zpracované, recyklované, opětně použité materiály nebo suroviny. Přírodní zdroje, voda Energie Množství nebo druhy použité energie FYZICKÁ ZAŘÍZENÍ A VYBAVENÍ Návrh (jednoduché rozložení, opětné použití, ) Instalace Provoz (doba užitečné životnosti) Údržba Využití půdy VÝSTUPY Produkty Hlavní produkty Vedlejší produkty Recyklované a opětovně použité materiály Služby poskytované organizací např. dopravní služby Služby podporující provoz dané organizace Úklid, čištění; střežení, hlídání a údržba pozemků Provozní údržba, doprava a dodávky Informace a komunikace Zabezpečení Stravování Likvidace odpadů Další smluvní služby Odpad Tuhý/kapalný Nebezpečný/ostatní Recyklovatelný s možností opětného použití Emise Emise do ovzduší Odpadní vody vypouštěné do vody nebo půdy Hluk, teplo, vibrace, světlo, záření Dodávka Dodání Obrázek 4: Provozní oblasti nějaké organizace, které mohou poskytnout základ pro indikátory environmentálního plnění (založeno na ISO 14031) Specifické příklady indikátorů provozního environmentálního plnění u železnic: Poměr energie na straně vstupu k poskytnuté službě, tj. přeprava cestujících a nákladu. ("Výstup" železniční společnosti) uvádí daný indikátor: spotřeba energií na osobokilometr nebo tunokilometr. Dále je možno k této službě vztáhnout další "výstupy" vytvářené železničním provozem, jako jsou odpad nebo emise. Strana 9

10 2.4 Postup pro vytvoření systému environmentálních indikátorů Zavedení nějakého interního systému environmentálních indikátorů v podniku jakožto součásti hodnocení environmentálního plnění je prováděno jako typický proces "plánování - zavedení - odzkoušení - jednání" s kroky znázorněnými na obrázku 5. PLÁN Plánování vyhodnocení environmentálního plnění Výběrové indikátory CO JE TŘEBA PROVÉST Používání dat a informací Shromažďování dat Data Analýza a konverze dat Informace Posuzování informací Výsledek Výkaznictví a komunikace KONTROLA A JEDNÁNÍ Kontrola a zlepšování vyhodnocování environmentálního plnění Obrázek 5: Procesové kroky při vyhodnocování environmentálního plnění s indikátory (zdroj: ISO 14031) Strana 10

11 Tento průvodce by měl zejména tvořit součást plánování pro výběr vhodných environmentálních indikátorů. Při sestavování katalogu navrhovaných indikátorů byly zvažovány následující body, pokud jsou obecně platné pro železniční společnosti. V případě potřeby mohou být přizpůsobeny na podmínky, které se aplikují na každou konkrétní společnost. Aspekty, které budou zvažovány při plánování vyhodnocení plnění nějaké společnosti, zahrnují: Významné environmentální aspekty, které mohou být řízeny společností Kritéria nebo cíle environmentálního plnění, které jsou stanoveny managementem Požadavky zainteresovaných stran (zástupci managementu, zaměstnanci, zákazníci, úvěrové instituce a pojistitelé, regulační orgány a zákonodárci, politici, výzkumné ústavy, environmentální skupiny, konkurenti, média, veřejnost, atd.) Celkový rozsah činností, produktů a služeb Organizační struktura společnosti Právní a další požadavky, mezinárodní smlouvy o ochraně životního prostředí Ekologické náklady a přínosy Informace o místních, regionálních, národních nebo globálních environmentálních podmínkách a stavu životního prostředí, jakož i kulturní a sociální faktory. Strana 11

12 3. Environmentální indikátory specifické pro železnice Aby bylo možno specifikovat environmentální indikátory specifické pro železnice, je nutno nejprve určit environmentální aspekty vztahující se k železniční dopravě. Pokud mají být vybrány smysluplné relativní indikátory, měly by být definovány vhodné parametry. Obrázek 6 poskytuje přehled environmentálních oblastí a možných parametrů, které jsou typické pro železnice. Pro stanovení potenciálních úspor nákladů by měly být environmentální parametry spojeny s odpovídajícími přímými náklady pro podnik (např. náklady na energie, náklady na likvidaci odpadů, atd.). Externí náklady (náklady, které vznikají společnosti v důsledku environmentálních škod, nehod, atd.) jsou sice uvedeny v tomto diagramu, ale nejsou pak dále již zvažovány. Environmentální oblast Referenční parametry Trakce Stacionární Energie os.km/tkm (čisté) sedadlo-km/tkm Emise znečišťující ovzduší Produkce hluku Vliv hluku Hluk Přímé náklady (např. náklady na energii) založené na produktu / procesu hrubé tkm/vlak. km hrubé tkm real. udržované vlaky m 2 staniční plochy Suroviny / pom. materiál Provozní zásoby Pitná voda Splašky Management materiálů Odpad Voda Environmentální indikátor založené na zařízení / konstrukci jednotka zařízení odvětví Kontaminovaná místa Využití půdy Externí náklady Elektrosmog související s časem rok čtvrtletí Obrázek 6: Diagram ukazující relativní indikátory environmentálního plnění ve srovnání s absolutními environmentálními indikátory a vhodnými referenčními parametry Strana 12

13 3.1 Referenční parametry Obrázek 6 rozděluje referenční parametry, které v procesu vystupují, podle následujících kritérií: Referenční veličiny založené na produktech/procesech: Specifické příklady referenčních veličin založených na produktech/procesech u železnic: Hlavním produktem železničních společností je přeprava cestujících a zboží. Vhodným měřítkem výkonu jsou tedy osobokilometry nebo tunokilometry, tj. součin počtu přepravených osob nebo tun zboží a ujeté vzdálenosti v km (pro přesné definice různých výkonových hodnot viz níže). Pokud jsou environmentální indikátory používány rovněž interně danými železnicemi nebo například v nějaké údržbové dílně, bylo by možno použít odkaz na "produkt" příslušné organizační jednotky, např. spotřebu energie na jedno opravené vozidlo. Referenční parametry založené na zařízení/konstrukční parametry: Specifické příklady parametrů založených na zařízení/konstrukčních parametrů u železnic: Environmentální indikátory je možno definovat na různých hierarchických úrovních železničních společností: Celopodnikové indikátory, např. celkový objem odpadů vyprodukovaných daným podnikem Speciální indikátory pro jednotlivé oblasti podniku, např. spotřeba energie v nákladní dopravě, v osobní dopravě, infrastruktuře, atd. Indikátory pro jednotlivá místa působení podniku, jako jsou závody, stanice, atd. Referenční parametry založené na čase: Specifické příklady referenčních parametrů založených na čase u železnic: Časový odkaz má význam pro analýzu vývojových trendů a v případě potřeby též pro prognózy jak absolutních hodnot (např. vývoje odpadu produkovaného za rok, tak relativních indikátorů (vývoj měrné spotřeby energie/tkm během uplynulých deseti let, a též prognóz odvozených z těchto údajů). Strana 13

14 Zaměření této příručky spočívá především v oblasti environmentálních indikátorů pro celou železnici, takže v tomto případě by měla být věnována zvláštní pozornost definici termínů osobokilometru a tunokilometru (viz obrázek 7). Definice referenčních parametrů v nákladní a osobní dopravě (tunokilometr/osobokilometr) Nákladní doprava (tunokilometr [tkm]): Hrubé tunokilometry, realizované: (Hmotnost trakční jednotky + hmotnost vozů + hmotnost užitečného nákladu) x (počet ujetých km)! Hrubé tunokilometry, přepravené: Čisté tunokilometry: mgut mgut Výnosové tunokilometry: mgut mgut (Hmotnost vozů + hmotnost užitečného nákladu) x (počet ujetých km) (Hmotnost užitečného nákladu) x (počet ujetých km) (Užitečný náklad, za který je zaplacen daný tarif) x (počet placených km) Osobní doprava: Hrubé tunokilometry, realizované:! Hrubé tunokilometry, přepravené: Sedadlové kilometry: N(Spl) N(Spl) Osobokilometry: N(P) N(P) (Hmotnost trakční jednotky + hmotnost vozů + spočítaná hmotnost přepravených cestujících*) x (ujetá vzdálenost v km) * Hmotnost cestujících = počet sedadel x 0,08 / 100 [t] (Hmotnost vozů + spočítaná hmotnost přepravených cestujících*) x (ujetá vzdálenost v km) (Počet sedadel, jež jsou k dispozici) x (ujetá vzdálenost v km) (Počet cestujících) x (průměrná ujetá vzdálenost) mgut: m(p): N(Spl): N(P): hmotnost přepraveného zboží v tunách vypočítaná hmotnost cestujících v tunách počet sedadel počet cestujících Obrázek 7: Definice parametrů v nákladní a osobní dopravě Strana 14

15 Obrázek 8 znázorňuje typický proces etap produkce služeb od trakčního výkonu k poskytování dopravních služeb a příslušné referenční parametry. REFERENČNÍ PARAMETR Systémová železnice Trakce (trakční výkon) Hrubé tkm, realizované Provozní výkon Hrubé tkm, přepravené nebo vlakové tkm Nabídka dopravy Nabízené sedadlové km nebo tkm Nákladový faktor Poskytnuté přepravní služby Osobokilometry nebo čisté tkm Obrázek 8: Procesové etapy při produkci přepravních služeb a související referenční parametry Aby bylo možno srovnávat železnice mezi sebou navzájem a s jinými druhy dopravy, je důležitým referenčním parametrem objem přepravních služeb, které jsou poskytovány (osobokilometry v osobní dopravě a čisté tunokilometry v nákladní dopravě). Při výpočtu os. km (osobokilometry) by měla být věnována pozornost tomu, aby se jako referenční základ používaly nejen prodané jízdenky, ale též skutečný počet cestujících osob (včetně například těch, které cestují na volné jízdenky). U indikátorů, které se budou používat uvnitř železnice, jako například pro technická opatření na vozidlovém parku (energeticky úsporné motory, nízkohmotnostní vozidla, atd.) je často výhodné použít hrubé tunokilometry nebo referenční parametry, které jsou nezávislé na stupni využití, jako jsou například nabízené sedadlové kilometry nebo tkm. Tento průvodce se v převážné míře soustřeďuje na ty referenční parametry, které jsou relevantní pro objem poskytovaných přepravních služeb. Referenční parametr pro nákladní dopravu: pro osobní dopravu: čistý tunokilometr (čistý tkm)! osobokilometr (os. km) Pokud se mají určité parametry vztahovat na objem přepravních služeb poskytovaných v osobní i nákladní dopravě nebo pokud není možné provést rozlišení mezi nákladní a osobní dopravou, je možno použít přepravní jednotky (TE), které se počítají ze součtu čistých tunokilometrů (hrubých tunokilometrů) a osobokilometrů (os. km). Nerozlišené referenční parametry pro nákladní a osobní dopravu: Přepravní jednotky (TE) = čisté tkm + os. km! Strana 15

16 3.2 Environmentální oblasti Energie Význam spotřeby energie pro železniční provoz Velké množství spotřebované energie je jedním z největších environmentálních problémů na světě. V první řadě je skutečností, že většina energie se získává z neobnovitelných zdrojů, v druhé řadě pak platí, že spotřeba převážně fosilních paliv je největším zdrojem znečištění ovzduší se svými četnými důsledky. Železnice jsou skutečně stále energeticky nejefektivnějším prostředkem hromadné dopravy. Technický vývoj silničních vozidel a letadel však vede k tomu, že se tato přednost snižuje. Z tohoto důvodu železnice musejí vynaložit určité úsilí, aby si udržely toto vedoucí postavení. Náklady na energii tvoří významný ukazatel pro železnice z mikroekonomického hlediska. Z tohoto důvodu mají opatření na úsporu energie svou cenu, zejména z hospodářského hlediska. Energie se používá v železničních provozech pro následující funkce: trakce (vlaková přeprava a posunování) stacionární procesy (nádraží, administrativní budovy, opravárenské dílny, atd.) budovy, údržba a likvidace odpadu/demontáž vozidel a infrastruktury (vertikální efekty) Obsah průvodce pro spotřebu energií Tato průvodní příručka je omezena na přímou energetickou spotřebu pro trakci (produkování přepravních služeb a souvisejícího posunu). Nepřímá energetická spotřeba, např. energie spotřebovaná při údržbě vozidel během užívacích fází vozidel, poskytování a údržba infrastruktury (budovy, údržba a opravy budov, stroje, průmyslová zařízení, dopravní zdroje a dopravní infrastruktura) se budou zvažovat až později. Netvoří součást této příručky. Vysvětlení Pro objektivní srovnání energetické spotřeby jsou pro každý případ podstatným faktorem limitní hodnoty analogického systému. V zásadě je nutno určit úplné náklady energetického média po celou dobu životnosti pro danou přepravní službu. To znamená od produkce používané suroviny přes produkci energie, její zajištění a použití. U jednotlivých konverzních procesů v rámci energetického řetězce dochází k určitým ztrátám. Z tohoto důvodu je třeba zahrnout například energetickou účinnost elektrárny a ztráty ve vlacích přepravovaných elektrickým trakčními jednotkami. V zásadě je třeba posoudit primární a finální spotřebu energie (viz obrázek 9). Strana 16

17 Primární spotřeba energie: základ pro srovnání různých energetických médií (např. diesel, elektřina) a externí porovnání různých druhů dopravy (např. silniční, železniční, letecká), typy dopravy (místní vlaková doprava, rychlíková doprava) a příslušné podniky. Finální spotřeba energie: pro interní porovnání uvnitř podniku a jako základ pro výpočet emisí látek, které znečišťují atmosféru (viz kapitola 3.2.2). Primární energie Chemická energie, která je neobnovitelná (surová ropa, zemní plyn, černé uhlí, hnědé uhlí, uranová ruda, atd.) a obnovitelná energetická média (dřevo, vodní elektrárny, větrné elektrárny, sluneční záření, geotermální energie, atd.). Sekundární energie Primární energie po zpracování a/nebo konverzi. Příklady: topný olej a topný plyn z rafinérií, uhelné brikety, elektřina z generátorů, uhlí z lesa). Finální energie Média sekundární energie, která jsou k dispozici pro spotřebitele (před poslední konverzí v požadované energetické službě. Příklady: topný olej v nádrži, benzín v nádrži, nafta v nádrži, letecký petrolej v nádrži, zemní plyn z plynovodu, uhlí ve sklepě, dřevo u domu, elektřina ze zásuvky, elektřina z nadzemního vedení). Obrázek 9: Primární, sekundární a finální energie Spotřeba primární energie je tvořena spotřebou energie pro zajištění dané energie a spotřebou na těchto vozidlech (obrázek 10). Spotřeba energie pro zajištění energie zahrnuje: Spotřebu energie plynoucí z výroby energie: část energie používaná pro zajišťování, přepravu a konverzi média primární energie (např. surová ropa, černé uhlí, uran) na médium finální energie jako např. benzín, naftu a elektřinu. Spotřebu energie z rozvodného systému energie: to zahrnuje ztráty nebo energii používanou pro přenos energie na vozidla. Spotřeba energie na vozidle (finální energie): když lokomotiva pracuje, používá se finální energie (nafta nebo elektřina) přímo. Tato spotřeba rovněž zahrnuje další spotřebu pro topení, klimatizaci, osvětlení, stravovací služby, atd. Finální energie by se měla měřit přímo na lokomotivě. Použité palivo (množství nafty) nebo spotřeba energie sebrané sběračem by měly být brány v úvahu jako měřítko pro množství použité finální energie. Často se stává, že nejsou k dispozici hodnoty naměřené na lokomotivě a je možno získat pouze hodnoty ze vstupu do rozvodny. V tomto případě by na obrázku 11 měla být uvedena nějaká realistická výše ztráty z rozvodny. Strana 17

18 Spotřeba primární energie Spotřeba energie ze zajištění energie Výroba energie Rozvod energie Spotřeba finální energie (na vozidle) Ložisko Rafinérie / Vozidlo primární energie elektrárna Obrázek 10: Složení spotřeby primární energie Podrobné energetické řetězce pro dieselovou a elektrickou trakci jsou uvedeny na obrázku 11. Důležité hodnoty (výstup primární energie a finální energie z nádrže na naftu nebo ze sběrače) jsou zvláště zdůrazněny. Spotřeba primární energie Zajištění energie Výroba energie Distribuce energie Spotřeba finální energie Dieselová trakce Elektrická trakce Účinnost (%) Účinnost (%) Fosilní Nukleární Vodní, větrné Výroba primární Výroba primární energie 100% energie 100% 100% 100% Doprava do rafinérie Doprava do rafinérie/elektrárny Vstup do rafinérie Vstup do elektrárny Konverze v rafinérii Konverze v elektrárně Výstup z 89% 100% Výstup z rafinérie elektrárny 38% 100% 33% 100% 100% 100% Doprava do Doprava do bodu užití rozvodny Vstup do rozvodny 37% 32% 97% Transformace v rozvodně Výstup z rozvodny 34% 30% 90% Bod užití Přenos v nadzemním vedení Naftová nádrž Dieselová lokomotiva 88% 99% Sběrač 34% 90% 30% 90% 90% 90% Elektrická lokomotiva Obrázek 11: Energetické řetězce a účinnosti pro železniční trakci 1 1 Dieselový motor má mnohem nižší účinnost než motor elektrický. To nemá vliv na navrhovaný výpočet primární energie. Strana 18

19 Postup při výpočtu Spotřeba finální energie pro každé energetické médium může být určena z vnitřní spotřeby železnice a statistiky nákladů. Pro elektrickou trakci je třeba dále znát procentuální podíl jednotlivých energetických médií na železnicích a jejich aktuálně používanou kombinaci (obrázek 12). Tato aktuálně používaná kombinace je rovněž důležitým základem pro výpočet emisí znečišťujících ovzduší (viz kapitola 3.2.2). Zdroj energie DB AG SBB AG SJ SNCF (97) DSB (97) FS (97) Hnědé uhlí ,8% Černé uhlí - - Surová ropa ,2% Zemní plyn - - 5,7 92,5 79,2 Atomová energie 28,2% Vodní energie 9% 100% 100% 35 0,1 18,6 Větrná a jiná energie 0,9% - - 0,3 7,4 2,1 Obrázek 12: Aktuálně používaná kombinace pro železniční provoz v roce 1999 Spotřeba primární energie se normálně počítá na základě použitého média finální energie (obrázek 11). Pro fosilní energetická média (surová ropa, uhlí, zemní plyn, atd.) existuje standardní konverzní postup. Spotřeba finální energie se počítá s účinnostmi. Pro obnovitelné zdroje energie a atomovou energii neexistuje žádný standardní konverzní postup pro konverzi primární energie (to znamená pro výpočet výhřevnosti). Ve shodě s metodami Mezinárodních statistických výborů (EUROSTAT, IEA, ECE) by se měly používat následující účinnosti primární energie pro odhad zajišťování energie od primární energie až po výstup z elektrárny nebo rafinérie (obrázek 9), pokud nebudou k dispozici žádná specifická data pro danou zemi: Jaderná energie: 33% Elektrárny na fosilní paliva (uhlí, ropa, plyn): 38% 2 Obnovitelné zdroje energie (vodní energie, větrná energie, atd.): 100% Pro kombinované (kogenerační) teplárny a elektrárny se vyprodukované teplo bere v úvahu při určování faktorů účinnosti. U elektrické trakce dochází ke ztrátám energie u přenosu elektřiny z elektrárny ke sběrači lokomotivy. To nastává při transformaci v rozvodně a při přenosu v silových kabelech. V závislosti na technických systémech, které jsou používány, se tato ztráta různě mění. V Německu se uvažuje o celkové ztrátě ve výši 10%, ve Švýcarsku 13% 3 a ve Švédsku se jedná o ještě vyšší hodnoty. 2 Ve Švédsku se daný ukazatel bere jako 40% pro uhlí, ropu a zemní plyn (Vattenfall AB, Stockholm, Posouzení pro dobu životnosti učiněné pro výrobu elektřiny u firmy Vattenfall), ve Švýcarsku se daná hodnota bere jako 38% pro hnědé uhlí a černé uhlí, koks, surovou ropu a zemní plyn (Spolkový úřad pro životní prostředí, les a zemědělství, Bern 1999, svazek 307, "Grey Energy"). 3 Ekologický seznam pro energetické systémy, Spolkový úřad pro hospodaření s energií, Bern, 1996, příloha B, Dopravní a stavební procesy, strana 31 a data od SBB. Strana 19

20 Pro dieselovou trakci dosahuje ztráta mezi rafinérií a naftovou nádrží zhruba 1%. Související činnosti (např. posun) nebo energetická spotřeba spojená s těmito činnostmi mají být pokud možno přiřazovány k příslušné dopravě. Aby byly vypočtené energetické hodnoty srovnatelné, musejí být uvedeny v kilojoulech (kj) pro primární energii a v kwh pro finální energii. Výběrem uvedených jednotek je možno zdůraznit rozdíl mezi změřenou spotřebou finální energie (v kwh) a teoreticky vypočtenou primární energií (výhřevnost primárních paliv v joulech). Obrázek 13 obsahuje nejdůležitější konverzní faktory z hmotnosti (v kg) nebo objemu (v l nebo m 3 ) používaných energetických médií k jejich energetickému obsahu (v kj, kcal a kwh). 1 kg černého uhlí (SKE) ,14 1 kg jednotky surové ropy (ROE) ,63 1 m 3 zemního plynu ,82 1 kg nafty ,93 1 kg benzínu ,10 1 kg leteckého petroleje ,94 1 l nafty ,93 1 l benzínu ,78 1 l leteckého petroleje ,50 kg SKE kg ROE m 3 zem. kg kg let. l let. kg nafty l nafty l benzínu plynu benzínu petroleje petroleje 1 kilojoule (kj) 0, , , , , , , , , kilokalorie (kcal) 0, , , , , , , , , kilowatthodina (kwh) 0, , , , , , , , , kg černého uhlí (SKE) 1 0, , , , , , , , kg jednotky surové ropy (ROE) 1, , , , , , , , m 3 zemního plynu 1, , , , , , , , kg nafty 1, , , , , , , , kg benzínu 1, , , , , , , , kg leteckého petroleje 1, , , , , , , , l nafty 1, , , , , , , , l benzínu 1, , , , , , , , l leteckého petroleje 1, , , , , , , , Obrázek 13: Konverzní faktory pro energetické jednotky 4 Je třeba, aby se pro všechny informace zvažovala kvalita dat. Mělo by se uvést, zda byla získána měřením, odhadem nebo extrapolací. Kromě toho by měly být uvedeny přesnost a konverzní faktory. 4 Data převzata z energetických ukazatelů z roku 1999 Spolkového ministerstva obchodu a techniky, Bonn, únor 1999; založeno na nižší výhřevnosti energetického média. Strana 20

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER EMS

Více

Výzkum v oblasti LCA analýza a hodnocení životního cyklu osobní standardní pneumatiky typu 175/70 R13

Výzkum v oblasti LCA analýza a hodnocení životního cyklu osobní standardní pneumatiky typu 175/70 R13 Výzkum v oblasti LCA analýza a hodnocení životního cyklu osobní standardní pneumatiky typu 175/70 R13 Výzkumný záměr MŽP 0002071102 Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a

Více

Spotřeba paliva a její měření je jedna z nejdůležitějších užitných vlastností vozidla. Měřit a uvádět spotřebu paliva je možno několika způsoby.

Spotřeba paliva a její měření je jedna z nejdůležitějších užitných vlastností vozidla. Měřit a uvádět spotřebu paliva je možno několika způsoby. S Spotřeba paliva Spotřeba paliva a její měření je jedna z nejdůležitějších užitných vlastností vozidla. ěřit a uvádět spotřebu paliva je možno několika způsoby. S.1 Spotřeba a měrná spotřeba Spotřeba

Více

STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY

STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY Původní Metodika stanovení emisí látek znečišťujících ovzduší z dopravy, která je schválená pro výpočty emisí z dopravy na celostátní a regionální

Více

Elektrochemické články v elektrické trakci železniční (Rail Electromobility)

Elektrochemické články v elektrické trakci železniční (Rail Electromobility) Elektrochemické články v elektrické trakci železniční (Rail Electromobility) J. Opava Ústav ekonomiky a managementu dopravy a telekomunikací Fakulta dopravní ČVUT Praha J. Opava Ústav ekonomiky a a managementu

Více

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Vozidla. Place, Date Event Name and company of speaker

Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Vozidla. Place, Date Event Name and company of speaker Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Vozidla Place, Date Event Name and company of speaker Obsah Úvod Nákupní pokyny a kritéria Náklady životního cyklu Ekoznačky Praktické tipy na nákup a užití

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

Dopravní společnost působící na trhu od r. 1990 190 zaměstnanců, 135 vlastních provozovaných motorových vozidel + přípoje Strategický cíl =

Dopravní společnost působící na trhu od r. 1990 190 zaměstnanců, 135 vlastních provozovaných motorových vozidel + přípoje Strategický cíl = Dopravní společnost působící na trhu od r. 1990 190 zaměstnanců, 135 vlastních provozovaných motorových vozidel + přípoje Strategický cíl = poskytovat zákazníkům produkt požadované kvality s maximálním

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Zdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách.

Zdroje energie. Leonardo da Vinci Projekt. Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách. Kapitola 1. Modul 5 Energie v prádelnách. Leonardo da Vinci Projekt Udržitelný rozvoj v průmyslových prádelnách Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 1 Zdroje energie Dodavatel energie Modul 5 Energie v prádelnách Kapitola 1 Zdroje energie 1 Obsah

Více

523/2006 Sb. VYHLÁŠKA

523/2006 Sb. VYHLÁŠKA 523/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. listopadu 2006, kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky

Více

Globální problémy lidstva

Globální problémy lidstva 21. Letní geografická škola Brno 2013 Globální problémy lidstva Vladimír Herber Geografický ústav MU Brno herber@sci.muni.cz Globální problémy - opakování Nejčastěji se uvažuje o 9 globálních problémech,

Více

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými

Více

EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.11.2015 COM(2015) 496 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o evropských statistikách cen zemního plynu a elektřiny a o zrušení směrnice

Více

ÚVOD DO ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU

ÚVOD DO ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU ÚVOD DO ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU Karel Zubek Vsetín 18 dubna 2013 Spotřeba a výhled celosvětové spotřeby energií Světová poptávka po elektrické energii vzroste za čtvrtstoletí do roku 2035 o 70%, tedy

Více

Modelování dopravního hluku

Modelování dopravního hluku Modelování dopravního hluku Ing. Rudolf Cholava Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., http://szp.cdv.cz Modelování dopravního hluku Hluk z dopravy nejvýznamnější zdroj nadměrného hluku v životním prostředí

Více

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou Sluneční energie Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m -2 35 % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou 1 % energie větrů 1% mořské proudy 0,5 % koloběh vody

Více

Čl. 1 Úvod. Čl. 2 Postup výpočtu. E = E e + E t + E CH4

Čl. 1 Úvod. Čl. 2 Postup výpočtu. E = E e + E t + E CH4 METODICKÝ POKYN odboru změny klimatu Ministerstva životního prostředí pro výpočet referenční úrovně emisí skleníkových plynů (Baseline) pro projekty energetického využití skládkového plynu Čl. 1 Úvod Ministerstvo

Více

Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií

Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií 1 Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií energetickým posudkem písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených

Více

Energetická potřeba v koncepčních regionech pro projekt CEP-REC

Energetická potřeba v koncepčních regionech pro projekt CEP-REC Energetická potřeba v koncepčních regionech pro projekt CEP-REC Obsah Struktura zprávy o energetické potřebě... 2 Příručka pro vypracování zprávy... 2 1 Přehled před modelováním energetické potřeby...

Více

Vývoj zákona o hospodaření energií v České republice -současnost a budoucnost. Ing. František Plecháč Státní energetická inspekce Česká republika

Vývoj zákona o hospodaření energií v České republice -současnost a budoucnost. Ing. František Plecháč Státní energetická inspekce Česká republika v České republice Ing. František Plecháč Státní energetická inspekce Česká republika 1 Hlavní důvody novelizace zákona: - směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES o energetické náročnosti budov,

Více

Bilancování energie a CO2 pro obce. Na internetu založený software. ECORegion

Bilancování energie a CO2 pro obce. Na internetu založený software. ECORegion Bilancování energie a CO2 pro obce Na internetu založený software ECORegion Podnět: Osobní závazek klimatické aliance Redukce emisí CO2 o 10% každých 5 let Půlení emisí na hlavu nejpozději do 2030 (vztažný

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Územní energetická koncepce Zlínského

Více

Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze Porovnání výše zdanění vybraných paliv spotřební a ekologickou daní. Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze 1. Úvod Česká republika se připravovala několik let na zavedení ekologických

Více

Tisková konference při příležitosti zahájení programu 14. listopadu 2007, Praha T. Voříšek, J. Krivošík, SEVEn, o.p.s.

Tisková konference při příležitosti zahájení programu 14. listopadu 2007, Praha T. Voříšek, J. Krivošík, SEVEn, o.p.s. Obsah programu GreenPlan Tisková konference při příležitosti zahájení programu 14. listopadu 2007, Praha T. Voříšek, J. Krivošík, SEVEn, o.p.s. Obsah prezentace 1. Východiska přípravy obsahu programu GreenPlan

Více

Scénáře vývoje dopravy a vliv na kvalitu ovzduší

Scénáře vývoje dopravy a vliv na kvalitu ovzduší Divize dopravní infrastruktury a životního prostředí Scénáře vývoje dopravy a vliv na kvalitu ovzduší Mgr. Jiří Dufek, Ing. Libor Špička, Ing. Jiří Jedlička Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Líšeňská

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

VLIV DOPRAVY NA PROST

VLIV DOPRAVY NA PROST Životní prostředí VLIV DOPRAVY NA PROSTŘEDÍ dělení dopravy automobilová železniční vodní konkrétní dopravní problémy vliv na ŽP po složkách Dělení dopravy nejen v ČR podle druhu přepravy osobní x nákladní,

Více

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita z pohledu MŽP Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí Čistá mobilita důvody pro její podporu Zlepšení kvality ovzduší a zlepšení kvality života obyvatel (nejen

Více

MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.8/2007

MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.8/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

Energetická náročnost budov

Energetická náročnost budov HODNOCENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY 111 Teplá voda Umělé osvětlení Energetická náročnost budov Vytápění Energetická náročnost budov Větrání Chlazení Úprava vlhkosti vzduchu energetickou náročností

Více

ENERGETICKÉ ZDROJE A SYSTÉMY PRO BUDOVY

ENERGETICKÉ ZDROJE A SYSTÉMY PRO BUDOVY ENERGETICKÉ ZDROJE A SYSTÉMY PRO BUDOVY František HRDLIČKA Czech Technical University in Prague, Czech Republic Faculty of Mechanical Engineering Směrnice EU důležité pro koncepci zdrojů pro budovy 2010/31/EU

Více

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji

Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Podpora energetického využívání biomasy v Moravskoslezském kraji Zpracovala: Ing. Petra Koudelková Datum: 28-29.2.2008, Biomasa jako zdroj energie II Koncepční strategie (1) Územní energetická koncepce

Více

Prioritní osa 2 OPŽP 2014-2020. Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech

Prioritní osa 2 OPŽP 2014-2020. Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech 2 Prioritní osa 2 OPŽP 2014-2020 Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech Koncepční dokumenty jako základ P.O.2 Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR V současné době připravena

Více

Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina

Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina Kritéria EU pro zelené veřejné zakázky - elektřina Zelené veřejné zakázky jsou dobrovolným nástrojem. Tento dokument stanoví kritéria EU pro zelené veřejné zakázky na skupinu produktů elektřina. Podrobné

Více

ZKUŠENOSTI S IMPLEMENTACÍ ČSN EN 50 001 DO INTEGROVANÉHO SYSTÉMU MANAGEMENTU (IMS) SPOLEČNOSTI ČESKOMORAVSKÝ CEMENT

ZKUŠENOSTI S IMPLEMENTACÍ ČSN EN 50 001 DO INTEGROVANÉHO SYSTÉMU MANAGEMENTU (IMS) SPOLEČNOSTI ČESKOMORAVSKÝ CEMENT ZKUŠENOSTI S IMPLEMENTACÍ ČSN EN 50 001 DO INTEGROVANÉHO SYSTÉMU MANAGEMENTU (IMS) SPOLEČNOSTI ČESKOMORAVSKÝ CEMENT Ing. Ladislav Damašek Českomoravský cement, a.s. Stránka 2 - dd.mm.rrrr Údolí cementárny

Více

HODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU

HODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU HODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU OBSAH Úvod vyhláška o EA prakticky Energetické hodnocení Ekonomické hodnocení Environmentální hodnocení Příklady opatření na instalaci

Více

Ing. Libor Špička. Centrum dopravního výzkumu, v.v.i.

Ing. Libor Špička. Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Evropská legislativa pro čistá a energeticky účinná vozidla Ing. Libor Špička Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. Evropská legislativa Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009

Více

ENERGETICKÁ NÁROČNOST BUDOV - ZMĚNY LEGISLATIVY

ENERGETICKÁ NÁROČNOST BUDOV - ZMĚNY LEGISLATIVY ENERGETICKÁ NÁROČNOST BUDOV - ZMĚNY LEGISLATIVY Tereza Šulcová tech.poradce@uralita.com 602 439 813 www.ursa.cz Směrnice o energetické náročnosti budov 2010/31/EU Směrnice ze dne 19.května 2010 o energetické

Více

PRŮVODCE EU ŠTÍTKOVÁNÍ PNEUMATIK

PRŮVODCE EU ŠTÍTKOVÁNÍ PNEUMATIK PRŮVODCE EU ŠTÍTKOVÁNÍ PNEUMATIK EU Štítky : nový odkaz na home page B2B PIRELLI B2B tyreclub.pirelli.com PIRELLI B2B tyreclub.pirelli.com EU Štítky : Stitky (soubor csv s aktuálním sortimentem a hodnotami

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013

Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan

Více

Příloha č. 8 Energetický posudek

Příloha č. 8 Energetický posudek Příloha č. 8 Energetický posudek ÚVOD Povinnou přílohou plné žádosti podle znění 1. výzvy je energetický posudek, který podle platné legislativy účinné od 1. 7. 2015 bude požadován pro posouzení proveditelnosti

Více

PROGRAM REKUPERACE. Tabulky Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace...4 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace...

PROGRAM REKUPERACE. Tabulky Úspora emise znečišťujících látek při využití rekuperace...4 Úspora emisí skleníkových plynů při využití rekuperace... PROGRAM REKUPERACE Obsah 1 Proč využívat rekuperaci...2 2 Varianty řešení...3 3 Kritéria pro výběr projektu...3 4 Přínosy...3 4.1. Přínosy energetické...3 4.2. Přínosy environmentální...4 5 Finanční analýza

Více

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

ENERGYREGION CALLA. 23. února 2012 Černá Hora

ENERGYREGION CALLA. 23. února 2012 Černá Hora ENERGYREGION CALLA 23. února 2012 Černá Hora PŘEDCHOZÍ AKTIVITY INTENSE Od Estonska po Chorvatsko: Inteligentní opatření pro úspory energie pro municipální bydlení v zemích střední a východní Evropy HLAVNÍ

Více

Dopravní politika ČR 2014-2020. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie

Dopravní politika ČR 2014-2020. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie Dopravní politika ČR 2014-2020 Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie Účel Dopravní politiky ČR 2014 2020 (2050) Vrcholný strategický dokument Vlády ČR pro sektor Doprava Ministerstvo dopravy

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Vliv EPBD II, zákona o hospodaření energií a vyhlášky o energetické náročnosti budov na obálku budov

Vliv EPBD II, zákona o hospodaření energií a vyhlášky o energetické náročnosti budov na obálku budov Vliv EPBD II, zákona o hospodaření energií a vyhlášky o energetické náročnosti budov na obálku budov Ing.Jaroslav Maroušek, CSc. ředitel SEVEn Energy předseda pracovní skupiny EPBD při HK ČR 1 Obsah prezentace

Více

Možnosti podpory pro pořízení kogeneračních jednotek od roku 2015 Dotační programy OPPIK a OPŽP

Možnosti podpory pro pořízení kogeneračních jednotek od roku 2015 Dotační programy OPPIK a OPŽP Možnosti podpory pro pořízení kogeneračních jednotek od roku 2015 Dotační programy OPPIK a OPŽP Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Z jakých podprogramů lze podpořit pořízení kogenerační

Více

Posuzování OZE v rámci PENB. Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.

Posuzování OZE v rámci PENB. Ing. Jan Schwarzer, Ph.D. Posuzování OZE v rámci PENB 1 Zákon 406/2000 Sb. O hospodaření energií.. 7 Snižování energetické náročnosti budov 7a Průkaz energetické náročnosti. Vyhláška 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov Průkaz

Více

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Procesy, procesní řízení organizace Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Co nového přináší ISO 9001:2008? Vnímání jednotlivých procesů organizace jako prostředku a nástroje

Více

1993-1998. Hans Strelow

1993-1998. Hans Strelow Doprava v zemích střední Evropy 1993-1998 Hans Strelow Polsko, Rumunsko a Česká republika dohromady představují 62% celkové délky železničních tratí zemí střední Evropy. Silnice a železnice jsou dominantními

Více

Systém managementu hospodaření s energií podle normy ČSN EN ISO 50001:2012. Ing. František MOLER Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p.

Systém managementu hospodaření s energií podle normy ČSN EN ISO 50001:2012. Ing. František MOLER Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. Systém managementu hospodaření s energií podle normy ČSN EN ISO 50001:2012 Ing. František MOLER Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. Norma ČSN EN ISO 50001:2012 Systémy managementu hospodaření

Více

Území, zahrnuté v posuzované koncepci

Území, zahrnuté v posuzované koncepci Území, zahrnuté v posuzované koncepci Příloha 2- Monitorovací ukazatele dle kapitoly 7 Monitorovací ukazatelé vlivu koncepce na ŽP a) b) c) d) e) f) g) h) 1. Zlepšovat kvalitu povrchových a podzemnich

Více

Ekonomické hodnocení CCS technologií. VITVAROVA Monika, DLOUHY Tomas, HAVLIK Jan

Ekonomické hodnocení CCS technologií. VITVAROVA Monika, DLOUHY Tomas, HAVLIK Jan Ekonomické hodnocení CCS technologií VITVAROVA Monika, DLOUHY Tomas, HAVLIK Jan Úvodní seminář projektu NF-CZ08-OV-1-003-2015, dne 10. 4. 2015 Ekonomická kritéria - Nejčastěji se používají tyto kritéria

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi

Více

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva?

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva? Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva? Odhad vývoje v energetickém sektoru a možností jaderné energetiky Přednáška pro konferenci Ekonomické aspekty jaderné energetiky Praha, 28. března 2006

Více

SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist)

SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) Oblast 1. STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ Jsou identifikovány procesy v takovém rozsahu, aby byly dostačující pro zajištění systému managementu jakosti v oblasti vzdělávání?

Více

Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí SEA (Strategic Environmental Assesment)

Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí SEA (Strategic Environmental Assesment) Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí SEA (Strategic Environmental Assesment) Koncepce: Dopravní politika ČR pro období 2014 2020 s výhledem do roku 2050 Proces posuzování vlivů probíhá podle

Více

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Evropská politika, směrnice a regulace Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Obsah Energetická politika EU Energetický balíček

Více

Většina podrobných údajů je uvedena přímo v Národním akčním plánu energetické účinnosti.

Většina podrobných údajů je uvedena přímo v Národním akčním plánu energetické účinnosti. PŘÍLOHA Č. 5 2. ZPRÁVA O POKROKU V OBLASTI PLNĚNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE (podle odst. 1 čl. 24 směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti) Úvod Směrnice Evropského

Více

POROVNÁNÍ VLIVU INDIVIDUÁLNÍ A HROMADNÉ DOPRAVY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ENVIRONMENTAL IMPACT COMPARISON OF INDIVIDUAL AND PUBLIC TRANSPORT

POROVNÁNÍ VLIVU INDIVIDUÁLNÍ A HROMADNÉ DOPRAVY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ENVIRONMENTAL IMPACT COMPARISON OF INDIVIDUAL AND PUBLIC TRANSPORT POROVNÁNÍ VLIVU INDIVIDUÁLNÍ A HROMADNÉ DOPRAVY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ENVIRONMENTAL IMPACT COMPARISON OF INDIVIDUAL AND PUBLIC TRANSPORT Rudolf Mrzena 1 Anotace:Příspěvek se zabývá posouzením emisí při

Více

MANAŽER KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.4/2007

MANAŽER KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.4/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., Certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER KVALITY PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy

Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy Ing. Rudolf Zelinka Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Odbor provozuschopnosti oddělení životního prostředí e-mail:

Více

ČSN EN ISO 50001:2012 ZKUŠENOSTI S UPLATŇOVÁNÍM

ČSN EN ISO 50001:2012 ZKUŠENOSTI S UPLATŇOVÁNÍM ČSN EN ISO 50001:2012 ZKUŠENOSTI S UPLATŇOVÁNÍM EnMS 1 SYSTÉM MANAGEMENTU HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ Záměrem je přijetí a zavedení systematického přístupu k dosahování neustálého zlepšování energetické náročnosti,

Více

Environmentální management a

Environmentální management a Environmentální management a certifikace EMAS Mgr. Miroslav Krčma Místní í Agenda 21 v obcích, 2. listopadu 2011 Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Revolvingového fondu Ministerstva životního

Více

Základní analýza energetického monitoru

Základní analýza energetického monitoru 1 Vážený pane Zákazníku, příloha obsahuje automaticky vygenerovanou základní analýzu zkoumané otopné soustavy provedenou měřící soupravou Energetický monitor Testo v kombinaci s manuálním sběrem dat. Součástí

Více

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v roce 2008

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v roce 2008 Energetická statistika Kombinovaná výroba a tepla v roce 2008 Výsledky statistického zjišťování duben 2010 Oddělení surovinové a energetické statistiky Impressum oddělení surovinové a energetické statistiky

Více

Udržitelná spotřeba a výroba v obcích

Udržitelná spotřeba a výroba v obcích Udržitelná spotřeba a výroba v obcích Pavel Hrubý CENIA, česká informační agentura životního prostředí Podzimní škola NSZM, 2. 11. 2011 Hodnocení možností inovací udržitelné spotřeby a výroby (USV) Identifikace

Více

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. Konference Trendy Evropské Energetiky, Praha, 11.11.2014 ZÁKLADNÍ

Více

ADVANCED WORLD TRANSPORT

ADVANCED WORLD TRANSPORT ADVANCED WORLD TRANSPORT STOJÍME NA PEVNÝCH ZÁKLADECH 1952 2010 vznik společností OKD, Doprava a Čechofracht spojení zkušeností z různých oblastí dopravy a logistiky a vytvoření jedné silné entity pod

Více

Metoda EPC Základní informace pro zákazníky

Metoda EPC Základní informace pro zákazníky Základní informace pro zákazníky Co vám může EPC přinést? Vlastníkovi objektu z veřejného nebo soukromého sektoru může EPC přinést: Moderní technické vybavení budov prostřednictvím specializované firmy

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Kotle Emisní zátěž Praktický příklad porovnání emisní zátěže a dalších

Více

Oblast úspor energie. aktuální informace pro obce. Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Oblast úspor energie. aktuální informace pro obce. Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Oblast úspor energie aktuální informace pro obce Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Dny malých obcí březen 2009 Vývoj spotřeby energie Evropa: v následujících

Více

ZPŮSOBY CESTOVÁNÍ V MINULOSTI A DNES

ZPŮSOBY CESTOVÁNÍ V MINULOSTI A DNES ZPŮSOBY CESTOVÁNÍ V MINULOSTI A DNES Cíl(e): Žáci by si měli uvědomit, jaké cestovní návyky máme dnes, jak se cestovalo v minulosti, a to s ohledem na vzdálenost, volbu způsobu přepravy a dopad na životní

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..

Více

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka vedoucí oddělení dobrovolných nástrojů

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka vedoucí oddělení dobrovolných nástrojů Čistá mobilita z pohledu MŽP Mgr. Jaroslav Kepka vedoucí oddělení dobrovolných nástrojů Čistá mobilita důvody pro její podporu Zlepšení kvality ovzduší a zlepšení kvality života obyvatel (nejen CO 2, ale

Více

VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ HLUKU SROVNÁNÍ STAVU PŘED A PO REALIZACI PROTIHLUKOVÝCH OPATŘENÍ

VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ HLUKU SROVNÁNÍ STAVU PŘED A PO REALIZACI PROTIHLUKOVÝCH OPATŘENÍ Seminář Možnosti řešení hlukové zátěže na železniční infrastruktuře prostřednictvím kolejnicových absorbérů hluku Poděbrady 25. února 2010 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ HLUKU SROVNÁNÍ STAVU PŘED A PO REALIZACI

Více

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu

Více

Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Vyjádření k oznámení záměru Letiště Vodochody pro zjišťovací řízení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) Na základě požadavku OÚ Postřižín jsme provedli vyhodnocení materiálu, který byl

Více

Zpráva o stavu managementu hospodaření s energií v Zentiva, k. s.

Zpráva o stavu managementu hospodaření s energií v Zentiva, k. s. Zpráva o stavu managementu hospodaření s energií v Zentiva, k. s. Obsah 1. Přínos implementace standardu ISO 50 001... 3 2. Popis současného stavu používání energií... 3 2.1. Nakupované energie... 3 2.2.

Více

VÝZNAM ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU PRO MĚSTA A OBCE

VÝZNAM ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU PRO MĚSTA A OBCE VÝZNAM ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU PRO MĚSTA A OBCE PORSENNA o.p.s. Pakt starostů a primátorů příležitost pro česká města Jeseník, 18.10.2011 Litoměřice, 20.10.2011 CO JE ENERGETICKÝ MANAGEMENT? Trvalý proces

Více

Metodický postup pro určení úspor primární energie

Metodický postup pro určení úspor primární energie Metodický postup pro určení úspor primární energie ORGRZ, a.s., DIVIZ PLNÉ CHNIKY A CHMI HUDCOVA 76, 657 97 BRNO, POŠ. PŘIHR. 197, BRNO 2 z.č. 2 Obsah 1 abulka hodnot vstupujících do výpočtu...4 2 Stanovení

Více

Vize Plzně jako vzorového města elektromobility. Plzeňské městské dopravní podniky, a. s.

Vize Plzně jako vzorového města elektromobility. Plzeňské městské dopravní podniky, a. s. Vize Plzně jako vzorového města elektromobility Plzeňské městské dopravní podniky, a. s. 25. března, 2013 Představení společnosti PMDP, a.s. Počet zaměstnanců 855 Dopravní výkon Vozový park Počet linek

Více

Růst provozních nákladů a cen vstupů v letech 1996-2000 PREMMI.. 2004-2020 www.infoenergie.cz portál o hospodaření energií

Růst provozních nákladů a cen vstupů v letech 1996-2000 PREMMI.. 2004-2020 www.infoenergie.cz portál o hospodaření energií Růst provozních nákladů a cen vstupů v letech 1996-2000 PREMMI internetové centrum pro energetické řízení Program energetického managementu a monitoringu Úvod Náklady na paliva, energii a vodu se stávají

Více

Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2014. Praha, 1. září 2014

Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2014. Praha, 1. září 2014 Prezentace pololetních výsledků hospodaření Skupiny ČD 2014 Praha, 1. září 2014 Hospodaření Skupiny ČD Tržby z hlavní činnosti dosáhly meziročního nárůstu o 131 mil. Kč (1 %): v osobní dopravě pokračoval

Více

Fiat CNG program. vozy s pohonem na zemní plyn

Fiat CNG program. vozy s pohonem na zemní plyn Fiat CNG program vozy s pohonem na zemní plyn Jezdíme s ohledem na budoucnost! Ohled na životní prostředí, na přírodu a na svět, ve kterém žijeme každý den, nutně klade požadavky jak na výrobce, tak na

Více

BUY SMART Zelené nakupování je chytrá volba Nakupování a ochrana klimatu Výkonnostní tabulky pro nakupování vozidel Podporováno www.buy-smart.

BUY SMART Zelené nakupování je chytrá volba Nakupování a ochrana klimatu Výkonnostní tabulky pro nakupování vozidel Podporováno www.buy-smart. BUY SMART Zelené nakupování je chytrá volba Nakupování a ochrana klimatu Výkonnostní tabulky pro nakupování vozidel Podporováno www.buy-smart.info Nakupování a ochrana klimatu... 1 1. Výkonnostní tabulka

Více

Určení základní referenční úrovně ( baseline BL)

Určení základní referenční úrovně ( baseline BL) Určení základní referenční úrovně ( baseline BL) Úvod Činnosti tohoto kroku jsou založeny na údajích pro jednotlivá místa. Disponuje-li město databází o produkci a spotřebě energie a o stavu dotyčných

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s.

Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Ostrava 10. 11. 2011 Obsah 1. Strategie rozvoje na léta 2009-2016 2. Program

Více

METODICKÝ LIST: INDIKÁTOR A.2 MÍSTNÍ PŘÍSPĚVEK KE GLOBÁLNÍM ZMĚNÁM KLIMATU

METODICKÝ LIST: INDIKÁTOR A.2 MÍSTNÍ PŘÍSPĚVEK KE GLOBÁLNÍM ZMĚNÁM KLIMATU Název METODICKÝ LIST: INDIKÁTOR A.2 MÍSTNÍ PŘÍSPĚVEK KE GLOBÁLNÍM ZMĚNÁM KLIMATU Titulkový indikátor: Emise CO 2 na 1 obyvatele Ukazatel: ekvivalentní emise CO 2 (celkové množství a změna vzhledem k referenčnímu

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005

Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005 Informace o emisních inventurách a emisních projekcích České republiky 2005 II. 1. Emisní inventura Zpracování této zprávy ukládá nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy

Více

Směrnice o energetické náročnosti budov Cíle, podmínky a stav v její implementaci

Směrnice o energetické náročnosti budov Cíle, podmínky a stav v její implementaci Směrnice o energetické náročnosti budov Cíle, podmínky a stav v její implementaci Roger Hitchin Klíčový expert BRE Obsah Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) Jaké jsou její cíle? Co bude její

Více

Čistá mobilita z pohledu MD ČR

Čistá mobilita z pohledu MD ČR Čistá mobilita z pohledu MD ČR Čistá mobilita Fenoménem rozvoje tzv. čistého automobilismu, tedy dopravy bez okamžitých emisí. Samotná myšlenka rozvoje tohoto typu osobní dopravy - elektrický motor poháněný

Více