Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Říčany AKTUALIZACE 2012 Podklady pro RURÚ a RURÚ

Transkript

1 PROCES Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Říčany AKTUALIZACE 2012 Podklady pro RURÚ a RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 2012

2

3 Tyto územně analytické podklady zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava IČ: , Tel.: , info@rozvoj-obce.cz. Autorský kolektiv: Andrea Hrušková tvorba koncepce studie a koordinace týmu Ing. Lubor Hruška, Ph.D. odborný garant, tvorba metodiky Ing. Hana Doleželová, Ph.D. metodické vedení realizačního týmu Ing. Ivana Foldynová městské inženýrství a urbanismus, problémy k řešení v ÚPD Ing. arch. Jaroslav Sedlecký autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD Nika Chadzipanajotidisová organizace průzkumů a sběr dat Ekonomický pilíř Ing. Hana Doleželová, Ph.D. garant Ing. Lucie Vašicová Sociální pilíř Mgr. Martina Baranová garant Ing. Vlastimil Starý garant technické a dopravní infrastruktury Mgr. Lukáš Dědič technická infrastruktura RNDr. Václav Šmajstrla dopravní infrastruktura Mgr. Martina Baranová sociodemografické podmínky Ing. Iveta Lichá bydlení a rekreace Environmentální pilíř Ing. Petr Proske garant Bc. Radka Matoláková GIS, zpracování dat a výkresů Ing. Radek Fujak garant Ing. Michal Samiec Ing. Ondřej Havel Bc. Jan Vyhlídal vyváženost pilířů Bc. David Kubáň

4 Obsah Úvod Popis území a širší vztahy Základní charakteristika území Širší vztahy a nadřazené dokumenty Horninové prostředí a geologie Geologická rizika pro zakládání staveb Ložiska nerostných surovin Hydrogeologické poměry, zranitelnost svrchního kolektoru podzemních vod Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území, ohrožení území přírodními jevy SWOT analýza Vodní režim Hydrologické poměry podpovrchové a povrchové vody Vodní zdroje jejich význam a ochrana Záplavová území Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území, ohrožení území přírodními jevy SWOT analýza Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území SWOT analýza Ochrana přírody a krajiny Přírodní potenciál území a jeho ochrana Krajina a její charakteristiky SWOT analýza Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields Hluková zátěž Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území, zóny havarijního plánování SWOT analýza Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou Odvádění a zneškodňování odpadních vod Zásobování plynem Zásobování teplem (CZT)... 37

5 7.5 Zásobování elektrickou energii Spoje Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území kritická infrastruktura, zóny havarijního plánování SWOT analýza Veřejná dopravní infrastruktura Silniční síť Železniční síť Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Letecká doprava Vodní doprava Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území kritická infrastruktura, zóny havarijního plánování SWOT analýza Sociodemografické podmínky Sídelní struktura Demo sociální situace Občanská vybavenost struktura a rozmístění Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území sociální rizika SWOT analýza Bydlení Domovní a bytový fond a jeho struktura Stáří a kvalita bytového fondu Dostupnost bydlení a vlastnictví bytů Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území SWOT analýza Rekreace Rekreační atraktivita a potenciál regionu Rekreační infrastruktura Individuální rekreace Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území SWOT analýza Hospodářské podmínky Ekonomická funkce území Struktura ekonomických subjektů Trh práce Hospodaření obcí Zdroje a užití veřejných rozpočtů... 80

6 12.6 Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území ekonomická rizika SWOT analýza Metodika pro zpracování RURÚ a související legislativa Související legislativa Hruškova metoda Metodika pro SWOT analýzu Metodika značení závad, střetů a problémů Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Aktualizace problémů k řešení Vyváženost témat a pilířů Vyváženost témat v obcích Vyváženost témat v pilířích Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Problémy k řešení Horninové prostředí a geologie Vodní režim Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Ochrana přírody a krajiny Hygiena životního prostředí Technická infrastruktura Veřejná dopravní infrastruktura Bydlení Seznam zkratek Seznam zdrojů a použitá literatura Přílohy

7 Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba v procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy a náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde vznikající sociální separace. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Územně analytické podklady jsou zpracovávány a aktualizovány na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů (dále jen stavební zákon). ÚAP podle 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů obsahují: podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a rozbor udržitelného rozvoje území. Problematika udržitelného rozvoje území (který dle stavebního zákona spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucí ) je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené výše zmíněnou vyhláškou. Zpracování a aktualizace ÚAP není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě aktualizací lze ÚAP využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sledovaných témat, které poskytnou podklad pro aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Při hodnocení jednotlivých témat je využita tzv. Hruškova metoda, která je multikriteriální analýzou zohledňující podmíněnost v území a zároveň je doplněna o sociální rozměr. Metoda umožňuje kombinovat kvantitativní přístup založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti. Efektivita metody spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Výsledky pro jednotlivé obce jsou vizualizovány prostřednictvím jednoduchých paprskovitých grafů (nazývaných Ameba či Drážďanská hvězda). Aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce s rozšířenou působností Říčany obsahuje dle výše zmíněné vyhlášky podklady pro RURÚ a samotný RURÚ. Dokument je rozčleněn do kapitol dle sledovaných témat (horninové prostředí a geologie, vodní režim, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, ochrana přírody a krajiny, hygiena životního prostředí, technická infrastruktura, veřejná dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 1

8 rekreace a hospodářské podmínky). Každá kapitola začíná zjištěním a vyhodnocením stavu a vývoje území, jeho hodnot a limitů využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. V rámci každé kapitoly jsou uvedeny i zájmy bezpečnosti a obrany státu a území, příp. zóny havarijního plánování. Každá kapitola je zakončena SWOT analýzou s uvedením silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. V rámci ÚAP jsou také vymezeny problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyhodnocení obcí v rámci SO ORP Říčany včetně SWOT analýz za sledovaná témata. Součástí ÚAP je vyváženost vztahu územních podmínek. Hodnocení udržitelného rozvoje a následně jeho vyváženost v území je prováděno pomocí souboru kritérií. Kritéria představují charakteristické rysy jednotlivých složek (podtémat) udržitelného rozvoje, tzn. sledovaná kritéria/složky jsou hlediskem, skrze něž je pozorován a hodnocen udržitelný rozvoj v území. Každé kritérium má určitý vliv na všechny pilíře udržitelného rozvoje (environmentální, sociální, hospodářský), míra vlivu kritérií na jednotlivé pilíře se liší. Naplňování kritérií je posuzováno za pomocí indikátorů. Indikátor je ukazatel, který charakterizuje stav/vývoj dané složky udržitelného rozvoje. Každý indikátor má určitou váhu, důležitost. Tato hodnota je pro každý ukazatel různorodá a je to subjektivní veličina, pro jejíž adekvátní zhodnocení je nutná komplexní znalost území i v jeho širších souvislostech. Z toho důvodu nelze zhodnotit naplnění kritéria pouze na základě tvrdých dat, vycházejících převážně ze statistických ukazatelů, ale využít metody založené na expertních odhadech a jejich kvantifikaci.

9 1 Popis území a širší vztahy 1.1 Základní charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Říčany představuje jeden z 26 správních obvodů Středočeského kraje. Řešené území se nachází v centrální části kraje, východně od hl. m. Praha, v okresech Praha-východ a Kolín. Je tvořeno 52 obcemi, z nichž 3 mají statut města Říčany, Mnichovice a Kostelec nad Černými lesy. Tato města jsou zároveň sídlem pověřených obecních úřadů. Území SO ORP Říčany je znázorněno v následující mapě. Mapa 1.1: Správní obvod ORP Říčany Největší obcí v řešeném území z hlediska rozlohy jsou Říčany (6,8 % území), nejmenší naopak Světice (0,3 % území). Rozlohy jednotlivých obcí SO ORP Říčany jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 1.1.1: Výměra obcí SO ORP Říčany Podíl výměry obce na rozloze SO Obec Výměra obce (ha) ORP Říčany (%) Babice 557,0 1,5 Březí 307,8 0,8 Černé Voděrady 1 314,3 3,5 Čestlice 442,8 1,2 Dobřejovice 384,5 1,0 Doubek 367,8 1,0 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 3

10 Podíl výměry obce na rozloze SO Obec Výměra obce (ha) ORP Říčany (%) Herink 273,5 0,7 Hrusice 543,2 1,4 Jevany 1 291,7 3,4 Kaliště 623,9 1,7 Kamenice 1 738,2 4,6 Klokočná 284,4 0,8 Konojedy 513,7 1,4 Kostelec nad Černými lesy 1 769,8 4,7 Kostelec u Křížků 409,4 1,1 Kozojedy 718,2 1,9 Křenice 402,2 1,1 Křížkový Újezdec 485,3 1,3 Kunice 1 040,3 2,8 Louňovice 442,8 1,2 Mirošovice 536,3 1,4 Mnichovice 832,1 2,2 Modletice 344,4 0,9 Mukařov 632,7 1,7 Nučice 498,6 1,3 Nupaky 318,1 0,8 Oleška 1 193,6 3,2 Ondřejov 1 816,4 4,8 Oplany 580,7 1,5 Pětihosty 384,4 1,0 Petříkov 469,5 1,2 Popovičky 519,5 1,4 Prusice 257,1 0,7 Radějovice 509,3 1,3 Říčany 2 580,9 6,8 Senohraby 343,9 0,9 Sluštice 409,8 1,1 Strančice 1 162,0 3,1 Struhařov 578,3 1,5 Stříbrná Skalice 2 442,9 6,5 Sulice 992,4 2,6 Světice 117,5 0,3 Svojetice 257,8 0,7 Štíhlice 519,3 1,4 Tehov 821,5 2,2 Tehovec 278,5 0,7 Velké Popovice 1 562,2 4,1 Vlkančice 729,7 1,9 Všestary 444,3 1,2 Výžerky 656,5 1,7 Vyžlovka 379,0 1,0 Zvánovice 650,9 1,7 SO ORP Říčany ,8 Zdroj: Datový model, ÚAP Širší vztahy a nadřazené dokumenty SO ORP Říčany sousedí na severozápadě s hl. m. Praha. Západní část správního obvodu je díky této blízkosti významným zázemím Prahy, je silně ovlivněno procesem suburbanizace, kdy dochází ke stěhování pražského obyvatelstva do tohoto území, což je spojeno s intenzivní neregulovanou 4 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

11 výstavbou nových domů a bytů, vysokou mírou ekonomické aktivity a nízkou mírou nezaměstnanosti. Suburbanizace se v důsledku nedostatku účinných regulativních nástrojů vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy i náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Obyvatelstvo žijící v tomto území je z velké míry závislé na používání individuální automobilové dopravy. Do oblasti se také díky existenci dálnice D1 soustřeďují sídla celorepublikově významných ekonomických subjektů. Na západě dále sousedí řešené území se SO ORP Černošice, na jihu se SO ORP Benešov, na východě se SO ORP Kolín, na severu se SO ORP Český Brod a SO ORP Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Nadřazené dokumenty Politika územního rozvoje ČR (dále též PÚR ČR ) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích 5 odst. 5 podle 31 až 35 a 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), na základě usnesení vlády ČR č. 929 ze dne , kterým byla schválena Politika územního rozvoje České republiky 2008 (dále též PÚR ČR 2008), a na základě bodu IV. 2. tohoto usnesení. PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které se uplatňují na celém území České republiky; Rozvojové oblasti a rozvojové osy, Specifické oblasti, Koridory a plochy dopravní infrastruktury a Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů ; Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; Další úkoly pro územní plánování. Republikové priority V PÚR ČR 2008 jsou stanoveny mimo jiné i tyto republikové priority: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje atd. (24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. (Viz také Lipská charta, bod II. 2; viz také čl. 24 PÚR ČR 2008). Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 5

12 Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) by měly stanovit především základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v Zásadách, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Zásady schvaluje zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. V návaznosti na Politiku územního rozvoje České republiky a na Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (dále též ZÚR SK) jsou na území tohoto kraje definovány rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti. SO ORP Říčany je součástí jedné z rozvojových oblastí. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního, republikového a regionálního významu existují zvýšené požadavky na změny v území. Rozvojová oblast OB1 Praha PÚR 2008 vymezuje rozvojovou oblast OB1 Praha, která mimo území hl. m. Prahy zahrnuje rozsáhlé území Středočeského kraje. ZÚR vymezení rozvojové oblasti OB1 zpřesňují. Zahrnují ze sledovaných SO ORP území, která se vyznačují významným rozvojovým potenciálem. Mimo v PÚR 2008 uvažovaných SO ORP sledují ZÚR rozšíření ve dvou případech. První se týká prostoru Kladenska, kde do rozvojové oblasti jsou zařazována dvě města ležící bezprostředně za hranicemi SO ORP Kladno Nové Strašecí a Smečno. Tato města leží v bezprostřední blízkosti významných radiál R6 a R7 Druhý se týká dvou měst, Týnce n. Sázavou a Čerčan (a jejich okolí), které jsou součástí SO ORP Benešov. Severně od těchto měst došlo v úpravě hranic z původního zařazení z okresu Praha-východ do okresu Benešov. Územně analytické podklady kraje Územně analytické podklady Středočeského kraje 2011 (ÚAP SK) vymezují v rámci priorit udržitelného rozvoje Středočeského kraje pro období na základě stanovení specifických cílů a s přihlédnutím k prioritním oblastem nadřazených strategických dokumentů EU, ČR a kraje následující prioritní osy ROP NUTS 2 Střední Čechy: Prioritní osa č. 1 Doprava V rámci této osy budou intervence programu zaměřeny na rekonstrukci a modernizaci silnic II. a III. třídy, a to v souladu s ochranou ekosystémů, snižováním hlukové zátěže, zvyšováním bezpečnosti v dopravě a zpřístupněním rozvojových lokalit. Dále bude podporována integrace nabídky veřejné dopravy včetně jejího zpřístupňování všem skupinám cestujících a obnovy vozového parku motivované větší šetrností vůči životnímu prostředí. V této souvislosti budou podporovány i některé inovační aktivity, jako například zavedení telematiky či jiných moderních a ekologických technologií ve veřejné dopravě. Prioritní osa č. 2 Cestovní ruch V rámci této osy budou podpořeny aktivity zaměřené na rozšíření a zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu. V případě podnikatelské infrastruktury bude podpora přednostně zaměřena na budování, rozšiřování a zlepšování standardu ubytovacích služeb a budování doplňkové infrastruktury CR. Podpora rozvoje veřejné infrastruktury a služeb cestovního ruchu, které z různých důvodů musí zajišťovat veřejný sektor a zejména místní samospráva, tvoří další významný pilíř této prioritní osy. 6 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

13 Intervence budou směřovány rovněž na zlepšení řízení a marketingu turistických destinací na území regionu. Prioritní osa č. 3 Integrovaný rozvoj území Intervence v rámci této prioritní osy budou zaměřeny prioritně na rozvoj regionálních center a dalších měst a doplňkově na rozvoj venkovských oblastí. Podpora rozvoje a revitalizace regionálních center a dalších měst bude zahrnovat komplexní obnovu fyzického prostředí ve vybraných městech nebo městských částech a modernizaci infrastruktury veřejných služeb (infrastruktura v oblasti školství, zdravotnictví, sociálních služeb a infrastruktura pro volnočasové aktivity). Modernizace infrastruktury veřejných služeb bude podporována nejen s ohledem na zajištění vysoké kvality poskytovaných služeb, ale i na technologický rozvoj. Inovační aktivity budou podporovány především v oblasti zdravotní péče, pro jejíž kvalitu je sledování technologického rozvoje patrně nejpodstatnější. Podpora venkovských oblastí bude zaměřena především na zvýšení atraktivity venkovských sídel a zajištění přístupu ke službám obecného hospodářského zájmu i zvýšení jejich kvality. Do této prioritní osy budou zařazeny také inovační akce směřující k podpoře realizace regionální inovační strategie. Prioritní osa č. 4 Technická pomoc Prostřednictvím této osy bude podpořena implementace programu v oblasti řízení, monitorování, hodnocení, informování a kontroly. Součástí technické pomoci budou také intervence zaměřené na zvýšení absorpční kapacity potenciálních příjemců podpory v rámci programu. Technická pomoc vychází z článku 46 obecného nařízení. V rámci dlouhodobých cílů pro rozvoj Středočeského kraje pro období je globálním cílem jak pro region soudržnosti Střední Čechy, tak jako pro Českou republiku, vytvořit podmínky pro dynamický růst vytvořeného HDP v regionu a zajištění vysoké kvality života obyvatel měst i venkova cestou zvyšování atraktivity regionu pro bydlení, podnikání, investice a cestovní ruch. Jako hlavní problémy pro dosažení vytyčených cílů se jeví pro zónu příměstského osídlení: Nevyhovující stav dopravních komunikací a jejich přetíženost (zejména silniční komunikace); Živelný rozvoj bytové výstavby v důsledku slabé regulace územního rozvoje; Zanedbaná nebo nedostatečná technická infrastruktura malých obcí (zejména těch, kde v důsledku suburbanizace dochází k výraznému přílivu nových obyvatel); Zhoršené životní prostředí. Pro zónu mimo příměstského osídlení: Nízká nabídka pracovních příležitostí, zejména v okrajových a venkovských oblastech; Nedostatečná vybavenost malých obcí technickou infrastrukturou, případně nedostatečná kvalita této infrastruktury; Nedostatečné využití potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu. Pro rozvoj strategie rozvoje regionu Střední Čechy byly v ÚAP SK nadefinovány následující specifické cíle: Zajištění vysoké a udržitelné mobility obyvatel při současném snižování negativních dopadů dopravy na životní prostředí; Zvýšení návštěvnosti a prodloužení délky pobytu návštěvníka a posílení místních příjmů z cestovního ruchu; Zvýšení kvality života ve městech i na venkově a posílení role městských center jako přirozených pólů růstu v regionu; Zvýšení absorpční kapacity regionálních a místních aktérů. Závěry RURÚ Středočeského kraje jsou v souladu s těmito globálními i specifickými cíli. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 7

14 2 Horninové prostředí a geologie Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Říčany patří dle geomorfologického členění do provincie Česká vysočina. Většina území je tvořena geomorfologickým celkem Benešovská pahorkatina, který se vyznačuje členěným, kopcovitým reliéfem (především na jihu v Ondřejovské vrchovině). Místy se vyskytují skalní útvary (Jevanská pahorkatina v středoseverní části). Na severozápadě (Strančická pahorkatina) převažuje mírně členitý reliéf s nevýraznými strukturními hřbety, suky a malými plošinami. Severozápadní část správního obvodu spadá do geomorfologického celku Pražská plošina, který má charakter pahorkatiny s nízkou členitostí reliéfu a poměrně rozsáhlými zarovnanými povrchy, do severní části obce Kostelec nad Černými lesy zasahuje celek Středolabská tabule. Horninové podloží území SO ORP Říčany je z geologického hlediska velmi pestré. Východní část SO ORP je tvořena převážně permokarbonskými pískovci, slepenci a jílovci, které místy přecházejí do hornin druhohorního a čtvrtohorního stáří. V severní části navazují na prvohorní horniny rozsáhlé žulové vrstvy, dále na západ převažují starohorní břidlice a droby, které jsou lokálně překryty čtvrtohorními sedimenty (hlíny, spraše, písky, štěrky). Jih území je pak tvořen zejména granodiority a diority, na které navazují zvrásněné paleozoické horniny. 2.1 Geologická rizika pro zakládání staveb S geologickým podložím souvisí i limitující faktory ovlivňující možnosti rozvoje obcí. Jedná se zejména o tzv. radonové riziko, což je míra pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Vyšší kategorie radonového indexu podloží tedy značí vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 (limitní hodnota) v existujících objektech a zároveň indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů. Značná část území SO ORP Říčany se nachází v oblasti vysokého, příp. středního radonového rizika; jedná se o střední, východní a jihozápadní část správního obvodu. Nízkým radonovým rizikem disponuje severozápadní a částečně severovýchodní část. Výsledky měření radonu na konkrétních lokalitách se však mohou od těchto kategorií odlišovat, především díky rozdílům mezi regionální a lokální geologickou situací. Dalším limitem využívání území jsou poddolovaná území. Největší množství poddolovaných území se ve SO ORP Říčany nachází v oblasti Stříbrné Skalice, kde probíhala do počátku 18. století těžba stříbra, mědi a olova. Další plošně významnější poddolovaná území se nacházejí v Kostelci nad Černými lesy a v Tehově u Říčan. Celkově se v řešeném území nachází 5 plošných a 23 bodových poddolovaných území, která jsou uvedena v následující tabulce a v Mapě níže. Tabulka 2.1.1: Poddolovaná území ve SO ORP Říčany Název Surovina Rozsah Brník Jíly ojedinělá díla Brník-brnický les Uhlí černé ojedinělá díla Černé Voděrady Měděná ruda - Polymetalické rudy ojedinělá díla Hradové Střimelice 1 Měděná ruda - Polymetalické rudy systém důlních děl Hradové Střimelice 2 Měděná ruda - Polymetalické rudy ojedinělá díla Hradové Střimelice 3 Měděná ruda - Polymetalické rudy ojedinělá díla Klokočná Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamennou výrobu ojedinělá díla Kostelec n. Čer. lesy-peklov Měděná ruda systém důlních děl Kostelec nad Černými lesy Uhlí černé ojedinělá díla Kostelní Střimelice 1 Měděná ruda - Polymetalické rudy systém důlních děl Kostelní Střimelice 2 Měděná ruda - Polymetalické rudy ojedinělá díla Kostelní Střimelice 3 Uhlí černé - Uhlí hnědé ojedinělá díla Ládví Zlatonosná ruda ojedinělá díla Myšlín Polymetalické rudy ojedinělá díla 8 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

15 Název Surovina Rozsah Nučice 1 Uhlí černé ojedinělá díla Nučice 2 Uhlí černé ojedinělá díla Radějovice Zlatonosná ruda ojedinělá díla Stříbrná Skalice 1 Měděná ruda - Polymetalické rudy systém důlních děl Stříbrná Skalice 2 Uhlí černé ojedinělá díla Stříbrná Skalice 3 Měděná ruda - Polymetalické rudy ojedinělá díla Stříbrná Skalice 4 Polymetalické rudy ojedinělá díla Stříbrná Skalice 5 Měděná ruda - Polymetalické rudy systém důlních děl Sulice Zlatonosná ruda ojedinělá díla Štiřín Zlatonosná ruda ojedinělá díla Tehov 1 Polymetalické rudy ojedinělá díla Tehov 2 Cín-wolframová ruda ojedinělá díla Vlkančice-Pyskočely Železné rudy ojedinělá díla Výžerky Uhlí černé ojedinělá díla Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Další možný rizikový jev, sesuvná území, se ve SO ORP Říčany nevyskytuje. 2.2 Ložiska nerostných surovin Nejvýznamnějšími nerostnými surovinami nacházejícími se na území SO ORP Říčany jsou různé druhy stavebního kamene. Pro jeho těžbu jsou na sledovaném území vymezeny čtyři dobývací prostory (DP): DP Chomutovice, lokalizovaný v obci Popovičky (prachovce a břidlice), DP Stříbrná Skalice (amfibolit), DP Žernovka v obci Mukařov (žula) a DP Brník v obci Oleška (žáruvzdorné jíly). Rozlohou největším z nich je DP Brník (3,1 km 2 ), jediným v současné době těženým je DP Chomutovice. Dobývací prostory řešeného území jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 2.2.1: Dobývací prostory na území SO ORP Říčany Číslo Název Organizace Nerost Chomutovice FORMANSERVIS, s.r.o., Nebřenice Algonk. prachovce a břidlice Stříbrná Skalice Hanson ČR, a.s., Veselí nad Lužnicí Kámen - amfibolit Žernovka Anna Mrázková, Mukařov Žula Brník KERAMOST a.s., Most Žáruvzdorné jíly Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 V důsledku přítomnosti ložisek nerostných surovin je na území SO ORP Říčany vymezeno devět chráněných ložiskových území (CHLÚ), která slouží k ochraně ložisek před ztížením nebo znemožněním jejich dobývání. Z hlediska surovin se jedná opět o stavební materiály. Daná CHLÚ jsou uvedena v tabulce níže. Tabulka 2.2.2: Chráněná ložisková území ve SO ORP Říčany Číslo Název CHLÚ Surovina Kolovraty Cihlářská surovina Brník Jíly Žernovka Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Stříbrná Skalice Stavební kámen Kunice Stavební kámen Chomutovice Stavební kámen Pyšely Stavební kámen Mokřany Stavební kámen Babice Stavební kámen Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Ložiska nerostných surovin, dobývací prostory a CHLÚ ve SO ORP Říčany jsou znázorněny v následující mapě. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 9

16 Mapa 2.1: Vybrané geologické jevy na území SO ORP Říčany 2.3 Hydrogeologické poměry, zranitelnost svrchního kolektoru podzemních vod V rámci problematiky podzemních vod lze členit území na hydrogeologické rajony, což jsou území s obdobnými hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody. V ČR je vymezeno 152 těchto rajonů. Do území SO ORP Říčany zasahují celkem čtyři hydrogeologické rajony: rajon 4350 Velimská křída zahrnuje severovýchodní část SO ORP (značná část území obcí Kostelec nad Černými lesy, Kozojedy a Štíhlice) rajon 4510 Křída severně od Prahy do SO ORP zasahuje v jeho severní části rajon 6250 Proterozoikum a paleozoikum povodí přítoků Vltavy - zahrnuje severozápadní část SO ORP rajon 6320 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy zahrnuje většinu území SO ORP, konkrétně především centrální a jižní část Hydrogeologické rajony jsou tvořeny útvary podzemních vod. Útvarem podzemní vody je nazýváno vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. 10 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

17 V případě neexistence nebo nedostatečného vývoje těsnících pokryvných útvarů jsou útvary podzemních vod vystaveny zvýšenému riziku kontaminace, jehož zdrojem mohou být především zemědělství, staré ekologické zátěže a nedostatečné odkanalizování a čištění odpadních vod v některých obcích. V podmínkách ČR je hodnocena zranitelnost horninového prostředí vůči dusičnanům, acidifikaci a pesticidům (atrazinu). Na území SO ORP Říčany převládá horninové prostředí s nízkou zranitelností vůči dusičnanům, horninové prostředí se střední a vysokou zranitelností vůči dusičnanům lze zaznamenat lokálně a spíše zřídka. V rámci zranitelnosti vůči acidifikaci převládají horniny s vysokou rizikovostí, stejně jako ve většině území povodí Labe, v případě zranitelnosti vůči atrazinu horniny s nízkou zranitelností. 2.4 Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území, ohrožení území přírodními jevy Mezi nejvýznamnější ohrožení a limity ve SO ORP Říčany z hlediska horninového prostředí lze zahrnout radonové riziko, kdy se značná část území nachází v oblasti vysokého, příp. středního radonového rizika; jedná se o střední, východní a jihozápadní část správního obvodu. Nutné je tento fakt zohlednit při rozvoji obcí a nové výstavbě, stejně jako věnovat pozornost možnému výskytu zvýšených hodnot radonu ve stávajících objektech. Dalším jevem, který je při rozvoji území potřeba vzít v potaz, jsou poddolovaná území, kterých se ve SO ORP Říčany nachází poměrně vysoký počet. Převážně však jde o území bodová. Situace ohledně zranitelnosti svrchního kolektoru podzemních vod (a tedy možného znečištění těchto vod) je poměrně příznivá. 2.5 SWOT analýza Absence sesuvných území. SILNÉ STRÁNKY Existence ložisek stavebních materiálů (stavební kámen, žáruvzdorné jíly, cihlářské hlíny). Poměrně příznivá situace ohledně zranitelnosti svrchního kolektoru podzemních vod. Surovinový potenciál území. PŘÍLEŽITOSTI Rekultivace území s ukončenou těžbou. Uchování podstatné části existujících zdrojů neobnovitelných nerostných surovin pro případné využití příštími generacemi Využití vlastností stabilního geologického podloží zejména pro vědecké účely. SLABÉ STRÁNKY Značná část území se nachází v oblasti vysokého, případně středního radonového rizika. Vysoký počet poddolovaných území (především obce Kostelec nad Černými lesy, Stříbrná Skalice a Tehov). HROZBY Střety zájmů těžby nerostných surovin s ochranou přírody a krajiny. Negativní důsledky využívání nerostných surovin narušení ekosystémů, krajinného rázu, prašnost, hlučnost. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 11

18 3 Vodní režim Vodní režim území je dán systémy povrchových a podpovrchových vod. Kromě jejich vlastní charakteristiky je v této kapitole věnována pozornost i vodním zdrojům a situaci v území z hlediska povodní. 3.1 Hydrologické poměry podpovrchové a povrchové vody Správní obvod obce s rozšířenou působností Říčany se nachází v mezinárodní oblasti povodí Labe, v dílčích povodích Dolní Vltavy (většina území) a Horního a středního Labe (severovýchodní část), z hlediska povodí 3. řádu v následujících: Výrovka číslo hydrologického pořadí (č.h.p.) zasahuje okrajově do severovýchodní části území Labe od Výrovky po Jizeru č.h.p zasahuje do severního výběžku území Sázava od Želivky po ústí č.h.p zabírá převážnou centrální a jižní část území Vltava od Sázavy po Berounku č.h.p zasahuje pouze do západního cípu území Vltava od Berounky po Rokytku č.h.p severozápadní oblast v okolí města Říčany Nejvýznamnějším vodním tokem celého území je řeka Sázava, která ale protéká pouze po části jižní hranice správního obvodu. Území je tedy odvodňováno především menšími řekami a potoky. Mezi nejvýznamnější patří Mnichovka a Jevanský, Kamenický, Mokřanský a Nučický potok, které ústí do Sázavy. Z řek a potoků nepřímo ústících do Labe jde především o toky Rokytka, Šembera, Jalový potok a Říčanský potok. Na řadě vodních toků jsou vybudovány rybníky a další vodní plochy. Celková výměra vodních ploch ve SO ORP dosahuje téměř 219 hektarů. Mezi plošně největší se řadí rybníky Vyžlovský (22,5 ha), Jevanský (17,6 ha) a Propast (9,2 ha). Vodní toky a vodní plochy jsou znázorněny v Mapě uvedené níže. Útvary podzemních vod v řešeném území jsou součástí hydrogeologických rajonů vymezených v kapitole 2.3. Konkrétně jde o následující: útvar podzemních vod Velimská křída útvar podzemních vod Křída severně od Prahy útvar podzemních vod Proterozoikum a paleozoikum povodí přítoků Vltavy - zahrnuje severozápadní část SO ORP útvar podzemních vod Krystalinikum v povodí Střední Vltavy severní část 3.2 Vodní zdroje jejich význam a ochrana V řešeném území se nachází několik vodních zdrojů lokálního významu, které slouží k zásobování obyvatel pitnou vodou. Vyskytují se především ve východní části správního obvodu (obce Oleška, Nučice, Výžerky) a v obci Ondřejov (jižní část SO ORP). Geografické rozmístění vodních zdrojů je znázorněno v následující mapě. 12 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

19 Mapa 3.1: Vodní zdroje, vodní toky, vodní plochy a zranitelné oblasti na území SO ORP Říčany Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) se ve sledovaném území nenalézají. V otázce zajištění dostatečného množství pitné vody není území soběstačné (hlavní význam tak má zásobování z veřejných vodovodů využívajících zdroje mimo SO ORP). S výskytem zdrojů pitné vody souvisí vymezení zranitelných oblastí. Ty jsou stanoveny za účelem ochrany podzemních a povrchových vod, které jsou využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení kvality vody. V těchto oblastech je limitováno využívání hnojiv. Ve SO ORP Říčany dosahují zranitelné oblasti významné rozlohy. Jsou vymezeny na území obcí Čestlice, Dobřejovice, Herink, Hrusice, Klokočná, Kostelec nad Černými lesy, Kozojedy, Křenice, Křížkový Újezdec, Kunice, Mirošovice, Mnichovice, Modletice, Nupaky, Ondřejov, Pětihosty, Petříkov, Popovičky, Radějovice, Říčany, Senohraby, Strančice, Světice, Štíhlice, Tehov, Velké Popovice a Všestary. 3.3 Záplavová území Významným limitem území, který je nutné při rozvoji území respektovat, jsou záplavová území. Ve SO ORP Říčany zasahují na území 22 obcí správního obvodu. Celkově však nezaujímají příliš významnou rozlohu (316,6 ha, 0,8 % území správního obvodu). Největší rozlohu mají záplavová území v obci Stříbrná Skalice (záplavové území stoleté vody o rozloze 74 ha), z hlediska podílu těchto ploch k rozloze obce pak v obci Vlkančice, kde zaujímá záplavové území stoleté vody 9 % území. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 13

20 Rozsah záplavových území pětileté, dvacetileté a stoleté vody v daných obcích správního obvodu jsou uvedeny v tabulce níže. Tabulka 3.3.1: Záplavová území a jejich podíly k rozloze obcí na území SO ORP Říčany Obec Rozloha obce [ha] Q5 [ha] Q5 [%] Q20 [ha] Q20 [%] Q100 [ha] Q100 [%] Černé Voděrady 1 314,3 6,7 0,5 8,5 0,6 10,3 0,8 Hrusice 543,2 13,8 2,5 17,1 3,1 19,0 3,5 Jevany 1 291,7 4,2 0,3 5,9 0,5 7,7 0,6 Kaliště 623,9 14,1 2,3 17,8 2,8 20,3 3,3 Klokočná 284,4 0,1 0,1 0,2 0,1 0,2 0,1 Konojedy 513,7 4,0 0,8 4,6 0,9 5,0 1,0 Křížkový Újezdec 485, ,5 0,5 Kunice 1 040, ,2 0,1 Mirošovice 536,3 0,3 0,0 0,3 0,1 3,7 0,7 Mnichovice 832,1 7,0 0,8 12,9 1,5 16,6 2,0 Nučice 498,6 12,7 2,5 14,8 3,0 16,3 3,3 Nupaky 318,1 0,0 0,0 0,3 0,1 0,4 0,1 Oleška 1 193,6 9,6 0,8 13,4 1,1 17,3 1,4 Oplany 580,7 1,8 0,3 5,2 0,9 6,9 1,2 Radějovice 509, ,5 0,5 Senohraby 343,9 3,7 1,1 5,1 1,5 6,3 1,8 Sluštice 409,8 5,1 1,3 10,7 2,6 11,1 2,7 Stříbrná Skalice 2 442,9 54,1 2,2 62,2 2,5 74,1 3,0 Tehov 821,5 4,2 0,5 5,2 0,6 6,0 0,7 Vlkančice 729,7 38,6 5,3 53,1 7,3 65,5 9,0 Všestary 444,3 6,2 1,4 7,6 1,7 8,9 2,0 Výžerky 656,5 10,5 1,6 13,8 2,1 14,7 2,2 SO ORP Říčany ,8 196,8 0,5 258,7 0,7 316,6 0,8 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 V 18 obcích sledovaného území je vymezena aktivní zóna záplavového území. Jde o část zastavěných území obcí a území určených k zástavbě podle územních plánů, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, čímž je tak bezprostředně ohrožen život, zdraví a majetek lidí. Aktivní zóna záplavového území je ve SO ORP Říčany stanovena na řece Sázavě, na celém toku Mnichovky, Nučickém potoce, Jevanském potoce od obce Jevany a Výmole (obec Sluštice). Největší rozlohu zaujímá aktivní zóna záplavového území v obci Stříbrná Skalice (62 ha), z relativního hlediska pak v obci Vlkančice (6,9 %). Celkově má aktivní zóna záplavového území ve SO ORP Říčany rozlohu necelých 239 ha, což tvoří 0,6 % rozlohy správního obvodu. Rozsah aktivní zóny záplavového území v daných obcích sledovaného území je uveden v následující tabulce. Tabulka 3.3.2: Rozsah jevu A051 (aktivní zóna záplavového území) ve SO ORP Říčany Obec Rozloha obce [ha] A051 [ha] A051 [%] Černé Voděrady 1 314,3 8,5 0,6 Hrusice 543,2 17,1 3,1 Jevany 1 291,7 6,2 0,5 Kaliště 623,9 17,8 2,8 Klokočná 284,4 0,2 0,1 Konojedy 513,7 4,6 0,9 Mirošovice 536,3 0,3 0,1 Mnichovice 832,1 8,1 1,0 Nučice 498,6 9,4 1,9 Oleška 1 193,6 12,9 1,1 Oplany 587,1 5,2 0,9 Senohraby 343,9 5,0 1,5 14 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

21 Obec Rozloha obce [ha] A051 [ha] A051 [%] Sluštice 409,8 6,7 1,6 Stříbrná Skalice 2 442,9 62,0 2,5 Tehov 821,5 5,1 0,6 Vlkančice 729,7 50,0 6,9 Všestary 444,3 6,8 1,5 Výžerky 656,5 12,7 1,9 Celkem SO ORP ,8 238,5 0,6 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Záplavové území stoleté vody a aktivní zóna záplavového území ve sledovaném území jsou zobrazeny na následující mapě. Mapa 3.2: Záplavové území s periodicitou 100 let na území SO ORP Říčany 3.4 Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území, ohrožení území přírodními jevy Významným rizikem v území je existence aktivní zóny záplavového území, která znamená ohrožení zastavěného nebo zastavitelného území některých obcí povodněmi. V daných oblastech je pro snížení tohoto rizika potřebné prověřit možnosti realizace protipovodňových opatření vycházejících z krajských dokumentů (Povodňový plán Středočeského kraje, Koncepce protipovodňových opatření ve Středočeském kraji) a realizace dalších protipovodňových opatření. Nutné je také zohlednit při PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 15

22 dalším rozvoji území vymezená záplavová území a usilovat o lokalizaci objektů a zařízení mimo tato území. S existencí rizika znečištění zdrojů pitné vody dusičnany jsou na části sledovaného území vymezeny zranitelné oblasti, kde je limitováno využívání hnojiv (viz kapitola 3.2). 3.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Existence zdrojů pitné vody lokálního významu. Celková situace z hlediska záplavových území a aktivní zóny záplavového území je poměrně dobrá. Výskyt malých vodních ploch (rybníky). PŘÍLEŽITOSTI Realizace protipovodňových opatření s cílem omezení rozsahu povodní, zadržování vody v území a zlepšení jeho retenční a akumulační schopnosti. Revitalizace vodních toků k zajištění vyšší retenční a akumulační schopnosti území. Budování vodních nádrží jako ekologických prvků v krajině. SLABÉ STRÁNKY Výskyt zranitelných oblastí na značné části území. Nesoběstačnost území z hlediska zajištění pitné vody. Absence chráněných oblastí přirozené akumulace vod. Lokalizace zástavby v záplavových územích v některých obcích (především Stříbrná Skalice, Kaliště). HROZBY Ohrožení určitých zastavěných částí území povodněmi. Ohrožení vodních zdrojů intenzivní zemědělskou činností. Výskyt vodní eroze vlivem nevhodného obhospodařování krajiny (odlesňování apod.). 16 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

23 4 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb.), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. 4.1 Zemědělský půdní fond Plošně nejrozšířenějším půdním typem na území SO ORP Říčany jsou kambizemě (kyselé či modální), vyskytující se především v západní a jižní části území. Druhým nejrozšířenějším typem půd jsou luvizemě v okolí Prahy bezprostředně navazující na hnědozemě. Podél vodních toků jsou zastoupeny fluvizemě a luvické pseudogleje. Ze zemědělských výrobních oblastí je na území SO ORP zastoupena především řepařská zemědělská výrobní oblast. Orná půda dosahuje ve správním obvodu rozlohy 15,6 tis. ha, což představuje 41,5 % plochy území. Nejvyšší podíl orné půdy mají obce Herink, Křenice, Nučice, Nupaky, Popovičky a Prusice (více než 75 % plochy obce). V posledních dvou letech nedošlo v rozloze orné půdy na území správního obvodu k žádným výraznějším změnám, kdy došlo k poklesu této rozlohy o 69 ha (0,2 %). K nejvýznamnější změně došlo v obcí Dobřejovice (snížení o 15,4 ha). Rozloha orné půdy a její změna v období let je uvedena v následující tabulce. Tabulka 4.1.1: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Říčany v období Obec Orná půda [ha] Podíl orné půdy z celkového území [%] Rozdíl Rozdíl Babice 185,0 183,6-1,41 33,2 33,0-0,25 Březí 131,6 131,3-0,23 42,8 42,7-0,09 Černé Voděrady 257,3 258,8 1,50 19,6 19,7 0,11 Čestlice 323,7 323,4-0,29 73,1 73,0-0,07 Dobřejovice 273,7 258,3-15,41 71,3 67,3-4,07 Doubek 209,0 208,1-0,94 56,9 56,6-0,25 Herink 224,4 216,9-7,43 82,1 79,3-2,75 Hrusice 241,9 241,9 0,00 44,5 44,5 0,00 Jevany 169,9 170,3 0,43 13,1 13,2 0,04 Kaliště 260,2 260,2-0,07 41,7 41,7-0,01 Kamenice 335,5 334,4-1,09 19,3 19,3-0,06 Klokočná 135,8 136,2 0,34 47,9 47,9 0,03 Konojedy 317,7 317,7-0,01 61,9 61,9 0,00 Kostelec nad Černými lesy 726,7 726,6-0,19 41,1 41,1-0,01 Kostelec u Křížků 115,2 114,9-0,33 28,1 28,0-0,08 Kozojedy 299,2 298,3-0,87 41,8 41,7-0,12 Křenice 324,9 324,5-0,41 81,0 80,9-0,10 Křížkový Újezdec 327,0 326,9-0,16 67,4 67,3-0,07 Kunice 532,1 530,3-1,76 51,2 51,0-0,17 Louňovice 64,1 63,3-0,84 14,5 14,3-0,19 Mirošovice 168,7 168,7-0,04 31,4 31,5 0,04 Mnichovice 204,7 203,7-0,98 24,6 24,5-0,14 Modletice 235,1 226,7-8,39 68,4 65,9-2,52 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 17

24 Obec Orná půda [ha] Podíl orné půdy z celkového území [%] Rozdíl Rozdíl Mukařov 165,4 165,0-0,33 26,2 26,1-0,08 Nučice 385,5 385,4-0,11 77,5 77,5-0,02 Nupaky 263,2 257,0-6,13 82,7 80,8-1,82 Oleška 739,3 739,3 0,00 61,9 61,9 0,00 Ondřejov 543,8 542,4-1,47 29,9 29,9-0,08 Oplany 200,0 199,8-0,24 34,5 34,4-0,04 Pětihosty 248,4 248,4-0,04 64,5 64,5-0,01 Petříkov 304,4 304,3-0,18 64,8 64,7-0,04 Popovičky 394,7 394,2-0,47 76,0 75,8-0,15 Prusice 212,9 212,9-0,01 82,7 82,7 0,00 Radějovice 350,9 350,9-0,01 69,0 69,0-0,04 Říčany 1 221, ,7-4,01 47,3 47,2-0,16 Senohraby 86,5 85,5-1,03 25,2 24,9-0,30 Sluštice 297,5 296,3-1,29 72,6 72,3-0,32 Strančice 699,7 695,8-3,89 60,2 59,9-0,35 Struhařov 177,5 177,4-0,15 30,7 30,7-0,01 Stříbrná Skalice 570,0 569,9-0,05 23,3 23,3 0,00 Sulice 466,2 460,3-5,92 47,0 46,4-0,59 Světice 49,7 49,7-0,04 42,5 42,4-0,03 Svojetice 146,7 146,2-0,51 57,0 56,8-0,20 Štíhlice 245,6 245,2-0,44 47,3 47,2-0,11 Tehov 278,1 278,0-0,02 33,9 33,9 0,02 Tehovec 141,0 140,5-0,43 50,6 50,5-0,15 Velké Popovice 502,3 501,6-0,69 32,2 32,1-0,04 Vlkančice 121,2 121,2 0,00 16,6 16,6 0,00 Všestary 297,3 297,1-0,18 67,0 67,0-0,04 Výžerky 208,7 208,7-0,01 31,8 31,8 0,00 Vyžlovka 77,2 77,2 0,00 20,4 20,4-0,06 Zvánovice 243,2 242,8-0,41 37,4 37,3-0,05 SO ORP Říčany , ,0-69,00 41,6 41,5-0,19 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku Z hlediska kvality půd zaujímají nejcennější půdy I. a II. třídy ochrany celkově 24 % zemědělského půdního fondu. Nejvíce jsou zastoupeny půdy s neurčenou třídou ochrany (necelých 34 %). Rozlohy půd jednotlivých tříd ochrany jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 4.1.2: Bonitované půdně ekologické jednotky Třída ochrany Rozloha [ha] Rozloha [%] Neurčeno ,4 33, ,8 9, ,7 14, ,1 17, ,9 14, ,4 10,3 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši koeficientu ekologické stability) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Zastavěné území má ve správním obvodu ORP Říčany rozlohu 947 ha a tvoří 2,5 % celkové rozlohy území. Největší podíl zastavěné plochy má na svém území obec Modletice (8,2 %). V období let 2010 až 2012 došlo v jednotlivých obcích pouze k nepatrným změnám rozlohy zastavěné půdy. Rozloha zastavěné půdy v obcích správního obvodu a její změna v letech je uvedena v následující tabulce. 18 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

25 Tabulka 4.1.3: Rozloha zastavěného území a její změna v obcích SO ORP Říčany v období Obec Zastavěné území [ha] Podíl zastavěného území z celkové výměry [%] Rozdíl Rozdíl Babice 10,9 11,2 0,33 2,0 2,0 0,06 Březí 8,0 7,8-0,16 2,6 2,6-0,05 Černé Voděrady 10,8 10,8-0,01 0,8 0,8 0,00 Čestlice 26,0 26,4 0,34 5,9 6,0 0,08 Dobřejovice 13,9 14,5 0,54 3,6 3,8 0,14 Doubek 6,6 7,0 0,40 1,8 1,9 0,11 Herink 7,5 8,5 1,00 2,7 3,1 0,36 Hrusice 10,9 10,9-0,02 2,0 2,0 0,00 Jevany 15,4 15,6 0,21 1,2 1,2 0,02 Kaliště 9,5 9,6 0,06 1,5 1,5 0,01 Kamenice 47,3 47,9 0,61 2,7 2,8 0,04 Klokočná 4,5 4,5 0,03 1,6 1,6 0,01 Konojedy 8,5 8,5 0,00 1,7 1,7 0,00 Kostelec nad Černými lesy 53,6 54,0 0,37 3,0 3,1 0,02 Kostelec u Křížků 9,1 9,2 0,14 2,2 2,2 0,03 Kozojedy 13,9 14,1 0,20 1,9 2,0 0,03 Křenice 7,6 7,9 0,39 1,9 2,0 0,10 Křížkový Újezdec 6,4 6,5 0,01 1,3 1,3 0,00 Kunice 31,9 32,4 0,56 3,1 3,1 0,05 Louňovice 12,4 12,8 0,40 2,8 2,9 0,09 Mirošovice 13,3 13,4 0,09 2,5 2,5 0,02 Mnichovice 35,6 36,0 0,44 4,3 4,3 0,05 Modletice 26,9 28,2 1,26 7,8 8,2 0,36 Mukařov 22,4 22,8 0,36 3,5 3,6 0,05 Nučice 8,8 8,6-0,14 1,8 1,7-0,03 Nupaky 9,1 10,8 1,68 2,8 3,4 0,53 Oleška 28,5 28,2-0,37 2,4 2,4-0,03 Ondřejov 25,4 25,8 0,46 1,4 1,4 0,03 Oplany 5,2 5,1-0,06 0,9 0,9-0,01 Pětihosty 6,0 6,1 0,02 1,6 1,6 0,00 Petříkov 11,0 11,1 0,13 2,3 2,4 0,03 Popovičky 8,4 8,8 0,42 1,6 1,7 0,08 Prusice 5,0 4,9-0,03 1,9 1,9-0,01 Radějovice 7,1 7,1 0,01 1,4 1,4 0,00 Říčany 150,2 152,7 2,47 5,8 5,9 0,09 Senohraby 12,1 12,3 0,21 3,5 3,6 0,06 Sluštice 9,0 9,3 0,37 2,2 2,3 0,09 Strančice 36,5 36,8 0,28 3,1 3,2 0,02 Struhařov 10,0 10,1 0,01 1,7 1,7 0,00 Stříbrná Skalice 35,6 35,4-0,13 1,5 1,5-0,01 Sulice 18,6 19,6 1,00 1,9 2,0 0,10 Světice 8,8 8,9 0,10 7,5 7,6 0,08 Svojetice 11,2 11,7 0,43 4,4 4,5 0,17 Štíhlice 5,8 5,6-0,13 1,1 1,1-0,02 Tehov 10,2 10,4 0,19 1,2 1,3 0,02 Tehovec 11,0 11,1 0,10 3,9 4,0 0,03 Velké Popovice 38,7 39,1 0,39 2,5 2,5 0,02 Vlkančice 8,7 8,8 0,05 1,2 1,2 0,01 Všestary 11,3 11,2-0,02 2,5 2,5-0,01 Výžerky 4,7 4,8 0,05 0,7 0,7 0,01 Vyžlovka 11,6 11,6-0,02 3,1 3,1-0,02 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 19

26 Obec Zastavěné území [ha] Podíl zastavěného území z celkové výměry [%] Rozdíl Rozdíl Zvánovice 9,7 9,4-0,21 1,5 1,5-0,03 SO ORP Říčany 934,0 947,0 13,00 2,5 2,5 0,03 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku 4.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa Území SO ORP Říčany se řadí k průměrně lesnatým oblastem v rámci ČR. Nejvyšší lesnatostí se vyznačuje severní, severovýchodní a východní část území. Celkově pozemky určené k plnění funkcí lesa tvoří 32,7 % plochy území. Největší podíl lesní půdy ke své rozloze má obec Jevany, pozemky určené k plnění funkcí lesa zde tvoří více než 70 % území obce. Stejně jako v případě orné půdy a zastavěných ploch, ani v případě rozlohy lesní půdy nedošlo v posledních dvou letech k výraznějším změnám, viz následující tabulka. Obec Lesní půda [ha] Podíl lesní půdy z celkové výměry [%] Rozdíl Rozdíl Babice 287,7 287,2-0,43 51,7 51,6-0,07 Březí 109,0 109,1 0,10 35,5 35,5 0,02 Černé Voděrady 902,5 902,4-0,12 68,7 68,7-0,02 Čestlice 2,7 2,7 0,00 0,6 0,6 0,00 Dobřejovice 1,2 1,8 0,64 0,3 0,5 0,17 Doubek 112,5 112,5 0,02 30,6 30,6 0,01 Herink 1,5 1,7 0,15 0,6 0,6 0,05 Hrusice 103,8 103,6-0,18 19,1 19,1-0,03 Jevany 920,1 917,3-2,80 71,2 71,0-0,20 Kaliště 176,0 176,0-0,04 28,2 28,2 0,00 Kamenice 804,5 808,0 3,53 46,3 46,5 0,20 Klokočná 85,9 85,9-0,09 30,3 30,2-0,09 Konojedy 124,8 124,8 0,00 24,3 24,3 0,00 Kostelec nad Černými lesy 585,4 585,4 0,00 33,1 33,1 0,00 Kostelec u Křížků 182,7 182,7 0,00 44,6 44,6 0,00 Kozojedy 315,6 315,6 0,00 44,1 44,1 0,00 Křenice 0,2 0,2 0,00 0,0 0,0 0,00 Křížkový Újezdec 56,0 56,0 0,00 11,5 11,5-0,01 Kunice 193,0 193,0 0,00 18,6 18,6 0,00 Louňovice 265,0 264,7-0,23 59,9 59,9-0,05 Mirošovice 132,9 132,8-0,09 24,8 24,8 0,02 Mnichovice 161,2 161,1-0,07 19,4 19,4-0,03 Modletice 0,3 1,2 0,86 0,1 0,3 0,25 Mukařov 270,2 270,2 0,00 42,7 42,7-0,05 Nučice 13,0 13,0 0,00 2,6 2,6 0,00 Nupaky 3,8 3,8 0,00 1,2 1,2 0,00 Oleška 195,3 195,3 0,00 16,4 16,4 0,00 Ondřejov 855,8 855,8-0,01 47,1 47,1 0,00 Oplany 310,0 312,3 2,36 53,4 53,8 0,41 Pětihosty 43,4 43,4 0,00 11,3 11,3 0,00 Petříkov 55,3 55,3-0,01 11,8 11,8 0,00 Popovičky 36,3 36,2-0,14 7,0 7,0-0,03 Prusice 8,6 8,6 0,00 3,3 3,3 0,00 Radějovice 69,9 69,7-0,27 13,8 13,7-0,06 Říčany 408,0 407,8-0,12 15,8 15,8-0,01 Senohraby 108,8 108,8 0,00 31,7 31,7 0,00 Sluštice 9,7 9,7 0,00 2,4 2,4 0,00 20 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

27 Obec Lesní půda [ha] Podíl lesní půdy z celkové výměry [%] Rozdíl Rozdíl Strančice 89,9 89,9-0,04 7,7 7,7 0,00 Struhařov 263,4 262,9-0,55 45,5 45,5-0,07 Stříbrná Skalice 1 206, ,5 0,04 49,4 49,4 0,00 Sulice 254,3 254,3 0,00 25,6 25,6 0,00 Světice 11,9 11,9 0,00 10,1 10,1 0,00 Svojetice 6,2 6,2 0,00 2,4 2,4 0,00 Štíhlice 221,8 222,4 0,54 42,8 42,8 0,08 Tehov 432,2 430,5-1,75 52,7 52,5-0,18 Tehovec 68,8 68,8 0,00 24,7 24,7 0,00 Velké Popovice 596,8 596,8 0,00 38,2 38,2 0,00 Vlkančice 380,1 380,1 0,00 52,1 52,1 0,00 Všestary 28,0 28,0 0,00 6,3 6,3 0,00 Výžerky 373,7 373,7 0,00 56,9 56,9 0,00 Vyžlovka 178,1 178,8 0,72 47,1 47,2 0,06 Zvánovice 298,2 297,6-0,61 45,8 45,7-0,07 SO ORP Říčany , ,0 1,00 32,7 32,7 0,00 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku Lesy správního obvodu lze zařadit do lesního vegetačního stupně 2. bukodubový (rozmístěn ostrůvkovitě, tvoří převážně okraje lesních ploch při hranici území), 3. dubobukový (většina lesních ploch v území) a 4. bukový (malé území centrální části). Z hlediska převažujících funkcí lesa jsou nejvýznamněji zastoupeny lesy hospodářské (přes 6 tis. ha), následované lesy zvláštního určení (více než 1,1 tis. ha). Kategorie lesů ochranných je zastoupena méně. Rozlohy lesní půdy dle jednotlivých kategorií v obcích správního obvodu ORP Říčany jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 4.2.1: Kategorie lesů na území SO ORP Říčany Rozloha Plocha lesa Plocha lesa Plocha lesa zvláštního Obec obce [ha] hospodářského [ha] ochranného [ha] určení [ha] Babice 557,0 288,5-0,7 Březí 307,8 98,2-11,5 Černé Voděrady 1 314,3 25,2-9,5 Čestlice 442, ,7 Dobřejovice 384,5 1,2-0,0 Doubek 367,8 103,3-11,3 Herink 273,5 1,2 - - Hrusice 543,2 101,0 2,3 0,7 Jevany 1 291,7 63,8 15,8 13,2 Kaliště 623,9 159,6 21,3 407,2 Kamenice 1 738,2 383,1 - - Klokočná 284,4 85,6 - - Konojedy 513,7 24,6 - - Kostelec nad Černými lesy 1 769,8 129,5-65,5 Kostelec u Křížků 409,4 3,0-185,5 Kozojedy 718,2 221,3-46,7 Křenice 402, ,2 Křížkový Újezdec 485,3 55,7 - - Kunice 1 040,3 187,3-5,4 Louňovice 442,8 17,6 - - Mirošovice 536,3 130,1 0,2 2,6 Mnichovice 832,1 145,2 14,1 Modletice 344,4 0,1 - - Mukařov 632,7 270,6 - - Nučice 498,6 13,1 - - PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 21

28 Rozloha Plocha lesa Plocha lesa Plocha lesa zvláštního Obec obce [ha] hospodářského [ha] ochranného [ha] určení [ha] Nupaky 318,1 3,6-0,9 Oleška 1 193,6 31,9 - - Ondřejov 1 816,4 847,8 0,8 12,8 Oplany 580,7 13,8 - - Pětihosty 384,4 34,9 - - Petříkov 469,5 53,7-1,1 Popovičky 519,5 34,3-1,7 Prusice 257,1 8,4 - - Radějovice 509,3 69,8 - - Říčany 2 580,9 156,3 252,0 Senohraby 343,9 90,3 18,1 0,5 Sluštice 409,8 0,1-6,0 Strančice 1 162,0 83,7-5,0 Struhařov 578,3 58,2-0,2 Stříbrná Skalice 2 442,9 348,5-0,0 Sulice 992,4 254,5 - - Světice 117,5 11,8-0,2 Svojetice 257,8 6,4 - - Štíhlice 519,3 120,2-18,3 Tehov 821,5 427,7-2,6 Tehovec 278,5 69,0 - - Velké Popovice 1 562,2 532,8-37,4 Vlkančice 729,7 117,4 - - Všestary 444,3 27,9-0,8 Výžerky 656,5 19,5-12,8 Vyžlovka 379,0 34,2-0,0 Zvánovice 650,9 63,9-0,7 SO ORP Říčany , ,7 58, ,6 Zdroj: Datový model, ÚAP Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území Ve vztahu k zemědělským činnostem a existenci rizika znečištění zdrojů pitné vody dusičnany jsou na části sledovaného území vymezeny zranitelné oblasti, kde je limitováno využívání hnojiv (viz kapitola 3.2). 4.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Poměrně příznivé podmínky pro zemědělskou činnost významné zastoupení nejkvalitnějších půd I. a II. třídy ochrany, řepařská zemědělská výrobní oblast. Minimální negativní změny v rozloze orné a lesní půdy na území SO ORP v posledních letech. Vysoká lesnatost severní, severovýchodní a východní části území. PŘÍLEŽITOSTI Zlepšování skladby lesních porostů při obnově/zakládání nových porostů. Preference původních a stanovišti odpovídajících dřevin. Podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesnictví. SLABÉ STRÁNKY Rozrůstání suburbánních celků a průmyslových zón v oblastech zemědělské půdy. Vysoký podíl smrkových monokultur. HROZBY Ohrožení vodních zdrojů povrchových a podpovrchových vod zemědělskou činností. Rozšiřování zastavěných ploch na úkor ZPF a PUPFL. 22 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

29 5 Ochrana přírody a krajiny Za účelem ochrany přírody a krajiny mohou být v území vymezována především zvláště chráněná území (velkoplošná - národní parky a chráněné krajinné oblasti a maloplošná - národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky), přírodní parky, prvky systému ÚSES, lokality soustavy NATURA 2000 a dále také významné krajinné prvky a památné stromy. 5.1 Přírodní potenciál území a jeho ochrana Na území SO ORP Říčany jsou v rámci zvláště chráněných území vymezeny 3 přírodní památky (PPam) a jedna národní přírodní rezervace (NPR). Jde o přírodní památky Božkovské jezírko, Lom Chlum a Skalsko (zasahující i do území sousedního SO ORP Černošice) a NPR Voděradské bučiny, které jsou rozlohou nejrozsáhlejším maloplošným zvláště chráněným územím ve správním obvodu. Podrobnější informace o těchto územích uvádí následující tabulka. Tabulka 5.1.1: Maloplošná zvláště chráněná území ve SO ORP Říčany Název Typ Rozloha na území SO ORP Říčany [ha] Božkovské jezírko PPam 1,3 Lom Chlum PPam 7,5 Skalsko PPam 1,4 Voděradské bučiny NPR 658 Rozlehlý bukový porost Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Předmět ochrany Jezírko sycené srážkovou vodou, mokřadní biotop v terénní depresi Biotop význačné avi-, herpeto- a batrachofauny s významným výskytem chráněných druhů živočichů Mokřadní společenstva s výskytem významných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, typický fragment krajiny Říčanské plošiny. Obce v rámci SO ORP Říčany Mirošovice Kunice Kostelec u Křížků Černé Voděrady Jevany Louňovice Vyžlovka V území jsou dále vymezeny 4 evropsky významné lokality (EVL) soustavy NATURA 2000: EVL Dolní Sázava, která je vymezena na území několika SO ORP, v rámci řešeného území zasahuje oblasti při jeho jižní hranici (obce Kaliště, Stříbrná Skalice a Vlkančice). EVL Posázavské bučiny, nacházející se rovněž na území více SO ORP, je vymezena na území obcí Stříbrná Skalice a Vlkančice. EVL Šáchovec je lokalizována v obci Jevany. EVL Voděradské bučiny se nachází na území obcí Černé Voděrady a Jevany, na části území NPR Voděradské bučiny. Ve SO ORP je také lokalizován Přírodní park Velkopopovicko o rozloze ha, který se nachází v jihozápadní části území na území obcí Velké Popovice, Kunice a Kamenice. Přírodní park je charakteristický zvlněným reliéfem a harmonickou mozaikou menších či větších lesních celků, zemědělské krajiny, luk, polí, mimolesní zeleně, rybníků a menších sídel podhorského typu. Územím prochází naučná stezka Krajinou barona Ringhoffera. Uvedená zvláště chráněná území, lokality soustavy NATURA 2000 a přírodní park jsou zobrazeny v následující mapě. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 23

30 Mapa 5.1: Zvláště chráněná území, přírodní parky a lokality soustavy NATURA 2000 na území SO ORP Říčany Na území SO ORP Říčany jsou významně zastoupeny nadregionální a regionální prvky územního systému ekologické stability (ÚSES). Nejvýznamnější části ÚSES jsou lokalizovány v oblasti Voděradských bučin (obce Černé Voděrady, Vyžlovka a Louňovice), kde je lokalizováno nadregionální biocentrum. Nadregionální biocentra, nadregionální biokoridory, regionální biocentra a regionální biokoridory sledovaného území jsou zobrazeny na následující mapě. 24 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

31 Mapa 5.2: Prvky ÚSES na území SO ORP Říčany Obce, na jejichž území se nachází zmíněné prvky ÚSES, jsou uvedeny v následující tabulce. Podrobnější členění, s uvedením rozlohy jednotlivých prvků v obcích, je uvedeno v tabulkách v přílohách. Tabulka 5.1.2: Rozložení ÚSES na území SO ORP Říčany Obec Rozloha obce [ha] Rozloha ÚSES [ha] Podíl rozlohy ÚSES [%] Babice 557,0 17,2 3,1 Březí 307,8 97,5 31,7 Černé Voděrady 1 314,3 724,6 55,1 Hrusice 543,2 11,7 2,1 Jevany 1 291,7 19,6 1,5 Kaliště 623,9 24,5 3,9 Kamenice 1 738,2 292,2 16,8 Konojedy 513,7 12,3 2,4 Kostelec u Křížků 409,4 59,2 14,4 Kozojedy 718,2 75,4 10,5 Kunice 1 040,3 0,3 0,0 Louňovice 442,8 214,2 48,4 Mirošovice 536,3 28,7 5,3 Mukařov 632,7 25,0 4,0 Oleška 1 193,6 2,4 0,2 Ondřejov 1 816,4 193,4 10,6 Oplany 580,7 39,3 6,8 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 25

32 Obec Rozloha obce [ha] Rozloha ÚSES [ha] Podíl rozlohy ÚSES [%] Pětihosty 384,4 0,0 0,0 Radějovice 509,3 32,5 6,4 Senohraby 343,9 83,9 24,4 Sluštice 409,8 44,9 11,0 Struhařov 578,3 85,3 14,7 Stříbrná Skalice 2 442,9 167,8 6,9 Sulice 992,4 54,6 5,5 Svojetice 257,8 1,2 0,5 Štíhlice 519,3 57,0 11,0 Velké Popovice 1 562,2 86,7 5,6 Vlkančice 729,7 27,6 3,8 Výžerky 656,5 9,0 1,4 Vyžlovka 379,0 147,3 38,9 Zvánovice 650,9 140,7 21,6 SO ORP Říčany , ,7 7,4 Zdroj: Datový model, ÚAP Krajina a její charakteristiky Hodnocení krajiny může vycházet z poměru mezi relativně ekologicky stabilními přírodními a přírodě blízkými plochami (chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní půda a vodní plochy) a člověkem vytvořenými prvky s nízkou ekologickou stabilitou (orná půda, zastavěné plochy a ostatní plochy) na základě úhrnných hodnot druhů pozemků v územích obcí. Tento poměr je vyjádřen pomocí tzv. koeficientu ekologické stability (KES). Nižší hodnota KES značí intenzivnější využívání dané krajiny s určitou mírou nahrazování ekologických funkcí technickými zásahy. Vysoké hodnoty KES (více než 3) udávají přírodní a přírodě blízkou krajinu s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. Území SO ORP Říčany disponuje relativně nízkou ekologickou stabilitou. Nejvyšší hodnoty KES mají obce Černé Voděrady, Jevany a Louňovice, což koresponduje s vymezením chráněných prvků přírody na sledovaném území. Naopak nejnižší ekologickou stabilitu vykazuje krajina severozápadní (ovlivněno mj. blízkostí Prahy) a východní části území. Během posledních 4 let nedošlo na řešeném území takřka k žádným změnám koeficientu ekologické stability. Hodnoty KES v jednotlivých obcích v letech 2008, 2010 a 2012 jsou uvedeny v tabulce níže. Tabulka 5.2.1: Koeficient ekologické stability - vývoj v letech Obec KES Babice 1,6 1,6 1,6 Březí 1,0 1,0 1,0 Černé Voděrady 3,3 3,3 3,2 Čestlice 0,1 0,1 0,1 Dobřejovice 0,2 0,2 0,2 Doubek 0,6 0,6 0,6 Herink 0,1 0,1 0,1 Hrusice 0,8 0,8 0,8 Jevany 4,0 4,0 4,0 Kaliště 0,9 0,9 0,9 Kamenice 2,2 2,2 2,2 Klokočná 0,8 0,8 0,8 Konojedy 0,5 0,5 0,5 Kostelec nad Černými lesy 0,9 0,9 0,9 Kostelec u Křížků 1,7 1,7 1,7 26 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

33 Obec KES Kozojedy 1,0 1,0 1,0 Křenice 0,1 0,1 0,1 Křížkový Újezdec 0,4 0,4 0,4 Kunice 0,6 0,6 0,6 Louňovice 3,3 3,4 3,4 Mirošovice 1,0 1,0 1,0 Mnichovice 1,4 1,4 1,4 Modletice 0,1 0,1 0,1 Mukařov 1,7 1,7 1,7 Nučice 0,2 0,2 0,2 Nupaky 0,1 0,1 0,1 Oleška 0,4 0,4 0,4 Ondřejov 1,8 1,8 1,8 Oplany 1,6 1,6 1,6 Pětihosty 0,3 0,3 0,3 Petříkov 0,4 0,4 0,4 Popovičky 0,2 0,2 0,2 Prusice 0,1 0,1 0,1 Radějovice 0,4 0,4 0,4 Říčany 0,5 0,5 0,5 Senohraby 1,3 1,3 1,3 Sluštice 0,2 0,2 0,2 Strančice 0,3 0,3 0,3 Struhařov 1,5 1,5 1,5 Stříbrná Skalice 2,2 2,2 2,2 Sulice 0,8 0,9 0,9 Světice 0,6 0,6 0,6 Svojetice 0,4 0,4 0,4 Štíhlice 0,9 0,9 0,9 Tehov 1,5 1,5 1,5 Tehovec 0,6 0,6 0,6 Velké Popovice 1,3 1,4 1,4 Vlkančice 2,8 2,8 2,8 Všestary 0,3 0,3 0,3 Výžerky 1,8 1,8 1,8 Vyžlovka 2,2 2,2 2,2 Zvánovice 1,3 1,4 1,4 SO ORP Říčany 1,0 1,0 1,0 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku Graficky je koeficient ekologické stability obcí správního obvodu ORP Říčany zobrazen na následující mapě. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 27

34 Mapa 5.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Říčany v roce PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

35 5.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vymezeny 3 přírodní památky, národní přírodní rezervace (Voděradské bučiny), přírodní park a 4 evropsky významné lokality soustavy NATURA Vymezeny prvky ÚSES. Zachovalý krajinný ráz v některých částech území specifická členitá krajina dubových lesů (Přírodní park Velkopopovicko). PŘÍLEŽITOSTI Využití územního plánování k eliminaci/minimalizaci střetů v důsledku ekonomického a sociálního rozvoje území. Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení jejich účasti na ochraně přírody a krajiny. Výsadby liniové zeleně v krajině podél silnic, cest, na mezích, břehových porostů, solitérů apod. z důvodů zvýšení hodnot krajinného rázu, prostupnosti krajiny a vazeb v systému ÚSES. Zvýšení zastoupení travních a lesních porostů z důvodů zvýšení hodnot krajinného rázu, snížení erozního ohrožení, rekreační atraktivity krajiny. SLABÉ STRÁNKY Absence velkoplošných zvláště chráněných území. Obecně poměrně nízká ekologická stabilita území. Významná fragmentace krajiny a bariérová funkce komunikačních koridorů (dálnice D1, silnice I. tříd, železnice). HROZBY Povolování výstavby ve volné krajině (mimo zastavěná území obcí), degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. Možné rozšiřování nepůvodních druhů rostlin a živočichů při nevhodných způsobech hospodaření a zásazích do přírody a krajiny. Ohrožení přírody a krajiny vlivem rostoucí automobilové dopravy. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 29

36 6 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí (radonové riziko, ochranná pásma leteckých staveb, území v dosahu liniových zdrojů emisí atd.). 6.1 Kvalita ovzduší Část území SO ORP Říčany patří do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Dle údajů z roku 2011 patří 30 % území mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví (dáno překročením denního imisního limitu pro suspendované částice PM 10 ); jde především o severovýchod území a oblasti, kterými prochází dálnice D1. 34,9 % území je zahrnuto mezi oblasti s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví bez zahrnutí přízemního ozonu (dáno překročením cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren) jedná se především o centrální a severní část SO ORP. Pozitivem je absence oblastí s překročením cílového imisního limitu přízemního ozonu pro ochranu zdraví. Subjekty na sledovaném území, které jsou dle ČHMÚ zařazeny mezi velké zdroje znečišťování ovzduší, jsou uvedeny v Tabulce Dalším významným zdrojem znečištění ovzduší je vytápění pomocí pevných paliv (uhlí, dřevo a často i jiné zcela nevhodné materiály) v domácnostech především ve venkovských sídlech v území, které přináší přízemní znečištění ovzduší v podzimních a zimních měsících. Dále je přízemní znečištění zvyšováno automobilovou dopravou; emisemi výfukových plynů a prašností. Tabulka 6.1.1: Velké zdroje znečištění ve SO ORP Říčany v roce 2010 Subjekt Českomoravský štěrk, a.s. Stříbrná Skalice 1 IDEAL ČESKÁ s.r.o. - čistírna oděvů - OC Hypernova Průhonice JIŘÍ FLEK MAGNIFIC s.r.o. - rychlá čistírna oděvů Říčany u Prahy M.A.N., spol.s.r.o. Plzeňský Prazdroj, a.s. - pivovar Velké Popovice Pražská obalovna Herink, s.r.o. VAN GILLERN s.r.o. VIRJAN s.r.o. - farma Vyžlovka - chov drůbeže Zoller Systems s.r.o. Zdroj: ČHMÚ Lokalizace Stříbrná Skalice Čestlice Kostelec nad Černými lesy Říčany Říčany Velké Popovice Herink Kamenice (místní část Ládví) Vyžlovka Říčany (místní část Kuří u Říčan) 6.2 Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields V území správního obvodu se nachází řada starých ekologických zátěží, kterými jsou především dřívější neřízené a hygienicky nezajištěné skládky jak komunálních, tak průmyslových a dalších odpadů. Tyto objekty představují hrozbu především z hlediska kontaminace geologického podloží, povrchových a podpovrchových vod v důsledku průsaku znečišťujících látek. Největší koncentrace těchto lokalit je v rámci území SO ORP Říčany v jeho severovýchodní části. Nakládání s odpady se ve sledovaném území řídí plány odpadového hospodářství. Pozitivem je oblast třídění odpadu, ve které je město Říčany hodnoceno jako jedno z nejlepších ve Středočeském kraji. V území v současné době funguje 7 řízených skládek komunálního odpadu, většina z nich je lokalizována v severovýchodní části. Rozmístění skládek odpadu a starých zátěží území ve sledovaném území znázorňuje následující mapa. 30 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

37 Mapa 6.1: Hluková zátěž na území SO ORP Říčany v roce 2012 Dle databáze RISy.cz se nachází na území města Říčany brownfield Na Fabiáně (pozemek využívaný pro sběr separovaného odpadu, spojený s existencí ekologické zátěže). 6.3 Hluková zátěž Vysoká hluková zátěž v obcích je způsobena především dopravou. Nejvíce postižené jsou obce v blízkosti dálnice D1, která je jednou z nejvíce využívaných a tím i nejhlučnějších dopravních komunikací v ČR. Denní povolená hranice hluku 55 db je v některých oblastech překračována i ve velké vzdálenosti od dálnice. V bezprostřední blízkosti dosahuje hladina hluku db. Významnými zdroji hluku jsou i další dopravní komunikace jako především silnice I/2, I/3, II/101 a II/113. Obecně platí, že v oblastech blíže Prahy je vyšší intenzita silniční dopravy a tím i větší zatížení hlukem. 6.4 Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území, zóny havarijního plánování Na území SO ORP Říčany je lokalizován jeden subjekt zařazený mezi objekty a zařízení dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, v nichž je v určitém nadlimitním množství umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek. Jde o distribuční sklad společnosti L ORÉAL Česká republika s.r.o. v Říčanech-Jažlovicích, který je zařazen do skupiny A provozovatel tedy musí povinně zpracovávat bezpečnostní program prevence závažné havárie a plán fyzické ochrany za účelem snížení pravděpodobnosti vzniku a omezení následků závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek. Zóna havarijního plánování (území v okolí objektu nebo zařízení, v němž krajský úřad, v jehož působnosti se nachází objekt nebo PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 31

38 zařízení, uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu) u subjektů ve skupině A není stanovována. 6.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Absence oblastí s překročením cílového imisního limitu přízemního ozonu pro ochranu zdraví. Efektivně fungující systém třídění odpadů ve městě Říčany. Zajištěná separace odpadu v obcích. PŘÍLEŽITOSTI Využití potenciálu snížení emisí ze zdrojů REZZO 1 pomocí dostupných normativních nástrojů (např. integrované povolování). Čerpání prostředků z evropských fondů např. za účelem sanace starých ekologických zátěží. Využití biologicky rozložitelného odpadu (stavba bioplynových stanic a kompostáren). SLABÉ STRÁNKY Zhoršená kvalita ovzduší na části území - 30 % území patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví, 34,9 % území mezi oblasti s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví bez zahrnutí přízemního ozonu. Výskyt velkých zdrojů znečišťování ovzduší. Rozšířeno vytápění pomocí pevných paliv v domácnostech především ve venkovských sídlech. Řada starých ekologických zátěží (především dřívější neřízené a hygienicky nezajištěné skládky jak komunálních, tak průmyslových a dalších odpadů). Existence sedmi skládek komunálního odpadu. Vysoká hluková zátěž v okolí dálnice D1 a dalších páteřních silnic. HROZBY Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší včetně zvýšení hlukové zátěže v blízkosti dopravních komunikací. Rizika spojená s neřešením starých ekologických zátěží. Riziko vyššího využívání tuhých paliv k vytápění z důvodu nepříznivého vývoje cen plynu a elektřiny s následkem zhoršení čistoty ovzduší. 32 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

39 7 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Říčany má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Říčany. Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Vodovodní, kanalizační a plynovodní síť a síť rozvodů elektrické energie na území SO ORP Říčany je znázorněna v následující mapě. Mapa 7.1: Vodovodní, kanalizační a plynovodní síť a síť rozvodů elektrické energie na území SO ORP Říčany 7.1 Zásobování pitnou vodou SO ORP Říčany není v zásobování vodou soběstačný. Část obyvatel SO ORP Říčany zásobuje pitnou vodou vodovod Region Jih, konkrétně se jedná o obce Kaliště, Kunice, Louňovice, Mnichovice, Ondřejov, Strančice, Struhařov, Světice, Svojetice, Tehov, Všestary a Zvánovice. V další etapě výstavby budou na vodovod Region Jih připojeny části obcí Mukařov a Stříbrná Skalice. Zdrojem pitné vody tohoto vodovodu je štolový přivaděč ze Želivky do Prahy, odběrným místem je ČS Brtnice. Samotné město Říčany je zásobováno z pražského vodárenského systému z čerpací stanice v Uhříněvsi a v menší míře z lokálního zdroje. Ostatní obce jsou zásobovány pitnou vodou z místních zdrojů. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 33

40 Veřejný vodovod je vybudován ve většině obcí SO ORP Říčany. Okrajové části některých obcí jsou pitnou vodou zásobovány individuálně z domovních studní, úplně bez vodovodu jsou obce Březí, Doubek, Kostelec u Křížků a Oplany. V obcích Křížkový Újezdec, Pětihosty, Tehovec a Vlkančice je problémem nedostatek vody v období sucha během letních měsíců, se špatnou kvalitou vody se potýkají obyvatelé obcí Březí, Doubek a Radějovice (Olešky). Vodovodní síť na území SO ORP Říčany znázorňuje následující mapa. Mapa 7.1: Vodovodní síť na území SO ORP Říčany 7.2 Odvádění a zneškodňování odpadních vod Aktuální přehled o napojení obcí SO ORP na vodovod a kanalizaci není možné uvést vzhledem k absenci dat. V některých obcích majitelé a provozovatelé infrastruktury nedodali úplná a informačně dostačující data pro přesný popis aktuální situace. Souhrnný seznam nebylo možné sestavit ani z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizace Středočeského kraje, jelikož pochází z roku Níže uvedený přehled odráží situaci v obcích, která poskytla data v dotazníkovém šetření (39 z celkových 52 obcí). Tabulka 7.2.1: Napojení obcí SO ORP Říčany na kanalizaci a ČOV Obec Typ kanalizace ČOV Babice Oddílná (80 % gravitační, 20 % tlaková) ČOV na území obce. Březí Oddílná ČOV na území obce. Čestlice Oddílná Obec je napojena na ČOV v jiné obci. Dobřejovice Jednotná 45 %, Oddílná 65 % ČOV na území obce. Doubek Oddílná Mobilní ČOV. Herink Oddílná ČOV na území obce. Hrusice Jednotná Obec je napojena na ČOV v jiné obci. Jevany Oddílná ČOV na území obce. 34 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

41 Obec Typ kanalizace ČOV Kaliště Pouze dešťová ČOV na území obce. Kamenice Oddílná ČOV na území obce. Konojedy Pouze dešťová Obec nenapojena na ČOV. Kostelec u Křížků Splašková ČOV na území obce. Kozojedy Obec odkanalizována, typ neuveden ČOV na území obce. Křížkový Újezdec Pouze dešťová Obec nenapojena na ČOV. Kunice Oddílná ČOV na území obce. Louňovice Oddílná ČOV na území obce. Mirošovice Oddílná ČOV na území obce. Mnichovice Jednotná 39 %, Oddílná 61 % ČOV na území obce. Oleška Pouze dešťová Obec nenapojena na ČOV. Ondřejov Oddílná ČOV na území obce. Pětihosty Pouze dešťová Obec nenapojena na ČOV. Petříkov Jednotná (tlaková) Obec je napojena na ČOV v jiné obci. Prusice Pouze dešťová Obec nenapojena na ČOV. Radějovice Pouze dešťová Obec nenapojena na ČOV. Říčany Jednotná 90 %, Oddílná 10 % ČOV na území obce. Senohraby Splašková ČOV na území obce. Strančice Jednotná 50%, Oddílná 50% ČOV na území obce. Stříbrná Skalice Oddílná ČOV na území obce. Štíhlice Pouze dešťová Obec nenapojena na ČOV. Sulice Oddílná ČOV na území obce. Světice Oddílná ČOV na území obce. Svojetice Pouze dešťová Obec nenapojena na ČOV. Tehovec Oddílná ČOV na území obce. Velké Popovice Oddílná ČOV na území obce. Vlkančice Oddílná ČOV na území obce. Všestary Oddílná ČOV na území obce. Vyžlovka Oddílná ČOV na území obce. Výžerky Pouze dešťová Obec nenapojena na ČOV. Zvánovice Oddílná ČOV na území obce. Zdroj dat: Dotazníkové šetření, 2013 V obcích bez soustavné kanalizace jsou odpadní vody akumulovány v bezodtokých jímkách, septicích, nebo jsou čištění v domovní čistírně odpadních vod. Stejným způsobem je řešeno nakládání s odpadními vodami v okrajových částech některých obcí se soustavnou kanalizací. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 35

42 Mapa 7.2: Kanalizační síť na území SO ORP Říčany 7.3 Zásobování plynem Územím SO ORP Říčany prochází vedení vysokotlakého a velmi vysokotlakého plynovodu, z kterých je vedením středotlakého plynovodu rozváděn plyn do jednotlivých obcí. Stupeň plynofikace v zájmovém území není možné určit díky neaktuálnosti dat. Následující přehled vychází z výsledku dotazníkového šetření, v jehož rámci odpovědělo 39 obcí. Plynofikaci mají zavedenu obce Babice, Březí, Čestlice, Dobřejovice, Herink, Kamenice, Kostelec u Křížků, Louňovice, Mirošovice, Mnichovice, Modletice, Pětihosty, Petříkov, Radějovice, Říčany, Senohraby, Strančice, Sulice, Velké Popovice a Všestary. Ve všech zmíněných obcích má plynofikaci zavedenu větší část obyvatel. Plynofikace není zavedena v obcích Doubek, Jevany, Kaliště, Konojedy, Kozojedy, Křížkový Újezdec, Oleška, Ondřejov, Prusice, Stříbrná Skalice, Štíhlice, Svojetice, Tehovec, Vlkančice, Vyžlovka, Výžerky a Zvánovice. U obcí bez plynofikace není u obyvatel dle dotazníkového průzkumu zájem, výjimkou jsou obce Tehovec, Kozojedy a Vyžlovka. Ty se nachází v blízkosti stávajícího plynovodního vedení a jejich případné napojení je lepé realizovatelné, než v obcích ve východní části správního obvodu od stávajícího vedení vzdálenějších. Plynovodní síť na území SO ORP Říčany je znázorňuje následující mapa. 36 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

43 Mapa 7.3: Plynovodní síť na území SO ORP Říčany 7.4 Zásobování teplem (CZT) Distribuce tepla není ve SO ORP Říčany řešena centrálně. V případě města Říčany je vytápění sídlištní zástavby řešeno z menších zdrojů pro skupiny domů. Vytápění obcí je řešeno decentralizovanými zdroji na zemní plyn a pevná paliva. 7.5 Zásobování elektrickou energii Většinu sítě elektrické energie na území SO ORP Říčany provozuje ČEZ distribuce, a.s. Severní částí území prochází vedení zvláště vysokého napětí, jehož provozovatelem je ČEPS a.s. Západní část území protíná vedení velmi vysokého napětí v katastrálním území obcí Říčany, Strančice, Kunice a Velké Popovice. Vedení zvláště vysokého napětí a velmi vysokého napětí je řešeno nadzemním vedením bez izolace vodiče. Do jednotlivých obcí je elektrická energie distribuována vedením vysokého napětí. Převážně je řešeno nadzemním vedením. Podzemním kabelovým vedením je ve větší míře rozváděna elektrická energie v zastavěném území obcí. V jednotlivých obcích SO ORP Říčany se nevyskytují výraznější problémy s dodávkou elektrické energie. Pouze obce Křížkovský Újezdec, Pětihosty, Petříkov, Štíhlice, Všestary a Vyžlovka se potýkají s drobnými výpadky, především v důsledku nepříznivého počasí. Na území SO ORP Říčany se nenachází žádný velký zdroj elektrické energie. Distribuční síť elektrické energie na území SO ORP Říčany je znázorněna na následující mapě. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 37

44 Mapa 7.4: Síť rozvodů elektrické energie na území SO ORP Říčany 7.6 Spoje Celým územím SO ORP Říčany prochází páteřní trasy komunikačního vedení společnosti Telefónica O2 Czech Republic a.s., které jsou vedeny převážně podzemními kabely. Optické kabely se nachází ve městě Říčany a v západní části území SO ORP Říčany, jejichž vlastníky jsou společnosti SUPTel a.s., net4net a.s. a NET4GAS, s.r.o. Na území SO ORP Říčany se nachází zařízení radiových komunikačních spojů společností České radiokomunikace a.s., Vodafone Czech Republic a.s., Telefónica Czech Republic a.s., a T-Mobile Czech Republic a.s. Sledované území je pokryto mobilních signálem všech mobilních operátorů působících v České Republice. Nachází se zde také 2 vysílače Ministerstva vnitra ČR, konkrétně vysílač Radimovka na území obce Petříkov a vysílač Horka na území obce Štíhlice. Více než dvě třetiny (68, 9 %) domácností ve SO ORP Říčany jsou vybaveny počítačem, k internetu je pak připojena většina z nich (65,2 % domácností SO ORP Říčany). Podíly domácností vybavených počítačem a připojením k internetu v jednotlivých obcích jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 7.6.1: Vybavenost obcí ve SO ORP Říčany počítači a připojením k internetu Z toho Obec Obydlené byty celkem vybavené počítačem vybavené počítačem [%] s internetem [%] Babice ,0 82,1 Březí ,7 56,5 Černé Voděrady ,4 54,0 Čestlice ,7 69,3 Dobřejovice ,7 73,9 Doubek 77 72,7 70,1 38 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

45 Z toho Obec Obydlené byty celkem vybavené počítačem vybavené počítačem [%] s internetem [%] Herink ,5 74,8 Hrusice ,4 65,5 Jevany ,3 59,7 Kaliště ,8 34,3 Kamenice ,9 66,1 Klokočná 71 73,2 70,4 Konojedy 78 60,3 56,4 Kostelec nad Černými lesy ,1 60,0 Kostelec u Křížků ,2 60,6 Kozojedy ,9 58,1 Křenice ,4 73,7 Křížkový Újezdec 59 74,6 72,9 Kunice ,1 70,3 Louňovice ,0 69,5 Mirošovice ,4 69,2 Mnichovice ,7 68,4 Modletice ,6 62,4 Mukařov ,1 68,4 Nučice ,0 44,6 Nupaky ,4 76,8 Oleška ,1 54,7 Ondřejov ,0 60,3 Oplany 26 65,4 61,5 Pětihosty 68 80,9 79,4 Petříkov ,3 65,2 Popovičky ,2 79,3 Prusice 28 57,1 53,6 Radějovice 95 78,9 73,7 Říčany ,3 63,5 Senohraby ,7 66,7 Sluštice ,8 60,3 Strančice ,0 67,8 Struhařov ,7 62,3 Stříbrná Skalice ,9 57,7 Sulice ,2 76,9 Světice ,5 70,8 Svojetice ,0 71,8 Štíhlice 54 61,1 59,3 Tehov ,8 69,7 Tehovec ,2 69,4 Velké Popovice ,7 66,6 Vlkančice 52 55,8 40,4 Všestary ,0 67,3 Výžerky 48 50,0 47,9 Vyžlovka ,8 57,6 Zvánovice ,5 61,2 SO ORP Říčany ,9 65,2 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2011 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 39

46 7.7 Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území kritická infrastruktura, zóny havarijního plánování Na území SO ORP Říčany jsou vymezeny 2 zóny havarijního plánování. V těchto zónách jsou uplatňovány požadavky havarijního plánování formou havarijního plánu. Cílem havarijního plánování je teoretická příprava a poskytnutí metodiky k zajištění připravenosti daného území na řešení mimořádných situací. Vnitřní zóna havarijního plánovaní je vymezena v objektu společnosti L'ORÉAL Česká republika s.r.o. ve městě Říčany, katastrálním území Jarošovice. Do západní části obce Sulice zasahuje vnější havarijní zóna objektu společnosti EXPLOSIVE Service, a.s., který se nachází na území obce Psáry v sousedním SO ORP Černošice. Na území obcí Říčany, Kostelec nad Černými lesy, Mnichovice a Velké Popovice je vymezeno v trase radioreléového spoje telekomunikační bod Radimovka telekomunikační bod Horka území, v němž lze v zájmu zajištění bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě závažného rozhodnutí Ministerstva vnitra. 7.8 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Napojení na Vodárenskou soustavu Střední Čechy. Vysoký podíl obcí s vybudovaným veřejným vodovodem. Dobrá kvalita pitné vody z veřejných vodovodů. Bezpečné dodávky elektrické energie a dostatečná kapacita napájecí sítě. PŘÍLEŽITOSTI Doplnění a propojení stávajících vodovodních sítí. Zvyšování podílů využívání ekologických zdrojů vytápění domácností. Využívání dotací z evropských fondů. Výstavba nebo rozšíření kanalizačních sítí s napojením na ČOV v obcích, kde zatím chybí. Zvyšování efektivity, technické infrastruktury, její spolehlivosti a omezování ztrát v sítích i znečištění prostředí, které způsobuje nevhodně fungující a chybějící infrastruktura. SLABÉ STRÁNKY Poměrně nízký podíl obcí s kanalizací napojenou na ČOV. Absence možnosti centrálního (dálkového) zásobování teplem na území správního obvodu. Nízký podíl obcí se zavedenou plynofikaci a malý zájem obyvatel o zavedení plynu v nenapojených obcích. Nedostatek vody v období sucha během letních měsíců v obcích Křížkový Újezdec, Pětihosty, Tehovec a Vlkančice. Špatná kvalita vody v místních zdrojích v obcích Březí, Doubek a Radějovice. HROZBY V souvislosti se zdražováním energií návrat domácností k využívání tuhých paliv. Zhoršení kvality ovzduší v souvislosti se zvyšujícím se využíváním tuhých paliv k vytápění domácností. Nedostatek finančních prostředků pro dobudování sítě kanalizace napojené na ČOV. Pokračující znečišťování vodních toků v případě nerealizování dobudování kanalizace napojené na ČOV v daných oblastech. Nedostatek finančních zdrojů menších obcí na budování či rekonstrukci technické infrastruktury. 40 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

47 8 Veřejná dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Říčany je řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Zásady územního rozvoje Středočeského kraje 2011 (dále jen ZÚR SK, příp. ZÚR), Datový model Územně analytických podkladů SO ORP Říčany 2012 ad. Pro rozvoj stávající dopravní infrastruktury jsou základním výchozím dokumentem ZÚR SK, které zpřesňují vymezení ploch a koridorů [ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Území SO ORP Říčany je protkáno hustou dopravní sítí, která je typická pro oblasti blízké hl. m. Praha. Nejdůležitějšími komunikacemi jsou dálnice D1 a koridor IV. železniční tranzitní dopravy (na železniční trati č. 221). Současnou základní síť dopravní infrastruktury v řešeném území zobrazuje následující mapa. Mapa 8.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Říčany v roce Silniční síť K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 41

48 Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV. třídy (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo fyzických osob). Základem silniční sítě je zde dálnice D1 a silnice I. a II. třídy, které dále doplňují silnice III. třídy a místní komunikace. Délky jednotlivých typů silnic v každé obci jsou uvedeny v tabulce v příloze (Tabulka P 8. 1). Dálnice a rychlostní silnice Nejvýznamnější silniční komunikací na území SO ORP Říčany je dálnice D1 spojující Prahu s Brnem a Ostravou (resp. s Bohumínem, kde dálnice D1 končí na hranicích s Polskem). Na území SO ORP Říčany tato dálnice protíná jihozápadní část řešeného území. Nachází se zde také úsek D1 Vestec rychlostní silnice R1 (Pražský okruh) zprovozněný v září roku 2010, po které je veden Pražský okruh směrem na západ od dálnice D1, směrem na východ k obci Běchovice je ve výstavbě část Pražského okruhu směřující na východ od Prahy. Silnice I. a II. třídy Na území SO ORP Říčany se nachází dvě silnice I. třídy: Silnice I/2 (Praha Říčany Kutná Hora Pardubice) prochází severní částí SO ORP Říčany, poskytuje alternativní napojení na Prahu a dále na území východně od SO ORP Říčany. Silnice I/3 (D1 Benešov) poskytuje napojení SO ORP Říčany, resp. dálnice D1 směrem na jih do Benešova. V řešené oblasti se nachází následující silnice II. třídy (v závorce vybrané obce, kterými komunikace ve SO ORP Říčany prochází): Silnice II/101 aglomerační okruh (Říčany, Modletice, Jesenice, Sluštice) slouží pro dopravní obslužnost Pražské aglomerace a okolních obcí. Silnice II/107 (Říčany, Světice, Všechromy, Velké Popovice) spojuje Říčany s Týncem nad Vltavou. Silnice II/108 (Stříbrná Skalice, Konojedy, Kostelec nad Černými lesy) vede ze Stříbrné Skalice k napojení na silnici I/12 u Českého Brodu. Silnice II/113 (Mukařov, Svojetice, Struhařov, Třemblaty, Ondřejov) začíná v napojení na silnici I/12 u Českého Brodu, protíná řešené území SO ORP Říčany od severu k jihu a končí v obci Vlašim. Silnice II/335 (Mnichovice, Hrusice, Ondřejov, Stříbrná Skalice, Vlkančice) napojuje SO ORP Říčany z obce Mnichovice do obce Zbraslavice (SO ORP Kutná Hora). Silnice II/508 (Mnichovice, Struhařov) Silnice II/603 (Sulice, Kamenice) Intenzita silniční dopravy Sledování vývoje intenzity silniční dopravy je předpokladem pro objektivizaci potřeb rozšíření nejen kapacity silniční sítě, případně budování obchvatů, ale i potřeby rozšíření stávajících a budování nových odstavných stání a garáží a dalších opatření. Postupné zkvalitnění dopravní infrastruktury i doprovodných ploch je nezbytným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu, zvýšení atraktivity území a podmínek pro podnikatelskou sféru. Míru dopravního zatížení silniční sítě na území ORP Říčany dokládají výsledky z Celostátního sčítání dopravy v roce Intenzity dopravy udává ukazatel RPDI - roční průměr denních intenzit, který 42 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

49 zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech). Skutečné hodnoty však budou například v pracovních dnech vyšší než průměrné hodnoty, intenzita provozu se rovněž výrazně mění v průběhu dne. Největší intenzita dopravy v řešeném území je dle Celostátního sčítání dopravy 2010 na dálnici D1, kde byl v úseku Říčany Všechromy naměřen RPDI vozidel za den. Vysoká intenzita je také na silnicích I. a II. třídy. Alarmující je intenzita dopravy na silnici I/3 a některých silnic II. třídy, které svou kapacitou nepostačují. Intenzitu silniční dopravy ve SO ORP Říčany v roce 2010 znázorňuje následující obrázek. Obrázek 8.1.1: Intenzita silniční dopravy na území SO ORP Říčany v roce 2010 Intenzita dopravy (voz/24 hod) nad nesčítané úseky číslo silnice dálnice hranice sčítacího úseku Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy 2010, vlastní úprava Rozvoj silniční sítě ZÚR SK zpřesňují plochy a koridory mezinárodního a republikového významu, vymezené v PÚR. Řešeného území SO ORP Říčany se týkají následující zpřesnění: D003 silniční okruh kolem Prahy: úsek D1 Nupaky Říčany (-Běchovice): ZÚR SK zpřesňují na území Středočeského kraje koridor republikového významu (vymezeno v PÚR 2008) pro umístění stavby silničního okruhu kolem Prahy (R1, SOKP) v chybějících segmentech sever (R7 D8 R10) a jihovýchod (D1 I/12) v úsecích mimo území hl. m. Prahy jako koridor pro veřejně prospěšné stavby D001, D003 a D011. V rámci řešeného území SO ORP Říčany se toto zpřesnění týká koridoru veřejně prospěšné stavby D003 na území obcí Nupaky a Říčany. Součástí této stavby je mimoúrovňová křižovatka na území obce Říčany. D066 aglomerační okruh: V rámci území SO ORP Říčany navrhují ZÚR SK pro umístění stavby aglomeračního okruhu (AO) jako silnici vyšší třídy koridor pro umístění stavby D066 aglomerační okruh: v úseku Pacov Sluštice se dále jedná o přeložku, u obce Škvorec o obchvat. ZÚR SK dále navrhují na vybrané silniční síti na území SO ORP Říčany tyto koridory pro umístění přeložek a obchvatů: D015 silnice I/3: Mirošovice Benešov, rozšíření a rekonstrukce, včetně napojení jižního obchvatu Benešova; PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 43

50 D070 silnice II/104: Sulice, přeložka; D074 silnice II/107: úsek Všechromy I/2; D075 silnice II/107: Velké Popovice; D077 silnice II/108: Svatbín, přeložka; D164 silnice I/2: Vyžlovka, obchvat; D170 silnice II/334: Nučice, obchvat; D171 silnice II/334: úsek Benátky, obchvat; D173 silnice II/335: úsek Lipany Světice. 8.2 Železniční síť Územím SO ORP Říčany je vedena celostátní dvoukolejná elektrifikovaná trať č. 221 z Prahy do Benešova, která je součástí IV. tranzitního železničního koridoru (dálkový železniční tah Děčín Horní Dvořiště). V Benešově trať pokračuje pod číslem 220 do Českých Budějovic. Osobní doprava je integrována do systému Pražské integrované dopravy (PID). Po jihovýchodním okraji SO ORP Říčany prochází regionální trať č. 212 z Čerčan do Světlé nad Sázavou. Trať je atraktivní z turistického hlediska, prochází údolím Sázavy, několika tunely a provozují se zde jízdy historickými lokomotivami. Délky železniční tratě pro jednotlivé obce jsou uvedeny v tabulce v příloze (Tabulka P 8. 2), průběh železničních tratí na řešeném území znázorňuje následující obrázek. Obrázek 8.2.1: Železniční síť na území SO ORP Říčany Zdroj: České dráhy, a.s., vlastní úprava 44 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

51 Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jejich počet a rozložení v území. Z hlediska dostupnosti města Říčany z ostatních obcí správního obvodu má hlavní význam železniční trať č Obce Stříbrná Skalice a Kaliště (stanice Hvězdonice) jsou napojeny na trať č. 212, která se sbíhá v Čerčanech s celostátní tratí č. 221, což dostupnost Říčan (potažmo hl. m. Praha) prostřednictvím železniční trati komplikuje. Jednotlivé zastávky a stanice umístěné na tratích v řešeném území jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 8.2.1: Železniční stanice a zastávky ve SO ORP Říčany v roce 2012 Číslo trati Stanice / zastávky 221 Říčany Světice Strančice Mnichovice Mirošovice Senohraby 212 Stříbrná Skalice Zdroj: České dráhy, a.s. Rozvoj železniční sítě ZÚR SK zpřesňují plochy a koridory mezinárodního a republikového významu, vymezené v PÚR. Řešeného území SO ORP Říčany se týkají následující zpřesnění: D204 trať č. 220: úsek Praha Bystřice u Benešova ZÚR SK zpřesňují koridor tratě č. 220 Praha Benešov Mezno (-Tábor), vymezený v PÚR 2008 jako C-E551, který je součástí IV. tranzitního koridoru AGC E55, jako veřejně prospěšné stavby D204. D204 trať č. 220: úsek Praha Bystřice u Benešova ZÚR SK zpřesňují koridor pro vysokorychlostní tratě na území SO ORP Říčany jako koridor veřejně prospěšné stavby D Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Autobusová linková doprava a železnice zajišťují na území SO ORP Říčany veřejnou dopravu, která je integrována do systému tzv. Pražské integrované dopravy. V každé obci na území SO ORP Říčany se nachází alespoň jedna zastávka pro některou z linek, obce spadají do tarifního pásma PID. Seznam linek v jednotlivých obcích udává tabulka v příloze (Tabulka P 8. 3), rozložení sítě PID popisuje také následující obrázek. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 45

52 Obrázek 8.3.1: Systém Pražské integrované dopravy (PID) na území SO ORP Říčany v roce 2012 Zdroj: Regionální organizátor Pražské integrované dopravy, vlastní úprava Rozvoj veřejné dopravní infrastruktury ZÚR SK nenavrhují speciální koridory pro hromadnou dopravu (tramvajové tratě). Hromadná železniční doprava je orientována na stávající a přestavované tratě; autobusová doprava na stávající a navrhovanou silniční síť silnic. 8.4 Letecká doprava V jihozápadní části obce Říčany v nadmořské výšce 380 m n. m. se nachází neveřejné vnitrostátní letiště pro sportovní létající zařízení Říčany (kód ICAO: LKRICA). Letiště je využíváno k provozu ultralehkých letadel, sportovnímu a vyhlídkovému létání (včetně pilotní školy) a je přístupné pro letecké modeláře. Na území obce Konojedy se nalézá nouzová plocha s travnatým povrchem (účelové letiště). Většinu území pokrývá ochranné pásmo radarového zařízení letiště Kbely, na severní části obce Čestlice je vymezeno ochranné pásmo tohoto letiště s výškovým omezením staveb. 8.5 Vodní doprava Na území SO ORP Říčany se nenachází žádná infrastruktura pro vodní dopravu. 8.6 Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území kritická infrastruktura, zóny havarijního plánování Silnice I/3 vykazuje vysokou hustotu dopravy, což je hlavním důvodem častých dopravních nehod na této komunikaci. Problémovou situaci lze částečně řešit výstavbou nových mimoúrovňových křížení. 46 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

53 V budoucnosti se uvažuje o nahrazení této silnice dálnicí D3, popřípadě rychlostní silnicí R3, která by měla spojovat Prahu s Českými Budějovicemi. V podobném stavu je např. silnice II/603, která nemá dostatečnou kapacitu. Na komunikaci se často tvoří kolony, okolí přetížených komunikací je ohrožováno hlukem a exhalacemi. Obecným rizikem je špatný technický stav některých komunikací a nedostatek parkovacích míst. 8.7 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Dobré dopravní napojení na hl. m. Praha, Říčany i okolní území pomocí dálnice D1, Pražského okruhu R1 a silnic I. třídy (I/2 a I/3). Existence celostátní železnice (trať č. 221), která je zároveň součástí IV. tranzitního koridoru. Integrace veřejné linkové dopravy do systému Pražské integrované dopravy (PID). PŘÍLEŽITOSTI Modernizace hlavního železničního koridoru. Návrh koridoru vysokorychlostní trati. Budování dalších částí Pražského okruhu. Výstavba nových obchvatů, přeložek a mimoúrovňových křížení. SLABÉ STRÁNKY Chybějící chodníky v některých obcích. Vysoká intenzita dopravy a nedostatečná kapacita silnic. Špatný technický stav některých komunikací. Nedostatek parkovacích míst a odstavných ploch pro kamiony. Chybějící obchvaty obcí, jimiž prochází silnice vyšší třídy. HROZBY Další nárůst intenzity dopravy na komunikacích. Snižování finančních prostředků na dopravní infrastrukturu. Exhalace a hluk z komunikací procházejících obcemi. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 47

54 9 Sociodemografické podmínky 9.1 Sídelní struktura Struktura osídlení je dána zejména širšími vztahy v okolí SO ORP Říčany, kde působí významně vliv hl. m. Praha. Zejména západní část území tedy slouží jako významné zázemí Prahy a zaznamenává značný příliv obyvatel a rozšiřování zástavby (viz kapitola 1 a další kapitoly níže). 9.2 Demo sociální situace Demografický vývoj V roce 2011 žilo v Středočeském kraji obyvatel, což je o 13,6 % více než v roce Nejlidnatějším SO ORP je Černošice, naopak nejméně obyvatel z celého Středočeského kraje žije ve SO ORP Votice. Pouze ve SO ORP Vlašim došlo ve sledovaném období k úbytku obyvatel, a to pouze o 0,5 %. Tabulka 9.2.1: Počet obyvatel a jeho vývoj ve SO ORP Středočeského kraje mezi lety 2001 a 2011 SO ORP Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně [%] Benešov ,4 Beroun ,8 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav ,1 Čáslav ,4 Černošice ,0 Český Brod ,2 Dobříš ,5 Hořovice ,7 Kladno ,7 Kolín ,8 Kralupy nad Vltavou ,6 Kutná Hora ,4 Lysá nad Labem ,0 Mělník ,8 Mladá Boleslav ,1 Mnichovo Hradiště ,0 Neratovice ,2 Nymburk ,7 Poděbrady ,4 Příbram ,7 Rakovník ,2 Říčany ,1 Sedlčany ,0 Slaný ,6 Vlašim ,5 Votice ,2 Středočeský kraj ,6 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

55 Následující graf znázorňuje vývoj počtu obyvatelstva ve SO ORP Říčany v letech a kopíruje dlouhodobý celorepublikový populační vývoj. Od roku 2001 je v celé SO ORP zaznamenán dlouhodobý stoupající trend počtu obyvatel díky pozitivní migraci a k pozvolnému nárůstu obyvatel dochází od roku 2001, kdy do roku 2011 stoupl počet obyvatel ve SO ORP téměř o obyvatel. Graf 9.2.1: Vývoj počtu obyvatel ve SO ORP Říčany v letech Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel V roce 2001 žilo v obcích SO ORP Říčany obyvatel, v roce 2011 to bylo obyvatel, což je v relativním vyjádření nárůst o 42,1%. Nejlidnatější SO ORP jsou Říčany ( obyvatel), nejméně lidnaté jsou Prusice (71 obyvatel). Největší absolutní nárůst obyvatel mezi lety 2001 až 2011 je zaznamenán ve SO ORP Říčany (o obyvatel), v relativním vyjádření je zaznamenán nejznačnější nárůst obyvatel ve SO ORP Nupaky, což je způsobeno velikostí obce. Další značný relativní nárůst byl zaznamenán SO ORP Herink, opět dáno velikostí obce. Úbytek obyvatelstva ve SO ORP Říčany nebyl zaznamenán. Tabulka 9.2.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Říčany mezi lety 2001 a 2011 Obec Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně [%] Babice ,8 Březí ,0 Černé Voděrady ,5 Čestlice ,5 Dobřejovice ,1 Doubek ,3 Herink ,7 Hrusice ,1 Jevany ,5 Kaliště ,7 Kamenice ,0 Klokočná ,8 Konojedy ,7 Kostelec nad Černými lesy ,1 Kostelec u Křížků ,8 Kozojedy ,5 Křenice ,3 Křížkový Újezdec ,5 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 49

56 Obec Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně [%] Kunice ,8 Louňovice ,0 Mirošovice ,7 Mnichovice ,7 Modletice ,3 Mukařov ,1 Nučice ,0 Nupaky ,8 Oleška ,9 Ondřejov ,3 Oplany ,5 Pětihosty ,2 Petříkov ,2 Popovičky ,4 Prusice ,2 Radějovice ,1 Říčany ,4 Senohraby ,8 Sluštice ,2 Strančice ,1 Struhařov ,5 Stříbrná Skalice ,4 Sulice ,3 Světice ,7 Svojetice ,7 Štíhlice ,6 Tehov ,6 Tehovec ,6 Velké Popovice ,8 Vlkančice ,2 Všestary ,7 Výžerky ,1 Vyžlovka ,7 Zvánovice ,8 SO ORP Říčany ,1 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Migrační saldo ve SO ORP Říčany začalo strmě stoupat v roce 1996 a jeho pokles byl zaznamenán v roce Hrubá míra přirozeného přírůstku mírně vzrostla až v roce 2004, do té doby se nacházela v záporných hodnotách. 50 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

57 Graf 9.2.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Říčany Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ ZEMŘELÍ) / ss * Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k a k daného roku. V letech všechny obce SO ORP Říčany zaznamenaly příliv obyvatel, nejméně pak Radějovice, Křížkový Újezdec, Sluštice, Pětihosty, Klokočná, Doubek, Štíhlice, Černé Voděrady, Konojedy, Oplany, Prusice, Nučice, Výžerky, Oleška a Vlkančice. Naopak nejvíce obyvatel migrací získaly Říčany. Migrační saldo v obcích SO ORP Říčany v letech znázorňuje následující mapa. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 51

58 Mapa 9.1: Migrační saldo v letech Věková struktura Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy, je věková struktura obyvatelstva. Věkové složení obyvatelstva kraje se za posledních deset let změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku a rostoucí složkou obyvatelstva v poproduktivním věk. Na stárnutí populace měla podíl především nižší porodnost, zejména v devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech. SO ORP Říčany však nekopíruje celokrajský trend, neboť zde nedochází k tak radikálnímu snížení podílu dětské složky. Ztráta obyvatelstva v předproduktivním věku (0 14 let) byl zaznamenána téměř ve všech správních obvodech Středočeského kraje (celkově -0,4 %). Naopak růst je zaznamenán u skupiny obyvatelstva nad 65 let (0,6 %), tento vývoj je ovlivněn stárnutím obyvatelstva a snižujícím se počtem narozených dětí. Správními obvody ORP s nejvyšším podílem občanů ve věku 65 let a více jsou Poděbrady, Čáslav, Vlašim a Votice. Podrobnější informace za Středočeský kraj se nachází v tabulce v příloze (Tabulka P 9. 3) Věková strukturu obyvatelstva ve SO ORP Říčany se liší od celokrajského trendu, neboť dochází k růstu obyvatel v předproduktivním věku (celkově o 2,5 %), značné přírůstky byly zaznamenány v obcích Herink, Louňovice, Pětihosty, Popovičky a Tehovec. Naopak úbytek obyvatelstva 52 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

59 v postproduktivním věku (celkově -1,3 %) byl nejvíce znatelný v obcích Pětihosty, Herink a Nupaky. Index stáří správního obvodu dosáhl v roce 2011 hodnoty 69,9 (v roce 2001 tato hodnota činila 89), tj. na jedno dítě ve věku 0 14 let připadá 0,69 seniorů (65 let a více). V porovnání s celokrajskými výsledky se jedná o hodnotu výrazně podprůměrnou. Tabulka 9.2.3: Věková struktura v obcích SO ORP Říčany [%] Obec a více Index stáří Rozdíl Rozdíl Rozdíl 2001 Babice 19,3 22,0 2,6 67,0 70,8 3,8 13,6 7,2-6,4 70,6 32,7 Březí 16,5 18,8 2,2 72,0 70,1-1,9 11,4 11,1-0,3 69,0 59,0 Černé Voděrady 17,1 14,2-2,8 59,1 66,8 7,7 23,8 19,0-4,9 139,6 133,3 Čestlice 13,1 16,1 3,0 78,8 70,1-8,7 8,1 13,8 5,7 62,3 85,7 Dobřejovice 15,2 18,5 3,3 74,1 72,7-1,4 10,8 8,8-1,9 70,9 47,7 Doubek 15,8 21,9 6,1 69,7 67,4-2,4 14,5 10,7-3,7 91,7 49,0 Herink 16,7 26,2 9,5 66,7 69,5 2,8 16,7 4,4-12,3 100,0 16,7 Hrusice 18,1 21,5 3,4 70,9 67,6-3,3 11,0 10,9-0,1 60,9 50,7 Jevany 14,7 16,1 1,4 67,0 66,4-0,6 18,4 17,5-0,8 125,4 109,2 Kaliště 14,6 18,5 4,0 63,3 67,6 4,3 22,2 13,9-8,3 152,2 75,0 Kamenice 19,1 19,0-0,1 71,4 68,6-2,8 9,5 12,4 2,9 49,4 65,1 Klokočná 14,3 20,8 6,5 68,2 67,3-0,9 17,5 11,9-5,6 122,7 57,4 Konojedy 18,3 23,1 4,8 70,7 69,2-1,5 11,0 7,7-3,3 60,0 33,3 Kostelec nad Černými lesy 16,1 15,5-0,6 69,8 69,2-0,6 14,0 15,3 1,2 86,8 98,4 Kostelec u Křížků 15,3 17,5 2,2 72,7 70,3-2,3 12,1 12,2 0,1 79,1 69,6 Kozojedy 13,8 18,3 4,5 69,5 67,3-2,2 16,7 14,5-2,3 121,4 79,3 Křenice 16,3 20,6 4,3 69,1 69,3 0,2 14,6 10,1-4,5 90,0 49,1 Křížkový Újezdec 14,6 15,2 0,6 64,2 71,2 7,0 21,2 13,6-7,5 145,0 90,0 Kunice 15,8 21,6 5,8 68,4 68,8 0,3 15,8 9,6-6,2 100,0 44,5 Louňovice 11,6 21,3 9,7 71,0 69,8-1,2 17,5 8,9-8,6 151,1 41,8 Mirošovice 17,5 17,7 0,2 67,7 68,1 0,4 14,8 14,2-0,6 84,7 80,6 Mnichovice 15,5 20,2 4,7 69,5 66,7-2,7 15,1 13,1-2,0 97,3 64,9 Modletice 19,7 16,0-3,7 75,1 78,8 3,7 5,3 5,2 0,0 26,8 32,6 Mukařov 15,4 20,5 5,1 71,6 66,5-5,1 13,0 13,0 0,0 84,2 63,1 Nučice 17,5 12,4-5,1 73,0 73,7 0,7 9,5 13,8 4,3 54,2 111,4 Nupaky 19,8 21,6 1,8 63,5 73,8 10,2 16,7 4,6-12,0 84,2 21,5 Oleška 14,9 13,8-1,1 65,0 70,8 5,8 20,1 15,4-4,8 135,2 111,3 Ondřejov 14,6 17,3 2,7 68,2 66,8-1,4 17,2 15,8-1,4 117,8 91,3 Oplany 4,9 11,4 6,5 77,0 67,1-10,0 18,0 21,5 3,5 366,7 188,9 Pětihosty 19,4 28,4 9,0 57,1 66,7 9,5 23,5 4,9-18,6 121,1 17,2 Petříkov 16,4 17,3 1,0 71,5 71,3-0,2 12,1 11,4-0,7 74,1 65,8 Popovičky 16,9 25,3 8,4 68,2 67,3-0,9 14,9 7,4-7,5 88,5 29,3 Prusice 12,3 15,5 3,2 63,1 53,5-9,6 24,6 31,0 6,4 200,0 200,0 Radějovice 19,7 15,5-4,2 70,2 73,7 3,5 10,1 10,8 0,7 51,4 69,4 Říčany 15,1 17,5 2,3 70,5 68,1-2,3 14,4 14,4 0,0 95,2 82,5 Senohraby 12,3 16,3 4,0 70,5 66,6-3,9 17,3 17,2-0,1 141,1 105,6 Sluštice 17,4 14,6-2,8 72,7 71,1-1,6 9,9 14,3 4,4 56,6 97,9 Strančice 14,8 18,8 4,1 68,7 68,8 0,0 16,5 12,4-4,1 111,7 65,9 Struhařov 21,1 19,1-1,9 61,8 67,0 5,2 17,2 13,9-3,3 81,5 72,5 Stříbrná Skalice 18,3 16,7-1,6 68,2 69,1 0,9 13,5 14,2 0,7 74,0 85,0 Sulice 20,1 20,7 0,7 67,9 69,7 1,8 12,0 9,5-2,5 59,9 45,9 Světice 18,0 18,3 0,3 70,0 72,2 2,2 12,0 9,5-2,5 66,7 51,8 Svojetice 18,1 19,9 1,9 69,8 67,5-2,4 12,1 12,6 0,5 67,1 63,2 Štíhlice 18,3 15,9-2,4 69,7 68,8-0,9 11,9 15,2 3,3 65,0 95,5 Tehov 19,3 18,9-0,4 71,3 66,2-5,1 9,4 14,9 5,5 48,6 79,1 Tehovec 14,8 22,8 8,0 69,9 68,0-2,0 15,3 9,2-6,1 103,1 40,4 Velké Popovice 16,0 21,0 5,0 70,6 67,0-3,6 13,4 12,0-1,4 83,6 57,0 Index stáří 2011 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 53

60 <= Počet obyvatel Obec a více Index stáří Rozdíl Rozdíl Rozdíl 2001 Vlkančice 10,3 10,6 0,2 65,5 69,0 3,5 24,1 20,4-3,7 233,3 193,3 Všestary 16,0 21,0 5,0 67,8 66,1-1,6 16,2 12,8-3,4 101,4 61,1 Výžerky 16,5 18,2 1,7 60,8 67,4 6,6 22,7 14,4-8,3 137,5 79,2 Vyžlovka 12,6 13,2 0,6 67,5 72,7 5,2 19,9 14,1-5,8 157,9 107,1 Zvánovice 16,3 17,2 0,9 64,8 67,8 3,0 18,9 15,0-3,9 116,3 87,5 SO ORP Říčany 16,0 18,5 2,5 69,8 68,6-1,1 14,2 12,9-1,3 89,0 69,9 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Index stáří 2011 Prognóza Zatímco v roce 2000 byla ve SO ORP Říčany nejpočetnější věkovou skupinou lidé ve věku let a 45 54, v roce 2010 to byli lidé ve věku let. Lze předpokládat, že do roku 2030 dojde k razantnímu snížení věkových složek let a 35 39, zároveň dojde k redukci dětské složky ve společnosti a k nárůstu osob ve věku let. Nejpočetnější skupinou obyvatel se stanou lidé ve věku let. Graf 9.2.3: Rozložení obyvatel SO ORP Říčany dle věkových skupin v letech 2000, Věkové skupiny Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Z demografické prognózy SO ORP Říčany vyplývá, že v roce 2030 dojde k nárůstu obyvatel starších 65 let z 12,6 % v roce 2010 na 18,3 % obyvatel v roce Oproti tomu se sníží podíl obyvatel v produktivním věku z 69,9 % v roce 2010 na 63,8 % obyvatel v roce Očekává se mírné zvýšení podílu dětské složky z 17,5 % v roce 2010 na 17,8 % v roce PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

61 Tabulka 9.2.4: Rozložení obyvatel SO ORP Říčany dle věkové struktury v roce 2010, 2030 Věková struktura Absolutně Relativně (%) Absolutně Relativně (%) Dětská složka (0-14 let) , ,8 Produktivní věk (15-64 let) , ,8 Senioři (65+) , ,3 Celkem Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Dle následující věkové pyramidy, která zachycuje stav populace SO ORP Říčany v letech 2010 a 2030, jsou patrné značné změny v rozložení jednotlivých věkových skupin společnosti. Zatímco v produktivní složce obyvatel dojde k výraznému snížení počtu obyvatel, v poproduktivní složce je patrný její nárůst. Nárůst bude zaznamenán také v dětské složce, krom věkové skupiny 0 4 let, kde je očekáván pokles počtu obyvatel. Je zvláštností, že vývoj počtu obyvatel SO ORP Říčany nekopíruje celospolečenský jev, neboť nedochází k radikálnímu poklesu dětské složky a také poměr zastoupení počtu mužů a žen je téměř stejné. Graf 9.2.4: Věková pyramida SO ORP Říčany pro roky 2010 a 2030 Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Vzdělanostní struktura obyvatel Nejvyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním měl v rámci Středočeského kraje v roce 2011 SO ORP Černošice (21,1 %), kde byl také zaznamenán největší nárůst vysokoškolsky vzdělaných obyvatel od roku 2001 do roku 2011 (o 9,7 %). Nejnižší nárůst pak zaznamenal SO ORP Neratovice (2,8 %) a Slaný (2,8 %). Značný nárůst obyvatel bez vzdělání byl zaznamenán ve SO ORP Votice (o 0,5 %) a došlo zde také k nejznačnějšímu snížení obyvatel se základním nebo nedokončeným vzděláním (- 7,1 %). Ve SO ORP Říčany došlo ke snížení počtu osob se základním vzděláním (- 5,8 %), zároveň zde došlo také ke snížení osob s vyučením či středním odborným vzděláním bez maturity (- 8,3 %). Počet obyvatel se středoškolským vzděláním s maturitou se ve sledovaném období ve SO ORP Říčany zvýšil o 6,6 % a počet osob s vysokoškolským vzděláním je druhý nejvyšší PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 55

62 v kraji (17,4 %). Vzdělanostní strukturu všech SO ORP Středočeského kraje uvádí tabulka v příloze (Tabulka P 9. 4). Ve všech obcích SO ORP Říčany došlo ke snížení počtu obyvatel bez základního včetně neukončeného vzdělání, a to o 2 %. K růstu počtu osob s vyučením a středním odborným bez maturity došlo ve dvou obcích, a to v obci Štíhlice (o 1,3 %) a Vlkančice (4,6 %), naopak ke značenému došlo v obci Herink (- 32,3 %), kde však byl zaznamenán nejcitelnější nárůst počtu obyvatel s úplným středním a vyšším odborným vzděláním (o 26,2 %) a také počet osob s vysokoškolským vzděláním (o 21,9 %). Vývoj vzdělanostní struktury ve SO ORP Říčany je uveden v tabulkách v příloze (Tabulka P 9. 5), vývoj vysokoškolsky vzdělaných osob pak v následující tabulce. Tabulka 9.2.5: Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí v obcích SO ORP Říčany Obec Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Počet vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel starších 15let [%] Rozdíl Rozdíl Babice ,9 20,3 11,3 Březí ,7 14,2 8,5 Černé Voděrady ,6 7,0 1,4 Čestlice ,7 17,7 8,1 Dobřejovice ,6 14,2 4,6 Doubek ,7 12,6 7,9 Herink ,7 21,4 19,7 Hrusice ,7 13,9 7,2 Jevany ,7 14,1 5,3 Kaliště ,7 7,4 0,7 Kamenice ,2 18,3 7,0 Klokočná ,1 14,5 8,5 Konojedy ,0 6,7 0,7 Kostelec nad Černými lesy ,2 10,8 2,6 Kostelec u Křížků ,2 13,1 6,9 Kozojedy ,7 7,2 4,5 Křenice ,9 16,1 12,3 Křížkový Újezdec ,4 13,1 9,7 Kunice ,2 17,8 8,6 Louňovice ,1 20,9 12,8 Mirošovice ,6 13,7 7,1 Mnichovice ,4 19,6 7,2 Modletice ,4 7,2 3,8 Mukařov ,1 15,4 5,4 Nučice ,6 6,1 2,5 Nupaky ,1 19,9 10,8 Oleška ,2 6,1 2,9 Ondřejov ,9 17,9 4,9 Oplany ,7 12,9 11,1 Pětihosty ,5 17,8 15,3 Petříkov ,2 10,9 4,7 Popovičky ,2 26,0 15,9 Prusice ,0 0,0 0,0 Radějovice ,3 15,7 10,4 Říčany ,8 20,4 6,6 Senohraby ,8 15,2 4,3 Sluštice ,6 7,1 1,5 Strančice ,7 15,3 6,6 Struhařov ,9 10,8 4,9 56 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

63 Obec Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Počet vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel starších 15let [%] Rozdíl Rozdíl Stříbrná Skalice ,1 6,6 2,5 Sulice ,5 21,2 9,7 Světice ,9 22,3 11,4 Svojetice ,6 11,6 8,0 Štíhlice ,5 6,0 1,5 Tehov ,2 15,9 7,8 Tehovec ,2 13,4 5,2 Velké Popovice ,0 15,4 7,4 Vlkančice ,3 15,0 4,7 Všestary ,4 17,3 7,9 Výžerky ,5 5,6 3,1 Vyžlovka ,3 11,8 5,5 Zvánovice ,6 10,6 7,1 SO ORP Říčany ,8 16,3 6,4 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB Občanská vybavenost struktura a rozmístění Školství Ve 29 obcích SO ORP Říčany (z celkového počtu 52) se nachází školská zařízení, přičemž z toho 44 mateřských škol (celková kapacita 2 436), 20 základních škol (celková kapacita 4 116), 2 základní umělecké školy (celková kapacita 820) a 6 středních škol (celková kapacita 1 386) z toho 3 gymnázia, střední odborná škola stravování, odborné učiliště). Velkým problémem obcí sousedících s obcí Říčany je nedostatek míst v mateřských a zejména základních školách. Dle tvrzení starostů bude mít obec Říčany v dohledné době místa v základních školách pouze pro své děti. Toto je závažná hrozba zejména pro menší okolní obce, které nedisponují vlastními základními a mateřskými školami (např.: Ondřejov, Kaliště, Zvánovice, atd.). Seznam všech školních zařízení jednotlivých obcí SO ORP Říčany je uveden v tabulce v příloze (Tabulka P 9. 6). Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Na území SO ORP Říčany funguje celkem 9 zařízení sociálních služeb a 139 zařízení zdravotních služeb. Největší koncentrace těchto zařízení je v obci Říčany, kde se nachází dům s pečovatelskou službou, dům pro seniory, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, 2 sociální poradny, dům s pečovatelskou službou a celkem 69 zařízení v oblasti zdravotních služeb (Nemocnice, Odborné léčebné ústavy (mimo léčeben dlouhodobě nemocných, Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé, Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa aj.). Kromě Říčan fungují zařízení sociální péče ve 4 dalších obcích, jedná se o domov pro seniory, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, sociální poradny a domy s pečovatelskou službou. Zdravotnická zařízení se, kromě Říčan, nachází ve 20 dalších obcích, jedná se nejčastěji o samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, pro děti a dorost, ordinace praktického lékaře stomatologa apod. V 15 obcích nefunguje ani jedno zařízení sociálních nebo zdravotních služeb a obyvatelé jsou nuceni dojíždět do okolních obcí. Seznam všech zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče jednotlivých obcí SO ORP Říčany je uveden v příloze (Tabulka P 9. 7). Veřejný a kulturní život obcí Zařízení sportovní vybavenosti jsou koncentrována ve městě Říčany, jsou zde dva fotbalové týmy a Říčany stále udržují tradici skautingu a působí zde Klub českých turistů Říčany. Město pořádá PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 57

64 různorodé akce např. Starák Fest, či Říčanský nos. Západně od Masarykova náměstí se nachází turisticky atraktivní zřícenina hradu Říčany, sloup se sochou Panny Marie na Masarykově náměstí, nebo Park Antonína Švehly. Ve městě se nachází významné kulturní zařízení v regionu. Konají se zde koncerty, divadelní představení, společenské akce, pořady místních sdružení, semináře a další akce. Městské kulturní středisko pořádá jazykové, hudební, taneční a další vzdělávací kurzy. V celém SO ORP lze sledovat aktivitu místní spolků (např. sbory dobrovolných hasičů či fotbalové kluby). 9.4 Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území sociální rizika Z důvodu stárnutí obyvatelstva v řešeném území se může v budoucnu objevit problém s nedostatečnou kapacitou zařízení sociálních služeb. 9.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Dobrá dostupnost hlavního města Prahy s nadstandardním spektrem služeb Příznivá věková struktura obyvatelstva Příznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva PŘÍLEŽITOSTI Zlepšení občanské vybavenosti obcí pro stabilizaci obyvatel Zlepšení vzhledu všech obcí ve SO ORP Využití migračního potenciálu atraktivního a dostupného území - zvyšování počtu obyvatel vlivem migrace. SLABÉ STRÁNKY Rozvoj vybavenosti neodpovídá nárůstu počtu obyvatel (zejména v kontaktním území Prahy) Málo obyvatel stěhujících se do východní části SO ORP HROZBY nedostatečné kapacity sociálních služeb v souvislosti se stárnutím obyvatelstva 58 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

65 10 Bydlení Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení Domovní a bytový fond a jeho struktura Domovní fond V Středočeském kraji nebyl v letech zaznamenán výraznější nárůst počtu bytových domů. Rodinné domy zaznamenaly růst o , k největšímu nárůstu došlo ve SO ORP Černošice, k nejnižšímu pak ve SO ORP Vlašim a Votice. Tabulky s jednotlivými údaji vztahujícími se k domovnímu fondu v rámci Středočeského kraje jsou uvedeny v příloze (Tabulka P 10. 1). Výstavba rodinných domů v rámci SO ORP Říčany vzrostla ve sledovaném desetiletém období o 37,2 %. Absolutní nejznačnější nárůst byl v obci Nupaky, nejvýraznější relativní nárůst počtu rodinných domů byl v Říčanech. Počet bytových domů vzrostl za toto období o 72,2 %. Absolutně nejvíce opět v obci Nupaky a v relativních počtech v Říčanech. Tabulka : Domovní fond v obcích SO ORP Říčany Obec Bytové domy 2001 Rok Bytové domy 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%] Rodinné domy 2001 Rok Rodinné domy 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%] Babice , ,0 Březí , ,7 Černé Voděrady ,5 Čestlice , ,2 Dobřejovice , ,2 Doubek , ,0 Herink ,5 Hrusice , ,0 Jevany , ,5 Kaliště , ,3 Kamenice , ,9 Klokočná ,9 Konojedy , ,8 Kostelec nad Černými lesy , ,6 Kostelec u Křížků ,2 Kozojedy , ,1 Křenice , ,7 Křížkový Újezdec ,4 Kunice , ,8 Louňovice , ,6 Mirošovice , ,6 Mnichovice , ,9 Modletice , ,7 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 59

66 Obec Bytové domy 2001 Rok Bytové domy 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%] Rodinné domy 2001 Rok Rodinné domy 2011 Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%] Mukařov , ,7 Nučice , ,3 Nupaky , ,7 Oleška , ,0 Ondřejov , ,4 Oplany ,0 Pětihosty , ,1 Petříkov , ,0 Popovičky ,1 Prusice ,2 Radějovice ,3 Říčany , ,4 Senohraby , ,9 Sluštice , ,5 Strančice , ,5 Struhařov , ,4 Stříbrná Skalice , ,7 Sulice , ,4 Světice , ,5 Svojetice ,7 Štíhlice , ,5 Tehov , ,5 Tehovec ,8 Velké Popovice , ,4 Vlkančice ,4 Všestary , ,0 Výžerky ,6 Vyžlovka , ,4 Zvánovice ,2 SO ORP Říčany , ,2 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Bytový fond Počet obydlených bytů ve Středočeském kraji v letech celkově vzrostl o 11 %. Největší nárůst zaznamenal SO ORP Černošice ( bytových jednotek, 45,7 %) a Lysá nad Labem (2 529 bytových jednotek, 42,2 %). Ve SO ORP Říčany došlo k nadprůměrnému nárůstu počtu obydlených bytů v rámci kraje (o 36 %). Počet obydlených bytů v letech 2001 a 2011 ve SO ORP Středočeského kraje uvádí Tabulka P 10.2 v příloze. Ve sledovaném období přibylo ve správním území ORP Říčany obydlených bytů (o 36 %). Největší absolutní nárůst počtu obydlených bytů byl zaznamenán v Říčanech a nejznačnější relativní nárůst v obci Nupaky. K úbytku počtu obydlených bytů došlo pouze v obci Oplany (-2 bytové jednotky, - 7,1 %). Přehled obydlených bytů v jednotlivých obcích SO ORP Říčany uvádí následující tabulka. Tabulka : Obydlené byty v obcích SO ORP Říčany Obec Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Obydlené byty 2001 Obydlené byty 2011 Absolutně Relativně [%] Babice ,7 Březí ,6 60 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

67 Obec Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Obydlené byty 2001 Obydlené byty 2011 Absolutně Relativně [%] Černé Voděrady ,4 Čestlice ,6 Dobřejovice ,8 Doubek ,1 Herink ,7 Hrusice ,5 Jevany ,2 Kaliště ,9 Kamenice ,6 Klokočná ,6 Konojedy ,4 Kostelec nad Černými lesy ,1 Kostelec u Křížků ,0 Kozojedy ,5 Křenice ,5 Křížkový Újezdec ,4 Kunice ,8 Louňovice ,4 Mirošovice ,3 Mnichovice ,9 Modletice ,0 Mukařov ,6 Nučice ,3 Nupaky ,7 Oleška ,7 Ondřejov ,6 Oplany ,1 Pětihosty ,9 Petříkov ,8 Popovičky ,4 Prusice ,7 Radějovice ,2 Říčany ,6 Senohraby ,7 Sluštice ,6 Strančice ,8 Struhařov ,2 Stříbrná Skalice ,6 Sulice ,4 Světice ,9 Svojetice ,3 Štíhlice ,0 Tehov ,0 Tehovec ,2 Velké Popovice ,2 Vlkančice ,6 Všestary ,1 Výžerky ,3 Vyžlovka ,9 Zvánovice ,8 SO ORP Říčany ,0 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 61

68 10.2 Stáří a kvalita bytového fondu Ve SO ORP Říčany bylo v roce 2001 evidováno celkem domů. Nejvíce z nich bylo postaveno v letech (22,5 %, v Říčanech je pak 32 % takovýchto domů). Naopak poměrně nízký počet domů pochází z let (6,3 %). Tabulky vztahující se ke stáří domovního fondu jednotlivých obcí správního obvodu Říčany jsou uvedeny v příloze (Tabulka P obsahuje údaje v absolutních hodnotách, Tabulka P hodnoty v procentuálním vyjádření) Dostupnost bydlení a vlastnictví bytů V rámci Středočeského kraje ubývá vlastnictví bytů nájemní a družstevní, naopak roste podíl osobního vlastnictví a bytů ve vlastním domě. Poměrně významný nárůst podílu osobního vlastnictví zaznamenaly v letech všechny SO ORP Středočeského kraje. Nejvýraznější změny ve vlastnické struktuře proběhly ve SO ORP Kladno, kde značně vzrostl podíl osobního vlastnictví a výrazně klesl podíl nájemního a družstevního vlastnictví. Tabulka s údaji vztahujícími se k vlastnictví bytů za jednotlivé SO ORP v Středočeském kraji je uvedena v příloze (Tabulka P 10. 5). V rámci SO ORP Říčany došlo k úbytku bytů družstevních (- 61,3 %) a nájemních (-18 %). Naopak vzrostl podíl bytů ve vlastním domě a nejvýrazněji pak v osobním vlastnictví. Ten se z hlediska relativních hodnot nejvýrazněji zvýšil v obcích Nupaky, Dobřejovice a Kamenice. Struktura vlastnictví bytového fondu v obcích SO ORP Říčany je uvedena v příloze (Tabulka P 10. 6). V rámci kraje bylo v letech zaznamenáno snížení podílu domů v družstevním vlastnictví (-38 %) a ve vlastnictví státu a obcí (-32 %). Přírůstek z hlediska vlastnictví domů zaznamenaly kategorie fyzických osob (o 17 %), která vlastní nejvyšší počet domů v kraji a spoluvlastnictví vlastníků bytů (o bytů). Údaje o struktuře vlastnictví domů ve všech SO ORP Středočeského kraje jsou uvedeny v příloze (Tabulka P 10. 7). Ve SO ORP Říčany vlastní nejvyšší počet domů, stejně jako je tomu v rámci kraje, fyzické osoby. U této kategorie také došlo mezi lety k největšímu nárůstu z hlediska vlastnictví domů, kdy tyto osoby vlastnily v roce domů, o více než v roce Nejvýznamnější nárůst zaznamenaly obce Herink a Nupaky. Dále se zvýšil podíl vlastníků domů z řad spoluvlastníků bytových jednotek a kombinace vlastníků. Jak je zřejmé z tabulky v příloze (Tabulka P 10. 8), snížil se počet domů ve vlastnictví bytových družstev a podíl bytů ve vlastnictví státu či obce Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území V důsledku vznikající zástavby a rozdílného rozvoje jednotlivých částí území SO ORP Říčany hrozí vznik nových disparit nebo prohloubení těch stávajících. Rychlý rozvoj výstavby bytových domů a zástavby obecně může působit negativně na krajinný ráz SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Pozitivní složení bytového fondu (velký podíl nové výstavby). Bydlení v atraktivní krajině. Stabilizované bydlení v rodinných domech. Výstavba nových rodinných a bytových domů. Regulace bytové výstavby. PŘÍLEŽITOSTI Stárnutí domovního fondu. SLABÉ STRÁNKY Zaostávání rozvoje vybavenosti za rozvojem bytové výstavby. Špatný stavební stav některých objektů. HROZBY Výstavba bytových domů ve venkovském prostředí. Prohloubení, či vznik disparit vlivem rozdílného rozvoje jednotlivých částí území SO ORP. 62 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

69 11 Rekreace Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují Rekreační atraktivita a potenciál regionu Rekreační potenciál území je souhrn environmentálních, kulturních a socioekonomických faktorů určujících maximální schopnost území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura, která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Omezením rekreačního potenciálu jsou rekreační kapacity území, což je únosnost krajiny na základě její intenzity využívání rekreačního potenciálu. Tato kapacita je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz nebo tradice. Rekreační potenciál území představuje lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území na základě jeho charakteristik. Lokalizační podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Realizační podmínky cestovního ruchu představuje rekreační efekt a rekreační využitelnost území. Rekreační efekt je dán mírou využití potenciálních rekreačních schopností území. Tyto dvě podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Člení se na dopravní a materiálně technické předpoklady, čím se rozumí vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Důležitá je kapacita těchto zařízení pro množství zákazníků, kteří chtějí dané území navštívit. (BÍNA, 2010) SO ORP Říčany Město Říčany leží přibližně 20 km jihovýchodně od hlavního města Prahy. Území SO ORP Říčany je oblíbeným místem pro návštěvníky, nacházejí se zde cyklotrasy a trasy pro pěší turistiku. Za návštěvu stojí národní přírodní rezervace Voděradské bučiny s jednou z prvních naučných stezek v Čechách, městská památková zóna v Kostelci nad Černými lesy, ondřejovská hvězdárna, v jejíž blízkosti se vypíná nejvyšší bod celého bývalého okresu Praha-východ Pecný (546 m n. m.) a samotné město Říčany. Návštěvnost Nejvyšší návštěvnosti z hlediska počtu příjezdů hostů bylo v rámci kraje dosaženo ve SO ORP Poděbrady a Benešov. SO ORP Říčany dosahuje v rámci SO ORP Středočeského kraje nadprůměrné hodnoty návštěvnosti. Údaje o počtu příjezdů hostů a počtu přenocování ve SO ORP Středočeského kraje se nacházejí v příloze (Tabulka P 11. 1). PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 63

70 11.2 Rekreační infrastruktura Ubytovací kapacity Ubytovací kapacity jsou v rámci Středočeského kraje koncentrovány především ve SO ORP Benešov, Černošice a Rakovník. Ve SO ORP Říčany se nachází 28 ubytovacích zařízení s lůžky, území je tak v tomto ohledu na čtvrtém místě z 26 správních obvodů kraje. Počet ubytovacích kapacit a lůžek v jednotlivých správních obvodech je uveden v příloze (Tabulka P 11. 2). Turistické trasy, cyklotrasy Atraktivita území SO ORP Říčany pro provozování zejména cykloturistiky a také pěší turistiky je spojená s rozsáhlou sítí značených turistických tras a cyklotras, které jsou na daném území znázorněny v následující mapě. Mapa 11.1: Sítě cyklotras a turistických tras na území SO ORP Říčany pro rok 2012 Tabulka : A106 cyklotrasy a turistické trasy Cyklostezky a Turistické Cyklostezky a Turistické Obce Obce cyklotrasy trasy [km] cyklotrasy [km] trasy [km] [km] Babice 8,0 3,7 Oleška 3,3 6,2 Březí - 3,1 Ondřejov 26,1 7,6 Černé Voděrady 19,6 15,6 Oplany 4,6 2,4 Čestlice - 2,8 Pětihosty 0,0 - Dobřejovice - 4,6 Petříkov 2,3 3,8 Doubek 2,8 - Popovičky 0,2 4,0 Herink - 2,3 Prusice - - Hrusice 5,1 2,5 Radějovice 2,3 2,1 64 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

71 Cyklostezky a Turistické Cyklostezky a Turistické Obce Obce cyklotrasy trasy [km] cyklotrasy [km] trasy [km] [km] Jevany 15,4 14,3 Říčany 13,4 22,7 Kaliště 7,1 - Senohraby 5,0 1,7 Kamenice 23,9 15,2 Sluštice - - Klokočná 2,8 2,4 Strančice 2,3 11,2 Konojedy 4,3 3,1 Struhařov 2,1 6,8 Kostelec nad Černými lesy 13,9 8,2 Stříbrná Skalice 15,1 14,3 Kostelec u Křížků 5,6 1,3 Sulice 5,6 5,1 Kozojedy 7,0 3,1 Světice - - Křenice - 3,8 Svojetice 1,3 4,3 Křížkový Újezdec 3,1 3,9 Štíhlice 3,3 3,5 Kunice 7,6 6,0 Tehov 8,6 9,2 Louňovice 6,8 6,9 Tehovec 1,2 - Mirošovice 5,3 7,4 Velké Popovice 20,5 11,7 Mnichovice 8,0 4,5 Vlkančice 4,2 6,5 Modletice - 1,3 Všestary 0,4 - Mukařov 8,8 3,7 Výžerky 3,9 3,0 Nučice - 3,5 Vyžlovka 5,5 3,4 Nupaky - 2,2 Zvánovice 4,0 3,1 SO ORP Říčany celkem 155,0 125,5 Zdroj: Datový model, ÚAP Individuální rekreace Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet těchto objektů v obcích Stříbrná Skalice (149 objektů) a Velké Popovice (123 objektů). Údaje o množství objektů individuální rekreace v obcích SO ORP Říčany jsou uvedeny v tabulce v příloze (Tabulka P 11. 3) Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území Rizikem pro obyvatele je vedení cyklotras nebo cyklostezek na silnicích I., II. a III. třídy, popřípadě jejich křížení s těmito komunikacemi SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Možnost aktivní rekreace v zázemí hlavního města. Atraktivní krajinný ráz pro volnočasové aktivity. Dostatečné ubytovací kapacity. PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu. Rozšíření turistických tras. Rozvoj ubytovacích kapacit, případně i v menších sídlech, kde chybí. SLABÉ STRÁNKY Nedostatečná nabídka služeb pro cestovní ruch. Absence atraktivity nadregionálního významu. Nedostatečná nabídka programů při nepříznivém počasí. HROZBY Nedostatek finančních prostředků na zlepšení infrastruktury a služeb pro cestovní ruch. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 65

72 12 Hospodářské podmínky Tato část popisuje ekonomické podmínky na území SO ORP Říčany, a to jak z hlediska rozložení ekonomických aktivit v území, tak i z pohledu ekonomické aktivity obyvatel a jejich pozice na trhu práce (zohledňuje jejich trvalé bydliště). Rovněž je v potaz brána daňová výtěžnost SO ORP Říčany a jednotlivých obcí, což umožňuje podchytit vývoj největšího zdroje příjmů obecních rozpočtů Ekonomická funkce území Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Průměrná daňová výtěžnost správních obvodů Středočeského kraje v období let klesla, v roce 2011 dosáhla Kč na obyvatele. K absolutnímu nárůstu daňové výtěžnosti došlo nejvýrazněji ve SO ORP Kladno a Černošice, dále také ve SO ORP Benešov, Dobříš, Hořovice, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Poděbrady, Sedlčany a Vlašim. Naopak nejvýraznější pokles hodnot daňové výtěžnosti lze vysledovat ve SO ORP Mělník, Mladá Boleslav, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a Kolín. Daňová výtěžnost v přepočtu na obyvatele ve sledovaných letech nejvýrazněji vzrostla ve SO ORP Kladno a Kutná Hora, nejvýraznější pokles nastal ve SO ORP Mělník a Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Daňová výtěžnost na obyvatele dosahuje nejvyšších hodnot ve SO ORP Čáslav ( Kč na obyvatele v roce 2011), nejnižších hodnot bylo v roce 2011 dosaženo ve SO ORP Český Brod (8 800 Kč na obyvatele), Lysá nad Labem (8 800 Kč na obyvatele) a Neratovice (8 900 Kč na obyvatele). Tabulka : Daňová výtěžnost ve SO ORP Středočeského kraje (v tis. Kč) SO ORP Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) Rozdíl Rozdíl Benešov , , ,0 10,1 10,1-0,1 Beroun , ,9-678,4 9,2 9,1-0,1 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav , , ,5 9,9 9,1-0,8 Čáslav , , ,7 11,2 10,9-0,2 Černošice , , ,6 9,7 9,6-0,1 Český Brod , , ,6 9,3 8,8-0,5 Dobříš , , ,1 9,1 9,0-0,1 Hořovice , , ,4 9,0 9,1 0,1 Kladno , , ,0 9,6 10,1 0,6 Kolín , , ,8 10,8 10,2-0,5 Kralupy nad Vltavou , , ,5 10,0 9,7-0,3 Kutná Hora , , ,8 9,9 10,2 0,3 Lysá nad Labem , , ,7 8,7 8,8 0,1 Mělník , , ,0 10,9 9,5-1,4 Mladá Boleslav , , ,0 10,8 10,4-0,5 Mnichovo Hradiště , , ,4 9,7 9,4-0,3 Neratovice , , ,1 9,3 8,9-0,4 Nymburk , , ,2 9,5 9,2-0,3 Poděbrady , , ,4 10,0 10,1 0,1 Příbram , , ,8 9,9 9,6-0,3 Rakovník , , ,0 10,1 9,8-0,3 Říčany , , ,6 10,0 9,6-0,3 Sedlčany , , ,8 9,5 9,6 0,1 Slaný , , ,7 10,8 10,3-0,5 Vlašim , , ,1 10,1 10,2 0,1 66 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

73 SO ORP Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) Rozdíl Rozdíl Votice , , ,4 10,6 10,3-0,3 Středočeský kraj , , ,8 10,0 9,7-0,2 Zdroj dat: MF ČR; Bilance příjmů SO ORP Říčany patří mezi správní obvody s meziročním poklesem daňové výtěžnosti. Daňová výtěžnost na obyvatele je nejvyšší v obcích Čestlice (kde byl zároveň pokles mezi lety 2010 a 2011 nejvýraznější), Jevany, Kaliště, Modletice a Vlkančice. Obcemi s největším navýšením daňové výtěžnosti na obyvatele byly Tehov, Petříkov, Štíhlice, Louňovice a Jevany. Tabulka : Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Říčany (v tis. Kč) Obec Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) Rozdíl Rozdíl Babice 4 857, ,8 467,4 7,4 7,6 0,1 Březí 4 207, ,5-756,3 10,4 8,0-2,4 Černé Voděrady 2 889, ,9 86,2 10,2 9,5-0,7 Čestlice , , ,7 29,6 25,1-4,5 Dobřejovice 9 039, , ,4 10,0 8,7-1,4 Doubek 1 949, ,9 31,1 8,5 8,5 0,1 Herink 2 003, ,6 460,1 8,5 7,5-1,0 Hrusice 4 722, ,1 103,6 7,7 7,6-0,1 Jevany 7 840, , ,6 13,1 15,3 2,1 Kaliště 2 805, ,2-67,4 13,9 13,2-0,7 Kamenice , , ,0 8,7 9,2 0,5 Klokočná 1 400, ,1 86,8 6,8 6,7-0,1 Konojedy 1 892, ,0-50,0 7,8 7,9 0,2 Kostelec nad Černými lesy , , ,3 8,7 8,4-0,3 Kostelec u Křížků 4 376, ,0 379,1 7,7 8,2 0,6 Kozojedy 5 017, ,0 124,2 7,8 7,8 0,0 Křenice 3 384, ,7 71,6 7,0 6,8-0,2 Křížkový Újezdec 1 604, ,2 254,7 8,4 9,7 1,3 Kunice , , ,4 12,6 13,7 1,1 Louňovice 6 747, , ,7 8,1 10,5 2,3 Mirošovice 7 784, ,2 405,3 7,2 7,7 0,6 Mnichovice , , ,4 8,9 9,4 0,5 Modletice 9 049, , ,6 15,6 13,4-2,2 Mukařov , ,5 740,5 6,5 6,7 0,2 Nučice 2 847, ,9-20,2 8,0 8,0 0,0 Nupaky 5 224, , ,6 7,1 8,4 1,3 Oleška 7 496, ,6-123,0 8,6 8,3-0,2 Ondřejov , ,2-388,2 8,8 8,5-0,3 Oplany 1 020,8 977,6-43,2 12,6 12,4-0,2 Pětihosty 1 690, ,2-70,5 8,9 8,0-0,9 Petříkov 4 405, , ,2 9,6 12,2 2,6 Popovičky 2 852, ,6-271,3 9,5 8,3-1,2 Prusice 708,5 702,2-6,3 9,9 9,9 0,0 Radějovice 2 284, ,9 156,0 7,8 7,8 0,1 Říčany , , ,9 12,5 12,5 0,0 Senohraby 8 601, ,4 102,9 8,1 8,1 0,0 Sluštice 3 049, ,8-179,5 9,4 8,8-0,6 Strančice , ,2-805,4 10,0 9,7-0,3 Struhařov 4 960, ,1 478,5 7,3 8,0 0,6 Stříbrná Skalice , ,1 644,3 9,7 9,9 0,2 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 67

74 Obec Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) Rozdíl Rozdíl Sulice , , ,7 9,7 8,5-1,1 Světice 6 811, ,8 93,5 6,7 6,6-0,2 Svojetice 6 330, ,1-92,5 9,3 8,7-0,6 Štíhlice 1 363, ,3 313,6 9,8 12,2 2,4 Tehov 4 586, ,6 147,8 6,9 10,4 3,5 Tehovec 4 090, , ,5 10,1 8,0-2,0 Velké Popovice , ,1 976,5 8,2 8,7 0,5 Vlkančice 3 657, ,3 66,5 26,4 28,0 1,6 Všestary 4 684, ,8 569,5 7,0 7,4 0,4 Výžerky 1 168, ,3 32,0 9,6 9,2-0,5 Vyžlovka 5 468, ,0 60,0 8,8 9,4 0,5 Zvánovice 3 776, ,3-107,6 8,7 7,9-0,8 SO ORP Říčany , , ,6 10,0 10,0 0,0 Zdroj dat: MF ČR; Bilance příjmů 12.2 Struktura ekonomických subjektů V letech došlo ve SO ORP Středočeského kraje k poklesu počtu pracovních míst o 2,9 %, tedy o míst. Tento trend vznikl zejména v důsledku probíhající ekonomické recese. Správními obvody, jež ve sledovaných letech ve Středočeském kraji poskytovali nejvyšší počet pracovních míst, jsou SO ORP Mladá Boleslav, Kladno a Kolín, ve všech zmíněných správních obvodech došlo v tomto období k výraznému poklesu pracovních míst. Nejvyšší podíl na snížení počtu pracovních míst má SO ORP Lysá nad Labem (pokles o 16,5 %), dále také např. správní obvody obcí s rozšířenou působností Kralupy nad Vltavou, Neratovice či Slaný. Naopak nejvyšší nárůst počtu obsazených pracovních míst byl zaznamenán ve SO ORP Říčany (8,4 %) a Černošice (7,7 %), rovněž také ve správních obvodech Dobříš, Hořovice a Kutná Hora. Počet obsazených pracovních míst má zásadní vliv na pozici regionu v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených pracovních míst znamená posilování regionu. V obcích SO ORP Říčany došlo v letech k nárůstu počtu pracovních míst o Největší podíl na zvýšení počtu pracovních míst má obec Doubek, kde došlo k nárůstu počtu pracovních míst o 35, v relativním vyjádření se jedná o změnu 500 %. Počet obsazených pracovních míst ve SO ORP Středočeského kraje je uveden v příloze (Tabulka P 12. 1), počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Říčany je uveden v následující tabulce. Tabulka : Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Říčany Obec Počet obsazených pracovních míst Absolutní změna Relativní změna [%] Babice ,7 Březí ,8 Černé Voděrady ,7 Čestlice ,7 Dobřejovice ,5 Doubek ,0 Herink ,6 Hrusice ,6 Jevany ,9 Kaliště ,0 Kamenice ,0 Klokočná ,1 Konojedy ,0 Kostelec nad Černými lesy ,8 68 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

75 Obec Počet obsazených pracovních míst Absolutní změna Relativní změna [%] Kostelec u Křížků ,6 Kozojedy ,7 Křenice ,8 Křížkový Újezdec ,7 Kunice ,4 Louňovice ,5 Mirošovice ,4 Mnichovice ,6 Modletice ,6 Mukařov ,0 Nučice ,3 Nupaky ,1 Oleška ,3 Ondřejov ,9 Oplany ,0 Pětihosty ,0 Petříkov ,4 Popovičky ,1 Prusice ,0 Radějovice ,3 Říčany ,3 Senohraby ,8 Sluštice ,6 Strančice ,8 Struhařov ,8 Stříbrná Skalice ,6 Sulice ,0 Světice ,2 Svojetice ,1 Štíhlice Tehov ,9 Tehovec ,5 Velké Popovice ,2 Vlkančice ,1 Všestary ,8 Výžerky ,0 Vyžlovka ,0 Zvánovice ,3 SO ORP Říčany ,4 Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1.12 daného roku Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů (fyzických osob) k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity může být jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze považovat za druhou vlnu v případě poklesu pracovních míst a zaměstnanosti. Z důvodu ztráty zaměstnání se jeví začátek podnikání jako jedna z možností, jak si tuto ztrátu kompenzovat. V rámci Středočeského kraje došlo v letech k nárůstu míry podnikatelské aktivity na více než 195 podnikatelů na obyvatel (v roce 2011). SO ORP s dlouhodobě nejvyšší mírou podnikatelské aktivity jsou Říčany (240,4 v roce 2011). SO ORP s nejnižší mírou podnikatelské aktivity je dlouhodobě Slaný, v roce 2011 byla nižší míra podnikatelské aktivity dosažena pouze ve SO ORP Mladá Boleslav a Rakovník. Ve SO ORP Říčany má míra podnikatelské aktivity stále rostoucí trend, v roce 2011 dosáhla tato míra hodnoty 248,4. Nejlépe jsou na tom z hlediska míry podnikatelské aktivity obce Kaliště (299,5 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 69

76 v roce 2011), Radějovice (321,5 v roce 2011) a Tehov (361,2 v roce 2011). V poslední jmenované obci nastal nejvýraznější nárůst míry podnikatelské aktivity v rámci SO ORP Říčany jako celku. Nejmenší míru podnikatelské aktivity zaznamenaly v roce 2011 obce Tehovec (160 ), Pětihosty (192,1 ) a Křížkový Újezdec (182,3 ). Míra podnikatelské aktivity ve SO ORP Středočeského kraje je uvedena v příloze (Tabulka P 12. 2), míra podnikatelské aktivity jednotlivých obcí SO ORP Říčany je uvedena v tabulce níže. Tabulka : Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Říčany [ ] Obec Míra podnikatelské aktivity [ ] Babice 289,0 291,4 258,5 Březí 227,8 224,2 242,5 Černé Voděrady 212,0 245,7 230,0 Čestlice 231,2 221,1 229,5 Dobřejovice 227,0 235,1 236,1 Doubek 203,0 238,3 284,5 Herink 233,8 333,3 231,0 Hrusice 225,8 223,2 226,8 Jevany 311,5 286,3 272,4 Kaliště 311,1 308,1 299,5 Kamenice 227,4 236,8 242,5 Klokočná 244,4 293,4 283,8 Konojedy 197,5 190,0 241,4 Kostelec nad Černými lesy 216,3 218,8 226,9 Kostelec u Křížků 263,5 273,8 256,5 Kozojedy 218,0 231,2 238,6 Křenice 239,7 203,2 225,3 Křížkový Újezdec 186,2 172,6 182,3 Kunice 226,3 252,1 246,4 Louňovice 246,7 271,0 271,3 Mirošovice 203,4 219,3 233,5 Mnichovice 245,4 240,9 259,5 Modletice 249,0 226,1 250,0 Mukařov 265,2 241,5 245,3 Nučice 203,2 204,6 238,6 Nupaky 203,7 164,3 202,9 Oleška 189,7 199,4 203,8 Ondřejov 237,0 243,4 248,1 Oplany 173,2 178,1 202,5 Pětihosty 74,4 142,9 192,1 Petříkov 189,0 194,9 225,2 Popovičky 252,6 238,3 221,9 Prusice 250,0 214,9 253,5 Radějovice 316,5 316,8 321,5 Říčany 258,0 252,5 266,9 Senohraby 232,0 215,8 238,6 Sluštice 280,2 291,0 288,3 Strančice 230,8 235,2 246,2 Struhařov 207,7 212,4 244,2 Stříbrná Skalice 220,7 232,2 223,3 Sulice 231,0 227,7 270,0 Světice 230,3 231,3 233,6 Svojetice 240,3 254,9 270,9 Štíhlice 245,1 223,9 277,4 70 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

77 Obec Míra podnikatelské aktivity [ ] Tehov 212,7 208,3 361,2 Tehovec 204,8 239,0 160,0 Velké Popovice 202,0 212,5 225,4 Vlkančice 252,9 254,9 240,6 Všestary 230,6 266,3 256,0 Výžerky 215,0 244,7 213,7 Vyžlovka 202,3 206,1 255,5 Zvánovice 216,3 240,0 254,9 SO ORP Říčany 236,1 237,6 248,4 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k daného roku 12.3 Trh práce Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídka je představována potenciálními zaměstnanci. Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel let. Nepoměr mezi mírným poklesem relativního počtu zaměstnaných osob a významně rostoucí mírou zaměstnaných obyvatel ve věkové skupině let je dána postupným odchodem silných poválečných ročníků do ekonomické neaktivity v souběhu s tím, že se dostávají za hranici sledovaného věku let. Je pravděpodobné, že tento nepoměr bude působit i v následujících letech. Pokles míry zaměstnanosti nastal v letech ve všech SO ORP Středočeského kraje, nejvýraznější byl tento pokles ve SO ORP Mladá Boleslav. Nejnižší míra zaměstnanosti v rámci Středočeského kraje byla v roce 2011 zjištěna ve SO ORP Rakovník (61,7 %), dále také např. ve SO ORP Čáslav, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora a Mělník. Naopak nejvyšší míra zaměstnanosti byla v tomtéž roce ve SO ORP Černošice, (69,1 %), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (68,8 %) a Říčany (68,4 %). Správními obvody s nadprůměrnou mírou zaměstnanosti v rámci kraje jsou SO ORP Benešov, Beroun, Český Brod, Hořovice, Lysá nad Labem, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště a Vlašim. Míra zaměstnanosti ve SO ORP Středočeského kraje je uvedena v příloze (Tabulka P 12. 3). V rámci SO ORP Říčany došlo v letech k největšímu poklesu míry zaměstnanosti v obci Dobřejovice, Výžerky a Březí. K nejvýraznějšímu nárůstu míry zaměstnanosti došlo v obcích Křížkový Újezdec a Nučice. V roce 2011 byla míra zaměstnanosti nejvyšší v obci Popovičky (76,6 %), naopak nejnižší hodnota byla zjištěna v obci Prusice (52,6 %). Míru zaměstnanosti ve SO ORP Říčany v letech 2001 a 2011 uvádí následující tabulka. Tabulka : Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Říčany [%] Obec Míra zaměstnanosti [%] Babice 68,4 65,5 Březí 77,6 64,8 Černé Voděrady 68,1 59,2 Čestlice 72,1 67,7 Dobřejovice 76,7 62,8 Doubek 69,8 68,8 Herink 72,9 71,4 Hrusice 73,1 67,1 Jevany 72,9 67,2 Kaliště 70,0 61,0 Kamenice 73,5 71,1 Klokočná 70,5 70,4 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 71

78 Obec Míra zaměstnanosti [%] Konojedy 68,1 66,7 Kostelec nad Černými lesy 71,9 67,2 Kostelec u Křížků 73,4 71,5 Kozojedy 72,5 70,2 Křenice 71,2 67,2 Křížkový Újezdec 63,6 73,0 Kunice 73,1 70,7 Louňovice 76,8 65,9 Mirošovice 78,0 68,3 Mnichovice 73,6 67,7 Modletice 75,6 68,2 Mukařov 72,2 69,9 Nučice 63,0 72,0 Nupaky 77,0 65,3 Oleška 70,1 67,1 Ondřejov 74,0 71,8 Oplany 66,0 73,6 Pětihosty 64,3 69,1 Petříkov 72,5 73,5 Popovičky 69,5 76,6 Prusice 56,1 52,6 Radějovice 70,5 74,7 Říčany 73,1 67,9 Senohraby 70,7 72,0 Sluštice 69,7 71,4 Strančice 74,0 69,8 Struhařov 67,5 65,8 Stříbrná Skalice 67,9 65,4 Sulice 69,0 67,9 Světice 76,0 70,7 Svojetice 71,6 69,4 Štíhlice 61,8 61,1 Tehov 76,4 73,5 Tehovec 68,9 65,8 Velké Popovice 73,5 69,4 Vlkančice 71,9 66,3 Všestary 72,8 69,1 Výžerky 76,3 62,9 Vyžlovka 70,2 62,3 Zvánovice 67,2 65,5 SO ORP Říčany 72,6 68,4 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011 Míra nezaměstnanosti v rámci Středočeského kraje měla v období let kolísavý charakter, od roku 2008, kdy bylo dosaženo jejího minima, však dochází k stálému zvyšování hodnot, a to ve všech správních obvodech kraje. Zatímco na počátku sledovaného období dosahovala míra nezaměstnanosti SO ORP Středočeského kraje 5,3 %, v roce 2011 došlo ke zvýšení na 8,7 %. Tento růst je způsoben zejména ekonomickou recesí, která zasáhla celou republiku. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti v rámci kraje je sledována ve SO ORP Lysá nad Labem. Ve sledovaném období došlo k nejvýraznějšímu nárůstu míry nezaměstnanosti ve SO ORP Kolín a Neratovice, naopak nejpomalejší růst byl zaznamenán ve SO ORP Čáslav, Kralupy nad Vltavou a Vlašim. V letech v některých správních obvodech Středočeského kraje míra nezaměstnanosti klesá, či zůstává její hodnota nezměněna, viz příloha (Tabulka P 12. 4). 72 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

79 Míra nezaměstnanosti jednotlivých obcí SO ORP Říčany je v porovnání s krajskými hodnotami výrazně podprůměrná (zatímco krajský průměr dosahoval v roce ,7 %, hodnota v rámci SO ORP byla pouze 5,3 %). SO ORP Říčany kopírují krajský trend, od roku 2008 dochází rovněž v tomto regionu ke vzrůstajícím tendencím sledované veličiny. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti byla zjištěna ve SO ORP Nupaky, kde v roce 2011 dosahovala více než 27 %. Specifická situace nastala v případě obcí Pětihosty, Sluštice, Svojetice a Vyžlovka, v nichž byla míra nezaměstnanosti v roce 2011 nižší, než tomu bylo v roce V obci Prusice byla tato hodnota v obou letech stejná. Tabulka : Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Říčany [%] Obec Míra nezaměstnanosti [%] Babice 3,3 1,7 6,9 10,1 9,4 Březí 3,5 2,8 4,4 6,6 5,7 Černé Voděrady 5,6 4,1 3,6 6,7 9,7 Čestlice 2,2 1,7 3,1 1,9 3,6 Dobřejovice 1,8 1,9 2,8 4,2 5,3 Doubek 2,5 4,1 2,9 4,9 5,8 Herink 1,4 2,0 1,1 2,3 7,4 Hrusice 2,7 3,1 4,7 3,4 4,1 Jevany 4,4 3,1 3,7 6,8 6,2 Kaliště 5,1 3,5 4,6 8,6 12,0 Kamenice 1,7 1,6 3,2 4,5 4,7 Klokočná 2,6 2,1 4,5 8,0 7,8 Konojedy 5,1 5,6 6,7 7,9 7,9 Kostelec nad Černými lesy 2,8 2,7 3,9 5,2 5,0 Kostelec u Křížků 1,9 1,7 2,3 4,7 4,6 Kozojedy 4,0 4,1 6,1 7,5 6,6 Křenice 1,3 4,4 5,2 8,1 7,1 Křížkový Újezdec 0,3 3,9 4,6 4,2 4,5 Kunice 2,9 2,8 3,4 5,6 7,4 Louňovice 4,6 4,5 8,2 12,0 11,7 Mirošovice 1,8 1,3 1,9 4,2 4,3 Mnichovice 2,5 2,0 3,9 5,8 6,4 Modletice 2,2 3,1 5,5 4,2 3,7 Mukařov 2,7 2,2 3,7 4,5 5,5 Nučice 6,3 3,0 4,8 6,0 9,4 Nupaky 5,4 7,3 12,9 17,3 27,4 Oleška 3,5 3,2 4,1 5,7 5,1 Ondřejov 1,4 1,2 2,7 3,8 4,0 Oplany 2,9 1,8 8,1 4,2 3,1 Pětihosty 8,6 5,0 4,8 11,8 7,7 Petříkov 1,7 1,5 4,3 4,2 6,4 Popovičky 2,2 1,8 3,3 5,8 6,2 Prusice 1,3 6,0 1,7 4,7 1,3 Radějovice 2,8 5,6 6,9 8,3 9,8 Říčany 1,9 1,8 2,9 4,1 4,3 Senohraby 2,8 1,7 3,0 4,0 6,0 Sluštice 3,5 1,7 3,3 4,7 1,9 Strančice 3,1 2,7 3,3 5,2 5,4 Struhařov 2,2 2,0 5,3 6,7 6,9 Stříbrná Skalice 3,9 3,4 7,8 8,1 6,0 Sulice 2,2 2,5 3,7 6,2 5,2 Světice 1,7 2,0 3,0 5,1 5,7 Svojetice 5,3 4,3 5,3 6,8 5,0 Štíhlice 3,8 1,7 6,7 4,1 7,4 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 73

80 Obec Míra nezaměstnanosti [%] Tehov 3,0 1,4 4,8 6,7 7,6 Tehovec 3,0 1,9 6,6 4,5 11,3 Velké Popovice 1,7 1,8 3,4 4,9 5,0 Vlkančice 1,7 3,3 5,0 8,7 5,7 Všestary 3,2 1,0 3,6 6,2 5,0 Výžerky 6,4 1,8 1,4 5,3 8,9 Vyžlovka 4,7 1,8 5,5 4,2 4,2 Zvánovice 2,8 5,0 5,6 4,2 7,0 SO ORP Říčany 2,5 2,2 3,7 5,1 5,3 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika Podíl nezaměstnaných žen se ve všech správních obvodech Středočeského kraje v letech snížil, a to z 56,5 % na 49,9 %. Od roku 2010 je patrný opět mírný růst tohoto podílu, v roce 2011 bylo dosaženo hodnoty 50,7 %. K nejvýraznějšímu poklesu hodnot došlo ve SO ORP Sedlčany, kde je dlouhodobě tato míra podprůměrná v rámci krajského srovnání (v roce 2011 byla hodnota nejnižší v celém kraji). Naopak nejmenší pokles nastal ve SO ORP Český Brod, Příbram a Slaný. Z hlediska dlouhodobě nejnižšího podílu nezaměstnaných žen je na tom nejlépe SO ORP Příbram (46,1 % v roce 2011). Správními obvody, v nichž je míra nezaměstnanosti žen dlouhodobě nadprůměrná, jsou SO ORP Kralupy nad Vltavou, Mělník, Mnichovo Hradiště aj. Podíl nezaměstnanosti žen ve SO ORP Středočeského kraje je uveden v příloze (Tabulka P 12. 5). Sledovaný SO ORP Říčany patří mezi území s vyšším podílem nezaměstnaných žen, než je celokrajný průměr. V letech došlo k poklesu tohoto podílu z 57,3 % na 50,8 % s tím, že minima bylo, stejně jako v případě Středočeského kraje, dosaženo v roce 2010 (50,2 %). Nejpatrnější pokles byl ve sledovaných letech zaznamenán v obcích Herink, Prusice a Štíhlice, naopak k nejvýraznějšímu zvýšení hodnot došlo v obcích Křenice a Nupaky. Dlouhodobě nejvyšší podíl nezaměstnaných žen byl sledován v obcích Herink a Popovičky, nejnižší hodnoty byly zjištěny v obcích Křížkový Újezdec, Pětihosty a Výžerky. Tabulka : Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Říčany [%] Obec Podíl nezaměstnaných žen [%] Babice 72,5 57,7 47,2 40,0 40,0 Březí 54,1 36,7 58,4 53,0 50,5 Černé Voděrady 68,7 57,4 39,6 62,0 63,4 Čestlice 57,1 61,2 48,3 48,2 46,7 Dobřejovice 50,0 33,3 77,7 63,3 54,1 Doubek 60,0 45,0 72,4 33,3 47,4 Herink 100,0 100,0 100,0 90,0 51,5 Hrusice 56,7 59,2 50,0 60,2 64,4 Jevany 50,4 50,0 65,7 53,9 43,4 Kaliště 75,6 96,8 41,5 38,2 40,2 Kamenice 59,3 63,7 51,4 52,9 49,7 Klokočná 15,4 38,1 38,6 44,3 40,3 Konojedy 88,2 87,5 88,2 63,8 53,8 Kostelec nad Černými lesy 52,0 53,3 49,0 51,2 54,1 Kostelec u Křížků 50,9 55,1 41,2 34,8 19,1 Kozojedy 53,9 57,9 47,2 30,3 47,2 Křenice 35,0 65,7 69,6 65,0 71,3 Křížkový Újezdec 0,0 18,5 59,4 10,3 29,0 Kunice 45,8 54,9 59,8 50,2 65,6 Louňovice 62,7 66,7 62,9 47,1 53,9 74 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

81 Obec Podíl nezaměstnaných žen [%] Mirošovice 69,4 66,7 44,0 53,1 62,5 Mnichovice 53,1 55,3 47,9 42,4 45,9 Modletice 80,4 66,3 61,0 55,6 71,6 Mukařov 70,0 71,2 50,0 57,6 60,3 Nučice 33,6 33,9 42,9 39,8 34,0 Nupaky 28,1 53,5 64,5 62,7 65,8 Oleška 59,8 44,2 41,8 44,3 53,5 Ondřejov 67,4 57,3 48,4 52,5 56,9 Oplany 63,6 0,0 83,9 75,0 25,0 Pětihosty 38,5 8,7 0,0 59,3 34,3 Petříkov 26,3 51,5 51,1 38,0 50,0 Popovičky 89,5 100,0 82,8 74,5 83,3 Prusice 50,0 88,9 60,0 71,4 0,0 Radějovice 52,9 72,1 57,1 62,4 61,3 Říčany 58,9 57,3 50,3 53,4 50,3 Senohraby 57,4 69,4 53,1 45,5 43,7 Sluštice 29,0 38,2 31,3 16,3 43,2 Strančice 61,6 50,6 49,4 47,7 52,8 Struhařov 63,3 45,5 40,0 41,0 47,9 Stříbrná Skalice 61,3 59,5 52,6 47,2 46,2 Sulice 61,1 57,3 51,3 51,6 42,1 Světice 43,4 53,9 66,7 53,7 48,0 Svojetice 60,9 73,4 56,4 62,0 65,4 Štíhlice 80,0 54,5 63,6 33,3 22,4 Tehov 48,6 26,5 41,0 29,7 50,5 Tehovec 66,7 68,0 57,6 62,1 48,3 Velké Popovice 58,2 54,8 60,9 50,7 52,5 Vlkančice 77,8 50,0 59,3 76,6 93,5 Všestary 46,0 35,7 44,9 63,5 45,2 Výžerky 41,7 10,0 12,5 40,0 38,0 Vyžlovka 62,9 46,0 44,8 34,5 22,2 Zvánovice 67,4 75,6 57,0 52,2 54,3 SO ORP Říčany 57,3 56,9 51,9 50,2 50,8 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika Významným indikátorem trhu práce je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) na celkově nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje vážný sociální problém. U dlouhodobě nezaměstnané osoby je velmi těžký návrat zpět do práce a může dojít k negativním psychickým změnám, někdy i trvalým. V rámci Středočeského kraje došlo v období let k celkovému nárůstu míry dlouhodobé nezaměstnanosti, a to z 1,7 % na 2,7 %. Do roku 2009 docházelo k postupnému snižování hodnot (až na 1,2 % v roce 2009), poté se hodnoty opět zvyšují. Míra nezaměstnaných déle než 12 měsíců v rámci Středočeského kraje nejvýrazněji vzrostla ve SO ORP Český Brod, Dobříš, Kolín, Neratovice, Nymburk či Příbram. Dlouhodobě nejnižších hodnot je dosahováno ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Říčany a Votice. Údaje týkající se míry dlouhodobé nezaměstnanosti ve Středočeském kraji jsou uvedeny v příloze (Tabulka P 12. 6). V jednotlivých obcích SO ORP Říčany má míra dlouhodobé nezaměstnanosti proměnlivý charakter. Zatímco ve většině obcí docházelo v letech k jejímu nárůstu, některé obce naopak zaznamenaly pokles těchto hodnot. V roce 2011 představovala míra dlouhodobé nezaměstnanosti největší problém v obcích Louňovice (2,9 %), Babice (2,1 %) a Kaliště (2 %), nejnižší podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců byl zaznamenán v obcích Herink, kde je tato hodnota dlouhodobě nejnižší (po celé sledované období nabírá nulových hodnot), Konojedy, Křížkový Újezdec, Oplany či PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 75

82 Prusice (všechny 0 % v roce 2011). Míra dlouhodobé nezaměstnanosti jednotlivých obcí SO ORP Říčany je uvedena v následující tabulce. Tabulka : Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Říčany [%] Obec Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Babice 0,0 0,0 0,0 0,5 2,1 Březí 0,5 0,7 0,6 0,1 0,7 Černé Voděrady 1,5 0,9 0,1 0,3 0,7 Čestlice 0,0 0,4 0,6 0,4 0,5 Dobřejovice 0,0 0,0 0,0 0,2 0,3 Doubek 0,0 0,1 0,0 0,1 0,4 Herink 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Hrusice 0,5 0,3 0,7 0,8 0,8 Jevany 0,8 0,5 0,3 1,3 1,0 Kaliště 1,5 2,4 0,5 0,1 2,0 Kamenice 0,1 0,1 0,0 0,4 0,7 Klokočná 0,7 0,0 0,0 0,9 0,5 Konojedy 1,2 0,2 0,5 0,0 0,0 Kostelec nad Černými lesy 0,3 0,3 0,2 0,4 0,8 Kostelec u Křížků 0,0 0,2 0,0 0,2 0,6 Kozojedy 0,7 0,6 0,2 1,3 1,8 Křenice 0,0 0,8 1,6 1,5 1,6 Křížkový Újezdec 0,0 0,0 0,0 0,4 0,0 Kunice 0,3 0,6 0,1 0,4 0,7 Louňovice 0,9 0,9 1,1 1,4 2,9 Mirošovice 0,1 0,0 0,0 0,2 0,9 Mnichovice 0,4 0,3 0,3 0,7 1,2 Modletice 0,6 0,6 0,9 0,9 0,7 Mukařov 0,4 0,3 0,1 0,2 0,4 Nučice 0,6 0,2 0,6 0,3 0,4 Nupaky 0,2 0,0 0,0 1,7 1,0 Oleška 1,1 0,4 0,2 0,1 0,1 Ondřejov 0,2 0,0 0,0 0,4 0,3 Oplany 1,8 0,0 0,0 0,0 0,0 Pětihosty 0,2 2,6 0,0 0,0 1,3 Petříkov 0,1 0,0 0,0 0,2 0,8 Popovičky 1,4 0,5 0,0 0,2 1,0 Prusice 0,0 0,7 0,7 0,0 0,0 Radějovice 0,7 0,0 1,1 1,1 1,2 Říčany 0,2 0,1 0,1 0,2 0,4 Senohraby 0,3 0,3 0,0 0,4 1,0 Sluštice 1,4 0,0 0,0 0,3 0,3 Strančice 0,3 0,5 0,4 0,3 0,5 Struhařov 0,0 0,0 0,0 0,4 0,6 Stříbrná Skalice 0,4 0,2 0,2 1,4 1,2 Sulice 0,1 0,4 0,5 0,6 0,4 Světice 0,3 0,4 0,1 0,1 0,6 Svojetice 0,6 0,5 0,8 0,6 0,6 Štíhlice 0,8 0,0 0,0 0,0 0,3 Tehov 0,6 0,2 0,1 0,3 1,3 Tehovec 0,0 0,0 0,0 0,6 0,8 Velké Popovice 0,4 0,2 0,2 0,5 0,6 Vlkančice 0,0 0,0 0,0 0,7 1,9 Všestary 0,4 0,0 0,0 0,4 0,5 76 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

83 Obec Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] Výžerky 2,5 0,9 0,0 0,0 0,7 Vyžlovka 1,0 0,3 0,1 0,5 0,6 Zvánovice 0,7 0,7 1,2 0,3 0,2 SO ORP Říčany 0,3 0,2 0,2 0,4 0,7 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika Do roku 2008 počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo ve Středočeském kraji klesal, avšak v důsledku ekonomické krize došlo od roku 2009 k velkému nárůstu tohoto počtu, a to z 1,5 nezaměstnaných na jedno pracovní místo v roce 2008 na 13,7 nezaměstnaných osob na jedno pracovní místo v roce V tomto roce byla situace z pohledu nezaměstnaných na jedno pracovní místo nejhorší ve SO ORP Votice (46,1) a Sedlčany (42,3). Naopak nejlepší situace nastala v tomto roce ve SO ORP Říčany (3,7), kde dlouhodobě na jedno pracovní místo připadá nejnižší počet osob, dále také SO ORP Černošice (6,7) či Vlašim (7,5). Od roku 2011, ve srovnání s rokem 2010, dochází v průměru opět k poklesu počtu nezaměstnaných osob na jedno pracovní místo, výjimku tvoří SO ORP Čáslav, Černošice, Kladno, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Neratovice, Nymburk, Rakovník a Vlašim, v nichž se počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo v letech 2010 a 2011 zvýšil. V roce 2011 bylo nejvyšších hodnot dosaženo ve SO ORP Votice (36,3), Český Brod (34,5) a Kladno (33,8). Tabulka : Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo ve SO ORP Středočeského kraje SO ORP Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo Benešov 1,4 1,0 5,4 8,7 8,7 Beroun 1,4 1,4 9,8 25,6 21,5 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav 0,7 0,5 1,2 8,5 6,8 Čáslav 4,4 2,6 13,1 12,6 13,4 Černošice 0,7 0,8 3,6 6,7 8,2 Český Brod 6,5 4,6 11,7 36,9 34,5 Dobříš 3,1 2,4 11,9 27,3 17,0 Hořovice 0,4 0,4 3,5 8,3 4,1 Kladno 3,9 3,4 17,3 30,4 33,8 Kolín 3,1 2,4 10,5 18,3 17,2 Kralupy nad Vltavou 2,4 2,2 5,0 11,0 20,1 Kutná Hora 3,2 1,5 10,8 9,8 11,3 Lysá nad Labem 1,2 1,0 5,9 13,5 10,3 Mělník 2,9 1,7 8,5 15,9 11,0 Mladá Boleslav 0,9 0,7 7,1 10,9 7,6 Mnichovo Hradiště 0,5 0,6 8,7 8,5 4,2 Neratovice 3,2 2,2 6,4 9,7 10,5 Nymburk 4,0 3,8 12,6 20,8 24,4 Poděbrady 4,7 5,7 22,6 28,1 27,2 Příbram 3,2 2,5 12,2 24,4 22,0 Rakovník 2,1 1,7 8,5 24,2 24,9 Říčany 0,6 0,4 1,7 3,7 2,3 Sedlčany 2,9 3,3 25,7 42,3 21,9 Slaný 3,4 3,4 10,9 19,1 16,0 Vlašim 2,8 2,2 8,4 7,5 7,8 Votice 3,1 2,4 9,2 46,1 36,3 Středočeský kraj 1,9 1,5 7,0 13,7 12,1 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika; roční průměry PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 77

84 Nejvýznamnější ekonomické subjekty Ve SO ORP Říčany se k nacházelo 20 ekonomických subjektů s 200 a více zaměstnanci. Téměř polovina z nich (9) sídlí přímo v obci Říčany. Největším je společnost BILLA, spol. s.r.o. sídlící v Modleticích a AGP PLUS SERVICE s.r.o. se sídlem v Kostelci nad Černými lesy. Společnost BILLA, spol. s.r.o. se zabývá maloobchodním prodejem převážně potravin a nápojů. Společnost AGP PLUS SERVICE s.r.o. je agenturou zprostředkovávající práci na přechodnou dobu. Největším zaměstnavatelem v obci Říčany je společnost Yusen Logistics (Czech) s.r.o. poskytující služby v oblasti skladování, dopravy, spedice, distribuce, kontraktní logistiky a logistického outsourcingu. Údaje o počtu zaměstnanců se vztahují k celé ČR. Tabulka : Přehled nejvýznamnějších ekonomických subjektů s 200 a více zaměstnanci sídlících ve SO ORP Říčany Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost BILLA, spol. s r. o. AGP PLUS SERVICE s.r.o. Kika Nábytek s.r.o. Mountfield a.s. REHAU, s.r.o. Modletice Kostelec nad Černými lesy Čestlice Mnichovice Čestlice Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách Činnosti agentur zprostředkujících práci na přechodnou dobu Maloobchod s nábytkem, svítidly a ostatními výrobky převážně pro domácnost ve specializovaných prodejnách Maloobchod s železářským zbožím, barvami, sklem a potřebami pro kutily Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Kategorie podle počtu zaměstnanců Yusen Logistics (Czech) s.r.o. Říčany Skladování Direct Parcel Distribution CZ s.r.o. Kastner + Öhler spol. s r.o. Modletice Ostatní vedlejší činnosti v dopravě Čestlice Maloobchod se sportovním vybavením KENVELO HOLDING a.s. Říčany Maloobchod s oděvy Oresi s.r.o. Phoenix-Zeppelin, spol. s r.o. STROJMETAL KAMENICE s.r.o. Teleplan Prague, s.r.o. Březí Modletice Kamenice Říčany Velkoobchod s nábytkem, koberci a svítidly Velkoobchod s těžebními a stavebními stroji a zařízením Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie Opravy počítačů a periferních zařízení XAVERgen, a.s. Říčany Chov drůbeže Baxter BioScience s.r.o. Jevany Výroba farmaceutických přípravků CGM Czech a.s. Jungheinrich (ČR) s.r.o. Říčany Modletice Výstavba bytových a nebytových budov Velkoobchod s ostatními stroji a zařízením Město Říčany Říčany Všeobecné činnosti veřejné správy Nemocnice Říčany a.s. Říčany Ústavní zdravotní péče Obchod s ostatními motorovými VOLVO Truck Czech s.r.o. Čestlice vozidly, kromě motocyklů Zdroj dat: Ústav územního rozvoje; data aktuální k Údaje o počtu zaměstnanců se vztahují k celé ČR PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

85 12.4 Hospodaření obcí Hospodaření obcí je hodnoceno dle ukazatele dluhové služby, podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům a dle celkové likvidity. Ukazatel dluhové služby vyjadřuje zadluženost obcí, počítá se jako podíl dluhové služby (např. úroky, splátky leasingu) na dluhové základně (daňové a nedaňové příjmy). Ministerstvo financí, které přijalo tento ukazatel usnesením č. 346 ze dne 14. dubna 2004, oznamuje obcím, u nichž hodnota ukazatele překročila hodnotu 30 %, tuto skutečnost a písemný požadavek na přijetí opatření k prevenci opětovného překročení v příštím období. V tomto požadavku Ministerstvo financí zváží všechny skutečnosti, které vedly k překročení této hranice. Ve SO ORP Říčany hodnotu 30 % překročily obce Dobřejovice, Jevany, Kunice, Radějovice a Sluštice. Výsledná hodnota ukazatele je jedním z možných kritérií, která používají orgány poskytující dotace při konečném výběru obcí, jež obdrží státní účelovou dotaci. Dalšími základními ukazateli hospodaření obcí jsou podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům a celková (běžná) likvidita. První ukazatel udává poměr zadlužení k celkovému majetku obce. Za rizikovou hodnotu je považována hodnota ukazatele větší, než 25 %. Ve SO ORP Říčany v roce 2011 tuto hodnotu překročily obce Kamenice, Klokočná, Mukařov, Ondřejov, Štíhlice, Všestary a Zvánovice. Celková likvidita definuje poměr, jakým je obec schopna krýt své krátkodobé závazky. Porovnávají se zejména prostředky na bankovních účtech a hotovost s krátkodobými závazky. Hodnota udává, kolikrát krátkodobé likvidní prostředky kryjí krátkodobé závazky, za rizikovou hodnotu se považuje hodnota menší nebo rovna 1. Tuto hodnotu v roce 2011 nepřekročily obce Křížkový Újezdec, Mukařov, Nučice, Ondřejov, Petříkov, Sulice a Zvánovice. Nejhorší výsledky byly zaznamenány u obce Kunice, kde je ukazatel dluhové služby roven téměř 121 %, a také hodnoty ukazatele podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům a celková likvidita se u této obce pohybovaly v obou letech poblíž rizikových hranic. Podrobnější hodnoty ukazatelů zobrazuje následující tabulka. Tabulka : Ukazatele hospodaření obcí ve SO ORP Říčany Obec Ukazatel dluhové služby Podíl cizích zdrojů k Celková likvidita (%) celkovým aktivům (%) Babice 6,6 8,1 7,7 7,6 4,5 31,9 Březí 0,0 0,0 0,5 0,5 20,6 33,8 Černé Voděrady 0,0 0,0 0,2 0,2 98,9 164,8 Čestlice 0,0 0,0 1,4 2,6 9,3 7,6 Dobřejovice 9,9 29,8 6,2 12,8 9,6 2,6 Doubek 0,0 0,0 0,4 1,3 54,9 25,1 Herink 5,4 4,5 1,5 2,0 21,2 21,8 Hrusice 6,0 0,9 1,7 0,2 4,6 26,6 Jevany 3,9 45,4 6,3 3,7 2,3 8,2 Kaliště 0,0 0,0 2,3 1,3 2,5 6,2 Kamenice 3,8 3,0 31,6 26,9 1,1 1,1 Klokočná 0,0 0,0 23,5 26,7 1,3 1,4 Konojedy 5,8 7,4 4,8 6,4 3,3 2,0 Kostelec nad Černými Lesy 6,2 5,7 10,8 6,8 1,0 1,2 Kostelec u Křížků 9,4 5,4 7,8 16,4 0,6 1,4 Kozojedy 6,9 8,3 4,5 5,6 7,2 2,4 Křenice 0,0 0,0 7,5 0,5 1,0 2,7 Křížkový Újezdec 0,0 0,0 11,5 13,4 0,1 0,1 Kunice 14,0 120,7 24,3 22,6 0,2 5,3 Louňovice 13,4 0,0 0,4 1,1 4,9 1,7 Mirošovice 0,0 0,0 7,2 1,8 1,8 2,8 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 79

86 Obec Ukazatel dluhové služby Podíl cizích zdrojů k Celková likvidita (%) celkovým aktivům (%) Mnichovice 5,8 5,8 7,6 10,8 3,9 2,0 Modletice 0,0 0,0 3,2 4,7 4,1 4,6 Mukařov 5,4 4,7 15,8 29,9 0,8 1,0 Nučice 4,6 4,7 10,8 19,7 3,3 0,4 Nupaky 5,0 4,7 10,8 2,3 1,2 2,8 Oleška 0,0 0,0 0,5 0,9 54,6 37,1 Ondřejov 0,1 0,9 3,7 27,8 2,1 0,5 Oplany 0,0 0,0 2,3 2,5 2,9 3,3 Pětihosty 0,0 0,0 3,7 0,5 14,0 134,2 Petříkov 0,0 0,3 36,5 10,6 0,6 0,2 Popovičky 0,5 0,5 3,3 1,3 3,7 10,1 Prusice 0,0 0,0 0,4 0,9 48,2 20,3 Radějovice 28,0 86,9 12,8 1,8 6,7 3,5 Říčany 8,2 14,2 13,2 15,2 1,8 1,7 Senohraby 0,0 0,0 1,9 1,9 4,0 3,3 Sluštice 10,5 43,6 11,7 10,6 13,8 18,5 Strančice 2,6 2,5 5,7 7,5 4,6 5,0 Struhařov 56,4 0,6 4,0 18,1 8,6 6,1 Stříbrná Skalice 1,5 1,8 1,6 2,0 3,3 2,0 Sulice 0,0 0,0 5,1 13,7 5,3 0,1 Světice 0,0 0,7 1,4 3,3 1,1 2,8 Svojetice 0,0 0,0 0,8 4,9 29,7 2,7 Štíhlice 0,0 0,0 14,0 32,2 2,9 1,1 Tehov 0,0 0,0 0,6 13,9 11,5 4,8 Tehovec 0,0 1,4 3,4 11,2 1,9 8,0 Velké Popovice 0,0 0,1 18,3 5,8 1,1 1,2 Vlkančice 0,0 0,0 2,4 1,9 0,6 1,2 Všestary 1,6 14,3 3,4 67,0 2,6 1,5 Výžerky 0,0 0,0 0,8 1,2 8,0 7,6 Vyžlovka 2,2 5,6 1,8 1,6 4,9 14,6 Zvánovice 0,0 0,0 29,6 33,4 1,0 1,0 Zdroj dat: Ministerstvo financí, ÚFIS, data k Pozn.: Za obec s vyšší mírou rizika hospodaření se považuje obec, jejíž ukazatel celkové likvidity je v intervalu <0;1> a podíl jejích cizích zdrojů k celkovým aktivům je vyšší než 25 % včetně Zdroje a užití veřejných rozpočtů Zdrojem financí obcí a měst jsou příjmy obecních/městských rozpočtů. Část celkových příjmů rozpočtu tvoří příjmy z vlastních zdrojů, které se skládají především z daňových příjmů, menší část je tvořena příjmy nedaňovými a kapitálovými. Daňové příjmy, které jsou předmětem novely zákona o rozpočtovém určení daní (295/2012 Sb.), tvoří daň z nemovitostí, z příjmů právnických a fyzických osob, daň z přidané hodnoty a řada místních a správních poplatků. Nedaňovými příjmy obecních rozpočtů jsou poplatky za služby, příjmy z pronájmu majetků, příjmy od organizačních složek a příspěvkových organizací nebo zisk z obecních podniků. V případě zisku z prodeje majetku obce se jedná o příjmy kapitálové. Další částí příjmů obcí jsou příjmy z cizích zdrojů (přijaté transfery), které tvoří účelové dotace ze státního rozpočtu nebo z účelových fondů tuzemských i zahraničních institucí. Podíl jednotlivých složek příjmů obcí v SO ORP Říčany je zobrazen v následující tabulce. Jejich struktura je výrazně proměnlivá, což je způsobováno měnícím se objemem přijatých transferů, případně výrazným prodejem obecního majetku (kapitálové příjmy) v daném roce. Ve většině obcí převažují příjmy z daní, které tvoří nadpoloviční většinu příjmu rozpočtu. Největší podíl daňových příjmů ve svém rozpočtu dosahovaly v roce 2011 obce Křížkovský Újezdec, Křenice, Všestary a Tehovec (nad 90 %). Oproti tomu v obcích Hrusice, Petříkov a Zvánovice tvořily daňové příjmy maximálně 10% podíl a hlavním zdrojem financí v těchto obcích byly přijaté transfery. Tyto cizí 80 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

87 zdroje tvoří v průměru téměř 1/3 všech příjmů obcí správního obvodu. Velkým podílem obdržených dotací disponovaly také obce Jevany, Mirošovice, Říčany, Sulice a Štíhlice (cca 80 % v roce 2011). Nejmenší část rozpočtů tvoří ve většině obcí kapitálové příjmy, jejichž průměrný podíl v roce 2011 v rámci celého správního obvodu dosahoval 6,2 %, následované nedaňovými příjmy s 12,4% podílem v rozpočtu. Pro zdravý (úspěšný) rozvoj obce je vhodné mít větší zastoupení přijatých transferů (pokud jejich zdrojem nejsou velké úvěry z bank), které jsou určeny na investiční projekty stimulující rozvoj území. Tabulka : Struktura příjmů obcí v SO ORP Říčany v letech 2010 a 2011 Obec Daňové příjmy [%] Nedaňové příjmy [%] Kapitálové příjmy [%] Přijaté transfery [%] Babice 46,4 50,4 5,6 3,3 19,4 19,1 28,5 27,2 Březí 62,2 69,6 23,5 25,5 1,3 3,2 12,9 1,7 Černé Voděrady 78,5 73,9 16,0 10,1 0,2 0,8 5,3 15,1 Čestlice 43,0 29,8 37,3 22,3 18,2 39,3 1,4 8,5 Dobřejovice 31,4 50,9 11,4 12,6 0,0 1,8 57,2 34,7 Doubek 56,9 54,5 32,8 33,8 1,9 0,5 8,3 11,2 Herink 71,2 58,5 20,3 13,4 0,1 2,7 8,4 25,4 Hrusice 71,6 10,6 21,0 9,9 1,7 0,6 5,8 78,9 Jevany 45,7 17,5 10,0 2,7 5,7 3,9 38,6 75,8 Kaliště 22,5 68,0 9,6 27,2 15,2 0,7 52,7 4,1 Kamenice 18,6 19,3 2,6 2,1 19,4 9,7 59,4 69,0 Klokočná 19,8 26,3 3,2 5,4 2,5 24,4 74,5 44,0 Konojedy 61,5 77,2 11,6 18,9 22,4 0,0 4,5 3,9 Kostelec nad Černými Lesy 50,9 56,6 3,4 13,1 0,2 4,8 45,5 25,5 Kostelec u Křížků 59,0 36,6 18,5 5,7 17,1 52,4 5,4 5,3 Kozojedy 57,5 70,7 11,7 16,0 21,8 3,3 9,0 10,0 Křenice 87,2 88,1 10,0 10,0 0,0 0,0 2,7 1,8 Křížkový Újezdec 39,6 91,5 5,6 2,9 51,0 2,5 3,8 3,1 Kunice 73,8 69,5 5,1 7,8 0,8 2,3 20,4 20,4 Louňovice 21,5 74,2 8,5 9,1 40,9 8,3 29,0 8,4 Mirošovice 57,7 15,6 25,7 4,7 1,5 0,0 15,2 79,8 Mnichovice 42,6 41,9 6,1 6,8 0,9 3,5 50,4 47,8 Modletice 59,1 55,1 19,9 43,7 0,0 0,0 21,0 1,2 Mukařov 43,9 41,9 9,3 10,6 5,3 2,4 41,4 45,1 Nučice 68,8 68,0 14,7 16,7 3,0 0,9 13,4 14,4 Nupaky 55,8 65,9 29,4 29,1 10,8 0,0 3,9 5,0 Oleška 81,5 78,7 11,2 15,8 1,1 0,0 6,2 5,6 Ondřejov 53,6 15,9 9,9 4,2 0,1 10,6 36,5 69,3 Oplany 65,2 70,9 7,0 6,9 0,0 0,0 27,8 22,3 Pětihosty 84,5 63,6 10,0 16,9 0,0 0,0 5,5 19,5 Petříkov 28,7 6,5 2,3 0,4 68,2 12,5 0,8 80,7 Popovičky 74,0 73,8 23,8 24,7 0,0 0,0 2,2 1,5 Prusice 71,1 72,0 12,8 16,0 0,0 0,0 16,1 12,0 Radějovice 32,3 43,6 4,9 5,4 16,6 11,5 46,2 39,5 Říčany 20,9 21,8 6,5 6,9 1,9 0,4 70,6 70,9 Senohraby 29,6 40,9 2,6 2,7 9,2 3,2 58,6 53,2 Sluštice 26,0 74,9 1,3 2,3 0,7 0,0 72,0 22,8 Strančice 78,4 71,6 11,0 10,4 5,7 7,5 4,9 10,5 Struhařov 13,0 48,2 10,5 34,1 3,6 5,3 72,9 12,4 Stříbrná Skalice 41,4 63,2 10,1 16,6 3,0 0,4 45,5 19,8 Sulice 15,1 24,9 1,3 4,9 34,0 0,9 49,6 69,3 Světice 69,4 30,3 26,2 12,5 1,3 18,9 3,1 38,3 Svojetice 53,5 18,4 3,3 17,0 1,9 24,0 41,3 40,6 Štíhlice 19,7 16,6 20,9 1,4 14,1 10,0 45,3 72,0 Tehov 73,8 26,7 20,3 7,9 1,8 22,6 4,1 42,8 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 81

88 Obec Daňové příjmy [%] Nedaňové příjmy [%] Kapitálové příjmy [%] Přijaté transfery [%] Tehovec 33,1 81,9 9,2 16,5 55,0 0,0 2,7 1,6 Velké Popovice 30,2 28,9 4,4 16,3 2,3 2,2 63,1 52,6 Vlkančice 75,2 73,0 4,9 4,2 0,0 0,0 19,8 22,8 Všestary 34,3 84,0 5,6 11,7 17,2 0,9 42,8 3,4 Výžerky 86,0 76,4 4,4 6,0 0,0 2,7 9,6 14,9 Vyžlovka 45,0 72,0 13,0 18,5 5,9 1,6 36,1 8,0 Zvánovice 11,5 9,5 1,7 2,6 14,3 2,1 72,5 85,8 Průměr 49,9 51,4 11,8 12,4 10,0 6,2 28,4 30,0 Zdroj: Ministerstvo financí, ÚFIS, data k Pozn.: Barevná škála je použita zvlášť pro jednotlivé sloupce: červená nejvyšší hodnoty; modrá nejnižší hodnoty. Mezi roky 2010 a 2011 nejvíce vzrostly podíly daňových příjmů (o 45 % a více) v obcích Louňovice, Křížkový Újezdec, Všestary, Sluštice, Tehovec a Kaliště. Naopak výrazný pokles podílu daňových příjmů byl zaznamenán v rozpočtech obcí Hrusice (ze 71,6 % na 10,6 %), Tehov (o 47, 1 %) a Mirošovice (o 42,2 %), ve kterých naopak došlo k navýšení podílů přijatých transferů. Podíl kapitálových příjmů vzrostl nejvýrazněji v obci Kostelec u Křížků (o 35,3 %), kde došlo k velkému odprodeji obecního majetku. Nejmenší změny doznaly ukazatele v nedaňových příjmech. Užití veřejných rozpočtů je představováno výdajovými položkami, které lze rozdělit na výdaje běžné (neinvestiční) a kapitálové (investiční). Běžné výdaje tvoří náklady na mzdy, platy a povinné pojistné za zaměstnance, nájemné, výdaje za energie a materiálové výdaje, sociální dávky, výdaje na obecní podniky, sankce za porušení rozpočtové kázně, placené úroky a pokuty, dotace vlastním organizacím a neinvestiční příspěvky příspěvkovým organizacím. Do kategorie kapitálových výdajů patří výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku, nákup cenných papírů, kapitálové dotace organizačním složkám a investiční příspěvky příspěvkovým organizacím. Struktura výdajů obcí SO ORP Říčany je zobrazena v Tabulce Ve většině obcí tvoří největší část výdajové složky rozpočtu běžné výdaje, které v některých obcích dosahují až 100% podílu, tzn., že tyto obce nerealizovaly v daném roce žádnou investiční akci a veškeré finance směřovaly na platy a jiné provozní záležitosti. Byly to obce Hrusice a Prusice (v roce 2010), obce Konojedy a Popovičky (2011) a některé další se této hodnotě blížily. Výraznou nestálost struktury podílů výdajů a závislost investičních aktivit na přijatých dotacích potvrzuje obec Hrusice, ve které v roce 2011 stoupl podíl kapitálových výdajů na 90,9 % (z 0 % v roce 2010). V obou sledovaných letech probíhaly velké investiční výdaje v obcích Kamenice, Klokočná, Křížkový Újezdec, Senohraby, Svojetice, Štíhlice, Tehov, Všestary a Zvánovice. Největší objem výdajů ročně vykazují Říčany, Kamenice, Petříkov a Ondřejov. Tedy nikoliv pouze obce s největším počtem obyvatel ale zejména ty, které výrazně více investují prostřednictvím získaných dotací. U těchto obcí (kromě města Říčany) došlo k výraznému navýšení celkových výdajů oproti předchozímu roku. Naopak největší snížení objemu výdajů lze vysledovat ve městě Říčany, což je dáno poklesem investic, dále v obci Velké Popovice, Sluštice a Senohraby. Obecně lze říci, že v rozpočtech obcí, ve kterých došlo k meziročnímu zvýšení podílu kapitálových výdajů, se celkový objem výdajů výrazně zvýšil v důsledku čerpání dotací a jejich směřování na investiční akce. Z toho vyplývá, že velikost a objem výdajové složky rozpočtu je silně závislá na úspěšnosti v žádostech o dotace, tedy na množství získaných dotací a následných kapitálových výdajích. Tabulka : Struktura výdajů obcí v SO ORP Říčany v letech 2010 a 2011 Obec Běžné výdaje [%] Kapitálové výdaje [%] Celkem po konsolidaci (v tis. Kč) Rozdíl mezi (v tis. Kč) Babice 59,3 98,0 40,7 2, , , ,6 Březí 85,8 99,0 14,2 1, , , ,6 Černé Voděrady 95,2 97,5 4,8 2, , ,0-620,9 Čestlice 76,7 69,5 23,3 30, , , ,1 Dobřejovice 76,7 74,6 23,3 25, , , ,5 Doubek 90,9 97,5 9,1 2, , ,9-489,4 82 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

89 Obec Běžné výdaje [%] Kapitálové výdaje [%] Celkem po konsolidaci (v tis. Kč) Rozdíl mezi (v tis. Kč) Herink 68,3 87,1 31,7 12, , ,5-224,7 Hrusice 100,0 9,1 0,0 90, , , ,1 Jevany 81,2 55,4 18,8 44, , , ,5 Kaliště 9,3 87,1 90,7 12, , , ,0 Kamenice 31,8 20,7 68,2 79, , , ,7 Klokočná 18,0 28,3 82,0 71, , , ,5 Konojedy 67,8 100,0 32,2 0, , ,2-858,0 Kostelec nad Černými Lesy 72,6 81,0 27,4 19, , , ,8 Kostelec u Křížků 66,5 32,7 33,5 67, , , ,1 Kozojedy 82,5 64,5 17,5 35, , , ,3 Křenice 78,0 40,8 22,0 59, , , ,2 Křížkový Újezdec 28,5 37,1 71,5 62, , , ,1 Kunice 68,4 81,3 31,6 18, , , ,2 Louňovice 54,9 82,4 45,1 17, , , ,8 Mirošovice 47,4 56,6 52,6 43, , , ,6 Mnichovice 84,9 84,7 15,1 15, , ,1-250,1 Modletice 85,5 86,7 14,5 13, , ,8-786,3 Mukařov 51,9 47,1 48,1 52, , , ,3 Nučice 97,6 84,3 2,4 15, , , ,0 Nupaky 58,8 69,1 41,2 30, , , ,1 Oleška 99,2 76,5 0,8 23, , , ,9 Ondřejov 72,1 18,8 27,9 81, , , ,2 Oplany 98,1 91,6 1,9 8, , ,2-63,9 Pětihosty 96,9 91,1 3,1 8, , ,2-43,9 Petříkov 50,2 26,5 49,8 73, , , ,9 Popovičky 77,0 100,0 23,0 0, , ,7-596,0 Prusice 100,0 60,1 0,0 39,9 631, ,0 572,5 Radějovice 72,4 85,8 27,6 14, , ,0-614,6 Říčany 78,1 95,8 21,9 4, , , ,0 Senohraby 19,5 39,9 80,5 60, , , ,6 Sluštice 19,0 80,4 81,0 19, , , ,2 Strančice 87,4 77,4 12,6 22, , , ,2 Struhařov 75,2 61,4 24,8 38, , , ,9 Stříbrná Skalice 78,1 76,7 21,9 23, , ,9 575,4 Sulice 87,7 52,8 12,3 47, , , ,3 Světice 72,0 37,1 28,0 62, , , ,8 Svojetice 35,9 15,3 64,1 84, , , ,7 Štíhlice 22,6 11,8 77,4 88, , , ,9 Tehov 48,2 27,2 51,8 72, , , ,1 Tehovec 53,5 25,7 46,5 74, , , ,4 Velké Popovice 41,2 72,1 58,8 27, , , ,9 Vlkančice 90,0 91,3 10,0 8, , ,3-48,8 Všestary 19,2 43,9 80,8 56, , , ,1 Výžerky 49,6 75,6 50,4 24, , ,8-463,5 Vyžlovka 26,1 92,6 73,9 7, , , ,5 Zvánovice 6,7 6,1 93,3 93, , , ,6 Zdroj: Ministerstvo financí, ÚFIS, data k Pozn.: Barevná škála je použita zvlášť pro jednotlivé sloupce: červená nejvyšší hodnoty; modrá nejnižší hodnoty. Konsolidované výdaje = výdaje očistěné o interní přesuny peněžních prostředků mezi jednotlivými fondy a účty. Výdajovou složku rozpočtu lze rozdělit do několika paragrafů, tedy specifických oborových oblastí, které přinášejí přehled o prioritách jednotlivých obcí. Jejich přehled za roky 2010 a 2011 v členění dle obcí správního obvodu je zobrazen v příloze (Tabulka P 12. 7). Struktura výdajů je dána místními podmínkami, v dlouhodobém horizontu se příliš nemění a v rámci jednotlivých obcí je částečně PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 83

90 odlišná. Trendem v celém správním obvodě je postupné přesouvání výdajové složky rozpočtu z hospodářských odvětví na služby pro obyvatele a veřejnou správu, tedy do terciérního sektoru. Z širšího pohledu lze z uvedených hodnot vyvodit, že ve většině obcí je velká část výdajů (i přes klesající trend) vynakládána stále na průmysl a ostatní hospodářská odvětví. Největší podíly výdajů na tento paragraf dosahují obce Zvánovice, Hrusice, Štíhlice, Svojetice, Kamenice a Ondřejov. Největší pokles podílů výdajů do této oblasti nastal u obcí Sluštice (o 73 %) a Vyžlovka (o 55,4 %), které velkou částí svých zdrojů financovaly služby pro obyvatele a všeobecnou veřejnou správu. Podíl výdajů na služby pro obyvatele se zvýšil v porovnání s ostatními paragrafy nejvíce, o čemž svědčí navýšení počtu obcí s více než 50% podílem výdajů na tuto oblast ze čtyř na devět (obce Sulice, Tehovec, Jevany, Mukařov, Prusice, Oleška, Křenice, Kostelec nad Černými Lesy a Herink) v roce Podstatně méně je ve většině obcí financována oblast bezpečnostně právní ochrany. Obecně nejméně financí směřuje do primárního sektoru (zemědělství, lesní hospodářství, rybolov) a do oblasti sociálních věcí a politiky zaměstnanosti, výjimkou je pouze město Říčany (s 12,4% podílem) jako správní středisko koncentrující sociální služby určené pro uživatele z celého obvodu obce s rozšířenou působností Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území ekonomická rizika U ekonomických a finančních rizik je nutno věnovat se jejich prevenci a dbát na důsledné řízení. Obce by měly zvážit dopady svého zadlužení, analyzovat možná nebezpečí i možnosti. Investiční rizika v území (v případě využití nejrůznějších investičních nástrojů nebo v rámci investic do akcií) snižovat pomocí diverzifikace ekonomického portfolia (rozložení portfolia do různých oblastí nebo oborů) SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Výhodná poloha regionu vzhledem k hlavnímu městu Praha. Výrazně nízká míra nezaměstnanosti i míra dlouhodobé nezaměstnanosti v porovnání s krajským průměrem. Zároveň nejnižší počet nezaměstnaných osob na jedno pracovní místo v rámci kraje. Největší nárůst počtu obsazených pracovních míst a nejvyšší míra podnikatelské aktivity v rámci kraje. Přítomnost průmyslových zón. Přítomnost sídel společností s celonárodní působností. Ekonomická výhodnost regionu a přitažlivost pro investory. Velký podíl všech výdajů je směřován do hospodářských odvětví, služeb pro obyvatele a veřejnou správu. PŘÍLEŽITOSTI Poloha vhodná pro rozvoj a výstavbu dalších průmyslových zón. Využití revitalizovaných ploch po brownfieldech. Vymezení strategických výhledových ploch pro podnikání. Rozvoj služeb v souvislosti s polohou regionu jako suburbánní zóny Prahy. Výskyt brownfieldů. SLABÉ STRÁNKY Vysoká míra nezaměstnanosti v menších obcích. Pokles míry zaměstnanosti, především v menších obcích. Pokles daňové výtěžnosti. HROZBY Zvyšování míry nezaměstnanosti v obcích s dlouhodobě nízkou mírou nezaměstnanosti. Omezení počtu pracovních příležitostí v menších obcích a periferních oblastech. Působení ekonomické krize. Odliv kvalifikované pracovní síly. 84 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

91 13 Metodika pro zpracování RURÚ a související legislativa 13.1 Související legislativa Hruškova metoda pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) vychází z aktuálního znění Zákona o územním plánování a stavebním řádu (tj. zákon č. 183/2006 Sb.), dále jen stavebního zákona a Vyhlášky o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (tj. vyhláška č. 500/2006 Sb.) dále jen Vyhláška ÚAP. Udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé přírodní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ( 18 odst. 1 stavebního zákona). Územně analytické podklady jsou rozdělené do dvou částí: 1/ podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, které obsahují datový model a výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje.; 2/ rozbor udržitelného rozvoje území, který vyhláška ÚAP (část 2, 4) definuje následovně: a) zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, b) určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Výsledky jsou mj. uvedeny ve výkresu problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen "problémový výkres"). Procesy zpracování RURÚ mapuje schéma uvedené na další stránce. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 85

92 Schéma : Procesy zpracování RURÚ 86 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

93 13.2 Hruškova metoda Hruškova metoda rovněž zapracovává níže uvedené dokumenty UUR a metodických doporučení MMR: Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje, zveřejněná (dostupné na AP_ pdf) Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, zveřejněná (dostupné na Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území (dostupné na dde a20-89e7553da5e8/metodicke-sdeleni-oup-mmr-k-aktualizace-ruru-v-uap.pdf) Schéma : Proces zpracování RURÚ dle Maier (2009) Zdroj: Maier (2009), upraveno PROCES Dále při konstrukci Hruškovy metody byla využita metoda REDIF (REgional DIFferential method - podrobněji viz TVRDÝ, L.; a kol, 2004), která byla vyvinuta v rámci projektu IRON CURTAIN, který se zabýval podporou plánování udržitelného rozvoje rurálních oblastí podél Železné opony tj. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 87

94 referenčních oblastí od norsko-ruské hranice až po bulharsko-řeckou hranici 1. Základem pro expertní hodnocení je technika sémantického diferenciálu, který zformuloval americký psycholog Charles E. Osgood se svými kolegy v roce U jednotlivých témat (resp. podtémat) byly verbálně popsány krajní hodnoty, což znamená, že byl popsán nejhorší a nejlepší, resp. ideální stav. Hodnocení udržitelného rozvoje území je prováděno pomocí souboru kritérií. Kritéria představují charakteristické rysy jednotlivých složek (témat) udržitelného rozvoje, tzn. sledovaná kritéria/složky jsou hlediskem, skrze něž je pozorován a hodnocen udržitelný rozvoj v území. Každé kritérium má určitý vliv na všechny pilíře udržitelného rozvoje (environmentální, sociální, hospodářský), míra vlivu kritérií na jednotlivé pilíře se liší (viz Tabulka ). Naplňování kritérií je posuzováno pomocí indikátorů. Indikátor je ukazatel, který charakterizuje stav/vývoj dané složky udržitelného rozvoje. Každé kritérium má určitou váhu, důležitost. Tato hodnota je pro každé kritérium různorodá a je to subjektivní veličina, pro jejíž adekvátní zhodnocení je nutná komplexní znalost území i v jeho širších souvislostech. Z toho důvodu nelze zhodnotit naplnění kritéria pouze na základě tvrdých dat, vycházejících převážně ze statistických ukazatelů, ale využít metody založené na expertních odhadech a jejich kvantifikaci (viz následující schéma). Schéma : Multikriteriální vyhodnocování udržitelného rozvoje U jednotlivých témat (resp. kritérií) jsou verbálně popsány krajní hodnoty, což znamená, že je popsán nejhorší a nejlepší, resp. ideální stav. Pro měření je použita sedmibodová škála: -3 až +3. Při hodnocení kritérií je přihlíženo ke stavu území jako celku, jejímž základem je datový model území, 1 Celý název projektu IRON CURTAIN: Innovative models of critical key indicators as planning and decision support for sustainable rural development and integrated cross border regional management in former Iron Curtain areas based on north to south European reference studies. Project NQLRT-CT (více na Financováno z výzkumného programu EU 5 rámcový program, část "Quality of life and management of living resources" klíčová aktivita 5.5 "New tools and models for the integrated and sustainable development of rural and other relevant areas. 88 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

95 veřejné databáze a registry a dotazníkové šetření starostů. Výsledky hodnocení a expertních odhadů za jednotlivé obce zobrazuje datová matice, jejíž příklad udává následující tabulka. Tabulka : Příklad datové matice vyhodnocení kritérií TÉMA KRITÉRIUM (PODTÉMA) NEJHORŠÍ SITUACE NA ŠKÁLE <-3;3> NEJLEPŠÍ SITUACE Geologické podmínky pro zakládání staveb Nepříznivá morfologie a nestabilní, horninové prostředí (četnost, rozsah ploch nebo rozmístění svahových deformací, důlních děl nebo důlních vlivů), případně výskyt dalších geologických rizik. Příznivá morfologie, stabilní horninové prostředí, bez výskytu dalších geologických rizik. Horninové prostředí a geologie Těžba nerostných surovin Bez výskytu těžených ložisek (těžených dobývacích prostor). Aktivní těžba nerostných surovin v území. Četnost a rozsah nebo prostorová dispozice dobývacích prostor zásadním způsobem narušují ostatní funkce území nebo vylučují vymezení ploch a koridorů pro umístění staveb. Ložiska nerostných surovin a jejich ochrana Bez výskytu CHLÚ. Výskyt CHLÚ. Četnost a rozsah nebo prostorová dispozice CHLÚ zásadním způsobem narušují ostatní funkce území nebo vylučují vymezení ploch a koridorů pro umístění staveb. Vodní režim Hydrologické a hydrogeologické poměry Záporná vodní bilance. Podprůměrný úhrn srážek, bez výskytu nebo jen minimální zastoupení vodních ploch, časté a opakované poklesy průtoků pod hranice Q 355. Nadměrné odběry povrchových vod (nad rámec přirozené vodnosti toků). Nadměrné znečištění toků (IV. a V. tř. jakosti, vč. eutrofizace. Necitlivé odvodnění půd, vysoké plošné znečištění ze zemědělských zdrojů (zranitelná oblast podle Nařízení vlády č.108/2008 Sb.). Vysoká zranitelnost svrchního kolektoru podzemní vody. Nadměrný odběr podzemních vod (nad rámce přirozeného doplňování zásob). Vyrovnaná vodní bilance. Neovlivněný přírodní úhrn srážek a režim odtoku. Podíl vodních ploch odpovídající přírodním podmínkám daného území. Zabezpečené průtoky nad úroveň Q 355 pro zachování základních biologických procesů. Odběry vod odpovídající přirozené vodnosti toků. Kontrolované a minimalizované znečištění vod. Jakost vody v I. a II. a pouze přechodně ve III. třídě znečištění. Nízká zranitelnost svrchního kolektoru, vyvážený stav odběrů a přirozeného doplňování zásob podzemních vod. Kontrolované a minimalizované plošné i bodové zdroje znečištění ze zemědělských zdrojů (dle Nařízení vlády č.108/2008 Sb.) PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 89

96 TÉMA KRITÉRIUM (PODTÉMA) NEJHORŠÍ SITUACE NA ŠKÁLE <-3;3> NEJLEPŠÍ SITUACE Vodní zdroje - jejich význam a ochrana Nedostatek dostupných zdrojů pitné vody. Ohrožení jejího množství nebo jakosti. Nedostatečná ochrana vodních zdrojů vymezením ochranných pásem nebo zabezpečením stanovených podmínek ochrany (společně s omezenou nebo nulovou dostupností vodovodů pro veřejnou potřebu). Dostupné zdroje pitné vyhovující vydatnosti a jakosti. Dostatečná ochrana vodních zdrojů vymezením ochranných pásem a zabezpečením stanovených podmínek ochrany (alternativně k snadné dostupnosti vodovodů pro veřejnou potřebu se stabilní dodávkou pitné vody v dostatečném množství). Záplavová území a ochrana před povodněmi Vysoký podíl zastavěných a zastavitelných ploch v záplavových územích, zejména v jejich aktivních zónách. Rozsah záplavových území neumožňuje vymezení ploch nebo koridorů pro umístění staveb. Bez výskytu zastavěných a zastavitelných ploch v záplavových územích. Rozsah záplavových území výrazně neomezuje vymezení ploch nebo koridorů pro umístění staveb. Absence nebo obtížná proveditelnost ochranných protipovodňových opatření. Vyhovující nebo snadno proveditelná ochranná protipovodňová opatření. Kvalita ovzduší Výskyt oblasti s překračováním imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a pro ochranu ekosystému a vegetace. Výskyt významných zdrojů emisí znečišťujících látek (vč. lokálních zdrojů). V území nejsou oblastí s překračováním imisních limitů Hygiena životního prostředí Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields Vysoká četnost starých ekologických zátěží, zejména v blízkosti obytných nebo rekreačních územ; rozsah kontaminace, druh a míra koncentrace kontaminantů ve složkách ŽP nejsou známy. Vysoká četnost nebo rozsah brownfields bez stanoveného postupu revitalizace, zejména v zastavěném území sídel nebo v jejich těsné blízkosti. Bez výskytu starých ekologických zátěží a brownfields. Funkční systém nezávadného zneškodňování odpadů. Území bez funkčního systému nezávadného zneškodňování odpadů. 90 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

97 TÉMA KRITÉRIUM (PODTÉMA) NEJHORŠÍ SITUACE NA ŠKÁLE <-3;3> NEJLEPŠÍ SITUACE Hluková zátěž Překračování mezních hladin hluku dle strategického hlukového mapování, popřípadě i platných limitů dle české legislativy (v závislosti na dostupnosti podkladů). Výskyt významných zdrojů hluku v blízkosti zástavby (dálnice, kapacitní silnice, železniční koridory, velká letiště, průmyslové zdroje) bez dostatečných protihlukových opatření. Vysoký podíl populace zasažený zvýšeným hlukem (nad úrovní limitů či mezních hodnot). Hladiny hluku splňují limity, resp. nepřekračují mezní hodnoty (v případě použití strategických hlukových map). Území bez výskytu významných zdrojů hluku v blízkosti zástavby (dálnice, kapacitní silnice, železniční koridory, velká letiště, průmyslové zdroje), popřípadě se zdroji hluku ošetřenými pomocí dostatečných protihlukových opatření. Nulový či minimální podíl populace zasažený zvýšeným hlukem (nad úrovní limitů či mezních hodnot. Ochrana přírody a krajiny Krajina Monotónní krajina s rozsáhlými nečleněnými bloky orné půdy bez lesních porostů a prvků nelesní zeleně, výrazně fragmentovaná pouze liniovými stavbami s výrazným bariérovým efektem (migrační prostupnost). Intenzivně urbanizovaná krajina s vysokým podílem zastavěných a ostatních ploch, vč. brownfields a staveb neodpovídajících měřítku krajiny (optické bariéry). Pestrá mozaika různých typů krajiny bez výskytu migračních nebo optických bariér. Přírodní potenciál území a jeho ochrana Vysoce urbanizované území bez výskytu přírodně hodnotných segmentů. Vysoký podíl lesů a trvalé travnatých porostů (louky, pastviny) a zákonem ploch chráněných ploch (NP, CHKO, MZCHÚ, EVL+PO Natura 2000, funkční segmenty ÚSES, přírodní park, VKP). Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Výrazný úbytek ZPF nejvyšší kvality (I.+II. TO) v důsledku urbanizace nebo eroze, vysoká míra narušení půdních ekosystémů zemědělskou velkovýrobou. Rozsáhlé plochy ZPF nejvyšší kvality (I. + II. TO) bez narušení půdních ekosystémů a se stabilizovanou výměrou, bez ohrožení vodní nebo větrnou erozí, příp. investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (závlahy a meliorace) PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 91

98 TÉMA KRITÉRIUM (PODTÉMA) NEJHORŠÍ SITUACE NA ŠKÁLE <-3;3> NEJLEPŠÍ SITUACE Pozemky určené k plnění funkcí lesa Území bez PUPFL nebo jen málo četné a prostorově omezené lesní celky, výrazný úbytek v důsledku urbanizace nebo výrazné narušení produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa. Optimální zastoupení PUPFL v rámci druhu pozemků (lesnatost) se stabilizovanou výměrou, bez narušení produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa. Zásobování pitnou vodou Omezená nebo nulová dostupnost vodovodů pro veřejnou potřebu (společně s nedostatkem vlastních vodních zdrojů odpovídající vydatnosti a jakosti), častá přerušení dodávek pitné vody. Obtížné zajištění nouzového zásobování obyvatel. Snadná dostupnost vodovodů pro veřejnou potřebu, stabilní dodávky pitné vody v dostatečném množství a jakosti (alternativně k vlastním zdrojům pitné vody vyhovující vydatnosti a jakosti). Zajištění nouzového zásobování obyvatel standardními postupy. Podíl obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů nižší než 70%. Podíl obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů konvergující ke 100% (min. 95%). Technická infrastruktura Odvádění a zneškodňování odpadních vod Výrazně snížená nebo nulová dostupnost veřejné kanalizace, absence účinného zneškodňování odpadních vod. Chybějící nebo málo vodný recipient odpadních vod. Zvýšené nároky na vodnost recipientu nebo účinnost čistících procesů v ochranných pásmech vodních zdrojů. Nevyhovující nebo nesplněné podmínky individuálního zneškodňování odpadních vod. Snadná dostupnost splaškové i dešťové veřejné kanalizace, dostatečná kapacita i účinnost ČOV. Vyhovující průtoky recipientu vyčištěných odpadních vod. Podíl obyvatel připojených na kanalizaci a ČOV pro veřejnou potřebu konverguje ke 100 % (min. 95 %). Jakost vypouštěných odpadních vod odpovídá požadavkům Nařízení vlády č.61/2003 Sb. a č.229/2007 Sb. Zásobování plynem Není možnost připojení k plynovodu i přes zájem občanů. Existuje možnost napojení na plynovod. Zásobování teplem (CZT) Není možnost napojení na teplovod. Omezení ve využití alternativních zdrojů energie. Existuje možnost napojení na teplovod. Dostupnost alternativních zdrojů tepla. Zásobování elektrickou energii Nedostatečná kapacita přenosové sítě pro rozvoj území. Nestabilní dodávky elektrické energie. Dostatečná kapacita přenosové sítě pro rozvoj území. Stabilní dodávky elektrické energie. 92 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

99 TÉMA KRITÉRIUM (PODTÉMA) NEJHORŠÍ SITUACE NA ŠKÁLE <-3;3> NEJLEPŠÍ SITUACE Spoje (pokrytí území signály) Špatné pokrytí televizním a radiovým signálem. Špatné pokrytí signálem mobilních operátorů. Nikdo nemá přístup k vysokorychlostnímu internetu. Není přístup k veřejnému internetu. Kompletní pokrytí televizním a radiovým signálem. Kompletní pokrytí signálem mobilních operátorů. Všichni občané mají přístup k vysokorychlostnímu internetu. Přístup k veřejnému internetu. Nízká hustota, nedostatečná kapacita a nevyhovující technický stav silniční sítě. Odpovídající hustota, kapacita a dobrý technický stav silniční sítě Silniční síť Špatná dostupnost přirozených center osídlení, nedostatečná propojenost regionů, sídel nebo funkčních zón. Vysoká intenzita dopravní zátěže na průjezdu zastavěným územím sídel, nedostatečná kapacita odstavných a parkovacích ploch. Velmi dobrá dostupnost přirozených center osídlení, propojenost regionů, sídel nebo funkčních zón. Nízká intenzita dopravní zátěže na průjezdu zastavěným územím sídel, odpovídající kapacita odstavných a parkovacích ploch. Dopravní infrastruktura Železniční síť Bez výskytu železniční sítě Odpovídající hustota, kapacita a technický stav železniční sítě s dobrou dostupností železničních stanic a zastávek zajišťující možnost osobní a nákladní přepravy (vč. překládky nákladu) Letecká doprava Bez výskytu veřejného letiště s parametry a vybavením pro osobní, příp. nákladní přepravu v odpovídající dostupné vzdálenosti. Veřejné letiště s parametry a vybavením pro osobní, příp. nákladní přepravu v odpovídající dostupné vzdálenosti. Bez výskytu heliportů ZZS v odpovídající dostupné vzdálenosti. Heliport ZZS v odpovídající dostupné vzdálenosti. Vodní doprava Existence vodní dopravy není pro URÚ zásadním prvkem. Existence vodní cesty odpovídajících parametrů vč. přístavů s napojením na ostatní dopravní systémy. Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Spoje adekvátně nepokrývají území. Malá četnost spojů do center nadmístního významu. Absence integrovaného dopravního systému. Dobré pokrytí oblasti spoji. Vysoká četnost spojů do center nadmístního významu. Existence integrovaného dopravního systému. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 93

100 TÉMA KRITÉRIUM (PODTÉMA) NEJHORŠÍ SITUACE NA ŠKÁLE <-3;3> NEJLEPŠÍ SITUACE Sociodemografické podmínky Sídelní struktura Nevyvážená sídelní struktura, vysídlování území, nerovnoměrně rozmístěné osídlení s výskytem periferních oblastí. Centra osídlení nejsou funkčně propojena a špatně dopravně dostupná. Dochází k razantnímu vysídlování venkova, v území je nízký podíl autochtonní složky obyvatelstva. Výskyt sociálních rizik (např. kriminalita, výplaty soc. dávek, nezaměstnanost, bezdomovectví, výskyt drog). Vyvážená sídelní struktura, spádové oblasti center osídlení rovnoměrně rozmístěné (polycentrická struktura), s minimálním výskytem periferních oblastí, vysoký podíl obyvatel žije v menších a středních městech. Centra osídlení jsou funkčně propojena a dobře dopravně dostupná. Nedochází k razantnímu vysídlování venkova, v území je vysoký podíl autochtonní složky obyvatelstva. Minimální výskyt sociálních rizik (např. kriminalita, výplaty soc. dávek, nezaměstnanost, bezdomovectví, výskyt drog). Demo-sociální situace Stagnace nebo snižování počtu obyvatel vlivem migrace a nízké porodnosti, vyšší podíl seniorů, vysoký podíl obyvatel s neukončeným a základním vzděláním, nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Dlouhodobý růst počtu obyvatel, vyšší podíl dětské složky, vyšší naděje na dožití nízký podíl obyvatel s neukončeným a základním vzděláním, vyšší podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Občanská vybavenost struktura a rozmístění Špatná dostupnost školských, sociálních a zdravotních zařízení a služeb. Žádná možnost pro volnočasové aktivity. Nedostupnost kulturní a společenské infrastruktury Dostatečná dostupnost školských, sociálních a zdravotních zařízení a služeb. Široká nabídka volnočasových aktivit, existence společenské infrastruktury. Dobrá dostupnost obchodní sítě. Bydlení Bytový fond a jeho struktura Úbytek bytového fondu. Vysoký podíl neobydlených bytů. 0-8% podílu ve vlastnictví města na celkovém BF. Užívání objektů pro bydlení má trvalý charakter. Minimální podíl neobydlených bytů. Nárůst nové výstavby rezidenčního charakteru (vymezení zastavitelných ploch pro bydlení). Modernizovaný opravený bytový fond % podílu ve vlastnictví města na celkovém BF. Stáří a kvalita bytového fondu Vysoký podíl starých staveb a domů, u kterých nebyla provedena rekonstrukce. Špatný technický stav a vybavenost bytového fondu. Vysoký podíl bytů se sníženou kvalitou. Nedostatek parkovacích míst v dostupné vzdálenosti. Vysoký podíl novostaveb, či rekonstruovaných staveb. Dobrý technický stav a vybavenost bytového fondu. Malý podíl bytů se sníženou kvalitou. Dostatečný počet parkovišť v dostupné vzdálenosti. 94 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

101 TÉMA KRITÉRIUM (PODTÉMA) NEJHORŠÍ SITUACE NA ŠKÁLE <-3;3> NEJLEPŠÍ SITUACE Dostupnost bydlení Nedostatek bytů pro nově příchozí obyvatele. Vysoká dostupnost bydlení obyvatel. Rozmanitost velikostních kategorií (expertní odhad v kontextu s věkovou strukturou obyvatel). Dostupnost bydlení pro seniory a osoby s omezenou možností pohybu a orientace. Rekreační atraktivity Malý počet historických, kulturních, přírodních a technických památek a atraktivit. Špatná dostupnost k těmto místům. Nízká frekvence pořádání kulturních a sportovních akcí. Malá kapacita kulturních a sportovních akcí. Nedostatek turistických, cyklistických, vodáckých, lyžařských tras a hipostezek. Nízká návštěvnost území. Vysoký počet a rozmanitost historických, kulturních, přírodních a technických památek a atraktivit. Existence lázní a léčivých pramenů. Výskyt kostelů, chrámů a poutních míst. Jejich dobrá dopravní dostupnost. Četné pořádání kulturních a sportovních akcí. Rozmanitost a významnost těchto akcí. Vysoká koncentrace turistických, cyklistických, vodáckých, lyžařských tras a hipostezek. Rekreace Rekreační infrastruktura Nedostatek ubytovacích kapacit. Kvalita, nereflektující požadavky potencionálních zákazníků. Velké množství nenaplněných ubytovacích kapacit. Špatná dopravní dostupnost do rekreační oblasti. Nízká kvalita a chybějící prvky v rekreační infrastruktuře (ubytování, stravování, navazující služby). Dostatek ubytovacích kapacit v adekvátní kvalitě a vysoká míra jejich naplnění. Dostatek parkovacích ploch u rekreačních středisek. Dobrá dopravní dostupnost do rekreační oblasti. Komplexní a kvalitní rekreační infrastruktura. Individuální rekreace Neadekvátní počet a koncentrace objektů individuální rekreace vzhledem k absorpční kapacitě území. Malý podíl na objektech sloužících pro bydlení. Špatný technický stav objektů individuální rekreace, lokality bez odpovídající dopravní, technická a sanitární infrastruktury Adekvátní počet a koncentrace objektů individuální rekreace vzhledem k absorpční kapacitě území. Vysoký podíl na objektech sloužících pro bydlení. Dobrý technický stav rekreačních objektů, lokality s vyhovující dopravní, technická a sanitární infrastrukturou. Hospodářské podmínky Ekonomická funkce území Pokles počtu pracovních míst, pokles míry podnikatelské aktivity a nízká daňová výtěžnost na obyvatele. Růst počtu pracovních míst a růst míry podnikatelské aktivity a vysoká daňová výtěžnost na obyvatele. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 95

102 TÉMA KRITÉRIUM (PODTÉMA) NEJHORŠÍ SITUACE NA ŠKÁLE <-3;3> NEJLEPŠÍ SITUACE Rozvojový potenciál území pro ekonomické aktivity Četnost nebo rozsah limitů využití území vylučuje nebo výrazně omezuje možnosti vymezování ploch a koridorů pro umístění staveb. Minimální četnost nebo rozsah limitů využití území, vymezování ploch a koridorů pro umístění staveb Struktura ekonomických subjektů Vysoký počet menších slabých podniků nebo závislost na jednom významném zaměstnavateli v regionu. Silná a stabilizovaná podnikatelská základna (nízká zranitelnost v případě ekonomické recese), diverzifikovaná odvětvová struktura, existence vertikální a horizontální spolupráce mezi podnikatelskými subjekty (clustery), vědecko-technologický park, podniky s inovačním a vědecko-výzkumným potenciálem (např. IT, konstrukční firmy, farmakologie, biomedicína, nanotechnologie, nové hmoty apod.) Trh práce Snižující se počet pracovních míst, rostoucí nezaměstnanost, nedostatečný počet volných pracovních míst. Stabilní trh práce, rostoucí míra ekonomické aktivity, stabilní nízká míra nezaměstnanosti (bez sezónních vlivů), dlouhodobě se snižující se její hodnota, Dostatečný počet pracovních míst, který je dopravně dostupný, nízká míra nezaměstnanosti, nízký počet nezaměstnaných na 1 pracovní místo. Zdroje a užití veřejných rozpočtů Nízký rozvojový potenciál z veřejných zdrojů, vysoká zadluženost obcí. Velký rozvojový potenciál z veřejných zdrojů velkých měst (aglomerace), nízká zadluženost obcí, finanční potenciál. Zájmy obrany a bezpečnosti území Zájmy bezpečnosti a obrany státu (včetně kritické infrastruktury) Objekty a podmínky ochrany důležité pro obranu státu, pro plnění úkolů Policie ČR, civilní ochrany a požární ochrany nejsou náležitě zabezpečeny. Objekty a podmínky ochrany důležité pro obranu státu, pro plnění úkolů Policie ČR, civilní ochrany a požární ochrany jsou náležitě zabezpečeny. 96 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

103 TÉMA KRITÉRIUM (PODTÉMA) NEJHORŠÍ SITUACE NA ŠKÁLE <-3;3> NEJLEPŠÍ SITUACE Ohrožení území přírodními jevy (povodně, sesuvy) Ochrana území před přírodními jevy (staré ekologické zátěže, území zvláštní povodně pod vodním dílem, svahové deformace) není odpovídajícím způsobem zajištěna. Zóny havarijního plánování a objekty nebo zařízení zařazené do sk. A nebo B s umístěnými nebezpečnými odpady nejsou náležitým způsobem zabezpečeny, nejsou plněny stanovené podmínky. Ochrana území před přírodními jevy (staré ekologické zátěže, území zvláštní povodně pod vodním dílem, svahové deformace) je odpovídajícím způsobem zajištěna. Zóny havarijního plánování a objekty nebo zařízení zařazené do sk. A nebo B s umístěnými nebezpečnými odpady jsou náležitým způsobem zabezpečeny, jsou plněny stanovené podmínky Metodika pro SWOT analýzu Rovněž při vyhodnocování jednotlivých témat je použito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), přičemž za silné a slabé stránky jsou považovány vnitřní vlastnosti území, příležitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by především u silných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se výrok týká. Je nanejvýš vhodné využít výroku SWOT z RURÚ zpracovaného v roce Na základě dílčích analýz je provedena celková SWOT analýza území správního obvodu ORP Říčany, která bude podkladem pro formulaci: - základních limitů a dlouhodobých cílů vyváženého vývoje území, - významných deficitů, rizik a trendů očekávaného vývoje území, - variant či alternativ rozvoje správního území, - variant či alternativ řešení územních střetů zjištěných v celkové SWOT analýze, - závěrů rozboru udržitelného rozvoje správního území ORP Říčany, - problémů určených k řešení v politice územního rozvoje, - problémů určených k řešení v zásadách územního rozvoje, - problémů určených k řešení v územních plánech, - problémů určených k řešení v regulačních plánech, - indikátorů trvale udržitelného rozvoje vztahujících se k posuzovanému území k omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, které vyplývají z právních předpisů nebo z vlastností území, zjištěných při vyhodnocování udržitelného rozvoje území Metodika značení závad, střetů a problémů Závady a střety Konkrétní střety a závady jsou ve výkresu problémů označeny specifickým jednoznačným kódem, který je tvořen písmeny a číslem. Písmena v rámci kódu značí následující: UZ HZ EZ szz szl Urbanistická závada Hygienická závada Environmentální závada Vzájemný střet záměrů na provedení změn v území Střet záměru na provedení změn v území s limity využití území PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 97

104 Problémy Obecné problémy v jednotlivých obcích jsou označeny zkratkou 2. Ve výkresu jsou problémy obce uvedeny pod jejím názvem ve formě kódu v červeném rámečku, který obsahuje jednotlivé zkratky problémů v obci. Kód _DopPK_ například značí, že je v dané obci vysoké dopravní zatížení (označeno zkratkou Dop), absence plynofikace (označeno zkratkou P) a nedostatečné odkanalizování (označeno zkratkou K). Seznam kódů: P K Č V Pm Ek Dop Absence plynofikace Nedostatečná kanalizace Absence ČOV Absence veřejného vodovodu Nedostatek parkovacích míst Stará ekologická zátěž Vysoké dopravní zatížení (hluk, imise, prašnost) 2 tvořena 1-3 písmeny, z nichž první je velké 98 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

105 13.5 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Metodika vyváženosti obcí Vyváženost je prováděna na základě multi-kriteriální analýzy, která vychází z expertních odhadů Hruškovy metody a tematických SWOT. Při tomto hodnocení je rovněž vhodné přihlédnout k příležitostem/hrozbám a trendům dalšího vývoje v území. Výsledné vyhodnocení územních podmínek jednotlivých obcí v jednotlivých pilířích územního rozvoje je nutné zdůvodnit, vhodné je uvést skutečnosti, které vedly k tomuto ohodnocení (uvedené např. v jednotlivých tematických SWOT analýzách). Vyváženost území vychází z ohodnocených kritérií a jejich vztahu k udržitelnému rozvoji obce. Z toho důvodu nelze zhodnotit naplnění kritéria pouze na základě tvrdých dat, vycházejících převážně ze statistických ukazatelů, ale využít metody založené na expertních odhadech a jejich kvantifikaci. Vyváženost jednotlivých obcí je zobrazena pomocí paprskovitého grafu (améby), kde je zobrazeno hodnocení stavu jednotlivých témat (12) v obci. Metodika vyváženosti pilířů Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území (+/-) se za každou obec uvede v tabulce, ve které se určí vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území. Na základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Při hodnocení územních podmínek a zařazení obcí do kategorií je přihlédnuto k hodnotám ve Středočeském kraji. Možné kombinace územních podmínek jsou uvedeny v následující tabulce. Vyváženost pilíře vychází z ohodnocených kritérií a jejich váze na pilíř. Vyváženost je provedena pro každý pilíř zvlášť, s tím že kritéria ovlivňují více než jeden pilíř. Do každého pilíře jsou pomocí vah přiřazena kritéria, která negativně či pozitivně ovlivňují daný pilíř, vyváženost je graficky ztvárněna do kartogramu (obce hodnocené na škále). Tabulka : Váhy kritérií v jednotlivých pilířích TÉMA KRITÉRIUM (PODTÉMA) Geologické podmínky pro zakládání staveb VÁHA V PILÍŘI *) ENV. SOC. HOSP. 0,5 0 0,5 Horninové prostředí a geologie Těžba nerostných surovin -1-0,75 1 Vodní režim Ložiska nerostných surovin a jejich ochrana Hydrologické a hydrogeologické poměry Vodní zdroje - jejich význam a ochrana Záplavová území a ochrana před povodněmi 0-0,25 0, ,75 1 0,75 0,75 0 0,5 1 Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší 1 0,5-0,5 Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields 1 0,5 0 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 99

106 TÉMA KRITÉRIUM (PODTÉMA) VÁHA V PILÍŘI *) ENV. SOC. HOSP. Hluková zátěž 1 0,75 0 Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Krajina 1 0,5-0,5 Přírodní potenciál území a jeho ochrana 1 0,25-1 Zemědělský půdní fond 1 0-0,5 Pozemky určené k plnění funkcí lesa 1 0-0,5 Zásobování pitnou vodou Odvádění a zneškodňování odpadních vod 0, Technická infrastruktura Zásobování plynem 0,5 1 0,5 Zásobování teplem (CZT) 0,5 1 0 Zásobování elektrickou energii -0, Spoje (pokrytí území signály) Silniční síť Železniční síť -0,5 1 1 Dopravní infrastruktura Letecká doprava -0, Vodní doprava -0,25 0 0,25 Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou 0,5 1 0,5 Sídelní struktura 0,5 1 0,75 Sociodemografické podmínky Demo-sociální situace -0,5 1 1 Občanská vybavenost struktura a rozmístění 0 1 0,75 Bytový fond a jeho struktura -0,5 1 0,5 Bydlení Stáří a kvalita bytového fondu 0 1 0,5 Dostupnost bydlení 0 1 0,5 Rekreace Rekreační atraktivity 0 0, PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

107 TÉMA KRITÉRIUM (PODTÉMA) VÁHA V PILÍŘI *) ENV. SOC. HOSP. Rekreační infrastruktura -0,5 0,5 1 Individuální rekreace 0,75 0,5 0,25 Ekonomická funkce území 0 0,75 1 Rozvojový potenciál území pro ekonomické aktivity -1 0,5 1 Hospodářské podmínky Struktura ekonomických subjektů 0 0,5 1 Trh práce Zdroje a užití veřejných rozpočtů 0,5 1 1 Zájmy obrany a bezpečnosti území Zájmy bezpečnosti a obrany státu (včetně kritické infrastruktury) Ohrožení území přírodními jevy (povodně, sesuvy) Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce se také znázorní v kartogramu Vztah území obcí SO ORP podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. V kartogramu se užijí tabulkou doporučené barvy, viz níže: Tabulka : Způsob vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Územní podmínky kategorie zařazení obce pro příznivé životní prostředí pro hospodářský rozvoj pro soudržnost společenství obyvatel území vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Vyjádření v kartogramu Z H S dobrý stav špatný stav Z, H, S žádné 2a Z, H S S 2b Z, S H H 2c H, S Z Z 3a Z H, S H, S 3b H Z, S Z, S 3c S Z, H Z, H žádné Z, H, S Legenda: + dobrý stav - špatný stav 13.6 Aktualizace problémů k řešení Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP vycházíme z problémů, které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích aktualizacích. Tyto problémy porovnáváme s problémy, které byly identifikovány v probíhající úplné aktualizaci. Při porovnání zjišťujeme tyto okruhy problémů: Problémy, které již byly vyřešeny v období uplynulém mezi pořízením ÚAP, respektive předchozí úplnou aktualizací. Například se může jednat o dopravní závady odstraněné novým dopravním řešením. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 101

108 Problémy, které jsou úspěšně řešeny. Vzhledem k dvouleté periodicitě úplných aktualizací bude většina dlouhodobých problémů patřit do této kategorie. Problémy, které přetrvávají. Nově zjištěné problémy. 102 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

109 14 Vyváženost témat a pilířů 14.1 Vyváženost témat v obcích Vyváženost témat je analyzována dle jejich hodnocení. Jejich výsledky jsou pro každou obec uvedeny v grafech v dokumentu Karty obcí. Vyvážení témat ve SO ORP Říčany uvádí následující graf. Vysvětlivky: 1 Horninové prostředí a geologie 2 Vodní režim 3 Hygiena životního prostředí 4 Ochrana přírody a krajiny 5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 6 Technická infrastruktura 7 Veřejná dopravní infrastruktura 8 Socio-demografické podmínky 9 Bydlení 10 Rekreace 11 Hospodářské podmínky 12 Zájmy ochrany a bezpečnosti území 14.2 Vyváženost témat v pilířích Vyváženost pilíře vychází z ohodnocených kritérií a jejich váze na daný pilíř. Vyváženost je provedena pro každý pilíř zvlášť, s tím, že kritéria ovlivňují více než jeden pilíř. Do každého pilíře se váhami přiřadí kritéria, která negativně či pozitivně ovlivňují daný pilíř, vyváženost je graficky ztvárněna do kartogramu. Na základě vypočtení vlivu kritérií na jednotlivé pilíře pomocí vah byl vyhodnocen stav pilířů (zskóre) pro každou obec. Obce jsou hodnoceny na škále (-3,3). Hodnota -3 představuje nejhorší situací, hodnota 3 představuje nejlepší situaci v daném pilíři. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 103

110 Mapa 14.1: Kartogram vyváženosti environmentálního pilíře Horší stav z environmentálního hlediska je registrován v obcích, jimiž prochází dálnice D1 a silnice I/3. Jmenovitě se jedná o obce Čestlice, Nupaky, Říčany, Strančice, Kunice, Mirošovice, Senohraby a Pětihosty. Stav environmentálního pilíře ve městě Říčany je také negativně ovlivňován lokalizací významných zdrojů znečištění a starých zátěží území. Naopak nejlepší situací v environmentální oblasti disponují obce Černé Voděrady a Louňovice, kde je tento stav pozitivně ovlivněn existencí NPR Voděradské Bučiny. Stejně tak je pozitivem vymezení dalších chráněných přírodních ploch, jako např. přírodní park Velké Popovice na jihozápadě území. Větší výskyt prvků ÚSES v jižní části území lze také z výše uvedeného kartogramu vypozorovat. Kromě zmíněných obcí jsou pozitivně hodnoceny některé obce na jihovýchodě a severu území, jejichž společným rysem je vyšší ekologická stabilita území a také existence prvků ÚSES. 104 PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

111 Mapa 14.2: Kartogram vyváženosti sociálního pilíře V sociální oblasti jsou kladnými čísly hodnoceny obce s vyváženou sídelní strukturou a kvalitním a funkčním propojením jednotlivých sídel. Nedochází zde k razantnímu vysídlování venkova a je zde minimální výskyt sociálních rizik. V těchto sídlech dlouhodobě roste počet obyvatel, je zde vyvážená věková struktura a nízký podíl obyvatel s neukončeným a základním vzděláním. Negativně hodnocené obce disponují špatnou dostupností školských, sociálních a zdravotních zařízení a služeb. PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 105