ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ŘÍČANY

Transkript

1 Atelier T-plan, s.r.o., Na Šachtě 9, Praha 7, úplná aktualizace ÚAP SO ORP ŘÍČANY 2014 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ŘÍČANY Verze upravená podle připomínek obcí 4/2015

2 Atelier T-plan, s.r.o. Na Šachtě 7, Praha 7 RNDr. Libor Krajíček jednatel společnosti Ing. Michal Nosál, DiS. hlavní projektant KOLEKTIV ZPRACOVATELŮ Ing. Michal Nosál, DiS. RNDr. František Matyáš Ing. Marie Wichsová, Ph.D. Ing. Tomáš Daněk Ing. Sylva Kajnarová Ing. arch. Maja Langerová Ing. arch. Karel Beránek Zakázka č

3 Obsah 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Atelier T-plan, s.r.o., Na Šachtě 9, Praha 7, Obsah 1 Úvod 4 1 Popis území a širší vztahy Základní charakteristika území Širší vztahy Nadřazené dokumenty Horninové prostředí a geologie Geologická rizika pro zakládání staveb Ložiska nerostných surovin Hydrogeologické poměry, zranitelnost svrchního kolektoru podzemních vod SWOT analýza Vodní režim Hydrologické poměry Záplavová území, povodňová nebezpečí Revitalizace Hydrogeologické poměry Vodní zdroje ochranná pásma, zranitelné oblasti Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území, ohrožení území přírodními jevy SWOT analýza Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa SWOT analýza Ochrana přírody a krajiny Přírodní potenciál území a jeho ochrana Krajina a její charakteristiky SWOT analýza Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields Hluková zátěž Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území, zóny havarijního plánování SWOT analýza Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou

4 7.2 Likvidace odpadních vod Zásobování plynem Zásobování teplem (CZT) Zásobování elektrickou energii Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území kritická infrastruktura, zóny havarijního plánování Spoje SWOT analýza Dopravní infrastruktura Stávající dálniční a silniční síť Železniční síť Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Letecká doprava Vodní doprava SWOT analýza Sociodemografické podmínky Vývoj počtu obyvatel Věková struktura obyvatel SO ORP Vzdělanostní struktura obyvatel Občanská vybavenost SWOT analýza Bydlení Vývoj bytové výstavby do roku Domovní a bytový fond a jeho struktura Stáří a kvalita bytového fondu Dostupnost bydlení a vlastnictví bytů SWOT analýza Rekreace Rekreační atraktivita a potenciál regionu Rekreační infrastruktura Individuální rekreace SWOT analýza Hospodářské podmínky Trh práce Další sledovaná hlediska hospodářských podmínek SWOT analýza Metodika pro zpracování URÚ

5 13.1 Vyhodnocení stavu jednotlivých pilířů URÚ Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Problémy k řešení v územním plánování Vybrané obecné problémy Lokalizované problémy Seznam zkratek Seznam vybraných zdrojů a použitá literatura

6 Úvod 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Smyslem zpracování 3. úplné aktualizace ÚAP ORP Říčany je poskytnout ve správním obvodu ORP Říčany nově zjištěné nebo upravené podklady pro územně plánovací činnost, ale i pro další druhy koncepčních prací v obcích a to na základě uplatňování principů udržitelného rozvoje, tj. rozvoje, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucí. Územně analytické podklady obcí s rozšířenou působností (ÚAP ORP) a jejich aktualizace jsou zpracovávány podle zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon). Obsah ÚAP ORP je stanoven v 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů. ÚAP ORP obsahují dle těchto předpisů část a) Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, zahrnující zejména zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Podklady zahrnují výkresy: hodnot území, limitů využití území, záměrů na provedení změn v území, problémů k řešení v ÚPD. Dále ÚA ORP obsahují část b) Rozbor udržitelného rozvoje území, zahrnující zejm. vyhodnocení silných a slabých stránek, vývojových příležitotí a hrozeb v tématickém členěním: horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejná dopravní a technická infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace, hospodářské podmínky. Každá kapitola obsahuje celkové vyhodnocení stavu a vývoje území a je zakončena SWOT tématickou analýzou s uvedením silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Na obecnou tématickou část ÚAP ORP navazuje posuzování podmínek udržitelného rozvoje jednotlivých obcí. Zpracovatel 3. aktualizace ÚAP ORP při hodnocení jednotlivých témat zjednodušil v minulé etapě použitou metodu tohoto posuzování a zvolil přímou vazbu posudku na SWOT analýzy jednotlivých obcí. Nejprve je provedeno slovní vyjádření silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území ve dvanácti sledovaných tématech. Následuje expertní vyhodnocení těchto témat ve škále: + (kladné, příznivé hodnocení), - (problematické, nepříznivé hodnocení), 0 (průměrné hodnocení které nelze zařadit do +,-). Následně bylo provedeno sdružení příbuzných témat do jednotlivých pilířů - Environmentální pilíř: horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa; Sociální pilíř: sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace; Ekonomický pilíř: veřejná dopravní infrastruktura, veřejná technická infrastruktura, hospodářské podmínky. Součtem hodnocení těchto témat v jednotlivých pilířích je dosaženo výsledku celkového hodnocení v pilíři: +, 0, -. V tomto smyslu jsou též zpracovány kartogramy hodnocení obcí v jednotlivých pilířích v barevné škále. Toto zjednodušení bylo provedeno v zájmu možnosti rychlé orientace a dohledání důvodů výsledného hodnocení obce. Metoda hodnocení také umožňuje snadné provedení aktualizace nebo zpřesnění navrhovaného hodnocení. Zpracování celkového výsledného vyhodnocení vyváženosti podmínek pro udržitelný rozvoj území v jednotlivých obcích ORP se řídí běžně používanou metodikou MMR. Obce jsou zařazeny do jedné ze čtyř kategorií, vyjadřující kombinaci dobrého a špatného stavu podmínek ve sledovaných pilířích URÚ. Vzhledem k tomu, že v této metodice není umožněno vyhodnotit stav pilíře jako neutrální, je hodnocení typu 0 převedeno do + (podle úvahy - neutrální stav nelze vyhodnotit jako špatný). Závěrečný krok zpracování 3. úplné aktualizace ÚAP ORP Říčany se zaměřuje na shrnutí vybraných problémů k řešení v územním plánování, které jsou rozděleny na problémy obecného rázu a lokalizované problémy (environmentální problémy, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území, střety záměrů s limity využití území, střety současného stavu s limity využití území). 4

7 1 Popis území a širší vztahy 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany Základní charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Říčany představuje jeden z 26 správních obvodů Středočeského kraje. Řešené území se nachází v centrální části kraje, východně od hl. m. Praha, v okresech Praha-východ a Kolín. Je tvořeno 52 obcemi, z nichž 3 mají statut města Říčany, Mnichovice a Kostelec nad Černými lesy. Tato města jsou zároveň sídlem pověřených obecních úřadů. Území SO ORP Říčany je znázorněno v následující mapě. Mapa 1.1: Správní obvod ORP Říčany Největší obcí v řešeném území z hlediska rozlohy jsou Říčany (6,8 % území), nejmenší naopak Světice (0,3 % území). Rozlohy jednotlivých obcí SO ORP Říčany jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 1.1.1: Výměra obcí SO ORP Říčany Obec Výměra obce (ha) Podíl výměry obce na rozloze SO ORP Říčany (%) Babice 557,0 1,5 Březí 307,8 0,8 Černé Voděrady 1 314,3 3,5 Čestlice 442,8 1,2 Dobřejovice 384,5 1,0 Doubek 367,8 1,0 Herink 273,5 0,7 Hrusice 542,9 1,4 Jevany 1 291,7 3,4 Kaliště 624,0 1,7 Kamenice 1 738,5 4,6 5

8 Obec Výměra obce (ha) 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Podíl výměry obce na rozloze SO ORP Říčany (%) Klokočná 284,4 0,8 Konojedy 513,7 1,4 Kostelec nad Černými lesy 1 769,8 4,7 Kostelec u Křížků 409,1 1,1 Kozojedy 718,2 1,9 Křenice 402,2 1,1 Křížkový Újezdec 485,3 1,3 Kunice 1 040,0 2,8 Louňovice 442,8 1,2 Mirošovice 536,4 1,4 Mnichovice 832,1 2,2 Modletice 344,3 0,9 Mukařov 632,7 1,7 Nučice 498,5 1,3 Nupaky 318,1 0,8 Oleška 1 193,6 3,2 Ondřejov 1 816,0 4,8 Oplany 580,6 1,5 Pětihosty 384,4 1,0 Petříkov 469,5 1,2 Popovičky 519,5 1,4 Prusice 257,1 0,7 Radějovice 509,2 1,3 Říčany 2 580,8 6,8 Senohraby 344,0 0,9 Sluštice 409,8 1,1 Strančice 1 162,1 3,1 Struhařov 578,3 1,5 Stříbrná Skalice 2 443,0 6,5 Sulice 992,4 2,6 Světice 117,6 0,3 Svojetice 257,8 0,7 Štíhlice 519,3 1,4 Tehov 821,5 2,2 Tehovec 278,5 0,7 Velké Popovice 1 562,4 4,1 Vlkančice 729,4 1,9 Všestary 444,4 1,2 Výžerky 656,5 1,7 Vyžlovka 379,0 1,0 Zvánovice 650,9 1,7 SO ORP Říčany ,3 Zdroj: Data ÚAP Širší vztahy SO ORP Říčany sousedí na severozápadě s hl. m. Praha. Západní část správního obvodu je díky této blízkosti významným zázemím Prahy, je silně ovlivněno procesem suburbanizace, kdy dochází ke stěhování pražského obyvatelstva do tohoto území, což je spojeno s intenzivní neregulovanou výstavbou nových domů a bytů, vysokou mírou ekonomické aktivity a nízkou mírou nezaměstnanosti. Suburbanizace se v důsledku nedostatku účinných regulativních nástrojů vyznačuje vysokými nároky na 6

9 zábor půdy i náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Obyvatelstvo žijící v tomto území je z velké míry závislé na používání individuální automobilové dopravy. Do oblasti se také díky existenci dálnice D1 soustřeďují sídla celorepublikově významných ekonomických subjektů. Na západě dále sousedí řešené území se SO ORP Černošice, na jihu se SO ORP Benešov, na východě se SO ORP Kolín, na severu se SO ORP Český Brod a SO ORP Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Mapa 1.2: Širší vztahy správního obvodu ORP Říčany 1.3 Nadřazené dokumenty Politika územního rozvoje Politika územního rozvoje ČR (dále též PÚR ČR ) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích 5 odst. 5 podle 31 až 35 a 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), na základě usnesení vlády ČR č. 929 ze dne , kterým byla schválena Politika územního rozvoje České republiky 2008 (dále též PÚR ČR 2008), a na základě bodu IV. 2. tohoto usnesení. PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: 7

10 Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které se uplatňují na celém území České republiky; Rozvojové oblasti a rozvojové osy, Specifické oblasti, Koridory a plochy dopravní infrastruktury a Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů ; Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; Další úkoly pro územní plánování. Republikové priority V PÚR ČR 2008 jsou stanoveny mimo jiné i tyto republikové priority: (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje atd. (24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. (Viz také Lipská charta, bod II. 2; viz také čl. 24 PÚR ČR 2008). Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) by měly stanovit především základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v Zásadách, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Zásady schvaluje zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. V návaznosti na Politiku územního rozvoje České republiky a na Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (dále též ZÚR SK) jsou na území tohoto kraje definovány rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti. SO ORP Říčany je součástí jedné z rozvojových oblastí. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního, republikového a regionálního významu existují zvýšené požadavky na změny v území. 8

11 Rozvojová oblast OB1 Praha 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 PÚR 2008 vymezuje rozvojovou oblast OB1 Praha, která mimo území hl. m. Prahy zahrnuje rozsáhlé území Středočeského kraje. ZÚR vymezení rozvojové oblasti OB1 zpřesňují. Zahrnují ze sledovaných SO ORP území, která se vyznačují významným rozvojovým potenciálem. Mimo v PÚR 2008 uvažovaných SO ORP sledují ZÚR rozšíření ve dvou případech. První se týká prostoru Kladenska, kde do rozvojové oblasti jsou zařazována dvě města ležící bezprostředně za hranicemi SO ORP Kladno Nové Strašecí a Smečno. Tato města leží v bezprostřední blízkosti významných radiál R6 a R7. Druhý se týká dvou měst, Týnce n. Sázavou a Čerčan (a jejich okolí), které jsou součástí SO ORP Benešov. Severně od těchto měst došlo v úpravě hranic z původního zařazení z okresu Prahavýchod do okresu Benešov. Územně analytické podklady kraje Územně analytické podklady Středočeského kraje 2013 (ÚAP SK) vymezují v rámci priorit udržitelného rozvoje Středočeského kraje pro období na základě stanovení specifických cílů a s přihlédnutím k prioritním oblastem nadřazených strategických dokumentů EU, ČR a kraje následující prioritní osy ROP NUTS 2 Střední Čechy: Prioritní osa č. 1 Doprava V rámci této osy budou intervence programu zaměřeny na rekonstrukci a modernizaci silnic II. a III. třídy, a to v souladu s ochranou ekosystémů, snižováním hlukové zátěže, zvyšováním bezpečnosti v dopravě a zpřístupněním rozvojových lokalit. Dále bude podporována integrace nabídky veřejné dopravy včetně jejího zpřístupňování všem skupinám cestujících a obnovy vozového parku motivované větší šetrností vůči životnímu prostředí. V této souvislosti budou podporovány i některé inovační aktivity, jako například zavedení telematiky či jiných moderních a ekologických technologií ve veřejné dopravě. Prioritní osa č. 2 Cestovní ruch V rámci této osy budou podpořeny aktivity zaměřené na rozšíření a zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu. V případě podnikatelské infrastruktury bude podpora přednostně zaměřena na budování, rozšiřování a zlepšování standardu ubytovacích služeb a budování doplňkové infrastruktury CR. Podpora rozvoje veřejné infrastruktury a služeb cestovního ruchu, které z různých důvodů musí zajišťovat veřejný sektor a zejména místní samospráva, tvoří další významný pilíř této prioritní osy. Intervence budou směřovány rovněž na zlepšení řízení a marketingu turistických destinací na území regionu. Prioritní osa č. 3 Integrovaný rozvoj území Intervence v rámci této prioritní osy budou zaměřeny prioritně na rozvoj regionálních center a dalších měst a doplňkově na rozvoj venkovských oblastí. Podpora rozvoje a revitalizace regionálních center a dalších měst bude zahrnovat komplexní obnovu fyzického prostředí ve vybraných městech nebo městských částech a modernizaci infrastruktury veřejných služeb (infrastruktura v oblasti školství, zdravotnictví, sociálních služeb a infrastruktura pro volnočasové aktivity). Modernizace infrastruktury veřejných služeb bude podporována nejen s ohledem na zajištění vysoké kvality poskytovaných služeb, ale i na technologický rozvoj. Inovační aktivity budou podporovány především v oblasti zdravotní péče, pro jejíž kvalitu je sledování technologického rozvoje patrně nejpodstatnější. Podpora venkovských oblastí bude zaměřena především na zvýšení atraktivity venkovských sídel a zajištění přístupu ke službám obecného hospodářského zájmu i zvýšení jejich kvality. Do této prioritní osy budou zařazeny také inovační akce směřující k podpoře realizace regionální inovační strategie. Prioritní osa č. 4 Technická pomoc Prostřednictvím této osy bude podpořena implementace programu v oblasti řízení, monitorování, hodnocení, informování a kontroly. Součástí technické pomoci budou také intervence zaměřené na zvýšení absorpční kapacity potenciálních příjemců podpory v rámci programu. Technická pomoc vychází z článku 46 obecného nařízení. 9

12 V rámci dlouhodobých cílů pro rozvoj Středočeského kraje pro období je globálním cílem jak pro region soudržnosti Střední Čechy, tak jako pro Českou republiku, vytvořit podmínky pro dynamický růst vytvořeného HDP v regionu a zajištění vysoké kvality života obyvatel měst i venkova cestou zvyšování atraktivity regionu pro bydlení, podnikání, investice a cestovní ruch. Jako hlavní problémy pro dosažení vytyčených cílů se jeví pro zónu příměstského osídlení: Nevyhovující stav dopravních komunikací a jejich přetíženost (zejména silniční komunikace); Živelný rozvoj bytové výstavby v důsledku slabé regulace územního rozvoje; Zanedbaná nebo nedostatečná technická infrastruktura malých obcí (zejména těch, kde v důsledku suburbanizace dochází k výraznému přílivu nových obyvatel); Zhoršené životní prostředí. Pro zónu mimo příměstského osídlení: Nízká nabídka pracovních příležitostí, zejména v okrajových a venkovských oblastech; Nedostatečná vybavenost malých obcí technickou infrastrukturou, případně nedostatečná kvalita této infrastruktury; Nedostatečné využití potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu. Pro rozvoj strategie rozvoje regionu Střední Čechy byly v ÚAP SK nadefinovány následující specifické cíle: Zajištění vysoké a udržitelné mobility obyvatel při současném snižování negativních dopadů dopravy na životní prostředí; Zvýšení návštěvnosti a prodloužení délky pobytu návštěvníka a posílení místních příjmů z cestovního ruchu; Zvýšení kvality života ve městech i na venkově a posílení role městských center jako přirozených pólů růstu v regionu; Zvýšení absorpční kapacity regionálních a místních aktérů. Závěry RURÚ Středočeského kraje jsou v souladu s těmito globálními i specifickými cíli. 10

13 2 Horninové prostředí a geologie 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Říčany patří dle geomorfologického členění do provincie Česká vysočina. Většina území je tvořena geomorfologickým celkem Benešovská pahorkatina, který se vyznačuje členěným, kopcovitým reliéfem (především na jihu v Ondřejovské vrchovině). Místy se vyskytují skalní útvary (Jevanská pahorkatina v středoseverní části). Na severozápadě (Strančická pahorkatina) převažuje mírně členitý reliéf s nevýraznými strukturními hřbety, suky a malými plošinami. Severozápadní část správního obvodu spadá do geomorfologického celku Pražská plošina, který má charakter pahorkatiny s nízkou členitostí reliéfu a poměrně rozsáhlými zarovnanými povrchy, do severní části obce Kostelec nad Černými lesy zasahuje celek Středolabská tabule. Horninové podloží území SO ORP Říčany je z geologického hlediska velmi pestré. Východní část SO ORP je tvořena převážně permokarbonskými pískovci, slepenci a jílovci, které místy přecházejí do hornin druhohorního a čtvrtohorního stáří. V severní části navazují na prvohorní horniny rozsáhlé žulové vrstvy, dále na západ převažují starohorní břidlice a droby, které jsou lokálně překryty čtvrtohorními sedimenty (hlíny, spraše, písky, štěrky). Jih území je pak tvořen zejména granodiority a diority, na které navazují zvrásněné paleozoické horniny. 2.1 Geologická rizika pro zakládání staveb S geologickým podložím souvisí i limitující faktory ovlivňující možnosti rozvoje obcí. Jedná se zejména o tzv. radonové riziko, což je míra pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Vyšší kategorie radonového indexu podloží tedy značí vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 (limitní hodnota) v existujících objektech a zároveň indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů. Značná část území SO ORP Říčany se nachází v oblasti vysokého, příp. středního radonového rizika; jedná se o střední, východní a jihozápadní část správního obvodu. Nízkým radonovým rizikem disponuje severozápadní a částečně severovýchodní část. Výsledky měření radonu na konkrétních lokalitách se však mohou od těchto kategorií odlišovat, především díky rozdílům mezi regionální a lokální geologickou situací. Dalším limitem využívání území jsou poddolovaná území. Největší množství poddolovaných území se ve SO ORP Říčany nachází v oblasti Stříbrné Skalice, kde probíhala do počátku 18. století těžba stříbra, mědi a olova. Další plošně významnější poddolovaná území se nacházejí v Kostelci nad Černými lesy a v Tehově u Říčan. Celkově se v řešeném území nachází 5 plošných a 23 bodových poddolovaných území, která jsou uvedena v následující tabulce a v mapě 2.1 níže. Tabulka 2.1.1: Poddolovaná území ve SO ORP Říčany Název Surovina Rozsah Obec Brník Jíly ojedinělá díla Olaška Brník-brnický les Uhlí černé ojedinělá díla Oleška Černé Voděrady Měděná ruda - Polymetalické rudy ojedinělá díla Černé Voděrady Hradové Střimelice 1 Měděná ruda - Polymetalické rudy systém důlních děl Stříbrná Skalice Hradové Střimelice 2 Měděná ruda - Polymetalické rudy ojedinělá díla Stříbrná Skalice Hradové Střimelice 3 Měděná ruda - Polymetalické rudy ojedinělá díla Stříbrná Skalice Klokočná Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamennou výrobu ojedinělá díla Klokočná Kostelec n. Čer. lesy-peklov Měděná ruda systém důlních děl Kostelec nad Černými lesy Uhlí černé ojedinělá díla Kostelec nad Černými lesy Kostelec nad Černými lesy 11

14 Název Surovina Rozsah Obec Kostelní Střimelice 1 Měděná ruda - Polymetalické rudy systém důlních děl Stříbrná Skalice Kostelní Střimelice 2 Měděná ruda - Polymetalické rudy ojedinělá díla Stříbrná Skalice Kostelní Střimelice 3 Uhlí černé - Uhlí hnědé ojedinělá díla Stříbrná Skalice Ládví Zlatonosná ruda ojedinělá díla Kamenice Myšlín Polymetalické rudy ojedinělá díla Struhařov Nučice 1 Uhlí černé ojedinělá díla Nučice Nučice 2 Uhlí černé ojedinělá díla Nučice Radějovice Zlatonosná ruda ojedinělá díla Radějovice Stříbrná Skalice 1 Měděná ruda - Polymetalické rudy systém důlních děl Stříbrná Skalice Stříbrná Skalice 2 Uhlí černé ojedinělá díla Stříbrná Skalice Stříbrná Skalice 3 Měděná ruda - Polymetalické rudy ojedinělá díla Stříbrná Skalice Stříbrná Skalice 4 Polymetalické rudy ojedinělá díla Stříbrná Skalice Stříbrná Skalice 5 Měděná ruda - Polymetalické rudy systém důlních děl Stříbrná Skalice Sulice Zlatonosná ruda ojedinělá díla Sulice Štiřín Zlatonosná ruda ojedinělá díla Petříkov Tehov 1 Polymetalické rudy ojedinělá díla Tehov Tehov 2 Cín-wolframová ruda ojedinělá díla Tehov Vlkančice-Pyskočely Železné rudy ojedinělá díla Vlkančice Výžerky Uhlí černé ojedinělá díla Výžerky Zdroj: Data ÚAP 2014 Další možný rizikový jev, sesuvná území, se ve SO ORP Říčany nevyskytuje. 2.2 Ložiska nerostných surovin Na území ORP se nacházejí zejména výhradní a nevýhradní ložiska nerostných surovin stavebního kamene, jílů a cihlářských surovin. Aktuální stav využitelnosti ložisek je dán vymezenými dobývacími prostory. Zbývající ložiska těžena prozatím nejsou. V řešeném území se dále nacházejí ložiska nebilancovaná (vyhrazených i nevyhrazených nerostů), s ukončenou těžbou či zrušená technických zemin, kamene, cihlářských surovin, jílu, wolframové rudy, polymetalických a měděných rud, zlatonosných rud, štěrkopísku nebo surovin bóru. V menší míře jsou dále přítomny schválené a neschválené prognózní zdroje stavebního kamene (Lojovice, Čenětice, Tehov), živcových surovin (Štíhlice) a surovin bóru (Tehov 2). Z hlediska surovinové základny lze tedy vyšší význam přikládat především zásobám nerostných surovin evidovaných jako bilancovaná výhradní ložiska, ložiska nevýhradní a prognózní zdroje. Ve zbývajících případech jsou zásoby netěžitelné z důvodů nepřekonatelných územních střetů, nerentabilitě těžby či ukončené těžbě (vytěžení ložiska). Tabulka 2.2.1: Výhradní ložiska nerostných surovin na území SO ORP Říčany Název Surovina Obec Žernovka Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Mukařov, Štíhlice Štíhlice (část ložiska je evidována jako Živcové suroviny schválený prognózní zdroj) Štíhlice Kolovraty Cihlařská surovina Říčany Kunice Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Kunice Stříbrná Skalice Stavební kámen Stříbrná Skalice Mokřany Stavební kámen Velké Popovice Chomutovice u Dobřejovic Stavební kámen Popovičky Pyšely Stavební kámen Velké Popovice Brník Jíly Oleška 12

15 Zdroj: Data ÚAP úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Tabulka 2.2.2: Nevýhradní ložiska nerostných surovin na území SO ORP Říčany Název Surovina Obec Dobřejovice Cihlářská surovina Dobřejovice Sluštice-Pacov Cihlářská surovina Říčany, Křenice, Sluštice, Březí Všestary-Menčice Stavební kámen Tehov, Všestary, Klokočná Zdroj: Data ÚAP 2014 Pro těžbu nerostných surovin jsou na sledovaném území vymezeny čtyři dobývací prostory (DP): DP Chomutovice, lokalizovaný v obci Popovičky (prachovce a břidlice), DP Stříbrná Skalice (amfibolit), DP Žernovka v obci Mukařov (žula) a DP Brník v obci Oleška (žáruvzdorné jíly). Rozlohou největším z nich je DP Brník (3,1 km 2 ), jediným v současné době těženým je DP Chomutovice. Dobývací prostory řešeného území jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 2.2.3: Těžené dobývací prostory na území SO ORP Říčany Číslo Název Organizace Nerost Obec Chomutovice FORMANSERVIS, s.r.o., Nebřenice Algonk. prachovce a břidlice Popovičky Stříbrná Skalice Hanson ČR, a.s., Veselí nad Lužnicí Kámen - amfibolit Stříbrná Skalice Žernovka Anna Mrázková, Mukařov Žula Mukařov Brník KERAMOST a.s., Most Žáruvzdorné jíly Oleška Zdroj: Data ÚAP 2014 V důsledku přítomnosti ložisek nerostných surovin je na území SO ORP Říčany vymezeno devět chráněných ložiskových území (CHLÚ), která slouží k ochraně ložisek před ztížením nebo znemožněním jejich dobývání. Z hlediska surovin se jedná opět o stavební materiály. Daná CHLÚ jsou uvedena v tabulce níže. Tabulka 2.2.4: Chráněná ložisková území ve SO ORP Říčany Číslo Název CHLÚ Surovina Obec Kolovraty Cihlářská surovina Říčany Brník Jíly Oleška Žernovka Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Mukařov, Štíhlice Stříbrná Skalice Stavební kámen Stříbrná Skalice Kunice Stavební kámen Kunice Chomutovice Stavební kámen Popovičky Pyšely Stavební kámen Velké Popovice Mokřany Stavební kámen Velké Popovice Babice Stavební kámen Velké Popovice Zdroj: Data ÚAP 2014 Ložiska nerostných surovin, dobývací prostory a CHLÚ ve SO ORP Říčany jsou znázorněny v následující mapě. 13

16 Mapa 2.1: Vybrané geologické jevy na území SO ORP Říčany 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany Hydrogeologické poměry, zranitelnost svrchního kolektoru podzemních vod V rámci problematiky podzemních vod lze členit území na hydrogeologické rajony, což jsou území s obdobnými hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody. Do území SO ORP Říčany zasahují celkem čtyři hydrogeologické rajony základní vrstvy: rajon 4350 Velimská křída zahrnuje severovýchodní část SO ORP (značná část území obcí Kostelec nad Černými lesy, Kozojedy a Štíhlice), rajon 4510 Křída severně od Prahy do SO ORP zasahuje v jeho severní části, rajon 6250 Proterozoikum a paleozoikum povodí přítoků Vltavy - zahrnuje severozápadní část SO ORP, rajon 6320 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy zahrnuje většinu území SO ORP, konkrétně především centrální a jižní část. Hydrogeologické rajony jsou tvořeny útvary podzemních vod. Útvarem podzemní vody je nazýváno vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. V případě neexistence nebo nedostatečného vývoje těsnících pokryvných útvarů jsou útvary podzemních vod vystaveny zvýšenému riziku kontaminace, jehož zdrojem mohou být především zemědělství, staré ekologické zátěže a nedostatečné odkanalizování a čištění odpadních vod v některých obcích. V podmínkách ČR je hodnocena zranitelnost horninového prostředí vůči dusičnanům, acidifikaci a pesticidům (atrazinu). Na území SO ORP Říčany převládá horninové 14

17 prostředí s nízkou zranitelností vůči dusičnanům, horninové prostředí se střední a vysokou zranitelností vůči dusičnanům lze zaznamenat lokálně a spíše zřídka. V rámci zranitelnosti vůči acidifikaci převládají horniny s vysokou rizikovostí, stejně jako ve většině území povodí Labe, v případě zranitelnosti vůči atrazinu horniny s nízkou zranitelností. 2.4 SWOT analýza Absence sesuvných území. SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Značná část území se nachází v oblasti vysokého, případně středního radonového rizika. Existence ložisek stavebních materiálů (stavební kámen, žáruvzdorné jíly, cihlářské hlíny). PŘÍLEŽITOSTI Surovinový potenciál území a jeho ekonomické zhodnocení. Rekultivace území s ukončenou těžbou. Vysoký počet poddolovaných území (především obce Kostelec nad Černými lesy, Stříbrná Skalice a Tehov). HROZBY Střety zájmů těžby nerostných surovin s ochranou přírody a krajiny. Negativní důsledky využívání nerostných surovin narušení ekosystémů, krajinného rázu, prašnost, hlučnost, vodní režim. Uchování podstatné části existujících zdrojů nerostných surovin pro případné využití příštími generacemi. 15

18 3 Vodní režim 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Vodní režim území je dán systémy povrchových a podzemních vod. Kromě jejich vlastní charakteristiky je v této kapitole věnována pozornost i vodním zdrojům, situaci v území z hlediska povodní apod. 3.1 Hydrologické poměry Správní obvod obce s rozšířenou působností Říčany se nachází v mezinárodní oblasti povodí Labe, v dílčích povodích Dolní Vltavy (cca 85 % území) a Horního a středního Labe (severovýchodní část, cca 15 % území). Z hlediska povodí 3. řádu a útvarů povrchových vod (tekoucích) lze území rozdělit do následujících: Výrovka číslo hydrologického pořadí (ČHP) zasahuje okrajově do severovýchodní části území (povodí Šembery a Výrovky - Jalového potoka), vodní útvar (VÚ) Šembera po Výrovku Labe od Výrovky po Jizeru ČHP zasahuje do severního výběžku území (povodí Výmoly), VÚ Výmola Sázava od Želivky po ústí ČHP zabírá převážnou centrální a jižní část území, VÚ Nučický potok, VÚ Jevanský potok, VÚ Mnichovka, VÚ Mokřanský potok, VÚ Čakovický (Kamenický) potok a VÚ Sázava od Želivky po ústí Vltava od Sázavy po Berounku ČHP zasahuje pouze do západního cípu území (povodí Libřice), VÚ Vltava od Sázavy po Berounku Vltava od Berounky po Rokytku ČHP zabírá severozápadní oblast v okolí města Říčany, VÚ Botič (včetně Dobřejovického potoka, Pitkovického potoka a Říčanského potoka) a VÚ Rokytka. Nejvýznamnějším vodním tokem celého území je řeka Sázava, která ale protéká pouze po části jižní hranice správního obvodu. Území je tedy odvodňováno především menšími řekami a potoky. Mezi nejvýznamnější toky ústící na jih do Sázavy patří Mnichovka, Jevanský potok a Nučický potok, které jsou ve správě Povodí Vltavy, a Kamenický potok a Mokřanský potok, které jsou ve správě Lesů ČR. Z toků odvodňujících území na sever jde především o Výrovku (Jalový potok) ve správě LČR, o Šemberu a Výmolu ve správě Povodí Labe a o Rokytku, Říčanský potok, Pitkovický potok, Dobřejovický potok a Botič ve správě Povodí Vltavy. Z hlediska Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění NV č. 169/2006 Sb. (tzv. typy rybných vod) jsou mezi lososové typy vod zařazeny Mnichovka, Nučický potok, Šembera a Výmola a mezi kaprové typy vod Bohumilský potok, Botič, Dobřejovický potok, Jevanský potok, Kamenický potok, Mokřanský potok, Oplanský potok, Pitkovický potok, Rokytka, Říčanský potok, Sázava, Výrovka a Zvánovický potok. Účelem nařízení je zajistit jakost typů vod tak, aby se staly trvale vhodnými pro podporu života uvedených typů ryb. Na řadě vodních toků jsou vybudovány rybníky a další vodní plochy. Celková výměra vodních ploch ve SO ORP dosahuje téměř 219 hektarů. Mezi plošně největší se řadí rybníky Vyžlovský (22,5 ha), Jevanský (17,6 ha), Propast (9,2 ha) a Hruška na Jevanském potoce, další významnější rybníky jsou na Mnichovce a na přítocích Kamenického potoka. V obci Výžerky je suchá nádrž - poldr Výžerky. Koupací oblasti ve smyslu Vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 155/2011 Sb., o profilech povrchových vod využívaných ke koupání, se v řešeném území nevyskytují. Na mnoha vodních plochách jsou však provozovaná přírodní koupaliště (příkladem jsou rybníky Vyžlovský a Jureček). Vodní plochy a vodní toky včetně rozvodnic povodí 4. řádu a hranic obcí jsou znázorněny níže. 16

19 Mapa 3.1: Schema vodních útvarů 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany Záplavová území, povodňová nebezpečí Významným limitem, který je nutno respektovat, jsou záplavová území (ZÚ). Ve SO ORP Říčany jde o ZÚ Botiče, Jevanského potoka, Kunického potoka, Mnichovky, Nučického (Vlkančického) potoka, Rokytky, Sázavy a Výmoly. ZÚ Botiče pro dotčený úsek stanovil Magistrát hlavního města Prahy opatřením obecné povahy čj. MHMP-53680/1999/VYS/Rů dne (zasahuje Radějovice a Křížkový Újezdec), ZÚ Jevanského potoka v km 0,0-13,7 stanovil Krajský úřad Středočeského kraje čj /105/OŽP-Bab dne (zasahuje Stříbrnou Skalici, Konojedy, Černé Voděrady, Oplany a Jevany), ZÚ Kunického potoka je v databázích uváděno kódem CZ020_982 pro úsek 1,7-2,5 km (v obci Mirošovice) a kódem CZ020_983 pro úsek 6,8-7,24 (v obci Kunice), ZÚ Mnichovky v km 0,0-13,46 stanovil Krajský úřad opatřením čj. 3275/2012/KUSK/OŽP-Bab dne (zasahuje Senohraby, Tehov, Všestary, Hrusice, Mirošovice a Mnichovice), ZÚ Pitkovického potoka v úseku km 0,0-7,327 stanovil Magistrát opatřením čj. MHMP-12652/2005/OOP/II/Ku dne (zasahuje Nupaky), ZÚ Říčanského potoka stanovil Magistrát pro úsek km 0,0-13,3 opatřením čj. MHMP /2013/OZP/II/Ka dne (zasahuje Říčany) a pro úsek km 13,3-21,4 platí opatření čj. MHMP-53680/1999/VYS/Rů ze dne (zasahuje Světice, Říčany a Tehov) a ZÚ Výmoly v úseku km 11,0-25,5 stanovil Krajský úřad opatřením čj /2012/KUSK dne (zasahuje Sluštice). O stanovení ostatních ZÚ (Nučického potoka ve Vlkančicích, Výžerkách, Nučicích a v Olešce, Rokytky v Tehovci a v Říčanech, Sázavy ve Stříbrné Skalici a v Kališti a Výmoly v Březí a Babicích) nejsou v dostupných databázích potřebná data. Pro ostatní vodní toky nejsou ZÚ stanovena. ZÚ při průtoku stoleté vody zasahují na území 26 obcí. Celkově zde nejsou ZÚ příliš rozsáhlá, vymezena jsou na 376,3 ha (cca 1 % území správního obvodu). Záplavové území má vzhledem 17

20 k zastavěným územím obcí největší rozsah v zastavěném území obce Stříbrná Skalice (cca 19 ha), v zastavěném území Mnichovic (cca 7 ha) a v zastavěném území Kaliště (cca 5 ha). V 18 obcích sledovaného území je vymezena aktivní zóna záplavového území (AZ ZÚ). Jde o část záplavového území, která při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, čímž je tak bezprostředně ohrožen život, zdraví a majetek lidí. Aktivní zóna záplavového území je ve SO ORP Říčany stanovena na Sázavě, Mnichovce, Nučickém potoce, Jevanském potoce od obce Jevany a Výmole (obec Sluštice). Celkově je aktivní zóna záplavového území ve SO ORP Říčany vymezena na ploše 245,5 ha, což tvoří 0,65 % rozlohy správního obvodu. Největší rozlohu zaujímá aktivní zóna záplavového území v zastavěném území Stříbrné Skalice (cca 15 ha), v zastavěném území Kaliště (cca 3 ha) a v zastavěném území Mnichovic (cca 3 ha). Omezení v záplavových územích plyne z 67 vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, v platném znění). V aktivní zóně ZÚ se nesmí umisťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních staveb uvedených v zákoně, nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury a dalších staveb uvedených v zákoně, s tím, že budou současně minimalizovány vlivy na povodňové průtoky. Dále se v AZ nesmějí těžit nerosty a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, skladovat odplavitelný materiál, zřizovat oplocení, živé ploty apod. a zřizovat tábory, kempy apod. V ZÚ mimo AZ (nebo není li AZ stanovena) může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky pro využití tohoto území opatřením obecné povahy, což se ale v praxi neděje. Z Nařízení Středočeského kraje č. 7/2010 o vydání závazné části Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy a a č. 10/2010 o vydání závazné části Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe však dle bodu 3.2 jednoznačně plyne, že záplavové území, kde se dosud nenachází žádná zástavba, je nutno ponechat pro možnost rozlivu velkých vod a nepovolovat zde žádné nové objekty zvyšující urbanizaci těchto prostorů. Naopak, pokud je náklad na protipovodňové opatření srovnatelný či vyšší než hodnota ochráněného majetku, prosazovat vymístění a vykoupení nemovitostí v ZÚ pro umožnění rozlivu velkých vod. Žádná další protipovodňová opatření nejsou v řešeném území Plány oblastí povodí navrhována. Podle nově zpracované Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem (Povodí Vltavy s.p., Povodí Labe s.p. červen 2014) je povodňovým nebezpečím (PN) dotčeno zastavěné či zastavitelné území 4 obcí v blízkosti řeky Sázavy, a to Stříbrné Skalice, Vlkančic, Kaliště a Senohrab. Ve Stříbrné Skalici je v nepřijatelném riziku 75 objektů a 24 osob, ve Vlkančicích 22 objektů a 1 osoba, v Kališti 13 objektů a 5 osob a v Senohrabech 1 objekt a žádná osoba. Kromě opatření organizačního charakteru (zpracování povodňových plánů, zprovoznění varovných systémů apod.) je nutno nevytvářet nové plochy v nepřijatelném riziku, postupně snižovat rozsah těchto ploch zejména v kategorii bydlení, nezvyšovat hodnotu majetku v těchto plochách, případně snižovat jejich hodnotu změnou kategorie jejich využití. Vymezit nezastavitelné plochy a plochy s omezeným využitím v území PN je úkolem pro změny územních plánů dotčených obcí (opatření DVL pořízení/změna územního plánu definování nezastavitelných ploch a ploch s omezeným využitím; opatření DVL využití výstupů map povodňového rizika/povodňového ohrožení/plochy v riziku jako limitu v územním plánování a řízení; opatření DVL opatření k adaptaci ohrožených objektů a aktivit/zvýšení odolnosti a ke snížení nepříznivých účinků povodní na budovy, veřejné sítě aj. a opatření DVL individuální protipovodňová opatření vlastníků nemovitostí). V řešeném území se dále vyskytuje území ohrožené zvláštní povodní, tzv. průlomovou vlnou pod vodním dílem. Nejbližší vodní dílo Švihov, při jehož poškození by mohlo k tzv. průlomové vlně dojít, je vybudováno na přítoku Sázavy Želivce ve vzdálenosti cca 23 km vzdušnou čarou od JV okraje řešeného území. Zvláštní povodeň zde přesahuje záplavové území stanovené pro Q100. V dosahu zvláštní povodně, k jejímuž vzniku může dojít za mimořádných provozních situací na vodním díle výše v povodí, leží části obcí Vlkančic, Stříbrné Skalice, Ondřejova, Kaliště, Senohrab a Pětihost. Postupová doba průlomové vlny v úseku Kakov - Nespeky (km 88,5-27,5), kam spadá i dotčený úsek řešeného území od Vlkančic po Senohraby, je 8 až 15 hodin a rychlost postupu vlny 4,1 až 7,6 km/hod. Využití území ohroženého zvláštní povodní neupravuje žádný zvláštní předpis, územní plán však může výstavbu regulovat, např. neumisťovat do ohrožených území kryty CO, obtížně evakuovatelná zařízení, sklady jedovatých a nebezpečných látek, nebudovat zde významná 18

21 energocentra, neumisťovat do ohroženého území sklady cenného zboží apod. Skutečnost je nutno zohlednit v krizových plánech dotčených obcí. Problematiku přívalových povodní, extravilánových srážkových vod a vodní eroze je navrženo řešit v rámci komplexních pozemkových úprav (KPÚ) s cílem zpomalení a omezení povrchového odtoku a jeho průvodních jevů, jako je vodní eroze, odnos živin a půdy z polí, zaplavování okolí, znečišťování toků apod. V projektech KPÚ je nutno navrhnout vhodná agrotechnická řešení, jako je tvorba mezí pro zkrácení délek svahů, vrstevnicová orba a vhodné osevní postupy, delimitace kultur apod. Rozsah záplavových území (stoleté vody), aktivních zón záplavového území (dvacetileté vody) a území povodňového nebezpečí (pětisetleté vody) v daných obcích správního obvodu jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 3.2.1: Záplavová území, aktivní zóny ZÚ a území povodňového nebezpečí Rozloha ZÚ (Q100) AZ (Q20) Rozloha Obec Vodní tok zastavěného v zastavěném v zastavěném obce [ha] území obce [ha] území [ha] území [ha] Babice Výmola 557,0 65,74 1,203 - Březí Výmola 307,8 50,8 4,201 - Černé Voděrady Jevanský potok 1 314,3 67,86 0,010 0,007 Hrusice Mnichovka 542,9 87,91 0,893 0,678 Jevany Jevanský potok 1 291,7 126,09 0,132 0,116 Kaliště Sázava 624,0 76,77 4,667 3,119 Klokočná Mnichovka 284,4 32, Konojedy Jevanský potok 513,7 36, Křížkový Újezdec Botič 485,3 25,23 0,324 - Kunice Kunický potok 1 040,0 198,06 1,025 - Mirošovice Kunický potok, Mnichovka 536,4 103,85 3,348 - Mnichovice Mnichovka 832,1 313,75 7,262 3,061 Nučice Nučický potok 498,5 24,16 0,471 - Nupaky Pitkovický potok 318,1 22, Oleška Nučický potok 1 193,6 89,04 2,213 0,320 Ondřejov Mnichovka 1816,0 198, Oplany Jevanský potok 580,6 14, Radějovice Botič 509,2 42,51 0,050 - Říčany Rokytka, Říčanský potok 2580,8 828,64 2,070 - Senohraby Mnichovka, Sázava 344,0 119,66 0,760 0,463 Sluštice Výmola 409,8 55,06 1,377 0,743 Stříbrná Sázava, Skalice Jevanský potok 2 443,0 246,29 18,932 14,704 Světice Říčanský potok 117,6 53, Tehov Mnichovka, Říčanský potok 821,5 64,62 0,620 0,366 Tehovec Rokytka 278,5 53,94 1,285 - Vlkančice Nučický potok, Sázava 729,4 19,24 0,165 0,009 Všestary Mnichovka 444,4 46,75 1,663 1,229 Výžerky Nučický potok 656,5 14,84 0,675 0,221 SO ORP Říčany ,3 2720,81 53,346 25,037 Zdroj: Data ÚAP

22 Mapa 3.2: Záplavová území 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany Revitalizace K zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu je ve schválených Plánech oblastí povodí uvedena řada opatření. Kromě obecných opatření jsou zde i opatření konkrétní, např. vybudování rybího přechodu, odstranění nevhodného zatrubnění koryta vodního toku, obnova přirozené členitosti vodního toku v rámci jeho koryta, obnova a zřizování postranních ramen, tůní a mokřadů apod. V řešeném území je nutno revitalizovat Pitkovický potok (opatření DV ), hlavní meliorační zařízení (HMZ) od Kostelních Střimelic (DV ), HMZ od Hradových Střimelic (DV ) a Rokytku (DV ). Dále jsou přijata opatření k omezení eroze (DV ) ve VÚ Mnichovky, Mokřanského potoka, Kamenického potoka, Botiče, Rokytky, opatření k ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (DV a LA ) ve VÚ Nučického potoka, Mnichovky, Mokřanského potoka, Vltavy od Sázavy po ústí do Berounky, Botiče, Rokytky a Výmoly, opatření k eliminaci dusíku jako plošného zdroje znečištění vod (DV a LA ) ve vodních útvarech Nučického potoka, Kamenického potoka, Sázavy od Želivky po ústí do Vltavy, Šembery po Výrovku a Výmoly a opatření k zamezení výskytu invazních druhů rostlin (LA ) v celém povodí Labe. Z hlediska správných přístupů je nutno v zastavěném či zastavitelném území zachovat kolem koryt vodních toků manipulační pásy v šířce minimálně 6 m, aby byla umožněna údržba koryta a zachována prostupnost území. Mimo intravilán je navrženo ponechat kolem vodních toků vegetační pásma v šířce alespoň 15 až 20 m s funkcí biokoridorů, filtračních ochranných pásů, manipulačních pásů a pásů krajinotvorné doprovodné zeleně. 20

23 3.4 Hydrogeologické poměry 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 V rámci problematiky podzemních vod lze členit území na hydrogeologické rajony (HGR), což jsou území s obdobnými hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody. V ČR je vymezeno 152 těchto rajonů. Do území SO ORP Říčany z nich zasahují čtyři: HGR 4350 Velimská křída (VÚ 43500) zahrnuje severovýchodní část SO ORP (značná část území obcí Kostelec nad Černými lesy, Kozojedy a Štíhlice) HGR 4510 Křída severně od Prahy (VÚ 45100) do SO ORP zasahuje v jeho severní části HGR 6250 Proterozoikum a paleozoikum povodí přítoků Vltavy (VÚ 62500) - zahrnuje severozápadní část SO ORP HGR 6320 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy (VÚ 63200) zahrnuje většinu území SO ORP, konkrétně především centrální a jižní část Hydrogeologické rajony jsou co do rozsahu a názvu totožné s útvary podzemních vod 43500, 45100, a Útvarem podzemní vody je nazýváno vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. V případě neexistence nebo nedostatečného vývoje těsnících pokryvných útvarů jsou útvary podzemních vod vystaveny zvýšenému riziku kontaminace, jehož zdrojem mohou být především zemědělství, staré ekologické zátěže a nedostatečné odkanalizování a čištění odpadních vod v některých obcích. Kromě krystalinika jsou ostatní útvary podzemních vod v řešeném území vyhodnoceny celkově jako rizikové a nevyhovující. Vodní útvar je jedním z mála prioritních rajonů v ČR pro vyhledávání zdrojů podzemních vod. V křídových pánevních strukturách je nutno respektovat opatření schváleného Plánu oblasti povodí Labe (LA ), kterým se stanoví podmínky pro realizaci vrtů pro tepelná čerpadla. Každý vrt má být považován za průzkumný hydrogeologický vrt, prováděn pod trvalým hydrogeologickým dohledem a zhodnocen a posouzen z hlediska vlivu na podzemní vody. Nemělo by docházet k porušení izolátorů, propojování vícevrstvých kolektorů a znečišťování podzemních vod. Opatření k ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (DV a LA ) je přijato ve VÚ 62500, a 43500, opatření k eliminaci dusíku jako plošného zdroje znečištění vod (DV ) ve VÚ 62500, opatření k omezení chloridů v podzemní vodě (DV LA ) ve VÚ a 45100, optření k omezení obsahu síranů v podzemní vodě (DV a LA ) ve VÚ a 45100, opatření ke snižování znečištění z atmosférické depozice (LA ) ve VÚ a opatření k zamezení přímého vypouštění znečišťujících látek do podzemních vod aniž by prošly filtrací půdou nebo půdním podložím (LA a LA ) ve všech VÚ podzemních vod v povodí Labe 21

24 Mapa 3.4: Schema útvarů podzemních vod (HGR) 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany Vodní zdroje ochranná pásma, zranitelné oblasti Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) se ve sledovaném území nenacházejí. S výskytem zdrojů pitné vody souvisí vymezení zranitelných oblastí (ZO). Ty jsou stanoveny za účelem ochrany podzemních a povrchových vod, které jsou využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení kvality vody. V těchto oblastech se limituje využívání a skladování dusíkatých hnojivých látek, nařizuje střídání plodin, upravuje hospodaření na svažitých pozemcích a vymezuje ochranný pás nehnojené půdy u vodotečí. Ve SO ORP Říčany jsou zranitelné oblasti vymezeny na 57 katastrálních územích (cca 2/3 k.ú.). Dle Nařízení vlády č. 262/2012 Sb. o stanovení zranitelných oblastí jsou mezi zranitelné oblasti zařazena katastrální území Božkov u Mnichovic, Brník, Čenětice, Čestlice, Dobřejovice, Dolní Lomnice u Kunic, Herink, Hradové Střimelice, Hrusice, Chomutovice u Dobřejovic, Jažlovice, Klokočná, Kostelec nad Černými Lesy, Kostelní Střimelice, Kozojedy u Kostelce nad Černými Lesy, Krymlov, Křenice u Prahy, Kunice u Říčan, Kuří u Říčan, Lojovice, Mirošovice u Říčan, Mnichovice u Říčan, Modletice u Dobřejovic, Mokřany u Velkých Popovic, Myšlín, Nučice, Nupaky, Oleška, Olešky, Ondřejov u Prahy, Otice u Svojšovic, Pacov u Říčan, Pětihosty, Petříkov u Velkých Popovic, Popovičky, Prusice, Předboř u Prahy, Radějovice, Radimovice u Velkých Popovic, Říčany Radošovice, Říčany u Prahy, Senohraby, Strančice, Svatbín, Světice, Svojšovice, Štíhlice, Tehov u Říčan, Turkovice u Ondřejova, Třemblat, Velké Popovice, Vlkančice, Voděrádky, Všechromy, Všestary u Říčan, Všešímy a Výžerky. V řešeném území se nachází řada zdrojů podzemních vod, které slouží k zásobování obyvatel pitnou vodou místních sídel. Jsou to jímací území Březí, Černé Voděrady, Hrusice, Kamenice Těptín, Kamenice Ládví, Konojedy, Louňovice, Mnichovice, Modletice, Mukařov, Nučice - Výžerky, Oleška - Ždánice, Pětihosty, Petříkov, Radějovice - Sulice, Říčany Pacov, Struhařov, Stříbrná 22

25 Skalice, Světice, Tehovec, Velké Popovice Lojovice Mokřany a Vlkančice. Vodní zdroje mají vesměs stanovena ochranná pásma (OP) 1. a 2. stupně, přičemž OP 2. stupně bývá rozděleno na vnitřní část a vnější část. Do Dobřejovic zasahuje OP vodního zdroje Průhonice a do území Kostelce nad Černými Lesy OP vodního zdroje Krupá. Využití území v OP vyplývá z podmínek stanovených vodoprávním úřadem v rozhodnutí či opatření obecné povahy o stanovení OP. V dostupných databázích vodoprávních rozhodnutí jsou však o vodních zdrojích a jejich OP neúplné informace, které by měly být postupně doplňovány (viz následující tabulka). V přílohách jsou uvedny střety zájmů s limity pro využití území (zastavitelné plochy navrhované v OP vodních zdrojů). Seznam není úplný z důvodu nedostupných podkladů o zastavitelných plochách v obcích Nučice, Oleška, Prusice, Stříbrná Skalice a Vlkančice. V otázce zajištění dostatečného množství pitné vody není území soběstačné (hlavní význam tak má zásobování z veřejných vodovodů využívajících zdroje mimo SO ORP). Vodní zdroje je však nutno chránit jako strategickou rezervu a jako nouzové zdroje vody (pro případ havárie či poškození centrálního zdroje vody či vodovodního přivaděče), zejména zdroj Nučice - Výžerky. V západní části Kostelce nad Černými Lesy je objekt státní pozorovací sítě podzemních vod (vrt ČHMÚ) s ochranným pásmem o poloměru 250 m. Využití území tohoto OP je nutno projednat s Českým hydrometeorologickým ústavem, při předpokládaném ovlivnění či znehodnocení vrtu je nutno vybudovat náhradní pozorovací vrt. Kromě uvedených zdrojů podzemní vody pro veřejné vodovody a pivovar existují ještě v řešeném území vodní zdroje využívané dalšími podnikatelskými subjekty. Podle databáze vodoprávní evidence se jedná o následující odběry: Farma Voděrádky (Říčany) m 3 /rok, 1 l/s ZEA Světice (Tehovec) m 3 /rok, 0,7 l/s Strojmetal (Kamenice Těptín) m 3 /rok, 0,7 l/s Strojmetal (Kamenice Ládví) povrchová voda m 3 /rok, 2,5 l/s. Mapa 3.5: Schema vodních zdrojů a zranitelných oblastí 23

26 Tabulka 3.5.1: Vodní zdroje a ochranná pásma 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 obec vodní zdroj (odběr) k.ú. IČ odběru OP č.j. rozhodnutí datum Babice internát (0,8 l/s) Březí 2x Březí 1.,2. vod 1303/ Černé Voděrady HJ1, HJ2, HJ3 u VDJ (1,4 l/s) Černé Voděrady 1.,2. Hrusice HV1 Hrádka (1 l/s) Kamenice Kamenice Těptín Ládví Konojedy S1, KO1,KO2 (2,7 l/s) Konojedy ,2. Louňovice *) HJ1, HJ2, HJ4, HJ5, HJ6 Louňovice 5224/2012- MURI/OVÚ/ Mnichovice u VDJ Antonín (5,25 l/s) Mnichovice, Klokočná ,2. Modletice studny Olšina Modletice Modletice studny Skladovák Modletice Modletice vrt Sulín Modletice 1. Vod 1372/ Mukařov ÚV (2,5 l/s) Babice Nučice- Výžerky N2, N3, N4 (18 l/s), VK1,VK2,VK3 (11 l/s) Nučice, Oleška, Výžerky ,2. Oleška K1, K2 Bulánka (5 l/s) Oleška, Ždánice ,2. Pětihosty Pětihosty 1.,2. Vod. 1007/ Petříkov pivovar (27,2 l/s) 1.,2. Vod 890/ Radějovice VH1,VH2, VH3 (2 l/s) Radějovice,Sulice ,2. Vod. 1007/ Říčany Radošovice ÚV Pacov, Praha ,2. Vod. 1007/ Říčany Voděrádky Struhařov HG1, bytovky (2,2 l/s) Stř. Skalice S1, S2, S3, S4 (2,35 l/s) Stř. Skalice ,2. vod/8-587/1984 Stř. Skalice Veveroutka JS1, JS2, JS3 (2,5 l/s) Hradové Střímelice , /2013- MURI/OVÚ/ Světice 5x studny u ČS Říčany, Světice 1.,2. Vod1/82-Ch , Tehovec 4x u ÚV Tehovec Velké Popovice pivovar (3x 27,2 l/s) Bartoška, Habří, Krámské, Křivá Ves V. Popovice, Lojovice *) poznámka: údaje byly opraveny dle informací poskytnutých obcí Louňovice 1.,2. Vod 890/

27 V. Popovice Mokřany Vlkančice Vlkančice vod-o/526/1984 Průhonice P1, S1, S2, S2 Dobřejovice 2. Vod /91-Mk Krupá Kostelec n.č.l. 2. vod 1130/ Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území, ohrožení území přírodními jevy Významným rizikem v území je existence stanovených záplavových území a aktivních zón záplavových území, existence území s významným povodňovým nebezpečím a povodňovým rizikem a a existence území zvláštní povodně. Z důvodu rizika znečištění zdrojů pitné vody dusičnany jsou vymezeny zranitelné oblasti, kde je limitováno využívání a skladování hnojiv. 3.7 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Existence zdrojů pitné vody lokálního významu. Poměrně dobrá situace z hlediska ohrožení povodněmi. Výskyt malých vodních ploch (rybníků). Velké množství vodních toků, často s přirozeným korytem, výskyt lososových typů vod. Výskyt zranitelných oblastí ve značné části území. PŘÍLEŽITOSTI Zlepšení retenční a akumulační schopnosti území. Revitalizace vodních toků. Budování malých vodních nádrží. Prioritní oblast pro vyhledávání zdrojů podzemních vod. SLABÉ STRÁNKY Zástavba v záplavových územích v některých obcích. Nesoběstačnost území z hlediska zajištění pitné vody. Absence chráněných oblastí přirozené akumulace vod. Absence koupacích oblastí. HROZBY Ohrožení určitých zastavěných částí území povodněmi. Ohrožení vodních zdrojů intenzivní zemědělskou činností a zástavbou. Výskyt vodní eroze vlivem nevhodného obhospodařování krajiny. Zhoršení kvality povrchových vod v neodkanalizovaných sídlech a chatových oblastech. 25

28 4 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb.), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. 4.1 Zemědělský půdní fond ORP Říčany leží na území klimatického regionu MT2 (mírně teplý, mírně vlhký), kde průměrná teplota vzduchu dosahuje 7-8 C a průměrný roční úhrn srážek činí mm. Plošně nejrozšířenějším půdním typem na území SO ORP Říčany jsou kambizemě (kyselé či modální), vyskytující se především v západní a jižní části území. Druhým nejrozšířenějším typem půd jsou luvizemě v okolí Prahy bezprostředně navazující na hnědozemě. Podél vodních toků jsou zastoupeny fluvizemě a luvické pseudogleje. Ze zemědělských výrobních oblastí je na území SO ORP zastoupena především řepařská zemědělská výrobní oblast. Zěmědělská půda se nachází na 55,7% řešeného území, což je méně než celkové zastoupení ZPF ve Středočeském kraji (60,1%), ale více než v případě ČR (53,5%). Převažující kulturou v rámci ZPF je orná půda (74,2%), méně trvalé travní porosty (12,4%), zahrady (11,7%) a nepatrně jsou zastoupeny i ovocné sady (1,7%). Chmelnice a vinice se na území ORP Říčany nenacházejí. Tabulka 4.1.1: Zastoupení kultur ZPF na území ORP Říčany (stav k ) Celková rozloha ORP Říčany ,1 Zemědělský půdní fond , 1 VÝMĚRA (HA) PODÍL Z ROZLOHY OBCE (%) 55,7 VÝMĚRA (HA) PODÍL ZE ZPF (%) Orná půda ,1 74,2 Trvalé travní porosty 2 606,8 12,4 Zahrady 2 467,2 11,7 Ovocné sady 353,5 1,7 Vinice 0 0 Chmelnice 0 0 Zdroj: ČSÚ V rozsahu sledovaných let je patrný trvalý úbytek orné půdy v jednotlivých obcích ORP Říčany, kdy došlo k úbytku cca 118 ha. Tento trend je předopkládán i do budoucna v závyslosti na rychlosti naplňování jednotlivých zastavitelných ploch vymezených v územních plánech. Nejvyšší zastoupení orné půdy na svém území má obec Prusice (82,8%), naopak nejnižším podílem disponuje obec Louňovice (14,21%). Tabulka 4.1.2: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Říčany v období Název obce Rozloha (ha) Podíl z celkové výměry (%) Výměra obce (ha) Rozdíl Rozdíl Babice 185,00 183,58 182,29-2,71 33,21 32,96 32,73-0,49 557,03 26

29 Název obce Rozloha (ha) Podíl z celkové výměry (%) Výměra obce Rozdíl Rozdíl (ha) Březí 131,57 131,34 131,21-0,36 42,74 42,66 42,62-0,12 307,84 Černé Voděrady 257,34 258,84 258,82 1,48 19,58 19,69 19,69 0, ,35 Čestlice 323,69 323,39 319,19-4,50 73,10 73,03 72,08-1,02 442,82 Dobřejovice 273,74 258,33 257,63-16,11 71,19 67,19 67,00-4,19 384,51 Doubek 209,03 208,09 206,98-2,05 56,83 56,58 56,28-0,56 367,79 Herink 224,37 216,94 216,52-7,85 82,03 79,31 79,16-2,87 273,53 Hrusice 241,93 241,93 241,96 0,03 44,56 44,56 44,56 0,01 542,94 Jevany 169,88 170,32 170,28 0,39 13,15 13,19 13,18 0, ,66 Kaliště 260,24 260,17 260,11-0,13 41,70 41,69 41,68-0,02 624,01 Kamenice 335,53 334,44 327,54-7,99 19,30 19,24 18,84-0, ,48 Klokočná 135,83 136,17 136,17 0,34 47,76 47,88 47,88 0,12 284,37 Konojedy 317,69 317,68 317,68-0,01 61,85 61,84 61,84 0,00 513,68 Kostelec nad Černými lesy 726,74 726,56 725,80-0,95 41,06 41,05 41,01-0, ,83 Kostelec u Křížků 115,21 114,88 114,71-0,50 28,16 28,08 28,04-0,12 409,14 Kozojedy 299,17 298,30 298,10-1,07 41,65 41,53 41,50-0,15 718,24 Křenice 324,91 324,51 324,69-0,22 80,78 80,68 80,73-0,06 402,20 Křížkový Újezdec 327,02 326,85 326,47-0,54 67,38 67,35 67,27-0,11 485,30 Kunice 532,07 530,30 529,39-2,68 51,16 50,99 50,90-0, ,02 Louňovice 64,10 63,26 62,93-1,17 14,48 14,29 14,21-0,26 442,76 Mirošovice 168,74 168,70 168,22-0,52 31,46 31,45 31,36-0,10 536,41 Mnichovice 204,67 203,69 199,21-5,46 24,60 24,48 23,94-0,66 832,13 Modletice 235,07 226,68 225,74-9,32 68,27 65,83 65,56-2,71 344,33 Mukařov 165,38 165,05 164,61-0,77 26,14 26,08 26,02-0,12 632,75 Nučice 385,48 385,37 385,37-0,11 77,32 77,30 77,30-0,02 498,53 Nupaky 263,16 257,04 253,99-9,18 82,73 80,80 79,84-2,89 318,10 Oleška 739,28 739,28 739,28 0,00 61,94 61,94 61,94 0, ,60 Ondřejov 543,84 542,36 542,67-1,16 29,95 29,87 29,88-0, ,00 Oplany 200,01 199,77 200,28 0,26 34,45 34,40 34,49 0,05 580,65 Pětihosty 248,41 248,36 248,34-0,06 64,63 64,61 64,61-0,02 384,38 Petříkov 304,43 304,26 303,79-0,64 64,84 64,81 64,71-0,14 469,48 Popovičky 394,66 394,19 389,57-5,10 75,97 75,88 74,99-0,98 519,49 Prusice 212,90 212,89 212,89-0,01 82,81 82,80 82,80 0,00 257,10 Radějovice 350,87 350,87 349,05-1,82 68,90 68,90 68,54-0,36 509,24 Říčany 1221, , ,43-15,30 47,34 47,18 46,75-0, ,848 Senohraby 86,49 85,47 84,96-1,53 25,14 24,84 24,70-0,45 344,01 Sluštice 297,54 296,25 296,25-1,29 72,61 72,30 72,30-0,32 409,77 Strančice 699,73 695,84 695,01-4,72 60,21 59,88 59,81-0, ,11 Struhařov 177,54 177,39 176,67-0,87 30,70 30,67 30,55-0,15 578,33 Stříbrná Skalice 569,95 569,90 569,87-0,08 23,33 23,33 23,33 0, ,03 27

30 Název obce Rozloha (ha) Podíl z celkové výměry (%) Výměra obce Rozdíl Rozdíl (ha) Sulice 466,21 460,29 458,83-7,38 46,98 46,38 46,24-0,74 992,38 Světice 49,72 49,68 49,39-0,33 42,26 42,23 41,99-0,28 117,65 Svojetice 146,66 146,16 146,39-0,27 56,90 56,70 56,80-0,11 257,75 Štíhlice 245,62 245,18 244,45-1,17 47,30 47,22 47,07-0,23 519,28 Tehov 278,05 278,03 277,53-0,52 33,85 33,84 33,78-0,06 821,51 Tehovec 140,95 140,52 140,38-0,57 50,61 50,46 50,41-0,21 278,50 Velké Popovice 502,26 501,57 501,27-0,99 32,15 32,10 32,08-0, ,37 Vlkančice 121,21 121,21 121,15-0,06 16,62 16,62 16,61-0,01 729,38 Všestary 297,31 297,14 296,24-1,07 66,91 66,87 66,67-0,24 444,35 Výžerky 208,68 208,66 208,59-0,08 31,79 31,78 31,77-0,01 656,51 Vyžlovka 77,24 77,24 77,20-0,04 20,38 20,38 20,37-0,01 379,00 Zvánovice 243,18 242,77 241,97-1,21 37,36 37,30 37,18-0,19 650,88 Celkem 15702, , ,06-117,98 41,62 41,44 41,30-0, ,33 Zdroj: ÚHDP 2014 Z hlediska kvality půd zaujímají nejcennější půdy I. a II. třídy ochrany (především severozápadní a severovýchodní okraj ORP) celkově 36,04% zemědělského půdního fondu. Tabulka 4.1.3: Bonitované půdně ekologické jednotky Třída ochrany Rozloha (ha) Podíl ze ZPF (%) ,61 14, ,39 21, ,03 26, ,70 21, ,45 15,61 Zdroj: Data ÚAP

31 Mapa 4.1: Zastoupení tříd ochrany ZPF na území SO ORP Říčany 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši koeficientu ekologické stability) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Zastavěné plochy májí ve správním obvodu ORP Říčany rozlohu cca 960 ha a tvoří 2,55 % celkové rozlohy území. Největší podíl zastavěné plochy má na svém území obec Modletice (8,37 %) a naopak nejnižší obec Výžerky (0,72%). V období let 2010 až 2014 došlo v jednotlivých obcích zpravidla k dalšímu nárůstu rozlohy zastavěné půdy a tento trend je předpokládán i do budoucna (s výjimkou obcí, kde byl zaznamenán ůbytek zastavěných ploch). Tabulka 4.1.4: Rozloha zastavěných ploch a jejich změna v obcích SO ORP Říčany v období Název obce Rozloha (ha) Podíl z celkové výměry (%) Rozdíl Rozdíl Výměra (ha) Babice 10,91 11,24 12,04 1,13 1,96 2,02 2,16 0,20 557,03 Březí 8,01 7,85 7,96-0,04 2,60 2,55 2,59-0,01 307,84 Černé Voděrady 10,83 10,82 10,75-0,07 0,82 0,82 0,82-0, ,35 Čestlice 26,04 26,38 26,17 0,13 5,88 5,96 5,91 0,03 442,82 Dobřejovice 13,93 14,48 14,79 0,86 3,62 3,77 3,85 0,22 384,51 Doubek 6,59 6,99 7,41 0,82 1,79 1,90 2,02 0,22 367,79 Herink 7,51 8,51 9,02 1,51 2,74 3,11 3,30 0,55 273,53 Hrusice 10,93 10,91 10,88-0,05 2,01 2,01 2,00-0,01 542,94 Jevany 15,38 15,59 15,73 0,35 1,19 1,21 1,22 0, ,66 Kaliště 9,50 9,55 9,61 0,11 1,52 1,53 1,54 0,02 624,01 29

32 Název obce Rozloha (ha) Podíl z celkové výměry (%) Rozdíl Rozdíl Výměra (ha) Kamenice 47,33 47,94 47,92 0,59 2,72 2,76 2,76 0, ,48 Klokočná 4,50 4,53 4,60 0,09 1,58 1,59 1,62 0,03 284,37 Konojedy 8,54 8,54 8,56 0,02 1,66 1,66 1,67 0,00 513,68 Kostelec nad Černými lesy 53,65 54,01 53,71 0,07 3,03 3,05 3,03 0, ,83 Kostelec u Křížků 9,05 9,19 9,35 0,30 2,21 2,25 2,29 0,07 409,14 Kozojedy 13,86 14,05 14,43 0,57 1,93 1,96 2,01 0,08 718,24 Křenice 7,56 7,95 8,37 0,81 1,88 1,98 2,08 0,20 402,20 Křížkový Újezdec 6,45 6,46 6,56 0,11 1,33 1,33 1,35 0,02 485,30 Kunice 31,88 32,44 32,52 0,64 3,07 3,12 3,13 0, ,02 Louňovice 12,41 12,81 13,11 0,70 2,80 2,89 2,96 0,16 442,76 Mirošovice 13,33 13,42 13,71 0,38 2,48 2,50 2,56 0,07 536,41 Mnichovice 35,60 36,04 36,46 0,86 4,28 4,33 4,38 0,10 832,13 Modletice 26,95 28,21 28,82 1,87 7,83 8,19 8,37 0,54 344,33 Mukařov 22,41 22,77 23,36 0,95 3,54 3,60 3,69 0,15 632,75 Nučice 8,76 8,62 8,66-0,10 1,76 1,73 1,74-0,02 498,53 Nupaky 9,07 10,76 10,75 1,68 2,85 3,38 3,38 0,53 318,10 Oleška 28,53 28,16 28,08-0,45 2,39 2,36 2,35-0, ,60 Ondřejov 25,35 25,81 26,05 0,70 1,40 1,42 1,43 0, ,00 Oplany 5,16 5,10 4,99-0,17 0,89 0,88 0,86-0,03 580,65 Pětihosty 6,05 6,07 6,11 0,06 1,57 1,58 1,59 0,02 384,38 Petříkov 11,02 11,15 11,33 0,32 2,35 2,37 2,41 0,07 469,48 Popovičky 8,42 8,84 8,95 0,52 1,62 1,70 1,72 0,10 519,49 Prusice 4,98 4,95 4,96-0,02 1,94 1,92 1,93-0,01 257,10 Radějovice 7,13 7,14 7,16 0,03 1,40 1,40 1,41 0,01 509,24 Říčany 150,21 152,68 157,02 6,80 5,82 5,92 6,08 0, ,84 Senohraby 12,07 12,29 12,42 0,35 3,51 3,57 3,61 0,10 344,01 Sluštice 8,98 9,35 9,52 0,54 2,19 2,28 2,32 0,13 409,77 Strančice 36,54 36,83 37,39 0,84 3,14 3,17 3,22 0, ,11 Struhařov 10,04 10,05 10,14 0,10 1,74 1,74 1,75 0,02 578,33 Stříbrná Skalice 35,56 35,43 35,59 0,03 1,46 1,45 1,46 0, ,03 Sulice 18,64 19,64 20,54 1,90 1,88 1,98 2,07 0,19 992,38 Světice 8,79 8,89 9,11 0,32 7,47 7,56 7,74 0,27 117,65 Svojetice 11,23 11,65 11,54 0,31 4,36 4,52 4,48 0,12 257,75 Štíhlice 5,76 5,63 6,04 0,29 1,11 1,08 1,16 0,06 519,28 Tehov 10,19 10,37 10,70 0,51 1,24 1,26 1,30 0,06 821,51 Tehovec 10,96 11,05 11,49 0,54 3,93 3,97 4,13 0,19 278,50 Velké Popovice 38,74 39,12 39,57 0,83 2,48 2,50 2,53 0, ,37 Vlkančice 8,75 8,80 8,92 0,17 1,20 1,21 1,22 0,02 729,38 Všestary 11,26 11,24 11,32 0,06 2,53 2,53 2,55 0,01 444,35 30

33 Název obce 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Rozloha (ha) Podíl z celkové výměry (%) Rozdíl Rozdíl Výměra (ha) Výžerky 4,73 4,79 4,99 0,25 0,72 0,73 0,76 0,04 656,51 Vyžlovka 11,62 11,59 11,70 0,08 3,06 3,06 3,09 0,02 379,00 Zvánovice 9,65 9,44 9,59-0,06 1,48 1,45 1,47-0,01 650,88 Celkem 931,29 946,08 960,43 29,13 2,47 2,51 2,55 0, ,33 Zdroj dat: ÚHDP 2014 Z hlediska ohroženosti území vodní erozí je nejvíce dotčen jižní okraj území. Tzn. pás území od obce Vlkančice až po obce Mnichovice a Klokočná, v kterých může být zejména orná půda vlivy eroze dotčena. ORP Říčany není významně ovlivněn větrnou erozí. 4.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa Řešené území se nachází v oblasti spadající do přírodní lesní oblasti (PLO) č. 10 Středočeská pahorkatina, resp. leží v její severní okrajové části. Území SO ORP Říčany se řadí k průměrně lesnatým oblastem v rámci ČR. Nejvyšší lesnatostí se vyznačuje jižní (vazba na řeku Sázavu a přírodní park Velkopopovicko), centrální, severní a východní část ORP (zvlněný terén Benešovské pahorkatiny). Celkově lesní pozemky tvoří cca 32,7 % plochy území, což je více než v případě Středočeského kraje (27,8%) a nepatrně méně oproti lesnatosti ČR (33,8%). V intervalu let dochází na území ORP k částečnému úbytku lesních porostů v některých obcích (úbytky malého rozsahu). Obcí s nejvyšším podílem lesní půdy jsou Jevany (70,76%), nejnižší zastoupení lesů má obec Křenice (0,05%). Tabulka 4.2.1: Rozloha lesních pozemků a jejich změna v obcích SO ORP Říčany v období Název obce Rozloha (ha) Podíl z celkové výměry (%) Výměra obce (ha) Rozdíl Rozdíl Babice 287,67 287,25 287,25-0,43 51,64 51,57 51,57-0,08 557,03 Březí 109,04 109,14 109,14 0,10 35,42 35,45 35,45 0,03 307,84 Černé Voděrady 902,50 902,39 902,39-0,12 68,67 68,66 68,66-0, ,35 Čestlice 2,69 2,69 2,68-0,01 0,61 0,61 0,61 0,00 442,82 Dobřejovice 1,20 1,84 1,84 0,64 0,31 0,48 0,48 0,17 384,51 Doubek 112,47 112,49 112,46-0,01 30,58 30,59 30,58 0,00 367,79 Herink 1,52 1,66 1,66 0,15 0,55 0,61 0,61 0,05 273,53 Hrusice 103,76 103,58 103,54-0,22 19,11 19,08 19,07-0,04 542,94 Jevany 920,05 917,25 913,94-6,11 71,23 71,01 70,76-0, ,66 Kaliště 176,01 175,97 175,97-0,05 28,21 28,20 28,20-0,01 624,01 Kamenice 804,51 808,04 808,78 4,27 46,28 46,48 46,52 0, ,48 Klokočná 85,94 85,85 85,85-0,09 30,22 30,19 30,19-0,03 284,37 Konojedy 124,84 124,84 124,84 0,00 24,30 24,30 24,30 0,00 513,68 Kostelec nad Černými lesy 585,40 585,40 585,40 0,00 33,08 33,08 33,08 0, ,83 Kostelec u Křížků 182,70 182,70 182,70 0,00 44,65 44,65 44,65 0,00 409,14 Kozojedy 315,62 315,62 315,61-0,01 43,94 43,94 43,94 0,00 718,24 Křenice 0,17 0,17 0,19 0,01 0,04 0,04 0,05 0,00 402,20 31

34 Název obce Rozloha (ha) Podíl z celkové výměry (%) Výměra Rozdíl Rozdíl obce (ha) Křížkový Újezdec 55,97 55,97 55,97 0,00 11,53 11,53 11,53 0,00 485,30 Kunice 193,01 193,01 193,01 0,00 18,56 18,56 18,56 0, ,02 Louňovice 264,95 264,72 264,94-0,02 59,84 59,79 59,84 0,00 442,76 Mirošovice 132,88 132,78 132,78-0,09 24,77 24,75 24,75-0,02 536,41 Mnichovice 161,16 161,09 161,08-0,08 19,37 19,36 19,36-0,01 832,13 Modletice 0,30 1,16 1,16 0,86 0,09 0,34 0,34 0,25 344,33 Mukařov 270,16 270,16 270,16 0,00 42,70 42,70 42,70 0,00 632,75 Nučice 13,03 13,03 13,03 0,00 2,61 2,61 2,61 0,00 498,53 Nupaky 3,85 3,85 3,84-0,01 1,21 1,21 1,21 0,00 318,10 Oleška 195,28 195,28 195,28 0,00 16,36 16,36 16,36 0, ,60 Ondřejov 855,77 855,76 855,47-0,30 47,12 47,12 47,11-0, ,00 Oplany 309,97 312,33 312,80 2,83 53,38 53,79 53,87 0,49 580,65 Pětihosty 43,36 43,36 43,36 0,00 11,28 11,28 11,28 0,00 384,38 Petříkov 55,35 55,33 55,33-0,01 11,79 11,79 11,79 0,00 469,48 Popovičky 36,31 36,17 36,17-0,14 6,99 6,96 6,96-0,03 519,49 Prusice 8,60 8,60 8,60 0,00 3,34 3,34 3,34 0,00 257,10 Radějovice 69,94 69,67 69,72-0,22 13,73 13,68 13,69-0,04 509,24 Říčany 407,95 407,83 407,74-0,21 15,81 15,80 15,80-0, ,84 Senohraby 108,84 108,84 108,83-0,01 31,64 31,64 31,64 0,00 344,01 Sluštice 9,69 9,69 9,69 0,00 2,36 2,36 2,36 0,00 409,77 Strančice 89,90 89,86 89,86-0,04 7,74 7,73 7,73 0, ,11 Struhařov 263,40 262,85 262,73-0,67 45,55 45,45 45,43-0,12 578,33 Stříbrná Skalice 1206, , ,42 0,00 49,38 49,38 49,38 0, ,03 Sulice 254,35 254,35 253,87-0,48 25,63 25,63 25,58-0,05 992,38 Světice 11,88 11,88 11,85-0,03 10,10 10,10 10,07-0,02 117,65 Svojetice 6,17 6,17 6,05-0,11 2,39 2,39 2,35-0,04 257,75 Štíhlice 221,82 222,35 222,35 0,54 42,72 42,82 42,82 0,10 519,28 Tehov 432,22 430,47 430,36-1,86 52,61 52,40 52,39-0,23 821,51 Tehovec 68,77 68,77 68,77 0,00 24,69 24,69 24,69 0,00 278,50 Velké Popovice 596,84 596,83 596,83 0,00 38,20 38,20 38,20 0, ,37 Vlkančice 380,11 380,11 380,11 0,00 52,11 52,11 52,11 0,00 729,38 Všestary 28,03 28,03 28,03 0,00 6,31 6,31 6,31 0,00 444,35 Výžerky 373,68 373,68 373,68 0,00 56,92 56,92 56,92 0,00 656,51 Vyžlovka 178,10 178,82 178,82 0,72 46,99 47,18 47,18 0,19 379,00 Zvánovice 298,19 297,58 297,56-0,63 45,81 45,72 45,72-0,10 650,88 Celkem 12322, , ,48-1,85 32,66 32,66 32,65-0, ,33 Zdroj dat: ÚHDP 2014 Lesy správního obvodu ORP lze zařadit převážně do lesního vegetačního stupně 2. bukodubový (izolované lesní enklávy nebo segmenty menšího rozsahu v rámci větších lesních celků), 3. 32

35 dubobukový (většina lesních ploch v území) a 4. bukový (zejména centrální prostor lesního celku Voděradských bučin). Z hlediska převažujících funkcí lesa jsou nejvýznamněji zastoupeny lesy zvláštního určení (přes 6 tis. ha), dále lesy hospodářské (přes 5 tis. ha) následované zastoupení lesů ochranných je pouze nepatrné. Tabulka 4.2.2: Kategorizace lesa na území ORP Říčany (k ) Kategorie Subkategorie Porostní plocha (ha) Les hospodářský 5 400,03 Les ochranný Les zvláštního určení mimořádně nepříznivá stanoviště 56,32 vysokohorské lesy 0,00 lesy v klečovém lesním vegetačním stupni 0,00 celkem 56,32 pásma ochrany vodních zdrojů I. stupně 0,00 ochranná pásma zdrojů léčivých a minerálních vod 0,00 území nár. parků a nár. přírodních rezervací 668,51 1. zóny CHKO, přír. rezervace, přírodní památky 5,38 lázeňské lesy 0,00 příměstské a rekreační lesy 443,51 lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce 4 700,22 lesy se zvýšenou funkcí ochrannou 133,44 lesy významné pro uchování biodiverzity 0,00 uznané obory a samostatné bažantnice 584,67 jiný veřejný zájem 41,34 celkem 6 577,07 Celkem ,42 Zdroj: ÚHÚL 33

36 Mapa 4.2: Kategorizace lesa na území SO ORP Říčany 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Z hlediska druhové skladby takřka 70% PUPFL tvoří jehličnaté dřeviny. Nejvýznamněji je zastoupen zejména smrk ztepilý (cca 46%), méně se vyskytují již porosty borovic (necelých 17%). Ze zbývajících druhů lze na území ORP též v menší míře nalézt jedle nebo modříny. Z celkového zastoupení listnatých dřevin (cca 28%) je převládajícím druhem dub a buk, méně častý je výskyt olše, břízy, javoru nebo habru. 34

37 4.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Poměrně příznivé podmínky pro zemědělskou činnost významné zastoupení nejkvalitnějších půd I. a II. třídy ochrany, řepařská zemědělská výrobní oblast, vysoký podíl orné půdy ze ZPF. Vysoká lesnatost severníjižní, centrální a a výchočásti území. Vysoké zastoupení lesů zvláštního určení PŘÍLEŽITOSTI Zlepšování druhové skladby lesů při obnově/zakládání nových porostů. Preference původních a stanovišti odpovídajících dřevin. Podpora mimoprodukčních funkcí v zemědělství a lesnictví. Zajištění ochrany ZPF vůči vodní erozy prováděním komplexních pozemkových úprav. Zajištění ochrany ZPF a PUPFL využitím nástrojů územního plánování. SLABÉ STRÁNKY Rozrůstání suburbánních celků a průmyslových zón v oblastech zemědělské prvovýroby, trvalý úbytek ZPF.. Vysoký podíl smrkových monokultur v rámci skladby jehličnatých lesů. ZPF ohrožený vodní erozí. Urbanizace vstupující až k hranici lesa, nerespektující pásmo 50 m od lesního okraje. HROZBY Ohrožení vodních zdrojů povrchových a podpovrchových vod zemědělskou činností. Významný úbytek ZPF a oslabení jedné ze složek životního prostředí vlivem urbanizace. Degradace a ohrožení zdravotního stavu lesů v důsledku nárůstu jejich rekreačního využívání. Ovlivnění plnění funkcí lesa. Tvorba izolovaných lesních enkláv v důsledku urbanizace postupující podél lesních okrajů. 35

38 5 Ochrana přírody a krajiny 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Za účelem ochrany přírody a krajiny mohou být v území vymezována především zvláště chráněná území (velkoplošná - národní parky a chráněné krajinné oblasti a maloplošná - národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky), přírodní parky, skladebné části systému ÚSES, lokality soustavy NATURA 2000 a dále také významné krajinné prvky a památné stromy. 5.1 Přírodní potenciál území a jeho ochrana Z hlediska ochrany přírody a krajiny lze za nejcennější (s nejvyšším přírodním potenciálem) považovat území Voděradských bučin, které podléhá ochraně v podobě zvláště chráněného území, Natury 2000 a dále je zapojeno do systému ÚSES. Též se vyznačuje vysokou lesnatostí (les je dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, považován za významný krajinný prvek). Ze severní strany je toto území lemováno Jevanskými rybníky. Na území SO ORP Říčany jsou v rámci zvláště chráněných území vymezeny 3 přírodní památky (PP) a jedna národní přírodní rezervace (NPR) včetně ochranných pásem. Jde o přírodní památky Božkovské jezírko, Lom Chlum a Skalsko (zasahující i do území sousedního SO ORP Černošice) a NPR Voděradské bučiny, které jsou rozlohou nejrozsáhlejším maloplošným zvláště chráněným územím ve správním obvodu. Podrobnější informace o těchto územích uvádí následující tabulka. Tabulka 5.1.1: Maloplošná zvláště chráněná území ve SO ORP Říčany Název Typ Rozloha na území SO ORP Říčany [ha] Předmět ochrany Obce v rámci SO ORP Říčany Božkovské jezírko PP 1,3 Lom Chlum PP 7,5 Jezírko sycené srážkovou vodou, mokřadní biotop v terénní depresi Biotop význačné avi-, herpeto- a batrachofauny s významným výskytem chráněných druhů živočichů Mirošovice Kunice Skalsko PP 1,4 Voděradské bučiny NPR 658 Rozlehlý bukový porost Zdroj: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Mokřadní společenstva s výskytem významných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, typický fragment krajiny Říčanské plošiny. Kostelec u Křížků Černé Voděrady Jevany Louňovice Vyžlovka V území jsou dále vymezeny 4 evropsky významné lokality (EVL) soustavy NATURA 2000: EVL Dolní Sázava, která je vymezena na území několika SO ORP, v rámci řešeného území zasahuje oblasti při jeho jižní hranici (obce Kaliště, Stříbrná Skalice a Vlkančice). EVL Posázavské bučiny, nacházející se rovněž na území více SO ORP, je vymezena na území obcí Stříbrná Skalice a Vlkančice. EVL Šáchovec je lokalizována v obci Jevany. EVL Voděradské bučiny se nachází na území obcí Černé Voděrady a Jevany, na části území NPR Voděradské bučiny. 36

39 Na Území ORP se dále nachází 169 vyhlášených památných stromů. Tj. jak jednotlivců, skupin stromů nebo stromořadí. Uvedená zvláště chráněná území, lokality soustavy NATURA 2000 a přírodní park jsou zobrazeny v následující mapě. Mapa 5.1: Vybrané jevy ochrany přírody a krajiny na území SO ORP Říčany Na území SO ORP Říčany jsou významně zastoupeny nadregionální a regionální skladebné části územního systému ekologické stability (ÚSES) vyplývající ze ZÚR Středočeského kraje. V prostoru Voděradských bučin je vymezeno nadregionální biocentrum 27 (Voděradské bučiny), které je napojeno na nadregionální biokoridory 65 (Voděradské bučiny-k61) a 66 (Voděradské bučiny- Vidrholec). Jižním okrajem ORP dále prochází nadregionální biokoridor 61 (Štěchovice - Chraňbožský les). Regionální úroveň dále je dále zastoupena celkem 7 biocentry a 10 biokoridory. Východním okrajem ORP dále prochází migrační koridor velkých savců, který je vázán především na pás lesních porostů táhnoucí se od řeky Sázavy přes celé řešené území až k Českému Brodu. Migrační koridor je vymezen částečně v souběhu s nadregionálním biokoridorem

40 Mapa 5.2: Skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES na území SO ORP Říčany 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Tabulka 5.1.2: Rozložení ÚSES na území SO ORP Říčany Hyearchie ÚSES Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Regionální biocentrum Skladebná část ÚSES NC 27 Voděradské bučiny NK 61 Štěchovice - Chraňbožský les NK 65 Voděradské bučiny-k61 NK 66 Voděradské bučiny-vidrholec RC 961 Ostrý RC 963 Šejř RC 964 Hláska RC 965 Ostrá skála RC 966 Bezchleby RC 1383 Grybla RC 1403 Osnický les RC 1847 Stříbrná skalice RC 1848 Dolánka RC 1856 Tojček Název obce Černé Voděrady, Jevany, Louňovice, Struhařov, Svojetice, Vyžlovka, Zvánovice Kaliště, Ondřejov, Pětihosty, Senohraby, Stříbrná Skalice, Vlkančice Jevany, Konojedy, Oplany, Stříbrná Skalice Babice, Březí, Louňovice, Mukařov, Sluštice, Vyžlovka Oleška Ondřejov, Stříbrná Skalice Kaliště, Ondřejov, Senohraby Ondřejov Babice, Březí, Sluštice Kamenice Radějovice Stříbrná Skalice Kozojedy Kunice, Velké Popovice Regionální RK 1196 Osnický les - U radlíku Radějovice, Sulice 38

41 Hyearchie ÚSES Skladebná část ÚSES 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Název obce biokoridor RK 1200 Grybla - RK 1196 Kamenice, Kostelec u Křížků, Sulice Zdroj: Data ÚAP 2014 RK 1201 Grybla -Tojček RK 1282 Dolánka-Voděradské bučiny RK 1284 Ostrý-Kachní louže RK 1285 Kachní louže - Sázava RK 1286 Voděradské bučiny-ostrá skála RK 1287 Hláska-Ostrá skála RK 1288 Hláska - Tojček RK 6011 RK NK65 Kamenice, Velké Popovice Kozojedy, Štíhlice, Vyžlovka Oleška Stříbrná Skalice, Vlkančice, Výžerky Černé Voděrady, Ondřejov, Zvánovice Hrusice, Ondřejov, Senohraby Hrusice, Kunice, Mirošovice, Senohraby Černé Voděrady, Ondřejov, Oplany, Stříbrná Skalice, Zvánovice 5.2 Krajina a její charakteristiky Za účelem ochrany krajiny jsou vymezovány přírodní parky, v řešeném území se nachází přírodní park Velkopopovicko a významné krajinné prvky. Přírodní park Velkopopovicko o rozloze ha se nachází v jihozápadní části území na území obcí Velké Popovice, Kunice a Kamenice. Přírodní park je charakteristický zvlněným reliéfem a harmonickou mozaikou menších či větších lesních celků, zemědělské krajiny, luk, polí, mimolesní zeleně, rybníků a menších sídel podhorského typu. Územím prochází naučná stezka Krajinou barona Ringhoffera. Mimo řešené území avšak v souběhu s jeho správní hranicí se dále nacházejí přírodní parky Střed Čech a Hornopožárský les. V obou případech jde o převážně lesnaté oblasti, které ze západní a jižní strany obepínají hranici ORP. Společně s blízkým Posázavím a cennou přírodní lokalitou Voděradských bučin lze tato území považovat z hlediska ochrany krajiny za jedna z nejcennějších (popis viz. výše). Obecně lze za krajinnou atraktivitu území též považovat zvlnění terén Benešovské pahorkatiny vyznačující se vyšší lesnatostí, která převažuje nad zemědělským využitím území. Zemědělská prvovýroba převažuje pouze v západní a východní části ORP, kde lze v místech kulturního bezlesí nalézt sídla menšího územního rozsahu. Západní část ORP je však silně ovlivněna postupující urbanizací rostoucí Prahy, čímž bývá charakter menších sídel postupně stírán. Zejména právě v prostoru na západní části ORP se nachází největší počet registrovaných nebo evidovaných (připravených k registraci) významných krajinných prvků. Jde o území v blízkosti dálnice D1 a rychlostní silnice R1, které díky přítomnosti těchto významných komunikací podléhá vyššímu urbanizačnímu tlaku. Zpravidla se jedná o břehové porosty a doprovodnou zeleň podél vodních toků a vodních ploch (včetně navazujících lučních porostů), meze, doprovodnou zelen a aleje podél komunikací nebo remízy. Hodnocení krajiny může vycházet z poměru mezi relativně ekologicky stabilními přírodními a přírodě blízkými plochami (chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní půda a vodní plochy) a člověkem vytvořenými prvky s nízkou ekologickou stabilitou (orná půda, zastavěné plochy a ostatní plochy) na základě úhrnných hodnot druhů pozemků v územích obcí. Tento poměr je vyjádřen pomocí tzv. koeficientu ekologické stability (KES). Nižší hodnota KES značí intenzivnější využívání dané krajiny s určitou mírou nahrazování ekologických funkcí technickými zásahy. Vysoké hodnoty KES (více než 3) udávají přírodní a přírodě blízkou krajinu s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. 39

42 Tabulka 5.2.1: Charakteristiky intervalů KES Rozmezí KES Charakteristika KES 0,1 Území (krajina) s maximálním narušením přírodních struktur 0,1 < KES 0,3 Území (krajina) se zřetelným narušením přírodních struktur 0,3 < KES 1 Území (krajina) intenzivně využívané 1 < KES < 3 Území (krajina) relativně vyvážené KES 3 Území (krajina) přírodní a přírodě blízké Území SO ORP Říčany disponuje relativně nízkou ekologickou stabilitou. Nejvyšší hodnoty KES mají obce Černé Voděrady, Jevany a Louňovice, což koresponduje s vymezením chráněných prvků přírody na sledovaném území. V obci Jevany je zároveň za období zaznamenán nejvyšší úbytek ekologicky stabilních ploch. Naopak nejnižší ekologickou stabilitu vykazuje krajina severozápadní (ovlivněno mj. blízkostí Prahy) a východní části území. Obecně lze za málo ekologicky stabilní považovat zejména ty obce, kde se hodnoty KES pohybují pod 0,3. Během posledních 4 let nedošlo na řešeném území takřka k žádným významným změnám koeficientu ekologické stability. Důvodem je zejména skutečnost, že postupující urbanizace zpravidla vytváří tlak na ornou půdu, která na území ORP Říčany z kultur ZPF převládá. Orná půda je obdobně jako zastavěné plochy považována za ekologicky nestabilní plochy a proto její úbytek hodnoty KES významně neovlivní. Hodnoty KES v jednotlivých obcích v letech 2008, 2010, 2012 a 2014 jsou uvedeny v tabulce níže. Tabulka 5.2.2: Koeficient ekologické stability - vývoj v letech Název obce Babice 1,59 1,59 1,58 1,59 Březí 0,98 0,98 0,98 0,98 Černé Voděrady 3,25 3,26 3,24 3,24 Čestlice 0,05 0,05 0,05 0,05 Dobřejovice 0,18 0,17 0,19 0,19 Doubek 0,58 0,58 0,58 0,58 Herink 0,08 0,08 0,08 0,08 Hrusice 0,82 0,83 0,83 0,83 Jevany 4,02 4,00 3,96 3,90 Kaliště 0,95 0,95 0,94 0,94 Kamenice 2,20 2,20 2,22 2,25 Klokočná 0,76 0,79 0,78 0,78 Konojedy 0,46 0,46 0,46 0,46 Kostelec nad Černými lesy 0,86 0,86 0,86 0,86 Kostelec u Křížků 1,69 1,69 1,69 1,68 Kozojedy 1,01 1,01 1,01 1,01 40

43 Název obce Křenice 0,14 0,14 0,14 0,14 Křížkový Újezdec 0,36 0,36 0,36 0,36 Kunice 0,57 0,57 0,57 0,57 Louňovice 3,29 3,35 3,35 3,34 Mirošovice 0,98 0,98 0,98 0,98 Mnichovice 1,38 1,38 1,38 1,40 Modletice 0,11 0,11 0,10 0,10 Mukařov 1,72 1,72 1,71 1,71 Nučice 0,16 0,16 0,16 0,16 Nupaky 0,06 0,06 0,07 0,07 Oleška 0,40 0,41 0,41 0,41 Ondřejov 1,77 1,77 1,77 1,77 Oplany 1,56 1,56 1,56 1,56 Pětihosty 0,35 0,35 0,35 0,35 Petříkov 0,37 0,37 0,37 0,37 Popovičky 0,19 0,19 0,19 0,19 Prusice 0,10 0,10 0,10 0,10 Radějovice 0,36 0,36 0,36 0,36 Říčany 0,50 0,50 0,50 0,50 Senohraby 1,27 1,30 1,31 1,31 Sluštice 0,18 0,18 0,18 0,18 Strančice 0,33 0,33 0,33 0,33 Struhařov 1,53 1,54 1,54 1,53 Stříbrná Skalice 2,20 2,20 2,20 2,20 Sulice 0,80 0,86 0,87 0,87 Světice 0,58 0,58 0,58 0,58 Svojetice 0,43 0,43 0,43 0,43 Štíhlice 0,93 0,93 0,94 0,94 Tehov 1,54 1,54 1,53 1,53 Tehovec 0,56 0,56 0,56 0,56 Velké Popovice 1,35 1,36 1,35 1,35 Vlkančice 2,79 2,81 2,81 2,81 Všestary 0,30 0,30 0,30 0,30 Výžerky 1,80 1,80 1,80 1,79 Vyžlovka 2,23 2,23 2,24 2,23 41

44 Název obce Zvánovice 1,34 1,37 1,37 1,37 Zdroj dat: ÚHDP 2014 Graficky je koeficient ekologické stability obcí správního obvodu ORP Říčany zobrazen na následující mapě. Mapa 5.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Říčany v roce

45 5.3 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vymezeny 3 přírodní památky, národní přírodní rezervace (Voděradské bučiny), přírodní park Velkopopovicko a 4 evropsky významné lokality soustavy NATURA Vymezeny prvky nadregionálního a regionálního ÚSES. Zachovalý krajinný ráz v některých částech území specifická členitá krajina dubových a bukových lesů (Přírodní park Velkopopovicko, Voděradské bučiny). Relativně vysoký počet registrovaných nebo evidovaných (připravených k registraci) významných krajinných prvků v západní části ORP. PŘÍLEŽITOSTI Využití územního plánování k eliminaci/minimalizaci střetů v důsledku ekonomického a sociálního rozvoje území. Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení jejich účasti na ochraně přírody a krajiny. Výsadby liniové zeleně v krajině podél silnic, cest, na mezích, břehových porostů, solitérů apod. z důvodů zvýšení hodnot krajinného rázu, prostupnosti krajiny a vazeb v systému ÚSES. Zvýšení zastoupení travních a lesních porostů z důvodů zvýšení hodnot krajinného rázu, snížení erozního ohrožení, rekreační atraktivity krajiny. SLABÉ STRÁNKY Absence velkoplošných zvláště chráněných území. Obecně poměrně nízká ekologická stabilita území. Významná fragmentace krajiny a bariérová funkce komunikačních koridorů (dálnice D1, rychlostní silnice R1, silnice I. a II. tříd, železnice č. 221). Silný urbanizační tlak v některých částech ORP (zejména v západní polovině) s dopadem na volnou krajinu. Chybějící vymezení lokálního ÚSES díky absenci ÚPD v některých obcích. HROZBY Povolování výstavby ve volné krajině (mimo zastavěná území obcí), degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. Možné rozšiřování nepůvodních druhů rostlin a živočichů při nevhodných způsobech hospodaření a zásazích do přírody a krajiny. Ohrožení ochrany přírody vlivem rostoucí automobilové dopravy (vliv emisí na ekosystémy, migrace fauny). Omezení migrační prostupnosti krajiny díky postupující urbanizaci území (zejména ve vazbě na významné komunikace nebo zastavěná území některých obcí). Znemožnění (ohrožení) vymezení lokálního ÚSES v obcích bez ÚPD nebo v obcích s neaktuální ÚPD. Realizace ÚSES díky provádění pozemkových úprav nebo dotačním programům. 43

46 6 Hygiena životního prostředí 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, akustická zátěž, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí (radonové riziko, ochranná pásma leteckých staveb, území v dosahu liniových zdrojů emisí atd.). 6.1 Kvalita ovzduší Část území SO ORP Říčany patří dle zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., v platném znění, do zóny Střední Čechy (dle NUTS 2, CZ02). Český hydrometeorologický Ústav (ČHMÚ) na základě měření vymezuje území, kde dochází k překračování imisních limitů (čtverce 1 km 2 ). Měření v jednotlivých letech poté vstupují do tzv. klouzavých pětiletých průměrů. Na území ORP dochází celkem ve třech obcích k překračování alespoň jednoho imisního limitu. Za sledovaný rok 2013 v obci Říčany, Mnichovice a Kostelec nad Černými lesy došlo k překročení přípustné hodnoty pro benzo(a)pyren. V Říčanech bylo též naměřeno překročení oxidů dusíku NOx. Hodnoty suspendovaných částic PM10 a troposférického ozónu O3 překročeny nebyly. Zároveň nebylo zjištěno překročení limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Legislativně stanovené limity jsou součástí následující tabulky: Tabulka 6.1.1: Stanovené imisní limity pro ochranu lidského zdraví Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Oxid siřičitý (SO2) 1 hodina 350 µg.m-3 24 Oxid siřičitý (SO2) 24 hodin 125 µg.m-3 3 Oxid uhelnatý maximální denní osmihodinový průměr 10 mg.m-3 - PM10 24 hodin 50 µg.m-3 35 PM10 1 kalendářní rok 40 µg.m-3 - PM2,5 1 kalendářní rok 25 µg.m-3 - Olovo 1 kalendářní rok 0,5 µg.m-3 - Oxid dusičitý (NO2) 1 hodina 200 µg.m-3 18 Oxid dusičitý (NO2) 1 kalendářní rok 40 µg.m-3 - Benzen 1 kalendářní rok 5 µg.m-3 - Arsen 1 kalendářní rok 6 ng.m-3 - Kadmium 1 kalendářní rok 5 ng.m-3 - Nikl 1 kalendářní rok 20 ng.m-3 - Benzo(a)Pyren 1 kalendářní rok 1 ng.m-3 - Troposférický ozon (O3) maximální denní osmihodinový průměr Zdroj: zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., v platném znění. 120 µg.m-3 25 Přípustná četnost překročení za kalendářní rok Tabulka 6.1.2: Stanovené imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Oxid siřičitý (SO2) kalendářní rok a zimní období (1. října 31. března) 20 µg.m-3 44

47 Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Oxidy dusíku (NOx) 1 kalendářní rok 30 µg.m-3 Troposférický ozon (O3) AOT404) Zdroj: zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., v platném znění µg.m-3.h 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Mapa 6.1: Obce s překročením imisního limitu pro B(a)P a NOx v SO ORP Říčany v roce 2013 Z hlediska emisní zátěže lze jednotlivé zdroje dělit na stacionární a mobilní. Vyjmenované stacionární zdroje definuje příloha č. 2 zákona o ochraně ozvduší. Za tyto zdroje lze považovat především bývalé (dle neplatné legislativy č. 86/2002 Sb.) zvláště velké, velké a střední zdoje REZZO1 a REZZO2. Malé zdroje (REZZO3), tj. zejména domácí topeniště, je možno považovat za nevyjmenované stacionární zdroje pakliže příkon kotle pro domácnost nepřesáhne 0,3 MW. Mobilními zdroji (REZZO4) je poté zátěž ovzduší vyplývající z automobilové dopravy. Subjekty na sledovaném území, které jsou ČHMÚ evidovány za rok 2012 jsou uvedeny v Tabulce Za nejzatíženější lze považovat poté obce s nejvyšším počtem vyjmenovaných stacionárních zdrojů. Dalším významným zdrojem znečištění ovzduší je vytápění pomocí pevných paliv (uhlí, dřevo a často i jiné zcela nevhodné materiály) v domácnostech především ve venkovských sídlech v území, které přináší přízemní znečištění ovzduší v podzimních a zimních měsících. Dále je přízemní znečištění zvyšováno automobilovou dopravou; emisemi výfukových plynů a prašností. V tomto případě lze za území nejvíce ovlivněné považovat blízká okolí komunikací s největší dopravní zátěží (intenzitou dopravy jak osobní tak nákladní). Jmenovitě jde zejména o dálnici D1, rychlostní komunikaci R1, silnice I. třídy I/2 a I/3, silnice II. třídy II/101, II/107 a II/306. Na všech těchto 45

48 komunikacích v průběhu 24 hodin projede více jak vozidel. S vyšším přepravním významem komunikace roste i dopravní intenzita na ní sledovaná. Tabulka 6.1.3: Hlavní zdroje znečištění (vyjmenované stacionární zdroje) ve SO ORP Říčany v roce 2012 Název zdroje Obec Zněčišťující látky auto I.S.R. a.s. - Autosalon vw a AUDI, Čestlice Čestlice TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC Kika Nábytek s.r.o. - provozovna Čestlice Čestlice TZL, SO2, NOx, CO, TOC MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o. - Makro Průhonice, Čestlice Čestlice TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC IDEAL ČESKÁ s.r.o. - čistírna oděvů - OC Hypernova Průhonice Čestlice VOC AQUASPED s.r.o. Dobřejovice NOx Pražská obalovna Herink, s.r.o. Herink TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC Pekárna Zelená louka, a.s. - Herink Herink TZL, SO2, NOx, CO, TOC Baxter BioScience s.r.o. - Jevany-Bohumil Jevany TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC Česká zemědělská univerzita v Praze - ŠLP v Kostelci nad Č. Lesy - Na Staré cestě, Jevany Jevany TZL, SO2, NOx, CO, TOC OBR služby s.r.o. - recyklační linka, Kamenice Kamenice TZL Alcan Strojmetl Aluminium Forging, s.r.o. Kamenice TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC VAN GILLERN s.r.o. Kamenice TZL, NOx, CO, TOC, VOC KM - PRONA, a.s. - ČS Kamenice - Nová Hospoda Kamenice VOC Zámek Štiřín - Kamenice Kamenice TZL, SO2, NOx, CO, TOC BONECO a.s. - provozovna Kostelec n.č.lesy ČSAD Polkost spol. s r.o. - Kostelec nad Černými Lesy Tělocvičná jednota Sokol - Kostelec nad Černými Lesy JIŘÍ FLEK - čistění oděvů a textilu Kostelec nad Černými Lesy TZL, NOx, TOC Kostelec nad Černými Lesy TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC Kostelec nad Černými Lesy TZL, SO2, NOx, CO, TOC Kostelec nad Černými Lesy VOC Saint-Gobain Construction Products CZ a.s. - závod Kozojedy Kozojedy TZL AGRO Jesenice, a.s. - Modletice Modletice NOx, CO SOPO s r.o. Modletice TZL, VOC, styren Kaufland Česká republika v.o.s. - Centrální sklad, Modletice Modletice TZL, SO2, NOx, CO, TOC Kaufland Česká republika v.o.s. - Masozávod, Modletice Modletice TZL, SO2, NOx, CO, TOC Brema, spol. s r.o. - Modletice Modletice TZL, NOx, TOC, VOC BILLA, spol. s r.o centrála Modletice Modletice TZL, NOx, CO, TOC František Hrobský - Modletice Modletice TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC AUTOCENTRUM Legerova s.r.o. Nupaky TZL, NOx, CO, VOC KERACLAY, a.s. - Brník Oleška TZL, SO2, NOx, CO, TOC Základní škola bratří Fričů Ondřejov - Ondřejov Ondřejov TZL, SO2, NOx, CO, VOC Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. - Ondřejov Ondřejov TZL, NOx, CO, TOC EUROVIA Kamenolomy, a.s. - lom Chomutovice Popovičky TZL AUTO - PILAŘ, spol. s r. o. Říčany TZL, VOC 46

49 Název zdroje Obec Zněčišťující látky AHV ekologický servis, s.r.o. - Svojšovice Říčany TZL, NOx, CO, TOC TESLA Electrontubes s.r.o. Říčany TZL, NOx ZAPA beton a.s., Betonárna Říčany Říčany TZL EKS Factoring, s.r.o. - Alfa Tower, Říčany Říčany TZL, SO2, NOx, CO, TOC Zoeller Systems s.r.o. Říčany TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC HOPI s.r.o. - logistické centrum Jažlovice Říčany NOx, CO, TOC PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s. - Distribuční centrum Jažlovice Říčany TZL, SO2, NOx, CO, TOC ERTL GLAS s.r.o. - Jažlovice, Říčany Říčany TZL, NOx, CO, TOC Vodafone Czech Republic a.s. - MSC Jažlovice, Říčany Říčany NOx, CO, TOC PRAGOSOJA spol. s r.o. - Kunice Strančice TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC Primagra, a.s. - suška Strančice Strančice TZL, SO2, NOx, CO Mountfield a.s. - Všechromy, Strančice Strančice TZL, SO2, NOx, CO, TOC KM - PRONA, a.s. - ČS Strančice Strančice VOC Domov důchodců Hačka se sídlem v Olešce - Stříbrná Skalice Stříbrná Skalice TZL, SO2, NOx, CO, TOC Českomoravský štěrk, a.s. Stříbrná Skalice 1 Stříbrná Skalice TZL GOLC OIL. a.s. - Světice Světice VOC Oblastní nemocnice Kolín a.s. - Tehovec Tehovec TZL, SO2, NOx, CO, TOC SKYBERGTECH s.r.o. Tehovec TZL, NOx, CO, TOC KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o. - Všestary Všestary TZL Pivovar Velké Popovice Velké Popovice TZL, SO2, NOx, CO, TOC Zdroj: ČHMÚ Poznámka: TZL tuhé emise, SO 2 oxid siřičitý, NOx oxidy dusíku, CO oxid uhelnatý, TOC organické látky, VOC těkavé organické látky 6.2 Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields V území správního obvodu se nachází řada starých ekologických zátěží, kterými jsou především dřívější neřízené a hygienicky nezajištěné skládky jak komunálních, tak průmyslových a dalších odpadů. Tyto objekty představují hrozbu především z hlediska kontaminace geologického podloží, povrchových a podpovrchových vod v důsledku průsaku znečišťujících látek. Největší koncentrace těchto lokalit je v rámci území SO ORP Říčany v jeho severovýchodní části. Dohromady se na území ORP nachází 51 takovýchto lokalit (viz. tab. a grafika níže). Nakládání s odpady se ve sledovaném území řídí plány odpadového hospodářství. Pozitivem je oblast třídění odpadu, ve které je město Říčany hodnoceno jako jedno z nejlepších ve Středočeském kraji. V území v současné době funguje 7 řízených skládek komunálního odpadu, většina z nich je lokalizována v severovýchodní části. Odpady jsou kategorizovány na odpady ostatní a nebezpečné, jejich konkrétní zařazení poté upravuje katalog odpadů. Produkce odpadů je sledovány v rámci ISOH (Informačního systému odpadového hospodářství). Na území ORP bylo celkem za rok 2013 vyprodukováno tun komunálního odpadu. Z toho tun bylo kompostováno, tun skládkováno, tun recyklováno a pouze tun spalováno. Dále bylo vyprodukováno tun nebezpečného odpadu. 47

50 Tabulka 6.2.1: Staré ekologické zátěže na území ORP Říčany 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Název Obec Název Obec skládka Hradec Havirna Černé Voděrady ZOS Pětihosty Pětihosty Čestlice - VOLVO Čestlice Bílá hlína Prusice skládka Kamenice Kamenice Benzina a.s. - ČS PHM Říčany Říčany STROJMETAL s.p. Kamenice Kamenice Alfa Říčany Říčany Borek Kostelec nad Černými Lesy Olivovna Říčany Peklov Kostelec nad Černými Lesy skládka Voderadky Říčany Amerika Kostelec nad Černými Lesy skládka Sluštice Sluštice Benzina s.r.o. ČSPHM Kostelec Kostelec nad Černými Lesy STE a.s. Strančice Strančice Kostelec nad Černými Lesy Kostelec nad Černými Lesy ČEZ, a.s. Distribuce Strančice Strančice Peklov Kostelec nad Černými Lesy skládka Strancice Strančice skládka Kostelec n.c.lesy Kostelec nad Černými Lesy skládka Svojsovice Strančice skládka Svatbin Kostelec nad Černými Lesy skládka Struhařov Struhařov Svatbín - roklina Kostelec nad Černými Lesy skládka Hradec Stříbrná Skalice skládka Kostelec u Krizku Kostelec u Křížků skládka Hradove Strimelice Stříbrná Skalice Na Hoštecku Kozojedy skládka Chvátalka Sulice Bílá skála Mirošovice skládka Nechanice Chvatalka Sulice Myšlín, sklad Mnichovice skládka Zelivec Sulice skládka Brnik Oleška skládka Brtnice u V.Popovic Velké Popovice Ondřejov - Kovopodnik Ondřejov Velké Popovice, obalovna Velké Popovice skládka Ondřejov Ondřejov skládka Vlkancice Vlkančice skládka Hradec Oplany skládka Vyzlovka Vyžlovka skládka Petihosty Pětihosty Zdroj: Data ÚAP

51 Mapa 6.2: Staré ekologické zátěže a skládky na území SO ORP Říčany 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Dle databáze RISy.cz se nachází na území města Říčany brownfield Na Fabiáně (pozemek využívaný pro sběr separovaného odpadu, spojený s existencí ekologické zátěže). Jako brownfield je dále vedena lokalita Komenského náměstí (v současnosti zatravněná plocha). 6.3 Hluková zátěž Vysoká hluková zátěž v obcích je způsobena především dopravou. Nejvíce postižené jsou obce v blízkosti dálnice D1, která je jednou z nejvíce využívaných a tím i nejhlučnějších dopravních komunikací v ČR. Denní povolená hranice hluku 55 db je v některých oblastech překračována i ve velké vzdálenosti od dálnice. V bezprostřední blízkosti dosahuje hladina hluku db. Významnými zdroji hluku jsou i další dopravní komunikace jako především silnice R1, I/2, I/3, II/101, II/107, II/113, II/508 a II/603. Obecně platí, že v oblastech blíže Prahy je vyšší intenzita silniční dopravy a tím i větší zatížení hlukem. Za obce potenciálně negativně ovlivněné akustickou zátěží je považována intenzita dopravy na komunikacích nad voz/den. Za nejzatíženější (osobní a těžkou automobilovou dopravou) je považován úsek dálnice D1 od Prahy do Mirošovic, kde intenzita automobilové dopravy přesahuje vozidel za den. Dále za Mirošovicemi již intenzity klesají pod tuto hranici. Druhou nejzatíženější komunikací je obchvat Prahy (rychlostní silnice R1), kde intenzity mohou dosahovat až vozidel denně vozidel za 24 hodin projede po silnici prní třídy I/3 ve směru na Benešov a též na silnici druhé třídy II/101 v úseku od D1 do Říčan. Zbývající úseky II/101 na území ORP již těchto hodnot nedosahují přičemž za vytíženější lze považovat úsek do Jesenice (více jak vozidel denně). Od Říčan dále na sever se dopravní zátěž pohybuje pod vozidel. Denní intenzita na silnici I/2 od Říčan do 49

52 Mukařova dosahuje vozidel. Dále ve směru na Kostelec nad Černými Lesy dopravní zátěž postupně klesá až pod vozidel. Silnice II/603 na území ORP je zatížena cca vozidly denně. Za poslední komunikaci, s vyšší intenzitou automobilové dopravy, je považována silnice II/107 (do vozidel za den). Riziko vzniku akustické emise nelze zcela vyloučit též u silnic II/113 a II/508 v úseku mezi Mirošovicemi a Mukařovem (přes vozidel denně). Intenzity dopravy dle sčítání 2010 (ŘSD) jsou znázorněny na obrázku S výjimkou automobilové dopravy je možné předpokládat částečně vznik hlukové zátěže též na dvoukolejné železniční trati č Negativní účinky hluku jsou však snižovány již provedenými protihlukovými opatřeními (zejména protihlukové zdi). Trať na území ORP již prošla modernizací. Intenziza železniční dopravy činí celkem 32 souprav osobních vlaků v půlhodinových nebo hodinových intervalech za 24 hodin. 6.4 Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území, zóny havarijního plánování Na území SO ORP Říčany je lokalizován jeden subjekt zařazený mezi objekty a zařízení dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, v nichž je v určitém nadlimitním množství umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek. Jde o distribuční sklad společnosti L ORÉAL Česká republika s.r.o. v Říčanech-Jažlovicích, který je zařazen do skupiny A provozovatel tedy musí povinně zpracovávat bezpečnostní program prevence závažné havárie a plán fyzické ochrany za účelem snížení pravděpodobnosti vzniku a omezení následků závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek. Zóna havarijního plánování (území v okolí objektu nebo zařízení, v němž krajský úřad, v jehož působnosti se nachází objekt nebo zařízení, uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu) u subjektů ve skupině A není stanovována. 50

53 6.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Absence oblastí s překročením cílového imisního limitu přízemního ozonu a suspendovaných částic pro ochranu zdraví. Efektivně fungující systém třídění odpadů ve městě Říčany. Zajištěná separace odpadu v obcích. Modernizovaná železniční trať č. 221 včetně protihlukových opatření podpora hromadné dopravy. PŘÍLEŽITOSTI Využití potenciálu snížení emisí ze stacionárních zdrojů pomocí dostupných normativních nástrojů nebo dotačních programů (např. integrované povolování, nízkoemisní kotle). Čerpání prostředků z evropských fondů např. za účelem sanace starých ekologických zátěží. Využití biologicky rozložitelného odpadu (stavba bioplynových stanic a kompostáren). Podpora hromadné a nemotorové dopravy ve vazbě na sousední území. Zejména Pražskou aglomeraci (zvýšení kvality ovzduší poklesem intenzit na komunikacích). Realizace přeložek komunikací s vysokou dopravní zátěží mimo centra zastavěných území zlepšení kvality ovzduší, snížení akustické zátěže a ochrana veřejného zdraví. SLABÉ STRÁNKY Část území ORP je zatížena překračováním limitních hodnot pro benzo(a)pyren. Přítomnost vyššího počtu stacionárních vyjmenovaných zdrojů a mobilních zdrojů negativně ovlivňující kvalitu ovzduší. Rozšířeno vytápění pomocí pevných paliv v domácnostech především ve venkovských sídlech. Řada starých ekologických zátěží (především dřívější neřízené a hygienicky nezajištěné skládky jak komunálních, tak průmyslových a dalších odpadů). Existence sedmi skládek komunálního odpadu. Vysoká hluková zátěž vyplývající z vysokých intenzit dopravy zejména v okolí dálnice D1 a silnic R1, I/2, I/3, II/101, II/107, II/113, II/508, II/603. HROZBY Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší včetně zvýšení hlukové zátěže v blízkosti dopravních komunikací (včetně nákladní dopravy zásobující výrobní a skladovací areály). Rizika spojená s neřešením starých ekologických zátěží (zejména kontaminace povrchových a podzemních vod, půdy). Riziko vyššího využívání tuhých paliv k vytápění z důvodu nepříznivého vývoje cen plynu a elektřiny nebo trvalé absence plynofykace s následkem zhoršení čistoty ovzduší. Hrozby vyplývající z přeměny chatovýc osad na trvalé bydlení. Tj. zejména nárůstem lokálních topenišť s negativním dopadem na kvalitu ovzduší, problematickou likvidací komunálního odpadů nebo zvýšením dopravních intenzit v dotčených územích (celoroční provoz). 51

54 7 Technická infrastruktura 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Říčany má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se v obvodu) na všechny inženýrské sítě. Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod (ČOV), stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. V posledních letech byla výrazně rozšířena vodovodní síť, zejména v lokalitách sdružených do skupiny Region jih. Rovněž byla v mnoha obcích vybudovaná splašková kanalizace s ČOV. Elektřina je dnes v obcích samozřejmostí, plynofikovaná je zhruba polovina obcí. Další výstavba vodovodů, kanalizací i plynovodů je připravovaná. Vodovodní, kanalizační a plynovodní síť a síť rozvodů elektrické energie na území SO ORP Říčany je znázorněna v následujícím schematu. Mapa 7.1: Schema inženýrských sítí 7.1 Zásobování pitnou vodou SO ORP Říčany není v zásobování vodou soběstačný. Část obyvatel SO ORP Říčany zásobuje pitnou vodou skupinový vodovod Region Jih, konkrétně se jedná o obce Kaliště, Kunice, Louňovice, Mnichovice, Ondřejov, Strančice, Struhařov, Světice, Svojetice, Tehov, Všestary a Zvánovice. V další 52

55 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 etapě výstavby budou na vodovod Region Jih připojeny části obcí Mukařov a Stříbrná Skalice. Zdrojem pitné vody tohoto vodovodu je štolový přivaděč ze Želivky do Prahy, odběrným místem je ČS Brtnice. Ze stejného odběrného místa je zásobován též skupinový vodovod Kamenicko a Velké Popovice. Další skupinový vodovod JEKOZ (Jevany, Kostelec nad Černými Lesy, Zásmuky) využívá místní zdroje vody Nučice-Výžerky-Oleška a zásobuje severovýchodní část území, ze které pokračuje i momo území ORP Říčan. Samotné město Říčany je zásobováno z pražského vodárenského systému z čerpací stanice v Uhříněvsi a v menší míře z lokálního zdroje. Ostatní obce jsou zásobovány pitnou vodou z místních zdrojů. Veřejný vodovod je již vybudován ve většině obcí SO ORP Říčany. Okrajové části některých obcí jsou pitnou vodou zásobovány individuálně z domovních studní, úplně bez vodovodu jsou obce Březí, Doubek, Kostelec u Křížků a Oplany. V obcích Křížkový Újezdec, Pětihosty, Tehovec a Vlkančice je problémem nedostatek vody v období sucha během letních měsíců, se špatnou kvalitou vody se potýkají obyvatelé obcí Březí, Doubek a Radějovice (Olešky). Informace o vodovodech byly čerpány z Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje, který se od roku 2004 kařdoročně aktualizuje, přesto se ukázalo, že uvedené údaje ani předaná data aktuální nejsou. Byly proto nutné konzultace se zástupci některých obcí a VS Region Jih. Údaje je nutno dále doplňovat a upřesňovat. Mapa 7.2: Schema skupinového vodovodu Region Jih 53

56 V obci Babice je vybudován veřejný vodovod z Říčan - Strašína, na který je napojeno cca 90 RD. Obec je členem Sdružení obcí Region jih, přívodní vodovodní řad do obce bude přiveden z obce Mukařov. Hlavní vodovodní řad bude napojen na vodovodní přivaděč od Pacova (v obci Březí). Navrhuje se vodojem 2x50m 3 (hladina 395/400 m.n.m). Přívod vody do nejvyšších částí obce bude nutné zajistit AT stanicí umístěnou u vodojemu Babice. Celková délka budoucího vodovodního řadu se předpokládá 4,58 km z DN 80 až DN 150. Výstavba vodovodu byla zahájena. V obci Březí je zásobování obyvatel a cca 300 rekreantů z domovních studní s dostatečným množstvím pitné vody, ale nevyhovující z hlediska kvality (obsahuje dusičnany). Navrhuje se výstavba vodovodních řadů v délce 7,8 km, výstavba vodojemu 200 m 3 a ATS (30 m, 6 l/s). Zdrojem vody bude navrhovaný přívodní řad z Říčan, který bude veden přes místní část Pacov. Zdrojem pitné vody obce Černé Voděrady jsou 2 podzemní vrty s průměrnou vydatností 2 l/s.,odtud se voda přečerpává do AT stanice a rozvodné vodovodní sítě DN 100 celk.délky 2,55 km. Systém zásobování pitnou vodou vyhovuje, navrhovaná je pouze dostavba vodovodu v délce 1,2 km. V obci Čestlice je vybudován vodovod, připojených obyvatel je však pouze 280, zbytek je zásobován pitnou vodou z domovních studní, které nemají dostatečné množství vody ani vyhovující kvalitu, voda obsahuje dusičnany. Obecní studny využívané nejsou.vlastník vodovodu je obec a provozovatelem je TS Průhonice.Zásobování vodou je zabezpečeno hlavním přivaděčem DN 1200 ze skupinového vodovodu Průhonice přívodním řadem DN 400, kterým je přiváděna voda do obce od roku Pro potřeby komerční zóny je vybudován vodovod užitkové vody pro údržbu a závlahu zelených ploch, údržbu komunikací a zabezpečení požárních zdrojů. Celková délka vodovodních řadů je 6,376 km. Systém zásobování pitnou vodou vyhovuje, navrhuje se rozšířit vodovod o 2,0 km a připojit zbývající obyvatele. V obci Dobřejovice je částečně zajištěno zásobování vodou ze skupinového vodovodu Jesenice (vodárenské soustavy Želivka, vdj. Jesenice) přes AT stanici a vodovodní řady v celkové délce 4,2 km. Vodovod neumožňuje připojení všech obyvatel obce. Napojeno je 412 obyvatel. Zbytek obyvatel je zásobován vodou z domovních studní s nedobrou kvalitou vody, která obsahuje železo, dusičnany a bakteriologické znečištění. V obci je využívána 1 obecní studna a 2 rybníky jako požární nádrž. Navrhuje se výstavba vodovodních řadů v celkové délce 2,1 km a připojit zbývající nenapojené obyvatele. V obci Doubek není vybudován vodovod a její obyvatelé jsou zásobováni vodou z domovních a obecních studní s nedostatečným množstvím vody a se špatnou kvalitou vody. Navrhuje se výstavba veřejného vodovodu v délce 5 km napojeného přes Babice a Babičky na vodovod Říčany. V současné době již probíhá výstavba vodovodu v Babicích. Spotřebiště bude rozděleno na několik tlakových pásem, z nichž výše položená budou zásobována pomocí AT-stanic. V obci Herink je vybudován veřejný vodovod od obalovny SSŽ v délce 432 m, který umožňuje připojení všech obyvatel v obci, ale napojených je pouze 40, zbytek je zásoben pitnou vodou z domovních studní. Obecní studny v obci využívané nejsou. V obci Hrusice je vybudován veřejný vodovod, vodním zdrojem je vrtaná studna situovaná v nejsevernější části obce v údolí Hrusického potoka. Z vrtu s kapacitou 1 l/ s je voda přivedena do vodojemu 2x50 m 3 (dno 415 m n.m.), součástí vodojemu je i úpravna vody (kapacita 1 l/s). Na vodovod je připojeno 380 trvale bydlících a 100 rekreantů, zbytek obyvatel je zásobováno pitnou vodou z domovních a obecních studní v nedostatečném množství a kvalitě (voda obsahuje dusičnany a bakteriologické znečištění). Navrhuje se dostavba vodovodu v celkové délce 2,7 km, připojení nového vrtu, rozšíření úpravny vody na 2 l/s a dostavba třetí komory vodojemu 50 m 3. V obci Jevany je vybudován veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Nučice - Jevany - Kostelec - Zásmuky (JEKOZ). Zdrojem vody jsou vrty Nučice a Výžerky s maximální vydatností 29 l/s. Voda je akumulována ve věžovém vodojemu Jevany 50m 3 (453,25-448,75 m n.m.). Na vodovod je napojeno 366 trvale bydlících a 501 přechodně bydlících obyvatel, zbytek obyvatel je zásobováno vodou z domovních studní, ve kterých není dostatečné množství vody a kvalita 54

57 nevyhovuje z důvodů obsahu železa, dusičnanů a bakteriologického znečištění. Obecní studny jsou využívány pouze pro užitkovou vodu. Navrženo je rozšíření vodovodu i do zatím nepřipojených částí obce. Obyvatelé obce Kaliště jsou zásobováni pitnou vodou z domovních a obecních studní. Navržena je výstavba vodovodu délky 1,07 km s napojením na SV Region jih. Místní část Lensedly již je na SV napojena, vodovod má délku 2,3 km. Obec Kamenice je zásobována vodou z vodárenské soustavy Želivka přes odběré místo Brtnice a vodojem Mandava 2 x 400 m 3 ( m n.m.) ve Velkých Popovicích. Do obce je pitná voda z vodojemu Mandava vedena zásobním řadem DN 200 přes Želivec. Před napojením na stávající i navrhované zásobní řady je nutná regulace tlaku na kótu 430 m, vyšší tlakové pásmo v Těptíně má být zásobeno přes AT stanici. V Ládví bude vybudováno cca 13,6 km vodovodu včetně vodojemu Vlková 2 x 150 m 3 (max.hl. 483,0). Obec Klokočná je napojena na skupinový vodovod Region jih od Struhařova. V obci Konojedy je vybudován veřejný vodovod, na který jsou připojeni všichni obyvatelé obce. Zdrojem vody je 1 kopaná a 1 vrtaná studna s celkovou vydatností 2,3 l/s. Z prameniště je voda čerpána do vodojemu 1x100m 3 (431,10-427,10 m n.m.). Vodovod obce Kostelec nad Černými Lesy je součástí skupinového vodovodu JEKOZ se zdrojem vody Nučice - Výžerky. Pro město slouží 3 vodojemy (2x 1000 m 3, 1 x 200 m 3 ). Nemocnice má samostatné zásobování z vrtu u Jalového potoka. Vodovodní síť má délku cca 25 km, navrhuje se rozšíření o dalších 1,2 km. Obec Kostelec u Křížků je zásobována vodou z vodárenské soustavy Želivka přes odběré místo Brtnice a vodojemu Mandava 2 x 400 m 3 ( m n.m.) ve Velkých Popovicích. Do obce je pitná voda z vodojemu Mandava vedena navrhovaným zásobním řadem DN 200 přes Želivec. Obec Kozojedy je napojena na skupinový vodovod JEKOZ z Kostelce nad Černými Lesy. Vodojem K Jevanům je zemní 50 m 3 ( ,5 m n.m.). Vodovodní síť je vybudovaná v délce cca 6,9 km a umožňuje připojení všech obyvatel. Systém zásobování pitnou vodou vyhovuje, předpokládá se rozšiřování vodovodu směrem na Štíhlice. Vodovod obce Křenice v délce 1,7 km, na který je napojeno cca 50 % obyvatel, je součástí skupinového vodovodu Říčany a do Křenic vede z místní části Pacov. Navrženo je připojení zbývajících obyvatel dostavbou řadů délky 1,7 km.. V obci Křížkový Újezdec je vybudován veřejný vodovod, který zajišťuje zásobování vodou všech domů v obci. Obec je zásobována vodou přes vodojem Mandava 2x400 m 3 ( ). Zdrojem vody je ÚV Želivka, odběrným místem Brtnice ve Velkých Popovicích. Obec Kunice má nově vybudován vodovod, který je napojen na vodárenskou soustavu Region - jih. Zdrojem vody je ÚV Želivka, odběrným místem Brtnice ve Velkých Popovicích. Dostavba vodovodu se plánuje v Dolní Lomnici V obci Louňovice je vybudován vodovod v délce cca 17 km, který je zásoben z hlubinných vrtů s vydatností 5,62 l/s přes úpravnu vody a vodojemy 1 x 90 m 3 a 1 x 60m 3. Na vodovod je připojeno 1580 obyvatel včetně rekreantů. Část obyvatel je zásobována vodou z domovních studní, množství vody je vyhovující, avšak kvalita vody není dobrá (voda obsahuje železo, dusičnany, bakteriologické znečištění a radioaktivitu). Systém zásobování pitnou vodou vyhovuje, navrhuje se však připojit všechny nenapojené obyvatele. Od roku 2011 je vodovodní řad obce Louňovice napojen na vodovodní řad Svazku obcí Region Jih přes věžový vodojem Louňovice. (Komentář byl upraven dle údajů poskytnutých obcí Louňovice.) Obec Mirošovice je napojena na vodárenskou soustavu Želivka přes vodojem Dub 2x250m 3 a vodojem Peleška 1x150m 3, ze kterého jsou zásobeny i Senohraby. Na vodovod je napojeno 98 % obyvatel obce, celková délka vodovodu je cca 10 km. 55

58 V obci Mnichovice je vybudován veřejný vodovod v délce 8,4 km, na který je připojeno asi 600 obyvatel. Zdrojem vody je studna s vydatností 4,2 l/s, voda je akumulována ve vodojemu Antonín 2x 250 m 3 ( m n.m.). Ostatní obyvatelé jsou zásobováni vodou z domovních a obecních studní. Plánuje se rozšíření vodovodu, pro místní část Božkov se navrhuje se vodojem 2 x 50 m 3 ( m n. m). Od roku 2010 je obec napojena na SV Region jih. V obci Modletice jsou vybudovány tři samostatné vodovody, z nichž dva jsou mezi sebou propojeny. Každý vodovod má vlastní zdroj pitné vody: Olšina - vydatnost 0,9 l/s (napojeno 64 obyvatel), Sulín - vydatnost 1,0 l/s (napojeno 150 obyvatel) a Skladovák - vydatnost 0,8 l/s (napojeno 70 obyvatel + výroba uzenin). Navrženo je napojení na skupinový vodovod Jesenice přes vodojem firmy KPV Beta. V obci Mukařov je vybudován veřejný vodovod, který je zásoben z vrtané studny JL-2 v k.ú. Babice s vydatností 3,5 l/s přes úpravnu vody se stejnou kapacitou a s vodojemem 100 m 3 včetně ATS. V místní části Srbín probíhá výstavba vodovodu a vodojemu s napojením na SV Region jih ve Svojeticích, místní část Žernovka, kde jsou 2 nové vrty má být napojena na Mukařov. Výhledově se plánuje napojení na SV Region jih. V obci Nučice je vybudovaný veřejný vodovod v délce 5 km, na který je připojeno 100% obyvatel obce. Zdrojem vody je 6 vrtů, které slouží pro celý skupinový vodovod JEKOZ Nučice - Jevany Kostelec - Zásmuky (vrty Nučice N2, N3, N4 s vydatností 18 l/s a vrty Výžerky VK1,VK2,VK3 s vydatností 11 l/s). V obci Nupaky je vybudován veřejný vodovod, který umožňuje připojení všech obyvatel obce, připojeno je však jenom 50 % obyvatelstva. Zbytek je zásobován vodou z domovních a obecních studní. Množství vody je dostatečné, kvalita není známa. Systém zásobování pitnou vodou vyhovuje a nebude se měnit ani v budoucnosti. V obci Oleška je vybudován veřený vodovod v délce cca 4,5 km, který umožňuje připojení všech obyvatel obce (připojeno je 354 trvale a 84 přechodně bydlících obyvatel). Vodovod je součástí skupinového vodovodu JEKOZ, napojení je přes vodojem Krymlov 2 x 250 m 3 (440,00-435,00m n.m) nebo z vrtů Bulánka K1, K2 s vydatností 3,8 l/s. Zbytek obyvatel je zásobován z domovních nebo obecních studní. V místní části Brník je na vodovod napojeno 95 % obyvatel vč. firmy Keramost a.s. Zdrojem vody je zde studna s průměrnou kapacitou 3,5 l/s. Místní části Bulánka, Králka a Krymlov jsou zásobovány vodou rovněž ze skupinového vodovodu přes věžový vodojem Bulánka 200m 3 (435,00-429,50 m n.m), Krymlov přes AT stanice z vodojemu Krymlov. Na vodovod je připojeno 90 % obyvatel. V obci Ondřejov je nově vybudován veřejný vodovod v místní části Turkovice, který je napojen na SV Region jih přes stávající vodojem Pecný 2x100 m³. Vodovod bude rozšířen do místní části Třemblat, kde bude vybudován VDJ Třemblat 2x50 m 3 ( ). Astronomický ústav má svůj vlastní zdroj vody (studna). V obci Oplany je zásobování vodou zajišťováno z domovních studní s dostatečným množstvím vody, kvalita vody není dobrá, obsahuje dusičnany a bakterie.v obci jsou dvě nevyužívané obecní studny. Na výstavbu vodovodu je zpracována studie z roku 1996, kde se uvažuje s vodovodním přivaděčem z Nučic (Komorce) do vodojemu umístěného v obci. V obci Pětihosty není vybudován veřejný vodovod. Navrženo je obec napojit na SV Region - jih. V obci Petříkov je vybudován veřejný vodovod, který je napojen na VS Želivka přes odběré místo Brtnice a vodojem Mandava 2 x 400 m 3 ( m n.m.) ve Velkých Popovicích. Do obce je pitná voda z vodojemu Mandava vedena zásobním řadem přes Křížkový Újezdec. Pro Radimovice je vybudovaná ATS, stavba vodovodu se připravuje. V obci Popovičky byl v letech vybudován veřejný vodovod, jehož zdrojem je vrt V1 a kopaná studna. Zdroje jsou však kapacitně nevyhovující. Navrženy jsou tedy nové zdroje pitné vody úzkoprofilové vrty HV-1 a HV-2, nová úpravna vody s kapacitou 2 l/s je již realizovaná. Upravená voda je akumulována v novém vodojemu 90 m 3. K zajištění dostatečného tlaku ve vodovodní síti 56

59 slouží nová ATS 4,5 l/s. Voda z vodojemu bude dodávána i do místní části Chomutovice pomocí nové zrychlovací ČS 4 l/s. Návrh dále předpokládá výstavbu vodovodního řadu v Chomutovicích. Obec Prusice je je napojena na skupinový vodovod JEKOZ a zásobována z vodojemu Kostelec. Výhledově je navržena přeložka vodovodního řadu (stávající vodovod je veden po soukromých pozemcích) podél hlavních komunikací. Celková délka vodovodu je 1,9 km. V obci Radějovice je vybudován vodovod v délce 7,2 km, zdrojem vody jsou 3 vrtané studny s kolísavou vydatností kolem 1,2 l/s. voda je upravována v úpravně a čerpána do vodojemu Radějovice 2x150 m 3. Vodovod je rozdělěn do 2 tlakových pásem, připojeno je 120 obyvatel včetně rekreantů. Zbytek obyvatel má vlastní domovní studny. Výhledově se předpokládá napojení na vodárenskou soustavu Želivka z vodojemu Mandava přes Křížkový Újezdec a Čenětice. V obci Říčany je vybudován veřejný vodovod v délce cca 28 km, na který je připojeno obyvatel včetně rekreantů. Místním zdrojem vody je vrt s maximální vydatností 9,1 l/s, jehož voda je upravována v úpravně vody Radošovice s kapacitou 10 l/s. Obec je rovněž napojena na vodárenský systém Prahy (přivaděč z Želivky) přes vodojem Uhříněves 2 x 650 m 3 (404,25-399,25 m n.m.) a čerpací stanici s kapacitou 83,4 l/s. Nutná je rekonstrukce Pražského přivaděče a výstavba nového vodojemu Olivovna II. 2x1350 m 3. V místní části Pacov je navržena výstavba vodovodu v délce 2,3 km, který bude napojen na vodovod v Říčanech Radošovicích, zásobní vodovodní řad bude za Pacovem pokračovat do obcí Březí a Babice. Místní část Strašín bude zásobována z řadu z Babic výtlačným řadem DN 80 dl m do navrhovaného vodojemu Strašín 2x50 m 3 ( ). Pro horní tlakové pásmo bude zřízena AT stanice. Místní část Voděrádky má být napojena na vodovod Říčan. V obci Senohraby je vybudován veřejný vodovod v délce cca 10 km, který umožňuje připojení všech obyvatel obce (dosud je napojeno 750 trvale bydlících obyvatel a 120 přechodně bydlících). Zdrojem vody je přivaděč z Želivky, na který je napojen vodojem Senohraby 150 m 3 (starý) a vodojem Peleška 2x 250 m 3 (nový). Vodovod má tři tlaková pásma. Obec Sluštice má vybudován veřejný vodovod, který je pravděpodobně napojen na vodovod z Říčan přes Křenice (Květnici). Obec Strančice je od roku 2007 zásobována vodou ze SV Region jih z Kunic přes vdj. U Svaté Anny. Obec Struhařov je od roku 2010 napojena na SV Region jih z Kunic přes zrychlovací čerpací stanici Myšlín a věžový vdj. Zaječí. V obci Stříbrná Skalice je vybudován veřejný vodovod v délce m, na který je připojeno 650 obyvatel. Zdrojem vody jsou 4 vrty, ze kterých je voda přivedena do věžového vodojemu. Zbývající část obyvatel je zásobována z domovních studní. Voda ve studních je v dostatečném množství a v dobré kvalitě. Na veřejný vodovod je napojeno i cca 60 % obyvatel Hradových Střímelic. Kostelní Střímelice budou napojeny na SV Region jih z Ondřejova. Obec Sulice má vybudován veřejný vodovod, který je napojen na skupinové vodovody Kamenice a Jesenice. Zdrojem vody je přivaděč z vodárenské nádrže Švihov na Želivce. Vododvod je vybudován ve všech částech obce, napojeno je zatím cca 60% obyvatel, zbylá část obyvatel využívá domovní studny. Obec Světice má vybudován veřejný vodovod v délce 7,0 km, na který je připojeno obyvatel vč. rekreantů. Zdrojem vody je vlastní vrt. Kvalita vody je dobrá, pouze se provádí chlorace v zemním vodojemu 2 x 60 m 3. Stávající vodovod neumožňuje napojení všech obyvatel obce. Od roku 2007 je obec napojena na vodovod Všestary řadem délky 3 km v rámci SV Region jih. Obec Svojetice je od roku 2010 napojena na SV Region. jih prostřednictvím vodojemu Zaječí (525,00 m n.m.), který je umístěn při komunikaci Struhařov Svojetice. 57

60 V obci Štíhlice není vodovod, obyvatelstvo je zásobováno vodou z domovních studní. Navrhuje se výstavba vodovodu v délce 4,2 km včetně přivaděče z Kozojed přes vodojem 50m 3 ( m n.m.) a ATS Štíhlíce v rámci skupinového vodovodu JEKOZ (Jevany-Kostelec-Zásmuky). Obec Tehov má veřejný vodovod napojen na SV Region jih. Zdrojem vody je Želivka, odběrným místem je Brtnice (Velké Popovice) a odtud jsou vodovodní řady rozvedeny do zúčastněných obcí. V obci je navržen vodojem 2x50 m 3 ( m n.m.). Délka vodovodní sítě včetně přívodního řadu bude cca 3 km. Obec Tehovec má vybudován veřejný vodovod délky 4,5 km, zdrojem vody jsou obecní vrty, odkud je voda dopravována do vodojemu. Součástí je i úpravna vody. V budoucnosti je navrženo napojení na SV Region - jih přívodním řadem z věžového vodojemu Svojetice Zaječí. Po uvedení přívodního řadu do provozu bude stávající zdroj odstaven. V obci Velké Popovice je vybudován veřejný vodovod délky 7,065 km, na který je napojeno asi 40% obyvatel (408). Vodovod je napojen na vodárenskou soustavu Želivka z Jesenice (okr. Praha západ) přes místní část Brtnici a zemní vodojem Pivovaru 4 x 500 m 3 (439,50-434,00 m n.m.), respektive z jedné akumulační komory o objemu 500 m 3, vyhrazené pro společný odběr pitné vody pivovarem i obcí. Zbylé tři komory jsou plně využívány pouze pivovarem. Vodojem je napojen pomocí čerpací stanice Brtnice o výkonu Qmax = 50 l/s (současné čerpané množství činí cca 27 l/s). Vodovod v obci je rozdělen do tří tlakových pásem. Pro zásobení horního tlakového pásma slouží AT stanice (Q = 5 l/s, H = 30 m) osazená v armaturní komoře vodojemu. Provozní tlak do středního a dolního tlakového pásma je redukován pomocí redukčních ventilů. V těsné blízkosti stávajícího vodojemu pivovaru bude vybudován nový samostatný zemní vodojem 2 x 250m 3 (439,50-435,00 m n.m.), provozně propojený skrz armaturní komoru se stávajícím vodojem, pro využití stávajícího přívodu z ČS Brtnice i případnou možnost nouzového zásobení obce vodou ze stávajícího vodojemu pivovaru. Součástí nového vodojemu bude i nová AT stanice (10 l/s, 30 m) pro horní tlakové pásmo. Střední a dolní tlakové pásmo bude zásobené gravitačně přímo z vodojemu. 60 % obyvatelstva je zásobováno pitnou vodou z domovních studní, ve kterých je množství vody dostatečné a její kvalita je dobrá. Přesto je navrženo rozšíření vodovodu v délce 4800 m pro připojení dalších částí obce. Místní část Lojovice má vybudovaný samostatný vodovod napojený z prameniště Křivá Ves s vydatností 3,85 l/s, odkud je voda čerpána do zemního vodojemu 2x30 m 3 (max 448,50 m n.m.). Na vodovod je připojeno 85 % obyvatel. 15% obyvatel je zásobováno vodou z domovních studní. Ve studnách je dostatečné množství kvalitní pitné vody. Vodojem byl používán pro Pivovar, nyní je předán obci. Vodovod je navrženo rozšířit o 1,4 km a vybudovat novou ATS pro horní tlakové pásmo (2 l/s, 30 m). Vodovod místní části Řepčice je napojen na soustavu Želivka zásobním řadem z vodojemu Vlková 2x150 m 3, který se nachází v k.ú. Ládví. Z VDJ Vlková je v souběhu s výtlačným řadem do vodojemu veden stávající zásobní řad zpět do místní části Řepčice. Tento zásobní řad bude sloužit pro přívod vody do Řepčic a do Ládví. Na přívodu do místní části Řepčice bude nutné redukovat tlak. V ostatních místních částech obce není vodovod vybudovaný a s jeho výstavbou se zatím neuvažuje. V obci Vlkančice je vybudován veřejný vodovod v délce 2,6 km. Zdrojem pitné vody je podzemní zářez Drletín o kapacitě 0,64 l/s, k akumulaci slouží zemní vodojem Drletín s objemem 25 m 3. Část obyvatel je zásobována vodou z domovních studní. Systém zásobování pitnou vodou vyhovuje a nebude se měnit ani v budoucnosti. V místní části Pyskočely jsou obyvatelé zásobováni vodou z domovních studní, kde není dostatečné množství vody. Navrhuje se výstavba vodovodních řadů v délce 3,2 km a vodojem 2x40m 3 ( m n.m), zdrojem vody bude místní vrtaná studna. V obci Všestary je vybudován veřejný vodovod, který je od roku 2007 napojen na SV Region jih přes navržený vodojem U Svaté Anny 2x100 m 3 (max. 450 m n.m.). Obec Výžerky má vybudován veřejný vodovod délky 1,64 km, který je součástí skupinového vodovodu JEKOZ Jevany - Kostelec - Zásmuky. Jedním ze zdrojů skupinového vodovodu je vrt Výžerky VK2. Na vodovod je připojeno 100 obyvatel, zbytek je zásoben vodou z domovních studní. Množství vody ve studních je dostatečné z části a kvalita vody není známa. V obci nejsou využívané obecní studny. Stávající zásobování obyvatel pitnou vodou je vyhovující. 58

61 Obec Vyžlovka je zásobena pitnou vodou ze skupinového vodovodu JEKOZ přes věžový vodojem Jevany 200 m 3 a čerpací stanici vodovodními řady délky 7 km. Systém zásobování pitnou vodou vyhovuje, pouze je nutné připojit zbývající obyvatelé. Obec Zvánovice je od roku 2010 napojena na vodárenskou soustav Region- jih přes vdj Pecný 2x100 m 3 (max. 514 m n.m.). Mapa 7.3: Schema vodovodu 7.2 Likvidace odpadních vod Aktuální přehled o napojení obcí SO ORP na vodovod a kanalizaci není možné uvést vzhledem k absenci dat. V některých obcích majitelé a provozovatelé infrastruktury nedodali úplná a informačně dostačující data pro přesný popis aktuální situace. Souhrnný seznam nebylo možné sestavit ani z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizace Středočeského kraje, jelikož pochází z roku Níže uvedený přehled odráží situaci v obcích, která poskytla data v dotazníkovém šetření (39 z celkových 52 obcí). V obcích bez soustavné kanalizace jsou odpadní vody akumulovány v bezodtokých jímkách, septicích, nebo jsou čištění v domovní čistírně odpadních vod. Stejným způsobem je řešeno nakládání s odpadními vodami v okrajových částech některých obcí se soustavnou kanalizací. Pro návrh kanalizačních stok odvádějících srážkové vody je potřebným údajem intenzita směrodatného deště. Při návrhu jednotné kanalizace v obcích s více než obyvateli se přitom počítá s periodicitou návrhového deště p = 0,5 (frekvenci n = 2), při návrhu jednotné kanalizace v menších sídlech a při návrhu kanalizace oddílné s periodicitou p = 1 (frekvenci n = 1). Intenzita směrodatného 59

62 deště s dobou trvání 15 minut dle ombrografické stanice Praha - Hostivař je 126 l/s*ha při p = 1 a 164 l/s*ha při p = 0,5. Mapa 7.4: Schema kanalizace V obci Babice je vybudovaná splaškové kanalizace v celkové délce 5 km a zakončená obecní ČOV. Dešťová kanalizace je odvedena do místní vodoteče Výmola. V obci Březí je vybudovaná ČOV s kapacitou 460 EO. Na kanalizaci a ČOV je připojeno 160 obyvatel, 410 obyvatel akumuluje odpadní vody v žumpách, které se vyvážejí na místní ČOV. Splašková kanalizace je tlaková v délce 730,5 m. Dešťová kanalizace ve správě obce používá systému příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Navržená je dostavba tlakové kanalizace v délce 3,0 km a intenzifikace ČOV na 950 EO. V obci Černé Voděrady je pouze dešťová kanalizace DN 500 v celk.délce 2 km ústící do Zvánovického potoka. Splaškové odpadní vody jsou akumulovány v žumpách (1 567 obyvatel). Navrhovaná je výstavba splaškové kanalizace v celkové délce 4,25 km včetně 2 ČS a výstavba nové ČOV pro 340 EO. V obci Čestlice je částečně vybudovaná splašková kanalizace, která ústí na ČOV Průhonice. Napojeno je 280 obyvatel, ostatních 240 obyvatel akumuluje OV v žumpách. Dešťová kanalizace odvádí srážkové vody do místní vodoteče Botič přes usazovací nádrž a retenční nádrž. Systém likvidace odpadních vod vyhovuje, pouze se navrhuje doplnit kanalizaci délky 1,65 km a připojit ostatní obyvatele obce. V obci Dobřejovice je vybudovaná dešťová kanalizace v délce cca 1,2 km ústící do Dobřejovického potoka a jednotná kanalizace délky 4,15 km ústící na ČOV typu Walter s kapacitou 1100 EO a

63 m 3 /den. Připojených obyvatel je zhruba polovina (321). Systém likvidace odpadních vod vyhovuje částečně, navrhuje se dostavba splašková kanalizace v celkové délce 1,9 km. V obci Doubek je pouze nevyhovující dešťová kanalizace v délce 2 km, která je odváděna do Dobročovického potoka. Odpadní vody se odvádí do žump, které se vyvážejí na pole (60 % obyvatel) a septiků (40%). V obci je uvažováno s výstavbou splaškové kanalizace v délce 4 km s 1 čerpací stanicí a ČOV Doubek s kapacitou 500 EO. V obci Herink je vybudovaná oddílná splašková kanalizace v délce 1,5 km a ČOV s kapacitou 750 EO a dešťová kanalizace v délce 450 m. Obec Hrusice nemá splaškovou kanalizaci, veškeré splaškové odpadní vody jsou svedeny do žump (99 %), 2 RD mají domovní ČOV (1 %). Dešťová kanalizace je uložena podél komunikace ve východní a západní části obce a je vyústěna do Hrusického potoka, část směrem do Mnichovky. Celková délka dešťové kanalizace je cca 300 m. Navržena je oddílná splašková kanalizace v celkové délce 7,7 km včetně 7 ČS a výtlaků 3,5 km na ČOV Senohraby. V Jevanech je vybudovaná splašková kanalizace v délce cca 5 km a ČOV s kapacitou 1417 EO a 231 m 3 /d, na kterou je napojeno zhruba 400 obyvatel. Dále je v obci 8 domovních ČOV, 297 žump a 114 septiků. Navrženo je dobudovat oddílnou splaškovou kanalizaci v celkové délce 3,8 km, část obce bude napojena přes čerpací stanici s výkonem 4 l/s. V obci Kaliště je pouze dešťová kanalizace v délce 500 m a systém příkopů, struh a propustků, kterým je voda odváděna směrem do potoka Vejborka. Splaškové vody jsou akumulovány v žumpách (160). V místní části Lensedly je navržena výstavba splaškové kanalizace délky 1,6 km včetně 2 ČS a odvodem vod do kanalizace Turkovic u Ondřejova. Obec Kamenice má vybudovanou oddílnou kanalizaci v délce cca 10 km. Z celkové délky je 250 m takové kanalizace. Odpadní vody jsou odváděny na ČOV s kapacitou EO a 500 m 3 /den, která slouží pro celou Kamenici (Ládví, Štiřín a Těptín). Z celkového počtu obyvatel je na ČOV napojeno 1 825, zbytek tj obyvatel akumuluje splaškové vody v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na místní ČOV. Stávající ČOV má být intenzifikována a mají na ni být přiváděny odpadní vody ze Želivce, Nové Hospody a Struhařova. V Ládví je splašková kanalizace v délce 1,9 km a ČOV s kapacitou 216 EO a 50 m 3 /d, na kterou je připojeno 78 obyvatel, zbytek obyvatel má žumpy, které vyváží na pole (15 žump a 11 septiků). Navrženo je rozšíření oddílné splaškové kanalizace v délce cca 11 km včetně 4 ČS a nová ČOV s kapacitou 1000 EO. Místní část Nová Hospoda nemá v současnosti vybudovanou kanalizaci. Odpadní vody jsou zachycovány v jímkách (103 žump a 100 septiků) a vyváženy na ČOV v Kamenici. Navržena je výstavba splaškové kanalizace v délce 6,5 km s odvedením odpadních vod na ČOV Kamenice. Místní část Olešovice nemá vybudovanou kanalizaci, odpadní vody jsou zachycovány v jímkách (127 žump a 119 septiků) a vyváženy na ČOV v Kamenici. Nnavržena je výstavba splaškové kanalizace délky 0,8 km včetně čerpací stanice o výkonu 2,8 l/s, odkud budou splaškové odpadní vody přečerpávány do splaškové kanalizace a na ČOV Kamenice. Místní části Skuheř nemá kanalizaci, odpadní vody z jímek (134 žump a 12 septiků) jsou vyváženy na ČOV v Kamenici. Plánuje se výstavba splaškové kanalizace v délce cca 3 km včetně 2 ČS na ČOV Kamenice. Místní část Struhařov nemá kanalizaci, odpadní vody z jímek (58 žump a 71 septiků) jsou vyváženy na ČOV v Kamenici. Navržena je výstavba splaškové kanalizace délky 5,6 km včetně čerpací stanice o výkonu 4 l/s, odkud budou splaškové odpadní vody čerpány na ČOV Kamenice. Místní část Štiřín nemá vybudovanou kanalizaci, odpadní vody z jímek jsou vyváženy na ČOV v Kamenici, navržena je výstavba splaškové kanalizace délky 660 m včetně 3 ČS a ČOV pro 800 EO i pro Všedobrovice. Místní část Těptín nemá v současnosti vybudovanou kanalizaci, odpadní vody z jímek jsou vyváženy na ČOV v Kamenici. Navržena je výstavba oddílné splaškové kanalizace v délce 13,5 km včetně 4 ČS napojené do splaškové kanalizace a ČOV Kamenice. Místní část Všedobrovice nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace. Odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách (44 žump a 14 septiků) a vyváženy na ČOV v Kamenici, napojena bude na ČOV Štiřín. 61

64 V obci Klokočná není kanalizace vybudovaná, splaškové vody se akumulují v žumpách. S výstavbou kanalizace se neuvažuje. Obec Konojedy nemá vybudovanou kanalizaci, splaškové vody jsou zachycovány v jímkách a vyváženy na zemědělské pozemky, některé domy mají domovní ČOV. Dešťové vody jsou odváděny betonovými rourami do Konojedského potoka a odtud do Jevanského potoka. V obci je navržena výstavba splaškové kanalizace v délce 1,7 km a obecní ČOV. V Kostelci nad Černými Lesy je vybudovaná veřejná kanalizace v délce cca 20 km a dvě čistírny odpadních vod - ČOV Lázeňská s kapacitou 90m 3 /den a 500 EO a ČOV Nemocnice s kapacitou 50m 3 /den a 1500 EO. Na kanalizaci a ČOV je připojeno cca 2000 obyvatel, zbytek obyvatel vč. rekreantů (tj.1638) akumuluje splaškové vody v žumpách, které se vyvážejí na místní ČOV. Ve městě je rovněž dešťová kanalizace, která svádí dešťové vody z komunikací do okolních vodotečí. Navržena je dostavba kombinované kanalizace (gravitační v délce 2,8 km a tlakové v délce 4,8 km). V místní části Svatbín kanalizace není, ani se s ní neuvažuje. V obec Kostelec u Křížků je vybudováno cca 5 km oddílné splaškové kanalizace zakončené ČOV pro 500 EO. Současný stav odkanalizování obce je vyhovující. V obci Kozojedy je vybudovaná tlaková kanalizace a centrální ČOV s kapacitou 510 EO a 50 až 80 m 3 /den. Na kanalizaci je již napojeno 700 obyvatel. Dešťové vody jsou odváděny do recipientu betonovými rourami profil 40 cm, délka 3,5 km. Současný stav odkanalizování obce je vyhovující, nutné je rozšíření ČOV na 900 EO. V obci Křenice je vybudovaná oddílná splašková tlaková kanalizace v délce cca 4 km, na kterou je napojeno 70 % obyvatel obce. Kanalizace je napojena na obecní ČOV typu BVS-AF-500/2000-TK, recipientem je Křenický potok. Zbývající část obyvatel (30 %) akumuluje odpadní vody v jímkách, které jsou vyváženy na pole. V obci Křenice je navržena pouze dostavba tlakové kanalizace pro plánovanou zástavbu. V části obce Křížkový Újezdec je ve funkci dešťová kanalizace v délce cca 1 km, která však slouží i pro nepovolené vypouštění splaškových odpadních vod. Kanalizace je ve špatném technickém stavu. Dešťové vody jsou odváděny do Kamenického potoka. Splaškové vody jsou akumulovány v jímkách vyvážených na pole (počet jímek ). Navrženo je vybudování splaškové kanalizace v délce 1,5 km a ČOV pro 2x450 EO i pro osadu Čenětice v Oleškách. V obci Kunice je vybudovaná splašková kanalizace v délce cca 18 km a obecní ČOV pro 2000 EO. Připravuje se stavba kanalizace v Dolní Loděnici, která bude mít vlastní ČOV. V obci Louňovice je vybudovaná splašková kanalizace v délce cca 18 km a ČOV s kapacitou 2000 EO. Napojeno je obyvatel, 721 rodinných domů a 709 chat, tj. 98% nemovitostí. Je uvažováno s rozšířením kanalizační sítě i pro plánovanou zástavbu. (Komentář byl upraven dle údajů poskytnutých obcí Louňovice.) V obci Mirošovice je vybudována nová splašková kanalizace délky 10 km a nová ČOV. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků odváděny do místní vodoteče. V obci Mnichovice je vybudovaná jednotná kanalizace v délce cca 10 km a ČOV pro 1050 EO, žumpy využívá 500 trvale bydlících obyvatel a 500 rekreantů, septiky 476 trvale bydl. obyvatel a 1052 rekreantů. Do konce roku 2012 měla být provedena kompletní přestavba ČOV na 6300 EO. V obci Modletice je vybudovaná splašková kanalizace v délce cca 2 km a ČOV typu Biocleaner s kapacitou 950 EO a 214 m 3 /den, která je již plně vytížená. Rozsah kanalizace vyhovuje potřebě, ČOV je nutno intenzifikovat na 2000 EO. Obec Mukařov má stokovou síť i ČOV. Systém odvodu a likvidace odpadních vod vyhovuje, bude poze rozšířen do dalších lokalit. V místní části Srbín je navržená tlaková splašková kanalizace délky 7,5 km včetně 3 ČS a ČOV pro 2350 EO. V místní části Žernovka je navržena výstavba tlakové kanalizace v délce 6,4 km, která bude napojena přes kanalizaci Mukařov a ČOV Srbín. 62

65 V obci Nučice je odkanalizována pouze bytovka (5 bytů). Je zde umístěna ČOV TOPAZ 25. Jinak je celá obec odkanalizována do jímek s vyvážením kalu na pole (70 žump a 49 septiků).dešťová voda je systémem příkopů,struh a propustků odvedena do místní vodoteče. Uvažováno je s výstavbou oddílné splaškové kanalizace v celkové délce cca 4,0 km a nové ČOV, na kterou budou vyváženy i splaškové odpadní vody z Prusi 70 EO a Výžerek 130 EO. V obci Nupaky je vybudovaná oddílná kanalizace, na kterou je napojeno 90% obyvatel. Ostatní obyvatelé obce splaškové vody akumulují v bezodtokových jímkách. ČOV má kapacitu 90 EO a 13,5 m 3 /d (max. 20m 3 /d). Dešťová kanalizace je svedena do místní vodoteče systémem příkopů, struh a propustků. V obci Oleška kanalizace není. splaškové vody jsou akumulovány v žumpách (127) a septicích (23). Dešťová kanalizace v obci je z betonových rour v délce m v uspokojivém stavu. Dešťové vody jsou odváděny do místní vodoteče. Navržena je výstavba oddílné splaškové kanalizace v celkové délce 5 km a ČOV. V obci Ondřejov je vybudována splašková kanalizační síť v délce cca 2,5 km a ČOV CFR 60 s kapacitou 60 m 3 /d a 400 EO. V současné době je napojeno na ČOV 180 trvale bydlících obyvatel a 22 rekreantů. Astronomický ústav má svojí vlastní ČOV, na kterou je ještě připojeno 300 trvale bydlících obyvatel obce. Tito budou přepojeni pomocí ČS na kanalizaci a ČOV Turkovice pro 800 EO obyvatel vč. rekreantů akumuluje splaškové vody v žumpách, které se vyváží na místní ČOV. Dešťová voda je odváděna systémem příkopů, struh a propustků betonovými rourami do místní vodoteče. Navržena je výstavba nové oddílné splaškové kanalizace v celkové délce 9,5 km. V místní části Třemblat je vybudovaná kanalizační síť a čistírna odpadních vod s kapacitou 200 EO a 20m 3 /d. Na ČOV je napojeno 35 trvale bydlících obyvatel a 11 rekreantů, zbytek (545 obyv. vč.rekreantů) akumuluje splašky v bezodtokových jímkách a vyváží je na ČOV Třemblat. Navrženo je rozšíření splaškové kanalizace o 2300 m. Obec Oplany nemá vybudovanou kanalizační síť. Odpadní vody jsou akumulovány v žumpách (148 obyvatel vč. rekreantů) a odváženy na pole. V obci Pětihosty není kanalizace vybudovaná, s napojením na kanalizaci a ČOV obce Senohraby. navržena je kanalizace tlaková délky 4,3 km V obci Petříkov je vybudovaná tlaková kanalizace v celkové délce cca 9 km, která je napojena přes kanalizaci Velkých Popovic na ČOV pivovaru. Připravuje se stavba tlakové kanalizace v místní části Radimovice, která bude napojena na kanalizaci Petříkova. Dešťová kanalizace v délce 350 m vyúsťuje do požární nádrže. V obci Popovičky je vybudována splašková kanalizace a ČOV. Obec Prusice nemá vybudovanou kanalizaci. Splaškové vody jsou akumulovány v jímkách (98 obyvatel vč. rekreantů) a následně vyváženy na pole. Dešťové vody jsou odváděny podél komunikací do místní vodoteče.ve výhledu se o stavbě kanalizace a ČOV se neuvažuje. Odpadní vody v obci Radějovice včetně místní části Olešky jsou likvidovány v jímkách (40+20 žump a septiků). Navržena je výstavba splaškové kanalizace v délce cca 5 km včetně 5 ČS a ČOV Olešky s kapacitou 800 EO a 96 m 3 /d. Recipientem bude potok Botič. V obci Říčany je vybudovaná jednotná kanalizace v délce cca 40 km a ČOV s kapacitou EO a 4320 m 3 /d. Na městskou ČOV je připojeno 9042 obyvatel, 1002 obyvatel likviduje splaškové vody v septicích a žumpách. Součástí kanalizace jsou čerpací stanice Rokytka (140 l/s), Rokytka II (24 l/s) a Kubelíkova Bílá (28 m 3 /h). Do roku 2020 má být dobudováno cca 20,5 km nových stok. V Jažlovicích je vybudována oddílná kanalizační síť včetně 1 čerpací stanice a lokální ČOV s kapacitou 500 EO a 200 m 3 /den, na kterou je připojeno 50 obyvatel, zbytek (83 obyvatel) odpadní vody akumuluje v bezodtokových jímkách. Místní část Kuří bude napojena splaškovou kanalizací délky cca 4,3 km včetně 2 ČS na ČOV Říčany. V místní části Pacov je vybudována oddílná splašková kanalizace v délce 2,5 km včetně 2 ČS, která odvádí vody na ČOV Říčany. Navržena je výstavba ČOV Říčany II 63

66 s kapacitou 4000 EO v k.ú. Pacov, na které budou čištěny odpadní vody z Radošovic, Pacova a Strašína. Radošovice mají vybudovaný kombinovaný stokový systém. Východ Radošovic je odkanalizován tlakově. Dále je zde vybudováno 6 čerpacích stanic, které zajišťují odkanalizování výtlakem zbyteku Radošovic na gravitační stokový systém Říčan. Plánuje se prodloužení tlakové kanalizace a výtlačného řadu přímo na novou ČOV Říčany II. V místní části Strašín je vybudována splašková kanalizace délky 3,6 km a tlaková kanalizace délky 2,5 km. Splaškové vody jsou odvedeny do ČS a dále výtlačným řadem do jednotné kanalizace Říčany Radošovice na ČOV Říčany, přepojeny budou na ČOV Říčany II. V místní části Strašín je navržena oddílná splašková kanalizace v délce 3800 m včetně dvou čerpacích stanic s výkonem 1,6 l/s a lokální ČOV. Obec Senohraby má vybudovanou splaškovou kanalizaci v délce 6,170 km a ČOV s kapacitou 140 m 3 /d a 767 EO. Na ČOV je napojeno 316 trvale bydlících obyvatel, zbytek (1104 obyv. vč.rekreantů) splaškové vody akumuluje v bezodtokových jímkách a tyto pak vyváží na ČOV. Dešťové vody jsou odváděny do místní vodoteče systémem příkopů, struh a propustků. Navržena je dostavba kombinované kanalizace - gravitační kanalizaci tvoří dvě hlavní stoky DN 300 délky 1,6 km, tlaková kanalizace je navržena DN délky 5,15 km. dále je navržena intenzifikace ČOV. V obci Sluštice je vybudovaná dešťová kanalizace v délce cca 2 km a nová tlaková splašková kanalizace včetně domovních přípojek a přivaděče na ČOV Sluštice pro 800 EO. Obec Strančice má vybudovanou jednotnou kanalizaci délky 8,5 km, na kterou je napojeno 1050 obyvatel a 50 rekreantů, od zbylých stálých obyvatel a rekreantů (100) jsou odpadní vody akumulovány v jímkách a vyváženy na místní ČOV s kapacitou 1500 EO a 137 m 3 /den. Navrhována je dostavba kanalizace v délce 2,2 km a intenzifikace ČOV. Obec Struhařov má vybudovanou pouze dešťovou kanalizaci délky 3,0 km. Odpadní vody jsou ze 47 % předčišťovány v septicích s odtokem do povrchových vod či likvidovány vsakováním, dále jsou ze 42 % zachycovány v žumpách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky a 1% používá domovní ČOV s odtokem do povrchových vod. V 10% jsou nečištěné vody odváděny přímo do vodoteče. Navržena je tlaková kanalizace v délce cca 12 km a ČOV. V obci Stříbrná Skalice je vybudovaná I. etapa oddílné splaškové kanalizace a ČOV. Kanalizace má být rozšířena i do Hradových Střímelic. Dešťová voda je odváděna betonovými rourami do místní vodoteče. V obci Sulice není kanalizace vybudovaná. Splaškové vody jsou akumulovány v bezodtokových jímkách (157 obyvatel vč. rekreantů) a vyváží se na pole. Dešťová voda je odváděna do místní vodoteče systémem příkopů, struh a propustků. Obec plánuje vybudování splaškové kanalizace. V místní části Hlubočinka je vybudovaná nová kanalizace a ČOV s kapacitou 120 m 3 /den a 1000 EO, na kterou je zatím připojeno 206 obyvatel vč. rekreantů. Plánuje se dostavba kanalizace a napojení Sulic. 100 obyvatel akumuluje splaškové vody v žumpách, které se vyvážejí na místní ČOV. Dešťové vody jsou odváděny kanalizací pouze v nové zástavbě. V místní části Želivec jsou splaškové vody akumulovány v bezodtokových jímkách (485 obyvatel vč. rekreantů) a vyváženy na pole, v plánu je vybudování splaškové kanalizace délky 2,6 km. Veškeré odpadní vody budou svedeny do čerpací stanice s výkonem 4 l/s, odkud. budou čerpány do navrhované kanalizační sítě v Kamenici - Nové Hospodě a dále na ČOV Kamenice. Dešťová voda je odváděna do místní vodoteče systémem příkopů, struh a propustků. Obec Světice má vybudovanou oddílnou kanalizaci s odváděním odpadních vod na ČOV Biocleaner BC 850. Tam, kde v obci není kanalizace vybudovaná, jsou odpadní vody akumulovány v jímkách a vyváženy přes akumulační jímku 10 m 3 na ČOV. Pro odkanalizování zbývající části obce je navrženo 3600 m splaškových kanalizačních stok. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací DN 300 DN 600 a systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Obec Svojetice nemá vybudovanou kanalizaci. Odpadní vody jsou cca zčásti předčišťovány v septicích s odtokem do povrchových vod a zčásti zachycovány v jímkách a vyváženy na zemědělské pozemky (300 žump, 200 septiků). Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací délky 1,0 km a 64

67 systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Uvažováno je s výstavbou tlakové splaškové kanalizace v délce 14,5 km a lokální ČOV pro 2x745 EO. V obci Štíhlice není vybudovaná kanalizace, splaškové vody jsou akumulovány v 57 jímkách a vyváženy na pole. Dešťové vody jsou odváděny částečně dešťovou kanalizací a částečně systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Obec uvažuje o vybudování tlakové kanalizace délky 2,2 km s napojením na připravovanou ČOV Doubravčice. Obec Tehov má vybudovanou oddílnou kanalizaci délky cca 3 km s ČOV typu kombiblok 4 pro 500 EO, na kterou je připojeno cca 550 obyvatel. Zbytek akumuluje splaškové vody v žumpách, které se vyvážejí mna místní ČOV. Recipientem je Říčanský potok. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací délky 2,0 km. Systém odkanalizování vyhovuje, navržena je výstavba nové ČOV s kapacitou 1200 EO, v prostoru navazujícím na stávající ČOV Tehov. V obci Tehovec je vybudovaná oddílná splašková kanalizace v celkové délce 6,7 km včetně tří čerpacích stanic a ČOV, která je umístěna na rozhraní k.ú. Tehovec a k.ú. Tehov v areálu bývalé Chirany. Léčebna dlouhodobě nemocných má vlastní ČOV. V provozu je též dešťová kanalizace v délce 1800 m, odvádějící dešťové vody do Jevanského potoka a do Rokytky. V obci Velké Popovice je vybudovaná splašková kanalizace délky cca 2000 m, na kterou je napojeno 40 % obyvatel. Kanalizace ústí na ČOV s kapacitou 4500 m 3 /den a EO, jejímž majitelem a provozovatelem je Pivovar Velké Popovice. 2% obyvatel splaškové vody čistí v domácích ČOV s odtokem do povrchových vod, asi 56% trvale bydlících obyvatel a rekreantů splaškové vody akumuluje v jímkách a vyváží na ČOV. Dešťové vody jsou odvedeny kanalizací a systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Navržena je dostavba oddílné splaškové kanalizace v délce 8,1 km, ČOV je kapacitně dostatečná. Z místní části Brtnice jsou odváděny splaškové vody na ČOV ve Velkých Popovicích od 11% obyvatel, ostatní využívají jímky s vývozem na ČOV (80 žump a 54 septiků). Navrženo je dobudovat 4,5 km splaškové kanalizace pro připojení 450 EO Brtnice. V obci Vlkančice není vybudovaná splašková kanalizace a splašky jsou akumulovány v žumpách, které se vyváží na pole (22 žump u domů trvale bydlících obyvatel, 200 žump u rekreačních objektů). Dešťová kanalizace v délce 1,8 km je vyústěna do místní vodoteče. S výstavbou další kanalizace se neuvažuje. V obci Všestary se v současné době buduje oddílná splašková kanalizace v délce 8 km včetně 2 ČS pro přečerpávání do kanalizace a ČOV obec Mnichovice. V současné době se z důvodů nižší rentability nepočítá s připojením místní části Menčice. Dešťová kanalizace je vybudovaná v délce 1,5 km. Obec využívá příkopů, struh a propustků a dešťovou vodu odvádí do místní vodoteče. V obci Výžerky je pouze dešťová kanalizace v délce 1000 m. Splaškové vody se akumulují v žumpách (165 obyvatel vč. rekreantů) a jsou odváženy na pole. Se stavbou kanalizace se neuvažuje. Obec Vyžlovka má vybudovanou splaškovou kanalizaci délky 4,5 km a ČOV typu flexidiblok s kapacitou 600 EO a 82,5 m 3 /d. Na kanalizaci je připojeno 75 % obyvatel vč. rekreantů, 25 % obyvatel akumuluje splaškové vody v žumpách, které se vyváejží na místní ČOV. Systém likvidace odpadních vod vyhovuje, navrhuje se pouze připojení nenapojených obyvatel a dostavba kanalizace délky 0,5 km. V obci Zvánovice je vybudovaná splašková kanalizace v délce 5,3 km včetně tří čerpacích stanic a ČOV pro 650 EO a dešťová kanalizace v délce 1200 m, která se systémem příkopů a propustků odvádí dešťové vody dotřemblatského potoka. 7.3 Zásobování plynem Územím SO ORP Říčany prochází vedení vysokotlakého a velmi vysokotlakého plynovodu Veselí nad Lužnicí - Praha, z kterých je vedením středotlakého plynovodu rozváděn plyn do jednotlivých obcí. 65

68 Plynofikaci mají zavedenu obce Babice, Březí, Čestlice, Dobřejovice, Herink, Hrusice, Kamenice, Kostelec u Křížků, Křenice, Kunice včetně Vidovic, Louňovice, Mirošovice, Mnichovice, Modletice, Mukařov, Nupaky, Ondřejov, Pětihosty, Petříkov včetně Radimovic, Popovičky, Radějovice, Říčany, Senohraby, Sluštice, Strančice, Sulice, Tehov, Velké Popovice včetně Brtnice a Všestary. Ve všech zmíněných obcích má plynofikaci zavedenu větší část obyvatel. Plynofikace není zavedena v obcích Černé Voděrady, Doubek, Jevany, Kaliště, Klokočná, Konojedy, Kostelec nad Černými Lesy, Kozojedy, Křížkový Újezdec, Nučice, Oleška, Oplany, Prusice, Struhařov, Stříbrná Skalice, Světice, Svojetice, Štíhlice, Tehovec, Vlkančice, Vyžlovka, Výžerky a Zvánovice. Zájem o plynofikaci mají obce Kostelec nad Černými Lesy, Kozojedy, Tehovec a Vyžlovka. Ty se nacházejí v blízkosti stávajícího plynovodního vedení a jejich případné napojení je lepé realizovatelné, než v obcích v jihovýchodní části správního obvodu od stávajícího vedení vzdálenějších. Pro plynofikaci Kostelce n. Č.L., Kozojed a Vyžlovky je zpracovaná dokumentace pro stavební povolení, z důvodu nedostupnosti některých pozemků však byla realizace zablokovaná. Plynofikace se připravuje v Kunicích Dolní Lomnici. Plynovodní síť na území SO ORP Říčany je znázorňuje následující mapa. Mapa 7.5: Schema plynovodu Tabulka 7.3.1: Napojení obcí SO ORP Říčany na vodovod, kanalizaci s ČOV a plynovod Obec vodovod (V) kanalizace (K) plynovod (P) Babice V K P Březí K P Černé Voděrady V 66

69 Obec vodovod (V) kanalizace (K) plynovod (P) Čestlice V K 8 P Dobřejovice V K P Doubek Herink V K P Hrusice V K 8 P Jevany V K Kaliště V Kamenice V K P Klokočná V Konojedy V Kostelec nad Černými Lesy V K Kostelec u Křížků V K P Kozojedy V K Křenice V K P Křížkový Újezdec V Kunice V K P Louňovice V K P Mirošovice V K P Mnichovice V K P Modletice V K P Mukařov V K P Nučice V Nupaky V K P Oleška V Ondřejov V K P Oplany Pětihosty P Petříkov V K 8 P Popovičky V K P Prusice V Radějovice V P Říčany V K P Senohraby V K P Sluštice K Strančice V K P Struhařov V Stříbrná Skalice V K Sulice K P Světice V K Svojetice V Štíhlice Tehov V K P Tehovec V K Velké Popovice V K P Vlkančice V K Všestary V K 8 P Výžerky V Vyžlovka V K 67

70 Obec vodovod (V) kanalizace (K) plynovod (P) Zvánovice V K K 8 - ČOV je na území jiné obce 7.4 Zásobování teplem (CZT) Ve správním území ORP Říčany neexistují rozsáhlé systémy centrálního zásobování teplem (CZT). Pouze v Říčanech se provozuje zásobování teplem sídlištní zástavby z menších blokových kotelen. Vytápění obcí všeobecně je řešeno decentralizovanými zdroji nejčastěji na zemní plyn nebo pevná paliva. Jako doplňkové a podpůrné se využívají obnovitelné nebo netradiční zdroje tepelné energie. 7.5 Zásobování elektrickou energii Většinu sítě elektrické energie na území SO ORP Říčany provozuje ČEZ distribuce, a.s. Severní částí území ORP prochází vedení zvláště vysokého napětí, jehož provozovatelem je ČEPS a.s. Západní část území protíná vedení velmi vysokého napětí v katastrálním území obcí Říčany, Strančice, Kunice a Velké Popovice. Vedení zvláště vysokého napětí a velmi vysokého napětí je řešeno vzdušným vedením. Do jednotlivých obcí je elektrická energie distribuována vedením vysokého napětí. Převážně je též řešeno vzdušným vedením. Podzemním kabelovým vedením je ve větší míře rozváděna elektrická energie pouze v zastavěném území obcí. V jednotlivých obcích SO ORP Říčany se nevyskytují výraznější problémy s dodávkou elektrické energie. V některých obcích přetrvávají problémy s drobnými výpadky zásobování elektrickou energií zejména v důsledku nepříznivého počasí. Na území SO ORP Říčany se nenachází žádný velký zdroj elektrické energie. Distribuční síť elektrické energie na území SO ORP Říčany je znázorněna na následující mapě. 68

71 Mapa 7.6: Síť rozvodů elektrické energie na území SO ORP Říčany 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany Zájmy bezpečnosti a obrany státu a území kritická infrastruktura, zóny havarijního plánování Na území SO ORP Říčany jsou vymezeny 2 zóny havarijního plánování. V těchto zónách jsou uplatňovány požadavky havarijního plánování formou havarijního plánu. Cílem havarijního plánování je teoretická příprava a poskytnutí metodiky k zajištění připravenosti daného území na řešení mimořádných situací. Vnitřní zóna havarijního plánovaní je vymezena v objektu společnosti L'ORÉAL Česká republika s.r.o. ve městě Říčany, katastrálním území Jarošovice. Do západní části obce Sulice zasahuje vnější havarijní zóna objektu společnosti EXPLOSIVE Service, a.s., který se nachází na území obce Psáry v sousedním SO ORP Černošice. Na území obcí Říčany, Kostelec nad Černými lesy, Mnichovice a Velké Popovice je vymezeno v trase radioreléového spoje telekomunikační bod Radimovka telekomunikační bod Horka území, v němž lze v zájmu zajištění bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě závažného rozhodnutí Ministerstva vnitra. 7.7 Spoje Celým územím SO ORP Říčany prochází páteřní trasy komunikačních vedení různých telekomunikačních společností. Trasy jsou vedeny převážně podzemními kabely. Část území je vybavena optickými kabely - zejm. Říčany a západní část území SO ORP Říčany. 69

72 Na území SO ORP Říčany se dále nachází zařízení radiových komunikačních spojů několika společností. Sledované území je kompletně pokryto mobilních signálem mobilních operátorů působících v České Republice. Mimo to se zde nacházejí také vysílače Ministerstva vnitra ČR - na území obcí Petříkov a Štíhlice. 7.8 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Existence Vodárenské soustavy Střední Čechy (Želivka). Vysoký podíl obcí s vybudovaným veřejným vodovodem. Dobrá kvalita pitné vody z veřejných vodovodů. Bezpečné dodávky elektrické energie a dostatečná kapacita napájecí sítě. PŘÍLEŽITOSTI Napojení více obcí na plynovod. Zvyšování podílů využívání ekologických zdrojů vytápění domácností. Využívání dotací z evropských fondů. Výstavba nebo rozšíření kanalizačních sítí s napojením na ČOV v obcích, kde zatím chybí. Zvyšování efektivity, technické infrastruktury, její spolehlivosti a omezování ztrát v sítích i znečištění prostředí, které způsobuje nevhodně fungující a chybějící infrastruktura. SLABÉ STRÁNKY Špatná kvalita vody v domovních studnách. Absence možnosti centrálního (dálkového) zásobování teplem na území správního obvodu. Nízký podíl obcí se zavedenou plynofikaci a malý zájem obyvatel o zavedení plynu v nenapojených obcích. Závislost na centrálním vodním zdroji. HROZBY V souvislosti se zdražováním energií návrat domácností k využívání tuhých paliv. Zhoršení kvality ovzduší v souvislosti se zvyšujícím se využíváním tuhých paliv k vytápění domácností. Nedostatek finančních prostředků pro dobudování kanalizace a ČOV. Pokračující znečišťování vodních toků v případě nerealizování dobudování kanalizace napojené na ČOV v daných oblastech. Nedostatek finančních zdrojů menších obcí na budování či rekonstrukci technické infrastruktury. 70

73 8 Dopravní infrastruktura 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Hlavními podklady pro aktualizaci a hodnocení nadřazené dopravní infrastruktury ve správním území obce s rozšířenou působností Říčany jsou především Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále PÚR 2008) a Zásady územního rozvoje Středočeského kraje 2011 (dále jen ZÚR SK, příp. ZÚR), dále pak Datový model Územně analytických podkladů SO ORP Říčany 2012, územně plánovací dokumentace obcí ve správním území ORP Říčany a další. ZÚR SK zpřesňují vymezení ploch a koridorů [ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Území SO ORP Říčany je protkáno hustou dopravní sítí, charakteristickou pro příměstskou oblast hlavního města Prahy. Nejvýznamnější nadřazenou dopravní infrastrukturou procházející řešeným územím je dálnice D1 Praha Brno Ostrava hranice ČR/Polsko a IV. tranzitní železniční koridor (železniční trať č.220, 221) Praha Tábor České Budějovice Horní Dvořiště hranice ČR/Rakousko. Stávající dopravní infrastrukturu řešeného území zobrazuje následující mapa. Mapa 8.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Říčany v roce Stávající dálniční a silniční síť Silniční průjezdnou dopravu, zpřístupnění a dopravní obsluhu území zajišťuje síť pozemních komunikací. Ta ve smyslu zákona č. 13/1997, o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů představuje dálnice, silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), 71

74 místní komunikace I., II., III. a IV. třídy (v majetku jednotlivých obcí), dále doplněné účelovými komunikacemi (v majetku právnických nebo fyzických osob). Základem silniční sítě řešeného území je dálnice D1, silnice I. a II. a III. třídy, které jsou dále doplněny sítí místních komunikací. Dálnice a rychlostní silnice Nejvýznamnější pozemní komunikací na území SO ORP Říčany je dálnice D1 Praha Brno Ostrava Bohumín hranice ČR/Polsko (- Katowice), procházející jeho jihozápadní částí. Návaznost na silniční síť řešeného území zajišťují tři mimoúrovňové křižovatky; MÚK Modletice (R1, II/101), MÚK Všechromy (II/107) a MÚK Mirošovice (I/3). Severozápadní část SO ORP Říčany je v úseku Vestec dálnice D1 (MÚK Modletice) zpřístupněna a obsluhována silničním okruhem kolem Prahy rychlostní silnice R1. Úsek Vestec dálnice D1, který byl zprovozněn v roce 2010, představuje dílčí část postupně připravovaného a realizovaného silničního okruhu. Návaznost dílčího úseku R1 na dálnici D1 zajišťuje mimoúrovňová křižovatka MÚK Modletice. Navazující stavba v úseku dálnice D1 (MÚK Modletice) Běchovice je v současné době v realizační přípravě (viz kap. rozvoj silniční sítě). Silnice I. a II. třídy Silnice I. třídy na území SO ORP Říčany: Silnice I/2 (Praha Říčany Kutná Hora Pardubice) prochází severní částí SO ORP Říčany, kromě regionálních vazeb zajišťuje zpřístupnění a obsluhu urbanizovaného pásu Praha Říčany Kostelec nad Černými lesy a severní části SO ORP Říčany včetně jeho napojení na hlavní město Prahu. Silnice I/3 (D1/MÚK Mirošovice Benešov Tábor České Budějovice Dolní Dvořiště hranice ČR/Rakousko) kromě dálkových a regionálních vztahů v návaznosti na dálnici D1 umožňuje přepravní vztahy SO ORP Říčany ve směru na Benešov a dále na Jihočeský kraj. Silnice II. třídy na území SO ORP Říčany (v závorce vybrané obce, kterými komunikace ve SO ORP Říčany prochází): Silnice II/101 aglomerační okruh (Říčany, Modletice, Jesenice, Sluštice) zajišťuje obvodové rozvedení dopravy a dopravní obsluhu pražské aglomerace a okolních obcí s návaznostmi na radiální silniční síť jednotlivých příměstských prostorů. Silnice II/107 (Říčany, Světice, Všechromy, Velké Popovice) zajišťuje přepravní vztahy a obsluhu území v relaci Říčany (I/2) Velké Popovice Kamenice (II/603) Týnec nad Sázavou (II/106) s návaznostmi na dálnici D1 (MÚK Všechromy). Silnice II/108 (Stříbrná Skalice, Konojedy, Kostelec nad Černými lesy) v severojižním směru zajišťuje zpřístupnění a dopravní obsluhu obcí východní části SO ORP Říčany v relaci Stříbrná Skalice (II/335) - Oplany Konojedy Kostelec nad Černými lesy (I/2) s vazbou na silnici I/12 u Českého Brodu. Silnice II/113 (Mukařov, Svojetice, Struhařov, Třemblaty, Ondřejov) v severojižním směru zajišťuje zpřístupnění a dopravní obsluhu obcí střední části SO ORP Říčany s vazbou na dálnici D1 v relaci Vlašim (II/112) Ostředek (D1 MÚK Ostředek) Ondřejov (II/335) Mukařov (I/2) Český Brod (I/12). Silnice II/335 (Mnichovice, Hrusice, Ondřejov, Stříbrná Skalice, Vlkančice) zajišťuje zpřístupnění a obsluhu jihovýchodní části SO ORP Říčany ve spojení Mnichovice (II/508) Ondřejov Stříbrná Skalice (II/108) Sázava Uhlířské Janovice Zbraslavice (SO ORP Kutná Hora). 72

75 Silnice II/508 (Mnichovice, Struhařov) v návaznosti na silnici I/3 v Mirošovicích umožňuje zpřístupnění a obsluhu území v relaci Mirošovice Mnichovice (II/335) Struhařov (II/113). Silnice II/603 (Sulice, Kamenice), procházející jihozápadní okrajovou části zájmového území, přenáší každodenní i rekreační přepravní vztahy v relaci Praha Jesenice Poříčí nad Sázavou s návazností na silnici I/13. Představuje jednu z nejzatíženějších silnic II.třídy na území SO ORP Říčany. Intenzita silniční dopravy Sledování vývoje intenzity dopravy na silniční síti je jedním z podkladů pro hodnocení kapacity sítě ve vztahu k přepravním nárokům a pro objektivizaci potřeb rozvoje a výhledové přestavby silniční sítě. Postupné zkvalitnění a zkapacitnění dopravní infrastruktury je nezbytným předpokladem pro rozvoj území, pro zajištění bezkolizní tranzitní dopravy, pro kvalitní zpřístupnění a obsluhu území veřejnou i individuální dopravou, zajištění podmínek bezpečnosti a plynulosti dopravy - základ udržitelné mobility. Charakter a úroveň dopravní infrastruktury v příměstském prostoru hlavního města Prahy spoluvytváří podmínky a předpoklady pro stabilizaci a atraktivitu území, vyvážený rozvoj bydlení, ekonomických aktivit i cestovního ruchu. Hodnoty dopravního zatížení silniční sítě na území ORP Říčany vycházejí z výsledků Celostátního sčítání dopravy na silniční síti ČR v roce 2010 (CSD 2010), které pořizuje ŘSD ČR v pravidelných pětiletých cyklech. Intenzity dopravy udává ukazatel RPDI - roční průměr denních intenzit, který zohledňuje variace hodnot intenzity dopravy v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) a jednotlivých měsíců v roce. Reálné hodnoty v daném časovém rozmezí jsou samozřejmě rozdílné od průměrných a proměnlivé například v pracovních dnech, v průběhu dne apod.. Nejvyšší celoroční průměrné denní hodnoty (RPDI) v řešeném území, dle výsledků CSD 2010, vykazuje dálnice D1; 63,8 73, 4 tis.voz./24 hod., ze silnic I. třídy pak silnice I/3 Mirošovice - Pětihosty s hodnotami 20,0 15,9 tis. voz./24 hod. a dále silnice I/2 v úseku Říčany Mukařov, tj. cca 14,7 tis. voz./24 hod. 1 Na silnicích II. třídy je patrná vysoká intenzita dopravy prioritně na silnicích II/101 v úseku Modletice (D1-MÚK) Říčany, tj. 16,4 tis. voz./24 hod., na II/603 v celém úseku, tj. cca 7,7 tis. voz./24 hod. a na silnici II/107 v úseku Kamenice Všechromy (D1-MÚK) Světice, tj. cca 6,5 7,7 tis. voz./24 hod. Intenzitu silniční dopravy ve SO ORP Říčany v roce 2010 znázorňuje následující obrázek. 1 Intenzita dopravy na dílčím úseku silničního okruhu kolem Prahy nebyla v r ještě sledována (rok rok uvedení R1 do provozu) 73

76 Obrázek 8.1.1: Intenzita silniční dopravy na území SO ORP Říčany v roce úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Intenzita dopravy (voz/24 hod) nad nesčítané úseky číslo silnice dálnice hranice sčítacího úseku Zdroj: Celostátní sčítání dopravy na silniční síti ČR, 2010 (Ředitelství silnic a dálnic ČR) Rozvoj silniční sítě Nadřazenou závaznou dokumentací pro rozvoj silniční infrastruktury v řešeném území je Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR 2008) a dále Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR SK), které zpřesňují plochy a koridory kapacitních silnic vymezené v PÚR Na území SO ORP Říčany se ZÚR SK vymezují následující záměry jako veřejně prospěšné stavby: D003 silniční okruh kolem Prahy (SOP); úsek D1 Nupaky Říčany (Běchovice): ZÚR SK zpřesňují na území Středočeského kraje koridor republikového významu (vymezeno v PÚR 2008) pro umístění stavby silničního okruhu kolem Prahy (R1, SOKP) v chybějících segmentech sever (R7 D8 R10) a jihovýchod (D1 I/12) v úsecích mimo území hl. m. Prahy jako koridor pro veřejně prospěšné stavby D001, D003 a D011. Řešeným územím SO ORP Říčany prochází koridor SOP D003 ve spojení D1 Běchovice (zasahuje území obcí Nupaky a Říčany), včetně navazujícího přivaděče Lipany (MÚK Lipany) Světice (D173). Oba koridory jsou vymezeny v ZÚR SK jako veřejně prospěšné stavby. Ve vztahu k napojení a obsluze řešeného území jsou rozhodující dvě mimoúrovňové křižovatky, umístěné vně SO ORP Říčany, které jsou součástí koridoru D003: MÚK Lipany (navrhovaný přivaděč Lipany Světice) a MÚK Říčany (silnice I/2). D066 aglomerační okruh (II/101); úsek Pacov Sluštice, přeložka; Škvorec obchvat,: na území SO ORP Říčany ZÚR SK vymezují koridor pro umístění stavby aglomeračního okruhu (II/101), v řešeném území s obchvaty Pacova, Křenic a Sluštic. ZÚR SK dále vymezují koridory přestavby silnic I. a II. třídy, z nichž do území SO ORP Říčany zasahují následující koridory pro umístění přeložek silnic a obchvatů sídel, sledované jako veřejně prospěšné stavby: D015 silnice I/3: Mirošovice Benešov, rekonstrukce; Benešov, rozšíření; D070 silnice II/104: Sulice, přeložka; D074 silnice II/107: úsek Všechromy I/2; D075 silnice II/107: Velké Popovice; 74

77 D077 silnice II/108: Svatbín, přeložka; D164 silnice I/2: Vyžlovka, obchvat; D170 silnice II/334: Nučice, obchvat; D171 silnice II/334: úsek Benátky Výžerky, úprava trasy; D173 silnice II/335: úsek Lipany Světice. 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Z hlediska lokální přestavby silniční sítě jsou na území SO ORP Říčany v platné územně plánovací dokumentaci příslušných obcí (mimo záměry ZÚR) sledovány následující záměry: Křížkový Újezdec; přeložka silnic III/00326 a III/326a s jižním obchvatem sídla Petříkov; přeložka silnice III/00320 Popovičky; přeložka silnice III/00320 Modletice; přeložka silnice III/00320 Sluštice; přeložka silnice II/101 Křenice; přeložka silnice II/101 Obec Křížkový Újezdec, která má v současné době rozpracovaný nový územní plán, prověřuje polohu a potřebnost přeložky silnice III. třídy s jižním obchvatem sídla, jejíž navrhovaná trasa přechází přes areál funkční zemědělské farmy. Realizace obchvatu v navrhované poloze by znemožnila jeho další existenci a možný rozvoj. Silnice je mimo hlavní průjezdné trasy, z hlediska intenzity a charakteru dopravy v převažujícím rozsahu pouze lokálního významu. ÚP Sluštice (schválený 2004) sleduje přeložku silnice II/101 s jižním obchvatem sídla, avšak bez návaznosti na navrhovaný obchvat silnice na území sousední obce Křenice. Urbanistická studie obce Křenice (1994) řeší přeložku silnice II/101 s východním obchvatem sídla a napojením na stávající silnici na hranici obou obcí. Rozporem obou návrhů je jejich vzájemná nekoordinace. Současně je nezbytné tyto záměry v územně plánovacích dokumentacích, příp. podkladech obou obcí přehodnotit v souvislosti s vymezením koridoru aglomeračního okruhu (silnice II/101) v ZÚR SK, který prochází ve zcela nové trase, oddálené od obou sídel. 8.2 Železniční síť Územím SO ORP Říčany je vedena celostátní dvojkolejná elektrifikovaná trať č. 220, 221 Praha Benešov České Budějovice Horní Dvořiště (Summerau), která je součástí IV. tranzitního železničního koridoru (Hamburg Berlin ) Děčín Horní Dvořiště. Osobní doprava na této trati je v úseku Praha Bystřice u Benešova zabezpečována v systému Pražské integrované dopravy (PID). Jihovýchodním okrajem SO ORP Říčany prochází regionální jednokolejná železniční trať č. 212 Čerčany - Světlá nad Sázavou. V úseku Sázava Čerčany je osobní doprava zajišťována v režimu systému PID. Trať je vedena malebným údolím řeky Sázavy s řadou tunelů a hustou sítí zastávek a stanic obsluhující jak přilehlá sídla, tak rekreační i turistická centra a oblasti Posázaví. Trať je atraktivní především pro rekreační využití. Mimo jiné se zde provozují jízdy historickými vláčky apod.. Železniční síť řešeného území znázorňuje následující obrázek. 75

78 Obrázek 8.2.1: Železniční síť na území SO ORP Říčany 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 Zdroj: České dráhy, a.s., vlastní úprava Železniční zastávky a stanice Obsluha území kolejovou dopravou je zajišťována prostřednictvím železničních stanic a zastávek. Pro hodnocení úrovně obsluhy území je proto rozhodující jejich počet a rozložení v území. Z hlediska dostupnosti sídel kolejovou dopravou jsou příznivě obsluhována sídla na koridorové železniční trati č. 220, 221 Praha Říčany Senohraby (Benešov České Budějovice Horní Dvořiště), tj. Říčany, Světice, Strančice, Mnichovice, Mirošovice, Senohraby, kde je provozována taktová železniční doprava PID. Obce Stříbrná Skalice a Kaliště (stanice Hvězdonice) jsou obsluhovány regionální tratí č. 212 (součást PID), která v žst. Čerčany navazuje na celostátní trať č. 220, 221. Využitelnost této tratě pro každodenní spojení s centrem SO ORP Říčany, případně s Prahou je z hlediska časových relací značně nepříznivé. Ostatní sídla řešeného území leží mimo přímý dosah železniční sítě a jsou tedy z hlediska obsluhy veřejnou dopravou závislá pouze na autobusové dopravě (součást sítě PID viz kap. Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou). Jednotlivé železniční stanice a zastávky na železničních tratích řešeného území jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 8.2.1: Železniční stanice a zastávky ve SO ORP Říčany v roce 2014 Číslo trati Železniční stanice / zastávky na území SO ORP Říčany 220, 221 Říčany, Světice, Strančice, Mnichovice, Mirošovice, Senohraby 212 Stříbrná Skalice Zdroj: České dráhy, a.s. 76

79 Rozvoj železniční sítě 3. úplná aktualizace ÚAP SO ORP Říčany 2014 ZÚR SK zpřesňují plochy a koridory konvenční železniční dopravy mezinárodního a republikového významu, vymezené v PÚR Do řešeného území SO ORP Říčany zasahuje koridor konvenční železnice, vymezený v ZÚR SK jako veřejně prospěšná stavba: D204 koridor železniční tratě č. 220: úsek (Praha Stránčice) Bystřice u Benešova ZÚR SK zpřesňují koridor tratě č. 220 Praha Benešov Mezno (-Tábor), vymezený v PÚR 2008 jako C-E551, který je součástí IV. tranzitního koridoru. Koridor veřejně prospěšné stavby, původně vymezený v ZÚR SK v úseku Praha Bystřice u Benešova, Krajský soud v Praze na základě rozsudku ze dne 13. září 2013, č.j. 50 A 16/ v části úseku Praha Stránčice zrušil. V současné době SŽDC pořizuje studii, která prověřuje územní podmínky průchodnosti navrhované železniční tratě rychlého spojení v úseku Praha Benešov. Navrhované varianty v úseku Praha Strančice a Stránčice Senohraby - Benešov na území SO ORP Říčany oscilují v koridoru, který byl vymezen v ZÚR SK před rozsudkem Krajského soudu v Praze a zrušením úseku Praha Stránčice. 8.3 Dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Autobusová a železniční doprava zajišťují na území SO ORP Říčany obslužnost veřejnou dopravou jako součást Pražské integrované dopravy (PID). V každé obci na území SO ORP Říčany, spadající do tarifního pásma PID, je situována alespoň jedna zastávka, pří. stanice pro některou z linek veřejné autobusové a železniční dopravy. Rozložení sítě PID znázorňuje následující obrázek. Obrázek 8.3.1: Systém Pražské integrované dopravy (PID) na území SO ORP Říčany v roce