BOČNÍ OLTÁŘ kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, Praha. Michaela ŠTĚRBOVÁ zimní semestr 2015/2016

Transkript

1 BOČNÍ OLTÁŘ kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, Praha Michaela ŠTĚRBOVÁ zimní semestr 2015/2016

2 Úvod téma a obsah práce Cílem této seminární práce je zdokumentovat historický prvek. Při hledání prvku, vhodného k zpracování, jsem se rozhodla zaměřit na to, co je mi blízké a líbí se mi. Proto jsem si trochu netradičně vybrala relativně novodobý objekt a tím je boční kamenný oltář v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze. Mým osobním cílem je prohloubit si znalost o kostelu, jeho autorovi a důvodech, které ho vedly k použití právě těchto objektů. Tím bych se chtěla přiblížit k dalšímu pochopení jeho tvorby. Struktura seminární práce je následující: Text je rozdělen do dvou částí. V první části se věnuji obecné charakteristice objektu kostela a jeho autorovi. V další části je podrobně rozebrán dokumentovaný prvek. v Praze dne Michaela Štěrbová -1-

3 Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně základní charakteristika objektu Římskokatolický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na náměstí Jiřího z Poděbrad, byl vystaven mezi léty Autorem tohoto jedinečného kostela je slovinský architek Josip Plečnik. Jak popisuje sám autor ve svém dopise sourozencům:... Po dlouhých letech marného výborování byla vloni vypsána soutěž: velké ceny, zajímavé výsledky - ale všechno jen papír. Na papíře mají přislíben také stavební pozemek - ale ten nebyl předán. Teď jim upírají i ten pozemek - a vůbec nutnost nového kostela!... (PLEČNIK, Josip; PRELOVŠEK, Damjan; TITL, Alexandr; HORSKÝ, Jiří; BLAŽEK, David. Nejměnujte me nikdy: dopisy Josipa Plečnika Alexandru Titlovi : kompletní edice. Praha: Přátelé Prahy 3, ISBN ) Na výstavbu byla tedy vypsána soutěž, ale nakonec z ní žádná realizace nevzešla. Proto se sám Plečnik rozhodl kontaktovat místního faráře a úkol byl nakonec zadán přímo jemu. Tento kostel měl kompenzovat nedostatečnou kapacitu kostela sv. Ludmily na Náměstí Míru, který nezvládal nárůst obyvatel Královských Vinohrad. Kostel je vystavěn ve stylu starokřesťanské baziliky. Hlavní dominantou je horizontální věž s obřím ciferníkem hodin. Uvnitř se nachází systém ramp, umožňující výstup do horní části věže. Stavba je nositelem řady královských motivů - z líce fasády vystupují bílé cihly, které mají symbolizovat královský hermelín, na věži je umístěna báň symbolizující královské jablko. Obklad kostela je z kabřince. Plečnik si uvědomoval důležitost pražského panorama a vzhledem k tomu, že kostel převyšuje okolní zástavu, rozhodl se ho olemovat bílou omítkou, tak aby při pohledu z dáli splynul s barvou nebe. Do kostela vedou tři mohutné portály. Plečnikův návrh počítal i s dalším zastavěním prostoru náměstí (měla zde stát například škola), z důvodu financí se ovšem od tohoto velkorysého návrhu ustoupilo. Co se interiéru týče, jedná se o jednolodní prostor nesený železobetonovou konstrukcí. Na stropě je výrazný kazetový strop. Z velké části je interiér dílem samotného Plečnika a po jeho návratu do domoviny pokračoval v práci Otto Rothmayer. Na vybavení interiéru se podíleli sochaři Damián Pešan, Bedřich Stefan a malíři Karel Svolinský, František Kysela. -2-

4 Boční oltář konstrukční, výtvarná a slohová charakteristika dokumentovaného prvku Oltář, který hodlám podrobněji rozebrat je zasvěcen svatému Antonínu z Padovy. Nebudu se nijak zabývat sochou světce, která je na oltáři osazena, ale zaměřím se na mramorovou hmotu oltáře, dřevěné klekátko vedle a zmíním taktéž ornamentálnost podlahy. Autorem tohoto oltáře je Otto Rothmayer. Hlavní oltář ze světlého mramoru navrhl Josip Plečnik předtím, než se vrátil do Slovinska. Otto Rothmayer pak dohlížel na další práce v kostele a sám navrhl i boční oltáře (sv. Terezy z Lisieux, Panny Marie a sv. Josefa) po vzoru toho hlavního. Rothmayer podřidil svůj vlastní rukopis stylu Plečnikovu. Snažil se oltáře navrhovat v podobném stylu jako byl ten Plečnikův a dokonce je architektu zasílal ke schválení. Proto nemůžeme oltář posuzovat v souladu s tvorbou samotného Rothmayera. Plečnik Rothmayerovi zcela důvěřoval a neobával se, že by nebyl schopen kostel dokončit v souladu s konceptem. Plečnik hotový kostel nikdy nespatřil na vlastní oči. Chápání oltáře v dobách před vznikem křesťanství se liší od našeho dnešního pohledu. Oltář sloužil k pokládání obětí a bylo důležité aby byl vyvýšený (oltář = alta, altus = vysoký). Nebyl vázaný na chrám. Křesťané také chápou oltář jako místo oběti, ovšem nekrvavé, svaté a čisté. Oltáře se staly důležitým objektem v chrámu, navíc nabývala na důležitosti úcta ke svatým. Ostatky svatých se vynesly z katakomb do menzy (náhrobní kameny na podlaze kostela) a to byl i základ vzniku oltářů. Později se ostatky svatých ukládaly do oltářního kamene umístěného uprostřed oltáře. Oltář je zhotoven ze světlého mramoru. Mramor je krystalický vápenec. Různé barvy mramoru jsou dané obsahem oxidů nebo hydroxidů železa, chloritu či grafitu. Mramor je velmi ceněný materiál již od středověku. Užití bílého mramoru v kostele lze chápat i symbolicky. Bílá barva je totiž symbolem čistoty a nesmrtelnosti. Na mramorovém oltáři se nachází bronzová socha sv. Antonína. Co se týče tvarového zpracování, je oltář poměrně jednoduchý. Jedná se o soubor základních geometrických těles, které dohromady utváří působivou kompozici. Celý interiér kostela je obklopen lizénami. Mezi dvě z těchto lizén je umístěn boční oltář. Podstavu oltáře tvoří mramorová deska o výšce 160 mm, ta hranu lizény přesahuje, prostor je ovšem vymezen nízkou mramorovou zídkou, která je s hranou zarovnána. Na této desce je položena další deska stejné výšky, na které se tyčí samotný oltář. Podstava oltářního stolu má tvar komolého kuželu. Horní část kužele je zakončena ukončením nazývaným kyma. Jedná se o prvek nesoucí obě desky oltářního stolu, které bychom vzhledem k podpoře mohli chápat jako předimenzovanou římsu. Před kymou je oblounový prstenec. Na podstavci leží deska, která má dva stupně. Za povšimnutí stojí první stupeň stolu na němž je položen ubrus. Tento ubrus má velmi zajímavé upevnění v podobě dřevěné laťky s pěti výraznýma úchytkama z mosazu. Vyšší stupeň oltářní desky je mnohem kratší a je na něm umístěno šest svícnů. Ve středu desky je váza, větší než svícen. Jak svícny, tak i váza tvarově navazují na podstavec v podobě komolého kužele. Váza je tvarově velmi blízká podstavci, ukončení bych ovšem nazývala spíše simou, neboť váza samotná už nic nenese, proto se jedná pouze o výškové ukončení sloupu vázy. U svícnu chápu zakřivenou ukončovací část jako kyma podporující vyšší římsu. Narozdíl od podstavy oltářní desky je tato římsa velikostně úměrná podpoře. Za oltářní deskou je v pozadí vysoký válcový podstavec nesoucí bronzovou sochu světce. Válec začíná i končí odskočeným pruhem, který rozděluje sloup na patku, dřík a hlavici. Při přímém pohledu na oltář si pozorovatel nevšimne, že válec je ve skutečnosti zezadu napojen na stejně vysoký na výšku postavený kvádr, který může sloužit jak stabilizace celé soustavy těles, ale zároveň jeho účel může být pouze estetický. V křesťanském náboženství je důležitá i číselná symbolika. Šest svícnů může být odkazem k šesti dnům po které Bůh tvořil svět. Šest dnů pracoval Bůh, šest dnů pracujeme i my dnes. Neděle, den sedmý, má být dnem odpočinku, ten symbolizuje jedna váza. Jedná váza, podobná šesti svícnům a přeci trochu jiná. -3-

5 Slohové zařazení dokumentovaného prvku není úplně jednoduché, protože kostel pochází z doby, kdy už se označování různých časových period podle uměleckého stylu postupně stávalo nejasným, neboť existovalo mnoho slohů najednou, vzájemně se ovlivňovaly a prolínaly. Na počátku století patřil Plečnik k představitelům secese. Později je v jeho tvorbě patrná snaha o nadčasovost a propojení všech historických etap. Především se odkazuje k antické tradici středomoří ( Egypt, Řecko, Kréta, Řím či Toskánsko). Právě tyto vlivy, jsou podle mého názoru velmi patrné na tomto kostele i mobiliáři. Vzhledem k tomu, jak jednoduché geometrické tělesa oltář tvoří, bychom mohli usuzovat i o inspiraci analytickou fází kubismu s tendencí k abstrakci. Na závěr této části bych ještě věnovala pár řádků podlaze kostela a klekátku u oltáře. Podlaha je vyrobena z terazza několika barev. Vzor je tvořen velkými červenými kruhy o průměru 850 mm. Uvnitř kruhu se nachází čtvercový kámen béžové barvy. V mezerách mezi kruhy jsou černé kola. Plocha podlahy je z béžového terazza. Klekátko je zhotoveno ze dřeva. Narozdíl od kamenného vybavení kostela, působí velmi tradičně. Sestává ze dvou dřevěných podstav nesoucích dřevěné prkno pro kleknutí i stolek s policí, který je ovšem ve středu podepřen masivní dřevěnou nohou. Ve středu stolku se nachází cedulka s modlitbou ke svatému Antonínu. -4-

6

7

8

9

10 -9-21

11 cm cm 23

12 0 0,5 1 1,5 cm

13 Textové zdroje: LUKEŠ, Zdeněk; PODRAZIL, Jiří. Jože Plečnik: průvodce po stavbách v České republice. 1. Praha: Foibos, ISBN LUKEŠ, Zdeněk; PRELOVŠEK, Damjan; VALENA, Tomáš. Josip Plečnik - architekt Pražského hradu. 1. Praha: Správa Pražského hradu, ISBN PRELOVŠEK, Damjan. Josip Plečnik: život a dílo. 1. Brno: ERA, ISBN PLEČNIK, Josip; PRELOVŠEK, Damjan; TITL, Alexandr; HORSKÝ, Jiří; BLAŽEK, David. Nejměnujte me nikdy: dopisy Josipa Plečnika Alexandru Titlovi : kompletní edice. Praha: Přátelé Prahy 3, ISBN HUBKOVÁ, Petra. Architektonická tvorba Otto Rothmayera. Brno, Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, filosofická fakulta. Vedoucí práce Prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc. Zdroje obrázků: 1 přímý pohled na oltář; fotografie, vlastní archiv 2 pohled na oltář; fotografie, vlastní archiv 3 boční pohled na oltář; fotografie, vlastní archiv 4 oltář, klekátko a ornamentální podlaha; fotografie, vlastní archiv 5 ulička mezi oltářem a lavicemi; fotografie, vlastní archiv 6 váza se svícny v pozadí; fotografie, vlastní archiv 7 detail svícnů; fotografie, vlastní archiv 8 detail podpory oltářní desky; fotografie, vlastní archiv 9 detail úchytky ubrusu; fotografie, vlastní archiv 10 úchytky ubrusu; fotografie, vlastní archiv 11 detail klekátka; fotografie, vlastní archiv 12 klekátko; fotografie, vlastní archiv 13 kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, Praha; fotografie, id= interiér kostela; fotografie, 15 axonometrie interiéru; kresba Josip Plečnik, * 16 návrh hlavního oltáře; kresba Josip Plečnik, * 17 pohled a půdorys hlavního oltáře; výkres Josip Plečnik, * 18 stavba kostela; fotografie, * 19 stavba bočního oltáře; fotografie, * 20 stavba hlavního oltáře v roce 1932; fotografie, * 21 dobový půdorys kostela; výkres Josip Plečnik, * * PLEČNIK, Josip; PRELOVŠEK, Damjan; TITL, Alexandr; HORSKÝ, Jiří; BLAŽEK, David. Nejměnujte me nikdy: dopisy Josipa Plečnika Alexandru Titlovi : kompletní edice. Praha: Přátelé Prahy 3, ISBN detail vázy; vlastní kresba 23 detail klekátka; vlastní kresba 24 detail úchytky na ubrus; vlastní kresba 25 pohled přímý; výkres, vlastní archiv 26 pohled boční; výkres, vlastní archiv 27 půdorys 1-1 ; výkres, vlastní archiv 28 půdorys 2-2 ; výkres, vlastní archiv -16-