Analýza pojistného trhu v R

Transkript

1 Bankovní institut vysoká kola Praha Analýza pojistného trhu v R Bakalá ská práce Petra Pytlová Kv ten 2009

2 Prohlá ení: Prohla uji, e jsem bakalá skou práci na téma Analýza pojistného trhu v R vypracovala samostatn na základ vlastních zji t ní a materiál, které uvádím v seznamu pou ité literatury. V Klatovech Petra Pytlová

3 Pod kování: D kuji vedoucímu bakalá ské práce Ing. Aloisi Rousovi, CSc. za odborné vedení a konzultace, které mi pomohly k vypracování této bakalá ské práce.

4 Anotace D le itou sou ástí ekonomiky ka dé zem je finan ní sektor. Poji ovnictví má ve finan ním sektoru svoji nezastupitelnou úlohu zejména jako instituce, která sni uje rizika spojená s ka dodenním ivotem. eské poji ovnictví se v tr ním prost edí stále vyvíjí. Celosv tová finan ní krize neovlivnila p íli dramaticky eský pojistný trh jako v jiných odv tvích, pouze se dá o ekávat celkové sní ení dynamiky. Krom povinného zdravotního a sociálního poji t ní si obyvatelé R stále ast ji sjednávají poji t ní od komer ních poji oven, a to jak ivotní v 66 % dotazovaných, tak i ne ivotní 34% dotazovaných. V sou asné dob p sobí na eském pojistném trhu 49 poji oven, u kterých si toto poji t ní mohou lidé uzav ít. Nejvíce známé mezi lidmi jsou nap. eská poji ovna, Kooperativa, Alianz, Generali. e i se je t ve v t í mí e nenau ili vyu ívat ivotní poji t ní jako nástroj pro zaji t ní na stá í a spoléhají spí e na státní systém, mo ná mají trochu i tendenci podce ovat rizika. Celkov v poji ovnictví pravd podobn nedojde k ádnému dramatickému propadu jako v jiných oblastech, proto e jde o dlouhodobý byznys. Klí ovou roli pro dal í rozvoj poji ovnictví na eském trhu je samoz ejm dobrá informovanost obyvatel o mo nostech a podmínkách jednotlivých ivotních i ne ivotních poji t ní. V t ina obyvatel R nemá dostatek informací, na jejich základ se poté mohou rozhodnout pojistný produkt uzav ít. Proto je d le itá dostupnost p esných a aktuálních informací o pojistných produktech jak ze strany jednotlivých poji oven, tak i ze strany státu a to z hlediska uplatn ní da ových úlev. Annotation An important part of economy of every country is the financial sector. Insurance industry has got its unexchangeable place in the financial sector, especially as an institution, which decreases the everyday life hazards. The czech insurance industry is continuously growing within the market environment. The czech insurance market hasn t been dramatically influenced by the world economic recession like other industries. There is only an expectation of decline of the dynamic. Except the compulsory health and social insurance, the inhabitants of the Czech Republic

5 increasingly arrange insurance at the commercial insurance companies, both life, 66% of interviewees, and non-life insurance, 34% of interviewees. Nowadays there are 49 insurance companies in the czech insurance market, where you can effect this insurance. The most familiar are for example eská poji ovna, Kooperativa, Alianz, Generali. So far the czech nation hasn t learnt how to use the life insurance as an oldage securing tool and they rather rely on the state system, they may also tend to underestimate the hazards. The insurance industry, as a whole, doesn t expect any dramatic decline like other industries do, because it s a long term business. The key role for further growth of the insurance industry in the czech market is the awareness of the possibilities and conditions of every life and non-life insurance. The majority of the czech people lack the information, which are necessary for decision making in regard to the insurance products. Therefore the availibility of the exact and actual insurance product information is important, not only from the insurance companies but also from the state in terms of claiming the tax concessions.

6 OBSAH ÚVOD... 8 VLASTNÍ T LO PRÁCE ZÁKLADNÍ POJMY Pojišťovna Pojistná smlouva Pojištěný Pojistná událost Oprávněná osoba Objem předepsaného pojistného Roční růst předepsaného pojistného Rozložení předepsaného pojistného na životní a neživotní pojištění Velikost předepsaného pojistného na jednoho obyvatele a pojištěnost, měřená velikostí předepsaného pojistného ve vztahu k hrubému domácímu produktu ASOCIACE POJI OVEN A ZÁKON O POJI OVNICTVÍ Asociace pojišťoven a její stanovy Zákon o pojišťovnictví a jeho podstata ZASTOUPENÍ POJI OVEN NA TRHU V R D LENÍ POJISTNÉHO TRHU Smluvní pojišt ní Dobrovolné Povinné Zákonné pojištění Sociální pojištění Sazby pojistného Zdravotní pojištění Pojišťovny nabízející zdravotní pojištění

7 5 NABÍDKA POJI OVEN Neživotní pojištění Životní pojištění Státní podpora ANALÝZA PRODUKT A VÝZKUM MEZI LIDMI Vývoj objemu předepsaného pojistného v ČR Vývoj počtu pojišťoven v ČR Statistické údaje o nejdůležitějších produktech v ŽP a NŽP Výsledky ankety ZÁV R SEZNAM POU ITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZK A TABULEK SEZNAM P ÍLOH

8 Úvod D le itou sou ástí ekonomiky ka dé zem je finan ní sektor. Ten je krom burz, bank a jim podobných institucí tvo en také poji ovnami. Poji ovnictví má ve finan ním sektoru svoji nezastupitelnou úlohu zejména jako instituce, která sni uje rizika spojená s ka dodenním ivotem tím, e v p ípad vzniku pojistných událostí vyplácí svým klient m pojistné pln ní. Nemusí se nutn jednat pouze o kody na zdraví a ivot lidí, resp. jejich hmotném nebo nehmotném majetku. P edm tem poji t ní mohou být i r zná rizika spojená s operacemi na finan ním trhu. Poji ovnictví p edstavuje nevýrobní odv tví ekonomiky zabezpe ující finan ní eliminování (vylou ení) negativních d sledk nahodilosti na ekonomickou nebo jinou innost lidí. Touto inností se zabývají podniky poji ovny (zaji ovny), které jsou v t inou ve form a. s. Poji t ní je efektivní zp sob tvorby a rozd lování finan ních rezerv k úhrad pot eb, je vznikají z nahodilých událostí. Je to vztah, který umo uje lidem, kte í utrpí ztrátu, úraz apod., aby dostali finan ní náhradu následk tohoto ne t stí. Poji t ní je realizováno formou právních vztah mezi poji ovnou a dal ími ú astníky poji t ní. Práva a povinnosti ú astník poji t ní jsou stanoveny obecn závaznými p edpisy nebo p íslu nou smlouvou. Poji ovny se ídí Zákonem o poji ovnictví. 363/1999 Sb., který upravuje v souladu s právem Evropských spole enství podmínky provozování poji ovací a zaji ovací innosti a dohled nad provozováním poji ovací a zaji ovací innosti a penzijního p ipoji t ní, vykonávaný eskou národní bankou. eské poji ovnictví se vyvíjí v souladu s normami EU. Zna né kompatibility se poda ilo dosáhnout v ekonomice poji t ní (ú etnictví, technické rezervy, solventnost). Obecn se roz í ila mezinárodní spolupráce jak na úrovni státu, tak i eské asociace poji oven. eský pojistný trh zaznamenává v poslední dob podle r zných statistických údaj stále v t í vývoj. ada lidí, si krom povinného zdravotního a sociálního poji t ní, stále 8

9 ast ji sjednávají poji t ní od komer ních poji oven, a to jak ivotní tak i ne ivotní. V sou asné dob p sobí na eském pojistném trhu 49 poji oven, u kterých si toto poji t ní mohou lidé uzav ít. Klí ovou roli pro dal í rozvoj poji ovnictví na eském trhu je samoz ejm dobrá informovanost obyvatel o mo nostech a podmínkách jednotlivých ivotních i ne ivotních poji t ní. V t ina obyvatel R nemá dostatek informací, na jejich základ se poté mohou rozhodnout pojistný produkt uzav ít. Proto je d le itá dostupnost p esných a aktuálních informací o pojistných produktech jak ze strany jednotlivých poji oven, tak i ze strany státu a to z hlediska uplatn ní da ových úlev. 9

10 Vlastní t lo práce 1 Základní pojmy Charakteristika odv tví poji ovnictví Poji t ní je efektivní zp sob tvorby a rozd lování finan ních rezerv k úhrad pot eb, je vznikají z nahodilých událostí. Je to vztah, který umo uje lidem, kte í utrpí ztrátu, úraz apod., aby dostali finan ní náhradu následk tohoto ne t stí. Poji t ní je realizováno formou právních vztah mezi poji ovnou a dal ími ú astníky poji t ní. Práva a povinnosti ú astník poji t ní jsou stanoveny obecn závaznými p edpisy nebo p íslu nou smlouvou. 1.1 Poji ovna Je právnická osoba se sídlem na území eské republiky, které bylo eskou národní bankou ud leno povolení k provozování poji ovací innosti podle zákona o poji ovnictví. 1.2 Pojistná smlouva Je smlouva o finan ních slu bách, ve které se pojistitel zavazuje v p ípad vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu pln ní a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Ka dé pojistné smlouvy jsou nedílnou sou ástí pojistné podmínky, pojistná ástka a vý e pojistného. 1.3 Poji t ný Osoba, na její ivot, zdraví, majetek, odpov dnost za kodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé poji t ní vztahuje. 1.4 Pojistná událost Nahodilá skute nost blí e ozna ená v pojistné smlouv nebo ve zvlá tním právním p edpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné pln ní. 10

11 1.5 Oprávn ná osoba Osoba, které v d sledku pojistné události vznikne právo na pojistné pln ní. 1.6 Objem p edepsaného pojistného Ukazatel objemu p edepsaného pojistného kvantifikuje velikost pojistného, odpovídajícího platným pojistným smlouvám za celý pojistný trh ve sledovaném roce. Objem p edepsaného pojistného je ovlivn n na jedné stran po tem sjednaných pojistných smluv, na druhé stran také úrovní parametr, obsa ených v jednotlivých pojistných smlouvách. Tzn. velikostí pojistných ástek, které jsou v pojistných smlouvách dojednány, druhy rizik a p ístupy, uplat ovanými k oce ování t chto rizik. 1.7 Ro ní r st p edepsaného pojistného Ukazatel ro ního r stu p edepsaného pojistného vy ísluje zm nu ve velikosti p edepsaného pojistného a tím p i dlouhodob j ím sledování tendence ve vývoji p edepsaného pojistného nazna uje také rozsah pojistné ochrany. Tento ukazatel, vyjád ený jako nominální r st, samoz ejm zahrnuje i vliv inflace, proto více vypovídající a v mezinárodním srovnání více vyu ívaný je ukazatel reálného r stu p edepsaného pojistného. 1.8 Rozlo ení p edepsaného pojistného na ivotní a ne ivotní poji t ní Ukazatel rozlo ení p edepsaného pojistného na ivotní a ne ivotní poji t ní je v posledním období chápán jako jedna z významných charakteristik pro hodnocení pojistných trh s ohledem na postupn se m nící význam ivotního poji t ní. D ív j í p ístup k ivotnímu poji t ní, zejména jako k nástroji krytí rizika úmrtí, a to bu z d vodu krytí ivotních pot eb poz stalých osob nebo z d vodu krytí úv rového rizika v návaznosti na úmrtí, se posouvá ke zd razn ní role, které ivotní poji t ní má hrát, tedy role spo ícího nástroje. Tedy nástroje, slou ícího ke krytí pot eb lidí ve stá í. 11

12 1.9 Velikost p edepsaného pojistného na jednoho obyvatele a poji t nost, m ená velikostí p edepsaného pojistného ve vztahu k hrubému domácímu produktu Tyto dva ukazatele lze pova ovat za komplexní ukazatele. Pomocí t chto ukazatel se globáln hodnotí rozsah a úrove pojistných trh. Ukazatel p edepsané pojistné/hdp sice komplexn vyjad uje míru vyu ití poji t ní v dané zemi, je ov em ovlivn n práv hodnotou HDP. Proto pro celkové zhodnocení je dopl ován ukazatelem p edepsané pojistné, p epo tené na jednoho obyvatele, jeho hodnoty ov em mohou být ovlivn ny sm nnými kurzy. 12

13 2 Asociace poji oven a Zákon o poji ovnictví 2.1 Asociace poji oven a její stanovy eská asociace poji oven vznikla jako zájmové sdru ení komer ních poji oven a svou innost zahájila dne 1. ledna P vodní lenskou základnu tvo ilo celkem 16 len. Za více ne 14 let svého p sobení se asociace rozrostla o dal ích 11 subjekt. Dnes p edstavuje 27 komer ních poji oven, jejich podíl na celkovém p edepsaném pojistném v R p esahuje 98 %. AP dále zahrnuje dva leny se zvlá tním statutem eskou kancelá pojistitel a eskou sekci Mezinárodního sdru ení pro pojistné právo (AIDA). Asociace podporuje rozvoj poji ovnictví a pojistného trhu v R. Zastupuje, hájí a prosazuje zájmy lenských poji oven i jejich klient ve vztahu k orgán m státní správy, odborné i laické ve ejnosti. Od roku 1998 reprezentuje eské poji ovnictví i v rámci Evropské unie jako ádný len Evropské federace národních asociací pojistitel (Comité Européen des Assurances CEA). V letech p sobil jako len prezidiálního výboru CEA Ing. Vladimír Mráz, dlouholetý prezident i viceprezident AP. Jejím sídlem je Praha. 2.2 Zákon o poji ovnictví a jeho podstata Tento zákon upravuje podmínky provozování poji ovací a zaji ovací innosti a dohled nad provozováním poji ovací a zaji ovací innosti a penzijního p ipoji t ní, vykonávaný eskou národní bankou. Tímto zákonem se ídí provozování poji ovací a zaji ovací innosti poji ovnou nebo zaji ovnou se sídlem na území eské republiky, provozování poji ovací innosti na území eské republiky poji ovnou se sídlem na území jiného lenského státu Evropské unie a na území stát Evropského hospodá ského prostoru, výkon dohledu v poji ovnictví. 13

14 Tento zákon se nevztahuje na provád ní nemocenského poji t ní, d chodového poji t ní, sociálního zabezpe ení, penzijního p ipoji t ní se státním p ísp vkem a ve ejného zdravotního poji t ní. 14

15 3 Zastoupení poji oven na trhu v R První eská vzájemná poji ovna byla zalo ena ji v roce V té dob byly ji na na em trhu p ítomné velké zahrani ní poji ovny. Jejich po et nar stal, tak e do roku 1945 p sobilo na eském trhu 700 poji oven. Po únoru 1948 byl vytvo en jediný monopolní poji ovací ústav. Tato situace trvala a do po átku roku Jediným vlastníkem v ech výrobních prost edk byl v období socialismu stát. Jen málo oblastí na eho hospodá ství prod lalo na po átku devadesátých let tak intenzivní vývoj, jako práv poji ovnictví. Hybnou silou rozvoje byla nutnost finan ního zaji t ní pro p ípad kod, bez ní se moderní soukromá spole nost neobejde. Státní monopol jediného pojistitele nahradilo v krátké dob konkuren ní prost edí. eské asociace poji oven ( AP) sdru uje 29 ádných len a 2 leny se zvlá tním statutem. Jejich podíl na celkovém pojistném v R je 98 %. V ichni lenové se ídí Stanovami asociace a jsou povinni dodr ovat Kodex etiky v poji ovnictví. Na eském trhu podnikalo k 31. prosinci 2008 celkem 35 tuzemských poji oven (3 ivotni, 17 ne ivotních a 15 univerzálních) a 18 pobo ek zahrani ních poji oven (z toho jedna pobo ka z t etího státu mimo EHP). Po et aktivních subjekt se tak oproti minulému roku zvý il o jeden a nov navíc b hem roku 2008 za ala p sobit v R univerzální zaji ovna. Z hlediska p vodu kapitálu je 24 tuzemských poji oven s rozhodující zahrani ní majetkovou ú astí a 11 s rozhodující tuzemskou majetkovou ú astí. 15

16 Tab. 1 - Podíl len AP na trhu podle p edepsaného pojistného celkem rok 2008 Poji ovna Celkem Podíl v % eská poji ovna a.s ,6 Kooperativa, poji ovna, a.s ,5 Allianz, poji ovna, a.s ,2 SOB Poji ovna, a.s., len holdingu SOB ,9 Generali Poji ovna a.s ,3 ING ivotní poji ovna N.V., pobo ka pro R ,8 Poji ovna eské spo itelny, a.s ,9 eská podnikatelská poji ovna, a.s UNIQA poji ovna, a.s ,2 Ostatní ,6 Celkem Zdroj: Údaje obsa ené v Tab. 1 jsou znázorn ny graficky v Obr

17 Obr. 1 - Podíl len AP na trhu podle p edepsaného pojistného celkem rok 2008 v grafu 17

18 4 D lení pojistného trhu 4.1 Smluvní poji t ní Podle právního d vodu vzniku se rozli uje smluvní poji t ní a zákonné poji t ní. P edpokladem vzniku smluvního poji t ní je uzav ení pojistné smlouvy. Tento druh poji t ní je b n j í. Smluvní poji t ní je i takové, kdy povinnost uzav ít pojistnou smlouvu ukládá zákon - povinné smluvní poji t ní. Povinnost uzav ít pojistnou smlouvu ukládá ada právních p edpis, v nich je zvýrazn n ve ejný zájem na uspokojení nárok p ípadných po kozených. Obvykle jde o innosti s ur itou vy í mírou rizika vzniku kod (nap. poji t ní len profesních komor nebo poji t ní odpov dnosti za kodu zp sobenou provozem vozidla). Zatímco zákonné poji t ní vzniká p ímo ze zákona, ani by k jeho vzniku byl nutný projev v le, povinné smluvní poji t ní má jiný algoritmus vzniku. V takovém p ípad zákon výslovn ukládá povinnost uzav ít smlouvu o poji t ní a poji t ní vznikne a uzav ením pojistné smlouvy Dobrovolné Smluvní dobrovolné poji t ní je pojistný vztah, který vzniká dobrovoln, na základ vlastního projevu v le subjektu zabezpe it si svá rizika poji t ním Povinné Vznik smluvního povinného poji t ní je dán právním p edpisem. 4.2 Zákonné poji t ní Pojistný vztah vzniká na základ právního p edpisu a pojistná smlouva se neuzavírá. Právní p edpis ur uje v echny nále itosti pojistného vztahu v etn ur ení poji ovny Sociální poji t ní Sociální poji t ní nás stojí kolem 30 halé z ka dé vyd lané koruny. Rozd luje se na nemocenské, d chody a politiku zam stnanosti. Jaké jsou sazby pojistného? Jaké jsou 18

19 povinnosti zam stnanc, OSV a organizací? Co je to náhradní doba? A jaké formulá e je nutné odevzdávat? Pojistné, které ob ané a firmy odvád jí na sociální poji t ní, proudí do státního rozpo tu, kde je následn rozd leno do t ech r zných oblastí, podle nich se i samotné pojistné ozna uje: pojistné na nemocenské poji t ní, pojistné na d chodové poji t ní, p ísp vek na státní politiku zam stnanosti. Poplatníky pojistného jsou organizace, zam stnanci, OSV a osoby, které se ú astní dobrovoln. Nicmén nap íklad OSV si platí nemocenské poji t ní dobrovoln. Sazby pojistného Sazby pojistného sociálního poji t ní v % z hrubé mzdy/p íjmu po ode tení výdaj OSV Tab. 2 - Sazby sociálního poji t ní Zaměstnavatel za zaměstnance Zaměstnanci OSVČ Pojistné celkem 26% 8% 29,60% - nemocenské 3,30% 1,10% - - důchodové 21,50% 6,50% 28% - politika zaměstnanosti Zdroj: ,20% 0,40% 1,60% Zdravotní poji t ní Zákonem p edepsané zdravotní poji t ní platí zákonem ur ený plátce, který je: poji t nec (zam stnanec v pracovním pom ru, OSV - osoba samostatn výd le n inná, nebo osoba uvedená v 5 zákona o ve ejném zdravotním poji t ní 19

20 zam stnavatel stát Zákonem je také ur eno 9 poji oven, které mohou poskytovat zákonem p edepsané zdravotní poji t ní Poji ovny nabízející zdravotní poji t ní eská národní zdravotní poji ovna Hutnická zam stnanecká poji ovna Oborová zdravotní poji ovna zam stnanc bank, poji oven a stavebnictví Revírní bratrská pokladna Vojenská zdravotní poji ovna eské republiky V eobecná zdravotní poji ovna R Zam stnanecká poji ovna KODA Zdravotní poji ovna METAL-ALIANCE Zdravotní poji ovna MV R 20

21 5 Nabídka poji oven Druhy komer ního poji t ní osob majetku obyvatelstva odpov dnosti za kody obyvatelstva pr myslu a podnikatel zem d lské poji t ní cestovní poji t ní a asisten ní slu by Poji t ní osob zahrnuje ivotní poji t ní, úrazové, d chodové, poji t ní d tí a mláde e, poji t ní u lého výd lku (v p ípad dlouhodobého pobytu ve nemocnici nebo v p ípad dlouhodobé záva né nemoci a pod.) Penzijní p ipoji t ní speciální poji t ní ídí se zákonem o penzijním p ipoji t ní. Jde o dobrovolné poji t ní pro, ty kte í se necht jí spokojit s vý í starobního d chodu, který se vyplácí ze sociálního poji t ní. P i spln ní v ech podmínek daného zákona má poji t ný právo na státní p ísp vek a da ovou úlevu (na da. úlevu má nárok i zam stnavatel, pokud p ispívá zam stnanci na poji t ní). Státní p ísp vek je poskytován ve vý i od ,- K m sí n, p i úlo ce ,-. M eme ukládat i více, ale státní p ísp vek se nezvy uje, iní maximáln uvedených 150,- K. Podmínky pro získání státního p ísp vku: p ipoji t ní musí trvat minimáln 5 let, ástka m e být vybrána a po dosa ení 60 let v ku. da ová úleva od da ového základu lze ode íst ást m sí ních p ísp vk p esahujících 500,- K (maximáln 1500,-) Penzijní p ipoji t ní spravují penzijní fondy. Ulo ené a zhodnocené prost edky v etn státní podpory lze získat 3 zp soby: 1) jednorázové vyrovnání 2) penze m eme jí bu to dostávat do ivotn nebo po ur itou dobu, kterou si sjednáme 21

22 3) odbytné jestli e po ádáme o výplatu ástky d íve ne uplyne doba spo ená nebo d íve ne dosáhneme stanoveného v ku v tomto p ípad klient p ichází o státní podporu V sou asnosti u nás existují 4 druhy penzijního p ipoji t ní: 1) starobní penze doba trvání poji t ní minimáln 5 let a v k minimáln 60 let 2) výsluhová penze umo uje klientovi, aby si vybral ást prost edk d íve ne vznikne nárok na penzi starobní, klient si musí o tuto penzi po ádat, p ipoji t ní musí trvat minimáln 15 let 3) invalidní penze v p ípad, e se klient b hem poji t ní stane pln invalidní a podmínka je, e to poji t ní trvalo p ed tím minimáln 3 roky 4) poz stalostní penze v p ípad, e klient b hem poji t ní zem e mají n jakou dobu nárok na výplatu penze jeho poz stalí Poji t ní majetku - ur eno pro ob any - nej ast ji jsou poji t na rizika ivelná, odcizení, vandalismus, - u nás se poji ují domácnosti, stavby, rekrea ní objekty, autopoji t ní Poji t ní odpov dnosti za kody Chrání p ed náklady vzniklými v d sledku zran ní jiných osob nebo po kození cizího majetku, které jsme zp sobili. 5.1 Ne ivotní poji t ní Ne ivotní poji t ní je poji t ní, ve kterém pojistitel neví jednozna n, jestli pojistná událost vznikne i ne, jestli bude poskytovat pojistné pln ní a v jaké vý i. 5.2 ivotní poji t ní V ivotním poji t ní se vytvá í v dy pojistná rezerva na pojistné události, které jednozna n v budoucnosti vzniknou. Slou í zejména k zaji t ní poz stalých v p ípad smrti poji t ného - tzv. rizikové ivotní poji t ní. Kapitálové ivotní poji t ní navíc obsahuje spo ící slo ku, kterou klient spo í a poji ovna zhodnocuje. 22

23 ím vy í sjednáte pojistnou ástku pro p ípad smrti, tím dra í pro vás bude spo ení s kapitálovým ivotním poji t ním. Proto si p ed uzav ením smlouvy rozva te, zda chcete spí e spo it, nebo zajistit svou rodinu. Nejvíce se kapitálové ivotní poji t ní vyplatí zam stnaným lidem v p edd chodovém v ku, kte í ji erpají výhody z penzijního p ipoji t ní. Jistý výnos zaru uje stabilitu investice a da ové zvýhodn ní není vykoupeno dlouhou " ekací dobou" na výplatu pen z. Státní podpora Stát má snahu podporovat v e, co p im je ob any odtrhnout si od úst dnes, aby m li co do úst v d chodu. Kapitálové ivotní poji t ní je jednou z takových mo ností. Krom p ipsaného výnosu, který je garantovaný minimáln na úrovni technické úrokové míry (u star ích smluv a 4 %, v sou asné dob maximáln 2,4 %), stát kapitálové ivotní poji t ní podporuje podobn jako penzijní p ipoji t ní. Nep ipisuje ádný p ímý "bonus", ale nechává poji t né ást pen z ode íst od základu dan. 23

24 6 Analýza produkt a výzkum mezi lidmi V této kapitole bakalá ské práce je analyzován stav pojistného trhu v eské republice. Cílem bylo zjistit, jaký byl vývoj objemu p edepsaného pojistného, po et poji oven, jak ovlivnil pojistný trh vstup do EU a statistické údaje o nejd le it j ích produktech. Nakonec byl proveden výzkum, ve kterém bylo zji t no, jak jsou lidé informováni o poji t ní, jaké jsou nejznám j í poji ovny a spokojenost spoluob an u dané poji ovny. 6.1 Vývoj objemu p edepsaného pojistného v R Tab. 3 - Vývoj objemu p edepsaného pojistného v R (v tis. K ) ROK ŽP NŽP CELKEM Údaje obsa ené v tabulce 3 jsou znázorn ny v obrázku 2. 24

25 Obr. 2 Vývoj objemu p edepsaného pojistného v R (v tis. K ) v grafu Zdroj: P es prom nlivou dynamiku celkového p edepsaného pojistného i pojistného v ivotním a ne ivotním poji t ní, vykazoval pojistný trh do roku 2003 rychlej í r st. Situace a vývoj na eském pojistném trhu jsou ovlivn ny celkovým ekonomickým vývojem, legislativními zm nami. V následujících letech tempa r stu pojistného zna n poklesla. K op tovnému zvý ení tempa do lo po roce Nejvýrazn j í je tento p íznivý trend u ivotního poji t ní zalo ený zejména na produktech tzv. investi ního poji t ní. Rychlej í r st v této oblasti byl na jedné stran vyvolán ur itými zm nami v p ístupu k ivotnímu poji t ní ve srovnání s p edcházejícím vývojem, uplatn ní da ových zvýhodn ní a také vývoj ne ivotního poji t ní. Celkové p edepsané pojistné se od po átku devadesátých let zvý ilo o více ne 8krát, kdy v roce 1992 inilo 16,8 mld. K s a v roce ,5 mld. K Faktory, které mohou ovlivnit vývoj pojistného trhu Obecn lze vymezit n kolik faktor, které úrove globální poji t nosti ovliv ují: ekonomická úrove zem, vyplývající z vývoje a objemu hrubého domácího produktu, vývoje a hodnot inflace, úrovn nezam stnanosti, úrovn p íjmu obyvatelstva 25

26 podoba a struktura finan ního trhu, vývoj na finan ních trzích legislativní prost edí a pravidla pojistného práva (podoba a míra regulace poji ovnictví ze strany státu) rozsah a podoba zásah státu do krytí pot eb ekonomických subjekt - míra krytí rizik prost ednictvím povinných poji t ní, ze státních fond apod. úrove rizikovosti v dané oblasti otev enost ekonomiky uplat ování alternativních komer ních nástroj ke krytí rizik ekonomických subjekt (nap íklad krytí pot eb prost ednictvím penzijních fond ) rozvinutost odv tví poji ovnictví (po et a struktura pojistitel, struktura nabídky pojistných produkt, struktura a podoba zprost edkování poji t ní Za významný faktor, ovliv ující rozsah a úrove pojistného trhu, je pova ována ekonomická úrove. Pozitivní vliv na úrove poji t nosti má ekonomický r st. Pro zkoumání tohoto faktoru se bere v úvahu jeho hodnocení pomocí HDP. P i zkoumání vazby mezi HDP a ukazatel poji t nosti se zji uje p ímý vliv tohoto faktoru, a to p i sledování poji t nosti prost ednictvím komplexních ukazatel p edepsané pojistné/hdp. Vy í ekonomická úrove znamená uplatn ní technických a technologických za ízení s vy ími hodnotami, z toho vyplývající vy í úrove rizika a tedy vy í poptávku a zájem o poji t ní, z eho vyplývá, e vy í ekonomická úrove umo uje ukládat v t í objem pen ních prost edk na zabezpe ení rizik souvisejících se zdravím a ivoty lidí, zejména na zabezpe ení ve stá í. Na druhé stran mají n které ekonomické indikátory negativní vliv na uplatn ní ivotního poji t ní, zejména vysoká inflace, která bude znamenat sní ení zájmu o ivotní poji t ní. V sou asné dob má vliv na oblast komer ního poji t ní uplatn ná podoba státního sociálního systému, kdy rozsah krytých rizik a míra krytí t chto rizik do ur ité míry vymezuje komer nímu poji t ní prostor pro uplatn ní v oblasti poji t ní osob. Pro jednotlivé zem, zejména v Evrop, je typické, e prostor pro komer ní poji t ní je roz i ován jako d sledek ur itých problém s financováním sociálních dávek. 26

27 6.2 Vývoj po tu poji oven v R Tab. 4 Po et poji oven podle zam ení Po et poji oven celkem ivotních ne ivotních se smí enou inností Zdroj: V roce 2004 do lo v souvislosti se vstupem eské republiky do Evropské unie ke zm n struktury pojistného trhu. Od 1. kv tna 2004 jsou oprávn ny provozovat na území eské republiky poji ovací innost poji ovny se sídlem v eské republice (tuzemské poji ovny) pobo ky poji oven z jiného lenského státu EU i Evropského hospodá ského prostoru, pobo ky poji oven ze t etích stát, poji ovny z jiného lenského státu EU i EHP 1 na základ svobody do asn poskytovat slu by. K p sobilo na eském pojistném trhu 33 tuzemských poji oven. Zájem provozovat poji ovací innost v jiných lenských státech na základ svobody do asn poskytovat slu by p itom projevilo 8 z nich. Oprávn ní provozovat poji ovací innost na území eské republiky m lo v této dob 7 pobo ek poji oven z jiného lenského státu EU. Zájem provozovat tyto slu by v ak projevilo celkem 187 evropských poji oven. Celkové náklady na pojistná pln ní v roce 2004 inily milion K a v porovnání s rokem 2003 do lo k jejich sní ení o 2,1 %. S rozvojem pojistných produkt a zvy ujících se závazk poji oven dochází nutn i ke 1 ) Evropský hospodá ský prostor 27

28 zvy ování povinných technických rezerv. Jedná se mimo jiné o rezervu na nezaslou ené pojistné, na pojistná pln ní nebo na prémie a slevy. Jak vstup do EU ovlivnil eský pojistný trh? Po vstupu eské republiky do EU za ala platit pravidla EU umo ující nejen volný pohyb osob a zbo í, ale i slu eb a kapitálu. S odstupem asu je mo né konstatovat, e dopad na eho vstupu do EU na pojistný trh byl veskrze kladný, a to pro v echny zainteresované strany: klienty, státního regulátora i poji ovny a zprost edkovatele poji t ní. Je t p ed vstupem eské republiky do EU se v ak vytvo ila názorová skupina domnívající se, e ná vstup do EU povede ke sní ení po tu poji oven a zmen ení eského pojistného trhu. P esto e k áste nému odlivu klient do zahrani í do lo, jejich po et nebyl nakonec nikterak dramatický. P i ízení rizik a e ení pojistných událostí je toti pot ebná znalost specifik národního trhu a legislativy. Naopak vzrostl po et zahrani ních poji oven, které mají zájem nabízet své slu by v R, jak jim umo uje princip svobody poskytování slu eb v EU. Jedná se p edev ím o poji ovny ze sousedního N mecka a Rakouska, ale i o britské, francouzské, dánské nebo americké ústavy. Z pohledu spot ebitel p ineslo p ipojení se k celoevropskému pojistnému trhu nejen ir í nabídku pojistných produkt, ale v R byly dokonce p edstaveny zcela nové druhy poji t ní. Navíc zde vzniklo i n kolik specializovaných poji ovacích ústav. P i dosa ení ur itých objem pojistného mají e tí spot ebitelé mo nost vyu ívat slu eb zahrani ních poji oven. Evropská unie sjednotila po adavky na výkon innosti poji ovacího maklé e. Osoba, která splní podmínky pro registraci v n kterém lenském stát, smí p sobit v rámci celé EU. Díky tomuto kroku mohou poji ovací agenti poskytovat komplexn j í slu by a globáln ídit rizika. Ke zm nám do lo i na úrovni regula ních orgán. eská národní banka získala pravomoc propojit dohled nad poji ovacím trhem s kontrolou ostatních finan ních trh, co umo uje regulovat poji ovací trh s ohledem na vývoj celé finan ní sféry. 28