Vysoká škola polytechnická Jihlava

Transkript

1 Vysoká škola polytechnická Jihlava Porodní asistentka Kouření v těhotenství a vliv na vývoj plodu bakalářská práce Autor: Aneta Vnenčáková Vedoucí práce: Mgr. Lenka Görnerová Jihlava 2012

2

3 Anotace Předkládaná práce se zabývá užíváním návykových látek v těhotenství a to konkrétně kouřením. Práce se zaměřuje na vývoj plodu v souvislosti s kouřením matky, na informovanost matek o této problematice a má analyzovat současný stav v kraji Vysočina. Klíčová slova Vývoj plodu Návykové látky Kouření Komplikace v těhotenství Prematurita Annotation This work deals with substance abuse during pregnancy, specifically smoking. The work focuses on the development of fetus in relation to smoking mothers, the mothers' awareness about this issue and on analysing of current situation in the Region of Vysočina. Key words Development of the fetus Addictive substances Smoking Complications in pregnancy Premature birth

4 Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala paní Mgr. Lence Görnerové, vedoucí práce, za trpělivost, odbornou pomoc a cenné rady vedoucí ke zlepšení kvality mé bakalářské práce.

5 Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne. podpis

6 Obsah 1 Úvod Cíle Hypotézy Fyziologický vývoj plodu Menstruační cyklus Ovariální cyklus Děložní cyklus Vznik a vývoj těhotenství Oplodnění, rýhování a nidace Blastogeneze a embryogeneze Fetogeneze Placenta a pupečník Placenta Pupečník Kouření a těhotenství Somatická rizika kouření Vliv kouření na plod Pasivní kouření v těhotenství Náhradní nikotinová terapie Praktická část Metodika výzkumné práce Charakteristika výzkumného vzorku... 25

7 4.3 Charakteristika výzkumného prostředí Popis a průběh výzkumu Vlastní výzkum Diskuze Závěr Seznam použité literatury Seznam zkratek Seznam tabulek Seznam grafů Seznam obrázků Přílohy Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Obrázky Příloha č. 3: Edukační materiál... 62

8 1 Úvod Kouření a užívání dalších návykových látek má nesporně vliv na vývoj plodu a i na další vývoj již narozeného dítěte. Závažnost užívání tvrdých drog si pravděpodobně uvědomuje každý a ani společnost samotná je netoleruje, ale užívání tabákových výrobků je celospolečensky chápáno jako méně závažné a obecně přijatelné. Vliv, tzv. měkkých drog jako je káva nebo tabák, na zdraví jedince se nejeví jako příliš nebezpečný a možná právě proto se kouření stalo celosvětovým fenoménem. Kouření je velmi nebezpečné především proto, že má zdánlivě minimální psychologická a sociální rizika a dopad na jedince i společnost je méně patrný než např. u alkoholu. Musíme si ale uvědomit, že kouření má významná somatická rizika a to především při dlouhodobém užívání, kdy může docházet k velice závažným stavům s ohledem na individuální stav jedince. Pokud žena kouří v těhotenství, má to zásadní vliv na vyvíjející se plod, který je velmi citlivý na vše, co matka přijme a také na nedostatek kyslíku. To může mít za následek poškození plodu či předčasný porod a sním spojená rizika. Kouření z dlouhodobého hlediska neovlivňuje pouze zdraví jedince, ale má významný vliv i na psychický a sociální stav celé rodiny. Jednak z hlediska finančního, protože cigarety samotné zvyšují náklady rodiny a následně také léčba stavů vzniklých v souvislosti s kouřením může mít významný vliv na ekonomický status rodin, ať už z důvodů nákladu na léčbu nebo z důvodu sníženého příjmu rodiny vyplývajícího z pracovní neschopnosti. Nesporně má kouření vliv i na psychiku jedince a celé rodiny a to ne pro kouření samotné, ale pro jeho následky. Pokud například dojde vlivem kouření v těhotenství k poškození plodu, kdy si s sebou dítě nese doživotní handicap, může to vést k závažnému psychickému zatížení rodiny, kdy se taková rodina pod tíhou vzniklé situace může rozpadnout. Z toho vyplývá, že kouření může vést k významným poruchám socioekonomickým i zdravotním. Je to zátěž nejen pro rodinu samotnou, ale také pro stát. Náklady na léčbu mnohonásobně převyšují náklady na prevenci. Finanční zatížení státu se ovšem netýká jen léčby samotné nemoci, ale také řešení následných situací například při rozpadu rodiny. 8

9 Proto je velmi důležité, aby si společnost uvědomila, že každý kuřák může v budoucnu potencionálně čerpat finance státu a zatížit tak ekonomiku celé společnosti a tím následně i každého jedince. Důležitou součástí státní politiky je i podpora zdraví a prevence sociálně-patologických jevů. ČR se zapojila do projektu Zdraví 21, kdy se jedná o dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR. Součástí tohoto programu je i prevence kouření a podpora zdravého životního stylu, což dokládají stanovené cíle, k jejichž naplnění by u většiny mělo dojít nejpozději do roku 2020, jako jsou například: Zdravý start do života Do roku 2020 vytvořit podmínky, aby všechny narozené děti a děti předškolního věku měli lepší zdraví umožňující jim zdravý start do života Snížení výskytu neinfekčních nemocí Do roku 2020 by se měla snížit nemocnost, četnost zdravotních následků a předčasná úmrtnost v důsledku hlavních chronických nemocí na nejnižší možnou úroveň Zdravější životní styl Do roku 2015 by si lidé v celé společnosti měli osvojit zdravější životní styl. Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem Do roku 2015 výrazně snížit důsledky návykových látek, jako je tabák, alkohol a psychoaktivní drogy ( 2008) Práce je zaměřena na fyziologický vývoj plodu a na to, jak právě kouření může tento vývoj narušit. Dále se zabývá vlivem kouření na organismus jedince a na to, k jakým somatickým změnám dochází. Dalším důležitým tématem, jak jsem již výše zmínila, je i dopad kouření na rodinu a celou společnost. 9

10 Cílem mé bakalářské práce je zjistit jaký je stav, co se kouření těhotných žen týká, na Vysočině. Zda těhotné ženy o této problematice mají informace či nikoli a nakolik ovlivňuje kouření v těhotenství vývoj plodu. Dále se zaměřím na to, jaká je souvislost mezi kouřením a prematuritou. Cílem je také zjistit, kolik těhotných žen kouří a zda v těhotenství přestaly či nikoli, tzn. zjistit postoj žen ke kouření v graviditě s ohledem na věk, vzdělání a paritu. Téma kouření v těhotenství a vliv na vývoj plodu je nejen velmi aktuální, ale zabývá se celosvětovým problémem, který se stále více týká žen a může mít velmi vážný dopad na jedince, rodinu i celou společnost. 10

11 1.1 Cíle 1. Zjistit, jak ovlivňuje věk, parita a vzdělání postoj žen k užívání tabákových výrobků v těhotenství. 2. Zjistit informovanost gravidních žen o rizicích spojených s kouřením v těhotenství. 3. Zjistit zda kouření v těhotenství ovlivňuje délku těhotenství a vývoj plodu. 1.2 Hypotézy 1. Ženy s nižším vzděláním, které kouřily před těhotenstvím, častěji kouří i v graviditě než ženy s vyšším vzděláním, které před těhotenstvím kouřily. 2. Primipary ve věku let kouřící před těhotenstvím častěji kouří i v graviditě než primipary ve věku let. 3. Primipary ve věku a výše ve 100 % v garviditě nekouří. 4. Multipary, ve věku let se základním vzděláním kouřící před těhotenstvím, kouří i v těhotenství v 90 %. 5. Ženy které v těhotenství kouří, rodí častěji předčasně než ženy, které v těhotenství nekouří. 6. Méně jak 30 % žen kouřících před těhotenstvím kouří i v graviditě. 7. Nejčastějším zdrojem informací o škodlivosti kouření v těhotenství je internet a časopisy. 8. Ženy, které v těhotenství kouří, mají v 50% zkušennost s kouřením v těhotenství ze svého okolí % žen kouřících před těhotenstvím snížilo v garviditě množstvím cigaret vykouřených za den. 10. Děti žen kouřících v graviditě mají nižší porodní hmotnost oproti dětem žen nekuřaček. 11

12 2 Fyziologický vývoj plodu 2.1 Menstruační cyklus Základním předpokladem pro otěhotnění je to, že žena je pohlavně zralá a má tedy funkční menstruační cyklus, kdy dochází k vyzrání vajíčka a následné ovulaci. Menarche, tedy první menstruace, u dívek nastupuje mezi rokem života. Menstruační cyklus trvá přibližně 28 dnů a je řízen neurohumorálně. Lze jej rozdělit na cyklus ovariální a děložní (Kudela a kol., 2008) Ovariální cyklus V hypotalamu jsou produkovány gonadotropní hormony (GnRH gonadotropin realising hormon), které jsou neurohumorální cestou transportovány do hypofýzy a ovlivňují tak produkci FSH (folikulostimulačního hormonu) a LH (luteinizačního hormonu). Pod vlivem FSH dochází v ovariu k dozrávání vajíčka, kdy kolem 6. dne menstruačního cyklu dozrává jeden folikul rychleji a v průběhu folikulární fáze se z primárního rostoucího folikulu vytváří Graafův folikul. Na konci této fáze dochází k jeho prasknutí a uvolnění vajíčka, tedy k ovulaci, a to 14. den menstruačního cyklu. Vlivem zvýšené hladiny estrogenů dochází negativní zpětnou vazbou k útlumu produkce FSH a vzrůstá hladina LH. V této luteální fázi dochází ke vzniku corpus haemoragicum a k následné přeměně na corpus luteum, které produkuje progesteron a estrogeny. Nedojde li k oplodnění, dochází k degeneraci a přeměně corpus luteum na corpus albikans. Pokud dojde k oplodnění, vzniká tzv. corpus luteum graviditaris (Kudela a kol., 2008) Děložní cyklus Děložní cyklus má několik fází a to sice proliferační fázi, sekreční fázi, fázi ischemické nekrózy a menstruaci. Proliferační fáze trvá od 5. do 15. dne cyklu. Dochází k proliferaci buněk, žlázek a cév povrchového epitelu. Na ni navazuje sekreční fáze, která je pod vlivem progesteronu a dochází ke vzniku tzv. pseudodeciduální sliznice. Trvá od 15. do 26. dne cyklu. Pokud nedojde k oplodnění, následuje fáze ischemické nekrózy, kdy na endometriu respektive pars functionalis dochází k degenerativním změnám a spasmu arteriol. Tato fáze je na 12

13 konci menstruačního cyklu tzn den cyklu. Pak následuje samotná menstruace, která zahajuje další menstruační cyklus a trvá cca 3 5 dnů. Dochází k uvolnění spasmu arteriol a ke krvácení a odloučení staré pars functionalis. Pokud ale dojde k oplodnění vajíčka, tak se pseudodeciduální sliznice v sekreční fázi mění na deciduální a k dalším fázím děložního cyklu nedojde (Kudela a kol., 2008). 2.2 Vznik a vývoj těhotenství Po oplození vajíčka, je položen základ pro vývoj nového jedince. V organismu ženy dochází jednak k hormonálním a jednak k fyzickým změnám, které jsou nutné pro zdravý fyziologický vývoj plodu Oplodnění, rýhování a nidace K oplodnění dochází nejčastěji v ampule vejcovodu, kdy je vajíčko obklopeno malým množstvím spermií, které adherují k povrchu oocytu. Dochází k akrozomální reakci a spermie ztrácí tzv. akrozomální čapku a uvolňují se lytické enzymy, které umožní spermii proniknout do zona pelucida a fagocytózou do cytoplasmy vajíčka. Po vniknutí do vajíčka dochází k chemickým procesům zabraňujícím vniknutí další spermie. Vzniká oplodněné vajíčko, zygota (Čech a kol., 2006). Zygota se pak dále začne dělit a postupně vytvoří tzv. morulu, která se skládá z šestnácti buněk. Dělení probíhá zároveň s posunem oplozeného vajíčka do dělohy, kam dorazí 6. den po ovulaci už jako blastocysta. V děloze dojde k nidaci, zanoření, a to tak, že se blastocysta zanoří do deciduální sliznice dělohy svým embryonálním pólem a trofoblast rozruší povrch deciduální buňky. Blastocysta se zanořuje hlouběji, implantuje se. Trofoblast se mění na syncytitrofoblast, zevní vrstvu pronikající do děložní sliznice, a cytotrofoblast, vnitřní vrstvu (Čech a kol., 2006) Blastogeneze a embryogeneze Po nidaci a implantaci oplozeného vejce dochází k diferenciaci buněk zygoty a vzniká chorion, amnion, žloutkový váček a zárodečné listy (Leifer, 2004). V blastocystě se vyvine tzv. zárodečný terčík, který se po implantaci transformuje do tří zárodečných listů: ektodermu, mezodermu a entodermu, z nichž se poté vyvíjejí jednotlivé části embrya (Leifer, 2004). 13

14 Z ektodermu jsou to: vnější smyslové orgány, nehty, vlasy, vnější vrstva kůže, tukové žlázy a vlasové váčky kůže a slizniční membrána úst a anu. Z mezodermu je to pak kostra, pojivová tkáň, svaly, krev a krevní cévy, ledviny a gonády, kost a chrupavka a vlastní kůže. Z ektodermu jsou to sliznice trávicího traktu, močového měchýře a močové trubice, sliznice průdušnice hltanu a průdušek. (Leifer, 2004, str. 44) Pro výživu embrya je do dotvoření placenty ve třetím měsíci těhotenství zásadní žloutkový váček, který vzniká cca 9. den po oplození. Je funkční pouze v embryonálním období, poté zaniká. Žloutkový váček je s embryem propojen primitivními cévami, kterými jsou přiváděny výživné látky směrem k vyvíjejícímu se embryu. Zároveň se vyvíjí i choriový krevní oběh, který se po dotvoření placenty mění na placentární. Zde dochází k výměně krevních plynů, načerpání výživných látek a odevzdání odpadních produktů (Leifer, 2004). Amnion je tenká membrána kryjící a chránící embryo. Ohraničuje amniovou dutinu a na jeho vnější stranu naléhá vnitřní strana choria. Společně pak tvoří amniový vak naplněný tekutinou umožňující embryu se vznášet. Množství amniové tekutiny stále narůstá až do objemu okolo 1000 ml ve 37. týdnu gravidity. Amniová tekutina jednak tlumí nárazy a chrání tak embryo potažmo plod, umožňuje pohyb plodu, umožňuje jeho symetrický růst a zabraňuje přilnutí kůže k amniovému vaku (Leifer, 2004). Chorion je silná membrána s klky na vnější straně, která se vyvíjí z trofoblastu a kryje amnion a embryo. Právě z chorionu se postupně vyvíjí placenta. Směrem k děložní stěně vzniká mateřská část placenty, která vzniká z decidua basalis a směrem k embryu vzniká embryonální (fetální) část placenty z choriových klků (Leifer, 2004) Embryonální vývoj O embryu hovoříme od 3. do 8. týdne vývoje od početí tzn. od oplodnění vajíčka (případně do 12. týdne, názory na rozhraní tohoto období se různí). Fertilizační stáří se neshoduje s gestačním stářím počítaným od poslední menstruace, které je obvykle o dva týdny delší (Leifer, 2004). Ve 3. týdnu po oplodnění vzniká primitivní mícha a mozek, vyvíjí se gastrointestinální trakt a objevuje se jednodutinové srdce, které začíná bít. 14

15 Do konce 4. týdne se uzavírá nervová trubice (viz obr. č. 1), postupně dojde k rozdělení dříve spojeného jícnu a trachei a vznikají primitivní ledviny. Objevují se primitivní struktury očí a uší. V 5. týdnu má srdce již dvě dutiny (viz obr. č. 2) a dochází k přečerpávání krve a vyvíjí se končetiny, které se začínají prodlužovat. Embryo má charakteristický tvar písmene C. Dochází také k vývoji střev. V 6. týdnu má srdce všechny čtyři dutiny a postupně se zvyšuje rychlost srdečního rytmu. Dochází k rozvoji trachei, bronchů a plicních pupenů. Vyvíjí se nosní a ústní dutina a formuje se horní ret (viz obr. č. 3). Struktura uší je rozčleněna na vnitřní, střední a vnější. Okolo týdne lze mluvit o fetální krvi vytvářené fetálními játry. Dokončuje se vývoj očního nervu. Jsou patrná spojená víčka a vytváří se obličej, je patrný jazyk a patro se formuje do zahnutého tvaru. Dochází k rozvoji pohlavních orgánu, zatím však nelze odlišit, zda jde o embryo pohlaví mužského či ženského. Dokončuje se vývoj očí a uší, formují se prsty na rukou i nohou. V týdnu jsou střeva uzavřena v břišní dutině, ledviny se dostávají do místa svého konečného uložení, vytváří se moč, která je shromažďována v močovém měchýři. Dochází ke vzniku osifikačních center v horní i dolní čelisti, většina kloubních spojení je vytvořena. Postupně dochází k rozvoji smyslů, dozrávají chuťové buňky a postupně se vyvíjí i sací reflex. V tomto období, tedy 10. týden vývoje a 12. týden gestace, přebírá již vyvinutá placenta funkci zanikajícího žlutého tělíska. U embrya se objevují vlasové váčky a jsou založena nehtová lůžka. V tento okamžik má už embryo základy většiny orgánů a dochází k jejich dalšímu vývoji týden po oplození dokáže embryo (potažmo plod), na podnět sevřít dlaně a vykazuje sací pohyby, plod pohybuje očima. Lze rozeznat žebra. Pokračuje vývoj končetin a v pokožce se objevují hmatová tělíska. Tvorba krve se částečně přesouvá z jater na slezinu (Leifer, 2004; Hourová a kol., 2007). Tímto přestáváme mluvit o embryogenezi a z embrya se stává plod, foetus. 15

16 2.2.3 Fetogeneze Od 12. týdne po početí hovoříme o vývoji plodu týden má plod patrnou mimiku obličeje a začíná vnímat zvukové podněty. Objevují se dýchací pseudopohyby. Na tenoučké pokožce se začíná objevovat jemné ochlupení tzv. lanugo. Všechny klouby se stávají pohyblivé, kosti jsou již vytvořené a dochází ke zpevnění ukládáním vápníku. Sítnice je citlivá na světlo, ačkoli oční víčka jsou zavřená. Ultrazvukem je již možné rozlišit pohlaví plodu. V období týdne po početí sílí pohyby plodu a některé ženy je již cítí. Pokožka je velmi tenká a jsou pod ní patrné cévy. Postupně se v podkoží začíná ukládat hnědý tuk. Trávicí trakt začíná fungovat a ve střevech se vytváří pastovitá hmota zvaná mekonium smolka týden dochází k filtraci krve ledvinami a plod vylučuje moč zpět do plodové vody. Dozrávají nervové buňky a zrychluje se vývoj smyslových orgánů. U plodu ženského pohlaví se objevují bradavky a ve vaječníku je přibližně 6 milionů vajíček. U plodu mužského pohlaví se vytváří prostata. Kůže je pevnější. V týdnu je kůže pokrytá lanugem a je méně průhledná, nehty a vlasy dále rostou, na víčkách se objevují řasy. Mozek stále zvětšuje svůj objem. Alveolární buňky v plicích mají úplnou strukturu. Zlepšuje se hmat a plod si cucá palec, pohyby jsou dokonalejší. V období týdne po početí je plod schopen rozlišit některé zvuky a reaguje na dotek. Je již schopen pootevřít víčka. Pokožka včetně mázku sílí a v dásni jsou zárodky zubů. Plíce stále rostou a dozrávají, začíná se produkovat surfaktatnt a také se otevírají nozdry. 22. týden po početí a tedy 24. týden gravidity je považován za hranici viability plodu týden vývoje dozrávají chuťové buňky. Dochází k ukládání tuku a váha plodu se zvyšuje. U mužských plodů sestupují varlata. Plíce jsou stále nezralé. Plod si vytváří periody spánku a bdění, kdy v okamžiku bdění se čile pohybuje. Mozek plodu se stále vyvíjí. Ke konci tohoto období plod zabírá většinu objemu dělohy. Kostní dřeň přebírá krvetvorbu. 16

17 V dalším období okolo týdne vyzrává nervový systém, a pokud by se v tomto období dítě narodilo, bylo by schopno regulace teploty a rytmických dýchacích pohybů. Nehty na rukou dosahují konce prstů. Pokožka je pevnější a má větší vrstvu podkožního tuku. Kosti jsou vyvinuté, ale stále měkké a pružné, zvětšuje se svalová tkáň. Ve střevech se hromadí mekonium. Ve týdnu po početí se ztrácí lanugo. Dozrává trávicí soustava a plíce. Na obličeji plodu můžeme vidět náznaky mimiky. Plod se ukládá do polohy většinou hlavou dolů a se zkříženými končetinami týden po početí je plod donošený a zralý. Velké stydké pysky překrývají malé, varlata jsou sestouplá. Nehty překrývají konečky prstů. Lanugo již není přítomno, popř. může zůstávat na ramenech a horní části zad. Jsou dotvořeny ušní boltce. Plosky nohou jsou rýhované. Od 36. týdne vývoje, tedy 38. týdne gravidity, je porod plodu chápán jako porod v termínu (Leifer, 2004; Hourová a kol., 2007). 2.3 Placenta a pupečník Placenta a pupečník jsou pro život vyvíjejícího se plodu nezbytnou součástí. Skrze placentu a pupečník je plod vyživován a zároveň jsou odváděny škodlivé látky Placenta Placenta je dotvořena v 10. týdnu vývoje, tedy ve 12. týdnu gravidity. Sestává se ze dvou částí, části plodové a části mateřské. Plodová část placenty je tvořena chorionem, který se skládá z choriové plotny, choriových klků, větví choriových kmenů a terminálními choriovými klky, které jsou buď zakotveny v decidua basalis či jsou volné. Kolem těchto klků, kam je přiváděna krev plodu, je tzv. intervilózní prostor, kde jsou tyto klky omývány mateřskou krví a dochází tak k látkové výměně mezi matkou a plodem. V intervilózním prostoru dochází ke srážení mateřské krve a k ukládání s tím spojené substance, jejíž hlavní součástí je fibrin. Pokud dochází k masivnímu srážení, jedná se o intervilózní trombózu a ta je podkladem placentárních infarktů. 17

18 Mateřská část placenty je tvořena basální deciduou. Tudy je k choriovým klkům přiváděna mateřská krev a dochází k výměně jednotlivých látek. Ačkoli se krev plodu a matky nemísí, dochází k přestupu řady látek, jako je kyslík, oxid uhličitý, cukry, tuky, bílkoviny, vitamíny, hormony, ale i některé léky, viry a mimo jiné i nikotin. Po porodu plodu je placenta odloučena a v děloze zůstávají zbytky spongiózní vrstvy, které v podobě lonchií, očistků, odcházejí v šestinedělí a zůstává basální vrstva endometria, z níž endometrium regeneruje (Hourová a kol., 2007; Zwinger et al., 2004) Placentární funkce Kromě toho, že placenta zajišťuje látkovou výměnu, má významnou hormonální a enzymatickou funkci. Hormony tvořené placentou mají vliv zejména na organismus matky a významnou měrou se podílejí v adaptaci ženského organismu na těhotenství. Jako jeden z prvních placentárních hormonů je hcg (choriový gonadotropin), jehož účinek je téměř stejný jako účinek LH. V mateřském organismu je detekovatelný hned první den implantace, tedy okolo dne po oplození. Hodnoty hcg lze využít pro detekci těhotenství ještě před vynecháním menstruace, ale např. také pro diagnostiku zamlklého těhotenství. Další důležitou funkcí tohoto hormonu je prodloužení životnosti žlutého tělíska a stimulace progesteronu nutného pro udržení těhotenství (Čech a kol., 2006; Zwinger et al. 2004). Placenta také produkuje několik růstových hormonů jako je např. hpl (lidský placentární laktogen) nebo např. hpgh (lidský placentární růstový hormon). Hladina těchto hormonů do porodu stoupá a poté velmi rychle z krevního oběhu vymizí. Účinek těchto hormonů je obdobný a hlavním úkolem je adaptace ženského organismu na změny spojené s těhotenstvím, především na zvýšené energetické nároky organismu a na potřeby plodu. Oba hormony snižují utilizaci glukózy v organismu matky a tím zajišťují dostatek glukózy pro plod. Také stimulují uvolňování volných mastných kyselin v mateřském organismu a tím zajišťují plodu dostatečný zdroj energie, protože mastné kyseliny přestupují přes fetoplacentární jednotku, tedy přes placentu do organismu plodu. Deficit těchto hormonů může mít za následek významnou růstovou retardaci plodu (Čech a kol., 2006; Zwinger et al. 2004). 18

19 Dalšími důležitými hormony tvořenými placentou jsou kortikotropní hormony jako např. CRH (cortocotropin-raleasing hormone), který se vytváří již okolo 7. týdne a do porodu se jeho koncentrace zvyšuje. Zároveň se ale zvyšuje i tvorba proteinu, který se na CRH váže a dělá jej biologicky neúčinným. Až v době před porodem se poměr těchto látek mění a CRH se stává biologickým účinným, kdy se tento mechanismu pravděpodobně podílí na iniciaci porodu. Zároveň se tento hormon uplatňuje i při reakci plodu na stres ovlivněním produkce hormonů nadledvin plodu (Čech a kol., 2006; Zwinger et al. 2004). Pro produkci steroidních hormonů je nezbytná spoluúčast plodu a mateřského organismu. Placenta produkuje z řad steroidních hormonů např. estriol, který je uvolňován do mateřské cirkulace, ale i do plodové vody. Dále produkuje také progesteron, který je nutný pro udržení těhotenství a uplatňuje se i v imunitním systému, kdy se podílí na zabránění odhojení trofoblastu. Estriol má významný vliv na zvýšení a regulaci uteroplacentární cirkulace v souvislosti se stimulací lokálních prostaglandinů (Čech a kol., 2006; Zwinger et al. 2004) Uteroplacentární cirkulace Pro dostatečnou výživu plodu je nutná dobře fungující uteroplacentární cirkulace. Celkový průtok krve placentou v období termínu porodu je 500 až 700 ml/min a z toho 85 % jsou průtoky v intervilózním prostoru a zbytek zásobuje endometrium a myometrium. Při stárnutí placenty se snižuje počet funkčních arterií v důsledku trombózy. V období porodu jsou vény a arterie v poměru 2 : 1. Po porodu dochází kontrakcí dělohy ke kompresi cév a tak k zástavě krvácení (Zwinger et al., 2004) Pupečník Pupečník je spojnicí mezi placentou a plodem. Obvyklá délka je cca 50 cm. Je tvořen třemi cévami a Whartonovým rosolem tvořeným želatinovou hmotou a hvězdicovitými buňkami, které svými výběžky vytváří jemnou fibrilární síť. Jak již bylo řečeno, jsou tři pupečníkové cévy a to dvě arteriae umbilicalis, které odvádí odkysličenou krev a odpadní látky z těla plodu k placentě a vena umbilicalis, která přivádí okysličenou krev s živinami z placenty k plodu (Čech a kol., 2006). 19

20 3 Kouření a těhotenství Kouření je celosvětovým fenoménem. Dnes kouří v ČR necelých 30 % populace ve věku nad 15 let, mezi 15. a 18. rokem je to ale % mladých a zejména dívek. Celkově počet kuřáků klesá, ale přestávají většinou starší muži (Kalina a kol., 2003). Kouření v těhotenství má prokazatelná rizika jednak pro ženu a jednak pro plod. Působení nikotinu a tabákových výrobků je patrné již v počátcích zrodu nového života, kdy má prokazatelný vliv na reprodukční zdraví ženy i muže. Bylo zjištěno, že u žen kuřaček je dvojnásobné riziko neplodnosti oproti ženám nekuřačkám. Kouření negativně ovlivňuje i kvalitu spermií a jejich počet tzn., že i kouření partnera může mít negativní vliv při snaze otěhotnět. V těhotenství samotném, má kouření řadu negativních vlivů, které ztěžují podmínky pro vývoj plodu a zhoršují zdraví těhotné ženy (Králíková, Himmerová, 2004). 3.1 Somatická rizika kouření Existuje několik forem užívání tabáku. Kromě kouření dýmky, cigarety či doutníku lze tabák žvýkat či šňupat a v tomto případě je negativní vliv na organismus o něco málo menší (Kalina a kol., 2003). Kouření tabákových výrobků se celosvětově rozšířilo až na počátku 20. století, kdy se začaly masivně vyrábět cigarety. Největší vzestup kouření byl v období 1. a 2. světové války (Kalina a kol., 2003). Bylo prokázáno, že se kouření podílí na kardiovaskulárních (20 25 %), nádorových (cca 30 %) a chronických plicních onemocněních (75 %). V důsledku těchto onemocnění pak umírá ročně na celém světě cca 4 miliony lidí a v ČR je to cca 23 tisíc lidí ročně. Ačkoli psychická rizika při užívání tabáku téměř neexistují, má užívání těchto látek významný negativní vliv na zdravotní stav jedince (Kalina a kol., 2003). 20

21 Nikotin, látka, která se při kouření uvolňuje do organismu, působí na receptory neurotrasmiteru acetylcholinu, a to má za následek mírné uklidňující účinky. Dále se také při spalování cigaret uvolňuje oxid uhelnatý a váže se na hemoglobin, čím snižuje jeho schopnost přenášet kyslík. Nejzávažnější účinky má ale kouření na plíce. Vlivem poškození plicního epitelu se snáze rozvíjí bronchitida a další obstrukční plicní choroby. Závažným faktem je také to, že se kouření cigaret podílí na vzniku rakoviny. Riziko vzrůstá spíše s celkovou dobou kouření než s počtem vykouřených cigaret (Iversen, 2001). Významný je i vliv nikotinu na kardiovaskulární systém. Nikotin, jak jíž bylo výše zmíněno, zvyšuje sekreci katecholaminů a to má za následek jednak aktivaci lipolýzy a uvolnění mastných kyselin do krve, které stimulují syntézu fibrinogenu v játrech, ale také dochází k vasokonstrikci cév. Dochází také k odlupování endotelií v cévním řečišti a v místě poškození snadněji adherují trombocyty. Při kouření tedy jasně narůstá riziko vzniku aterosklerózy, ke kterému přispívá i zátěž oxidem uhelnatým (Kordač a kol., 1988). 3.2 Vliv kouření na plod Nikotin je popisován jako neuroteratogen a mnohostranně působící karcinogen. Vystavení nikotinu prenatálně, ať už ve formě cigaret nebo náhradní nikotinové terapie (dále jen NNT) může vyvolat dlouhodobá poškození, která se projevují v dětství i v dospělosti (Hrubá, 2011). Kouření v těhotenství je nebezpečné jak pro matku, tak především pro plod, protože velmi mnoho toxinů a karcinogenů z cigaretového kouře volně prochází placentární barierou (Hrubá, 2011). Nejčastějším následkem prenatálního vystavení škodlivinám, které vstřebává aktivně i pasivně kouřící těhotná žena, je fetální růstová retardace, kdy donošení novorozenci mají v průměru o g nižší porodní hmotnost, kratší tělesnou délku a menší obvod hlavičky. U těhotných kuřaček se zvyšuje pravděpodobnost abrupce placenty, předčasného porodu, prenatálního úmrtí plodu a syndromu náhlého úmrtí novorozence (Hrubá, 2011). 21

22 Všechny tyto patologické stavy mají společného jmenovatele a to sice hypoxii a hyponutrici plodu, k čemuž dochází za přispění hned několika látek. Jednak se uplatňuje oxid uhelnatý, který má výraznější afinitu k hemoglobinu a tím snižuje hladinu kyslíku v krvi, ke které přispívá i kyanovodík blokující enzymy zajišťující přestup kyslíku do tkání. Zhoršená uteroplacentární cirkulace je snížena i působením kadmia, které toxicky působí na cévy a zapříčiní nekrotické léze placenty. Dále se na sníženém placentárním průtoku podílí i nikotin, který způsobuje vasokonstrikci cév (Hrubá, 2011). Na snížený přívod živin se plod dokáže dobře metabolicky adaptovat, pokud nedojde k život ohrožujícímu stavu, jako např. abrupce placenty. Problém ale nastává po porodu, kdy je dítě nastaveno na ztížené podmínky a po zlepšení výživy mají získané adaptační schopnosti spíše škodlivý vliv. Je prokázaná významná souvislost mezi nízkou porodní hmotností a pozdější obezitou, která je vyvolaná nárůstem tělesného tuku. Bylo zjištěno, že děti žen kouřících v prvním trimestru těhotenství mají nejsilnější vztah k obezitě v dětství a dospělosti, neboť u dospělého jedince dochází sice vlivem nikotinu k lipolýze, ale u prenatálně exponovaných jedinců dochází v postnatálním životě naopak k rozvoji tukové tkáně. Hromadění tělesného tuku může mít za následek další rizikové stavy, které se mohou rozvinout až do metabolického syndromu a s tím výrazně vzrůstá riziko rozvoje kardiovaskulárních chorob (Hrubá a kol., 2009). Nikotin se ovšem nepodílí pouze na vasokonstrikci cév, ale jeho účinky jsou mnohem rozsáhlejší. U prenatálně exponovaných dětí narušuje vývoj plic a jejich funkci, což může mít za následek rozvoj plicních chorob a zhoršený přívod kyslíku i po narození. Prostřednictvím autonomního nervového sytému ovlivňuje i srdeční rytmus, a to ve smyslu akcelerace. V pupečníkové krvi novorozenců byly prokázány snížené hladiny katecholaminů, což má za následek zhoršenou odpověď organismu na hypoxii a tím se zvyšuje perinatální mortalita a morbidita novorozenců kouřích matek (Hrubá, 2011). Jak již bylo výše zmíněno, nikotin je považován za neuroteratogenní látku. Působí v oblasti acetylcholinových receptorů, které se aktivují nejen za přítomnosti acetylcholinu, ale i za přítomnosti nikotinu. Tyto receptory se vytváří u plodu již v raném stadiu gestace a při expozici nikotinu v tomto období může být ovlivněn jejich vývoj. Pokud je plod vystaven působení nikotinu v kritických fázích vývoje mozku, může dojít k řadě trvalých poruch, například v období vývoje receptorů v senzorické 22

23 oblasti mozkové kůry, může dojít k narušení smyslově-kognitivních funkcí. Působení nikotinu má rovněž vliv na citlivost psychiky adolescentů a to v negativním smyslu. Bylo prokázáno, že děti prenatálně vystavené účinkům nikotinu mají nižší průměrné výsledky testů inteligence v dospělosti a častěji se u dětí kuřaček vyskytuje mentální retardace. Dále byla prokázaná souvislost mezi vlivem nikotinu a poruchami učení, paměti a behaviorálními problémy častěji se vyskytujícími v předškolním věku. Je popsán i zvýšený výskyt ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder), což jsou poruchy chování označované jako deficit pozornosti a hyperaktivita. Některé studie uvádí, že poruchy chování v dětství vzniklé v závislosti na prenatální expozici nikotinu mohou přetrvávat až do dospělosti, kdy u mladých mužů, jejichž matky v těhotenství kouřily, byla pozorována vyšší míra kriminality a to po standardizaci všech dalších možných faktorů (Hrubá, 2011). Neméně závažný je karcinogenní potenciál kouření. V cigaretovém kouři je obsaženo asi 62 karcinogenů, které mají velmi pravděpodobně vliv na nádorové bujení u člověka. Tyto látky se stávají mutagenními a karcinogenními za působení určitých enzymů, z nichž některé se v placentě v malém množství vyskytují a přispívají k tvorbě tzv. volných radikálů. Placentární jednotka je prostupná pro řadu chemických látek a mutagenů, což vysvětluje vyšší výskyt chromozomálních aberací u dětí žen kouřících v těhotenství. Bylo také prokázáno, že děti matek kuřaček jsou vnímavější ke zhoubnému bujení v průběhu celého života (Hrubá, 2011). Kouření nemá vliv jen na samotný vývoj plodu a intrauterinní smrt plodu, ale významnou měrou se podílí i na výskytu potratů. Bylo zjištěno, že riziko potratů se zvyšuje s počtem vykouřených cigaret a oproti nekuřačkám je vyšší o 25 %. Potráceny ale nejsou zvýšenou měrou abnormální embrya, ale je zvýšený výskyt potratů fyziologických embryí (Králíková, Himmerová, 2004). 23

24 3.2.1 Pasivní kouření v těhotenství Ačkoli žena v těhotenství nekouří, může ohrožovat své nenarozené dítě škodlivými látkami z cigaretového kouře, a to prostřednictvím pasivního kouření. Děti takovýchto žen mívají nižší porodní hmotnost oproti dětem žen, které nejsou pasivnímu kouření vystavené. Pokud je žena vystavena dávce cigaretového kouře odpovídající jednomu procentu dávky inhalované aktivním kuřákem, snižuje se porodní váha až o 10 %. Zároveň se zvyšuje i riziko předčasného porodu, které je při denní expozici cigaretovému kouři až 23 % (Králíková, Himmerová, 2004). 3.3 Náhradní nikotinová terapie Ideální je přestat kouřit ještě před plánovaným otěhotněním. Pokud žena přestane kouřit během prvního trimestru, snižuje riziko nízké porodní váhy u novorozence, stejně tak i riziko perinatálního úmrtí. Pokud žena ovšem pouze omezí počet cigaret, tak podle posledních studií tím riziko nízké porodní váhy nesníží. Žádný pozitivní vliv na porodní hmotnost nemá ani kouření cigaret s nižším obsahem dehtu či nikotinu (Králíková, Himmerová, 2004). Pro ženy které, chtějí přestat kouřit, ale jsou silně závislé na nikotinu, existuje náhradní nikotinová terapie (NNT), kdy je nikotin dodáván pomocí náplastí, žvýkaček, inhalátorů nebo tablet. Ačkoli nikotin ovlivňuje organismus i při NNT, snaha převést těhotné kuřačky na tuto metodu je opodstatněná, protože nikotin vstřebaný pomocí cigaret má výraznější účinky než NNT na aktivaci sympatického nervstva a tím na vasospasmus cév. Při NNT nejsou plod ani matka vystaveni působení oxidu uhelnatého, kyanovodíku a dalším čtyřem tisícům škodlivých látek, které jsou obsaženy v cigaretovém kouři (Hrubá, 2011). 24

25 4 Praktická část 4.1 Metodika výzkumné práce Předkládaná práce je teoreticko-praktická. Zabývá se kouřením v těhotenství a vlivem na plod, zároveň se zaměřuje na informovanost žen o této problematice. Výzkum je kvantitativní a byl prováděn pomocí anonymního dotazníku skládajícího se z jedenácti uzavřených a polootevřených otázek. 4.2 Charakteristika výzkumného vzorku Výzkumný soubor tvořily ženy po porodu. Dotazník byl distribuován ženám bez ohledu na demografické a socioekonomické poměry na odděleních šestinedělí v nemocnicích kraje Vysočina. Dotazníky byly předávány zdravotnickým personálem či jsem respondenty oslovovala osobně. Distribuováno bylo 250 dotazníků a vrátilo se 215, návratnost tedy byla 86 %. 4.3 Charakteristika výzkumného prostředí Výzkumné šetření probíhalo na odděleních šestinedělí v pěti nemocnicích kraje Vysočina, tedy v Nemocnici Havlíčkův Brod, Nemocnici Nové Město na Moravě, Nemocnici Jihlava, Nemocnici Třebíč a Nemocnici Pelhřimov. Ženy byly požádány o vyplnění dotazníku přímo na oddělení v nemocnici a vyplněné dotazníky vhazovaly do krabice k tomu určené tak, aby byla zachována anonymita. 4.4 Popis a průběh výzkumu Jak již bylo výše zmíněno, výzkum byl prováděn pomocí dotazníků, a to v období únor až duben Před zahájením výzkumu byly dotazníky schváleny příslušnými orgány konkrétní nemocnice a poté bylo zahájeno samotné dotazníkové šetření. Výsledky byly postupně zpracovávány do níže uvedených tabulek a grafů. Při sbírání a zpracovávání dat byly zachovány principy anonymity a mlčenlivosti a dotazníky byly použity výhradně pro zpracování této práce. 25

26 4.5 Vlastní výzkum Otázka č. 1: Věk dotazovaných žen Tab. 1: Věk respondentů věk absolutní četnost relativní četnost % % % Σ % Věk respondentů 15% 18% % Graf 1: Skladba respondentů podle věku V grafu je uvedeno věkové rozložení respondentů, kdy nejvíce dotazovaných žen bylo ve věku let (67 %). V dotazníku byla uvedena další možnost, a to 41 a více let, ale vzhledem k nulovému počtu respondentů v této věkové kategorii jsou v grafu i tabulce znázorněny pouze tři ze čtyř kategorií. Nejméně respondentů (15 %) bylo ve věku let. 26

27 Otázka č. 2: Dosažené ukončené vzdělaní respondentů Tab. 2: Dosažené vzdělání vzdělání absolutní četnost relativní četnost základní 16 7 % vyučena % střední % VOŠ 11 5 % VŠ % Σ % 23% 8% Vzdělání 21% základní vyučena 5% střední VOŠ VŠ 43% Graf 2: Dosažené vzdělání Tento graf zaznamenává procentuální zastoupení jednotlivých sociálních skupin vzhledem k dosaženému vzdělání. Nejvíce dotazovaných žen mělo středoškolské vzdělání s maturitou (43 %), druhou nejpočetnější skupinou byly ženy s vysokoškolským vzděláním, a to 50 žen (23 %). Nečekaně nebylo nejméně respondentů se základním vzděláním, nýbrž nejméně zastoupenou skupinou byly ženy s vyšším odborným vzděláním (5 %). 27

28 Otázka č. 3: Po kolikáté jste rodila? Tab. 3: Parita parita absolutní četnost relativní četnost primipara % multipara Σ % % Parita 33% primipara multipara 67% Graf 3: Parita dotazovaných žen Z grafu vyplývá, že větší měrou jsou zastoupeny vícerodičky a to 67 %. Nebylo zohledněno, zda multipary rodí podruhé či potřetí atd. Tuto skutečnost je třeba zvážit při dalším porovnávání dat. 28

29 Otázka č. 4: Kouřily jste před tímto těhotenstvím? Tab. 4: Kouření před těhotenstvím kouření před těhotenstvím absolutní četnost relativní četnost ano % ne % Σ % Kouření před těhotenstvím 33% ano ne 67% Graf 4: Kouření před těhotenstvím Kouření je celosvětový fenomén, který se vyskytuje jak v mužské, tak v ženské populaci, což je ostatně patrné i z výše uvedeného grafu, kde 33 % dotazovaných žen před otěhotněním kouřilo. 29

30 Tab. 5: Množství denně vykouřených cigaret denní množství vykouřených cigaret absolutní četnost relativní četnost % % % 11 a více 9 13% Σ % Denní množství vykouřených cigaret 12% 31% % a více 29% Graf 5: Množství denně vykouřených cigaret Součástí otázky č. 4 byla podotázka týkající se denního množství vykouřených cigaret, jejíž výsledek je znázorněn v grafu. Ačkoli průměrně vykouřily ženy 6 cigaret denně, nejpočetnější skupinou jsou ženy kouřící 1 3 cigarety denně. Z celkového počtu respondentů je to 22 žen, tedy 31 %. Téměř stejnou měrou jsou zastoupeny ženy kouřící 4 6 cigaret denně (29 %) a ženy kouřící 7 10 cigaret denně (28 %). Z celkového počtu kuřaček kouřilo 11 a více cigaret denně 13 % žen. 30

31 Otázka č. 5: Kouřila jste v tomto těhotenství? Tab. 6: Kouření v období gravidity kouření v těhotenství absolutní četnost relativní četnost ano 41 19% ne % Σ % Kouření v těhotenství 19% ano ne 81% Graf 6: Kouření v období gravidity Z výše uvedeného grafu vyplývá, že ze zkoumaného vzorku kouřilo 19 % gravidních žen. Je nutné zohlednit to, že kouření je chápáno u těhotných jako negativní jev, a proto je možné, že skutečný počet gravidních kuřaček je vyšší. 31

32 Podotázka k otázce č. 5 je dotaz týkající se počtu denně vykouřených cigaret v graviditě. Tab. 7: Množství denně vykouřených cigaret v graviditě denní množství vykouřených cigaret absolutní četnost relativní četnost % % % 11 a více 3 7 % Σ % Denní množství vykouřených cigaret 7% 22% 46% a více 24% Graf 7: Množství denně vykouřených cigaret v graviditě Průměrně vykouřily těhotné ženy 5 cigaret denně. Vzhledem k možným následkům kouření v těhotenství je toto číslo poměrně vysoké. Relativně kladně lze nahlížet na skutečnost, že nejpočetněji zastoupenou skupinou z řad gravidních kuřaček jsou ženy kouřící 1 3 cigarety denně, kdy takto odpovídalo 46 % respondentů. Relativně velké množství žen (24 %) vykouřilo 4 6 cigaret denně. Ženy, které vykouřily 7 10 cigaret denně tvoří 22 % z celkového počtu žen kouřících v těhotenství. 32

33 Otázka č. 6: V kolikátém týdnu těhotenství jste porodila? Tab. 8: Průměrná délka gestace ženy kouřící v těhotenství ženy nekuřačky průměrná délka gestace Průměrná délka gestace zkoumaného vzorku respondentů byla stejná jak u nekuřaček, tak i u žen kouřících v graviditě a to 276 dní, ženy tedy rodily průměrně v t. g Otázka č. 7: Jaká byla porodní váha Vašeho dítěte? Tab. 9: Průměrná porodní váha dítěte kouření v těhotenství ano ne váha dítěte v gramech Průměrná porodní váha dětí žen kouřících v těhotenství byla v průměru o 13 gramů nižší než váha novorozenců nekuřaček. Tento váhový rozdíl není zvláště významný, ale poukazuje na fakt, že kouření ovlivňuje růst a vývoj plodu. 33

34 Otázka č. 8: Má podle Vás kouření vliv na vývoj plodu? Tab. 10: Informovanost žen o vlivu kouření na plod ovlivňuje kouření v těhotenství plod absolutní četnost relativní četnost ano % ne 14 7 % nevím 5 2 % Σ % Ovlivňuje kouření v těhotenství plod 7% 2% 91% ano ne nevím Graf 8: Informovanost o vlivu kouření na plod Z grafu je patrné, že většina žen si je vědoma možného ohrožení plodu (91 %). Přestože pouhých 9 % respondentů uvádí, že kouření plod neovlivňuje či o tom nemají informace, tak v těhotenství z celkového počtu 215 respondentů kouřilo 19 % žen. Z toho jasně vyplývá, že ačkoli jsou si ženy tohoto rizika vědomé, neovlivní to vždy jejich rozhodnutí ohledně kouření v graviditě. 34

35 Otázka č. 9: Může podle Vás těhotná žena kouřit? Tab. 11: Informovanost žen o kouření v těhotenství může těhotná kouřit absolutní četnost relativní četnost ano neomezeně 2 1 % ano občas % nevím 6 3 % ne % Σ % Může těhotná žena kouřit 1% 24% ano neomezeně 72% 3% ano občas nevím ne Graf 9: Informovanost o kouření v těhotenství 72 % žen si myslí, že těhotná žena kouřit nesmí. V porovnání s kladnou odpovědí v předchozí otázce je to menší procento respondentů, z čehož lze vyvodit, že ačkoli si ženy uvědomují jistá rizika vyplývající z kouření, mají již méně informací o tom, jaké množství cigaret je škodlivé a zda žena nesmí kouřit vůbec či si může dát několik cigaret denně. Z celkového počtu respondentů si 24 % žen myslí, že kouření v těhotenství v malé míře nevadí, 3 % respondentů neví a pouze 1 % respondentů odpovědělo, že kouření v těhotenství není omezeno. Několik žen (5) uvedlo souvislost mezi množstvím vykouřených cigaret před těhotenstvím a následně přípustným občasným kouřením v graviditě. 35

36 Otázka č. 10: Máte informace ohledně vlivu kouření v těhotenství? Tab. 12: Informovanost máte informace o kouření v těhotenství absolutní četnost relativní četnost ano % ne % Σ % Máte informace o kouření v těhotenství 27% 73% ano ne Graf 10: Informovanost Většina žen (73 %) má informace o kouření v těhotenství, které získala z níže uvedených zdrojů. Součástí této otázky byla podotázka vyplňovaná pouze za předpokladu předchozí kladné odpovědi. Účelem bylo zjistit nejčastější zdroj informací k této problematice. 36

37 Tab. 13: Zdroje informací zdroj informací absolutní četnost relativní četnost časopis % internet % televize % rodina a známí % Σ % Zdroje informací 12% 15% 30% časopis internet televize rodina a známí 43% Graf 11: Zdroje informací Nejběžnějším a nejčastějším zdrojem informací byl internet (43 %). To s sebou nese i jisté nevýhody, neboť na různých internetových stránkách je možné mnohdy nalézt i nepravdivé či neúplné materiály, které mohou být zdrojem stresu a strachu rodičky, což pak může zhoršovat průběh porodu. Druhým nejčastějším zdrojem informací byl časopis (30 %). Nejméně respondentů (12 %) uvedlo jako zdroj informací televizi. 37

38 Otázka č. 11: Máte ze svého blízkého okolí zkušenosti s kouřením v těhotenství? Tab. 14: Zkušenost s kouřením v graviditě v blízkém okolí zkušenost s kouřením v blízkém absolutní četnost relativní četnost okolí ano % ne % Σ % Zkušennost s kouřením v garviditě z blízkého okolí 40% ano 60% ne Graf 12: Zkušenost s kouřením v graviditě ze svého blízkého okolí Z celkového počtu se s kouřením v graviditě setkalo 40 % žen, tedy reálně 87 respondentů. To naznačuje, že procento gravidních kuřaček může být skutečně vyšší, než jak vyplývá z tohoto výzkumu, viz otázka č

39 Hypotéza č. 1: Ženy s nižším vzděláním, které kouřily před těhotenstvím, častěji kouří i v graviditě než ženy s vyšším vzděláním, které před těhotenstvím kouřily. vzdělání Tab. 15: Kouření v graviditě v závislosti na vzdělání kouřilo před těhotenstvím kouřilo v těhotenství nekouřilo v těhotenství procento žen kuřaček kouřících nadále v těhotenství základní % vyučena % střední % VOŠ a VŠ % Σ x 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% Počet kuřaček, které pokračovali v kouření během těhotenství procento žen kuřaček kouřících nadále v těhotenství Graf 13: Procenta žen kouřící nadíle v těhotenství v závislosti na vzdělání 39

40 Procento žen kuřaček kouřících nadále v těhotenství vzhledem k vzdělání 15% 20% 24% Graf 14: Poměr žen pokračujících s kouřením i v garviditě vzhledem k vzděkání Z výše uvedených grafů je patrné, že nejčastěji kouřily nadále i v graviditě ženy se základním vzděláním (41 %). Pro nízký počet respondentů jsou sloučeny do jedné kategorie ženy s vyšším odborným vzděláním a s vysokoškolským vzděláním, které pokračovaly s kouřením v graviditě téměř ve stejném poměru jako ženy vyučené, tedy repondenti s VŠ a VOŠ tvořili 20 % a vyučené ženy tvořily z celkového poču gravidních kuřaček 24 %. Kouření zanechaly nejčastěji ženy se středoškolským vzděláním, v těhotenství kouřilo 15 %. Je nutné vzít v úvahu, že ze zkoumaného vzorku 41% je tato skupina nejpočetnější. Hypotéza se tedy potvrdila. základní vyučena střední VOŠ a VŠ 40

41 Hypotéza č. 2: Primipary ve věku let kouřící před těhotenstvím častěji kouří i v graviditě než primipary ve věku let. Tab. 16: Kouření u gravidních primipar v závislosti na věku věk před těhotenstvím kouřilo primipary v těhotenství kouřilo procento primipar kuřaček pokračujících s kouřením v těhotenství % % Procentuální poměr primipar kouřících v těhotenství vzhledem k věku 48% % Graf 15: Procentuelní poměr primipar kouřících v těhotenství zhledem k věku Z primipar kuřaček ve věku let pokračovalo s kouřením v těhotenství 43 % a u primipar ve věku let to bylo 47 %. Celkově s kouřením v graviditě častěji pokračovaly primipary ve věku let, což je patrné z výše uvedeného grafu. Hypotéza se nepotvrdila. 41

42 Hypotéza č. 3: Primipary ve věku a výše ve 100 % v garviditě nekouří. Vzhledem k nízkému počtu respodentů (2) nebylo možné provést vyhonecení výsledků. Hypotéza č. 4: Multipary, ve věku let s základním vzděláním kouřící před těhotenstvím, kouří i v těhotenství v 90 %. Tab. 17: Multipary ve věku let se základním vzděláním ženy kouřící procento žen ženy kouřící v věk před nekuřačky kouřících v těhotenství těhotenstvím těhotenství % 100 % multipar ve věku let se základním vzděláním, které kouřily před těhotenstvím, kouří i v graviditě. Tato skutečnost naznačuje souvislost mezi kouřením a socioekonomickým statusem jedince. Je třeba vzít v potaz nízký počet respondentů. Hypotéza se nepotvrdila. 42

43 Hypotéza č. 5: Ženy které v těhotenství kouří, rodí častěji předčasně než ženy, které v těhotenství nekouří. Tab. 18: Předčasné porody předčasný porod absolutní četnost relativní četnost kuřačky % nekuřačky 8 36 % Σ % Tab. 19: Výskyt předčasného porodu vzhledem ke kouření v graviditě kuřačky nekuřačky předčasný porod 34 % 5 % porod v termínu 66 % 95 % 120% 100% 80% 60% 40% předčasný porod porod v termínu 20% 0% kuřačky nekuřačky Graf 16: Výskyt předčasného porodu vzhledem ke kouření v graviditě Ve zkoumaném vzorku respondentů byl výskyt předčasných porodů bez ohledu na kouření, věk, vzdělání a paritu 10 %. Z toho předčasně rodilo 36 % nekuřaček a 64 % tvořily ženy kouřících v graviditě. Z celkového počtu žen, které kouřily v graviditě jich 34 % rodilo předčasně. Z celkového počtu žen, které nekouřily či přestaly kouřit jich předčasně rodilo pouze 5 %. Z toho vyplývá, že se předčasný porod častěji vyskytuje u žen, které v graviditě kouří. Hypotéza se potvrdila. 43

44 Hypotéza č. 6: Méně jak 30 %žen kouřících před těhotenstvím kouří i v graviditě. Tab. 20: Souvislost kouření před otěhotněním s kouřením v graviditě kouření před kouření v zanechání těhotenstvím těhotenství kouření počet žen % 57% kouřilo v těhotenství přestalo kouřit Graf 17: Souvislost kouření před otěhotněním s kouřením v graviditě Z celkového počtu respondentů kouřilo před otěhotněním 33 % žen. Z toho v graviditě s kouřením pokračovalo 57 % žen a kouřit přestalo pouze 43 % žen. Hypotéza se nepotvrdila. 44