Plán péče o přírodní rezervaci Rašeliniště u myslivny

Transkript

1 Plán péče o přírodní rezervaci Rašeliniště u myslivny na období

2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 3381 kategorie ochrany: přírodní rezervace název území: Rašeliniště u myslivny druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: nařízení orgán, který předpis vydal: Správa CHKO Slavkovský les číslo předpisu: 3/07 datum platnosti předpisu: 1. října 2007 datum účinnosti předpisu: 17. října Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Karlovarský Sokolov Sokolov Sokolov, Horní Slavkov Rovná, Nová Ves Čistá u Rovné, Nová Ves u Sokolova Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Rašeliniště u myslivny Katastrální území: Čistá u Rovné Číslo parcely dle KN Číslo p. podle PK aj. evid. Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 463/7 Lesní pozemek Les jiný než hospodářský /1 Lesní pozemek Les jiný než hospodářský /3 Ostatní plocha Ostatní komunikace /9 Lesní pozemek PUPFL /6 TTP /10 Lesní pozemek PUPFL /16 Lesní pozemek PUPFL /1 Lesní pozemek PUPFL Ostatní plocha Ostatní komunikace /1 TTP /1 TTP Celkem Katastrální území: Nová Ves u Sokolova Číslo parcely dle KN Číslo p. podle PK aj. evid. Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 389/1 Lesní pozemek Les jiný než hospodářský /1 Lesní pozemek Les jiný než hospodářský Celkem

3 Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky 27,9228 OP plocha v ha * Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha vodní plochy zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok trvalé travní porosty 0,6026 orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 0,1960 neplodná půda zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 28,7214 ostatní způsoby využití 0,1960 * Pokud není ochranné pásmo vyhlášené, plochy parcel v OP se neuvádí. 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: není Slavkovský les lokální biokoridor BCR (BKNR) 05_BCL 29 (téměř celá plocha PR; Hájek et al. 2003). 1. Mokřad mezinárodní významu Ramsar: Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa. 2. Chráněná oblast přir. akumulace vod (CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les, č. 214). Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: není CZ U Bunkru Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 3

4 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Cenná rostlinná společenstva rašelinných, slatinných a střídavě vlhkých luk, pramenišť a vřesovišť. Dalším předmětem ochrany je populace vzácného motýla hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia) Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav Komplex přechodových rašelinišť, slatinišť, podmáčených luk, smilkových luk, vřesovišť a lučních pramenišť s výskytem vzácných druhů rostlin. Významná populace hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia) a žluťáska borůvkového (Colias palaeno). Nejhodnotnějšími stanovišti území jsou vegetační jednotky svazů Sphagno recurvi-caricion canescentis, Caricion fuscae a Molinion. Vegetace tří výše zmíněných svazů se ve zkoumaném území do sebe navzájem mozaikovitě prolíná, najdeme zde řadu přechodných typů, především na pomezí slatinišť a přechodových rašelinišť a také slatinišť a střídavě vlhkých luk. Jedná se o druhově pestrá společenstva s výskytem celé řady zvláště chráněných druhů rostlin, především bohatých populací Menyanthes trifoliata, Oxycoccus palustris aj. (viz dále). Velice cenné jsou v PR rovněž další typy vegetace, především prameniště svazu Cardamino- Montion, vřesoviště as. Arnico montanae-callunetum a smilkové louky as. Nardo-Juncetum squarrosi. Tato mozaika biotopů je ideální pro výskyt bezobratlých, nejvýznamnější je výskyt vitální populace vzácného hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia). Stav populace Euphydryas aurinia je pravidelně monitorován. Velmi významný je výskyt dalšího druhu motýla žluťáska borůvkového (Colias palaeno), který má v území jednu z nejvýznamnějších lokalit ve Slavkovském lese. Z nových nálezů, které nebyly v předchozím plánu péče zohledněny, je nejvýznamnější střevlík Menetriesův (Carabus menetriesi), druh zařazený ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. mezi kriticky ohrožené. Druh je reliktní se silnou vazbu na původní rašelinné biotopy. A. společenstva název společenstva Sphagno recurvi- Caricion canescentis podíl plochy v ZCHÚ (%) cca 45 % popis biotopu společenstva Rašelinné plochy s vysokou pokryvností rašeliníků (Sphagnum spp.) a ploníkem obecným (Polytrichum commune), místy s roztroušenými vrbami aj. náletovými dřevinami (hlavně smrkem), často na přechodu ke svazu Caricion fuscae. Ve východní části území na přechodu až k vrchovištní vegetaci s kyhankou sivolistou (Andromeda polifolia). Caricion fuscae cca 20 % Druhově pestré slatinné louky, delší dobu nekosené, přesto velice reprezentativní, často přechodného typu k rašelinné vegetaci nebo střídavě mokrým loukám. Místy nálety vrb a smrku. Molinion cca 4 % Sušší místa v kontaktu s Caricion fuscae, především v Z polovině území. Druhově pestrá vegetace, těžiště populace čertkusu lučního živná rostlina hnědáska chrastavcového. Cardamino- Montion Arnico montanae- Callunetum Nardo-Juncetum squarrosi méně než 1 % cca 5 % cca 1 % Rozlohou nevelká prameniště, ovšem mimořádně dobře zachovalá se zdrojovkou potoční (Montia hallii). Střední a SV část území. Pouze Z třetina území, suchá stanoviště s dominancí vřesu, místy s všivcem lesním (Pedicularis sylvatica). Vlhčí smilkové louky se sítinou kostrbatou (Juncus squarrosus), ostřicí prosovou (Carex panicea) a všivcem lesním (Pedicularis sylvatica). Pouze Z polovina území. 4

5 B. druhy název druhu kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) zdrojovka potoční (Montia hallii) hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia) žluťásek borůvkový (Colias palaeno) střevlík Menetriesův (Carabus menetriesi) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení (dle ČK)** popis biotopu druhu vitalita dobrá* C2 přechodová rašeliniště až vrchoviště ve východní části území vitalita výborná* C3 slatinné a mokřadní louky vitalita dobrá* C2 prameniště několik hnízd housenek, početnost snižující se, populace na hranici velikosti umožňující dlouhodobé přežívání CR** především střídavě vlhké louky s velkou pokryvností živné rostliny čertkusem lučním několik dospělců VU** především slatiniště a rašeliniště s velkou pokryvností živné rostliny vlochyně (Vaccinium uliginosum) není známa VU** otevřenější rašelinné plochy * Podrobněji (i s odhady početnosti populací) viz Tájek (2006). ** CR = kriticky ohrožený, VU = zranitelný, dle Farkač et al. (2005). 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. evropsky významné druhy a ptáci název druhu hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ několik hnízd housenek stupeň ohrožení* * CR = kriticky ohrožený, dle Farkač et al. (2005). 1.9 Cíl ochrany ohroženost popis biotopu druhu CR střední louky (převážně mokřadní) s výskytem čertkusu lučního 1. Zachovat (příp. zlepšit) současný stav cenných rostlinných společenstev a udržet tak podmínky pro existenci řady vzácných rostlinných i živočišných druhů. Nutnou podmínkou je zachování stávající plochy bezlesíto znamená, že cílem ochrany na části území přírodní rezervace je zachování (blokování stávajících) vývojových stádií ekosystémů, které pouze v tomto stavu mohou hostit většinu zdejších zvláště chráněných a vzácných druhů. Ochrana vzácných druhů živočichů (především žluťáska borůvkového) souvisí se zachováním navazujících mokřadních biotopů centrální části CHKO Slavkovský les velikost PR není pro jejich dlouhodobé přežívání dostačující (měla by však být jedním z těžišť jejich výskytu). 2. Zachovat (příp. zlepšit) stávající vodní režim. 3. Zachovat populace vzácných druhů živočichů. V případě hnědáska chrastavcového i za cenu speciálních managementových zásahů. V případě žluťáska borůvkového je důležité zachování stávajících porostů vlochyně bahenní. 5

6 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Lokalita se nachází asi 1,6 km SZ od Nové Vsi, 2,7 km JZ od Krásna a 1,0 km JV od křižovatky cest v bývalé obci Čistá. Nadmořská výška území se pohybuje mezi m n. m. Velikost území je 28,86 ha, ve svém delším rozměru (od západu na východ) má 1450 m, široké je převážně mezi 120 až 240 m. Zkoumané území je téměř celé bezlesé a skládá se ze dvou odlišných částí: 1/ komplexu rašelinišť, slatinišť a mokřadních luk ploch podél drobného toku vlévajícího se do Dlouhé stoky, které zaujímají centrální a východní část území, 2/ sušších, převážně vřesovištních ploch, smilkových luk a střídavě vlhkých luk, které zaujímají západní cíp (cca 1/4) území. Z geomorfologického hlediska území náleží do okrsku Krásenské vrchoviny (podcelek Hornoslavkovská vrchovina, celek Slavkovský les Krušnohorské soustavy; Demek et al. 1987). Podloží je tvořeno středně zrnitým biotitickým granitem, sillimanit-biotitickou pararulou, fluviálními sedimenty a v menší míře také kvarcity (Schovánek, red. 1998). Území náleží do fytogeografického obvodu Slavkovský les (č. 86, patřícího do fytogeografického obvodu České oreofytikum; Skalický 1988), v kvadrátech 5942a, 5942b. V území byl proveden první podrobnější floristický průzkum teprve během vegetační sezóny 2004 (Tájek et Bucharová 2004), jedinými staršími údaji o výskytu zvláště chráněných druhů ve zkoumaném území jsou mapovací karty Mgr. Petra Nevečeřala z roku Z území (nebo jeho nejbližšího okolí) udává výskyt Andromeda polifolia, Empetrum nigrum, Pedicularis sylvatica a Pinguicula vulgaris (výskyt Pinguicula vulgaris se na lokalitě nepodařilo v posledních letech ověřit). Další údaje o výskytu ohrožených druhů rostlin a o vegetaci najdeme ve výstupu z mapování biotopů Natura 2000 (Masopustová 2001). Dalšími zvláště chráněnými nebo vzácnými či významnějšími druhy rostlin, které nejsou uvedeny v kap B (nejsou tedy hlavním předmětem ochrany), jsou: Arnica montana, Dactylorhiza fuchsii, Dactylorhiza majalis, Empetrum nigrum, Epilobium palustre, Oxycoccus palustris, Parnassia palustris, Pedicularis sylvatica, Potentilla palustris, Salix rosmarinifolia, Salix repens, Scorzonera humilis, Tephroseris crispa, Thesium alpinum, Trifolium spadiceum, Trollius altissimus, Utricularia australis, Valeriana dioica a Veronica scutellata. Pestrá mozaika biotopů na lokalitě je ideální především pro výskyt bezobratlých živočichů, a to nejen motýlů: Euphydryas aurinia (v poslední době jen několik hnízd housenek, populace na hranici velikosti umožňující dlouhodobější přežívání), Colias palaeno, Boloria aquilonaris aj., ale i střevlíků Carabus menetriesi (v ČR se vyskytuje pouze na Šumavě, v Novohradských a Krušných horách a ve Slavkovském lese, kde jsou aktuálně známy pouze 2 lokality jeho výskytu) a Philorhizus crucifer (druh udávaný spíše ze stepních formací nížin a pahorkatin žijící v území v suchých smilkových trávnících). Z dalších významnějších druhů bezobratlých byly zjištěny ploštice (Lamproplax piceus vazba na porosty rašeliníku, Coranus subapterus vřesoviště), pestřenky (A. superbiens, Arctophila bombiformis vazba na čertkus luční), mandelinky (Altica oleracea breddini vřesoviště, Asiorestia nigritula, Chaetocnema sahlbergi porosty ostřic), nosatci (Ellescus bipunctatus vrbové porosty) a pavouk Micaria dives aj. Podrobněji viz Doležal (2006) a Hradská (2011). Z obojživelníků byl zjištěn výskyt ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana krátkonohého (Rana lessonae) a čolka obecného (Triturus vulgaris), jejichž výskyt je v území vázán na rybníček v západní části území, který však v některých letech zcela vysychá, a proto jsou pravděpodobně zdejší populace obojživelníků poměrně málo početné. Z významných druhů ptáků byl opakovaně zjištěn výskyt chřástala polního (Crex crex). 6

7 Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ohrožený popis biotopu druhu kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) několik desítek čtverečních metrů, kde je však rel. hojná přechodová rašeliniště až vrchoviště ve V části území prha arnika* několik stovek rostlin, vitalita ohrožený smilkové louky (Arnica montana) dobrá* prstnatec Fuchsův* několik rostlin, vitalita dobrá* ohrožený přechodová rašeliniště až slatiniště (Dactylorhiza fuchsii) ve V části území prstnatec májový několik desítek rostlin, vitalita ohrožený slatinné a mokřadní louky (Dactylorhiza majalis ssp. velice dobrá* majalis) šicha černá vitalita dobrá* silně ohrožený přechodová rašeliniště až (Empetrum nigrum) vrchoviště ve V části území vachta trojlistá vitalita výborná* ohrožený slatinné a mokřadní louky (Menyanthes trifoliata) zdrojovka potoční vitalita dobrá* silně ohrožený prameniště (Montia hallii) klikva bahenní vitalita výborná* ohrožený rašelinné biotopy (Oxycoccus palustris) tolije bahenní několik rostlin, vitalita slabší* ohrožený slatinné louky až přechodová (Parnassia palustris) rašeliniště v Z polovině území všivec lesní mnoho desítek až stovky silně ohrožený vlhké smilkové louky, vřesoviště, (Pedicularis sylvatica) jedinců přechodová rašeliniště a slatiniště v Z polovině území vrba plazivá několik větších keřů, vitalita ohrožený především slatiniště a střídavě (Salix repens) dobrá* mokré louky upolín nejvyšší stovky rostlin, vitalita dobrá* ohrožený mokřadní louky při J okraji území, (Trollius altissimus) v mozaice s vrbovými křovinami a střevlík Menetriesův (Carabus menetriesi) hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia) žluťásek borůvkový (Colias palaeno) skálovka (Micaria dives) chřástal polní (Crex crex) bekasina otavní (Galliango gallinago) křepelka polní (Coturnix coturnix) čáp černý (Ciconia nigra) pěnice vlašská (Sylvia nisoria) strnad luční (Miliaria calandra) ťuhýk obecný (Lanius collurio) lejsek šedý (Muscicapa striata) nálety početnost není známa, kriticky ohrožený otevřenější rašelinné plochy pravděpodobně malá populace několik hnízd housenek, *** střídavě mokré louky a navazující klesající trend mozaika rozličných biotopů v r a 2009 pozorováno silně ohrožený především slatiniště a rašeliniště několik jedinců, včetně samic s velkou pokryvností živné rostliny kladoucích vajíčka vlochyně bahenní vzácně (nelezen 1 ex.) ohrožený**** přechodová rašeliniště pravidelně min. 1 hnízdní pár silně ohrožený nekosené mokřadní louky 1 hnízdící pár, pravděpodobně ne každoročně silně ohrožený mokřadní louky v Z části PR 1 hnízdící pár, pravděpodobně silně ohrožený louky v Z části PR, příp. v OP ne každoročně občasně 1 lovící ex., nehnízdící silně ohrožený Dlouhá stoka, mokřadní louky v PR pravděp. 1 pár silně ohrožený mozaika luk v Z části PR a skupiny náletových křovin pravděp. 1 pár kriticky ohrožený mozaika luk v Z části PR a skupiny náletových křovin pravděp. 1 pár ohrožený mozaika luk v Z části PR a skupiny náletových křovin pravděp. 1 pár ohrožený mozaika luk v Z části PR a skupiny náletových křovin 7

8 čolek obecný (Triturus vulgaris) ropucha obecná (Bufo bufo) skokan krátkonohý (Rana lessonae) užovka obojková (Natrix natrix) desítky dospělců silně ohrožený rybníček několik dospělců ohrožený rybníček několik dospělců silně ohrožený rybníček několik dospělců ohrožený celá plocha PR * Podrobněji (i s odhady početnosti populací a lokalizací výskytu) viz Tájek (2007a). ** Vzhledem k charakteru růstu a výskytu druhu nelze odhadnout počet jedinců. *** Hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia) patří mezi druhy z přílohy II směrnice 92/43/EHS o stanovištích. V současné době není zvláště chráněným druhem ve smyslu 48 zákona č. 114/1992 Sb. podle přílohy č. III vyhlášky č. 395/1992 Sb. **** Druh z území uvádí Hradská (2011), ohrožení dle Farkač et al. (2005) Z dalších ZCHD ptáků byly v území zjištěny: moták pilich a včelojed lesní. V PR však nehnízdí a jejich pozorování na lokalitě není z pohledu ochrany PR významný. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Od 15. stol., kdy započal rozmach těžby cínu a blízkého města Čistá, lze předpokládat nelesní charakter lokality. Sohledem na výskyt reliktních druhů živočichů lze předpokládat omezený podíl lesa v území dnešní přírodní rezervace i před příchodem člověka. Mapy vojenského mapování z 18. a 19. stol. dokládají nelesní charakter lokality i celého okolí. a) ochrana přírody Území je od r součástí CHKO Slavkovský les a nachází se převážně ve II. zóně odstupňované ochrany přírody (celé cca 4/5 území, východní část), západní část území pak leží ve III. a IV. zóně. Území je od roku 2005 součástí EVL U bukru, přírodní rezervace byl v území vyhlášena v roce Od roku 2012 je území součástí mokřadů chráněných mezinárodní Ramsarskou úmluvou (lokalita Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa). Plány týkající se odvodnění území (v 80. letech) nebyly díky úsilí pracovníků Správy CHKO realizovány. První aktivní ochranářské zásahy (redukce náletů, kosení) jsou v území realizovány až po vyhlášení lokality za přírodní rezervaci (r. 2007). b) lesní hospodářství Ačkoliv se většina území navrhované PR nachází na lesní půdě, lesní hospodaření se dodnes dotýká v podstatě pouze okrajových částí lokality; silně podmáčené plochy, které jsou těžištěm výskytu přírodovědně nejcennějších společenstev, jsou dodnes v podstatě zcela bezlesé. Výjimkou jsou ojedinělé či skupinové nálety smrku ztepilého, skupinky vrb a rovněž výsadby olší ve východní části území. Lesní hospodaření tak zásadně ovlivňuje hlavně okrajové části území (do území zasahuje několik porostů s dominancí smrku). c) myslivost Výkon myslivosti se území významně nedotýká. Za zmínku stojí poměrně vysoké stavy vysoké zvěře, které způsobují určitou disturbanci půdního povrchu mokřadních luk; vliv zvířat na nelesní vegetaci lze však považovat spíše za kladný (pastva, vysoký podíl na udržování bezlesí okus náletových dřevin). V území se nachází několik starších posedů a jeden liz se solí. d) rekreace a sport Rekreační a sportovní aktivity se území v podstatě vůbec nedotýkají. Díky své poloze je lokalita málo známá a v podstatě nenavštěvovaná. 8

9 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Lesní hospodářský plán pro LHC Kladská schválen na období od do Tento plán péče je přípravou pro jeho obměnu na další decennium. Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., publikovaný ve sbírce zákonů český národní seznam evropsky významných lokalit (EVL). Nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb. území je součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (Chráněná oblast přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, č. 214) a mokřadu mezinárodního významu Ramsar: Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa (RS14), který byl na seznam mokřadů mezinárodního významu připsán v roce (ČR je smluvní stranou Ramsarské úmluvy od roku 1990 sdělení MZV č. 396/1990 Sb). 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Karlovarská vrchovina Lesní hospodářský celek / zařizovací Kladská obvod Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 26,8007 ha Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Lesy ČR, s. p. Hradec Králové, lesní závod Kladská Nižší organizační jednotka Polesí Krásno Přírodní lesní oblast Karlovarská vrchovina Lesní hospodářský celek / zařizovací Obec Rovná obvod Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 1,1221 ha Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast:karlovarská vrchovina Soubor lesních typů (SLT) Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT* Výměra (ha)** Podíl (%) 6K Kyselá smrková bučina SM 25 (20-40), BK 45 (45-65), JD 20 0,8542 3,67 (10-30), BO 5 (+-5), BŘ 5 (+-5), JŘ + 6P Kyselá smrková jedlina SM 20 (10-55), JD 50 (40-65), BO 8 5, ,37 (0-15), BK 20 (5-20), BŘ 1 (+), OS 1 (0-2) 6Q Chudá smrková jedlina SM 20 (10-55), JD 50 (40-65), BO 8 0,0097 0,04 (0-15), BK 20 (5-20), BŘ 1 (+), OS 1 (0-2) 7G Podmáčená jedlová smrčina SM 75 (75-93), JD 13 (5-15), BO 5 11, ,68 (0-5), BŘ 5 (1-5), JŘ 2 (+-2) 7R Kyselá rašelinná smrčina SM 90 (90-96), JD +, BO 2 (0-5), 0,1661 0,71 BŘ 5 (1-5), JŘ 3 (1-3) 7T Podmáčená chudá jedlová SM 75 (75-93), JD 13 (5-15), BO 5 4, ,16 smrčina (0-5), BŘ 5 (1-5), JŘ 2 (+-2) 8R Vrchovištní smrčina SM 90 (80-100), BŘ 10 (+-10), kleč 0 0,5491 2,36 (0-3), OLŠ 0 (+) Celkem 23, % * vyjádřeno v %, rozmezí přirozené dřevinné skladby podle Anonymus 1997 * * výměry vyměřeny z typologické mapy; Bezlesí č. 502 tvoří 5,4594 ha, tedy 19,01 % z celkové výměry PUPFL. 9

10 Porovnání přirozené a současné skladby lesa Porovnání přirozené a současné skladby lesa nelze v současné době uskutečnit, jelikož lesní hospodářské knihy v žádném z lesních porostů nezohledňují plochu bezlesí. Jelikož ve většině porostů v území plocha bezlesí jednoznačně převažuje nad plošným zastoupením lesa, nemá smysl vypočítávat z dostupných podkladů současné zastoupení jednotlivých dřevin v území. Obecně lze říci, že v území je výrazná absence jedle bělokoré (většinu území podle typologické mapy by měly tvořit smrkové jedliny a jedlové smrčiny), v sušších okrajových částech také chybí buk. Lesy s mozaikovitým charakterem věkových tříd (např. porosty 137 B 6/3, 137 C 7/6/3) jsou v území druhově poměrně různorodé, většinou s příznivým podílem listnáčů, především vrb, bříz, osik apod., proto byly tyto porosty převážně hodnoceny jako lesy přírodě blízké. Příloha T2: Tabulka Popis lesních porostů Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Na území PR se nacházejí 2 drobné částečně zazemněné staré rybníčky bez parcelního čísla (promrzající a v sušších létech vysychající, bez rybí obsádky) Základní údaje o útvarech neživé přírody Ve střední části rezervace se nacházejí dva staré kamenné snosy, které jsou vhodným úkrytem pro plazy. Snosy mj. dokládají zemědělské využívání území v minulosti. Východní okraj PR je tvořen tokem Dlouhé stoky, významného vodního díla ze 16. stol., které sloužilo k dopravě dřeva a vody do starých dolů v Horním Slavkově Základní údaje o zemědělské půdě Zemědělská půda na území PR je v Katastru nemovitostí vedena jako trvalý travní porost (0,6026 ha). Tyto plochy nejsou (s výjimkou pracovní plochy č. 14) zemědělsky využívány a zcela zde převládají zájmy ochrany přírody (plocha je kosena v pásech za účelem podpory populace hnědáska chrastavcového). Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha T1 - mapa dílčích ploch a objektů příloha M3 10

11 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Vyhlášení rezervace v roce 2007 nepředcházela žádná předchozí ochranářská péče o území. Zpracování návrhu plánu péče a vyhlášení MZCHÚ bylo (s ohledem na specifika předmětu ochrany a jeho přítomnosti na lesních pozemcích) prvním nezbytným krokem k aktivní péči o lokalitu. Všechna nezbytná opatření navržená v předchozím plánu péče (Tájek 2007b) byla v odpovídajícím období ( ) dodržena: 1. Došlo k vyřezání olší a smrkových náletů v botanicky nejcennější částech východní poloviny území (137 C 2). Opatření je nezbytné nejen k zachování cenných nelesních rašelinných společenstev, ale i k udržení populací vzácných druhů bezobratlých, především nedávno nalezeného kriticky ohroženého střevlíka Ménetriesova. Vyřezávání náletů proběhlo v několika etapách, olše na většině plochy opakovaně zmlazovaly, a proto byl zásah několikrát opakován. V současnosti velká část olší již nezmlazuje (vyhnívání pařezů), přesto bude nutné ve vyřezávání výmladků pokračovat, ideálně v kombinaci s aplikací herbicidu na řeznou plochu výmladků. Nálety smrků byly významně zredukovány, ponechány byly pouze ojedinělé stromky zvyšující estetickou hodnotu území. S ohledem na vysoký přísun smrkových semen z okolních lesních porostů bude nutné během platnosti tohoto plánu péče v některých částech území vyřezání náletů zopakovat (pravděpodobně 2 3 zásahy během 10 let). 2. Nálety (břízy, vrby, smrky) byly mírně zredukovány i v lučních částech v západní polovině území, část jich však byla ponechána v souladu s doporučeními vyplývajícími z inventarizačních průzkumů bezobratlých. 3. Západní část území byla ručně kosena v pásech (v souladu s nároky jednoho z hlavních předmětů ochrany hnědáska chrastavcového) vodpovídajícím ročním období (červen), případně v některých letech v pozdějším termínu s vynecháním míst se živnou rostlinou čertkusem lučním. Pokosená biomasa byla z lokality odvážena. Vopatření bude zapotřebí pokračovat i v dalším decenniu. Opatření je dobře patrné i na leteckých snímcích. Při východním okraji území v kontaktu s Dlouhou stokou se sporadicky vyskytuje invazní vlčí bob mnoholistý, který byl doposud odstraňován (vytrháván) při kontrolních návštěvách MZCHÚ. V případě expanze druhu do lokality bude nezbytné přistoupit k jeho systematičtější redukci. Výskyt invazního bolševníku velkokvětého nebyl v území zaznamenán. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize PR byla vyhlášena k ochraně vzácných rostlinných společenstev, významnému výskytu vzácných motýlů (hnědáska chrastavcového a žluťáska borůvkového) a nově byl v území nalezen velmi vzácný brouk kriticky ohrožený střevlík Menetriesův. Všechny tyto předměty ochrany mají podobné nároky na hospodaření na lokalitě, jejímž cílem by mělo být zachování vodního režimu, zachování (případně zvětšení) nelesních ploch rašelinných stanovišť, zachování parkovitého charakteru území s roztroušenými skupinkami stromů a keřů, menšími vodními plochami a především mozaikou kosených a nekosených luk. Louky svýskytem čertkusu lučního by měly být (v souvislosti sohrožením populace hnědáska vývoj housenek na čertkusu) koseny vždy v době letu imág, tedy obvykle do 20. června (případně je možná mozaikovitá seč s vynecháním čertkusu). Nejcennějšími jsou společenstva přechodových rašelinišť a slatinišť, které bude vhodné pokosit alespoň 1 za 10 let. Rašelinná stanoviště bude vhodné kosit až ke konci vegetační sezóny vzhledem k tomu, že se zde však čertkus vyskytuje jen ojediněle, je možno tyto plochy kosit i po 20. červnu (navíc zde nebude složité ponechat jednotlivé rostliny čertkusu nepokosené). 11

12 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Detailní rozpis opatření viz příloha T1. a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 31b/32a 6K, 6P, 7G, 7R, 7T, 8R Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa ** SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 6K 6P 6Q 7G 7R 7T 8R SM 25%, BK 45% SM 20% SM 20% SM 75% SM 80% SM 70% SM 85 % JD 20% BK 20%, JD 50%, BŘ 1, OS 1% JD 50%, BK 20%, BŘ +, OS 1% JD 13%, JŘ 2% BŘ 10%, JD 5%, JŘ 3% BŘ 5%, JD 10%, JŘ 5% BŘP 10%, JŘ 2% BO 5%, BŘ 5%, JŘ + BO 8%, JŘ + BO 8%, BO 5%, BŘ 5% BO 2% BO 5%, BŘ 5% JV 3% A) Porostní typ B) Porostní typ C) Porostní typ Kulturní smrčiny s jasnou převahou SM Olšové výsadby (včetně porostů Bezlesé a zanáletované plochy (6P, 7G, 7T, 6K) rašelinné a podmáčené na SLT 6P, 7G, 7T, 8R vedené jako porosty se SM, smrčiny (7R, 8R) + fragmenty s dominancí OL) = především OL, JIV, BŘ, OS (137 A, B, C) rašelinných borů jihovýchodní část porostu 137 zachování bezlesí, udržování C2. řídkého parkovitého charakteru území, pomístní redukce zmlazení smrku a vrb. Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Fyzický věk Nepřetržitá Hospodářský způsob Hospodářský způsob Hospodářský způsob výběrný výběrný výběrný Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Kulturní smrčiny bez významnějších zásahů (pracovní plochy 4, 8, 10, 15, 16, 17, 18, 19). Postupně vnést do porostů druhy přirozené skladby, především BK a JD, v menší míře pak také BŘ (6P2, 7G3), BO (7G3, 6P2), JŘ (7G3, 6V9) aj. Rašelinné a podmáčené smrčiny (nejcennější porosty jsou při severním okraji prac. plochy č. 6) ponechat bez zásahů, nutno však udržet bezlesé enklávy snejcennějšími druhy rostlin. Na těchto enklávách vyřezávat dřevinné nálety. V případě prac. plochy č. 6 je nezbytně nutné zachování nelesních enkláv a v porostech udržovat minimální možné zakmenění a prosvětlení bylinného patra. Místy výrazná redukce a silné prosvětlení důležité kvůli zachování slatiništní a rašelinné vegetace. Část starších olšových výsadeb ponechat bez zásahu (prac. plochy č. 7 a 13). Na bezlesých enklávách v severní části (prac. plocha č. 5) vyřezávat dřevinné nálety. Udržet stávající podíl bezlesí. Část ploch kosit ve víceletých intervalech, po částech, ročně cca 0,5 ha (červen až září). Pracovní plochy č. 2, 3 a 9. 12

13 Způsob obnovy a obnovní postup Jen sanitární výběr. Nevylepšovat výsadby SM. Vnášení JD a BK do porostu (především individuální výsadby). Nevylepšovat výsadby OL. Proředění porostů, zachování a rozšíření bezlesých enkláv a světlin. Neprovádět výsadby. Péče o nálety, nárosty a kultury Chránit výsadby JD, (převážně individuálně - drátěnými válci dostatečné velikosti) a BK. V části porostů se vyskytují nálety OS, BŘ, JŘ apod. a neměly by být při výchovných zásazích eliminovány. Výchova porostů Prosvětlení mlazin, do vzniklých světlejších míst možno vnést JD a BK. Prořezávka SM poškozeného zvěří a houbovými chorobami. Opatření ochrany lesa Chránit sazenice u JD a BK. Provádění nahodilých těžeb Používat šetrného způsobu přibližování, práce provádět především na zamrzlé půdě a sněhu. Redukovat veškeré nálety na bezlesých stanovištích. Zachovat stávající bezlesí a bezlesí vzniklá po redukci části olšových výsadeb. Používat šetrného způsobu přibližování, práce provádět především na zamrzlé půdě a sněhu. Redukovat nálety na bezlesých stanovištích. Zachovat stávající bezlesí. Používat šetrného způsobu přibližování, práce provádět především na zamrzlé půdě a sněhu. Doporučené technologie Kromě nejzápadnějších částí území šetrné prostředky přibližování lanovka, kůň, UKT. UKT za zvýšených bezpečnostních opatřeních vztahujících se k ochraně daného území. Poznámka Dlouhodobý výhled: doplnění chybějících druhů přirozené skladby do stromového patra kulturních porostů, kde v současné době dominuje smrk. Zamezit expanzi lesa na bezlesé plochy, naopak bezlesí mírně rozšířit, např. na úkor lesnicky bezcenných ploch s keřovými formami vrb. Za každou cenu zachovat příznivý stav vodního režimu na lokalitě, nebudovat odvodňovací strouhy apod. ** Vzhledem k tomu že většina SLT je v současné době bezlesím a hlavním cílem ochrany přírody je zde bezlesí udržet, je nutno v tabulce uváděna procenta zastoupení dřevin cílové skladby brát pouze orientačně. Plánem péče není nikterak omezeno nakládání s reprodukčním materiálem dřevin. Plán péče neomezuje vjezd motorových vozidel vlastníků a správců pozemků či vozidel potřebných pro lesnické hospodaření a neovlivňuje povinnosti vlastníka lesa v ochraně lesa ( 32 zákona o lesích). 13

14 b) péče o nelesní pozemky Vzhledem ke značně spletité mozaice různých vegetačních typů nelze pracovní plochy detailněji vylišit (viz příloha č. 6 mapa pracovních ploch). Nevápnitá mechová slatiniště, pcháčové a střídavě vlhké louky Typ managementu kosení vyřezávání náletů Vhodný interval 1 rok 4 roky Minimální interval 5 let 1 za 10 let Pracovní nástroj/hosp. zvíře kosa, křovinořez křovinořez, sekera, pila, motorová pila Kalendář pro management Upřesňující podmínky Na místech s výskytem čertkusu lučního kosit počátkem vegetační sezóny (červen, v době letu dospělců před nakladením vajíček). Sekat mozaikovitě (pásy). Plochy bez čertkusu možno kosit od července do září. Každoročně cca 1,5 ha tak, aby byly v různých letech koseny různé části plochy (pásy). Vynechání ploch s vřesovištní vegetací. v zimních měsících na sněhu nebo zmrzlé půdě Vřesoviště a suché smilkové louky Typ managementu pastva ovcí nebo kosení vyřezávání náletů Vhodný interval 1 za 3 5 let 10 let Minimální interval 8 let 1 za 10 let Pracovní nástroj/hosp. zvíře ovce, kozy; kosa, křovinořez křovinořez, sekera, pila, motorová pila Kalendář pro management červenec srpen nejlépe v zimních měsících na sněhu nebo zmrzlé půdě Upřesňující podmínky Přechodová rašeliniště a slatiniště Typ managementu kosení vyřezávání náletů Vhodný interval 1 rok 10 let Minimální interval 5 let 1 za 10 let Pracovní nástroj/hosp. zvíře kosa, křovinořez křovinořez, sekera, pila, motorová pila Kalendář pro management Upřesňující podmínky červenec srpen, ideálně v nejsušších obdobích (plocha je silně podmáčená) ideálně v nejsušších letních měsících nejlépe v zimních měsících na sněhu nebo zmrzlé půdě Vzhledem k charakteru území (převážně lesní pozemky, ale bez lesních porostů) jsou ostatní zásahy (vyřezávky náletů) na bezlesí uvedeny v kap a). Zásahy na nelesních pozemcích nemusí provádět vlastník pozemků vpřípadě, že vlastník neprojeví zájem uvedené činnosti provést, zajistí si Správa CHKO Slavkovský les prováděcí subjekty sama. V případě nepříznivého vývoje vegetace a populace hnědáska chrastavého bude vhodné přistoupit k vytvoření hrázek na melioračních příkopech po obvodu PR, které by zpomalily odtok vody z území a zvýšily hladinu podzemní vody (jde o p. p. č. 3228, 3020/10, 3020/1 a 3020/6). Pracovní plocha č. 14 je v současnosti součástí půdního bloku obhospodařovaného z agro-envi dotací. Hospodaření na této ploše bude i nadále zajišťováno v rámci agro-envi, které v tomto případě nejsou v rozporu s požadavky předmětů ochrany PR. 14

15 c) péče o rostliny Základní podmínkou existence nejvýznamnějších druhů rostlin je několik následujících opatření: A/ Kosení (platí pro většinu lučních stanovišť, slatiniště a přechodová rašeliniště, frekvence sečí už se pro jednotlivá společenstva liší). V menší míře (u sušších luk a vřesovišť) by byla vhodná pastva ovcí. Většinu ploch postačí kosit jednou za několik let. Při kosení nesmí být poškozeny keříčkové porosty s vlochyní bahenní (Vaccinium uliginosum) a keře vrby plazivé (Salix repens) a vrby rozmarýnolisté (Salix rosmarinifolia). B/ Odstraňování náletů. C/ Udržení stávajícího příznivého stavu vodního režimu na lokalitě; nezasahovat především do pramenišť s výskytem zdrojovky potoční (Montia hallii). V případě ústupu čertkusu lučního (Succisa pratensis) přistoupit ke speciálním opatřením, které by měly zajistit větší počet rostlin na lokalitě tj. narušování půdního drnu, výsevy semen na vhodné plochy apod. Pravidelně monitorovat maloplošné výskyty šichy černé a kyhanky sivolisté a v případě nutnosti zde přistoupit k odstranění vývratů, zlomů apod. d) péče o živočichy A/ hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia) Jedinou potravou housenek hnědáska jsou listy čertkusu, dospělci potřebují dostatek potravních zdrojů (kvetoucích rostlin), závětrná místa atd. Proto je vhodné luční vegetaci svýskytem čertkusu kosit mozaikovitě (menší enklávy nebo v pásech či šachovnicovitě apod.). Louky s výskytem čertkusu by tedy měly být koseny vždy jen zčásti, což v území není problém (značná prostorová členitost). Termín seče je silně ovlivněn průběhem počasí vjednotlivých rocích, obvykle však spadá do období do 20. června. Alternativou je při kosení vynechávat rostliny čertkusu a kosit vegetaci vpozdějším termínu. Omezení seče by se vztahuje v podstatě jen na část luk v západní polovině území, v ostatních částech je plánována jen občasná maloplošná seč a čertkus se zde vyskytuje velmi sporadicky. V určitých ohledech se bude péče o hnědáska chrastavcového shodovat a překrývat i s péčí o rostliny a rostlinná společenstva (především střídavě vlhké louky). Opět je zde na místě zdůraznit nutnost odstraňování náletů a proředění některých výsadeb. B/ žluťásek borůvkový (Colias palaeno) Pro udržení zdejší populace žluťáska borůvkového je nezbytné zachování porostů vlochyně bahenní, které by měly být osluněny ztoho vyplývá nutnost redukce náletů v okolí porostů vlochyně. Důležité je i zachování komunikace populace druhu na Rašeliništi u myslivny s ostatními populacemi ve Slavkovském lese, tj. zachování nelesního charakteru stávajícího průseku pod elektrovodem Čistá Křížky a mozaiky náletových biotopů směrem ke Krásenskému rašeliništi. C/ střevlík Menetriesův (Carabus menetriesi) Tento reliktní druh nevyžaduje speciální péči, nezbytné je však zachování nelesního charakteru stanovišť a vodního režimu na lokalitě. Pestrá mozaika biotopů (rašeliniště, slatiniště, sušší louky, vrbové křoviny, nálety) na lokalitě je ideální i pro ostatní bezobratlé živočichy. Podrobněji viz Doležal (2006). 15

16 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy V jednotlivých porostních skupinách jsou plánovány jen nejnezbytnější zásahy. Porostní skupiny jsou převzaty z dosavadního členění (někdy PR nezahrnuje celý porost). Hlavním úkolem příštích 10 let platnosti tohoto plánu péče je zachování (případně ideálně zvětšení) rozsahu stávajícího bezlesí, které je stejně z pohledu lesního hospodářství nezajímavé (extrémní podmáčení stanovišť). Lesy s převahou smrku (prac. plochy č. 4, 8, 10, 15, 16, 17, 18, 19) je vhodné postupně doplňovat o jedli a buk, z pohledu předmětů ochrany však tato opatření nejsou nezbytná. Podrobně viz T2: tabulka Popis lesních porostů. b) nelesní pozemky Téměř všechny zvláště chráněné a vzácné druhy rostlin i živočichů jsou v území vázány na nelesní stanoviště, jejichž zachování je tedy pro další existenci hlavních předmětů ochrany zcela klíčové. Zachování rozlohy nelesních stanovišť musí být zajištěno vyřezáváním náletových dřevin. Příznivý stav nelesní vegetace musí být zajištěn pravidelnou péčí ve formě kosení a odstraňování biomasy (příp. pastvou). Podrobný výčet plánovaných zásahů viz příloha T1 (tabulka). 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu nelze vytvářet, obnovovat a prohlubovat meliorační příkopy či provádět jiné zásahy vedoucí ke zrychlení odtoku vody z území. Ochranné pásmo není speciálně vymezeno, podle 37 zákona č. 144/1992 Sb. je jím tedy území do 50 m od hranice PR. Probírky v porostu 137 B 6/3 soustředit na drobná bezlesí a jejich okolí jižně od PR, především jižně od bezlesí č Zaměření a vyznačení území v terénu Je k dispozici odpovídající ZPMZ, včetně seznamu souřadnic lomových bodů na obvodu PR, které jsou značeny plastovými mezníky. PR bude vyznačena červenými pruhy na stromech stojících na obvodu a železnými tyčemi (rovněž s červenými pruhy, na několika místech s tabulí Přírodní rezervace a státním znakem). Během platnosti plánu péče bude zapotřebí značení 2 obnovit. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Pro chemickou likvidaci výmladků olší je nutná výjimka ze zákazu ve zvláště chráněných územích ( 34, odst. 1, písm. b) podle 43 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území je obtížně přístupné, není navštěvováno veřejností a není tedy zapotřebí plánovat regulaci jeho využívání. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Území není pro širší veřejnost příliš atraktivní, je však vhodnou lokalitou pro exkurze s odbornějšími skupinami (studenti z přírodovědeckých fakult apod.). Případná instalace infotabulí při okrajích rezervace by mohla vést ke zvýšení návštěvnosti území, která v tomto případě není žádoucí. 16

17 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V roce 2006 bylo v území založeno 15 trvalých monitorovacích ploch (5 5 m) za účelem sledování vývoje vegetace na lokalitě (Tájek 2007a). Během příštích 10 let by měly být plochy znovu osnímkovány a vyhodnocen vývoj společenstev, ideálně stejným monitorovatelem, případně externistou. Zároveň by měl být zpracován celkový botanický inventarizační průzkum a vyhodnocen vývoj významných druhů rostlin a společenstev. Důležitý je každoroční monitoring vývoje populace hnědáska chrastavcového a zohlednění výsledků z tohoto monitoringu při plánování managementů v dalších letech (v současnosti zajišťují pracovníci CHKO Slavkovský les, dříve pracovní skupina kolem M. Konvičky). Důležitý bude také monitoring populace žluťáska borůvkového (ideálně každoročně alespoň 1 2 návštěvy v roce v době letu dospělců) a střevlíka Ménetriesova (ideálně nedestruktivní metodou, stačí 1 sezóna v příštím decenniu). Pro území byl doposud zpracován průzkum flóry a vegetace (Tájek et Bucharová 2004; Tájek 2007a), hmyzu (skupiny Coleoptera, Heteroptera, Diptera Doležal 2006) a pavouků (Hradská 2011). Během platnosti plánu péče by měl být realizován komplexnější inventarizační průzkum denních motýlů a doplněny by měly být rovněž poznatky o složení ornitofauny. Vhodný by byl i průzkum vybraných skupin hmyzu s důrazem na střevlíkovité brouky. 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Výsadba buku a jedle (prac. plochy 8, 10, 16) ,- Inventarizační průzkum motýlů ,- (v případě, že bude prováděn externistou) Botanický inventarizační průzkum a analýza vývoje vegetace ,- (v případě, že bude prováděn externistou) Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ,- Opakované zásahy Pásová ruční seč (cca 1,5 ha ročně), prac. plocha č , ,- Ruční kosení (cca 0,5 ha ročně), prac. plochy č. 2, 3, , ,- Pastva ovcí , ,- Vyřezávání náletů (roztroušeně cca 20 ha) , ,- Obnova hraničního značení (2 během platnosti plánu péče) 2.000, ,- Opakované zásahy celkem (Kč) ,- Náklady celkem (Kč) ,- 17

18 4.2 Použité podklady a zdroje informací Anonymus (1997): Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů. Příloha čas. Lesnická práce. Doležal Z. (2006): Inventarizační průzkum Rašeliniště u myslivny (Coleoptera, Heteroptera, Diptera Syrphidae). Ms., 17 pp. [Depon. in: Správa CHKO Slavkovský les, Mar. Lázně]. Farkač J, Král D. et Škorpík M. (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky Bezobratlí. AOPK ČR, Praha. Hájek M., Obst P., Zýval V. (2003): Rovná Nová Ves, generel místního územního systému ekologické stability. Ms.23 pp. [Depon. in: Správa CHKO Slavkovský les, Mar. Lázně]. Hradská I. (2011): Inventarizační průzkum pavouků (Araneae) v PR Rašeliniště u myslivny a rašeliniště V Borkách. Ms. 15 pp. [Depon. in: Správa CHKO Slavkovský les, Mar. Lázně]. Grulich V. (2012): Red list of vascular plants of the Czech Republic: 3 rd edition. Preslia 84: Konvička M., Jiskra P., Zimmermann K. et Fric Z. (2006): Výzkum a monitoring hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia) v ČR. Zpráva za rok Ms., 14 pp. [Depon. in: Správa CHKO Slavkovský les, Mar. Lázně]. Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 23: Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění In: Hejný S. et Slavík B. (eds.): Květena České republiky Vol. 2, Academia Praha. Tájek P. et Bucharová A. (2004): Rašeliniště u myslivny floristický průzkum. Ms., 4 pp. [Depon. in: Správa CHKO Slavkovský les, Mar. Lázně]. Tájek P. (2007a): Flóra a vegetace připravované přírodní rezervace Rašeliniště u myslivny. Erica 14: Tájek P. (2007b): Plán péče o přírodní rezervaci Rašeliniště u myslivny na období Ms., 16 pp. [Depon. in: Správa CHKO Slavkovský les, Mar. Lázně]. 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CHKO = chráněná krajinná oblast IP = inventarizační průzkum MZCHÚ = maloplošné zvláště chráněné území PR = přírodní rezervace OP = ochranné pásmo PPK = Program péče o krajinu PUPFL = pozemek určený k plnění funkcí lesa TTP = trvalý travní porost ZCHD = zvláště chráněný druh ZCHÚ = zvláště chráněné území 4 Plán péče zpracoval Mgr. Přemysl Tájek, Správa CHKO Slavkovský les, Hlavní 504, Mariánské Lázně. 18

19 5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Plán péče zpracoval Přílohy:

20 6. Přílohy: Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy: Příloha I: Tabulky: Příloha T1 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům a 3.1.2). Příloha T2 Popis dílčích ploch a objektů na lesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům a 3.1.2). Mapy: Příloha M1 Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 Mapa dílčích ploch a objektů (na podkladu katastrální mapy a na podkladu ortofotomapy) Příloha M4 Mapa Stupně přirozenosti lesních porostů na podkladě lesnické mapy obrysové 1 : Příloha M5 Lesnická mapa typologická 1 : Příloha M6 Mapa pracovních ploch na základě lesnické mapy obrysové 1 : Příloha II: Zápisy z projednání plánu péče s vlastníky, nájemci, s orgány veřejné správy, obcemi, kraji a s dalšími dotčenými subjekty Příloha III: Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schvaluje Příloha I T1: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich 1 označení plochy nebo objektu název západní část segmentu č. 1 výměra (ha) stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče 0.5 ha mokřadní louky, zachování populace čertkusu a zvýšení druhové diverzity luk doporučený zásah naléhavost termín provedení ruční kosení v pásech a odstranění pokosené biomasy 1 v době letu dospělců, tj. cca , a pokud později, pak s vynecháváním čertkusů interval provádění 1 za 1 rok Naléhavost: 1 = stupeň zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2 = stupeň zásah vhodný, 3 = stupeň zásah odložitelný. 20

21 označení JPRL 137 B 6/3 Tabulka T2: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich 137 C C 7/6/4 137 D 7/6/4 dílčí ploch a výměra dílčí plochy (0,00 ha) SLT zastoupení SLT (%) 3 6P2 100 březový (537) 6 6P2 100 březový (537) 2 7G3 100 březový (537) 4 7G1 100 smrkový (791) 6 7G1 100 smrkový (791) 7 7G1 100 smrkový (791) 4 6P2 100 smrkový (571) 6 6P2 100 smrkový (571) porostní typ dřeviny zastoupení dřevin (%) SM JIV BR OS SM BR OS OL SM SM JIV BR SM OS BR věk doporučený zásah naléh a-vost Pomístní prosvětlení porostu tak, aby došlo k zachování nelesního charakteru stanovišť s mozaikou rašelinných biotopů. Těžby soustředit do území PR a do OP na světlinu jižně od bezlesí 501. Kosení a odstranění pokosené biomasy na bezlesí (cca 0,5 ha 2 za 10 let). 2. V prac. plochách č. 8, 10 a 16 dosadba buku (příp. jedle a klenu). 65 Pomístní prosvětlení porostu tak, aby došlo k zachování mezernatého charakteru porostu s mozaikou slatinných a rašelinných biotopů. Příp. těžbu porostu soustředit do území PR, tj. jeho jižního okraje (těžit smrk, ponechat část osik, jeřábů a bříz a zajistit tak dostatečný podíl MZD). Kompaktní oka smrkových výsadeb ponechat bez zásahu (bylinné patro často již zcela chybí). Kosení a odstranění pokosené biomasy na bezlesí. 25 Prořezávka, především olší, a to v nejvýchodnější části území u ústí drobného toku do Dlouhé stoky udržet nelesní charakter tak, aby se zde zachovalo cenné bylinné patro rašeliništní a slatiništní vegetace. Kosení a odstranění pokosené biomasy na bezlesí (1 za 2 roky, cca 0,5 ha). 42 Prosvětlení porostu výchovnými zásahy s důrazem na okolí nelesních pramenišť. Těžby v porostu soustředit do území PR. Kosení a odstranění pokosené biomasy na drobných nelesních plochách s koncentrovaným výskytem ZCHD. 65 Prosvětlení porostu. Těžby v porostu soustředit do území PR. Kosení a odstranění pokosené biomasy na bezlesí (cca 0,5 ha za 10 let). SM Prosvětlení porostu soustředit se především na solitérní smrky a menší skupinky. Těžby porostu soustředit do území PR. SM JIV BR SM OS BR Poznám-ka 1 výsadby = naléhavost 3 stupeň přirozenosti 4 > JIV 4 > > OL Bez zásahu, do území tento porost zasahuje pouze okrajově Bez zásahu, do území tento porost zasahuje pouze okrajově P2 100 smrkový (571) SM Bez zásahu, do území tento porost zasahuje pouze okrajově A Bezlesí redukovat náletové dřeviny (především SM). Vyřezávat nálety vrb a smrku expandující do bezlesí. Ponechat soliterní dřeviny, především keřové vrby. Pásové ruční kosení lučních porostů (možno v některých letech nahradit pastvou ovcí). Veškerá potřebná povolení související s pastvou ovcí zajistí Správa CHKO v součinnosti s vlastníkem porostu. * plochy jednotlivých skupin jsou oproti hospodářské knize zmenšeny o úseky ležící mimo zaměřenou hranici PR. Jejich výměra byla odhadnuta z porostní mapy. 21