Konceptualizace světa v knize Genesis

Transkript

1 Konceptualizace světa v knize Genesis Ivan Ryant, /52

2 Osnova Konceptualizace světa v knize Genesis Pozorování první kapitoly Geneze: formální vzorce, refrény a jiné pravidelnosti Hebrejsky snadno a rychle (úvod do jazyka) Archeologie: významové vrstvy v historii překladů a výkladů Rozbor textu, hledání a nalézání pojmů, konceptualizace Odhalení nevědomých předpojatostí Formulace myšlenkových rámců a jejich alternativ (všelijaká paradigmata a metaparadigmata) Ivan Ryant, /52

3 (1) Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. (2) Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami. (3) I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo. (4) A viděl Bůh světlo, že [bylo] dobré; i oddělil Bůh světlo od tmy. (5) A nazval Bůh světlo dnem, a tmu nazval nocí. I byl večer a bylo jitro, den první. (6) Řekl také Bůh: Buď obloha u prostřed vod, a děl vody od vod! (7) I učinil Bůh tu oblohu, a oddělil vody, kteréž jsou pod oblohou, od vod, kteréž jsou nad oblohou. A stalo se tak. (8) I nazval Bůh oblohu nebem. I byl večer a bylo jitro, den druhý. (9) Řekl také Bůh: Shromažďte se vody, [kteréž jsou] pod nebem, v místo jedno, a ukaž se [místo] suché! A stalo se tak. (10) I nazval Bůh [místo] suché zemí, shromáždění pak vod nazval mořem. A viděl Bůh, že [to bylo] dobré. (11) Potom řekl Bůh: Zploď země trávu, [a] bylinu vydávající símě, [a] strom plodný, nesoucí ovoce podlé pokolení svého, v němž by bylo símě jeho na zemi. A stalo se tak. (12) Nebo země vydala trávu, [a] bylinu nesoucí semeno podlé pokolení svého, i strom přinášející ovoce, v němž [bylo] símě jeho, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že to bylo dobré. (13) I byl večer a bylo jitro, den třetí. (14) Opět řekl Bůh: Buďte světla na obloze nebeské, aby oddělovala den od noci, a byla na znamení a [rozměření] časů, dnů a let. (15) A aby svítila na obloze nebeské, a osvěcovala zemi. A stalo se tak. (16) I učinil Bůh dvě světla veliká, světlo větší, aby správu drželo nade dnem, a světlo menší, aby správu drželo nad nocí; [též] i hvězdy. (17) A postavil je Bůh na obloze nebeské, aby osvěcovala zemi; (18) A aby správu držela nade dnem a nocí, a oddělovala světlo od tmy. A viděl Bůh, že [to bylo] dobré. (19) I byl večer a bylo jitro, den čtvrtý. (20) Řekl ještě Bůh: Vydejte vody hmyz duše živé v hojnosti, a ptactvo, [kteréž] by létalo nad zemí pod oblohou nebeskou! (21) I stvořil Bůh velryby veliké a všelijakou duši živou, hýbající se, kteroužto v hojnosti vydaly vody podlé pokolení jejich, a všeliké ptactvo křídla mající, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že [to bylo] dobré. (22) I požehnal jim Bůh, řka: Ploďtež se a množte se, a naplňte vody mořské; též ptactvo ať se rozmnožuje na zemi! (23) I byl večer a bylo jitro, den pátý. (24) Řekl též Bůh: Vydej země duši živou, [jednu každou] podlé pokolení jejího, hovada a zeměplazy, i zvěř zemskou, podlé pokolení jejího. A stalo se tak. (25) I učinil Bůh zvěř zemskou podlé pokolení jejího, též hovada vedlé pokolení jejich, i všeliký zeměplaz podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že [bylo] dobré. (26) Řekl opět Bůh: Učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho, a ať panují nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad hovady, a nade vší zemí, i nad všelikým zeměplazem hýbajícím se na zemi. (27) I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je. (28) A požehnal jim Bůh, a řekl jim Bůh: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi, a podmaňte ji, a panujte nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad všelikým živočichem hýbajícím se na zemi. (29) Řekl ještě Bůh: Aj, dal jsem vám všelikou bylinu, vydávající símě, kteráž [jest] na tváři vší země, a všeliké stromoví, (na němž [jest] ovoce stromu), nesoucí símě; [to] bude vám za pokrm. (30) Všechněm pak živočichům zemským, i všemu ptactvu nebeskému, a všemu tomu, což se hýbe na zemi, v čemž [jest] duše živá, všelikou bylinu zelenou [dal jsem] ku pokrmu. I stalo se tak. (31) A viděl Bůh vše, což učinil, a aj, [bylo] velmi dobré. I byl večer a bylo jitro, den šestý. Ivan Ryant, /52

4 (1) Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. (2) Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami. (3) I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo. (4) A viděl Bůh světlo, že [bylo] dobré; i oddělil Bůh světlo od tmy. (5) A nazval Bůh světlo dnem, a tmu nazval nocí. I byl večer a bylo jitro, den první. (6) Řekl také Bůh: Buď obloha u prostřed vod, a děl vody od vod! (7) I učinil Bůh tu oblohu, a oddělil vody, kteréž jsou pod oblohou, od vod, kteréž jsou nad oblohou. A stalo se tak. (8) I nazval Bůh oblohu nebem. I byl večer a bylo jitro, den druhý. (9) Řekl také Bůh: Shromažďte se vody, [kteréž jsou] pod nebem, v místo jedno, a ukaž se [místo] suché! A stalo se tak. (10) I nazval Bůh [místo] suché zemí, shromáždění pak vod nazval mořem. A viděl Bůh, že [to bylo] dobré. (11) Potom řekl Bůh: Zploď země trávu, [a] bylinu vydávající símě, [a] strom plodný, nesoucí ovoce podlé pokolení svého, v němž by bylo símě jeho na zemi. A stalo se tak. (12) Nebo země vydala trávu, [a] bylinu nesoucí semeno podlé pokolení svého, i strom přinášející ovoce, v němž [bylo] símě jeho, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že to bylo dobré. (13) I byl večer a bylo jitro, den třetí. (14) Opět řekl Bůh: Buďte světla na obloze nebeské, aby oddělovala den od noci, a byla na znamení a [rozměření] časů, dnů a let. (15) A aby svítila na obloze nebeské, a osvěcovala zemi. A stalo se tak. (16) I učinil Bůh dvě světla veliká, světlo větší, aby správu drželo nade dnem, a světlo menší, aby správu drželo nad nocí; [též] i hvězdy. (17) A postavil je Bůh na obloze nebeské, aby osvěcovala zemi; (18) A aby správu držela nade dnem a nocí, a oddělovala světlo od tmy. A viděl Bůh, že [to bylo] dobré. (19) I byl večer a bylo jitro, den čtvrtý. (20) Řekl ještě Bůh: Vydejte vody hmyz duše živé v hojnosti, a ptactvo, [kteréž] by létalo nad zemí pod oblohou nebeskou! (21) I stvořil Bůh velryby veliké a všelijakou duši živou, hýbající se, kteroužto v hojnosti vydaly vody podlé pokolení jejich, a všeliké ptactvo křídla mající, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že [to bylo] dobré. (22) I požehnal jim Bůh, řka: Ploďtež se a množte se, a naplňte vody mořské; též ptactvo ať se rozmnožuje na zemi! (23) I byl večer a bylo jitro, den pátý. (24) Řekl též Bůh: Vydej země duši živou, [jednu každou] podlé pokolení jejího, hovada a zeměplazy, i zvěř zemskou, podlé pokolení jejího. A stalo se tak. (25) I učinil Bůh zvěř zemskou podlé pokolení jejího, též hovada vedlé pokolení jejich, i všeliký zeměplaz podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že [bylo] dobré. (26) Řekl opět Bůh: Učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho, a ať panují nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad hovady, a nade vší zemí, i nad všelikým zeměplazem hýbajícím se na zemi. (27) I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je. (28) A požehnal jim Bůh, a řekl jim Bůh: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi, a podmaňte ji, a panujte nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad všelikým živočichem hýbajícím se na zemi. (29) Řekl ještě Bůh: Aj, dal jsem vám všelikou bylinu, vydávající símě, kteráž [jest] na tváři vší země, a všeliké stromoví, (na němž [jest] ovoce stromu), nesoucí símě; [to] bude vám za pokrm. (30) Všechněm pak živočichům zemským, i všemu ptactvu nebeskému, a všemu tomu, což se hýbe na zemi, v čemž [jest] duše živá, všelikou bylinu zelenou [dal jsem] ku pokrmu. I stalo se tak. (31) A viděl Bůh vše, což učinil, a aj, [bylo] velmi dobré. I byl večer a bylo jitro, den šestý. Ivan Ryant, /52

5 (1) Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. (2) Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami. (3) I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo. (4) A viděl Bůh světlo, že [bylo] dobré; i oddělil Bůh světlo od tmy. (5) A nazval Bůh světlo dnem, a tmu nazval nocí. I byl večer a bylo jitro, den první. (6) Řekl také Bůh: Buď obloha u prostřed vod, a děl vody od vod! (7) I učinil Bůh tu oblohu, a oddělil vody, kteréž jsou pod oblohou, od vod, kteréž jsou nad oblohou. A stalo se tak. (8) I nazval Bůh oblohu nebem. I byl večer a bylo jitro, den druhý. (9) Řekl také Bůh: Shromažďte se vody, [kteréž jsou] pod nebem, v místo jedno, a ukaž se [místo] suché! A stalo se tak. (10) I nazval Bůh [místo] suché zemí, shromáždění pak vod nazval mořem. A viděl Bůh, že [to bylo] dobré. (11) Potom řekl Bůh: Zploď země trávu, [a] bylinu vydávající símě, [a] strom plodný, nesoucí ovoce podlé pokolení svého, v němž by bylo símě jeho na zemi. A stalo se tak. (12) Nebo země vydala trávu, [a] bylinu nesoucí semeno podlé pokolení svého, i strom přinášející ovoce, v němž [bylo] símě jeho, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že to bylo dobré. (13) I byl večer a bylo jitro, den třetí. (14) Opět řekl Bůh: Buďte světla na obloze nebeské, aby oddělovala den od noci, a byla na znamení a [rozměření] časů, dnů a let. (15) A aby svítila na obloze nebeské, a osvěcovala zemi. A stalo se tak. (16) I učinil Bůh dvě světla veliká, světlo větší, aby správu drželo nade dnem, a světlo menší, aby správu drželo nad nocí; [též] i hvězdy. (17) A postavil je Bůh na obloze nebeské, aby osvěcovala zemi; (18) A aby správu držela nade dnem a nocí, a oddělovala světlo od tmy. A viděl Bůh, že [to bylo] dobré. (19) I byl večer a bylo jitro, den čtvrtý. (20) Řekl ještě Bůh: Vydejte vody hmyz duše živé v hojnosti, a ptactvo, [kteréž] by létalo nad zemí pod oblohou nebeskou! (21) I stvořil Bůh velryby veliké a všelijakou duši živou, hýbající se, kteroužto v hojnosti vydaly vody podlé pokolení jejich, a všeliké ptactvo křídla mající, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že [to bylo] dobré. (22) I požehnal jim Bůh, řka: Ploďtež se a množte se, a naplňte vody mořské; též ptactvo ať se rozmnožuje na zemi! (23) I byl večer a bylo jitro, den pátý. (24) Řekl též Bůh: Vydej země duši živou, [jednu každou] podlé pokolení jejího, hovada a zeměplazy, i zvěř zemskou, podlé pokolení jejího. A stalo se tak. (25) I učinil Bůh zvěř zemskou podlé pokolení jejího, též hovada vedlé pokolení jejich, i všeliký zeměplaz podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že [bylo] dobré. (26) Řekl opět Bůh: Učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho, a ať panují nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad hovady, a nade vší zemí, i nad všelikým zeměplazem hýbajícím se na zemi. (27) I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je. (28) A požehnal jim Bůh, a řekl jim Bůh: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi, a podmaňte ji, a panujte nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad všelikým živočichem hýbajícím se na zemi. (29) Řekl ještě Bůh: Aj, dal jsem vám všelikou bylinu, vydávající símě, kteráž [jest] na tváři vší země, a všeliké stromoví, (na němž [jest] ovoce stromu), nesoucí símě; [to] bude vám za pokrm. (30) Všechněm pak živočichům zemským, i všemu ptactvu nebeskému, a všemu tomu, což se hýbe na zemi, v čemž [jest] duše živá, všelikou bylinu zelenou [dal jsem] ku pokrmu. I stalo se tak. (31) A viděl Bůh vše, což učinil, a aj, [bylo] velmi dobré. I byl večer a bylo jitro, den šestý. Ivan Ryant, /52

6 (1) Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. (2) Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami. (3) I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo. (4) A viděl Bůh světlo, že [bylo] dobré; i oddělil Bůh světlo od tmy. (5) A nazval Bůh světlo dnem, a tmu nazval nocí. I byl večer a bylo jitro, den první. (6) Řekl také Bůh: Buď obloha u prostřed vod, a děl vody od vod! (7) I učinil Bůh tu oblohu, a oddělil vody, kteréž jsou pod oblohou, od vod, kteréž jsou nad oblohou. A stalo se tak. (8) I nazval Bůh oblohu nebem. I byl večer a bylo jitro, den druhý. (9) Řekl také Bůh: Shromažďte se vody, [kteréž jsou] pod nebem, v místo jedno, a ukaž se [místo] suché! A stalo se tak. (10) I nazval Bůh [místo] suché zemí, shromáždění pak vod nazval mořem. A viděl Bůh, že [to bylo] dobré. (11) Potom řekl Bůh: Zploď země trávu, [a] bylinu vydávající símě, [a] strom plodný, nesoucí ovoce podlé pokolení svého, v němž by bylo símě jeho na zemi. A stalo se tak. (12) Nebo země vydala trávu, [a] bylinu nesoucí semeno podlé pokolení svého, i strom přinášející ovoce, v němž [bylo] símě jeho, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že to bylo dobré. (13) I byl večer a bylo jitro, den třetí. (14) Opět řekl Bůh: Buďte světla na obloze nebeské, aby oddělovala den od noci, a byla na znamení a [rozměření] časů, dnů a let. (15) A aby svítila na obloze nebeské, a osvěcovala zemi. A stalo se tak. (16) I učinil Bůh dvě světla veliká, světlo větší, aby správu drželo nade dnem, a světlo menší, aby správu drželo nad nocí; [též] i hvězdy. (17) A postavil je Bůh na obloze nebeské, aby osvěcovala zemi; (18) A aby správu držela nade dnem a nocí, a oddělovala světlo od tmy. A viděl Bůh, že [to bylo] dobré. (19) I byl večer a bylo jitro, den čtvrtý. (20) Řekl ještě Bůh: Vydejte vody hmyz duše živé v hojnosti, a ptactvo, [kteréž] by létalo nad zemí pod oblohou nebeskou! (21) I stvořil Bůh velryby veliké a všelijakou duši živou, hýbající se, kteroužto v hojnosti vydaly vody podlé pokolení jejich, a všeliké ptactvo křídla mající, podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že [to bylo] dobré. (22) I požehnal jim Bůh, řka: Ploďtež se a množte se, a naplňte vody mořské; též ptactvo ať se rozmnožuje na zemi! (23) I byl večer a bylo jitro, den pátý. (24) Řekl též Bůh: Vydej země duši živou, [jednu každou] podlé pokolení jejího, hovada a zeměplazy, i zvěř zemskou, podlé pokolení jejího. A stalo se tak. (25) I učinil Bůh zvěř zemskou podlé pokolení jejího, též hovada vedlé pokolení jejich, i všeliký zeměplaz podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že [bylo] dobré. (26) Řekl opět Bůh: Učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho, a ať panují nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad hovady, a nade vší zemí, i nad všelikým zeměplazem hýbajícím se na zemi. (27) I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je. (28) A požehnal jim Bůh, a řekl jim Bůh: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi, a podmaňte ji, a panujte nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad všelikým živočichem hýbajícím se na zemi. (29) Řekl ještě Bůh: Aj, dal jsem vám všelikou bylinu, vydávající símě, kteráž [jest] na tváři vší země, a všeliké stromoví, (na němž [jest] ovoce stromu), nesoucí símě; [to] bude vám za pokrm. (30) Všechněm pak živočichům zemským, i všemu ptactvu nebeskému, a všemu tomu, což se hýbe na zemi, v čemž [jest] duše živá, všelikou bylinu zelenou [dal jsem] ku pokrmu. I stalo se tak. (31) A viděl Bůh vše, což učinil, a aj, [bylo] velmi dobré. I byl večer a bylo jitro, den šestý. Ivan Ryant, /52

7 Archeologie: významové vrstvy knihy Genesis původní hebrejský význam prostředí hellénismu (Septuaginta) křesťanství a vliv stoicismu tomismus humanismus moderní a postmoderní výklad Ivan Ryant, /52

8 Hebrejská abeceda: Konceptualizace světa v knize Genesis א alef ט thét ף פ pé (fé) ב bét (vét) י jod ץ צ cáde ג gimel ך כ kaf (chaf) ק kóv ד dálet ל lámed ר reš ה hé ם מ mém ש šín, sín ו vav ן נ nún ת tau (sau) ז zájin ס sámech ח chét ע ájin Ivan Ryant, /52

9 1. ב ר אש ית ב ר א א ל ה ים א ת ה ש מ י ם ו א ת ה א ר ץ Ivan Ryant, /52

10 ב ר אש ית ב ר א א ל ה ים א ת ה ש מ י ם ו א ת ה א ר ץ Na počátku stvořil Bůh nebesa a zemi. Ivan Ryant, /52

11 Pojmy: (počátek) stvořit Bůh nebesa země Konceptualizace světa v knize Genesis počátek pojmového systému (patří do jazyka popisu) první skutek, možnost se mění ve skutečnost jaký je na počátku? věčnost (Hospodin je král věčnosti) výchozí stav fyzikálního světa Ivan Ryant, /52

12 Konceptuální model 1. věty: Ivan Ryant, /52

13 2. ו ה א ר ץ, ה י ת ה ת הו ו ב הו, ו ח ש ך ע ל-פ נ י ת הו ם ו רו ח א ל ה ים, מ ר ח פ ת ע ל-פ נ י ה מ י ם Ivan Ryant, /52

14 ו ה א ר ץ, ה י ת ה ת הו ו ב הו, ו ח ש ך ע ל-פ נ י ת הו ם ו רו ח א ל ה ים, מ ר ח פ ת ע ל-פ נ י ה מ י ם Země pak byla pustá a prázdná a temnota byla nad propastnou tůní a duch Boží se vznášel nad vodami. Ivan Ryant, /52

15 ת הו ו ב הו Archeologie významových vrstev původní hebrejský význam prostředí hellénismu (Septuaginta) křesťanství a vliv stoicismu tomismus humanismus moderní a postmoderní výklad Ivan Ryant, /52

16 Původní význam stvoření z ničeho (kdežto chaos je zmatené něco ) Septuaginta (-3. až -1. stol.) άόρατος καί άκατασκεύαστος (neviditelná a neudělaná) řecká představa tvoření jako tvarování beztvaré látky (χάος) Tomismus (13. stol.) aristotelská metafyzika Humanismus nesličná a pustá (Kralická bible, 1613) Ivan Ryant, /52

17 Poznámky o Septuagintě: po -285 Legenda: král Ptolemaios II. Filadelfos chtěl překlad tóry pro Alexandrijskou knihovnu 72 židovských učenců hebraismy, např. Gen 1.4: διεχώρισεν ό θεός άνά μέσον του φωτός καί άνά μέσον του σκότους významové posuny (ר ק יע ) στερέωμα (יהוה צבאות) κύριος παντοκράτωρ Ivan Ryant, /52

18 Poznámky k řeckému mýtu o vzniku světa: Ἡσίοδος: Θεογονια ητοι μεν πρωτιστα Χαος γενετ, αυταρ επειτα Γαι ευρυστερνος ἐκ Χάεος δ Ἔρεβός τε μέλαινά τε Νὺξ ἐγένοντο: Νυκτὸς δ αὖτ Αἰθήρ τε καὶ Ἡμέρη ἐξεγένοντο Ivan Ryant, /52

19 Moderní a postmoderní výklad Martin Buber a Franz Rosenzweig: Irrsal und Wirrsal rčení tohu-wabohu v němčině (nepořádek) představa primordiálního chaosu jako entropie (vliv termodynamiky) syntéza pojmů chaos a nicota v kybernetice a informatice (Norbert Wiener) Ivan Ryant, /52

20 Nicota (Karel Hynek Mácha, Máj): Tam všecko jedno, žádný díl vše bez konce tam není chvíl, nemine noc, nevstane den, tam času neubývá. Tam žádný žádný žádný cíl bez konce dál bez konce jen se na mne věčnost dívá. Tam prázdno pouhé nade mnou, a kolem mne i pode mnou pouhé tam prázdno zívá. Bez konce ticho žádný hlas bez konce místo noc i čas to smrtelný je mysle sen, toť, co se nic nazývá. Vymezení nicoty Mácha negativně Genesis přímo, přirozeně, tj. bez použití dosud nedefinovaných pojmů Ivan Ryant, /52

21 Pokus o konstrukci množinového univerza 1. princip množiny, jinak nic 2. {} - prázdná množina (něco) 3. {{}} - první jednoprvková množina 4. { {}, {{}} } a {{{}}} 5. 1 čtyřprvková, 4 tříprvkové, 5 dvouprvkových a 2 jednoprvkové množiny 6. atd. relace, svazy, grupy, algebry, čísla, obrazce, jazyky, automaty Ivan Ryant, /52

22 Nové pojmy: Konceptualizace světa v knize Genesis (být) pustá a prázdná temnota propastná tůň duch Boží vody vznášet se patří do jazyka popisu nicota tma bez světla (světlo je věc) nemá dno, břehy, hladinu výchozí stav pojmu Bůh beztvarost Bůh je v nebesích, ne na zemi (sedí jako pták na hnízdě) Ivan Ryant, /52

23 Konceptuální model 2. věty: Ivan Ryant, /52

24 3. ו י אמ ר א ל ה ים, י ה י או ר; ו י ה י-או ר Ivan Ryant, /52

25 ו י אמ ר א ל ה ים, י ה י או ר; ו י ה י-או ר I řekl Bůh: Buď světlo ; a bylo světlo. Ivan Ryant, /52

26 Nové pojmy: (říci) světlo Konceptualizace světa v knize Genesis patří do jazyka popisu; Bůh tvoří slovem vymezováním pojmů je to spíš pojem jasu, Αἰθήρ (přírodní úkaz ani smyslový vjem to zatím být nemůže) Ivan Ryant, /52

27 Konceptuální model 3. věty: Ivan Ryant, /52

28 4. ו י ר א א ל ה ים א ת-ה או ר, כ י-טו ב; ו י ב ד ל א ל ה ים, ב ין ה או ר ו ב ין ה ח ש ך Ivan Ryant, /52

29 ו י ר א א ל ה ים א ת-ה או ר, כ י-טו ב; ו י ב ד ל א ל ה ים, ב ין ה או ר ו ב ין ה ח ש ך I viděl Bůh světlo, že je dobré; i oddělil Bůh světlo od tmy. Ivan Ryant, /52

30 Nové pojmy: Konceptualizace světa v knize Genesis (vidět) dobrý oddělit patří do jazyka popisu možnost etického hodnocení zde jen zavedení nového pojmu rozlišení souvisí s informací Ivan Ryant, /52

31 Konceptuální model 4. věty: Ivan Ryant, /52

32 5. ו י ק ר א א ל ה ים ל או ר יו ם, ו ל ח ש ך ק ר א ל י ל ה ו י ה י-ע ר ב ו י ה י-ב ק ר, יו ם א ח ד Ivan Ryant, /52

33 ו י ק ר א א ל ה ים ל או ר יו ם, ו ל ח ש ך ק ר א ל י ל ה ו י ה י-ע ר ב ו י ה י-ב ק ר, יו ם א ח ד I nazval B. světlo dnem a tmu nazval nocí. A byl večer, a bylo jitro, den první. Ivan Ryant, /52

34 Nové pojmy: Konceptualizace světa v knize Genesis (nazvat) den, noc, večer, jitro den první patří do jazyka popisu; pojmenovat znamená ovládnout proměnlivost, princip změny; pravidelné střídání dne a noci rozbíhá se tok času Ivan Ryant, /52

35 Konceptuální model 5. věty: Ivan Ryant, /52

36 6. ו י אמ ר א ל ה ים, י ה י ר ק יע ב תו ך ה מ י ם, ו יה י מ ב ד יל, ב ין מ י ם ל מ י ם Ivan Ryant, /52

37 ו י אמ ר א ל ה ים, י ה י ר ק יע ב תו ך ה מ י ם, ו יה י מ ב ד יל, ב ין מ י ם ל מ י ם I řekl Bůh: Buď klenba uprostřed vod a odděluj vody od vod. Ivan Ryant, /52

38 Nový pojem: Konceptualizace světa v knize Genesis klenba rozprostraněnost a také napětí (tenze), potenciál (např. gravitace) Ivan Ryant, /52

39 7. ו י ע ש א ל ה ים, א ת-ה ר ק יע, ו י ב ד ל ב ין ה מ י ם א ש ר מ ת ח ת ל ר ק יע, ו ב ין ה מ י ם א ש ר מ ע ל ל ר ק יע ; ו י ה י-כ ן Ivan Ryant, /52

40 ו י ע ש א ל ה ים, א ת-ה ר ק יע, ו י ב ד ל ב ין ה מ י ם א ש ר מ ת ח ת ל ר ק יע, ו ב ין ה מ י ם א ש ר מ ע ל ל ר ק יע ; ו י ה י-כ ן Učinil Bůh klenbu a oddělil vody, které byly pod klenbou od vod, které byly nad klenbou. A stalo se tak. Ivan Ryant, /52

41 Nové pojmy: Konceptualizace světa v knize Genesis pod klenbou nad klenbou dole (definuje prostor) nahoře (definuje prostor) Teď jsou definovány základní fyzikální veličiny od nynějška můžeme uvažovat o fyzikálním světě, se kterým máme každodenní zkušenost Ivan Ryant, /52

42 Konceptuální model 7. věty: Ivan Ryant, /52

43 8. ו י ק ר א א ל ה ים ל ר ק יע, ש מ י ם; ו י ה י-ע ר ב ו י ה י-ב ק ר, יו ם ש נ י Ivan Ryant, /52

44 ו י ק ר א א ל ה ים ל ר ק יע, ש מ י ם; ו י ה י-ע ר ב ו י ה י-ב ק ר, יו ם ש נ י I nazval Bůh klenbu nebesy; a byl večer a bylo jitro, den druhý. Ivan Ryant, /52

45 Konceptuální model 8. věty: Ivan Ryant, /52

46 Postup stvoření, postupná konceptualizace: 1. den: metafyzika 2. den: fyzikální svět 3. den: moře souš a rostliny 4. den: Slunce, Měsíc, hvězdy 5. den: mořští tvorové a obludy, létavci 6. den: pozemští tvorové a člověk 7. den: Sedmého dne Bůh své dílo dokončil a přestal je konat. Požehnal a posvětil sedmý den. (ale to už je druhá kapitola) Ivan Ryant, /52

47 Nevědomé předpojatosti budujeme pojmový systém z nicoty? ztotožňujeme nicotu s primordiálním chaosem? ztotožňujeme tvoření s tvarováním beztvaré látky? je přirozený svět dobrý sám o sobě? máme se vždy ptát, zda to, co děláme, je dobré? neměli bychom se ptát také na pravdivost či krásu? zavádíme pojmy duálně? rozlišujeme? je realita virtuální, anebo skutečná? totožnost věcí závisí na vymezení pojmů Ivan Ryant, /52

48 Paradigmata (myšlenkové rámce) Uvědomělá předpojatost se stane paradigmatem pravidla (např. modus ponens) principy (např. úplná indukce) axiomy (např. jsou množiny ) Můžeme vymýšlet alternativní paradigmata, ale Ivan Ryant, /52

49 Paradigmata (myšlenkové rámce) Můžeme vymýšlet alternativní paradigmata, ale pouhá bezespornost zřejmě nestačí, měli bychom se také ptát K čemu je to dobré? A je to vůbec dobré? (to je metaparadigma) Ivan Ryant, /52

50 Poděkování Děkuji za nezištné konzultace a cenné připomínky panu Davidu Peterovi, pražskému rabínovi panu doc. Josefu Hřebíkovi, Th.D. z KTF UK panu doc. MUDr. Zdeňkovi Susovi, CSc., komturovi řádu sv. Lazara Jeruzalémského, kazateli Českobratrské církve evangelické panu Filipu Susovi, Th.D., faráři ČCE v Liberci Ivan Ryant, /52

51 Literatura: Konceptualizace světa v knize Genesis Bible Gateway, A Hebrew English Bible. According to the Masoretic Text and the JPS 1917 Edition. Mechon Mamre (2005), Ἡσίοδος: Θεογονια, %3Atext%3A %3Acard%3D104 Bible Kralická, The Official King James Bible Online, Guizzardi, G.: Ontological Foundations for Structural Conceptual Models. CTIT Telematica Instituut, Enschede (2005) Aristotle: Metaphysics, Ivan Ryant, /52

52 Konec Ivan Ryant, /52