Fyzika v každodenním životě Tomáš Tyc
|
|
- Zuzana Veselá
- před 2 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Fyzika v každodenním životě Tomáš Tyc Mnoho lidí má s fyzikou špatné zkušenosti, připadá jim jako jakási nudná a nezáživná věda bez vztahu k běžnému životu. Někdy za to může špatný učitel, který nikdy neudělal žádný pokus, jindy špatné porozumění fyzikálním principům. Ve skutečnosti je ale fyzika velmi zajímavá a vzrušující a dotýká se našeho každodenního života víc, než si mnohdy myslíme. V tomto textu se o tom můžeme přesvědčit na několika příkladech. Proč duní koktejl? Když jsem byl malý, maminka nám doma často připravovala výborné ovocné koktejly. Do mixéru dala černý rybíz, kousky banánu nebo jiné ovoce, zalila mlékem a přidala trochu medu nebo cukru. Pak stačilo krátké mixování a měli jsme krásný hladký a pěnivý koktejl. Jednou jsem hrnek koktejlu blíže zkoumal a všiml jsem si zajímavého zvuku, který se ozval při poklepu na dno. Bylo to jakési zvláštní, docela hluboké zadunění. To mě zaujalo a zkusil jsem totéž s vodou, ale tentokrát se neozvalo zadunění, ale spíše jakési cinknutí. A prázdný hrnek také nijak zvlášť neduněl. Celkově bylo patrné, že zvuk vydávaný hrnkem s koktejlem je mnohem hlubší než zvuk hrnku s vodou nebo se vzduchem. Vysvětlení zvláštního dunění koktejlu není obtížné. Mixováním se do koktejlu dostane spousta bublin různých velikostí. Tyto bubliny se pak musí skrz hustý koktejl prodírat na hladinu, což jim, zvláště těm menším, může dlouho trvat, nebo dokonce zůstanou zcela uvězněny (protože koktejl ani není v pravém smyslu kapalina i např. v medu, tedy značně viskózní kapalině, by po dostatečně dlouhé době vyplavaly všechny bubliny na povrch, což u koktejlu neplatí). Takže důležitý rozdíl mezi hrnkem vody a hrnkem koktejlu je v tom, že v prvním případě nejsou přítomny vzduchové bubliny, kdežto ve druhém ano. Je to logické když něco duní, tak je to většinou duté. A koktejl je skutečně tak trochu dutý, protože obsahuje malé dutinky bublinky vzduchu! Tím však ještě není vysvětleno, jak přesně onen dunivý zvuk vzniká a proč jsou pro jeho vznik bublinky tak důležité. Zkusme o tom uvažovat. Jistě to bude souviset s tím, že vzduch je mnohem (asi krát) stlačitelnější než voda. Protože koktejl jisté množství vzduchu obsahuje, je mnohem snažší jej poněkud stlačit než stlačit vodu, tj. ke zmenšení jeho objemu např. o jednu tisícinu stačí mnohem menší tlak než u čisté vody. Koktejl tedy může pružit v hrnku mnohem lépe než voda a poklepáním na dno se tedy snáze rozkmitá a vytvoří zvuk. Podle této úvahy by ovšem měl dobře dunět i prázdný hrnek, ve kterém je samotný vzduch, protože vzduch je ještě mnohem snáze stlačitelný než koktejl. Jak se ale snadno přesvědčíme, prázdný hrnek zdaleka neduní tak dobře jako koktejl, takže se zdá, že stlačitelnost možná není jediná veličina, která je pro dunění důležitá. Pro vznik zvuku je důležité, aby vznikly mechanické kmity tekutiny v hrnku, které se pak přenesou do vzduchu a tím se šíří dál. Uvažujme, jak ke vzniku takových kmitů dojde. Když tekutinu trochu stlačíme např. poklepáním na dno, má snahu se zase vrátit zpět, začne se tedy rozpínat. Setrvačností toto rozpínání pokračuje ještě chvíli potom, co už tekutina zase nabyla původního objemu. Tím vznikne v tekutině podtlak, následkem čehož se začne zase smršťovat atd., a tímto způsobem vznikne kmitavý pohyb. Je to situace velmi podobná závaží na pružině pružina nám zde reprezentuje pružnost tekutiny, zatímco hmotnost závaží souvisí
2 s hmotností tekutiny v hrnku, tedy s její hustotou. Je známo, že závaží bude kmitat tím pomaleji, čím je pružina měkčí a čím je závaží těžší. Dá se to vyjádřit rovnicí f = 1 2π kde f je frekvence kmitání, k je tuhost pružiny a m je hmotnost závaží. Pomyslná pružina u koktejlu je dost měkká a závaží dost těžké (viz obrázek a), takže kmitání bude velmi pomalé slyšíme dunění. U samotné vody je sice závaží ještě o něco těžší než u koktejlu, ale pružina je nesmírně tuhá(viz obrázek b) výsledkem jsou velmi rychlé kmity (cinknutí). A u vzduchu je sice pružina velmi měkká, ale závaží je nesrovnatelně lehčí než u koktejlu (viz obrázek c), takže výsledkem budou opět rychlé kmity. Koktejl tedy v sobě spojuje dvě vlastnosti vhodné pro dunění relativně dobrou stlačitelnost (díky přítomnosti bublin) a současně relativně velkou hustotu (díky značnému množství vody, kterou obsahuje). Samotná voda a samotný vzduch mají vždy jen jednu z uvedených vlastností, takže neduní. k m Uvedené kvalitativní vysvětlení lze popsat i kvantitativně. Nejlépe k tomu poslouží fyzikální veličina, která souvisí s frekvencí dunění, ale nezávisí na tvaru a velikosti hrnku rychlost zvuku v dané tekutině. Čím bude rychlost nižší, tím hlubší bude vydávaný tón a naopak. Jestliže budeme pro jednoduchost považovat koktejl za homogenní směs vody a vzduchu, lze odvodit vzorec pro rychlost zvuku ve směsi. Ukazuje se, že nejmenší rychlost nastává pro poměr voda:vzduch přibližně 1:1 a činí asi 24 m/s. To je výrazně méně než rychlost vzduchu ve vzduchu (340 m/s) i ve vodě (1440 m/s). Rychlost zvuku ve směsi je ale výrazně snížena oproti 340 m/s ještě pro objemové koncentace vzduchu ve směsi kolem 1/300 a pro koncentaci 1/100 je rychlost stále jen asi 100 m/s. Proč šustí sáček? Jistě vás už někdy napadla otázka, proč šustí mikrotenový sáček nebo alobal, když se ho dotýkáme nebo jej nějak deformujeme. Jakým způsobem vzniká tento zvláštní zvuk? K pochopení tohoto jevu nám pomůže obyčejné víčko od kojenecké výživy. Jestliže pomalu zatlačíme prstem na jeho vydutou část, ozve se najednou lupnutí či cvaknutí. Původní poloha víčka se totiž pod vlivem tlaku prstu změnila na nestabilní a víčko přeskočilo do nové, stabilní polohy, při níž je vyduté na druhou stranu, než bylo původně. Je to schematicky
3 znázorněno na obrázku. Takovýto přeskok je velmi rychlý, protože víčko má poměrně malou hmotnost a síly v něm působící jsou relativně velké. Rychlý přeskok pak vyvolá chvění vzduchu, které vnímáme jako ostré lupnutí nebo cvaknutí víčka. Model, který vysvětluje cvakání víčka od kojenecké výživy. Kulička představuje polohu víčka a může se pohybovat po dráze znázorněné křivkou. Než začneme na víčko tlačit prstem, má jen jednu rovnovážnou polohu (a). Při určitém tlaku se však vytvoří další rovnovážná poloha (b) a při ještě větším tlaku přestane být původní poloha stabilní, takže víčko je nuceno přeskočit do polohy nové (c). Tento přeskok se odehraje velmi rychle a navenek se to projeví jako cvaknutí. Nyní se vraťme k mikrotenovému sáčku. Prohlédneme-li si jej zblízka, zjistíme, že jeho povrch má složitý tvar je složen z velkého množství víceméně rovných malých plošek oddělených ohyby. Když sáček začneme deformovat, stane se s některou ploškou přesně totéž, co s víčkem od kojenecké výživy. Její poloha přestane být stabilní, ploška přeskočí do nové rovnovážné polohy a to se projeví slabým, sotva slyšitelným lupnutím. Nejlépe je to vidět při velmi pomalé deformaci kousku alobalu tehdy jasně vidíme jednotlivé přeskoky a slyšíme jimi způsobená lupnutí. Pokud sáček nebo alobal deformujeme rychle, přeskakují popsaným způsobem stovky nebo tisíce plošek rychle po sobě. Sérii mnoha lupnutí pak vnímáme jako šustění. Protože lupnutí nepřicházejí v pravidelných časových intervalech, ale náhodně, nevydává sáček žádný hudební tón, ale jen nepravidelný šum. Dá se říci, že v tomto šumu je obsaženo mnoho různých frekvencí. U alobalu si můžeme všimnout ještě jedné zajímavé věci: pokud je hodně nerovný (toho docílíme např. tak, že alobal po zmačkání rozbalíme, ale nevyhlazujeme), skoro vůbec nešustí. Pokud je ale velice rovný a hladký (toho docílíme vyhlazením nehtem), šustí velice dobře. U velmi pomačkaného alobalu totiž dojde jen zřídka k přeskoku, protože úhly mezi ploškami jsou velké a není snadné změnit rovnovážnou polohu plošky. Naproti tomu u vyhlazeného alobalu se polohy mění snadno a lupnutí se za daný čas ozve mnohem více. Zvuk při vaření vody Proč při vaření vody v konvici na sporáku nebo v rychlovarné konvici vzniká zvláštní zvuk? A jak to, že sílící hučení, které oznamuje brzký bod varu, najednou téměř utichne, jakmile voda skutečně začne vřít? Vysvětlení tohoto zajímavého zvuku je následující: při ohřívání vody na plameni se zahřívá nejprve kovové dno konvice (nebo topná spirála) a teprve od něj samotná voda. Jde tedy o ohřev značně nerovnoměrný voda v těsné blízkosti dna má již po několika sekundách od postavení konvice na plamen téměř teplotu varu, zatímco voda ve větší vzdálenosti je mnohem chladnější. Následkem toho dochází k intenzivnímu promíchávání (tzv. konvekci), při které lehčí horká voda stoupá nahoru a na její místo se dostává voda chladnější. Horká vrstvička u dna se také ochlazuje od zbylé vody obyčejným vedením tepla a žádný zvuk se tedy zatím neozývá. Když se ale voda v celé konvici postupně zahřeje na vyšší teplotu (kolem 60 stupňů Celsia), nestačí již dostatečně ochlazovat vrstvičku vody, která je v kontaktu s horkým dnem
4 konvice, a voda v této vrstvičce začne vřít. Vznikají bublinky páry, které se prudce zvětšují, a pokud by v celé konvici měla voda již teplotu varu, stoupaly by až na hladinu. Protože je ale voda v konvici stále ještě výrazně chladnější než 100 stupňů Celsia, bublinka páry se po krátkém stoupání dostane do chladnější vody. Zde ovšem dojde k jejímu ochlazení a následné prudké kondenzaci páry, čímž se bublinka pohltí a zmizí. To vyvolá rychlý pohyb okolní vody do místa zmizelé bublinky a vzniká zvuk (připomínající jakési cvaknutí), který se přenáší dále do vody a okolního vzduchu. A protože ke vzniku a kolapsu bublinek dochází v okolí celého dna, je vzniklý nepravidelný zvuk dosti silný a slyšíme jej jako známé hučení nebo šumění. Situace se ale opět změní, když už voda v celém objemu dosáhne teploty varu. V té chvíli bublinky páry vznikající na dně a stoupající vhůru nejsou ničím ochlazovány, nezanikají tedy a nejsou proto zdrojem zvuku. Zvuk proto v této fázi paradoxně poněkud utichne, což nám může být znamením, že voda je už dost horká a můžeme si třeba zalít čaj. Jak udržíme rovnováhu na kole? Skoro každý se jistě někdy podivil nad tím, jak je vůbec možné jet na jízdním kole. Vždyť se kolo při jízdě dotýká podložky jen na dvou místech, a to přece nemůže stačit k udržení rovnováhy! A skutečně, zkuste nespadnout z kola, když přitom nepojedete. Po malé chvíli balancování se svalíte na jednu nebo druhou stranu. Jak to tedy, že pokud na kole jedeme, nespadneme? Je to snad tím, že dva body, kterými se kolo dotýká země, již stačí k udržení rovnováhy? To jsou zajímavé otázky, jejich řešení není obtížné. K hlubšímu porozumění nám nejlépe pomůže experiment, v tomto případě tedy přímo jízda na kole. Jestliže cyklista jede po rovné silnici zpočátku v rovnováze (tj. nikam nepadá), je jeho rovnováha díky pouhým dvěma bodům dotyku se zemí nestabilní podobně jako kdyby vůbec nejel. To znamená, že malá výchylka z rovnovážné polohy dá vzniknout síle (přesněji silovému momentu), který bude výchylku čím dál víc zvětšovat. Ja to podobná situace, jako když položíme kuličku na vrchol větší koule po krátké chvíli sjede dolů. U cyklisty může vyvolat výchylku z rovnováhy během jízdy spousta vlivů, ať už se jedná o závany větru, nerovnosti silnice nebo pohyby samotného cyklisty při šlapání. Pokud by se tedy cyklista nesnažil takové výchylky nijak kompenzovat, po krátké chvíli by spadl. V tomto tedy není žádný rozdíl mezi jedoucím a stojícím cyklistou. Rozdíl je ale v tom, že jedoucí cyklista má možnost pád vyrovnat, zatímco stojící nikoliv. Vysvětleme si jak. Zkusme si nejprve představit cyklistu, který jede po rovné cestě a je v rovnováze, a vtom náhle pootočí řídítka doleva. Co se asi stane? Při pootočení řídítek se přední kolo začne pohybovat doleva, zatímco cyklista pokračuje setrvačností v původním směru. Kolo tak pod ním vlastně uhne na levou stranu, rovnovážná poloha se změní na značně nerovnovážnou a cyklista spadne na stranu opačnou, tedy doprava. Vidíme tedy, že pootočením řídítek je možné jízdu v rovnováze přeměnit v pád do strany. Dá se očekávat, že popsaný efekt je možné využít naopak k vyrovnání pádu a k obnovení rovnováhy, kterou, jak jsme si řekli, cyklista snadno ztratí. Představme si tedy, že cyklista začne padat například na levou stranu. Pak stačí, aby pootočil řídítka poněkud doleva. Jak jsme viděli, při jízdě v rovnováze by takové pootočení řídítky vedlo k pádu doprava. Jestliže ale cyklista už padá doleva, dojde spíše k vykompenzování jeho pádu a znovuobnovení rovnováhy. Samozřejmě je ale třeba pootočit s řídítky citlivě a o správný úhel, protože jinak by mohlo dojít buď k pádu doprava (při příliš velkém pootočení) nebo by zůstalo u pádu doleva (při příliš malém pootočení). Problém nastane, jestliže pády z nějakého důvodu není možné kompenzovat, například když kolo
5 nejede a stojí na místě pak rovnováhu neudržíme. Podobně pokud kolo vjede do tramvajové koleje, není možné řídítky pootočit a posunout tak přední kolo do strany. Pak téměř určitě spadneme (mám s tím několik osobních zkušeností). Dobrá rada tedy zní vyhýbejte se kolejím za každou cenu a přejíždějte je pod co největším úhlem, jinak si natlučete nos! Dá se tedy říci, že jízda na kole je neustálou sérií drobných (nedokončených) pádů na jednu nebo na druhou stranu a jejich vyrovnávání. Můžeme se o tom přesvědčit třeba tak, že budeme pozorovat, jak se řídítka při jízdě neustále nepravidelně pohybují sem a tam, nebo také prohlédnutím stopy, kterou za sebou nechává kolo po projetí kaluží. Stopa není ani zdaleka rovná, ale nepravidelně se klikatí. Kdyby k pádům nedocházelo, byla by stopa přímá. Je zajímavé, že jízdě na kole je třeba se naučit a člověk, který ještě nikdy nejel, nebude zpočátku schopen ujet ani pět metrů. Chce to určitý cvik, než se naučí rozpoznávat ztrátu rovnováhy a nutnost jejího kompenzování řídítky i to, jak silně je třeba řídítky pootočit. Jízda na kole je tak vlastně složitý psychomotorický proces, při kterém mozek musí vyhodnocovat signály z centra rovnováhy, z tlakových senzorů atd. a na jejich základě vydat pokyn rukám ke vhodnému pootočení řídítky. Za zmínku ještě stojí másledující věc: představme si, že jedeme na kole a potřebujeme náhle změnit směr jízdy, tj. zatočit, třeba proto, že jsme na poslední chvíli spatřili překážku (např. sloup), které je třeba se vyhnout. Co uděláme? Pokud bychom hned otočili řídítka na tu stranu, ze které chceme překážku objet (řekněme nalevo), setrvačností by se tělo pohybovalo dál v původním směru a do překážky by narazilo. Abychom tedy mohli dobře zatočit, je třeba se i s kolem nejprve naklonit na levou stranu a teprve potom vybrat zatáčku. Jak se ale máme naklonit, když je málo času a my jedeme rovně? Odpověď je jednoduchá: pootočme řídítka na chviličku na pravou stranu. Jak jsme viděli, způsobí to pád na levou stranu, který právě potřebujeme! Pak už můžeme řídítky otočit doleva, čímž pád zastavíme, vykroužíme zatáčku a vyhneme se překážce. Tohoto způsobu zahájení zatáčky využívají motocyklisté při závodech, kde se střídají rovinky se zatáčkami. Těsně před zatáčkou závodník pootočí řídítka na opačnou stranu, než kam jde zatáčka. To mu dá správný náklon do zatáčky, protože motocykl po ním trošku uhne, a náklon pak jezdec využije k pěknému vykroužení zatáčky. Někdy se říká, že za stabilitu jízdy na kole může tzv. setrvačníkový efekt kola. Roztočené kolo má totiž tendenci držet si směr své osy a změně směru osy se brání docela velkými silami. Proto by se zdálo, že člověk nespadne z kola prostě proto, že se kola brání změně polohy ze svislé (při rovné jízdě) na šikmou (při pádu). Ve skutečnosti ale setrvačníkový efekt sám nestačí na stabilizaci jízdy a jeho vliv je při jízdě na kole zanedbatelný. Můžeme se o tom přesvědčit vjetím do již zmiňované tramvajové koleje, kdy setrvačníkový efekt není ovlivněn, ale přitom rovnováhu nejsme schopni udžet. Balancování Život nám někdy připraví situace, kdy musíme řešit ztrátu rovnováhy. Představme si, že stojíme na rovné ploše a z nějakého důvodu se nakloníme příliš dopředu, takže ztratíme rovnováhu. Z fyzikálního hlediska jde o to, že naše těžiště se posune do takové polohy, kdy už neleží nad spojnicí našich nohou 1, ale mimo ni. Tím nás gravitace, která působí v těžišti, začne shazovat, a pokud nic nepodnikneme, spadneme. Jak lze takový začínající pád zastavit? Jedna možnost je posunout jednu nohu dopředu, takže se těžiště opět ocitne nad spojnicí nohou. To funguje spolehlivě, problém ale nastane, pokud už není kam udělat krok jako třeba na kraji útesu nebo při nahýbání se nad pultem se zajímavým zbožím. Ani v takové 1 spojnice, o které je řeč, se správně nazývá konvexní obal; jde o množinu bodů ležících na úsečkách, jejichž krajní body leží v místech dotyku nohou a země
6 situaci ale nemusí být vše ztraceno. Jestliže totiž rychle zakroužéme rukama dopředu (tj. při kroužení jdou ruce horem dopředu a spodem dozadu), můžeme počínající pád zastavit. Podobně při snaze o vyrovnání pádu dozadu nás zachrání přesně opačný pohyb kroužení rukama dozadu. Většinou ale ani není třeba opisovat rukama několik kruhů, stačí půlkruh nebo rukama prostě prudce mávnout v příslušném směru. Je velmi důležité, kterým směrem máváme zkuste mávnout opačným a poletíte k zemi ještě rychleji než předtím. Jak je ale možné, že takovéto mávání rukama pomůže zastavit pád? Abychom to pochopili, musíme uvažovat, co se při pohybu děje s rukama a se zbytkem těla. Jestliže chceme ruce roztočit, musíme na ně působit určitou silou. (Protože jde o kruhový pohyb, který chceme rukám udělit, a ne o posuvný, mluví fyzikové spíše o momentu síly než o síle, ale princip zůstává stejný.) Jeden ze základních zákonů mechaniky, třetí Newtonův zákon, říká, že každá akce vyvolává stejně velkou reakci opačného směru. Jestliže tedy trup působí na ruce, aby je roztočil dopředu, působí i ruce na trup, a to přesně opačně. Ruce tedy náš trup roztáčejí směrem dozadu. Ale to je přesně to, co potřebujeme, jestliže padáme dopředu! Pád dopředu je vlastně jakési otáčení kolem chodidel a každá síla, která působí proti tomuto otáčení, tedy pád zpomalí anebo dokonce zastaví, bude-li dost velká. A právě síla, kterou naše ruce působí na zbytek těla, má tento charakter a může tedy náš pád zastavit. Tohoto jevu využívá provazochodec, který si při procházce po laně nese s sebou dlouhou tyč. Nemá ji rozhodně na ozdobu, ale velice mu pomáhá při udržování rovnováhy. Když totiž provazochodec cítí, že začíná padat na jednu stranu (pro konkrétnost opět řekněme, že doleva), zatočí tyčí právě v tomto směru. Podle zákona akce a reakce pak zatočí i tyč artistou, ale ve směru opačném, tedy právě v tom, kterým to potřebuje, aby zastavil svůj pád. Povrchové napětí kolem nás Málokdo si uvědomuje, kolik věcí, situací a jevů kolem nás je spojeno s povrchovým napětím. Setkáváme se s ním doslova na každém kroku a ve většině případů je nám velmi užitečné. A nejen nám: třeba pro vodoměrky, potápníky a kachny, kteří využívají povrchové napětí takřka pro svoji existenci, by se život velmi změnil, nebýt této zajímavé vlastnosti vody i většiny jiných látek. Původ povrchového napětí Představme si skenici plnou vody. Voda je složena z molekul, které jsou hustě nahloučeny vedle sebe. Za normálních okolností na sebe sousední molekuly nepůsobí příliš velkými silami. Pokud však vodu stlačíme (například tak, že uzavřeme sklenici pístem a budeme na něj tlačit), přiblíží se molekuly nepatrně blíže k sobě, než jsou od sebe běžně vzdáleny, a následkem toho se začnou silně odpuzovat. To je také důvod pro velmi malou stlačitelnost vody. Ale platí to i naopak: jestliže se budeme snažit dvě sousední molekuly od sebe vzdálit, vznikne mezi nimi přitažlivá síla, která se bude snažit vzdalování zabránit. A právě s touto silou souvisí povrchové napětí. Představme si kulovou vodní kapku. Co se stane, jestliže začneme kapku zdeformovat třeba ji protahovat do tvaru dlouhého tenkého válce? Je zřejmé, že vzdálenosti mezi jednotlivými molekulami se v takovém případě začnou zvětšovat. Tím nemyslím vzdálenost mezi libovolnými dvěma molekulami, ale spíše jakousi střední vzdálenost, zprůměrovanou přes všechny dvojice molekul. Během procesu deformování kapky je tedy nutné molekuly od sebe vzdálit. A to je spojeno s nutností vynaložit určitou energii, vykonat jistou práci, protože musíme překonávat přitažlivé síly mezi molekulami (nezapomeňme, že síly mohou být přitažlivé i odpudivé; ale v případě, že molekuly vzdálíme z jejich vzájemného těsného sousedsví, jsou síly vždy přitažlivé). Není příliš těžké ukázat, že
7 vynaložená práce je přímo úměrná zvětšení povrchu kapky během její deformace. To není triviální poznatek uvědomme si, co znamená: během deformace kapky od sebe vzdalujeme obrovské množství dvojic molekul, pro každou dvojici konáme určitou práci, ale celková práce je úměrná jen přírůstku povrchu, zatímco na tvaru vůbec nezáleží. Z těchto úvah je vidět, že s každým kapalinovým tělesem je spojena určitá energie, přímo úměrná povrchu tělesa. Tato energie se nazývá povrchová a platí pro ni E = σ S Důsledkem uvedených skutečností je, že molekuly se vždy snaží být v co nejtěsnějším uspořádání a zaujmout co nejmenší plochu. Rozhraní mezi vodou a vzduchem se tedy snaží být co nejmenší, jakoby se stáhnout. Vypadá to pak podobně, jako kdyby byl povrch vody pokryt jakousi pružnou napjatou membránou. Odtud také pochází název povrchové napětí. Projevy povrchového napětí A k čemu všemu je povrchové napětí užitečné? Ke spoustě věcí. Tak například ten, kdo nosí kontaktní čočky, vděčí povrchovému napětí za to, že mu nevypadnou z očí. Po aplikaci kontaktní čočky se mezi ní a oční rohovkou vytvoří díky přirozené sekreci oka vrstvička slz. Pokud by se čočka od oka poněkud vzdálila, zvětšil by se povrch rozhraní slzy vzduch, protože by se zvětšila tlošťka slzami vyplněné mezery mezi čočkou a rohovkou. Takovéto zvětšení povrchu je ale nevýhodné z hlediska povrchového napětí, protože je spojeno s nárůstem potenciální energie molekul v slzách. Výsledkem je síla, která drží čočku v oku. Zajímavá je situace, kdy člověk s kontaktní čočkou ponoří otevřené oči do vody. Kdo to zkoušel, jistě ví, že v takové chvíli už čočka v oku nedrží a lze ji celkem snadno ztratit. Že by tedy povrchové napětí pod vodou nefungovalo? Naopak, samozřejmě funguje dál, ale se zaplavením oka vodou zmizel povrch mezi slzou a vzduchem. A kde není povrch, tam se povrchové napětí neuplatní, a čočka v oku pod vodou proto nedrží. Je zajímavé, že i třeba svíčka nebo lampa na vonný olej by nemohly hořet bez povrchového napětí. Jen díky němu je totiž do hořícího konce knotu nasáván další parafín nebo olej. Když odhoří část roztaveného parafínu v horním konci knotu, rozhraní mezi parafínem a vzduchem v pórech knotu se musí prohnout dovnitř mezi vlákna knotu. To způsobí zvětšení plochy rozhraní a vlivem povrchového napětí se vytvoří podtlak v této části knotu. Výsledkem je nasátí dalšího parafínu ze spodních částí knotu. Tak je zaručen dostatečný přísuna paliva do míst, kde se z knotu odpařuje a hoří. Povrchové napětí také umožňuje vodním ptákům, jako jsou kachny, husy nebo labutě, plavat. Vrstvička oleje na jejich pírkách totiž odpuzuje vodu a ta pírka nemůže smočit. Mezi pírky tak zůstává mnoho vzduchu, který pomáhá kachnu nadnášet. Co ale znamená, když řekneme, že vrstvička oleje odpuzuje vodu nebo že voda pírka nesmočí? Tato tvrzení mají opět co do činění s povrchovým napětím. Toto napětí totiž existuje nejen mezi vodou (nebo jinou kapalinou) a vzduchem, ale i mezi pevnou látkou (třeba kovem či sklem) a kapalinou a rovněž mezi pevnou látkou a vzduchem. To, jestli kapalina smočí danou pevnou látku smáčí nebo ne, pak záleží na vzájemných poměrech těchto povrchových napětí. Zhruba řečeno platí, že pokud je povrchové napětí mezi kapalinou a pevnou látkou velké, kapalina tuto látku nesmočí. Povrchové napětí totiž bude bránit vytvoření rozhraní kapalina pevná látka. Taková situace nastává například u rtuti a skla nebo u vody a zmíněného mastného kachního peří. Podobně jako kachny, i vodoměrky mohou plovat na vodě díky povrchovému napětí. Nesmáčivé chloupky na jejich nohou totiž neumožní vodě prostoupit až k nohám, takže se vodní hladina pod tlakem nohou prohne. Prohnutá hladina má pak větší plochu, než by měla
8 hladina rovná, a tomu se snaží zabránit povrchové napětí, které pak nese vodoměrku na hladině. Brouk potápník si zase díky povrchovému napětí může nést s sebou pod vodu zásobu vzduchu k dýchání. Na rozdíl od potápěčů, kteří se vláčejí s těžkými tlakovými lahvemi, mu stačí vrstvička vodoodpudivé látky na konci zadečku. Povrchové napětí mezi touto vrstvičkou a vodou je mnohem větší než to mezi vodou a vzduchem, takže voda se brání dostat do kontaktu s vrstvičkou. Kolem části zadečku tak zůstává vzduch, který poslouží broučkovi k dýchání pod vodou. I vodoodpudivé membrány, jako např. známý GoreTex ke své funkci využívá povrchové napětí. Snahou je, aby membránou mohla procházet vodní pára, ale nikoli kapalná voda, takže třeba boty s GoreTexem jsou prodyšné, ale neteče do nich. Membrána je vyrobena z materiálu nesmáčivého vodou a obsahuje velké množství mikroskopických otvorů. Plyny, jako třeba vodní pára, pronikají těmito otvory bez problémů, ale voda to má obtížnější. Aby totiž kapka vody prošla maličkým otvorem, musela by se velice ztenčit až na průměr otvoru. Tím by ale vrostl její povrch, čemuž zabrání povrchové napětí kapka je takto uvězněna na jedné straně membrány. Existují i vodní pavouci, kteří si do husté sítě utkané pod vodou nanosí zásobu vzduchu, takže pak mohou ve svém příbytku přebývat delší dobu. To, že jim vzduchová bublina drží v síti, která obsahuje mnoho mezer, je možné díky podobnému principu, jaký jsme právě popsali u GoreTexu. Protože je ale pavoučí síťka mokrá, má problém jí proniknout naopak vzduch, a proto pavoučkovi neuteče. Z podobného důvodu zůstává vzduch uvězněný v čajovém sáčku, jestliže sáček vložíme do hrnku a přelijeme vroucí vodou. Lepší je nejprve nalít vodu do hrnku a teprve potom pomalu do vody nořit sáček, aby z něj vzduch stihl unikat póry, které se ještě nenamočily. Pak sáček neplave na hladině, ale je celý ponořený a čaj se může lépe vyluhovat. Na závěr zmíníme již bez vysvětlení několik dalších jevů souvisejících s povrchovým napětím. Tak například v mýdlové bublině, kterou dítě vyfoukne do vzduchu, je tlak větší než je tlak okolního vzduchu. To má pak za následek zvuk při prasknutí bubliny, který je sice slabý, ale zblízka dobře slyšitelný. Podobný přetlak je v bublinkách například v minerálce. Smrtelně nebezpečný jev je embólie, kdy vzduchová bublina doslova ucpe tepénky v některém místě krevního oběhu a zamezí tak zásobování nějaké tkáně nebo orgánu. Mohlo by se zdát zvláštní, že vzduch, který je mnohem řidší než krev, by mohl tepnu ucpat. Je to ale pochopitelné, jestliže víme o povrchovém napětí, a důvod je podobný, jako jsme popsali u vzduchu uvěsněném v čajovém sáčku. S povrchovým napětím souvisí také to, že vodní kapky při dešti drží pohromadě a nerozpráší se na menší kapičky. Zajímavé je, že dešťové kapky jsou téměř přesné koule a vůbec nemají známý kapkovitý tvar, který se kreslí na obrázcích v dětských knížkách. Koule má totiž ze všech těles s daným objemem nejmenší povrch. Povrchové napětí se rovněž využívá k zaoblení okraje sklenic při jejich výrobě. Po vyfouknutí se totiž odřízne z vršku sklenice část, která byla připojena ke sklářské píšťale, čímž vnikne ostrý okraj. Pak stačí okraj zahřát a povrchové napětí jej samo zaoblí, nebo dokonce na okraji vytvoří zesílený okraj, který je patrný u mnoha sklenic. Pokusy s povrchovým napětím Existuje několik zajímavých pokusů, které můžeme vyzkoušet v domácích podmínkách a které nám ukážou fascinující vlastnosti povrchového napětí. Tři z nich vám nyní předkládáme. Při lití mléka z krabice, zvláště když nožem odřízneme jen malý kousek rožku krabice, můžeme pozorovat velmi zajímavé tvary proudící kapaliny. Nejlépe je to vidět, když
9 krabici navíc stlačíme a vytvoříme tak v ní přetlak. To, že se mléko nerozstřikuje na všechny strany, ale proud drží pohromadě, nebo se dokonce poněkud rozbíhavý proud opět sbíhá, je opět způsobeno povrchovým napětím. K nejzajímavějším pokusům patří nošení vody v sítku. Připravíme si kulové sítko na sypaný čaj složené ze dvou polovin, které se spolu pružinou přiklapávají, a hrnek se studenou vodou. Sítko by nemělo mít příliš velký průměr (ideální je do 4 cm) a je dobré, když pomocí něj už byl několikrát vařen čaj. Sítko pomalu ponoříme do hrnku, až se celé naplní vodou. Pak je pomalu za rukojeť zvedáme, dokud se celé nevynoří z vody. Máme-li štěstí, voda při tomto úkonu ze sítka nevyteče, ale zůstane uvnitř. Je to téměř neuvěřitelné. To, že je voda v sítku, poznáme podle jeho větší váhy nebo tak, že s ním klepneme, načež voda vyteče. Také optické vlastnosti sítka plného vody jsou jiné než prázdného, dá se jím dokonce zobrazit jasný předmět (slunce, okno) podobně jako čočkou. Vysvětlení tohoto jevu je následující: aby mohla voda vytéci v nějakém místě ze sítka (nejspíše v nejnižším bodě), musel by se do sítka někde jinde dostat vzduch (nejspíše nahoře). Tomu ale brání povrchové napětí podobným způsobem, jaký jsme popsali v případě pavoučí sítě. Aby vzduch pronikl do sítka, muselo by se rozhraní voda-vzduch prohnout a tím se zvětšit, ale tomu povrchové napětí brání. Výsledkem je voda uvězněná v sítku. Jiný pěkný jev je plování těles těžších než voda. Nejlépe se k tomu hodí dnes již neplatné deseti- nebo dvacetihaléře, ale dobře poslouží i hliníkový padesátník. Jestliže jej opatrně položíme na vodní hladinu, nepotopí se, ale bude plavat. (Nejlepší je nabrat minci na nalomené dřívko od nanuka a to ponořit do vody tak, aby mince zůstávala vodorovná, dokud se mince neodpoutá od dřívka.) Síla, která minci drží na hladině, působí po jejím okraji od prohnuté vodní hladiny, o které jsme si řekli, že se chová jako pružná napjatá membrána. Zajímavé je pozorovat, jak se chovají dvě plovoucí mince, které se ocitnou na hladině blízko sebe. Zřetelně se přitahují, což se dá vysvětlit několika vzájemně ekvivalentními způsoby. Jestliže jsou mince blízko sebe, je celkový povrch hladiny poněkud menší, než když jsou daleko. Povrchové napětí tedy mince pudí k sobě, aby byla hladina co nejmenší. Dá se také říci, že jedna mince prohne vodní hladinu ve svém okolí a druhá mince má tendenci do této prohlubně sklouznout, protože je těžší než voda a chce se tedy dostat co nejníže. Naproti tomu mince se odpuzuje od dřívka, které plove na hladině vedle ní. Dvě dřívka se k sobě přitahují podobně jako mince a stejně se chovají i bublinky plovoucí na hladině. Můžeme to pozorovat na pěně v šálku kávy, kdy se spousta malých bublinek drží těsně u sebe a navíc mají tendenci hromadit se na okraji šálku, kde je hladina poněkud zvednutá jak jinak než díky povrchovému napětí
1 Původ povrchového napětí
Zajímavá fyzika Tomáš Tyc, 2013 Povrchové napětí Mnoho věcí, situací a jevů kolem nás je spojeno s povrchovým napětím. Setkáváme se s ním téměř na každém kroku a mnohdy je nám velmi užitečné. A nejen nám:
nové (c). Tento přeskok se odehraje velmi rychle a navenek se to projeví jako cvaknutí.
Zajímavá fyzika Tomáš Tyc, 2011 1 Šustění sáčku Zajímavé zvuky kolem nás Jistě vás už někdy napadla otázka, proč šustí mikrotenový sáček nebo alobal, když se ho dotýkáme nebo jej nějak deformujeme. Jakým
FYZIKA. Newtonovy zákony. 7. ročník
FYZIKA Newtonovy zákony 7. ročník říjen 2013 Autor: Mgr. Dana Kaprálová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443 Projekt
KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda
KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vlastnosti molekul kapalin V neustálém pohybu Ve stejných vzdálenostech, nejsou ale vázány Působí na sebe silami: odpudivé x přitažlivé Vlastnosti kapalin
Mechanické vlastnosti kapalin a plynů. opakování
Mechanické vlastnosti kapalin a plynů opakování 1 Jakým směrem se šíří tlak? 2 Chlapci si zhotovili model hydraulického lisu podle obrázku. Na písty ručních stříkaček působí stejnou silou. Který chlapec
Paprsky světla létají úžasnou rychlostí. Když dorazí do našich očí, donesou
SVĚTLO Paprsky světla létají úžasnou rychlostí. Když dorazí do našich očí, donesou nám mnoho informací o věcech kolem nás. Vlastnosti světla mohou být ukázány na celé řadě zajímavých pokusů. Uvidíš svíčku?
Těleso. Těleso je osoba, rostlina, zvíře nebo věc, které můžeme přisoudit tvar, rozměry, polohu.
Těleso a látka Těleso Těleso je osoba, rostlina, zvíře nebo věc, které můžeme přisoudit tvar, rozměry, polohu. Z více těles, z více látek.. domácí úkol - 2 experimenty difuze v chladné vodě krystalizace
Dynamika. Dynamis = řecké slovo síla
Dynamika Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamika zkoumá příčiny pohybu těles Nejdůležitější pojmem dynamiky je síla Základem dynamiky jsou tři Newtonovy pohybové zákony Síla se projevuje vždy při
CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO.
CELKOVÉ OPAKOVÁNÍ UČIVA + ZÁPIS DO ŠKOLNÍHO SEŠITU část 03 VNITŘNÍ ENERGIE, TEPLO. 01) Složení látek opakování učiva 6. ročníku: Všechny látky jsou složeny z částic nepatrných rozměrů (tj. atomy, molekuly,
TUHÉ TĚLESO. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
TUHÉ TĚLESO Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Tuhé těleso Tuhé těleso je ideální těleso, jehož objem ani tvar se účinkem libovolně velkých sil nemění. Pohyb tuhého tělesa: posuvný
DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory
DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory Karla Majera 370, 252 31 Všenory. Datum (období) vytvoření:
Název: Škatulata, hejbejte se (ve sklenici vody)
Název: Škatulata, hejbejte se (ve sklenici vody) Výukové materiály Téma: Povrchové napětí vody Úroveň: 2. stupeň ZŠ, popř. SŠ Tematický celek: Materiály a jejich přeměny Předmět (obor): Doporučený věk
Mechanické vlastnosti kapalin hydromechanika
Mechanické vlastnosti kapalin hydromechanika Vlastnosti kapalných látek nemají vlastní tvar, mění tvar podle nádoby jsou tekuté, dají se přelévat jejich povrch je vodorovný se Zemí jsou téměř nestlačitelné
Dirlbeck J" zš Františkovy Lázně
Veletrh nápadtl učiteltl fyziky Iniekční stříkačka ve fyzice Dirlbeck J" zš Františkovy Lázně Proč injekční stříkačka? Učím na škole, kde žákyně a poslední dobou i někteří žáci odcházejí na zdravotnickou
S e m i n á r n í p r á c e : U r a m p a + V r a m p a
S e m i n á r n í p r á c e : U r a m p a + V r a m p a Popis úlohy Tato úloha se má zabývat vzájemnými přeměnami potenciální a kinetické mechanické energie na dvou dráhách: U rampě a V rampě. U rampa
Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna.
Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. A) Výklad: Vnitřní energie vnitřní energie označuje součet celkové kinetické energie částic (tj. rotační + vibrační + translační energie) a celkové polohové energie
BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY
BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala
SVĚTLO A TMA HRANÍ SE SVĚTLEM
SVĚTLO A TMA HRANÍ SE SVĚTLEM Při hraní si s paprskem kapesní svítilny můžeme provádět mnohé neobvyklé věci, které se světlem mohou přihodit. Například při prosvěcování skla nebo vody můžeme dostat světlo,
1. Molekulová stavba kapalin
1 Molekulová stavba kapalin 11 Vznik kapaliny kondenzací Plyn Vyjdeme z plynu Plyn je soustava molekul pohybujících se neuspořádaně všemi směry Pohybová energie molekul převládá nad energii polohovou Každá
Úlohy pro samostatnou práci k Úvodu do fyziky pro kombinované studium
Úlohy pro samostatnou práci k Úvodu do fyziky pro kombinované studium V řešení číslujte úlohy tak, jak jsou číslovány v zadání. U všech úloh uveďte stručné zdůvodnění. Vyřešené úlohy zašlete elektronicky
Vzestup vodní hladiny za pomoci svíčky
Středoškolská technika 2013 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Vzestup vodní hladiny za pomoci svíčky Pham Nhat Thanh Gymnázium Cheb Nerudova 7, 350 02 Cheb Úvod Naším úkolem je
Létající komín. Daniela Mrázková. Gymnázium Cheb Nerudova 7, 350 02 Cheb
Středoškolská technika 2013 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Létající komín Daniela Mrázková Gymnázium Cheb Nerudova 7, 350 02 Cheb Úvod do problému Válec (sáček od čaje) hoří,
Bublinárium. MAGDA AMBROŽOVÁ Základní škola Jana Harracha, Jilemnice. Co je dobré vědět o bublinách? Veletrh nápadů učitelů fyziky 14
Bublinárium MAGDA AMBROŽOVÁ Základní škola Jana Harracha, Jilemnice Při projektovém vyučování si s dětmi na 2.stupni hrajeme s bublinami. Příspěvek nabízí praktické rady a vyzkoušené postupy pro přípravu
Informatika 8. třída/6
Rekurze Jedním z důležitých principů pro návrh procedur je tzv. rekurze. Nejlépe uvidíme tento princip na příkladech dvou velmi jednoduchých procedur (hvězdička označuje násobení). Rekurze vlastně označuje
Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Molekulová fyzika, termika 2. ročník, sexta 2 hodiny týdně Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, interaktivní tabule, fyzikální pomůcky
VNITŘNÍ ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika
VNITŘNÍ ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika Zákon zachování energie Ze zákona zachování mechanické energie platí: Ek + Ep = konst. Ale: Vnitřní energie tělesa Každé těleso má
Mechanické kmitání (oscilace)
Mechanické kmitání (oscilace) pohyb, při kterém se těleso střídavě vychyluje v různých směrech od rovnovážné polohy př. kyvadlo Příklady kmitavých pohybů kyvadlo v pendlovkách struna hudebního nástroje
Teplotní roztažnost. Teorie. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Teplotní roztažnost Teorie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Teplotní roztažnost souvisí se změnou rozměru zahřívaného těles Při zahřívání se tělesa zvětšují, při ochlazování
10. Energie a její transformace
10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na
HLUK. Cílem pokusu je měření hladiny hluku způsobeného ohřevem vody v rychlovarné konvici z počáteční teploty do bodu varu pomocí zvukového senzoru.
HLUK Vzdělávací předmět: Fyzika Tematický celek dle RVP: Zvukové děje Tematická oblast: Zvukové jevy Cílová skupina: Žák 8. ročníku základní školy Cílem pokusu je měření hladiny hluku způsobeného ohřevem
MOTOŠKOLA LANDA. Metodika výcviku řízení motocyklu cvičiště. Matouš Landa pracovní verze 2010-2013
MOTOŠKOLA LANDA Metodika výcviku řízení motocyklu cvičiště Matouš Landa pracovní verze 2010-2013 Legislativa Zák. 247/2000sb. Směrnice 126/2006 ES Vyhláška 167/2002sb. Parametry cvičiště Čistá zpevněná
1 Tuhé těleso a jeho pohyb
1 Tuhé těleso a jeho pohyb Tuhé těleso (TT) působením vnějších sil se nemění jeho tvar ani objem nedochází k jeho deformaci neuvažuje se jeho částicová struktura, těleso považujeme za tzv. kontinuum spojité
VÝUKOVÝ MATERIÁL. 0301 Ing. Yvona Bečičková Termika VY_32_INOVACE_0301_0212 Teplotní roztažnost látek. Fyzika 2. ročník, učební obory Bez příloh
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
KRABIČKA NÁPADŮ. Kolíček na prádlo zmáčknu a otevřený svážu. Ke svázaným koncům přiložíme dvě tužky (kuličky) a nit přeřízneme.
KRIČK NÁPDŮ Krabička nápadů Školské fyziky * Václav Votruba **, Základní škola Palmovka, Praha 8 Z plastikové láhve od limonády, která má v zátce malou dírku, vylévej vodu. Co pozoruješ? Po chvilce voda
3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9
Obsah 1 Mechanická práce 1 2 Výkon, příkon, účinnost 2 3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie......................... 6 3.2 Potenciální energie........................ 6 3.3 Potenciální energie........................
Kapalina, pevná látka, plyn
Obsah Co je to chemie? Kapalina, pevná látka, plyn Kyselina, zásada K čemu je chemie dobrá? Jak to vypadá v laboratoři? Bezpečnost práce Chemické pokusy Co je to chemie? Kapalina, pevná látka, plyn Kyselina,
Základní poznatky. Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo
Molekulová fyzika a termika Základní poznatky Základní poznatky Teplota Vnitřní energie soustavy Teplo Termika = část fyziky zabývající se studiem vlastností látek a jejich změn souvisejících s teplotou
Pohyb tělesa, síly a jejich vlastnosti, mechanické vlastnosti kapalin a plynů, světelné jevy
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Pohyb tělesa, síly a jejich vlastnosti, mechanické vlastnosti kapalin a plynů, světelné jevy Sekunda 2 hodiny týdně Pomůcky, které poskytuje sbírka
Variace. Mechanika kapalin
Variace 1 Mechanika kapalin Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Pascalův zákon, mechanické vlastnosti
Zákon odrazu. Úhel odrazu je roven úhlu dopadu, přičemž odražené paprsky zůstávají v rovině dopadu.
1. ZÁKON ODRAZU SVĚTLA, ODRAZ SVĚTLA, ZOBRAZENÍ ZRCADLY, Dívejme se skleněnou deskou, za kterou je tmavší pozadí. Vidíme v ní vlastní obličej a současně vidíme předměty za deskou. Obojí však slaběji než
Kinetická teorie ideálního plynu
Přednáška 10 Kinetická teorie ideálního plynu 10.1 Postuláty kinetické teorie Narozdíl od termodynamiky kinetická teorie odvozuje makroskopické vlastnosti látek (např. tlak, teplotu, vnitřní energii) na
MECHANICKÉ KMITÁNÍ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 3.A
MECHANICKÉ KMITÁNÍ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 3.A Kinematika kmitavého pohybu Mechanický oscilátor - volně kmitající zařízení Rovnovážná poloha Výchylka Kinematika kmitavého pohybu Veličiny charakterizující
Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa
Mechanika tuhého tělesa Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa Mechanika tuhého tělesa těleso nebudeme nahrazovat
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 17. 10. 2012 Pořadové číslo 05 1 Kmitavý pohyb Předmět: Ročník: Jméno autora:
2.1.18 Optické přístroje
2.1.18 Optické přístroje Předpoklad: 020117 Pomůck: kompletní optické souprav I kdž máme zdravé oči (správné brýle) a skvěle zaostřeno, neuvidíme všechno. Př. 1: Co děláš, kdž si chceš prohlédnout malé,
Hračky ve výuce fyziky
Veletrh ndpadů učitelii: fyziky Hračky ve výuce fyziky Zdeněk Drozd, Jitka Brockmeyerová, Jitka Houfková, MFF UK Praha Fyzika patří na našich školách stále k jednomu z nejméně obh'bených předmětů. Jedním
BIOMECHANIKA. 6, Dynamika pohybu I. (Definice, Newtonovy zákony, síla, silové pole, silové působení, hybnost, zákon zachování hybnosti)
BIOMECHANIKA 6, Dynamika pohybu I. (Definice, Newtonovy zákony, síla, silové pole, silové působení, hybnost, zákon zachování hybnosti) Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin
R9.1 Molární hmotnost a molární objem
Fyzika pro střední školy I 73 R9 M O L E K U L O V Á F Y Z I K A A T E R M I K A R9.1 Molární hmotnost a molární objem V čl. 9.5 jsme zavedli látkové množství jako fyzikální veličinu, která charakterizuje
1.2.11 Tření a valivý odpor I
1..11 Tření a valivý odpor I Předpoklady: 11 Př. 1: Do krabičky od sirek ležící na vodorovném stole strčíme malou silou. Krabička zůstane stát. Vysvětli. Mezi stolem a krabičkou působí tření, které se
5.1.3 Lom světla. vzduch n 1 v 1. n 2. v 2. Předpoklady: 5101, 5102
5..3 Lom světla Předpoklady: 50, 50 Pokus s mincí a miskou: Opřu bradu o stůl a pozoruji minci v misce. Paprsky odražené od mince se šíří přímočaře ke mně, miska jim nesmí překážet v cestě. Posunu misku
Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny
Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny Vlastnosti kapalin Kapaliny mění tvar, ale zachovávají objem jsou velmi málo stlačitelné Ideální kapalina: bez vnitřního tření je zcela nestlačitelná Viskozita
1.2.10 Tření a valivý odpor I
1.2.10 Tření a valivý odpor I Předpoklady: 1209 Př. 1: Do krabičky od sirek ležící na vodorovném stole strčíme malou silou. Krabička zůstane stát. Vysvětli. Mezi stolem a krabičkou působí tření, které
Co je tlak a kde například se s ním setkáme:
POHÁR VĚDY 4. ročník,,neuron 2015 Orteňáci Základní škola T. G. Masaryka Praha 7 Naše logo: Při navrhování loga jsme se nemohli shodnout, v jaké ho máme vytvořit barvě, tak jsme použili všechny navržené.
4. V každé ze tří lahví na obrázku je 600 gramů vody. Ve které z lahví má voda největší objem?
TESTOVÉ ÚLOHY (správná je vždy jedna z nabídnutých odpovědí) 1. Jaká je hmotnost vody v krychlové nádobě na obrázku, která je vodou zcela naplněna? : (A) 2 kg (B) 4 kg (C) 6 kg (D) 8 kg 20 cm 2. Jeden
ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK
ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak
Práce, energie a další mechanické veličiny
Práce, energie a další mechanické veličiny Úvod V předchozích přednáškách jsme zavedli základní mechanické veličiny (rychlost, zrychlení, síla, ) Popis fyzikálních dějů usnadňuje zavedení dalších fyzikálních
Otázka: Jak poznáme, že je ve skořápce vejce trhlina, i když ji neobjevíme očima?
Pokusy s vejci budí většinou velkou pozornost. Každé dítě vejce už někdy vidělo, mělo je v ruce a rozbilo je. Každý ví, co je uvnitř vejce, ať už je syrové nebo vařené. Většina lidí má také nějakou představu
Archimédův zákon, vztlaková síla
Variace 1 Archimédův zákon, vztlaková síla Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vztlaková síla,
3. Vypočítejte chybu, které se dopouštíte idealizací reálného kyvadla v rámci modelu kyvadla matematického.
Pracovní úkoly. Změřte místní tíhové zrychlení g metodou reverzního kyvadla. 2. Změřte místní tíhové zrychlení g metodou matematického kyvadla. 3. Vypočítejte chybu, které se dopouštíte idealizací reálného
Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -
Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické
Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory
Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední
Optika - AZ kvíz. Pravidla
Optika - AZ kvíz Pravidla Ke hře připravíme karty s texty otázka tvoří jednu stranu, odpověď pak druhou stranu karty (pro opakované používání doporučuji zalaminovat), hrací kostku a figurky pro každého
Vzpěr, mezní stav stability, pevnostní podmínky pro tlak, nepružný a pružný vzpěr Ing. Jaroslav Svoboda
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Mechanika, pružnost pevnost Vzpěr,
TEPELNÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie
TEPELNÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Vnitřní energie tělesa Každé těleso se skládá z látek. Látky se skládají z částic. neustálý neuspořádaný pohyb kinetická energie vzájemné působení
Vědecká herna I. Zpracovala RNDr. Věra Bdinková ve spolupráci se žáky VIII.C, část foto Jan Šimoník a Tomáš Černohorský z VIII.A
Vědecká herna I. Zpracovala RNDr. Věra Bdinková ve spolupráci se žáky VIII.C, část foto Jan Šimoník a Tomáš Černohorský z VIII.A Tančící berušky /mechanika, magnetismus, pohyb, magnetická síla/ Na dané
MOLEKULOVÁ FYZIKA KAPALIN
MOLEKULOVÁ FYZIKA KAPALIN Struktura kapalin Povrchová vrstva kapaliny Povrchová energie, povrchová síla, povrchové napětí Kapilární tlak Kapilarita Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. STRUKTURA KAPALIN Tvoří
SÍLY A JEJICH VLASTNOSTI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda
SÍLY A JEJICH VLASTNOSTI Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vzájemné působení těles Silové působení je vždy vzájemné! 1.Působení při dotyku 2.Působení na dálku prostřednictvím polí gravitační pole
7.ročník Optika Lom světla
LOM SVĚTLA. ZOBRAZENÍ ČOČKAMI 1. LOM SVĚTLA NA ROVINNÉM ROZHRANÍ DVOU OPTICKÝCH PROSTŘEDÍ Sluneční světlo se od vodní hladiny částečně odráží a částečně proniká do vody. V čisté vodě jezera vidíme rostliny,
MĚŘENÍ S TERMISTORY Václav Piskač, Brno 2011
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 MĚŘENÍ S TERMISTORY Václav Piskač, Brno 2011 NTC termistor je polovodičová součástka,
BIOMECHANIKA SPORTU ODRAZ
BIOMECHANIKA SPORTU ODRAZ Co je to odraz? Základní činnost, bez které by nemohly být realizovány běžné lokomoční aktivity (opakované odrazy při chůzi, běhu) Komplex multi kloubních akcí, při kterém spolupůsobí
Opakování PRÁCE, VÝKON, ÚČINNOST, ENERGIE
Opakování PRÁCE, VÝKON, ÚČINNOST, ENERGIE 1 Rozhodni a zdůvodni, zda koná práci člověk, který a) vynese tašku do prvního patra, b) drží činku nad hlavou, c) drží tašku s nákupem na zastávce autobusu, d)
Tekutý sendvič. Jak pokus probíhá 1. Nalijte do lahve stejné množství oleje a vody. 2. Uzavřete láhev a obsah důkladně protřepejte.
Tekutý sendvič Mnoho kapalin se podobá vodě a lze je s ní snadno míchat. Stejně tak ale najdeme kapaliny, u kterých to není možné. Jednou z nich je olej. Potřebné vybavení: voda (obarvená inkoustem), olej,
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má
ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů
ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů Autor Mgr. Vladimír Hradecký Číslo materiálu 8_F_1_02 Datum vytvoření 2. 11. 2011 Druh učebního materiálu
Naše zkušenost z denního života, technické praxe a samozřejmě i pokusy. částečná přeměna celkové energie ve vnitřní energii okolí [2, s. 162].
Nevratné procesy pro žáky základních škol LIBUŠE ŠVECOVÁ ERIKA MECHLOVÁ Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě Naše zkušenost z denního života, technické praxe a samozřejmě i pokusy ukazují,
Řešení: Fázový diagram vody
Řešení: 1) Menší hustota ledu v souladu s Archimédovým zákonem zapříčiňuje plování jedu ve vodě. Vodní nádrže a toky tudíž zamrzají shora (od hladiny). Kdyby hustota ledu byla větší než hustota vody, docházelo
Termika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději.
Termika Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději. 1. Vnitřní energie Brownův pohyb a difúze látek prokazují, že částice látek jsou v neustálém neuspořádaném pohybu. Proto mají kinetickou
5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202
5.2.3 Duté zrcadlo I Předpoklady: 5201, 5202 Dva druhy dutých zrcadel: kulové = odrazivá plocha zrcadla je částí kulové plochy snazší výroba, ale horší zobrazení (aby se zobrazovalo přesně, musíme použít
1.8.3 Hydrostatický tlak
.8.3 Hydrostatický tlak Předpoklady: 00802 Z normální nádoby s dírou v boku voda vyteče, i když na ni netlačí vnější síla. Pokus: Prázdná tetrapacková krabice, několik stejných děr v boční stěně postupně
Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z.
Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z. Mechanické vlnění představte si závaží na pružině, které
Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-16 Téma: Práce a energie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý TEST Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso 1 Účinnost
J.W" . ----II' "'_"""", ~ -----.--.(. ------ I 1-:, - _-._--.-~':' ---.------ I. .wlo;
Veletrh ndpadfl učitelů fyziky Střípky Z laboratoře malých debruiárů Věra Bdinková DíRKOVÁ KOMORA JEDNODUŠE Potřeby: Kelímek od jogurtu (nejlépe Danone - lze ho snadno propíchnout), černá temperová barva,
EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
Pohyb tělesa (5. část)
Pohyb tělesa (5. část) A) Co už víme o pohybu tělesa?: Pohyb tělesa se definuje jako změna jeho polohy vzhledem k jinému tělesu. O pohybu tělesa má smysl hovořit jedině v souvislosti s polohou jiných těles.
1.6.4 Vaříme. Předpoklady: 010603. Pomůcky: vařič (nejlépe plynový nebo plynový kahan), teploměr Vernier, PC, kastrůlek,
1.6.4 Vaříme Předpoklady: 010603 Pomůcky: vařič (nejlépe plynový nebo plynový kahan), teploměr Vernier, PC, kastrůlek, Pedagogická poznámka: Naměření pokusu by nemělo trvat déle než 20 minut. 20 minut
Svaz chladící a klimatizační techniky ve spolupráci s firmou Schiessl, s.r.o. Pro certifikaci dle Nařízení 303/2008/EK. 2010-01 Ing.
Svaz chladící a klimatizační techniky ve spolupráci s firmou Schiessl, s.r.o Diagram chladícího okruhu Pro certifikaci dle Nařízení 303/2008/EK 2010-01 Ing. Jiří Brož Úvod k prezentaci Tato jednoduchá
Pracovní list číslo 01
Pracovní list číslo 01 Měření délky Jak se nazývá základní jednotka délky? Jaká délková měřidla používáme k měření rozměrů a) knihy b) okenní tabule c) třídy.. d) obvodu svého pasu.. Jaké díly a násobky
MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Mechanika kapalin a plynů Hydrostatika - studuje podmínky rovnováhy kapalin. Aerostatika - studuje podmínky rovnováhy
1.8.4 Atmosférický tlak
1.8.4 Atmosférický tlak Předpoklady: 1803 Nad námi se nachází minimálně několik kilometrů tlustá vrstva vzduchu, na který působí gravitační síla ve vzduchu musí také vznikat hydrostatický tlak: normální
Fyzikální korespondenční škola 2. dopis: experimentální úloha
Fyzikální korespondenční škola 2. dopis: experimentální úloha Uzávěrka druhého kola FKŠ je 28. 2. 2010 Kde udělal Aristotelés chybu? Aristotelés, jeden z největších učenců starověku, z jehož knih vycházela
Název: Nenewtonovská kapalina
Název: Nenewtonovská kapalina Autor: Mgr. Jiří Vozka, Ph.D. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: chemie, biologie, fyzika Ročník: 5. Tématický celek:
Mechanika plynů. Vlastnosti plynů. Atmosféra Země. Atmosférický tlak. Měření tlaku
Mechanika plynů Vlastnosti plynů Molekuly plynu jsou v neustálém pohybu, pronikají do všech míst nádoby plyn je rozpínavý. Vzdálenosti mezi molekulami jsou větší než např. v kapalině. Zvýšením tlaku je
Přípravný kurz z fyziky na DFJP UPa
Přípravný kurz z fyziky na DFJP UPa 26. 28.8.2015 RNDr. Jan Zajíc, CSc. ÚAFM FChT UPa Pohyby rovnoměrné 1. Člun pluje v řece po proudu z bodu A do bodu B rychlostí 30 km.h 1. Při zpáteční cestě z bodu
Příklady z hydrostatiky
Příklady z hydrostatiky Poznámka: Při řešení příkladů jsou zaokrouhlovány pouze dílčí a celkové výsledky úloh. Celý vlastní výpočet všech úloh je řešen bez zaokrouhlování dílčích výsledků. Za gravitační
Celostátní kolo soutěže Mladý programátor 2013, kategorie C, D
Pokyny: 1. Kategorie C i D řeší úlohy 1, 2, 3. 2. Řešení úloh ukládejte do složky, která se nachází na pracovní ploše počítače. Její název je stejný, jako je kód, který váš tým dostal přidělený (C05, D10
Termodynamika - určení měrné tepelné kapacity pevné látky
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 3 Termodynamika - určení měrné
Struktura a vlastnosti kapalin
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 7 Struktura a vlastnosti kapalin
Habermaaß-hra 4125. Experimentální Box - Vítr
CZ Habermaaß-hra 4125 Experimentální Box - Vítr Užitečné rady pro dospělé pomocníky Přečtěte si prosím pečlivě tento návod a bezpečnostní pravidla. Tato pravidla mějte vždy na mysli, bude-li si vaše dítě
Přípravný kurz - příklady
Přípravný kurz - příklady 1. Cyklista ujel první čtvrtinu cesty rychlostí v 1, další tři čtvrtiny pak rychlostí 20 km/hod, průměrná rychlost na celé dráze byla16 km/hod, jaká byla průměrná rychlost v první
Víry kolem nás. Obrázek 1: (a) Vír v láhvi a (b) profil ideálního víru. L = mrv.
Zajímavá fyzika Tomáš Tyc, 2015 Víry kolem nás Úvod S vírem v nějaké podobě se setkal snad každý, jeden vidíme na obr. 1 (a). Ne každému je ovšem jasné, jak takový vír vzniká, co nutí vodu nebo vzduch