RECYKLACE V PRAXI. Podporujeme ekologické projekty. propaguje ekologii. Informační ekomagazín pro Vás. Informační ekomagazín pro vás

Transkript

1 Informační ekomagazín pro Vás Informační ekomagazín pro vás 3/2014 Dáda Patrasová propaguje ekologii 3/2014 Podporujeme ekologické projekty RECYKLACE V PRAXI 2 Pozvánka na oslavu 20 let PURUM

2 Editorial DANIEL KRAFT Vážení čtenáři, tolik příspěvků a článků o odpadech jako za posledních pár měsíců v médiích v České republice nepadlo několik let. V parlamentu se intenzivně jedná o zákazu skládkování neupraveného komunálního odpadu, ke kterému se náš stát zavázal již před lety v rámci Evropské unie. Vášně planou na všech stranách. Ekologové a zelené iniciativy za vším vidí lobby spalovačů, kteří chtějí přeměnit na energie odpady, plasty a papír. Přitom ve vyspělé Evropě je to již dlouho samozřejmostí! Obce křičí, že nová povinnost, aby lidem zajistily a umožnily třídit nejen plasty, sklo či papír, ale i kovy a také biologické zbytky z kuchyně a zahrad, bude drahá. Energetici zase obviňují ekology, že je financuje skládkařská lobby, která usiluje o co nejdelší životnost jejich smeťáků. Všichni ovšem svorně tvrdí, že žádoucí je, aby se v Česku více odpadu recyklovalo, případně energeticky využívalo. Zákaz skládkování a povinnost zajistit využívání odpadů, jejich třídění a recyklaci mají otevřít evropskou peněženku, aby potřebnou infrastrukturu pomohla účelovými dotacemi zaplatit. Nemusí to být nakonec zase až tak drahé a složité. Na jednom sídlišti stojí dva žluté kontejnery na plasty. Jeden je permanentně plný, druhý zase soustavně prázdný. Proč? Protože nějakého chytráka napadlo, že jeden z kontejnerů zamkne, aby se do něj PET lahve mohly házet po jedné. Není divu, že uvědomělý občan, který obaly poctivě roztřídil, zmačkal a nacpal do igelitové tašky, rezignuje a raději vše vyhodí do nejbližší prázdné obyčejné popelnice. A podobné je to i s na první pohled hezkými podzemními kontejnery v centru Prahy. Ani do jejich otvorů se nacpaná igelitová taška nevejde, nemluvě už například o rozměrné papírové krabici od televizoru. Těžko říci, jaké další chytrosti se ve jménu recyklace a hlavně utrácení evropských peněz ještě vymyslí. Další bezvadné nápady jsou na webových stránkách občanského sdružení Zdravý Mníšek, které slibuje realizaci projektu domácích kompostérů nebo navrhuje ulevit životnímu prostředí tím, že nebudou ulicemi brázdit popelářská auta, ale občané by nosili své pytle s odpadem do sběrných dvorů. Když jsem položil v minulém čísle našeho ekomagazínu Čistou cestou zástupcům tohoto sdružení otázku, co ve slibovaných projektech udělali, odpověď jsem žádnou nedostal. Myslím, že je to pro občany městečka pod Brdy dobrá zpráva! Kuka vozy k vám budou dále jezdit! Více třídit a recyklovat odpady je přitom správné, na tom se určitě všichni shodneme. Takže až hádky o odpadky skončí, mělo by zřetelně zaznít: Hlavně už nám ty barevné popelnice odemkněte! My podnikatelé v oblasti odpadového hospodářství také voláme, aby hádky skončily a Česku se povedlo otevřít tu pomyslnou peněženku Evropských dotací na prospěšné a hlavně potřebné projekty, které si nesmyslnými argumenty a zdlouhavými dohady blokujeme! V úctě váš Daniel Kraft Svatováclavský fotbal let fotbalu v Mníšku V neděli se v Mníšku uskutečnily oslavy 101 let místního fotbalového klubu. A my jsme byli při tom... Fotbalový klub přivítal vskutku hvězdný výběr ALL STARS výběr hvězd v čele s legendárním Antonínem Panenkou, Peterem Herdou, ikonou Slavie, či několikanásobnými mistry ligy a dlouholetými oporami reprezentace Jiřím Novotným či Vratislavem Lokvencem. Slavnostní výkop zajistil starosta Ing. Petr Digrin, Ph.D. O zábavu na hřišti se staral známý režisér, moderátor a herec Jakub Kohák, který se rovněž ukázal jako správná fotbalová hvězda, když sám vstřelil 3 branky a podílel se tak na těsném vítězství ALL STARS v poměru 9:7. Společnosti PURUM s.r.o. a UVR Mníšek pod Brdy a.s. se staly partnery akce a tohoto příjemného slunného zářijového svátečního dne. 2

3 Redakce Odpovědět na položené dotazy je elementární lidská slušnost Dne 7. dubna byl řediteli společnosti UVR Danieli Kraftovi zaslán otevřený dopis s několika dotazy týkajícími se činností spojených s areálem UVR a především pak místností na vytápění kotelny LTO. Odesílatelem dopisu bylo občanské sdružení Zdravý Mníšek. Dopis obsahující dotazy na provoz kotelny LTO v areálu UVR Mníšek pod Brdy byl zaslán i po doručení písemného vyjádření nezávislého dodavatele technologie k provozu této kotelny. Dopis dodavatele obsahoval detaily z provozu včetně výkonnostních charakteristik i vlivu celého zařízení na životní prostředí. Ačkoli je z tohoto písemného vyjádření jednoznačné, že celé zařízení odpovídá a je provozováno dle přísných norem Evropské unie, odpověď náročné členy občanského sdružení Zdravý Mníšek zjevně neuspokojila, či lépe jim nehrála do karet. A tak písemnou formou položili další dotazy, tentokrát řediteli areálu UVR. Mohu potvrdit, že jsem v dubnu tohoto roku obdržel dotazy formou otevřeného dopisu. Všechny Kolik v Mníšku kandiduje nových stran? Asi 8. Někteří jsou známé firmy a o některých vůbec nic nevím. odpovědi jsem sdělil stejnou formou, jako byly položeny dotazy. Tedy formou otevřeného dopisu. K jeho uveřejnění jsem využil platformy časopisu Čistou cestou, neboť se domnívám, že občané mají právo vidět odpovědi tak, jak jsem je skutečně napsal. Tedy v celém kontextu a ve všech souvislostech, sdělil ředitel areálu UVR Daniel Kraft. Odpovědi na položené dotazy byly jen jednou částí dopisu. Tou druhou byly zcela jasně formulované otázky. Tentokrát směřované na vedení občanského sdružení Zdravý Mníšek. Tyto dotazy jsou logickým vyústěním stále zjevnějších rozporů mezi stanovami a především cíli občanského sdružení Zdraví Mníšek a jejich reálnými činnostmi. Z těch je naprosto zřejmé, že členové Zdravého Mníšku vedou toto sdružení pouze jedním A co mají v programu? Budou bojovat proti NEEXISTUJÍCÍ spalovně. směrem. Tím směrem jsou ataky, osočování a zcela tendenční zaměření proti podnikatelským aktivitám společnosti UVR a jejímu vedení, případně činnostem podporovaným představiteli obce. Cíle sdružení? S ručením omezením! Je těžké uvěřit, že občanské sdružení Zdravý Mníšek, jehož hlavním posláním má být dle jejich stanov a názvu ekologičtější a zdravější Mníšek, napadá například projekt rekultivace staré ekologické zátěže odkaliště v areálu UVR. Takové projekty by měly být naopak podporovány, protože z Mníšku mohla definitivně zmizet jedna ze starých ekologických zátěží. Kroky vedení občanského sdružení mě stále více utvrzují v tom, že celé sdružení je pouze zástěrka pro napadání mých podnikatelských aktivit zde v Mníšku. Pokud je pro někoho A dál? Co udělají pro obyvatele? Jako vždy, vzdušné zámky a pečená holoubata až do úst. primárním cílem životní prostředí, ale napadá projekty podporované Evropskou unií, jejichž hlavním cílem je zlepšení životního prostředí, pak se zjevně jedná o osobní averzi. A ta je zde ze strany členů Zdravého Mníšku zcela jednoznačně upřednostňována před obecným zájmem, podotýká Daniel Kraft a dodává: Na moje konkrétní dotazy směřované na činnost občanského sdružení nebylo ani po více než třech měsících odpovězeno. A protože na svých webových stránkách reagují na moje odpovědi, ale na mnou položené dotazy již nikoli, nemohou tvrdit, že jim moje dotazy nepřišly. Na druhou stranu musím říci, že bych se takovému tvrzení už snad ani nedivil. KOMIKS - volby v mníšku A nebylo by lepší volit někoho, kdo už má za sebou kus práce? No jo, ale co ty holoubata? Dělat věci tak, jak člověk chce, je dar říkají v rozhovoru Lukáš a Max Schröderovi. Otec a syn, jejichž firma na výrobu snowboardových prken má díky novému projektu k odpadkům blíž, než by kdekoho mohlo napadnout. Většinu občanů přestane budoucnost odpadů zajímat ve chvíli, kdy jej odvezou popeláři. Je to vlastně poměrně logické. Vývoz odpadu je placená služba. Proč se tedy zajímat o to, co se s ním děje. Existují však lidé, kteří svůj zájem o to, co se s odpadky děje, dokázali přetavit do reálného, smysluplného využití odpadových materiálů. Dva z takových lidí se jmenují Lukáš a Max Schröderovi. 3

4 dostal přes tátu Lukáše. Už jako malého mě bral na různé snowboardové akce a ježdění. Jak na tom jezdíte, tak vás zajímá, na čem vlastně jezdíte. Začnete se vyptávat, přemýšlíte, kde se prkno vezme a jak to vlastně vše funguje. No a s postupem času vyrobíte svoje první prkno. Otec a syn, zakladatelé společnosti LTB snowboards. Ta se kromě vývoje a výroby běžných snowboardových prken začíná specializovat na výrobu sportovního vybavení z recyklovatelných zdrojů, které většina z nás považuje prostě za odpadky. O tom, jak je to možné a kde se vlastně nápad využít odpadky při výrobě kvalitního sportovního vybavení vzal, jsme si povídali se Schröderovými během jednoho deštivého zářijového dne. Hned v úvodu jste mě mile překvapili. Místo původně jednoho jste tady dva. Kdo je tedy kdo? Já jsem Maxův otec. Vývoji, výrobě a ježdění se věnuji od roku Za tu dobu jsem stavěl různé konstrukce a poznal různé technologie výroby. Právě vývoj technologií a materiálů za posledních třiceti let umožnil posun výkonu ježdění nejen snowboardů, ale třeba i lyží. Osobně jsem studoval výtvarné školy a design, takže jsem z podstaty tvořič. Zkušenosti s produkcí, řízením lidí a výrobou jsem získal s růstem naší firmy. Snowboardy, lyže a oblečení prodáváme od roku 1997 i do alpských zemí, kde jsme kromě partnerů a dobrého jména získali podstatnou část našich zkušeností. Já jsem se k tomu Co člověk musí umět, aby se od běžného konzumního ježdění přesunul k výrobě? Dvěma důležitými předpoklady jsou dělat to, co člověka baví, a chtít se učit novým věcem. Bez toho to nejde! Není to jen o firmě LTB snowboards. Naše další společnosti Salebra, Board a Technology se zabývají uceleným procesem vývoje, výroby, marketingu, distribucí a prodejem. Zároveň pořádáme akce, jakými jsou závody a workshopy. Tyto firmy se věnují jednotlivým segmentům produktů vše kolem snowboardů, lyží, skate, street wear oblečení atd. No a jak se člověk pohybuje v prostředí, se kterým se zbožňuje a které je mu zároveň koníčkem, má logicky nutkání hledat stále nové možnosti. A ty se nejlépe hledají již při výrobě. Kde se tedy vzala prvotní myšlenka vyrábět prkna za použití odpadových materiálů? Měl jsem pocit, že by šla recyklace využít trochu jinak v prospěch náš i životního prostředí. Při výrobě používáme hlavně polyetylen, ABS, dřevo. To jsou materiály, které jsou recyklovány i ze sta procent. Pokud si ale nepřečtete lístek z výroby, nepoznáte to. Ačkoli v součastné době jsou v trendu především dřevěné povrchy, navrhl jsem Maxovi téma recyklace plastů. Já jsem měl představu, ale nevěděl, odkud se do toho pustit. No a on měl chuť se do toho pustit a tak to celé načal. Myslím, že úplně první myšlenka Čtrnáctiletý Max v akci využití recyklovatelných materiálů byla při surfování v oceánu. Pořád tam narážíte na odpadky! Později jsem ve Švýcarsku objevil firmu, která vyrábí tašky z odpadků. Nevěděl jsem, z jakých, ale v tu chvíli to nehrálo roli. Důležitější pro mne byl také dokument dvou Norů žijících na nějakém ostrově. Sbírali odpadky z oceánu a za několik týdnů nasbírali asi tunu odpadků, což mě dost šokovalo. Potom přišla osmá třída, kde se mi vše v podstatě seběhlo a vyústilo v práci s tátou, která se vyvíjela celý rok. Jenom pro pořádek, Maxi, kolik vám je let? Je mi 14 let a chodím do deváté třídy. Wow! Jak dlouho se této výrobě snowboardových prken věnujete? Poslední rok a půl intenzivněji. Mám taky pár kousků materiálů, které mi v dílně leží delší dobu, ale až nyní přišel jejich čas. Já třetím rokem. Co vás k tomu vlastně přivedlo? Byla to jen ta chuť hledat stále nové možnosti? Jasně, ale stejně důležitá byla chuť udělat standardní produkt trošku jinak. Pootočit pohled na náš produkt, ale i na naše postoje k recyklaci a odpadu. A jak už jsem zmínil, mám pocit, že tím také trochu pomáháme životnímu prostředí. U mne to byl táta, který mě k tomu přivedl. Jaké odpadové materiály používáte? Používáme polyetylen, ABS, dřevo z europalet, gumu, ocel a lepidla pocházející z 30 až 40 procent z odpadu vzniklého při výrobě celulózy a biopaliv. Zároveň se věnujeme vyhledávání dalších vhodných materiálů a technologických postupů, které by současný proces posunuly vpřed. Co musí tyto materiály splňovat? Zpracování dřevěného odpadu Materiály musí být funkční v celé 4

5 Mistři jezdí na LTB snowboardech konstrukci. V první řadě ale musejí být lepitelné. Zároveň musí vydržet mechanické namáhání, dále třeba UV sluneční zátěž na horách. Neméně důležitá je také estetická kvalita. Produkt prodává obal a vzhled! Jaký je tedy rozdíl mezi odpadovým prknem od vás a běžným prknem? Použitými materiály a vzhledem. Jinak by prkno z odpadů mělo mít standardní vlastnosti. S projektem jsme teprve na začátku, respektive v testovací fázi. Na prkně jsme už jezdili, ale ještě nás čeká dlouhá cesta. Letos vyrobíme první sérii, tak uvidíme, jak to půjde. Velkou výhodou i motivací současně je fakt, že již nyní máme dost zákazníků, které téma zajímá do té míry, že jsou ochotní si takové prkno koupit. První prkno, které jsme vyrobili, je na pohled jiné. Má i vyšší váhu. Všechny materiály, které byly při jeho výrobě použity, jsou zpracované ručně. Tedy nejsou tak přesné a tenké jako u prkna ze strojové výroby. Jízda na něm je však velmi zajímavá. Prkno lehce reaguje, přestože je těžší a dost tvrdé. Jaká je výrobní technologie? Čím se liší od výroby běžných prken? Samotný proces výroby se moc odlišovat nebude. Bude třeba upravit technologický postup při vkládání materiálu do forem. Podstatná je Recyklace plastového odpadu změna výroby materiálu na povrchu, boky a přípravy pro lepení. Jaké odpady používáte? V současné době jsme ve fázi orientace v průmyslovém zpracování odpadů. Za pomoci lidí od Purum se snažíme zorientovat, jak to v tomto odvětví funguje. Už víme, jak funguje třeba průmyslové zpracování polyetylenu, ale nyní pronikáme do zpracování polyetylenového odpadu. Díky společnosti Purum jsme také navštívili několik provozů. Doteď jsme hlavně čistili křoví. To jo! Od Vltavy po záplavách. Moment, vy tedy počkáte, co přinese Vltava, a z toho vyrobíte prkno? To snad ne Jasně že ne. (Úsměv.) Jen jsme chtěli říci, že pronikáme do tajů využitelnosti odpadů. Každý odpad je možné využít jinak a má-li být projekt úspěšný, je třeba najít ty nejvhodnější pro naši potřebu. Díky společnosti Purum už se nemusíme spoléhat jen na to, co kde náhodou najdeme. Jejich dlouholeté zkušenosti s recyklací odpadů nám výrazně ulehčují práci na tomto projektu. Tedy jako hlavní činnost vyrábíte prkna z běžných materiálů a prkna, při jejichž výrobě jsou využity odpadové materiály, jsou nyní součástí nového projektu, který si vzal na starost Max? Ano, je to tak. V naší produkci se zaměřujeme na klasické sendvičové konstrukce za použití sklolaminátu, dřeva, plastu. Pak máme další speciální konstrukce, kde využíváme karbon, kevlar nebo jen dřevo a kompozity. U tohoto nového projektu chceme zachovat výkon současné konstrukce, ale při maximálním nahrazení materiálů. Na recyklované materiály děláme zkoušky a různé mixy. Nyní nejde říci, co bude nejlépe fungovat. Přecházíme z laboratorních pokusů do prvních průmyslových pokusů. Co z toho přesně bude fungovat, teprve uvidíme. Kolik času výroba takového prkna z odpadu zabere? Samotná výroba bude zřejmě trochu delší, asi jeden den. Náročné bude zřejmě zpracování materiálů do fólií a desek. V současné době nejde přesně odhadnout čas. První prkno jsem dělal půl roku a dva dny. Málem jsem na něm nechal ruce! Chce to dost odhodlání dokončit prototyp, o kterém ani nevíte, jestli bude funkční. To chápu! Jaká je vůbec historie a plánované detaily spolupráce se společností Purum Kraft? Od roku 2009 spolupracujeme se špičkovou automobilovou stájí TEAM PURUM SPORT, která mimo jiné dosáhla na evropské vítězství. Pracovali jsme na koncepci oblečení pro členy tohoto týmu. Také jsme vyráběli firemní oblečení pro společnost Purum. Spolupráce pokračovala v loňském roce, kdy jsme navrhli a dodali dárkové předměty s motivem této společnosti. Následně přišla výroba snowboardů z odpadů. Konzultace se společností, která je lídrem ve zpracování odpadu v ČR, byla logickým vyústěním. Zástupci společnosti Purum byli první, kterým jsme náš projekt představili, a zahájili jsme tak spolupráci. Naše společnost LTB snowboards má bohaté zkušenosti z výroby a vývoje snowboardů, skateboardů, kiteboardů i lyží a to včetně zpracování standardních materiálů v tomto oboru. V segmentu odpadů rádi využíváme zkušeností firmy Purum, která s odpadem pracuje. V plánu je spolupráce na testech odpadů, ale i součinnost při vývoji nových technologií. Ty bude Firma Purum podporuje nejrůznější sporty nutné vyvinout, aby byla možná průmyslová výroba nových materiálů s ohledem na specifika odpadového hospodářství. Dělat jedno prkno půl roku, jako dělal Max, je možné jen u prototypu. Z mého pohledu by bylo super, kdyby Purum jako náš partner dodával upravený odpad, ze kterého bychom mohli rovnou vyrábět snowboardy. Je mi ale jasné, že to není tak snadné. Představte si ale továrnu, kde z jedné strany vjedou odpadky a z druhého konce snowboardy. Pecka! Dovolte ještě poslední dotaz. Na co jste ze svého oboru obzvlášť hrdí nebo čeho si obzvlášť vážíte? LTB značka a produkty, které ji tvoří, jsou svou historií jedny z nejstarších ve světovém měřítku. Bez nadsázky mohu říci, že patří mezi top kvalitu. Prosadili jsme se na Švýcarském trhu, postavili modely pro světový pohár, olympiádu. Spolupracujeme nejen s top jezdci, jakými jsou Martin Černík, Michal Novotný, Pepe Samek, ale i s designéry a výtvarníky Alešem Najbrtem, Davidem Černým, Mirkem Kaufmanem. Přese všechno si nejvíc vážím práce na tomto novém projektu. Věřím, že to posune dál nejen mě, ale i Maxe a všechny zúčastněné. Děláme věci, které nás baví, a díky tomuto projetu mohou tyto věci být víc než nejen užitečné a přinášející zábavu. Mohou změnit pohled na ochranu životního prostředí. Vidím to stejně. Vážím si možnosti tvořit věci tak, jak se líbí mně!

6 Občané ochotní nezištně pomáhat ještě nevymřeli Pracovat pro město neznamená nadávat a strašit, ale neremcat a makat Jedním z pilířů společnosti každého města jsou občané, kteří svůj čas věnují jiným a nezištně se snaží druhým pomáhat. Ať už sousedům s denními drobnostmi nebo třeba dětem ve sportu či vzdělání. Několik takových lidí žije i v Mníšku pod Brdy a díky nim se zdá, že stále ještě existují lidé, kteří více myslí na druhé než na sebe. Jejich nátura jim však nedovolí, aby se svými činnostmi někde chlubili nebo je dávali na odiv. Tyto lidi spojuje notná dávky skromnosti, což se projevilo při prvotních rozhovorech. O projektech vyžadujících neuvěřitelné množství hodin práce, veškerý volný čas a o financích nemluvě hovoří jen tak mimochodem. Dělají věci pro druhé, protože zkrátka věří, že je to tak správné, a nikoli aby se s tím chlubili nebo na tom dokonce stavěli předvolební kampaň. Téměř shodně se rozčílí, když slyší, jak vše nejvíce kritizují ti, kteří pro Mníšek a jeho občany neudělali nic. David Petráň: Štve mě, když z Mníšku někdo dělá odstrašující případ Jedním z takových občanů je David Petráň. Rodák z Mníšku pod Brdy a majitel stavební firmy, který na město a především na jeho fotbalový klub nedá dopustit. Z TJ Sokola uvízlého v bahně restrukturalizací devadesátých let znovuvybudoval spolu se svým otcem funkční fotbalový klub. Silná členská základna, zahájení výstavby umělého trávníku třetí generace, a jak sám říká, i teplá voda jsou denní připomínkou jeho každodenní práce. Ta vyžaduje nejen fyzické úsilí, ale také různé druhy podporování. Tou nejvýznamnější je podpora ze strany rodiny, která v sobě zahrnuje nejen finance nutné pro chod klubu, ale také toleranci a trpělivost paní Petráňové. K činnosti v mníšeckém fotbalovém klubu jej přivedl jeho otec, který klubu v současné době předsedá. David Petráň se stará o chod klubu po technické stránce. Někdy nasadí montérky a jde vyměnit topení, někdy zase oblek a jde vyjednávat finanční pomoc s potenciálními sponzory. Od pokladníka po správce, od sekretáře po údržbáře. Zkrátka děvče pro všechno. Fyzikou prací i finančními prostředky se snažím podporovat mníšecký fotbal, jak nejlépe dovedu, říká sám o sobě. Za největší úspěch považuje citelné rozšíření stavů mládežnických ročníků. Čtyři mládežnické mančafty a dva seniorské vypovídají za vše. To se povedlo nejen díky každodenní mravenčí práci, ale také díky významné podpoře současného ve- dení Mníšku pod Brdy, které z jedné třetiny naplňuje rozpočet místního fotbalového klubu. Mnoho lidí si myslí, že přijde za starostou na pivo, řekne mu, na co kolik potřebuje, a starosta druhý den vypíše šek. Tak to ale nechodí! Poskytnutí účelových dotací má velmi přísná pravidla pro podání žádosti a především vyúčtování, což se u piva skutečně zvládnout nedá, a každý finanční dar znamená mnoho práce. Přesto podle jeho slov pan starosta Petr Digrin reprezentuje nejlepší podporu fotbalu od časů Sokola, za což mu patří obrovský dík. Právě díky tomu se může mníšecký fotbal pyšnit nejširší členskou základnou ve srovnání s jinými volnočasovými aktivitami. Stejným počtem členů, jako máme my, disponuje jen sdružení s názvem poflakování po ulicích a hraní na počítači, říká s trochou typického sarkasmu David Petráň. Je proto logické, že i svoje děti vede ke sportu. Do mičudy čutá nejen jeho jedenáctiletý syn, ale i čtyřletá dcera. Ti, co ho znají, dobře vědí, že se s ničím moc nemaže. Natož aby se někde přetvařoval. Nejvíc ho dokáže rozčílit, když lidé pracují akorát pusou. Řeknu vám to takto: Nadávat dokáže každý. A mám pocit, že nespokojenost je naším národním hobby. Do hospody chodí jen část lidí, ale na fotbalovém hřišti se probírá všechno. Poslouchám fanoušky, lidi, co říkají, a někdy mi je z toho smutno. Sám dobře vím, co to obnáší zaměstnávat lidi a z vydělaných peněz podporovat druhé. Každý, kdo do města přinese práci, by měl být vítaný. A nikoli aby na něj házel špínu někdo, kdo městu škodí vymýšlením pomlouvačných kampaní. Firma Purum zaměstnává lidi a Daniel Kraft finančně podporuje fotbal v Mníšku. A právě díky takovým lidem snad bude možné zahájit stavbu umělého trávníku za několik milionů korun. Ta je naplánovaná na tři roky a moc věřím, že se vše povede a děti při dešti nebudou muset trénovat v kabině čutáním do flašky. Zkrátka dělat něco pro fotbal je v dnešní době větší fuška než ho hrát a bez lidí, jako je David Petráň, žádné město nefunguje, jak má. 6

7 Milan Vyskočil: Práce pro Mníšek je mi koníčkem, musí být! Zastává funkci radního na mníšecké radnici. Je předseda fotbalové spolku. Stojí za vybudováním malého fotbalového hřiště, dětského hřiště a dokonce klubovny s hasičskou zbrojnicí, která se bude do konce roku kolaudovat. Pořádá kulturní a společenské akce a plody jeho práce jsou k vidění na mnoha veřejných místech. Těžko byste v Mníšku pod Brdy hledali někoho, kdo označení patriot zaslouží více než pan Milan Vyskočil alias Viskin. Osobnosti Jedno přísloví říká: Kovář poradí nebo pohladí, což na Milana Vyskočila sedí jako zadek na nočník. Povoláním umělecký kovář je v Mníšku Milan Vyskočil přesně tou osobou, kterou by většina z nás chtěla mít za svého souseda. Zručný, zkušený, znalý a především obětavý. To jsou vlastnosti člověka, který se od roku 1995, kdy do Mníšku přišel, nesmazatelně zapsal do jeho historie. Kromě zmíněných aktivit navíc dělá žákům ve fotbalové přípravce servismana, vodonoše i maséra v jedné osobě. Možná nyní při čtení těchto řádků sedíte na lavičce v Mníšku, a přitom netušíte, že je také z dílny Milana Vyskočila. Při výčtu všech aktivit se člověk neubrání otázce, kdy takový člověk spí? Milan Vyskočil s charakteristickou skromností odpovídá: Vleže. Smutno je panu Vyskočilovi, když vidí, jak jeho generace stárne a nemá aktivní následovníky. Někoho, kdo by převzal zkušenosti a snahu udělat z Mníšku hezčí místo pro všechny. Hodně je to vidět u lidí z nové části města. Každý máme mnoho známých, a kdyby se o trochu více zapojili i noví sousedé, jistě bychom měli ještě více možností, jak Mníšek udělat ještě lepším, říká Milan Vyskočil při pohledu z okna a dodává: Na druhou stranu to i chápu. Mám obrovské štěstí, protože všechny aktivity mohu provádět především díky neskutečné podpoře a toleranci své ženy. Dobře vím, že čas, který věnuji snaze spoluutvářet společenský život zde v Mníšku, bych mohl věnovat jí. Ovšem musím říci, že jsem nikdy nebyl lhostejný k místu, kde se svou rodinou žiji. Považuji proto za samozřejmé pro něj i jeho obyvatele něco přínosného udělat. Aktivní zájem o život kolem mne je takovou mou životní milenkou, která by bez tolerance mojí ženy neměla budoucnost. Daniel Kraft: Zubní kartáček mám jinde, ale většinu času trávím v Mníšku I když je to mu již 13 let, Daniel Kraft je jedním z lidí, kteří do Mníšku přišli z pohledu místních rodáků včera. Převzal bývalý areál UVR (Ústav pro výzkum rud) založený v roce 1952, ze kterého vybudoval prosperující areál. Kromě podpůrných služeb, jakými jsou distribuce energií a médií, poskytování internetového připojení, telefonních služeb, ostrahy objektu, úklidových služeb, údržby objektu, odvozu a odstranění odpadu a jiné, je UVR Mníšek pod Brdy, a. s., společnost vlastnící technologický park. V něm jsou provozovány objekty a technologická zařízení různého zaměření. Zřejmě proto si někteří řekli, že čemu lidé nerozumí, toho se budou bát, a začali s pomlouvačnou kampaní vedenou proti člověku, který do Mníšku pod Brdy přivedl pracovní příležitosti i projekty pro občany. Jednou z posledních výtek je, že Daniel Kraft v Mníšku nebydlí, jeho společnosti zde mají sídlo, a tak k Mníšku i jeho obyvatelům přistupuje. Součástí Mníšku pod Brdy je, jak už bylo řečeno výše, od roku 1952 i areál UVR, který jako většina těchto zařízení v devadesátých letech dosluhoval. Daniel Kraft jej i přes očekávání obrovských logistických problémů i finanční zátěže koupil a proměnil do současné podoby. Nastartoval zde ozdravné procesy odstranění značné ekologické zátěže vzniklé z šedesátiletého provozu a zajišťuje zde ekologické zpracování odpadů, čímž výrazně přispívá ke kvalitnějšímu životnímu prostředí v Mníšku. Areál i Míšek pod Brdy jako takový si časem oblíbil natolik, že sem přemístil technická a technologická zázemí většiny svých společností. V areálu se recyklují odpady, sanuje ekologická zátěž, poskytuje vzdělání a jsou zde zaměstnáni občané z Mníšku. Podobné je to i s osobou Daniela Krafta. V Mníšku pro Brdy sice nemá trvalé bydliště, ale aktivního času zde tráví nejvíc. Právě to byl jeden z důvodů, proč se například rozhodl podporovat místní fotbalový klub u příležitosti jeho stoletého výročí nebo pro místní okolní školy a školky připravil interaktivní přednášky o ekologii. Tím se snaží v lidech již od útlého věku pěstovat odpovědnost vůči životnímu prostředí i místům, kde žijeme, bydlíme a pracujeme. Přesně tak, jak to cítí on sám. Kéž by takto uvažoval každý. 7

8 Aktuality Dáda Patrasová podporuje ekologii THEMA TRADE s.r.o. letos pořádá ve spolupráci se společností PURUM celou řadu vystoupení Dády Patrasové, oblíbené zpěvačky především u dětí. Některých akcí se zúčastní i významný český saxofonista a dirigent Felix Slováček. Listopad Praha, Městská knihovna Praha Praha, obchodní centrum Šestka Kladno, kulturní dům Pardubice, kulturní dům Hronovická Termíny koncertů Říjen Plzeň, obchodní centrum Plzeň Karlovy Vary, obchodní centrum Fontána Ostrov u K. Varů, Mírové náměstí (krytý stan) Slavkov u Brna, kulturní dům Slavkov u Brna, kulturní dům Prosinec Teplička, sportovní klub Praha, Městská knihovna Praha Praha, Městská knihovna Praha Videoklip Třídíme odpady, který můžete zhlédnout na STOJÍ ZA TO, VŘELE DOPORUČUJEME! PURUM slaví 20 let Na počest dvacetiletého výročí firmy PURUM se koná Vánoční večírek s programem 13. prosince 2014 Kde: Ekotechnické muzeum Bubeneč nejstarší čistírna odpadních vod v Evropě Dětský den, prohlídka národní kulturní památky ekotechnického muzea, vánoční dílnička a spousta dalších atrakcí pro malé i velké. Na počest dvacetiletého výročí firmy PURUM Vánoční večírek s programem. Hudba, tanec, tombola a spousta zábavy, smíchu a radosti při společně stráveném předvánočním čase s našimi zaměstnanci a partnery Bližší informace k akci budou již brzy ČISTOU CESTOU INFORMAČNÍ EKOMAGAZÍN, vydavatel. PURUM KRAFT a.s., náklad: 4000 kusů, foto: archiv. Uzávěrka čísla: , kontakt redakce: Národní 961/25, Praha 1. Evidence periodického tisku: MK ČR E