Prostorové rozmístění recentních periglaciálních jevů v alpinském bezlesí Východních Krkonoš. Václav Treml
|
|
- Olga Zemanová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Svahové Geomorfologický a další geomorfologické sborník 2 procesy ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Prostorové rozmístění recentních periglaciálních jevů v alpinském bezlesí Východních Krkonoš Václav Treml treml@nature.cz Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF UK, Alberov 6, Praha 2 Úvod Krkonoše mají mezi hercynskými pohořími Střední Evropy nejlépe diferencovaný alpinský stupeň. Arkto-alpinská tundra Krkonoš (SOUKUPOVÁ ET AL. 1995) je typická celou řadou periglaciálních jevů s různou mírou aktivity. Dle současné míry poznání se určitou recentní aktivitou vyznačují takové tvary jako putující bloky (JAHN ET CIELINSKA 1974, SEKYRA ET SEKYRA IN SOUKUPOVÁ ET AL. 1995, SEKYRA, KOCIÁNOVÁ ET ŠTURSOVÁ 2001) a soliflukční tvary (PELÍŠEK 1958). Konzervující procesy probíhají také ve tříděných a netříděných formách strukturních půd (SEKYRA ET SEKYRA IN SOUKUPOVÁ ET AL. 1995). Již svou přítomností dokládají recentní aktivitu thufury (JAHN ET CIELINSKA 1974, SEKYRA, KOCIÁNOVÁ ET ŠTURSOVÁ 2001) a kryo-eolické girlandy (SEKYRA ET SEKYRA IN SOUKUPOVÁ ET AL. 1995). Dolním omezením arkto-alpinské tundry je alpinská hranice lesa. Ta bývá považována za zásadní předěl v horském reliéfu z hlediska mikroklimatického, fytocenologického, edafického, ale také geodynamického. Jako u ostatních ekotonů nejde ve skutečnosti o ostrou hranici, ale o širší přechodovou zónu. V české části Východních Krkonoš je délka alpinské hranice lesa 67 km. Ve značné části svého průběhu je její poloha ovlivněna přítomností kamenných moří (4,3 km), lavinových drah (15,9 km) a současnou nebo dřívější činností člověka. Potenciální současnou klimatickou polohu zapojeného lesa ve Východních Krkonoších můžeme odvodit od jeho nejvýše položených míst, tj. mohl by dosahovat do výšky m n. m. Nad hranicí lesa by tedy zbýval prostor zhruba 200 m výškových pro působení procesů popisovaných z periglaciálního prostředí. Velikost tohoto prostoru je modifikována snížením alpinské hranice lesa svahovými procesy a antropogeními zásahy a přítomností klečových porostů, které značně omezují působení mrazu na půdu, resp. skalní podloží nebo zvětralinu. Vzhledem k výše uvedeným omezujícím podmínkám lze očekávat ve větší míře výskyt procesů známých z periglaciálních oblastí pouze na extrémních stanovištích, a to buď na deflačních vrcholech nebo v blízkosti dlouho ležících akumulací sněhu. Prostorovým rozmístěním periglaciálních jevů se zabývala řada autorů. Řada z nich chápe vymezení periglaciální zóny v horském prostředí jako oblast nad alpinskou hranicí lesa (BALLANTYNE ET HARRIS 1994), jiní pak vymezují periglaciální prostředí přítomností permafrostu (PEWÉ 1969) nebo MAAT <3 C (FRENCH 1996). Rozmístění periglaciálních tvarů je kromě klimatických poměrů 301
2 silně podmíněno tloušťkou a charakterem regolitu, obsahem vody ve zvětralině, sklonem svahu a exponovaností místa vůči větru. V Krkonoších lze předpokládat pouze přítomnost takových jevů, které se v periglaciálních oblastech nacházejí v nejnižších polohách. Nejníže je udáván výskyt soliflukčních jevů (HÖLLERMANN 1967, LEHMKUHL 1989). Jednotlivé soliflukční laloky byly nacházeny až 200 m výškových pod klima tickou hranicí lesa (HÖLLERMANN 1967). Stejný autor klade hranici masivního výskytu soliflukčních jevů zhruba m nad hranici lesa. HARRIS (1982) udává pro skandinávskou oblast v nejnižších polohách nad hranicí lesa výskyt soliflukčních laloků a thufurů. NIESSEN ET AL. (1992) dělí periglaciální tvary do dvou skupin. Do té která se vyskytuje v nižších polohách, blíže k hranici lesa, řadí thufury a zarostlé netříděné formy strukturních půd, soliflukční jevy s tříděnými půdami se dle Niessena vyskytují výše, mají však největší rozpětí výskytu, od poloh nejnižších až po nejvyšší. BARRIO ET PUIGDEFABREGAS (1987) zdůrazňují hlavní význam topografických gradientů, výskyt soliflukčních laloků a putujících bloků je podle nich omezený zejména na spodní části svahů s mocným regolitem ve stinných expozicích, girlandy jsou pak vázány na místa s tenkou zvětralinou. Metodika Sledované tvary byly v terénu mapovány pomocí GPS. U vybraných tvarů byly provedeny kopané sondy (soliflukční laloky, terasy). V rámci sond byla sledována orintace úlomků a odebrán materiál pro granulometrické analýzy. Sklon svahů byl u mapovaných jevů určován buď na místě nebo u větších mapovaných areálů pak následně z digitálního modelu reliéfu. Výsledky Putující bloky Putující bloky jsou relativně nejčastěji se vyskytujícím jevem známým z periglaciálních oblastí, který se vyskytuje v Krkonoších. Jako aktivní jsem hodnotil bloky s výraznou štěrbinou proti svahu a vyvinutým čelním valem. Posuzován byl vzorek 45 putujících bloků v oblasti Dolu Bílého Labe, Dlouhého dolu a Stříbrného hřbetu. Žádný z bloků se nevyskytoval v lesním prostředí. Jeden z bloků byl nalezen na alpinské hranici lesa ve výšce m n. m. (Pramenný důl, JZ expozice). Ve větší míře se bloky nacházely nad vrstevnicí m n. m., dolní hranice jejich výskytu se většinou nacházela ve vzdálenosti m nad alpinskou hranicí lesa. V nižších pozicích svého výskytu se vyskytovaly v expozicích J, S, JV. Většina bloků (16) ležících v nižší údolní části (pod vrstevnicí m n. m. celkem 21 bloků) byla vázána na zvýšenou akumulaci sněhové pokrývky (V a JV orientované svahy Stříbrné bystřiny, S orientované svahy Dolu Bílého Labe pod Krkonošem). Avšak putující bloky se v nižších polohách nacházely i na J svazích Luční hory (největší skon 28 a na k JZ orientovaném svahu Pramenného dolu), tedy v místech s menší sněhovou pokrývkou, vesměs se však jednalo o podmáčená místa v blízkosti pramenišť. Na výše položených mírných svazích etchplénu je výskyt putujících bloků častým jevem (sklon 3 12 ), vzhledem k malé velikosti 302
3 zkoumaného vzorku nelze činit závěry ve vztahu k expozici. Většina bloků se nacházela buď na mírnějších svazích etchplénu nebo v případě svahů prudších v jejich dolní části. Zřejmým omezujícím faktorem je nedostatek materiálu umožňující vznik putujících bloků. Proto se častěji vyskytují v místech s žulovým podložím (Stříbrný hřbet) než na kontaktně metamorfovaných horninách vnějšího hřbetu Krkonoš. Soliflukční stupně (terasy) Tyto stupňovité útvary jsou vázány na velké akumulace sněhu. Jde o drobné stupně s výškou čela cm. Celý útvar je tvořen pouze humusovým horizontem. Nejníže se vyskytují při sněžníku Mapa republiky (1 400 m n. m, dále byly vesměs zaznamenány na vysoko položených okrajích etchplénu, na hranách karů a nivačních depresí s velkými akumulacemi sněhových převějí (sklon ). Nacházejí se zde v pozicích nad místy s odkrytou zvětralinou (na menším sklonu než již vlastní erozně narušené plochy) nebo naopak ve spodních částech menších nivačních depresí. Jsou vázány na hlubší půdní profily. Jejich geneze je spojená jednak s vlastním pohybem půdy vlivem nasycení vodou, ale i s třecí silou pohybující se akumulace sněhové pokrývky. V některých lokalitách není jasné, zda nejde o pozůstatek prtí z předválečného období (zářez Bílého Labe, Čertova strouha, Stříbrná bystřina). Mohou tvořit až přechody ke girlandám v některých místech přecházejí do útvarů s výrazným stupňovitým uspořádáním s odkrytou zvětralinou na mírněji ukloněné části. Soliflukční laloky Jde o útvary přibližně 3 6m dlouhé s cm vysokým čelem. Nejtypičtěji se vyskytují v okolí nivační deprese Mapa republiky a v okolí vrcholu Studniční hory (sklon 13 31, nejčastěji 15 20, expozice J, V, SV). Jejich pozice je zpravidla vázána na ústí nivačních depresí, popřípadě na silně podmáčená místa. Na řezu se vyznačují oproti profilu ležícímu pod čelem laloku velkým nárůstem jemnozrného materiálu horizontu Ah. Ten může být nahromaděn v čele bez jakýchkoliv úlomků hornin (Obr. 1) nebo se v laloku může vyskytovat vložka suti probíhající 1 paralelně s povrchem laloku (Obr. 2), popřípadě může být čelo laloku pokryto větším množství úlomků a jemnozemní kapsa se nachází až za touto vrstvou úlomk ů (Obr.3). Uvažovat o určité recentní aktivitě lze pouze u malého počtu těchto tvarů, většina jich pravděpodobně pochází z chladnějších období holocénu, ty největší pak zřejmě z pleistocenu. U sondovaných útvarů nebylo zaznamenáno zavlečení nerozloženého humusu pod lalok, na čele laloku byla však zpravidla směrem dolů vychlípená vrstva černé jemnozemně humusového horizontu, proto lze přijmout recentní vývoj těchto tvarů. Ve větší míře se kromě oblasti Mapy republiky soliflukční laloky vyskytují na východním obvodu vrcholu Studniční hory, opět v místech kde se hromadí větší množství sněhu. Jednotlivě se soliflukční laloky vyskytují i v jiných místech Východních Krkonoš například na jižním svahu Luční hory. Zajímavým jevem je vazba bezkolence (Molinia coerula) na povrch laloků, čelo bývá pak pokryto metličkou (Avenella flexuosa indikátor pohybu, popřípadě brusnicí). 303
4 1 2 3 Obr 1, 2 3: Profily soliflukčním lalokem Girlandy V Krkonoších se vzhledem k nevhodnému substrátu (kyselé hrubozrné horniny) vyskytují v nedokonalých formách. Rozlišován je subtyp kryo-eolických girland (SEKYRA ET SEKYRA IN SOUKUPOVÁ ET AL. 1995) na deflačních vrcholech Luční a Studniční hory a na J svahu Obřího hřebene a girlandy při sněžníku Mapa republiky, které mají výraznější terasovité uspořádání. Na jejich genezi se však výraznou měrou podílí sjíždění sněhu. Girlandy jsou vázány na extrémní ekotopy, a to buď deflací nebo dlouhodobou blízkostí sněhu a vysokým nasycením půdy vodou a především ekotopy s odkrytou zvětralinou. Dominantním edifikátorem kryo-eolických girland je vřes (Calluna vulgaris), případně vyfoukávané arkto-alpinské trávníky (svaz Juncion trifidi). Girlandy při Mapě republiky jsou porostlé metličkou (Avenella flexuosa). Některé typy kryo-eolických girland, především na Luční hoře přecházejí k lysinovým půdám, jejichž geneze je ještě silněji vázaná na deflaci. Thufury Ve Východních Krkonoších je výskyt thufurů dokladován pouze z polské části území (JAHN ET CIELINSKA 1974), proto jsem se jejich rozšířením zatím nezabýval. Nivační deprese Jde o jediný hodnocený makro tvar. Proces nivace sensu stricto je často zpochybňován (THORN 1989). V našich podmínkách nelze díky nízké regelační frekvenci, nepřítomnosti permanentních sněžníků a charakteru podloží, na kterém se sněhová pole vyskytují, předpokládat aktivní nivační procesy. Nezpochybnitelná je však velká intenzita transportních procesů na místech s obnaženou zvětralinou a přítomnost soliflukčních a sufozních procesů. Zejména nivační deprese Mapy republiky se v současné době vyznačuje velkou 304
5 různorodostí, jak svahových, tak periglaciálních procesů. Všechny tyto jevy jsou podmíněny dlouho ležící neobvykle mocnou sněhovou pokrývkou a vysokým sklonem svahů (maximum 36 ). Vzhledem k rozsahu odkryté zvětraliny a kumulaci takových procesů jako jsou mělké sesuvy a mury lze uvažovat o recentním vývoji této nivační deprese, i když s převahou procesů fluviálních a svahových pohybů. Kromě rychlých svahových procesů predisponovaných nátržemi vytvořenými v důsledku tlaku sjíždějící sněhové pokrývky se zde vyskytují také četné soliflukční jevy (soliflukční terasy, laloky). Ty lze nalézt na vyústění drobnějších nivačních subdepresí. Ve střední části nivační jámy, pod nejdéle se držící částí sněžníku je vytvořena akumulace balvanů zřejmě podobné geneze jako protalus rampart. Velký tlak sjiždějícího sněhu dokazuje přítomnost řady striací na balvanech a skalních výchozech ve střední části sněžníku (sklon ). Shrnutí Celkové rozmístění recentních periglaciálních jevů potvrzuje, že v Krkonoších nelze v polohách nad alpinskou hranicí lesa mluvit o recentní periglaciální zóně. Vyskytují se zde pouze jevy, které se ve vyšších pohořích nacházejí v blízkosti alpinské hranice lesa (solifluk ční jevy, putující bloky, zarostlé netříděné strukturní půdy, thufury) nebo jde o jevy s azonálním rozšířením s možností výskytu i pod hranicí lesa (soliflukční laloky). V určitých extrémních orograficky podmíněných lokalitách dochází ke kumulaci výskytu periglaciálních tvarů jedná se o deflační vrcholy s přítomností polygonálních půd a kryo-eolických girland (blíže viz SEKYRA ET SEKYRA IN SOUKUPOVÁ ET AL. 1995) a oblasti v blízkosti dlouho ležících sněhových polí. Nejlépe takto vyvinutým místem je v Krkonoších nivační deprese sněžníku Mapa republiky. Dlouhodobě obnažený zvětralinový plášť v prostoru nivační deprese Mapy republiky a pod ní částečně vyvinutá akumulace dovoluje předpokládat, že tento tvar byl během holocénu intenzivně přemodelováván. Vzhledem k malému výškovému rozpětí oblasti nad alpinskou hranicí lesa není v Krkonoších vyvinutá stupňovitost periglaciálních jevů, jak je známa z oblastí s dobře vyvinutým alpinským (resp. arkto-alpinským v případě Skandinávských pohoří) stupněm. Literatura BALLANTYNE, C. K. AND HARRIS, C. (1994). The Periglaciation of Great Britain. Cambridge University Press, Cambridge (330 pp.) BARRIO, G., PUIGDEFABREGAS, J. (1987): Mass wasting features above the timberline in the central Pyrenees and their topographic controls. Pireneos 130: FRENCH, H. M. (1996). The Periglacial Environment, 2nd edition, Longmann, Harlow, 341 s. HARRIS, CH. (1982): The distribution and altitudinal zonation of periglacial landfoms, Okstindan, Norway. Z. Geomorph. N.F. 26/3: HÖLLERMANN, P.W. (1967): Zur Verbreitung rezenter periglazialer Kleinformen in der Pyrenäen und Ostalpen. Göttinger geographische abhandlungen 40:
6 JAHN, A., CIELINSKA, M. (1974): Ruchy gruntu na stokach Karkonoszy. Acta Univ. Wratisl. Pr. Inst. Geograf. Ser. A 236: LEHMKUHL, F. (1989): Geomorphologische höhenstufen in der Alpen unter besonderer Berücksichtigung der nivalen formenschatzes. Göttinger geographische abhandlungen 88: NIESSEN, A., VAN HORSSEN, P., KOSTER, E.A. (1992): Altitudial zonation of selected geomorphological phenomena in an alpine periglacial area. Geografiska annaler 74A (2-3): PELÍŠEK, J. (1958): Nové nálezy thufurových půd a soliflukčních zjevů v Krkonoších. Ochrana přírody VIII (6): PEWÉ, T. L.(1969). The periglacial environment. In Pewe,T. L. (ed.) The Periglacial Environment. Montreal,McGill, Queen's University Press, pp SEKYRA, J., KOCIÁNOVÁ, M., ŠTURSOVÁ, H. (2001): Origin and significance of ploughing blocks on Labská louka meadow, Western Giant Mountains. Opera Corcontica 38: SOUKUPOVÁ, L. ET AL. (1995): Arctic alpine tundra in the Krkonoše, the Sudetes. Opera Corcontica 32, Správa KRNAP, Vrchlabí, s THORN, C.E. (1988): Nivation: a geomorphic chimera. In: Clark, M.J. (ed): Advances in periglacial geomorphology: Summary Spatial distribution of selected periglacial phenomena in the alpine belt of the east Krkonoše Mts. The paper is pointed on distribution of such geomorphic phenomena as ploughing blocks, solifluction benches and lobes, turf hummocks (thufurs) and garlands in the arctic-alpine tundra of the Krkonoše Mts. The patterns of mentioned phenomena distribution confirm, that it isn't currently possible to define the forest free summits of the Krkonoše as a periglacial environment. The major part of recently active periglacial forms occures on the extreme ecotops of deflation summits and in the vicinity of snow patches. There was noticed certain proofs of the recent periglacial activity of examined phenomena: the well developed furrows behind the blocks and mound in front of them and gibbous horizon Ah of fine grained earth by solifluction lobes. The presence of garlands, thufurs and solifluction benches was taken as an evidence of its recent activity. A concentration of various slope and periglacial processes on the floor of the Mapa republiky snow patch proves its current developement, particularly due to fast slope processes (debris flows and landslides) and mass wasting. 306
VZTAH ALPINSKÉ HRANICE LESA A VYBRANÝCH RECENTNÍCH GEOMORFOLOGICKÝCH PROCESŮ NA PŘÍKLADU VÝCHODNÍCH KRKONOŠ
OPERA CORCONTICA 40: 209 222, 2003 VZTAH ALPINSKÉ HRANICE LESA A VYBRANÝCH RECENTNÍCH GEOMORFOLOGICKÝCH PROCESŮ NA PŘÍKLADU VÝCHODNÍCH KRKONOŠ Relationship between Alpine Timberline and Recent Geomorphologic
VíceStrukturní půdy ve studovaných oblastech střední Evropy stručná charakteristika. /Křížek, Treml, Engel/
Strukturní půdy ve studovaných oblastech střední Evropy stručná charakteristika. /Křížek, Treml, Engel/ Doslovným překladem anglického ekvivalentu pro termín strukturní půdy patterned ground je půdy se
VíceNázev projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37
Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název
VícePeriglaciální modelace
Periglaciální modelace Periglaciální oblast - vymezení pás mrazové pouště, tundry a lesotundry pás lemující zaledněné (glaciální) oblasti území v nitru kontinentů (vlivem suchosti klimatu nejsou zaledněné)
VíceZrnitostní složení půd Krkonoš Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, Praha 4
Zrnitostní složení půd Krkonoš Karel Matějka IDS, Na Komořsku 75/a, Praha Významnou fyzikální vlastnosti půdy, od které se odvíjejí další vlastnosti, je zrnitostní složení půdy, které je základní vlastností
VíceTrochu terminologie na úvod. Biom tundry Záludnosti názvosloví tundrového biomu Rozdílný svět polární a alpínské tundry
K. Antošová Náplň přednášky Jsou použity informace, obrázky a fotografie z publikace: Kociánová M., Štursa J., Vaněk J.2015: Krkonošská tundra, Správa KRNAP, 44 stran Trochu terminologie na úvod Biom tundry
VíceJaké jsou charakteristické projevy slézání na svahu?
4.7.2. Svahová modelace Tíže zemská (nebo-li gravitační energie) je jedním z nejdůležitějších geomorfologických činitelů, který ovlivňuje vnější geomorfologické pochody. Působí na souši, ale i na dně moří.
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní
VícePřírodovědecká fakulta Masarykovy university, Geografický ústav, Brno, Kotlářská 2,
KLAPKA P. 2004: Krajinné mikrochory Krkonoš. In: ŠTURSA J., MAZURSKI K. R., PALUCKI A. & POTOCKA J. (eds.), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., Listopad 2003, Szklarska Poręba. Opera
VícePOHYB ŽULOVÝCH BALVANŮ NA ČERTOVĚ LOUCE (KRKONOŠE) V OBDOBÍ
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY Katedra fyzické geografie a geoekologie POHYB ŽULOVÝCH BALVANŮ NA ČERTOVĚ LOUCE (KRKONOŠE) V OBDOBÍ 2009 2012 MOVEMENTS OF PLOUGHING BLOCKS AT THE ČERTOVA LOUKA
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
VíceStrukturní pdy Vysokých Sudet rozšíení, aktivita
Strukturní pdy Vysokých Sudet rozšíení, aktivita Václav Treml, Marek Kížek, Zbynk Engel Katedra fyzické geografie a geoekologie Pf UK, Albertov 6, 120 00 Praha 2 vaclav_treml@nature.cz Úvod: Alpinské bezlesí
VíceVZTAH MEZI GEO A BIODIVERSITOU NA PŘÍKLADU SNĚHOVÉHO POLE MAPA REPUBLIKY (MODRÝ DŮL)
DVOŘÁK I. J., KOCIÁNOVÁ M., HEJCMAN M., TREML V. & VANĚK J. 2004: Vztah mezi geo a biodiversitou na příkladu sněhového pole Mapa republiky v Modrém dole. In: ŠTURSA J., MAZURSKI K. R., PALUCKI A. & POTOCKA
Více1. Jaký vidíte aktuální přínos fyzické geografie a geoekologie pro společnost? Jaké otázky jsou aktuálně řešeny?
Ostravská univerzita v Ostravě Katedra fyzické geografie a geoekologie Písemná přijímací zkouška Bodové hodnocení: Studijní program: Geografie Studijní obor: Fyzická geografie a geoekologie Jméno:... Příjmení:...
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých jednotlivých tvarů (vysočin, nížin) (údolí,
VíceGymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník LEDOVCE. referát. Jméno a příjmení: Ondřej MÍSAŘ, Jan GRUS
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník LEDOVCE referát Jméno a příjmení: Ondřej MÍSAŘ, Jan GRUS Třída: 5. O Datum: 24. 4. 2016 1 Ledovce 1) Obecně Pod pojmem ledovec si člověk představí
VíceV I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k
VíceTundra v Krkonoších ve vazbě na neživou přírodu
Tundra v Krkonoších ve vazbě na neživou přírodu Milena Kociánová, Jan Vaněk, Jan Štursa Foto: M. Kociánová Predispozice existence tundry v Krkonoších Geografická poloha - na jižním okraji nížin Německa
VíceMezoformy periglaciálního zvětrávání ve vybraných vrcholových lokalitách Pohořské hornatiny, geomorfologickém podcelku Novohradských hor.
Mezoformy periglaciálního zvětrávání ve vybraných vrcholových lokalitách Pohořské hornatiny, geomorfologickém podcelku Novohradských hor Jiří Rypl rypl@pf.jcu.cz Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta,
VíceKryogenní procesy a tvary
Kryogenní procesy a tvary Kryogenní pochody kryosféra 1923 Dobrowolski nivace = destrukční působení sněhu sněžná čára - hranice, která omezuje plochu ZP se souvislou sněhovou pokrývkou sněžníky (trvalé,
VíceModulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Geografie PODYJÍ Pracovní listy ÚDOLÍ DYJE 1. Povodí Dyje Podle mapy v atlasu doplňte
VíceVznik a vývoj horských údolí
TÉMA ČÍSLA Vznik a vývoj horských údolí Údolí představují významné přírodní koridory jak pro neživou, tak pro živou složku krajiny. Z geomorfologického pohledu se jedná o nejdynamičtější části reliéfu,
VíceSoubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze)
Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Mapa edafických kategorií v CHKO Jizerské hory (GIS FLD CZU v Praze) Edafické kategorie v Krkonošském národním parku
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VíceCryosol kryozem v Česku?
Cryosol kryozem v Česku? Luděk Šefrna Katedra fyzické geografie a geoekologie, PřírodovP rodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Seminář k půdní klasifikaci 21. ledna 2010 Jsou v Česku kryozemě?
VíceHORNÍ HRANICE LESA V DLOUHÉM DOLU V KRKONOŠÍCH, STAV A DYNAMIKA
OPERA CORCONTICA 37: 524 531, 2000 HORNÍ HRANICE LESA V DLOUHÉM DOLU V KRKONOŠÍCH, STAV A DYNAMIKA The upper timberline in the Dlouhý důl valley in the Krkonoše Mountains, state and dynamic TREML VÁCLAV
VíceSoubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)
Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních typů v Krkonošském národním parku (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních
VíceVYHODNOCENÍ SMĚRU A RYCHLOSTI VĚTRU NA STANICI TUŠIMICE V OBDOBÍ 1968 2012. Lenka Hájková 1,2) Věra Kožnarová 3) přírodních zdrojů, ČZU v Praze
VYHODOCÍ MĚRU A RYCHLOTI VĚTRU A TAICI TUŠIMIC V OBDOBÍ 19 1 Lenka Hájková 1,) Věra Kožnarová 3) 1) Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ústí nad Labem, ) Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká
VíceZkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody?
Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody? Karel Matějka IDS, Praha 23. 4. 2015 Na úvod: základním pojmem je struktura
VíceGeomorfologické aspekty hlubokých svahových deformací na Vsetínsku
Geomorfologické aspekty hlubokých svahových deformací na Vsetínsku Případová studie: Vaculov-Sedlo, Kobylská a Křížový vrch 1 Mgr. Ivo Baroň, 2 RNDr. Václav Cílek, CSc., 3 RNDr. Karel Kirchner, CSc., 4
VíceZákladní charakteristika území
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně
VíceVliv borovice kleče (Pinus mugo) na strukturní půdy české části Vysokých Sudet
Treml V. & Křížek M. 2006: Vliv borovice kleče (Pinus mugo) na strukturní půdy české části Vysokých Sudet. Opera Corcontica, 43: 45 56 Vliv borovice kleče (Pinus mugo) na strukturní půdy české části Vysokých
VícePodobnosti. Krkonoše a Skandinávie. RNDr. M. Kociánová & RNDr. J. Vaněk, Správa KRNAP 2016
Podobnosti a RNDr. M. Kociánová & RNDr. J. Vaněk, Správa KRNAP 2016 Historie zkoumání krkonošské tundry Tundrové prostředí a místní zalednění Krkonoš poprvé popsal již v r. 1894 německý geograf J. Partch,
VíceSoubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)
Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného
VíceEROZE PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST
EROZE PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_259 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 EROZE EROZE JE TRANSPORT MATERIÁLU
VíceInventarizace lesů, Metodika venkovního sběru dat Verze 6.0. Způsob zaměření: Lesní cesty se zaměřují v průsečíku podélné osy cesty s transektem.
Inventarizace lesů, Metodika venkovního sběru dat Verze 6.0 8. INVENTARIZACE LESNÍCH CEST Způsob zaměření: Lesní cesty se zaměřují v průsečíku podélné osy cesty s transektem. 8.1. Nadmořská výška lesní
VícePůdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas
Půdy a pedologie Půda - nejsvrchnější vrstvou zemské kůry při kontaktu s atmosférou Půda je odborně definována jako podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty a je prostoupena živými organismy. Pokud
VíceSPŠ STAVEBNÍ České Budějovice
SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice JS pro S2G a G1Z TERÉN 2 terénní tvary! POZOR! Prezentace obsahuje plnoplošné barevné obrázky a fotografie nevhodné a neekonomické pro tisk! Výběr z NAUKY O TERÉNU Definice
VíceTvary zvětrávání v průlomovém údolí Labe. Emil Kudrnovský, Pavel Sedlák
Geomorfologický Geomorfologické sborník mapování 2 a inventarizace tvarů ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Tvary zvětrávání v průlomovém údolí Labe Emil Kudrnovský, Pavel Sedlák kudrnov@prfnw.upol.cz, sedlak@prfnw.upol.cz
VíceGlaciální a periglaciální prostředí (reliéf)
Glaciální a periglaciální prostředí (reliéf) (kryogenní reliéf) Marek Křížek Katedra fyzické geografie a geoekologie Přf UK, krizekma@natur.cuni.cz Souhrnné označení souboru tvarů zemského povrchu v oblastech
VíceTvorba povrchového odtoku a vznik erozních zářezů
Zdeněk Máčka Z8308 Fluviální geomorfologie (10) Tvorba povrchového odtoku a vznik erozních zářezů Cesty pohybu vody povodím celkový odtok základní podpovrchový (hypodermický) povrchový Typy povrchového
VíceMožnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz
25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně
VíceZO ČSS 7-09 Estavela Katedra geografie PřF UP Olomouc, Třída Svobody 26, 771 46 Olomouc
ZO ČSS 7-09 Estavela Katedra geografie PřF UP Olomouc, Třída Svobody 26, 771 46 Olomouc ZPRÁVA O VÝZKUMU EXOKRASOVÝCH FOREM JIŽNÍ A JIHOZÁPADNÍ ČÁSTI VRCHU ŠPRANĚK Lokalita výzkumu: Jižní a jihozápadní
Více2. Stupňovité mrazové sruby a kryoplanační terasy na jihozápadní straně Tisé skály.
TISÁ SKÁLA Rozsáhlý skalní útvar Tisá skála (394 m) leží v zalesněném terénu v katastru obce Bratčice na okrese Kutná Hora, 7 kilometrů jižně od Čáslavi. Geologicky je Tisá skála tvořena masívem granitické
VíceSPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ
SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ JS pro S2G a G1Z TERÉN 3 další terénní tvary! POZOR! Prezentace obsahuje plnoplošné barevné obrázky a fotografie nevhodné a neekonomické pro tisk! Výběr z NAUKY O TERÉNU
VíceHlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA
Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 13.11.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 2.1. Orientace v terénu... 2 2.2. Dokumentační
VíceDalší výsledky zkoumání geodynamiky Střední a Severní Moravy
Další výsledky zkoumání geodynamiky Střední a Severní Moravy Results of further investigation of the Central and Northern Moravia geodynamics Lubomil Pospíšil, Otakar Švábenský Ústav geodézie FAST VUT
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedologie Metody ve fyzické geografii I. Václav ČERNÍK 2. UBZM 3. 12. 2012 ZS 2012/2013 Mapa půd katastrálního
VíceZakončení předmětu. KGG / GMFO (2 + 1) = 5 kreditů KGG/GMOR (2 + 0) = 4 kredity Forma zkoušky: Kombinovaná
Geomorfologie Zakončení předmětu KGG / GMFO (2 + 1) = 5 kreditů KGG/GMOR (2 + 0) = 4 kredity Forma zkoušky: Kombinovaná GMFO - vazba na cvičení, prezentace, globální tektonika pozice regionů, základní
VíceSucho se za uplynulý týden výrazně prohloubilo a dosáhlo nejhoršího rozsahu v tomto roce
Tisková zpráva 21.8.2018 Ústav výzkumu globální změny AV ČR Tým Intersucho Sucho se za uplynulý týden výrazně prohloubilo a dosáhlo nejhoršího rozsahu v tomto roce V tomto týdnu došlo k prohloubení sucha
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K 02 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VíceEXKURZE 2 Harrachov 2014 (6.O)
EXKURZE 2 Harrachov 2014 (6.O) Autoři:.... Výsledná známka: Základní pravidla: Každý pracuje na svém pracovním úkolu a je odpovědný za jeho vyplnění. Je možné spolupracovat ve skupině max. 4 členné. Spolupráce
VíceZáklady fyzické geografie 2
Základy fyzické geografie 2 Základní struktura Geomorfologie Irena Smolová Mgr. Peter Mackovčin, Ph.D. Biogeografie Pedogeografie Základy nauky o krajině Zakončení předmětu KGG / ZF2 Kredity: 7 (3+1) Forma
VíceEXOGENNÍ (VNĚJŠÍ) POCHODY
EXOGENNÍ (VNĚJŠÍ) POCHODY pochody, které modelují reliéf zvnějšku, mají význam při velmi detailní modelaci zemského povrchu terén převážně snižují a zarovnávají, tzn. působí proti endogenním (vnitřním)
VíceGeomorfologické mapování
Geomorfologické mapování Irena Smolová Geomorfologické mapování Cíl: geomorfologická analýza reliéfu s cílem zmapovat rozložení tvarů reliéfu, určit způsob jejich vzniku a stáří Využité metody: morfometrická
VíceSeminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu
Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním
VíceČerné jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut
ŠUMAVSKÁ JEZERA Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň
VíceRiziko sucha a nouzové zásobování v malých vodárenských systémech
TA02020184 Zajištění jakosti pitné vody při zásobování obyvatelstva malých obcí z místních vodních zdrojů Riziko sucha a nouzové zásobování v malých vodárenských systémech JOSEF V. DATEL - ANNA HRABÁNKOVÁ
VíceAlpinská hranice lesa v Hrubém Jeseníku
Alpinská hranice lesa v Hrubém Jeseníku Václav Treml, Marek Banaš Katedra fyzické geografie a geoekologie Přf UK, Alberov 6, 120 00 Praha 2, vaclav_treml@nature.cz Katedra ekologie a životního prostředí,
VíceZákladní škola Dr. Miroslava Tyrše
Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceMETODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY A VODY V ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ KRAJINĚ
METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY A VODY V ZEMĚDĚLSKY VYUŽÍVANÉ KRAJINĚ PETR KARÁSEK JANA PODHRÁZSKÁ Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. METODA STANOVENÍ RIZIKOVÝCH
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K N A D T R A T Í h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ hod.
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracovala ZŠ Školská žáky 8. a
VíceObyvatelstvo území Šumavy - proč zde uchovat národní park?
Obyvatelstvo území Šumavy - proč zde uchovat národní park? Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 matejka@infodatasys.cz V souvislosti s diskusí nad ochranou přírody na Šumavě (KINDLMANN
VíceSoubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav
Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Auto i: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Ing. Vojt ch ada, Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D. Tento soubor map je rozd len na ásti: 1. Soubor
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, České Budějovice, ÚS V I M P E R K 01. RNDr. Marcel Homolka
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K 01 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VícePřírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda
0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti
VíceObr Přibližné umístění lokalit v okolí Turnova. Mapa byla převzata z
1. PŘÍLOHA 1 UPŘESNĚNÍ MÍST ODBĚRU VZORKŮ A DR Mapu celé oblasti s označením jednotlivých lokalit uvádím na obrázcích Obr. 1.1 a Obr. 1.2. Obr. 1.1. Přibližné umístění lokalit v okolí Turnova. Mapa byla
Vícekrajiny povodí Autoři:
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelovýchh map k Metodice stanovení vybraných faktorů tvorby povrchového odtoku v podmínkách malých povodí Případová studie povodí
VíceNovostavba bytového domu vč. přípojek inženýrských sítí, zpevněné plochy ve dvorní části na parc. č. 413/1, 430, 431, 2962 v k. ú.
Ar chaia č.j. NZ 01/07 Novostavba bytového domu vč. přípojek inženýrských sítí, zpevněné plochy ve dvorní části na parc. č. 413/1, 430, 431, 2962 v k. ú. Opava-Předměstí Předběžná zpráva o výsledcích archeologického
VíceSoubor map poškození lesních porostů zvěří v Krkonoších (GIS KRNAP Vrchlabí)
Soubor map poškození lesních porostů zvěří v Krkonoších (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa poškození lesních porostů v Krkonoších okusem (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa poškození lesních porostů v Krkonoších ohryzem
VíceOptimalizace vojenských újezdů ve vazbě na ochranu přírody a krajiny
Praha 1 - Novotného lávka, 6. ledna 2015 Optimalizace vojenských újezdů ve vazbě na ochranu přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí sekce ochrany přírody a krajiny 1 Záměr na vyhlášení Chráněné
Víceč.. 1: dních sond Výkop půdnp Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.
Pedologické praktikum - téma č.. 1: Výkop půdnp dních sond Terénn nní šetření a odběr r vzorků Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceŽivot ve vyšších nadmořských výškách. Charakteristika horského prostředí. Alpinská zóna (alpine life zone) Ekologie horských ekosystémů
Charakteristika horského prostředí Alpínská, alpínský, alpínské druhy/ vegetace, prostředí, pásmo, Charakteristika prostředí Společné rysy prostředí/ klimatu Arktická vs. alpínská tundra alpinský z lat.
VíceMORFOSTRUKTURNÍ A GEOFYZIKÁLNÍ ANALÝZA VYBRANÉHO ÚZEMÍ V RÁMCI GNSS SÍTĚ MORAVA. Otakar Švábenský, Lubomil Pospíšil
MORFOSTRUKTURNÍ A GEOFYZIKÁLNÍ ANALÝZA VYBRANÉHO ÚZEMÍ V RÁMCI GNSS SÍTĚ MORAVA MORPHOSTRUCTURAL AND GEOPHYSICAL ANALYSIS OF SELECTED AREA WITHIN THE MORAVA GNSS NETWORK Otakar Švábenský, Lubomil Pospíšil
VíceSTUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN
STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN Má vliv na hustotu a rozevřenost diskontinuit: a tím i na tvar a velikost úlomků, bloků,nakypření úlomků (vzdálenost v mm) 1. velmi malá > 2000 2. malá 600-2000 3. střední 200-600
VíceKurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů PŘÍPADOVÁ STUDIE - TATRY. Antropické vlivy Geobiocenologické jednotky
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů PŘÍPADOVÁ STUDIE - TATRY Antropické vlivy Geobiocenologické jednotky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR
VíceGeomorfologie vybraných skalních útvarů v okolí Bělé pod Bezdězem, Mimoně a České Lípy
Geomorfologie vybraných skalních útvarů v okolí Bělé pod Bezdězem, Mimoně a České Lípy Vedoucí práce: RNDr. Marek Matura, Ph.D. Jakub Koutník, Františka Ektrtová, Andrea Suchánková, Ester Burgerová, Tomáš
VíceSystémová a geomorfologická analýza. Pavel Mentlík
Miscellanea Geographica 13 Katedra geografie, ZČU v Plzni, 2007 s. 41-46 Systémová a geomorfologická analýza Pavel Mentlík pment@kge.zcu.cz Katedra geografie FPE ZČU v Plzni, Veleslavínova 42, Plzeň Pavel
VíceLITOSFÉRA. OSNOVA: I. Struktura zemského tělesa II. Desková tektonika III. Endogenní procesy IV. Exogenní procesy
LITOSFÉRA OSNOVA: I. Struktura zemského tělesa II. Desková tektonika III. Endogenní procesy IV. Exogenní procesy EXOGENNÍ PROCESY = děje působené činností vnějších sil Země - zdrojem energie: sluneční
Více2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů
Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda
VíceHydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce. Meteoaktuality.cz ŘÍJEN Autorství: Meteo Aktuality
Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality.cz ŘÍJEN 2014 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu Obsah Obecné shrnutí...3 Podrobnější rozbor témat...4 Údaje...5 Obrazové doplnění...5
VíceSLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019
SLOVENSKO-ČESKÁ KONFERENCIA Znečistené územia 2019 PRŮZKUM EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH V HRADCI KRÁLOVÉ Základní údaje Objednatel: Statutární město Hradec Králové Doba řešení projektu: 2017
VíceSoubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)
Soubor map: Typy porostů a typy vývoje lesa v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa vývojových fází lesa pro TP1 cílový v CHKO Jizerské hory (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa vývojových fází
VíceMODERNÍ VÝZKUMNÉ METODY VE FYZICKÉ GEOGRAFII ZMĚNY TEPLOTY VZDUCHU NA OSTROVĚ JAMESE ROSSE V KONTEXTU ANTARKTICKÉHO POLOOSTROVA
MODERNÍ VÝZKUMNÉ METODY VE FYZICKÉ GEOGRAFII ZMĚNY TEPLOTY VZDUCHU NA OSTROVĚ JAMESE ROSSE V KONTEXTU ANTARKTICKÉHO POLOOSTROVA Klára Ambrožová 1*,a, Kamil Láska 1,b 1 Masarykova univerzita, Přírodovědecká
VícePlán pokusných prací Agrovýzkumu pro rok 2015-2020 v CHKO Jeseníky
Plán pokusných prací Agrovýzkumu pro rok 2015-2020 v CHKO Jeseníky A. Činnosti vztahující se k výzkumnému řešení problematiky Obnovené pastvy skotu na lokalitě Švýcárna (plán od 2015 2020) Správa CHKO
VíceGeologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Hlavní geologické procesy v okolí Zlína
0 Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Hlavní geologické procesy v okolí Zlína 0 Obsah Úvod:... 1 Cíl:... 1 Zápis o činnosti:... 2 Přírodní památka Skály... 2 Přírodní památka Králky... 2 Zápisky
VíceHodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most
Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční
VíceUPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY
UPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY MILADA MATOUŠKOVÁ*, MIROSLAV ŠOBR* * Katedra fyzické geografie a geoekologie, PřF UK; e-mail: matouskova@natur.cuni.cz, sobr@natur.cuni.cz
VíceJednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země
VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí
VíceČeřínek. Skalní mísy Přední skála u Čeřínku. Formanská studánka u Čeřínku
Čeřínek Vrch Čeřínek (761 m) s přírodním parkem stejného jména leží asi 10 km západně od Jihlavy a asi 5 km východně od Nového Rychnova. Území téměř celého parku je pokryto smíšenými lesy. V severozápadní
VíceGeologickáčinnost ledovců, krasové jevy
Geologickáčinnost ledovců, krasové jevy Přednáška 11 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Ledovec - akumulace ledu pohybující se účinky gravitace po svahu - vznik tlakovým
VícePosouzení zdravotního stavu a návrh péče o jilmy horské v obci Lazinov, k. ú. Lazinov.
" Znalecký posudek č. 142/2009 Posouzení zdravotního stavu a návrh péče o jilmy horské v obci Lazinov, k. ú. Lazinov. I Zpracoval: Doc. Ing. Luboš Úradníček, CSc. Křížkovského 31 60300 Brno Znalecký posudek
VíceB.1.13 Větrný park SLEZSKÉ PAVLOVICE
B.1.13 Větrný park SLEZSKÉ PAVLOVICE B.1.13.1 Popis záměru a lokality Popis záměru Název: Větrný park Slezské Pavlovice Počet VTE: 7 Parametry VTE: výška osy rotoru: 140 m průměr rotoru: 112 m Popis lokality
VíceGeologická činnost gravitace 1. kameny - hranáče
Geologická činnost gravitace 1 Skalní řícení Skalní sesuvy Vznik osypů a suťových kuželů kameny - hranáče Vznik kamenných moří Geologická činnost gravitace 2 Sesuvy plošné proudové vliv vody v pórech (zatížení,
VíceI. TVARY GEORELIÉFU. A.1. Tvary georeliéfu. Ilustrační fotografie. Typ znaku Znak Přírodní charakteristika Historická a kulturní charakteristika
I. TVARY GEORELIÉFU A. Elementární tvary reliéfu V tabulce lze pro svahy nalézt více odpovídajících znaků; při charakteristice krajiny je pak potřebné uvést všechny odpovídající znaky (např. u svahu nejen
VíceMaturitní otázky do zeměpisu
Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění
Více