Rešerše k tématu bakalářské práce: Krystalová chemie berylu a jeho drahokamových odrůd
|
|
- Pavel Zeman
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Rešerše k tématu bakalářské práce: Krystalová chemie berylu a jeho drahokamových odrůd Zpracovala: Radka Frýzová Vedoucí práce: RNDr. Václav Vávra, Ph.D. Brno 2010
2 OBSAH 1 BERYL 3 2 KRYSTALOVÁ STRUKTURA A CHEMICKÉ SLOŢENÍ BERYLU 3 3 MORFOLOGIE KRYSTALŮ BERYLU 5 4 FYZIKÁLNÍ A OPTICKÉ VLASTNOSTI BERYLU 6 5 PARAGENEZE BERYLU 10 6 ALTERACE BERYLU 10 7 VÝSKYT A NALEZIŠTĚ BERYLU 11 8 VYUŢITÍ BERYLU 12 9 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 13 2
3 1 BERYL Beryl je jedním z nejstarších známých minerálů, ačkoli původ jména beryl je nejasný. Název může být odvozen z řeckého slova beryllos, jehož užívání se vztahovalo k modrozeleným drahokamům obecně a bylo pravděpodobně používáno i pro několik jiných minerálů. Latinský název beryllus spíše než druh minerálu označoval vlastnosti krystalu jako jsou čirost a lesk. Dnes se názvu beryl užívá pro skupinu minerálů, která se skládá ze samotného minerálu berylu a čtyř blízce příbuzných cyklosilikátových minerálů bazzitu, stoppaniitu, indialitu a nejnověji objeveného pezzottaitu (Simmons a Falster, 2005). 2 KRYSTALOVÁ STRUKTURA A CHEMICKÉ SLOŢENÍ BERYLU Beryl je tradičně řazen do skupiny cyklosilikátů, což jsou silikáty s kruhovou vazbou tetraedrů SiO 4. Dříve se předpokládalo, že jednotlivé kruhy tetraedrů nejsou navzájem propojeny dalšími tetraedry SiO 4, dnes už je však známo, že existuje trojrozměrné propojení tetraedrickými pozicemi BeO 4 (distribuce Si a Be v nich je nepravidelná), takže někteří autoři (Zoltai a Stout, 1985) se přiklánějí k možnosti řadit jej do skupiny tektosilikátů. Krystalovou strukturu berylu poprvé objasnili Bragg a West (1926). Teoretické složení berylu je vyjádřeno vzorcem Be 3 Al 2 [Si 6 O 18 ], často se ale uplatňuje intersticiální substituce, kdy část Si je nahrazena méně valentním iontem, nejčastěji Be 2+, Al 3+. Ve struktuře berylu dochází k propojení šesti tetraedrů SiO 4, čímž vznikne typická aniontová skupina (Si 6 O 18 ) 12-. Jeho krystalová struktura se tedy skládá ze samostatně uložených šestičlenných prstenců Si 6 O 18. Atomy hliníku a beryllia leží mezi těmito prstenci a propojují je dohromady. Hliníkové atomy se nachází v oktaedrické koordinaci se šesti atomy kyslíku. Tyto atomy spojují prstence jak laterálně tak vertikálně vzhledem ke krystalografické ose c. Zjednodušeně je tedy krystalová struktura berylu tvořena šestičlennými prstenci tetraedrů SiO 4, které alternují podél osy c s dvanáctičlennými prstenci sestávajícími se ze šesti tetraedrů BeO 4 a šesti oktaedrů AlO 6 (viz. obr. 1.). 3
4 Obr. 1.: Struktura berylu (Hochleitner, 2002). Kruhové aniontové skupiny jsou orientovány nad sebou, takže ve směru osy c vznikají prostorné kanálkové dutiny široké několik Angstremů jdoucí vertikálně celou strukturou. Výsledkem je struktura jako včelí plástev s otevřenými kanálky jdoucími paralelně s osou c. Ve většině minerálů skupiny berylu je uvnitř těchto dutin vázána H 2 O, dále zde mohou být umístěny molekuly OH, CO 2, atomy He, Ar a některé kationty, zejména Na, K, Cs, Rb, Li, Sc, Ca. V některých varietách berylu může obsah alkálií dosahovat zhruba 5 až 7 % (Deer et al., 1997). Větší atomy alkalických kovů jako sodík a cesium se mohou přizpůsobit struktuře pouze v kanálkových otvorech (Ginzburg, 1955). Rozměrem menší kationty jako například lithium mohou substituovat beryllium v krystalové struktuře. Draslík a rubidium jsou zpravidla přítomny pouze v minoritním množství. Molekuly vody se objevují v kanálcích ve dvou různých orientacích, a to v závislosti na jejich vzdálenosti od alkalických iontů. (Simmons a Falster, 2005). 4
5 Obecný strukturní vzorec, který vysvětluje chemické variace objevující se ve skupině berylu, lze vyjádřit jako R X 3 Y 2 (T 6 O 18 ) ph 2 O s tím, že písmena R, X, Y, T a p odkazují na specifické pozice uvnitř krystalové struktury berylu. Ionty, které mohou obsadit každou danou polohu jsou následující (Simmons a Falster, 2005): R = Cs 1+, Na 1+, (v kanálové dutině) X = Be 2+, Al 3+, Li 1+, (Si 4+ ) Y = Al 3+, Sc 3+, Fe 3+, Mg 2+, (Cr 3+ ), (V 3+ ), (Fe 2+ ) T = Si 4+, Al 3+ p~0,05-1,8 Kde označuje vakanci, neobsazenou strukturní pozici, ionty v závorce vyjadřují méně důležitou substituci. 3 MORFOLOGIE KRYSTALŮ BERYLU Krystaly berylu mají hexagonální symetrii prizmatického typu. Jsou obvykle rýhované a protáhlé paralelně ve směru krystalografické osy c. Nejběžnějšími krystalovými tvary berylu jsou hexagonální prizma {10-10}a bazální pinakoid {0001}. U barevných modifikací jsou přítomny rovněž hexagonální dipyramidy {11-21} či {10-11} a dihexagonální prizmata, která se objevují poměrně běžně Pyramidální zakončení krystalů bývá ojedinělé (Simmons a Falster, 2005). Obecný beryl může tvořit krystaly o délce až několik metrů. Je jednou z rud beryllia a objevuje se na mnoha nalezištích po celém světě. Akvamarín, heliodor a goshenit mají vzhled typicky prizmatický, přesto lze jak goshenit tak i akvamarín někdy nalézt jako ploché tabulkovité krystaly. Dipyramidální tvary jsou zpravidla malé, ale mohou se stát významnějšími v morganitu, který také inklinuje k utváření silných deskovitých krystalů. Cesiem bohatý beryl tvoří charakteristicky zploštělé krystaly s převládajícími bazálními pinakoidy. Na některých nalezištích bylo zjištěno, že beryly s obsahem alkálií asi nad 1 % bývají krátce sloupečkovité, zatímco beryly bez alkálií nebo jen s jejich nepatrným množstvím tvoří krystaly dlouze sloupcovité (Bouška a Kouřimský, 1976). Leptové důlky a jevy po rozpouštění jsou rozšířené, obzvláště v kvalitních drahokamových berylech z pegmatitových ložisek. 5
6 Kuželovité krystaly jsou obyčejně výsledkem silných stavů přechlazení, které vznikají důsledkem prudkého ochlazování nebo některého typu chemického kalení. V obou případech je výsledkem rychlá krystalizace. 4 FYZIKÁLNÍ A OPTICKÉ VLASTNOSTI BERYLU Fyzikální a optické vlastnosti berylu jsou závislé především na chemismu, zvláště na obsahu alkálií. Beryl má bílý vryp a skelný lesk. Plochy odlučnosti jsou hladké nebo lasturnaté, štěpnost je nedokonalá podle (0001). Tvrdost podle Mohsovy stupnice se pohybuje od 7,5 do 8 a nejnižší zaznamenaná dosahuje jen stupně 7. Hustota kolísá v rozmezí 2,63 2,92 g/cm 3 pro beryl se zvýšeným obsahem alkálií, zejména cesiem. Některé beryly bíle fluoreskují pod krátkovlnným a dlouhovlnným ultrafialovým světlem. Při pokojové teplotě je beryl nerozpustný ve většině anorganických kyselin a jen s obtížemi se rozpouští v kyselině fluorovodíkové. Je rozpustný v hydroxidu sodném nebo draselném (Anthony et al., 1995). Kvůli jeho odolnosti vůči chemickému působení a pevné krystalové struktuře je beryl jako minerál extrémně trvalý a stálý. Na druhé straně, při vysokých teplotách a tlacích se beryl rozpadne relativně snadno. V polarizovaném světle má beryl index lomu okolo 1,568-1,602 pro řádný, respektive 1,564-1,595 pro mimořádný paprsek s dvojlomem 0,004-0,007 (Gregerová et al., 2002). Index může ale dosahovat hodnoty až kolem 1,60 v závislosti na chemismu konkrétního kamene na určitém ložisku. Černý a Hawthorne (1976) popisují na základě struktury a chemismu berylů několik faktorů, které ovlivňují indexy lomu: role molekulární vody v kanálcích není zanedbatelná (její množství však nelze přesně určit) a zejména substituce Si, Al a Be jinými prvky, z nichž především alkalické kovy způsobují vyšší hodnoty indexů lomu. Beryl je jednoosý, někdy anomálně dvojosý. Smaragd je lehce pleochroický. Optické zvláštnosti pozorované ve smaragdech jsou efekt kočičího oka nebo asterismus (ne tak častý jako v korundech). Jde o velmi jemné inkluze (vrostlice) jehlicovitých minerálů se zákonitou orientací, vytvářející v broušeném kameni zmíněné efekty. Speciálním případem jsou trapiche smaragdy z kolumbijských ložisek (viz. obr. 2.). Tyto krystaly mají hexagonální jádro tvořené nekvalitním zakaleným smaragdem, který je obrůstám radiálně paprsčitým shlukem inkluzí 6
7 ve velmi čistém smaragdu druhé generace. Tento se může navíc střídat se zónami albitu (ČSGA, 2008). Obr. 2.: Trapiche smaragdy z Kolumbie (Hochleitner, 2002). Beryl se vyskytuje v mnoha barevných variacích od bezbarvého přes bílý, modrý, zelený, žlutý až k hnědému, růžovému či červenému. Obecný beryl je zpravidla opakní až průsvitný. Větší krystaly mohou mít zakalený nebo skvrnitý vzhled jako důsledek hojných fluidních inkluzí či oblastí alterace. Černou barvu je možné vidět u berylu velmi vzácně a obvykle díky vysoké hustotě blíže neurčených drobných tmavých inkluzí, které navozují dojem šedě až černě zbarveného kamene. Často si lze všimnout barevné zonálnosti. Barva berylu je citlivá na tepelné zpracování a ozařování. Při snižování teploty se zelený nebo žlutý beryl změní na modrý, naopak při zahřívání mění modrý nebo zelený beryl barvu na odstíny žluté. Další barevné změny mohou být způsobeny ozářením gama paprsky nebo rentgenovými paprsky, ačkoli ne všechny tyto barevné přeměny jsou permanentní (Sinkankas, 1981). Minerály se zbarví, když absorbují určitou vlnovou délku světla a získaná barva je výsledkem kombinace zbývajících vlnových délek, které se odrazí zpět a zachytí je oko. Vlnové délky absorbované minerály mohou být kvantitativně měřeny spektrometrem. U berylu jsou absorpce mezi 0,4 a 0,7 µm způsobeny chromoforními (slovo chromoforní je odvozeno z řečtiny a znamená barvu způsobující ) přechody kovových iontů jako jsou Fe 3+ a Cr 3+ (Hurlbut a Klein, 1993). 7
8 Příčina barvy je tedy následkem složitých interakcí mezi hlavními určujícími prvky, stopovými prvky, strukturními defekty a možným přirozeným ozářením. Nicméně barva u většiny běžných zelených berylů je způsobena železem. Třebaže detailům v mnoha případech nelze dokonale porozumět, určité barvy jsou považovány za související s přítomností specifických chromoforních prvků (Simmons a Falster, 2005): zelená Fe 2+, Fe 3+ modrá Fe 2+ žlutá a oranžová Fe 3+ růžová Mn 2+, Mn 3+ červená typ Utah Mn 3+ smaragdově zelená Cr 3+ a/nebo V 3+ bezbarvá žádný prvek, žádná změna po ozáření Barva obecného berylu se většinou pohybuje ve škále od bledě žluté až po zelenou a modrou. Červený beryl, formálně známý jako bixbit, má nápadně intenzivní červenou barvu, za kterou vděčí trojmocnému manganu. Obsahuje nízký počet alkálií a velmi málo vody. Obvykle je prizmatický a v podstatě omezený na topazové ryolity, například v Utahu (Shigley et al., 2003). Smaragd je pravděpodobně z odrůd berylu nejvíce ceněný. Jeho sytě trávově zelená barva je způsobená přítomností chrómu a vanadu, vzácně je přítomen i nikl. Smaragdy vyšší jakosti (jejichž cena mnohonásobně převyšuje cenu diamantů stejné váhy) jsou čiré, nejčastěji však bývají zakaleny uzavřeninami bublinek kapaliny nebo plynu a také jiných minerálů. Vznikají z plynných emulzí roztoků nasycených berylliem, které reagují s horninami bohatými na vanad či chróm. Smaragdy se významně vyskytují v hydrotermálních žilách v tmavých vápencích a břidlicích, například v Kolumbii, a ve svorech jako např. v Rakousku. Akvamarín je modrá drahokamová odrůda berylu. Přírodní akvamarín má sklon vytvářet dlouhé prizmatické krystaly, někdy však nacházíme i deskovité modré krystaly. Svou barvu získává z dvojmocného a trojmocného železa, jehož množství ovlivňuje i odstín a intenzitu barvy. Může být tepelně zpracováván kvůli odstranění zelené barvy a zesílení modrých tónů. Po ozáření se barva akvamarínu přemění na žlutou. Název pochází z aqua (voda) a marinus (oceán). Akvamarín je téměř výhradně těžen z granitických pegmatitů, významně z miarolitických pegmatitů typů LCT a NYF (Černý, 1992). Typicky se objevuje v méně geochemicky vyvinutých podtypech těchto pegmatitů. 8
9 Heliodor nebo zlatý beryl je zlatě až sytě žlutý druh drahokamového berylu, který vytváří dlouhé prizmatické krystaly. Často je od přírody vyleptaný a nacházíme ho odděleně od jakékoliv základní hmoty (matrixu). Jeho barva je způsobena přítomností trojmocného železa. V dnešní době je mnoho komerčně prodávaných zlatých berylů ve skutečnosti jen ozářenými či tepelně zpracovanými akvamaríny. Goshenit je bezbarvá, chemicky nejčistší odrůda berylu ve šperkařském průmyslu nepříliš ceněná. Byl pojmenován podle naleziště Goshen v Massachusetts, kde se těžily velmi světle zbarvené beryly (Sinkankas, 1981). Název byl nejprve používán pro bezbarvé, na alkálie bohaté beryly, ale jeho užívání se rozšířilo pro všechny bezbarvé beryly. Primárně se vyskytuje v pegmatitech podobných těm, ze kterých se těží akvamarín. Goshenit často reprezentuje typický prizmatický vzhled berylu. Na některých nalezištích, například v Brazílii, se těží deskovité krystaly. Kvůli velmi nízkému obsahu chromoforních iontů se obvykle nedá zvýšit kvalita goshenitu ani tepelným zpracováním ani ozařováním (Simmons a Falster, 2005). Morganit je vzácný a velmi žádaný růžový až oranžový druh berylu, který se obvykle nachází na ložiscích s vysoce vyvinutými LCT typy pegmatitů. Tento druh berylu inklinuje k tvorbě deskovitých krystalů. Morganit typicky obsahuje zvýšené množství alkalických prvků a je obvykle obohacený cesiem. Růžová barva je způsobena malým množstvím manganu. Rosterit a vorobjevit jsou ekvivalentní zastaralé názvy pro morganit užívané ve starší literatuře (viz. obr. 3.). Obr. 3.: Beryl a jeho drahokamové odrůdy (Hochleitner, 2002). 9
10 5 PARAGENEZE BERYLU Parageneze berylu závisí hlavně na jeho pegmatitovém přidružení. V méně vyvinutých berylových a beryl-kolumbitových fosfátových typech pegmatitů se beryl vyskytuje v asociaci s křemenem, mikroklinem, albitem, muskovitem, biotitem, ferrokolumbitem a fosfáty stejně tak jako i s alteračními produkty berylu (Simmons a Falster, 2005). V lépe vyvinutých pegmatitových systémech se beryl vyskytuje v asociaci s mikrolitem, více vyvinutými členy kolumbit-tantalové skupiny, cookeitem, turmalínem, lepidolitem, topazem a spessartinem (Černý, 1992; Pezzotta, 2001). Na greisenových ložiskách nalezneme beryly v asociaci s topazem, kasiteritem, ferberit-hübneritem; zatímco v alpských a hydrotermálních žilách se beryl nachází s křemenem a živcem. V topazových ryolitech, kde je nalézán červený beryl, jsou běžnými asociacemi topaz, vysokoteplotní křemen a bixbyit (Simmons a Falster, 2005). 6 ALTERACE BERYLU Při vysokých teplotách a tlacích se beryl obvykle částečně nebo kompletně přeměňuje na několik sekundárních minerálních druhů. Roztoky s nízkým ph (ph~2-3) mají za následek vznik křemene jako dominantního produktu alterace. Při ph~4-5 se vytváří bertrandit, euklas nebo fenakit. Při téměř neutrálním ph~7 se bude tvořit bertrandit nebo bavenit, kdežto při ph~8-9 vznikne bavenit, milarit nebo bityit. Více alkalické kapaliny s ph~10-11 vyprodukují epididymit nebo eudidymit (Černý, 2002). Z těchto sekundárních minerálů berylu je nejběžnějším bertrandit. Za přítomnosti metasomatických fosfátonosných roztoků mohou vznikat Be-fosfáty jako například uralolit, hydroxylherderit-herderit, hurlbutit, gainesit, väyrynenit, beryllonit, roscherit, moraesit, selwynit, faheyit, fransoletit, greifensteinit, mccrillisit, ehrleit, pahasapait, parafransoletit, tiptopit, weinebeneit a zanazziit (Burt, 1975; Simmons et al., 2003). Při vysokých teplotách a tlaku se beryl stává nestabilním a rozpadá se na chrysoberyl, fenakit a křemen (Burt, 1978). 10
11 7 VÝSKYT A NALEZIŠTĚ BERYLU S výjimkou smaragdu a červených variet krystaluje beryl primárně v granitických pegmatitech. Většina ložisek berylu vzniká v masivních pegmatitových zónách, kde mohou krystaly dosáhnout značných rozměrů. Ve skutečnosti jsou známy krystaly těžší než 20 tun (Sinkankas, 1981). Některé malé krystaly berylu, včetně goshenitu, akvamarínu a morganitu, můžeme najít přiléhající k okraji jádra pegmatitu a v jeho dutinách. Velikost těchto menších krystalů může být však úctyhodná, někdy přesahuje i 1 metr, ale tyto se nemohou ani přiblížit rozměrům ohromných krystalů nalezeným v částech masivních pegmatitů (Simmons a Falster, 2005). Beryl je typickým akcesorickým minerálem mnoha granitických pegmatitů, kde často vystupuje s dalšími minerály Be (v České republice: Písek, Otov, Maršíkov u Šumperka). Je znám též z některých greisenů (v České republice: Krušné hory Cínovec, Horní Slavkov). Méně často se nalézá v albititech, granitech a aplitech. Vzácně se vyskytuje i v ryolitech, na žilách alpské parageneze a v některých metamorfovaných horninách jako jsou svory a skarny. Při zvětrávání se akumuluje v rozsypech, odkud jsou hlavně těženy drahokamové odrůdy. U nás je, kromě již výše zmíněných, další známou oblastí výskytu Domažlicko, jako akcesorie bývá beryl uváděn například z okolí Říčan u Prahy, od Sušice, Nové Vsi, Lázní Kynžvartu. Velmi vzácný modrý beryl byl objeven na křemenokalcitových žilách na ložisku metamorfovaných Fe-rud u Skal nedaleko Rýmařova (Novák a Jilemnická, 1986). O bílých berylech z pegmatitů v okolí Jihlavy se zmiňuje Bernard a Rost (1992). Dalšími významnými i méně známými oblastmi výskytu berylu v České republice jsou Meclov, Poběžovice, Horšovský Týn, Ohnišťovice, Nový Kramolín, Hvožďany, Šitboř, Jeclov, Puklice, Rožná Hradisko, Kostelní Vydří u Dačic, Kožichovice, Ujčov u Nedvědice, Sobotín, Loučná nad Desnou a Branná (Zezulová, 1996). Na Slovensku se beryly vyskytují v pegmatitech v okolí Bratislavy, u Moravan nad Váhom a v Nízkých Tatrách na Prašivé (Sejkora a Kouřimský, 2005). Světová naleziště berylu jsou četná a ty nejvýznamnější se nacházejí v Brazílii, Kolumbii, USA, Kanadě, Rusku, Ukrajině a jižní Africe. V současné době probíhá rozsáhlá těžba drahokamů skupiny berylu v Afghánistánu, Číně a Pákistánu (viz. obr. 4.). 11
12 Obr. 4.: Naleziště smaragdů ve světě (Grundmann a Giuliani, 2002). 8 VYUŢITÍ BERYLU Beryl je hlavním zdrojem kovového beryllia, které se používá na výrobu odolných, přesto lehkých a pevných slitin, vysoce žáruvzdorných hmot. Stále větší využití nachází i v jaderné energetice, kde Be působí jako moderátor. Jako strategická surovina se uplatňuje nejen v kosmickém průmyslu, ale i ve sklářství, chemii, metalurgii či elektrotechnice při výrobě polovodičů. Oxid berylnatý BeO je taktéž vysoce odolný vůči vysokým teplotám a radioaktivnímu záření a používá se jako konstrukční materiál v kosmickém průmyslu, přidává se také do slitin pro zlepšení jejich vlastností (Polák, 1965). Téměř každá z drahokamových odrůd berylu má pro jejich gemologické atributy od pradávna značné uplatnění ve šperkařství, ale pochopitelně jsou i vysoce ceněné sběrateli. 12
13 9 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Anthony J. W., Bideaux R. A., Bladh K. W., Nichols M. C. (1995): Handbook of Mineralogy, Volume II, Silica, silicates, part 1 and 2. Mineral Data Publishing, Tuscon, Arizona, 904 s. Bernard J. H., Rost R. (1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia, Praha, 701 s. Bouška V., Kouřimský J. (1976): Drahé kameny kolem nás. SPN, Praha, 347 s. Bragg W. L., West J. (1926): The structure of beryl, Be 3 Al 2 Si 6 O 18. Proc. Roy. Soc., Ser. A, III, Edinburgh. Burt D. M. (1975): Beryllium mineral stabilities in the model system CaO-BeO-SiO 2 -P 2 O 5 - F 2 O-1 and the breakdown of beryl. Econ. Geol., 70, Londýn. Burt D. M. (1978): Multisystem analysis of beryllium mineral stabilities: the system BeO-Al 2 O 2 - SiO 2 - H 2 O. Amer. Min., 63, Washington, D. C. Černý P., Hawthorne F. C. (1976): Refractive indices versus alcali contents in beryl: general limitations and applications to same pegmatitic types. Canad. Mineral., Vol. 14, Québec. Černý P. (1992): Geochemical and petrogenetic features of mineralization in rare-element granitic pegmatites in the light of current research. Applied Geochemistry, 7, Kidlington. Černý P. (2002): Mineralogy of beryllium in granitic pegmatites. In: Grew E. S. (ed.): Beryllium: Mineralogy, petrology and geochemistry. Rev Min Geo, 50, 691 s. New York. Česko-slovinská gemologická asociace (2008): Smaragd. ( ). 13
14 Deer W. A., Howie R. A., Zussman J. (1997): Rock-forming minerals. Volume 1B. Disilicates and ring silicates. The Geological Society, Londýn, 629 s. Ginzburg A. I. (1955): On the chemical composition of beryl. Trudy Mineralogicheskoog muzeya, Acad. Nauk SSSR (Transactions of the Mineralogical Museum, Academy of Sciences USSR), 7. Gregerová M., Fojt B., Vávra V. (2002): Mikroskopie horninotvorných a technických minerálů. Moravské zemské muzeum, Brno, 325 s. Grundmann G., Giuliani G. (2002): Emeralds of the world. In: Giuliani G., Jarnot M., Neumeier G., Ottaway T., Sinkankas J., Staebler G. (eds.): Emerald the most valuable beryl, the most precious gemstone. Lapis International, LLC, East Hampton, 100 s. Hochleitner R. (2002): The emerald: mineralogically a beryl! In: Giuliani G., Jarnot M., Neumeier G., Ottaway T., Sinkankas J., Staebler G. (eds.): Emerald the most valuable beryl, the most precious gemstone. Lapis International, LLC, East Hampton, 100 s. Hurlbut C. S., Klein C. (1993): Manual of mineralogy (after James D. Dana). John Wiley & Sons, New York, 681 s. Novák M., Jilemnická L. (1986): Hořčíkem a železem bohatý modrý beryl ze Skal u Rýmařova. Časop. Mineral. Geol., r. 31, č. 2/1986, Praha. Pezzotta F. P. (2001): Madagascar - A Mineral and Gemstone Paradise. Extra Lapis English No. 1, Lapis International, East Hampton, 97 s. Polák A. (1965): Nerudné nerostné suroviny. Geologický průzkum, Praha, 227 s. Sejkora J., Kouřimský J. (2005): Atlas minerálů České a Slovenské republiky. Academia, Praha, 375 s. Shigley J. E., Thompson T. J., Keith J. D. (2003): Red beryl from Utah: a review and update. G&G, 39, USA. 14
15 Simmons W. B., Falster A. U. (2005): Beryl color varieties. In: Falster A. U., Jarnot M., Neumeier G., Simmons W. B., Staebler G., Wilson T., Wise M. (eds.): Beryl and its color varietes. Lapis International, LLC, East Hampton, 112 s. Simmons W. B., Falster A. U. (2005): Crystal structures of beryl and pezzottaite. In: Falster A. U., Jarnot M., Neumeier G., Simmons W. B., Staebler G., Wilson T., Wise M. (eds.): Beryl and its color varietes. Lapis International, LLC, East Hampton, 112s. Simmons W. B., Falster A. U. (2005): Mineralogy of beryl and the beryl group. In: Falster A. U., Jarnot M., Neumeier G., Simmons W. B., Staebler G., Wilson T., Wise M. (eds.): Beryl and its color varietes. Lapis International, LLC, East Hampton, 112s. Simmons W. B., Webber K. L., Falster A. U., Nizamoff J. W. (2003): Pegmatology Pegmatite mineralogy, petrology and petrogenesis. Rubellite Press, New Orleans, Louisiana, 176s. Sinkankas J. (1981): Emerald and other Beryls. Van Nostrand, New York, 665 s. Zezulová V. (1996): Beryly v moravských a českých pegmatitech; jejich texturně - paragenetické postavení, mineralogická charakteristika. MS, diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno. Zoltai T., Stout J. H. (1985): Mineralogy, Concepts and Principles. Burgess publishing company, Minneapolis, Minnesota, 505 s. 15
Mineralogie II. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém silikáty II. Osnova přednášky: 1. Cyklosilikáty 2. Inosilikáty pyroxeny 3.
Mineralogie II Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém silikáty II Osnova přednášky: 1. Cyklosilikáty 2. Inosilikáty pyroxeny 3. Shrnutí 1. Cyklosilikáty Poměrně malá ale důležitá skupina silikátů,
VíceBeryl a Be-minerály. Akcesorické minerály Prof. RNDr. Milan Novák, CSc., ÚGV PřF MU v Brně
Beryl a Be-minerály Akcesorické minerály Prof. RNDr. Milan Novák, CSc., ÚGV PřF MU v Brně Úvod Berylium patří vzhledem ke svým amfoterním vlastnostem k důležitým stopovým prvkům. Rozměr kationtů - Be IV
VíceMineralogie I Prof. RNDr. Milan Novák, CSc.
Mineralogie I Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty Osnova přednášky: 1. Sorosilikáty 2. Cyklosilikáty 3. Inosilikáty 4. Shrnutí 1. Sorosilikáty skupina epidotu Málo významná skupina,
VíceMineralogický systém skupina VIII - křemičitany
Mineralogický systém skupina VIII - křemičitany Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 16. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými zástupci
VíceSOROSILIKÁTY Málo významná skupina, mají nízký stupeň polymerizace, dva spojené tetraedry Si2O7, někdy jsou ve struktuře přítomny SiO4 i Si2O7.
Mineralogie I Milan Novák Ústav geologických věd, PřF MU v Brně MINERALOGICKÝ SYSTÉM 2 SOROSILIKÁTY Málo významná skupina, mají nízký stupeň polymerizace, dva spojené tetraedry Si2O7, někdy jsou ve struktuře
VíceMineralogie I. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty Osnova přednášky: 1. Strukturní a chemický základ pro klasifikaci
Mineralogie I Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty Osnova přednášky: 1. Strukturní a chemický základ pro klasifikaci silikátů 2. Nesosilikáty 3. Shrnutí 1. Co je minerál? Anorganická
VíceAkcesorické minerály
Akcesorické minerály Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Al 2 SiO 5 modifikace a další Al-bohaté minerály Osnova přednášky: 1. Úvod 2. Skupina Al 2 SiO 5 3. Alterace Al 2 SiO 5 4. Příbuzné minerály 5. Další
VícePoužití: méně významná ruda mědi, šperkařství.
Cu3(CO3)2(OH) Sloupcovité nebo tabulkovité krystaly, agregáty práškovité nebo kůrovité. Fyzikální vlastnosti: T = 3,5-4; ρ = 3,77 g.cm -3 Barva modrá až černě modrá, vryp modrý. Lesk na krystalech vyšší
VíceÚvod do praktické geologie I
Úvod do praktické geologie I Hlavní cíle a tematické okruhy Určování hlavních horninotvorných minerálů a nejběžnějších typů hornin Pochopení geologických procesů, kterými jednotlivé typy hornin vznikají
VíceMikroskopie minerálů a hornin
Mikroskopie minerálů a hornin Přednáška 4 Serpentinová skupina, glaukonit, wollastonit, sádrovec, rutil, baryt, fluorit Skupina serpentinu Význam a výskyt Tvar a omezení Barva, pleochroismus v bazických,
VícePřednáška č. 8. Systematická mineralogie. Princip klasifikace silikátů na základě jejich struktur.
Přednáška č. 8 Systematická mineralogie. Princip klasifikace silikátů na základě jejich struktur. Systematický přehled nejdůležitějších minerálů z třídy silikátů. Přehled technického použití vybraných
VíceCyklus přednášek z mineralogie pro Jihočeský mineralogický klub. Jihočeský Mineralogický Klub
Cyklus přednášek z mineralogie pro Jihočeský mineralogický klub Jihočeský Mineralogický Klub Témata přednášek 1. Minerály a krystaly 2. Fyzikální vlastnosti nerostů 3. Chemické vlastnosti nerostů 4. Určování
VíceČíslo klíčové aktivity: V/2
Název projektu: Pořadové číslo projektu: Název klíčové aktivity: Číslo klíčové aktivity: V/2 Název DUM: Číslo DUM: Vzdělávací předmět: Tematická oblast: Jméno autora: Anotace: Klíčová slova: Metodické
VíceZáklady geologie pro geografy František Vacek
Základy geologie pro geografy František Vacek e-mail: fvacek@natur.cuni.cz; konzultační hodiny: Po 10:30-12:00 (P 25) Co je to geologie? věda o Zemi -- zabýváse se fyzikální, chemickou, biologickou a energetickou
VíceVýuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie
Úvod do mineralogie Specializovaná věda zabývající se minerály (nerosty) se nazývá mineralogie. Patří mezi základní obory geologie. Geologie je doslovně věda o zemi (z řec. gé = země, logos = slovo) a
VíceGeologie-Minerály I.
Geologie-Minerály I. Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Fyzikální vlastnosti minerálů: a) barva
VíceMineralogie systematická /soustavná/
Mineralogie systematická /soustavná/ - je dílčí disciplínou mineralogie - studuje a popisuje charakteristické znaky a vlastnosti jednotlivých minerálů a třídí je do přirozené soustavy (systému) Minerál
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA. Přírodovědecká fakulta
MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Bc. Jan Přikryl Chemické složení Fe-obsahujících berylů z granitických pegmatitů Rešerše k diplomové práci Vedoucí práce: prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Brno
VícePETROGRAFICKÝ ROZBOR VZORKU GRANODIORITU Z LOKALITY PROSETÍN I (vzorek č. ÚGN /85/)
Ústav geoniky AVČR, v. v. i. Oddělení laboratorního výzkumu geomateriálů Studentská 1768 70800 Ostrava-Poruba Smlouva o dílo č. 753/11/10 Zadavatel: Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s. Ústí nad Labem
VíceJ. Kubíček FSI Brno 2018
J. Kubíček FSI Brno 2018 Fosfátování je povrchová úprava, kdy se na povrch povlakovaného kovu vylučují nerozpustné fosforečnany. Povlak vzniká reakcí iontů z pracovní lázně s ionty rozpuštěnými z povrchu
VícePřírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY
Přírodopis 9 10. hodina Přehled minerálů PRVKY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí I. Prvky V přírodě existuje přes 20 minerálů tvořených samostatnými prvky. Dělí se na kovy: měď (Cu), stříbro (Ag),
VíceMikroskopie minerálů a hornin
Mikroskopie minerálů a hornin Cesta ke správnému určení a pojmenování hornin Přednáší V. Vávra Cíle předmětu 1. bezpečně určovat hlavní horninotvorné minerály 2. orientovat se ve vedlejších a akcesorických
VíceMonazit. (Ce,La,Th)PO 4
Monazit (Ce,La,Th)PO 4 Monazit-(Ce) Monazit-(La) Monazit-(Nd) Izostrukturní minerály Brabantit CaTh(PO 4 ) 2 Huttonit ThSiO 4 Gasparit-(Ce) (Ce,La,Nd)AsO 4 Směsný člen - cheralit (Ce,Th,Ca,)(P,Si)O 4 (Th
VícePETROLOGIE =PETROGRAFIE
MINERALOGIE PETROLOGIE =PETROGRAFIE věda zkoumající horniny ze všech hledisek: systematická hlediska - určení a klasifikace genetické hlediska: petrogeneze (vlastní vznik) zákonitosti chemismu (petrochemie)
VíceCyklus přednášek z mineralogie pro Jihočeský mineralogický klub. Jihočeský Mineralogický Klub
Cyklus přednášek z mineralogie pro Jihočeský mineralogický klub Jihočeský Mineralogický Klub Témata přednášek 1. Minerály a krystaly 2. Fyzikální vlastnosti nerostů 3. Chemické vlastnosti nerostů 4. Určování
VíceNejrozšířenější kov V přírodě se vyskytuje v sloučeninách - jsou to zejména magnetovec a krevel Ve vysokých pecích se z těchto rud,koksu a přísad
Nejrozšířenější kov V přírodě se vyskytuje v sloučeninách - jsou to zejména magnetovec a krevel Ve vysokých pecích se z těchto rud,koksu a přísad železo vyrábí Surové železo se zpracovává na litinu a ocel
VíceMineralogický systém skupina I - prvky
Mineralogický systém skupina I - prvky Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 11. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými nerosty, které
VíceMineralogie 4. Přehled minerálů -oxidy
Mineralogie 4 Přehled minerálů -oxidy 4. Oxidy - sloučeniny různých prvků s kyslíkem - vodu buď neobsahují - bezvodé oxidy - nebo ji obsahují vázanou ve své struktuře - vodnaté oxidy (zpravidla jsou amorfní)
VíceBarva produkovaná vibracemi a rotacemi
Barva produkovaná vibracemi a rotacemi Hana Čechlovská Fakulta chemická Obor fyzikální a spotřební chemie Purkyňova 118 612 00 Brno Barva, která je produkována samotnými vibracemi je relativně mimořádná.
VíceLuminiscenční spektroskopické metody
Luminiscenční spektroskopické metody Luminiscence zahrnuje jevy, kdy látka l odpovídá na dopad elektromagnetického zářenz ení nebo elementárn rních částic emisí viditelného světla v množstv ství větším,
VíceSilikáty. cca 1050 minerálů, tj. 26 % známých minerálů (údaj k r. 2002)
Přednáška č. 6 Silikáty - základní klasifikace na základě struktur. Systematický přehled nejdůležitějších minerálů ze skupiny silikátů. Přehled technického použití vybraných minerálů a jejich výskyt. Silikáty
VíceMineralogie. 2. Vlastnosti minerálů. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc.
Mineralogie pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF 2. Vlastnosti minerálů Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc. J441 Fyzikální vlastnosti minerálů Minerály jako fyzikální látky mají
VíceHORNINA: Agregáty (seskupení) různých minerálů, popř. organické hmoty, od minerálů se liší svojí látkovou a strukturní heterogenitou
Přednáška č.5 MINERÁL: (homogenní, anizotropní, diskontinuum.) Anorganická homogenní přírodnina, složená z prvků nebo jejich sloučenin o stálém chemickém složení, uspořádaných do krystalové mřížky (tvoří
VíceHorniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů
Horniny a minerály II. část Přehled nejdůležitějších minerálů Minerály rozlišujeme podle mnoha kritérií, ale pro přehled je vytvořeno 9. skupin, které vystihují, do jaké chemické skupiny patří (a to určuje
VíceOxidy. Křemen. Křišťál bezbarvá odrůda křemene. Růženín růžová odrůda. křemene. Záhněda hnědá odrůda křemene. Ametyst fialová odrůda.
Oxidy Sloučeniny kovů s kyslíkem Křišťál bezbarvá odrůda Ametyst fialová odrůda Křemen Složení: oxid křemičitý SiO2 Vzhled: krystalový šestiboké hranoly Barva: čirý, bělavý, šedavý barevné odrůdy h= 2,6
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s fyzikálními vlastnostmi nerostů. Materiál je plně funkční pouze s
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s fyzikálními vlastnostmi nerostů. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. nerost (minerál) krystal krystalová
VíceHorniny a nerosty miniprojekt
Horniny a nerosty miniprojekt Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 11.12.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl projektu... 2 3. Vypracování... 3 3.1. Sbírka nerostů... 3 3.2. Vzorky hornin a nerostů
VíceOptické vlastnosti horninotvorných minerálů I
Optické vlastnosti horninotvorných minerálů I Pro studenty předmětů Mineralogie I a Mikroskopie minerálů a hornin Sestavil Václav Vávra Obsah prezentace křemen obraz 3 ortoklas obraz 16 mikroklin obraz
VíceEU peníze středním školám digitální učební materiál
EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky
VíceTestové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie
Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie 1) Krystal můžeme definovat jako: homogenní anizotropní diskontinuum. Co znamená slovo homogenní? 2) Krystal můžeme definovat jako: homogenní anizotropní
VíceMineralogický systém skupina V - uhličitany
Mineralogický systém skupina V - uhličitany Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 12. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými minerály,
VíceMINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST
MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_263 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 CO JE MINERÁL
VícePřírodopis 9. Přehled minerálů SIRNÍKY
Přírodopis 9 11. hodina Přehled minerálů SIRNÍKY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí II. Sirníky sulfidy Soli kyseliny sirovodíkové (H 2 S). Slučují se jeden nebo dva atomy kovu s jedním nebo několika
VíceMateriál odebraný v opuštěném lomu s označením 146C a 146D
Příloha číslo I. ZÁKLADNÍ OPTICKÁ MIKROSKOPIE I. A Materiál odebraný v opuštěném lomu s označením 146C a 146D Makroskopický popis: světlá, šedá až šedozelená místy narůžovělá jemnozrnná hornina granitoidního
VíceSystematická mineralogie
Systematická mineralogie Silikáty - základní klasifikace na základě struktur. Systematický přehled nejdůležitějších minerálů ze skupiny silikátů. Přehled technického použití vybraných minerálů a jejich
VíceSložení látek a chemická vazba Číslo variace: 1
Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1 Zkoušecí kartičku si PODEPIŠ a zapiš na ni ČÍSLO VARIACE TESTU (číslo v pravém horním rohu). Odpovědi zapiš na zkoušecí kartičku, do testu prosím nepiš.
VíceVznik a vlastnosti minerálů
Vznik a vlastnosti minerálů Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 10. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s různými způsoby vzniku minerálů a s
VíceHÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1
HÁDANKY S MINERÁLY 1. Jsem zářivě žlutý minerál. Mou velkou výhodou i nevýhodou je, že jsem velice měkký. Snadno se se mnou pracuje, jsem dokonale kujný. Získáš mě těžbou z hlubinných dolů nebo rýžováním
VícePřílohy. Příloha 1. Mapa s výskytem dolů a pramenů s hladinami vod po r (Čadek et al. 1968) [Zadejte text.]
Přílohy Příloha 1 Mapa s výskytem dolů a pramenů s hladinami vod po r. 1895 (Čadek et al. 1968) Příloha 2 Komplexní rozbor vody z pramene Pravřídlo 2002 (Lázně Teplice) Chemické složení Kationty mg/l mmol/l
VíceIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pracovní list č.3 k prezentaci Křivky chladnutí a ohřevu kovů
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_06 Autor
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky
Nauka o materiálu Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Opakování z minula Materiál Degradační procesy Vnitřní stavba atomy, vazby Krystalické, amorfní, semikrystalické Vlastnosti materiálů chemické,
VícePřírodopis 9. Fyzikální vlastnosti nerostů. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 8. hodina
Přírodopis 9 8. hodina Fyzikální vlastnosti nerostů Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí Hustota (g/cm 3.) udává, kolikrát je objem nerostu těžší než stejný objem destilované vody. Velkou hustotu má
VíceNeživá příroda I. Optické vlastnosti minerálů
Neživá příroda I Optické vlastnosti minerálů 1 Charakter světla Světelný paprsek definuje: vlnová délka (λ): vzdálenost mezi následnými vrcholy vln, amplituda: výchylka na obě strany od rovnovážné polohy,
VícePůdní voda. *vyplňuje póry v půdách. *nevytváří souvislou hladinu. *je důležitá pro růst rostlin.
PODPOVRCHOVÁ VODA Půdní voda *vyplňuje póry v půdách. *nevytváří souvislou hladinu. *je důležitá pro růst rostlin. Podzemní voda hromadí se na horninách, které jsou málo propustné pro vodu vytváří souvislou
VíceBc. Miroslava Wilczková
KOMPLEXNÍ SLOUČENINY Bc. Miroslava Wilczková Komplexní sloučeniny Začal studovat Alfred Werner. Na základě získaných chemických a fyzikálních vlastností objasnil základní rysy jejich vnitřní struktury,
Více4. MINERALOGICKÁ TŘÍDA OXIDY. - jedná se o sloučeniny kyslíku s jiným prvkem (křemíkem, hliníkem, železem, uranem).
4. MINERALOGICKÁ TŘÍDA OXIDY - jedná se o sloučeniny kyslíku s jiným prvkem (křemíkem, hliníkem, železem, uranem). Výskyt: Oxidy se vyskytují ve svrchních částech zemské kůry (v místech, kde je litosféra
VíceMŘÍŽKY A VADY. Vnitřní stavba materiálu
Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10;s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šířění a modifikace těchto materálů. Děkuji Ing. D.
VíceNa Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.
Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VícePřírodopis 9. Přehled minerálů KŘEMIČITANY
Přírodopis 9 14. hodina Přehled minerálů KŘEMIČITANY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí V. Křemičitany Křemičitany (silikáty) jsou sloučeniny oxidu křemičitého (SiO 2 ). Tyto minerály tvoří největší
VíceOpakování
Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony
VíceHLINÍK. Lehké neželezné kovy a jejich slitiny
Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10;s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šířění a modifikace těchto materálů. Děkuji Ing. D.
VíceEnvironmentální geomorfologie
Nováková Jana Environmentální geomorfologie Chemické zvětrávání Zemská kůra vrstva žulová (= granitová = Sial) vrstva bazaltová (čedičová = Sima, cca 70 km) Názvy granitová a čedičová vrstva neznamenají
VíceVyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-12 Téma: Kovy Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý VÝKLAD Kovy KOVY UMÍSTĚNÍ V PERIODICKÉ SOUSTAVĚ PRVKŮ přibližně tři čtvrtiny
VíceZařazení polokovů v periodické tabulce [1]
Polokovy Zařazení polokovů v periodické tabulce [1] Obecné vlastnosti polokovů tvoří přechod mezi kovy a nekovy vlastnosti kovů: pevnost a lesk ( B, Si, Ge, Se, As) jsou křehké a nejsou kujné malá elektrická
VíceAkcesorické minerály
Akcesorické minerály Minerály Nb,Ta,Ti, Sn, W Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Osnova přednášky: 1. Úvod 2. Minerály Nb, Ta, Ti, Sn a W s dominantními 3. Minerály Sn 4. Minerály Nb, Ta, Ti, Sn a W s dominantními
VíceMineralogie I. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty. Osnova přednášky:
Mineralogie I Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty Osnova přednášky: 1. Fylosilikáty 2. Tektosilikáty 3. Shrnutí 4. Shrnutí silikáty 1. Fylosilikáty Velmi významná skupina silikátů,
VíceGlass temperature history
Glass Glass temperature history Crystallization and nucleation Nucleation on temperature Crystallization on temperature New Applications of Glass Anorganické nanomateriály se skelnou matricí Martin Míka
Více135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502
135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) - Geologie - Mechanika zemin - Zakládání staveb - Podzemní
VíceVLASTNOSTI KOVŮ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 12. 10. 2012. Ročník: osmý
Autor: Mgr. Stanislava Bubíková VLASTNOSTI KOVŮ Datum (období) tvorby: 12. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Částicové složení látek a chemické prvky 1 Anotace: Žáci
VíceChemické složení Země
Chemické složení Země Geochemie: do hloubky 16 km (zemská kůra) Clark: % obsah prvků v zemské kůře O, Si, Al = 82,5 % + Fe, Ca, Na, K, Mg, H = 98.7 % (Si0 2 = 69 %, Al 2 0 3 =14%) Rozložení prvků nerovnoměrné
VíceFyzikální vlastnosti: štěpnost dle klence, tvrdost 3.5, hustota 3 g/cm 3. Je různě zbarven - bílý, šedý, naţloutlý, má skelný lesk.
7.7. Karbonáty (uhličitany) Karbonáty patří mezi běţné minerály zemské kůry. Jejich vzorce odvodíme od kyseliny uhličité H 2 CO 3. Můţeme je rozdělit podle strukturních typů, nebo na bezvodé a vodnaté.
VíceGRANITICKÉ PEGMATITY 3 Krystalizace z magmatu
GRANITICKÉ PEGMATITY 3 Krystalizace z magmatu Pro Jirka Zikeš 5. 9. 2016 Co je (granitický) pegmatit? Základní pojmy Systém studovaná část prostoru; systém může být otevřený nebo uzavřený, případně izolovaný
VíceTřídění látek. Chemie 1.KŠPA
Třídění látek Chemie 1.KŠPA Systém (soustava) Vymezím si kus prostoru, látky v něm obsažené nazýváme systém soustava okolí svět Stěny soustavy Soustava může být: Izolovaná = stěny nedovolí výměnu částic
VícePřednáška č. 7. Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů
Přednáška č. 7 Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů Třída oxidů Oxidy tvoří skupinu minerálů s relativně vysokou tvrdostí a hustotou a vyskytují se zpravidla
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny
Nauka o materiálu Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny Difuze v tuhých látkách Difuzí nazýváme přesun atomů nebo iontů na vzdálenost větší než je meziatomová vzdálenost. Hnací
VíceVnitřní geologické děje
Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní
VíceEU peníze středním školám digitální učební materiál
EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky
VíceROZDĚLENÍ CHEMICKÝCH PRVKŮ NA KOVY, POLOKOVY A NEKOVY
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_ZPV-CH 1/04/02/13 Autor Obor; předmět, ročník Tematická
VíceNázvosloví anorganických sloučenin
Chemické názvosloví Chemické prvky jsou látky složené z atomů o stejném protonovém čísle (počet protonů v jádře atomu. Každému prvku přísluší určitý mezinárodní název a od něho odvozený symbol (značka).
VíceKřemík a jeho sloučeniny
Křemík a jeho sloučeniny Mgr. Jana Pertlová Copyright istudium, 2008, http://www.istudium.cz Žádná část této publikace nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez výslovného svolení
Více7. MINERALOGICKÁ TŘÍDA FOSFOREČNANY
7. MINERALOGICKÁ TŘÍDA FOSFOREČNANY Fosforečnany jsou soli kyseliny trihydrogenfosforečné. Fosforečnany vznikají během procesu tuhnutí magmatu v hlubokých vrstvách zemské kůry. Hlavními představiteli třídy
VíceNÁZVOSLOVÍ SOLÍ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 14. 5. 2013. Ročník: osmý
Autor: Mgr. Stanislava Bubíková NÁZVOSLOVÍ SOLÍ Datum (období) tvorby: 14. 5. 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Anorganické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s názvoslovím
VíceZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat
VíceNEROSTY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními nerosty a jejich využitím.
NEROSTY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními nerosty a jejich využitím. Nerosty a horniny jsou to neživé přírodniny skládá se z nich zemská kůra
Vícea) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou)
Metodický list Biologie Významné horniny Pracovní list 1 1. Vyvřelé horniny: a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) přítomen +, nepřítomen hornina amfibol augit
VíceSkupenské stavy látek. Mezimolekulární síly
Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.
VícePrvky III.A a IV.A skupiny
Prvky III.A a IV.A skupiny Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2010 Mgr. Alena Jirčáková Mají tři valenční elektrony, el. konfigurace
VíceGeochemie endogenních procesů 1. část
Geochemie endogenních procesů 1. část geochemie = použití chemických nástrojů na studium Země a dalších planet Sluneční soustavy počátky v 15. století spjaté zejména s kvalitou vody a půdy rozmach a první
VíceSeminář z anorganické chemie
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Přírodovědecká fakulta Studijní opora pro dvouoborové kombinované bakalářské studium Seminář z anorganické chemie Ing.Fišerová Cílem kurzu je seznámit
VícePřírodopis 9. Přehled minerálů UHLIČITANY, SÍRANY, FOSFOREČNANY. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 15. hodina
Přírodopis 9 15. hodina Přehled minerálů UHLIČITANY, SÍRANY, FOSFOREČNANY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí VI. Uhličitany Uhličitany jsou soli kyseliny uhličité. Mají výrazně nekovový vzhled. Nejdůležitější
VíceKovy II. hlavní skupiny (alkalických zemin + Be,, Mg)
Kovy II. hlavní skupiny (alkalických zemin + Be,, Mg) I II III IV V VI VII VIII I II III IV V VI VII VIII 1 H n s n p He 2 Li Be B C N O F Ne 3 Na Mg (n-1) d Al Si P S Cl Ar 4 K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co
VíceOXIDY A HYDROXIDY. Systém oxidů - starší učebnice (např. Slavík a kol. 1974) řadí oxidy podle rostoucího podílu kyslíku ve vzorci
OXIDY A HYDROXIDY Oxidy jsou sloučeniny O 2- s prvky kovovými i nekovovými. Ke skupině minerálů - oxidů jsou řazeny také přírodní hydroxidy a oxi-hydroxidy (např. Fe O /OH/). Systém oxidů - starší učebnice
VícePlatinové kovy. Obecné vlastnosti. Ruthenium a osmium. Jméno: Jana Homolková UČO:
Platinové kovy Obecné vlastnosti Patří zde prvky druhé a třetí triády 8. skupiny periodického systému. Prvky druhé triády (Ru, Rh, Pd) se nazývají lehké platinové kovy. Prvky třetí triády se nazývají (Os,
VíceALLANIT-(Ce) A MINERÁLY PRVKŮ VZÁCNÝCH ZEMIN VZNIKLÉ JEHO ALTERACÍ VE VLASTĚJOVICÍCH
Tomáš Kadlec, Stínadla 1041, 584 01 Ledeč nad Sázavou, E-mail: tomas.kadlec@eurovia.cz ALLANIT-(Ce) A MINERÁLY PRVKŮ VZÁCNÝCH ZEMIN VZNIKLÉ JEHO ALTERACÍ VE VLASTĚJOVICÍCH Allanit-(Ce) {CaCe}{Al 2 Fe 2+
Více2. Atomové jádro a jeho stabilita
2. Atomové jádro a jeho stabilita Atom je nejmenší hmotnou a chemicky nedělitelnou částicí. Je tvořen jádrem, které obsahuje protony a neutrony, a elektronovým obalem. Elementární částice proton neutron
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
Více2. MINERALOGICKÁ TŘÍDA- SULFIDY:
2. MINERALOGICKÁ TŘÍDA- SULFIDY: Jedná se o chemické sloučeniny síry a kovu. Vznikají v zemské kůře při chladnutí magmatu krystalizací z jeho horkých vodných roztoků. Vznikají tak rudné žíly = ložiska
Více