Systematická mineralogie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Systematická mineralogie"

Transkript

1 Systematická mineralogie Silikáty - základní klasifikace na základě struktur. Systematický přehled nejdůležitějších minerálů ze skupiny silikátů. Přehled technického použití vybraných minerálů a jejich výskyt.

2 Seznam nejdůležitějších silikátů olivín, granáty, andalusit, sillimanit, staurolit, epidot, vesuvián, beryl, cordierit, turmalín, pyroxeny, amfiboly, wollastonit, jílové minerály, slídy, křemen, živce, zeolity

3 Struktury silikátů Silikáty - převažující minerály v horninách zemské kůry a svrchního pláště. Převážná část hlavních horninotvorných minerálů (křemen, živce, amfiboly, pyroxeny, slídy a další). Velmi rozsáhlá skupina, která se dále člení na základě struktury. Základem struktury je tetraedrická skupina [SiO 4 ] -4, která má schopnost polymerizace, tzn. může vytvářet skupiny, řetězce, sítě nebo celé prostorové mřížky. Iont Si +4 je ve struktuře řady silikátů nahrazen iontem Al +3, což je nezbytně nutné pro vstup dalších kationtů do struktury. Do struktur silikátů vstupují převážně prvky - Ca, Mg, Fe, Na, Mn, K, Ti a některé další.

4 Struktury silikátů Základní strukturní jednotkou silikátů je koordinační tetraedr [SiO 4 ] 4- Tetraedr se polymerizuje do skupin, řetězů, vrstev nebo prostorově. model kuličkový se znázorněním vazeb model polyedrický

5 Struktury silikátů Základní strukturní jednotkou silikátů je koordinační tetraedr [SiO 4 ] 4- Tetraedr se polymerizuje do skupin, řetězů, vrstev nebo prostorově. [SiO 4 ] 4- Nezávislé tetraedry Nesosilikáty Příklady: olivín granáty [Si 2 O 7 ] 6- Dvojice tetraedrů Sorosilikáty Příklad: lawsonit n[sio 3 ] 2- n = 3, 4, 6 Cyklosilikáty Příklady: benitoit BaTi[Si 3 O 9 ] axinit Ca 3 Al 2 BO 3 [Si 4 O 12 ]OH beryl Be 3 Al 2 [Si 6 O 18 ]

6 Struktury silikátů Základní strukturní jednotkou silikátů je koordinační tetraedr [SiO 4 ] 4- Tetraedr se polymerizuje do skupin, řetězů, vrstev nebo prostorově. [SiO 3 ] 2- jednoduché řetězce Inosilikáty [Si 4 O 11 ] 4- dvojité tetraedrů řetězce tetraedrů pyroxeny amfiboly

7 Struktury silikátů Základní strukturní jednotkou silikátů je koordinační tetraedr [SiO 4 ] 4- Tetraedr se polymerizuje do skupin, řetězů, vrstev nebo prostorově. [Si 2 O 5 ] 2- Vrstvy tetraedrů Fylosilikáty slídy mastek jílové minerály serpentin

8 Struktury silikátů Základní strukturní jednotkou silikátů je koordinační tetraedr [SiO 4 ] 4- Tetraedr se polymerizuje do skupin, řetězů, vrstev nebo prostorově. [SiO 2 ] 3-D kostra tetraedrů: plně polymerizovaná Tektosilikáty křemen živce zeolity

9 Nesosilikáty: nezávislé (izolované) tetraedry [SiO 4 ] 4- Do prostorové struktury jsou propojeny přes iontové vazby s jinými kationty (nejčastěji Fe, Mg, Ca, Li, Be, Zn, Al). Uspořádání atomů ve strukturách nesosilikátů je těsné a proto mají relativně vysokou hustotu a tvrdost. Nezávislé tetraedry nevytváří žádný přednostní směr, takže štěpnost zpravidla chybí. Substituce Al za Si v tetraedrických pozicích je zanedbatelná.

10 Nesosilikáty: nezávislé (izolované) tetraedry [SiO 4 ] 4- b c projekce Olivín (100) modře = M1 žlutě = M2

11 Nesosilikáty: nezávislé (izolované) tetraedry [SiO 4 ] 4- Olivín - obecné označení minerálů, které jsou svým složením mezi dvěma krajními členy neomezeně mísitelné olivínové řady - forsteritem (Mg 2 SiO 4 ) a fayalitem (Fe 2 SiO 4 ). V přírodě mají běžné olivíny podíl kolem 20% fayalitové komponenty. Chemický vzorec: forsterit - Mg 2 SiO 4 a fayalit - Fe 2 SiO 4 Symetrie: rombická, oddělení rombicky dipyramidální Forma výskytu: Zpravidla krátce sloupcovité krystaly, které mohou srůstat podle (031) nebo hrubě zrnité agregáty Olivín v bazaltu u Podmoklic (zdroj Ďuďa, 1990) Krystaly olivínu; a (100), b (010), C (001), m (110), s (120), r (130), h (011), k (021), d (101), p (111), f (121) (zdroj Ježek, 1932)

12 Nesosilikáty: nezávislé (izolované) tetraedry [SiO 4 ] 4- Složení a struktura: Poměr Fe : Mg kolísá. Vznik a výskyt: jeden z hlavních horninotvorných minerálů v gabrech, peridotitech a bazaltech. Téměř monominerální olivínovou horninou je dunit. Při vyšším zastoupení SiO 2 v krystalizující tavenině reaguje za vzniku enstatitu (pyroxen). V metamorfovaných horninách je přítomen v dolomitických mramorech a erlanech. Při alteraci olivinických hornin dochází k přeměně na minerály serpentinové skupiny. Naleziště: Smrčí a Podmoklice u Semil (olivinické bazalty), Sušice (skarn), Višňová u Moravského Krumlova (dolomitický mramor) Použití: některé odrůdy (chryzolit) mají využití ve šperkařství

13 Nesosilikáty: nezávislé (izolované) tetraedry [SiO 4 ] 4- Granát A 2+ 3 B 3+ 2 [SiO 4 ] 3 Pyralspity - B = Al Pyrop: Mg 3 Al 2 [SiO 4 ] 3 Almandin: Fe 3 Al 2 [SiO 4 ] 3 Spessartin: Mn 3 Al 2 [SiO 4 ] 3 Ugrandity - A = Ca Uvarovit: Ca 3 Cr 2 [SiO 4 ] 3 Grossular: Ca 3 Al 2 [SiO 4 ] 3 Andradit: Ca 3 Fe 2 [SiO 4 ] 3 Granát (001) modrá = Si fialová = A tyrkysová = B

14 Nesosilikáty: nezávislé (izolované) tetraedry [SiO 4 ] 4- Granáty - skupina je tvořena řadou koncových členů, mezi kterými je úplná nebo omezená izomorfní mísitelnost. Běžné přírodní granáty jsou zpravidla směsí dvou a více koncových členů. Symetrie: kubická, oddělení hexaoktaedrické Forma výskytu: Krystaly nejčastěji ve formě dvanáctistěnu nebo čtyřiadvacetistěnu, resp. jejich spojek. Často tvoří jen izometrická zrna nebo jemně až hrubě zrnité agregáty. Almandin krystal 2 cm, Itálie (zdroj Ďuďa, 1990) Nejběžnější krystaly granátu; d (110), n (211), s (321) (zdroj Klein a Hurlbut, 1993)

15 Nesosilikáty: nezávislé (izolované) tetraedry [SiO 4 ] 4- Fyzikální vlastnosti: Barva a další fyzikální vlastnosti granátů závisí na jejich chemickém složení. Barva: pyropu - temně rudá, almandinu - červená nebo červenohnědá, spessartinu - hnědočervená, grossulár - zelený nebo žlutavý, andradit - zelenavý nebo hnědavý a uvarovit - smaragdově zelený. Složení a struktura: Obecný vzorec je A 3 B 2 (SiO 4 ) 3, kde pozici A obsazují dvojmocné prvky (Ca, Mg, Fe, Mn) pozici B trojmocné prvky (Al, Fe, Cr). Neomezaná mísitelnost je v rámci skupiny "pyralspitové" (pyrop - almandin - spessartin) a pak mezi grosulárem a andraditem.

16 Nesosilikáty: nezávislé (izolované) tetraedry [SiO 4 ] 4- Vznik a výskyt: pyropy - v ultrabazických horninách (peridotity, serpentinity, kimberlity), almandiny - typické pro metamorfované horniny (svory, ruly, amfibolity), spessartin - ve skarnech, Mn ložiscích a pegmatitech, grosulár nebo andradit - typické pro kontaktní metamorfózu uvarovit - bývá v Cr bohatých hadcích. Naleziště: Měrunice, Třebenice (pyrop v peridotitech českého středohoří), Přibyslavice u Čáslavi (almandin v pegmatitu), Zlatý Chlum u Jeseníku (almandin ve svoru), Budislav, Maršíkov (spessartin v pegmatitech), Švagrov (spessartin v Fe páskovaných rudách), Chvaletice (spassartin v Mn, Fe sedimentárních rudách), Obří důl v Krkonoších (grosulár ve skarnu), Žulová, Vápenná (grosulár v kontaktních skarnech), Mariánská hora v Ústí n. Lab. (andradit ve fonolitu). Použití: jako brusivo nebo šperky Diagnostické znaky: tvrdost, krystalový tvar

17 Nesosilikáty: nezávislé (izolované) tetraedry [SiO 4 ] 4- Staurolit Chemický vzorec: Fe +2 2 Al 9 O 6 (SiO 4 ) 4 (O, OH) 2 Symetrie: monoklinická, oddělení monoklinicky prizmatické Forma výskytu: Krátce sloupcovité krystaly s nerovnými plochami, velmi často tvoří křížová dvojčata podle (032) nebo (232). Agregáty zrnité. Dvojče staurolitu podle (232) ze svoru u Petrova (zdroj Ďuďa, 1990)

18 Nesosilikáty: nezávislé (izolované) tetraedry [SiO 4 ] 4- Fyzikální vlastnosti: T = 7-7,5; H = 3,65-3,75; barva červenohnědá, hnědá, černohnědá, lesk skelný za čerstva, štěpnost (010) nevýrazná. Složení a struktura: Dvojmocné Fe je běžně nahrazováno Fe +3, Mg, Mn, Co nebo Zn. Struktura mírně připomíná kyanit - jsou zde "vrstvy" 4Al 2 SiO 5 s oktaedry hliníku v řetězcích ve směru osy c, které se střídají s "vrstvami" Fe 2 AlO 3 (OH) 2 ve směru [010]. Vznik a výskyt: Typický minerál svorů vzniklých metamorfózou jílovitých sedimentů s vyššími obsahy Fe. Díky své odolnosti se hromadí v aluviích. Naleziště: Kouty nad Desnou, Keprník, Vozka, Červenohorské sedlo (svory) Diagnostické znaky: typická dvojčata

19 Sorosilikáty: dvojice tetraedrů [Si 2 O 7 ] 6- Epidot Chemický vzorec: Ca 2 (Fe +3, Al) Al 2 (SiO 4 ) (Si 2 O 7 ) O (OH) Symetrie: monoklinická, oddělení monoklinicky prizmatické Forma výskytu: Krátce i dlouze sloupcovité často hojnoploché krystaly protažené podle osy b (známo kolem 200 tvarů), některé plochy bývají výrazně rýhované. Častý je srůst podle (100). Agregáty zrnité nebo celistvé. Fyzikální vlastnosti: T = 6,5; H = 3,3-3,5; barva v různých odstínech zelené až zelenočerné, lesk skelný, štěpnost dokonalá podle (100). Složení a struktura: Poměry Al : Fe jsou proměnlivé, může mít izomorfní příměsi Mn nebo Cr. Vznik a výskyt: Vzniká při alteraci vyvřelých hornin. Nejkrásnější krystaly pocházejí z alpských žil, objevuje se i v kontaktně metamorfovaných skarnech. Naleziště: Sobotín, Markovice, Krásné u Šumperka (alpská parageneze), na puklinách granitoidů brněnského masívu (Dolní Kounice), Žulová, Vápenná (kontaktní skarny). Použití: výjimečně jako šperk Diagnostické znaky: barva a tvary krystalů

20 Sorosilikáty: dvojice tetraedrů [Si 2 O 7 ] 6- Vesuvian Chemický vzorec: Ca 10 (Mg, Fe) 2 Al 4 (SiO 4 ) 5 (Si 2 O 7 ) 2 (OH) 4 Symetrie: tetragonální, oddělení ditetragonálně dipyramidální Forma výskytu: Krystaly jsou zpravidla spojky prizmat, pyramid a pinakoidu, běžné jsou celistvé nebo zrnité agregáty. Fyzikální vlastnosti: T = 6,5-7; H = 3,33-3,45; barva zpravidla žlutohnědá, hnědá nebo zelená, lesk skelný. Složení a struktura: Běžná je substituce Na za Ca, Mn za Mg a Fe nebo Ti za Al a F za OH. Struktura vesuviánu je velmi blízká grosuláru. Vznik a výskyt: Je typickým minerálem kontaktní metamorfózy Ca bohatých hornin (skarny, erlány). Diagnostické znaky: tetragonální sloupcovité krystaly Vesuvián (1,5 cm), Rusko (zdroj Ďuďa, 1990)

21 Cyklosilikáty: uzavřené kruhy tetraedrů n[sio 3 ] 2- n = 3, 4, 6 Poměr Si : O = 1:3. Poměrně vzácné jsou troj- a čtyřčetné kruhy, běžné jsou kruhy z šesti křemíkových tetraedrů (Si 6 O 18 ) -12. Beryl Chemický vzorec: Be 3 Al 2 (Si 6 O 18 ) Symetrie: hexagonální, oddělení dihexagonálně dipyramidální Forma výskytu: Krystaly mají tvar dlouhých hexagonálních sloupců. Méně časté jsou tlustě tabulkovité krystaly podle (0001). Beryl, Brazílie (zdroj, Bernard, 1992) Fyzikální vlastnosti: T = 7,5-8; H = 2,65-2,8; barva obecného berylu je žlutozelená, lesk skelný. Drahokamové odrůdy jsou průhledné s barvou zelenou (smaragd), světle modrou (akvamarín), růžovou (morganit), žlutou (heliodor) nebo purpurově červenou (bixbit). Štěpnost nedokonalá podle (0001).

22 Cyklosilikáty: uzavřené kruhy tetraedrů n[sio 3 ] 2- n = 3, 4, 6 Složení a struktura: Ve struktuře jsou šestičetné prstence Si tetraedrů uloženy rovnoběžně s bází. Be v 4-četné a Al v 6-četné koordinaci propojují tyto aniontové skupiny ve vertikálním i horizontálním směru. Kruhy SiO 4 tetraedrů jsou v jednotlivých vrstvách uloženy nad sebou, takže ve struktuře vznikají poměrně široké "kanály" ve směru osy c. V těchto kanálech mohou být uloženy ionty (Li, Na, K, Rb, Cs, Ca, OH, F) nebo neutrální skupiny (H 2 O, He). Vznik a výskyt: Beryl se vyskytuje převážně ve spojitosti s kyselým granitickým magmatem - v pegmatitech, albititech a greisenech. Méně častý je na alpských žilách a ve svorech v kontaktu s granity (smaragdy). Přechází i do rozsypů. Naleziště: Maršíkov, Lázně Kynžvart, Sobotín, Jeclov, Puklice (pegmatity), Horní Slavkov, Čistá (greiseny), Habachtal (smaragdy ve svoru, Rakousko). Použití: šperkařství, Be ve slitinách zvyšuje tvrdost Diagnostické znaky: barva, tvar krystalů

23 Cyklosilikáty: uzavřené kruhy tetraedrů n[sio 3 ] 2- n = 3, 4, 6 Skupina turmalínu V této skupině minerálů je vyčleněna řada koncových členů. Běžné turmalíny jsou pak jejich poměrně komplikované kombinace. Běžný akcesorický turmalín s převahou Fe +2 a Al se označuje jako skoryl, vzácnější turmalín s obsahem Li a Al se označuje jako elbait. Chemický vzorec: (Na,Ca)(Li, Mg,Al) 3 (Al,Fe,Mn) 6 (BO 3 ) 3 (OH) 4 (Si 6 O 18 ) Symetrie: hexagonální, oddělení ditrigonálně pyramidální Forma výskytu: Skoryl tvoří krátce nebo dlouze sloupcovité, vertikálně rýhované krystaly, omezené trigonálním a hexagonálním prizmatem a zakončené polárně trigonálními pyramidami. Časté jsou i čočkovité krystaly. Agregáty skorylu jsou stébelnaté, radiálně paprsčité, jehlicovité i zrnité. Elbaity jsou zpravidla dlouze sloupcovité až jehlicovité, také s podélným rýhováním. Agregáty zrnité. Fyzikální vlastnosti: T = 7-7,5; H = 3-3,25; barva skorylu je černá, u elbaitu se podle barvy vyčleňují různé variety: zelený verdelit, červený rubelit, modrý indigolit a bezbarvý achroit. Často se na jednom krystalu vyskytuje několik variet. Lesk skelný až matný. Turmalín má piezoelektrické vlastnosti.

24 Cyklosilikáty: uzavřené kruhy tetraedrů n[sio 3 ] 2- n = 3, 4, 6 Elbait sloupec 6 cm, Brazílie (zdroj Lapis) Řez elbaitem kolmo k ose c, Madagaskar (zdroj Lapis) Skoryl (3 cm), Dolní Bory (zdroj Bernard, 1981)

25 Cyklosilikáty: uzavřené kruhy tetraedrů n[sio 3 ] 2- n = 3, 4, 6 Složení a struktura: V celé skupině dochází k rozsáhlým substitucím. Ve struktuře tvoří základ polární 6-četné cykly tetraedrů SiO 4. Na cykly je navázána skupina BO 3 a oktaedry (Li,Mg,Al)O 4 (OH) 2 je prostorově spojují. Vznik a výskyt: Skoryl je typický minerál kyselých granitů a metamorfitů (žuly, ortoruly nebo svory). Někdy tvoří i samostatné horniny (turmalinovec), běžný je v aplitech a pegmatitech, častý je i na Sn-W mineralizacích. Méně častý je na alpských žilách a přechází i do náplavů. Elbait se vyskytuje téměř výhradně v dutinách některých žul a na Li-pegmatitech. Naleziště: skoryl: Bory, Cyrilov, Přibyslavice, Bobrová (pegmatity), Blaník (ortorula); elbaity jsou známy z pegmatitů Rožná, Dobrá Voda, Řečice, Laštovičky a z dutin žul na ostrově Elba. Použití: šperky Diagnostické znaky: rýhování krystalů, barva

26 Inosilikáty Základem struktury jsou tetraedry SiO 4 spojené přes vrcholové kyslíky do řetězců. Tyto řetězce mohou být jednoduché nebo dvojité a dále jedno-, dvoj- a vícečlánkové (v závislosti na délce základního motivu). Mezi nejběžnější inosilikáty patří pyroxeny (jednoduchý dvojčlánkový řetězec) a amfiboly (dvojitý dvojčlánkový řetězec).

27 Inosilikáty s jednoduchými řetězci tetraedrů [SiO 3 ] 2- - pyroxeny Perspektivní pohled Diopsid (001) modrá = Si fialová = M1 (Mg) žlutá = M2 (Ca)

28 Inosilikáty s jednoduchými řetězci tetraedrů [SiO 3 ] 2- - pyroxeny Minerály této skupiny mohou být izomorfní směsi asi dvaceti koncových členů, které jsou definovány v klasifikaci Morimota (1989). Obecný vzorec pyroxenů lze psát ve tvaru: XYZ 2 O 6 X atomy Na +, Li +, Ca +2, Mg +2, Fe +2 nebo Mn +2 a odpovídá strukturní pozici M2. Y atomy Mn +2, Fe +2, Mg +2, Fe +3, Al +3, Cr +3, Ti +3 a odpovídá strukturní pozici M1. Z je tetraedrická pozice v silkátovém řetězci a je obsazována atomy Si +4 a Al +3. Kationty v pozici X (M2) mají zpravidla větší iontový poloměr než kationty v pozici Y. Podle uvedené klasifikace se pyroxeny člení do několika skupin na základě svého chemického složení. Pro potřeby základního přehledu můžeme vyčlenit řadu rombických pyroxenů (enstatit - ferrosilit), řadu monoklinických pyroxenů diopsid - hedenbergit a řadu monoklinických alkalických pyroxenů (aegirín, jadeit).

29 Inosilikáty s jednoduchými řetězci tetraedrů [SiO 3 ] 2- - pyroxeny Přehled pyroxenů: řada Mg 2 Si 2 O 6 (enstatit) - Fe 2 Si 2 O 6 (ferrosilit) Pyroxen s převahou enstatitové složky se vyskytuje v bazických a ultrabazických horninách (gabra, nority, pyroxenit) a ve vysoce metamorfovaných horninách (granulity). Ferrosilit je vzácný. řada CaMgSi 2 O 6 (diopsid) - CaFeSi 2 O 6 (hedenbergit) Diopsidické pyroxeny jsou typické pro kontaktně metamorfované karbonátové horniny a pro metamorfované horninyfacie granátických amfibolitů bohatši na Mg. Pyroxeny s převahou hedenbergitové složky se uplatňují hlavně v kontaktně a regionálně metamorfovaných horninách bohatých Fe (erlány, skarny), méně často gabrech, syenitech a pegmatitech. (Ca, Na) (Mg, Fe, Al, Ti) (Si,Al) 2 O 6 (augit) Augity mívají zpravidla velmi komplikované složení a tvoří nejrůznější přechody mezi koncovými členy (např. eagirinaugit, Ti - augit). Je to minerál bazických a ultrabazických intruzív (gabra) a efuzív (bazalty, pyroklastické horniny), běžný je v alkalických horninách. Při metamorfóze se mění (uralitizace) na amfiboly.

30 Inosilikáty s jednoduchými řetězci tetraedrů [SiO 3 ] 2- - pyroxeny Přehled pyroxenů: NaAlSi 2 O 6 (jadeit) Mísitelnost s aegirinem omezená. Patří do skupiny alkalických pyroxenů. Typický minerál vysokotlakých hornin (vzniká reakcí nefelín + albit = 2 jadeit) např. glaukofanity. Použití pro umělecké předměty. NaFe +3 Si 2 O 6 (aegirin) Typický nerost alkalických hornin jako jsou nefelinické syenity a jejich efuzíva, častý je i ve fonolitech, pikritech a těšínitech.

31 Ideální pyroxenové řetězce s pravidelným opakováním dvojic tetraedrů po 5.2 A jsou deformovány pokud pozice M1 okupují jiné kationty Pyroxenoidy 17.4 A 5.2 A 7.1 A 12.5 A Pyroxen Wollastonit (Ca M1) Rhodonit MnSiO 3 Pyroxmangit (Mn, Fe)SiO 3

32 Inosilikáty s dvojiými řetězci tetraedrů [Si 4 O 11 ] 4- - amfiboly b Tremolit: Ca 2 Mg 5 [Si 8 O 22 ] (OH) 2 a sin Tremolit (001) modrá = Si fialová = M1 růžová = M2 světle modrá = M3 ( Mg) žlutá = M4 (Ca)

33 Inosilikáty s dvojiými řetězci tetraedrů [Si 4 O 11 ] 4- - amfiboly Jedná se o rozsáhlou skupinu horninotvorných minerálů, jejichž složení je zpravidla poměrně komplikované a vyjadřuje se pomocí velkého množství koncových členů. Platná klasifikace amfibolů je v práci Leake et al. (1998). Obecný vzorec amfibolů je A 0-1 B 2 C VI 5 TIV 8 O 22 (OH,F,Cl) 2, kde pozici T můžou obsazovat atomy Si, Fe, Al, Cr, pozici C atomy Al, Cr, Ti, Fe +3, Mg, Fe +2 a Mn, pozici B pak Fe +2, Mg, Mn, Ca a Na a pozici A atomy Na, K a Li. Na základě chemického složení lze amfiboly rozdělit do 4 skupin: Fe-Mg-Mn-Li amfiboly mají Ca+Na v pozici B zastoupeny méně než 1,34 apfu (atom per formula unit - atomů na vzorcovou jednotku); (Ca+Na) B < 1,34 Ca amfiboly (vápenaté) mají (Ca+Na) B > 1,34 a Na B < 0,67 apfu Na-Ca amfiboly (sodno-vápenaté) mají (Ca+Na) B > 1,34 apfu a 0,67 < Na B <1,34 apfu alkalické amfiboly mají Na B > 1,34 apfu Kromě toho je v terminologii vypracován systém různých předpon a přípon ke jménům jednotlivých amfibolů, které vyjadřují zvýšenou přítomnost nebo naopak absenci některých prvků.

34 Inosilikáty s dvojiými řetězci tetraedrů [Si 4 O 11 ] 4- - amfiboly Přehled amfibolů: antofylit (Mg,Fe) 7 Si 8 O 22 (OH) 2 Vyskytuje se jako sekundární minerál - produkt přeměny minerálů ultrabazických hornin a jako rekční lem na kontaktu s intruzívy. Je také minerálem Mg bohatých hornin facie granátických amfibolitů. tremolit Ca 2 Mg 5 Si 8 O 22 (OH) 2 Je produktem regionální metamorfózy, kdy vzniká z olivínu a pyroxenů. Častý je také v desilikovaných pegmatitech a na žilách alpské parageneze. Zcela běžný je v metamorfovaných mramorech a dolomitech. obecný amfibol složení je zpravidla kombinací pargasitu, tschermakitu, hastingsitu a dalších koncových členů Pojem obecný amfibol se požívá pro běžné horninotvorné amfiboly. Zpravidla se jedná o kombinaci několika krajních členů Ca nebo Na-Ca amfibolů. Variety vulkanických hornin zpravidla podstatněji obsahují Fe +3. Jedná se o běžné horninotvorné amfiboly přítomné ve vyvřelých (syenity, diority, gabra, hornblendity) a metamorfovaných horninách(amfibolity, ruly).

35 Inosilikáty s jednoduchými řetězci tetraedrů [SiO 3 ] 2- - wollastonit Chemický vzorec: CaSiO 3 Forma výskytu: Jehlicovité nebo vláknité, často radiálně paprsčité agragáty, někdy též zrnitý nebo celistvý. Fyzikální vlastnosti: T = 5-5,5; H = 2,8-2,9; barva bílá, šedá nebo bezbarvý, lesk skelný, perleťový nebo hedvábný, štěpnost dokonalá podle (100) a (001), dobrá podle (-101) a (-201). Při 1120 C přechází na pseudowollastonit. Složení : Zpravidla bývá velmi čistý, může mít malý podíl Fe nebo Mn. Vznik a výskyt: Typický kontaktní minerál erlánů, skarnů nebo mramorů, často tvoří až monominerální horninu. Vzniká reakcí kalcitu a křemene za současného uvolnění CO 2. Naleziště: Žulová, Vápenná, Bludov, Nedvědice (kontaktní horniny) Použití: ve stavebnictví Diagnostické znaky: agregace, štěpnost

36 Fylosilikáty: tetraedry [SiO 4 ] 4- vázány do dvojrozměrných sítí Většina fylosilikátů má destičkovitý nebo lístkovitý habitus s dokonalou štěpností, což je dáno přítomností nekonečných sítí ve struktuře, jejichž součástí jsou i Si tetraedry. Jednotlivé sítě jsou pak mezi sebou vázány do vrstev poměrně slabými silami. Ve fylosilikátech se mohou vrstvy kombinovat různým způsobem. Klad jednotlivých vrstev může být různý, takže vzniká prostor pro vznik různých polytypů. Vazba mezi vrstevnými komplexy sítí může být různá - jedná se buď o slabé elektrostatické síly spojené přítomností (OH) skupin, nebo může být mezi komplexy sítí umístěn tzv. mezivrstevní kation (zpravidla Na, K, Ca). Tím počet možných kombinací uspořádání struktur opět narůstá. Identifikace fylosilikátů na základě běžných fyzikálních vlastností nebo i chemismu je zpravidla velmi obtížná a je proto třeba využít RTG difrakčních technik. Pomocí nich je možno snadno zjistit mezivrstevní vzdálenost - tedy velikost základního motivu ve směru osy c. Tato vzdálenost (bazálních strukturních rovin) se u běžných fylosilikátů pohybuje od 7 do m.

37 Skupina serpentinu Do této skupiny patří několik minerálů, z nichž nejběžnější jsou chrysotil a antigorit. Mezivrstevní vzdálenost bývá 7-7, m. Chemický vzorec: Mg 6 Si 4 O 10 (OH) 8 Forma výskytu: Antigorit tvoří destičkovité krystaly a šupinkovité agregáty, chrysotil tvoří celistvé nebo vláknité agregáty, často je ve formě azbestu. Fyzikální vlastnosti: T kolem 4, H = 2,5-2,6; barva obou žlutavá, zelenavá, hnědozelená, lesk skelný nebo perleťový, antigorit je dokonale štěpný podle báze. Složení a struktura: Antigorit - vrstvy ve tvaru vlnitého plechu. Chrysotil - vrstvy stočené do válců nebo trubiček (makroskopicky pak vlákna). Vznik a výskyt: Oba minerály jsou produktem přeměny olivínu a tvoří z více jak 90% serpentinity (metamorfovaná ultrabazika). Naleziště: Borek u Golčova Jeníkova, Hrubšice, Věžná (hadce) Použití: chrysotil se využívá jako azbest Diagnostické znaky: lístkovité nebo vláknité agregáty, barva

38 Jílové minerály Obecné označení minerálů, které tvoří podstatnou část jílů (významě jsou zastoupeny i v půdách) a jsou i zodpovědné za jejich typické vlastnosti - plasticitu, bobtnavost a sorpční schopnosti. Existuje jich celá řada s různými typy struktur a jednotlivé strukturní typy se navzájem kombinují za vzniku tzv. smíšených struktur. KAOLINIT Al 4 Si 4 O 10 (OH) 8 Forma výskytu: Tvoří tenké pseudohexagonální destičky a šupinky, agregáty jsou zpravidla celistvé nebo zemité. Fyzikální vlastnosti: T = 1-2; H = 2,6; barva bílá, žlutá, hnědavá, ve vlhku je plastický. Složení a struktura: Bývá zpravidla poměrně čistý, mívá hlavně mechanické nečistoty. Vznik a výskyt: Vzniká zvětráváním živců v kyselém prostředí. Je běžný na pegmatitech, v kyselých granitoidech a při intenzivním zvětrávání tvoří rozsáhlá ložiska. Naleziště: Horní Bříza, Lažánky u Veverské Bytíšky, Karlovarsko Použití: surovina keramického průmyslu!!! Diagnostické znaky: plasticita

39 MASTEK Mg 3 Si 4 O 10 (OH) 2 Forma výskytu: Tabulkovité, jemně zrnité až celistvé agregáty. Fyzikální vlastnosti: T = 1; H = 2,7-2,8; barva bílá, světle zelená, lesk mastný nebo perleťový. Dokonalá štěpnost podle (001). Složení a struktura: Může obsahovat malé množství Al, Ti a Fe. Vznik a výskyt: Produkt hydrotermální alterace ultrabazik a serpentinitů, kdy vzniká z olivínu a pyroxenu. Objevuje se v pegmatitech a na některých hydrotermálních žilách. Je podstatnou složkou mastkových břidlic. Naleziště: Smrčina a Zadní Hutisko u Sobotína (krupníky), Drahonín (pegmatit) Použití: Používá se jako přísada např. do papíru nebo keramiky Diagnostické znaky: tvrdost

40 Skupina slíd Slídy jsou fylosilikáty 2:1 s mezivrstevním kationtem, krystalizující v monoklinické symetrii. Mezi jednotlivými koncovými členy je možná omezená iontová substituce. MUSKOVIT KAl 2 (AlSi 3 O 10 )(OH) 2 Forma výskytu: Krystaly jsou tabulkovité nebo šupinkovité, dvojčata podle (001). Fyzikální vlastnosti: T = 2-2,5; H = 2,76-2,88; bývá bezbarvý, světle šedý nebo nazelenalý, perleťový lesk. Šupinky jsou pružné, štěpnost dokonalá podle báze. Složení a struktura: Zpravidla zastupuje vždy malé množství Fe, Mg a Ti, v pozici mezivrstevního kationtu může částečně zastupovat Na, Li nebo Ca. Mezivrstevní vzdálenost bývá kolem m. Vznik a výskyt: Je důležitým horninotvorným minerálem v kyselých granitoidech (žula, pegmatit), metamorfitech (fylit, svor) i sedimentech (slepence). Naleziště: Otov, Bory, Maršíkov (pegmatity), Přibyslavice u Čáslavi (žuly), svory v Jeseníkách Použití: v elektrotechnice Diagnostické znaky: barva, štěpnost

41 BIOTIT K(Mg,Fe) 3 (AlSi 3 O 10 )(OH) 2 Forma výskytu: Tabulkovité krystaly s pseudohexagonálním průřezem, dvojčatné srůsty podle (001). Agregáty lupenité nebo masívní. Fyzikální vlastnosti: T = 2,5-3; H = 2,8-3,2; barva tmavě hnědá až černá, lesk perleťový, dokonalá bazální štěpnost. Vznik a výskyt: Běžný minerál vyvřelých hornin (granodiorit, diorit, syenit, pegmatity) a běžný i v metamorfovaných horninách (svor, rula). Zvětráváním se mění na chlority nebo smektity (jílové minerály). Naleziště: Bory, Věžná (pegmatity), Blansko (granodiority), Diagnostické znaky: barva, štěpnost

42 LEPIDOLIT K(Li,Al) 3 (AlSi 3 O 10 )(OH) 2 Forma výskytu: Zpravidla šupinkaté až jemnozrnné agregáty. Fyzikální vlastnosti: T = 2,5-4; H = 2,8-2,9, barva bílá, červená, zelená nebo fialová, lesk perleťový, dokonalá bazální štěpnost. Složení: Komplikované, do struktury vstupují prvky jako Na, Rb, Cs, F, Cl. Vznik a výskyt: Výhradně vázán na speciální typy Li pegmatitů. Naleziště: Rožná (typová lokalita), Dobrá Voda, Nová Ves (pegmatity) Použití: surovina Li Diagnostické znaky: barva, parageneze

43 Skupina chloritů Chemický vzorec: (Mg,Fe) 3 (Si,Al) 4 O 10 (OH) 2. (Mg,Fe) 3 (OH) 6 Forma výskytu: Tabulkovité krystaly nebo masivní, lupenité příp. zemité agregáty. Fyzikální vlastnosti: T = 2-2,5; H = 2,6-3,3, barva zpravidla v odstínech zelené, hnědé až černé, lesk matný, štěpnost podle báze dokonalá. Složení: Složení jednotlivých krajních členů je velmi rozmanité, obecně převažují chlority s Mg, Fe a Al, vzácnější jsou chlority s prvky jako Mn, Cr, Ni. Vznik a výskyt: Chlorit je běžný minerál zelených břidlic, běžný v magmatických horninách, kde vzniká přeměnou biotitu, pyroxenů a amfibolů. Je běžný na alpských žilách. Naleziště: Mirošov, Markovice (alpská paragenze), ložiska ve šternbersko - hornobenešovském pruhu Použití: minoritní ruda Fe Diagnostické znaky: barva, agregace

44 Tektosilikáty - prostorově propojené tetraedry SiO 4 Více než polovina minerálů tvořících zemskou kůru. Ve struktuře každý kyslík propojuje dva tetraedry a poměr Si:O = 1:2. Struktura je pevná a stabilní. Pokud jsou ve struktuře pouze tetraedry SiO 4 je elektricky neutrální a jedná se o minerál ze skupiny SiO 2. Ostatní tektosilikáty mají ve struktuře i jiné ionty, nejčastěji Na, Ca, Mg nebo Fe. Část Si +4 iontů musí být nahrazena jiným iontem, zpravidla Al +3. Vznikne nedostatek kladného náboje, který je vyrovnán vstupem výše uvedených kationtů do struktury.

45 Skupina živců Složení minerálů této skupiny lze vyjádřit pomocí trojúhelníkového diagramu ortoklas (KAlSi 3 O 8 ) - albit (NaAlSi 3 O 8 ) - anortit (CaAl 2 Si 2 O 8 ) Členy v řadě albit - ortoklas se označují jako alkalické živce, členy řady albit - anortit jako plagioklasy. Mimo tyto řady existuje ještě barnatý živec celsian (BaAl 2 Si 2 O 8 ). Živce jsou charakterizovány svým složením (podíl koncových členů Or, Ab a An), i svým strukturním stavem. Distribuce atomů Al v tetraedrických pozicích je totiž silně závislá na teplotě krystalizace a teplotní historii každého živce. Živce utuhlé velmi rychle mají vysoký stupeň neuspořádanosti Al - Si (označují se jako vysoké - high), živce krystalizující zvolna se vyznačují vysokým stupněm uspořádání (označení nízké - low).

46 Nomenklatura plagioklasů a vysokoteplotních alkalických živců (podle Dear, 1963)

47 Skupina živců Struktura živců je založena na prostorové síti SiO 4 tetraedrů, která jsou v některých pozicích nahrazovány tetraedry AlO 4 Tím je umožněn vstup dalších prvků do struktury (Na, K, Ca, Ba). Neomezenou izomorfní mísitelnost najdeme pouze v řadě plagioklasové, řada albit - ortoklas je neomezeně mísitelná pouze za vyšších teplot. Při postupném vzniku živců z taveniny dochází k tzv. exsoluci (odmíšení) a vzniku pertitů (resp. antipertitů). Mísitelnost mezi ortoklasem a anortitem je velmi omezená. Naopak izomorfie v plagioklasové řadě je dokonalá a je podle složení vyčleněna řada odrůd. Obecný vzorec plagioklasů je pak uváděn jako: Na 1-x Ca x (Si 3-x Al 1+x O 8 ).

48 MIKROKLIN KAlSi 3 O 8 Forma výskytu: Běžně dvojčatí podle albitového (dvojčatná rovina (010)) a periklinového (dvojčatná osa [010]) zákona a vytváří se tak mikroklinové mřížkování. Zpravidla tvoří štěpné masy a nepravidelná zrna. Fyzikální vlastnosti: T = 6; H = 2,54-2,57; barva bílá nebo světlé odstíny žluté a zelené, také bezbarvý, lesk skelný. Štěpnost dokonalá podle (001) a dobrá (010), svírají úhel téměř 90. Složení a struktura: Běžná je nepatrná přítomnost Na. Se zvyšující se teplotou (high - vysoký mikroklin) vzrůstá neuspořádanost Al - Si a struktura se může transformovat až na sanidin. Vznik a výskyt: Běžný horninotvorný minerál žul, rul, zelených břidlic a pegmatitů. Naleziště: Vernéřov, Otov, Meclov (pegmatity), Měděnec (ortoruly) Použití: keramický průmysl Diagnostické znaky: mikroklinové mřížkování, štěpnost

49 ORTOKLAS KAlSi 3 O 8 Forma výskytu: Krystaly mají krátce sloupcovitý nebo tabulkovitý habitus, velmi často bývá zdvojčatělý. Podle karlovarského zákona jsou to penetrační prorostlice podle osy c, u bavenského zákona podle plochy (021) nebo podle manebašského zákona podle roviny (001). Zpravidla tvoří štěpné agregáty a zrna v horninách. Fyzikální vlastnosti: T = 6; H = 2,57; je bezbarvý nebo světle béžový, šedý, načervenalý, lesk skelný, štěpnost podle (001) a (010) dokonalá. Složení a struktura: Běžná je přítomnost Na. Je středněteplotním živcem s částečným uspořádáním Al - Si. Vznik a výskyt: Jeden z nejdůležitějších horninotvorných minerálů magmatických hornin (žuly, syenity, aplity, pegmatity) a metamorfitů (ruly). Méně častý je na hydrotermálních a alpských žilách.

50 ORTOKLAS KAlSi 3 O 8 Krystaly ortoklasu (zdroj Ježek, 1932) Naleziště: Dolní Bory, Meclov, Otov (pegmatity), třebíčský masív (syenity), Karlovy Vary, Loket (dvojčata v žulách) Použití: keramický průmysl Diagnostické znaky: barva, štěpnost Karlovarské dvojče ortoklasu levé a pravé (zdroj Ježek, 1932)

51 SANIDIN KAlSi 3 O 8 Forma výskytu: Krystaly mají tabulkovitý habitus s převládajícími plochami (010). Časté jsou srůsty podle karlovarského, manebašského a bavenského zákona. Fyzikální vlastnosti: T = 6; H = 2,56-2,62; bezbarvý, šedý, lesk skelný. Štěpnost podle (010) a (001) dokonalá. Složení a struktura: Vysokoteplotní živec, který je za teplot vzniku mísitelný s vysokým albitem. Vyznačuje se vysokým stupněm neuspořádanosti Al - Si. Vznik a výskyt: Typický minerál výlevných hornin (trachity, ryolity) a kontaktně metamorfovaných hornin. Naleziště: Heřmanov u Teplé (trachyt), Vyhně u Banské Štiavnice (ryolit) Diagnostické znaky: vyrostlice v efuzívech

52 Plagioklasová řada albit (NaAlSi 3 O 8 ) - anortit (CaAl 2 Si 2 O 8 ) složení jednotlivých členů podle přítomnost anortitové složky: albit - An 0-10, oligoklas - An 10-30, andezín - An 30-50, labradorit - An 50-70, bytownit - An a anortit - An Forma výskytu: Krystaly zdvojčatělé podle karlovarského, manebašského, bavenského, periklinového nebo albitového zákona, agregáty štěpné masy nebo zrna. Fyzikální vlastnosti: T = 6; H = 2,62-2,76; barva světle šedá, světle okrová nebo bývají bezbarvé, štěpnost podle (001) a (010) dokonalá. Většina fyzikálních vlastností souvisí s chemickým složením. Složení a struktura: V rámci izomorfní řady různé poměry Na:Ca, běžně bývá nepatrně K. Stupeň uspořádání Al : Si je vysoký. Vznik a výskyt: Běžné horninotvorné minerály vyvřelých (gabro, bazalt, diorit) a metamorfovaných (amfibolit, rula) hornin. Naleziště: téměř všude Použití: keramický průmysl Diagnostické znaky: štěpnost, zdvojčatění (jen mikroskopicky)

53 NEFELÍN (Na,K)AlSiO 4 Symetrie: hexagonální Forma výskytu: Krystaly prizmatické, častěji masívní a zrnité agregáty. Fyzikální vlastnosti: T = 5,5-6; H = 2,6-2,65; barva bílá, žlutá, šedá, zelenavá nebo bezbarvý, lesk skelný až mastný, štěpnost podle báze a prizmatu nedokonalá. Složení : Poměr K : Na je různý, neomezená mísitelnost existuje až nad teplotou 1000 C. Vznik a výskyt: Typický minerál alkalických hornin (nefelinity, syenity), může vznikat i metasomatickými pochody. Naleziště: Vinařická hora u Kladna, Podhorní vrch u Mariánských lázní Použití: keramický průmysl Diagnostické znaky: tvar krystalů, asociace minerálů

54 ANALCIM NaAlSi 2 O 6. H 2 O Forma výskytu: Krystaly kubické nebo zrnité agregáty. Fyzikální vlastnosti: T = 5-5,5; H = 2,27; bývá bezbarvý, bílý, narůžovělý, lesk skelný, neštěpný. Složení a struktura: Za Na může zastupovat malé množství K nebo Ca, část Si může být ještě nahrazena Al. Ve směru trojčetných os jsou velké dutiny obsazené molekulami vody. Analcim je někdy řazen k zeolitům, ale jeho chemismus a struktura odpovídají spíše skupině zástupců živců (leucit, nefelin). Vznik a výskyt: Je pozdním nerostem alkalických plutonitů (syenity, těšínity) a vulkanitů (fonolity, trachyty). Jako sekundární výplň trhlin a dutin se uplatňuje v řadě výlevných hornin. Vzácně vzniká v sedimentech, pěkné krystaly bývají na alpských žilách. Naleziště: Košťál u Třebenic, Hončova Hůrka u Příbora (primární výskyt v magmatitech), Kozákov, Morcinov u Lomnice nad Popelkou (dutiny v bazaltech), Markovice (alpská parageneze). Diagnostické znaky: tvar krystalů, parageneze minerálů

55 Skupina zeolitů Rozsáhlá skupina vodnatých silikátů s podobným složením a stejným typem geneze. V prostorové základní strukturní kostře jsou uloženy vedle atomů K, Na, Ca i molekuly vody. Kromě toho struktura obsahuje velké dutiny nebo kanály, ze kterých po zahřátí uniká vázaná voda a po ochlazení se může opět vrátit do svých původních pozic. Kromě vody je tento typ struktury schopen absorbovat i další ionty různých velikostí. Této důležité vlastnosti zeolitových struktur se hojně využívá v průmyslu, kde se zeolity používají jako iontoměniče. Zeolity jsou zpravidla dobře krystalované minerály běžné v dutinách a na puklinách bazických vyvřelých hornin nebo v nízce metamorfovaných horninách. K nejběžnějším zeolitům se řadí natrolit, chabazit a heulandit.

56 NATROLIT Na 2 Al 2 Si 3 O 10. 2H 2 O Forma výskytu: Dlouze sloupcovité nebo jehličkovité krystaly, agregáty celistvé, snopkovité, radiálně paprsčité. Fyzikální vlastnosti: T = 5-5,5; H = 2,25; barva bílá, šedá, načervenalá nebo je bezbarvý, lesk skelný, dokonale štěpný podle (110). Složení a struktura: Nepatrné příměsi K nebo Ca. Patří do skupiny vláknitých zeolitů. Vznik a výskyt: Převážně se vyskytuje v dutinách bazických i alkalických efuzivních hornin, ale je znám i z některých pegmatitů, alpské parageneze nebo hadců. Naleziště: Mariánská hora v Ústí nad Labem, Zálezly, Soutěsky u Děčína (bazická efuzíva), Markovice (alpská parageneze), Věžná (desilikovaný pegmatit) Diagnostické znaky: vláknité krystaly

Použití: méně významná ruda mědi, šperkařství.

Použití: méně významná ruda mědi, šperkařství. Cu3(CO3)2(OH) Sloupcovité nebo tabulkovité krystaly, agregáty práškovité nebo kůrovité. Fyzikální vlastnosti: T = 3,5-4; ρ = 3,77 g.cm -3 Barva modrá až černě modrá, vryp modrý. Lesk na krystalech vyšší

Více

Mineralogie II. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém silikáty II. Osnova přednášky: 1. Cyklosilikáty 2. Inosilikáty pyroxeny 3.

Mineralogie II. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém silikáty II. Osnova přednášky: 1. Cyklosilikáty 2. Inosilikáty pyroxeny 3. Mineralogie II Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém silikáty II Osnova přednášky: 1. Cyklosilikáty 2. Inosilikáty pyroxeny 3. Shrnutí 1. Cyklosilikáty Poměrně malá ale důležitá skupina silikátů,

Více

Silikáty. cca 1050 minerálů, tj. 26 % známých minerálů (údaj k r. 2002)

Silikáty. cca 1050 minerálů, tj. 26 % známých minerálů (údaj k r. 2002) Přednáška č. 6 Silikáty - základní klasifikace na základě struktur. Systematický přehled nejdůležitějších minerálů ze skupiny silikátů. Přehled technického použití vybraných minerálů a jejich výskyt. Silikáty

Více

Mineralogie I Prof. RNDr. Milan Novák, CSc.

Mineralogie I Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogie I Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty Osnova přednášky: 1. Sorosilikáty 2. Cyklosilikáty 3. Inosilikáty 4. Shrnutí 1. Sorosilikáty skupina epidotu Málo významná skupina,

Více

SOROSILIKÁTY Málo významná skupina, mají nízký stupeň polymerizace, dva spojené tetraedry Si2O7, někdy jsou ve struktuře přítomny SiO4 i Si2O7.

SOROSILIKÁTY Málo významná skupina, mají nízký stupeň polymerizace, dva spojené tetraedry Si2O7, někdy jsou ve struktuře přítomny SiO4 i Si2O7. Mineralogie I Milan Novák Ústav geologických věd, PřF MU v Brně MINERALOGICKÝ SYSTÉM 2 SOROSILIKÁTY Málo významná skupina, mají nízký stupeň polymerizace, dva spojené tetraedry Si2O7, někdy jsou ve struktuře

Více

Přednáška č. 9. Systematická mineralogie. Princip klasifikace silikátů na základě jejich struktur.

Přednáška č. 9. Systematická mineralogie. Princip klasifikace silikátů na základě jejich struktur. Přednáška č. 9 Systematická mineralogie. Princip klasifikace silikátů na základě jejich struktur. Systematický přehled nejdůležitějších minerálů z třídy silikátů. Přehled technického použití vybraných

Více

Geologie Horniny vyvřelé

Geologie Horniny vyvřelé Geologie Horniny vyvřelé Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 strana 2 strana 3 HORNINY - jsou to

Více

Mikroskopie minerálů a hornin

Mikroskopie minerálů a hornin Mikroskopie minerálů a hornin Cesta ke správnému určení a pojmenování hornin Přednáší V. Vávra Cíle předmětu 1. bezpečně určovat hlavní horninotvorné minerály 2. orientovat se ve vedlejších a akcesorických

Více

Fylosilikáty: tetraedry [SiO 4 ] 4- vázány do dvojrozměrných sítí

Fylosilikáty: tetraedry [SiO 4 ] 4- vázány do dvojrozměrných sítí Přednáška č. 7 Silikáty - základní klasifikace na základě struktur. Systematický přehled nejdůležitějších minerálů ze skupiny silikátů. Přehled technického použití vybraných minerálů a jejich výskyt. Fylosilikáty:

Více

Výuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie

Výuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie Úvod do mineralogie Specializovaná věda zabývající se minerály (nerosty) se nazývá mineralogie. Patří mezi základní obory geologie. Geologie je doslovně věda o zemi (z řec. gé = země, logos = slovo) a

Více

Přednáška č. 8. Systematická mineralogie. Princip klasifikace silikátů na základě jejich struktur.

Přednáška č. 8. Systematická mineralogie. Princip klasifikace silikátů na základě jejich struktur. Přednáška č. 8 Systematická mineralogie. Princip klasifikace silikátů na základě jejich struktur. Systematický přehled nejdůležitějších minerálů z třídy silikátů. Přehled technického použití vybraných

Více

Mineralogie. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. 4. Systematická mineralogie. Silikáty

Mineralogie. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. 4. Systematická mineralogie. Silikáty Mineralogie pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF 4. Systematická mineralogie Silikáty Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc. J441 Silikáty (křemičitany) cca 1050 minerálů, tj. 26

Více

Mineralogie I. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty Osnova přednášky: 1. Strukturní a chemický základ pro klasifikaci

Mineralogie I. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty Osnova přednášky: 1. Strukturní a chemický základ pro klasifikaci Mineralogie I Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty Osnova přednášky: 1. Strukturní a chemický základ pro klasifikaci silikátů 2. Nesosilikáty 3. Shrnutí 1. Co je minerál? Anorganická

Více

Chemické složení Země

Chemické složení Země Chemické složení Země Geochemie: do hloubky 16 km (zemská kůra) Clark: % obsah prvků v zemské kůře O, Si, Al = 82,5 % + Fe, Ca, Na, K, Mg, H = 98.7 % (Si0 2 = 69 %, Al 2 0 3 =14%) Rozložení prvků nerovnoměrné

Více

Malý atlas minerálů. jméno minerálu chemické složení zařazení v systému minerálů. achát

Malý atlas minerálů. jméno minerálu chemické složení zařazení v systému minerálů. achát Malý atlas minerálů. achát Acháty vznikají v dutinách vyvřelých hornin. Jsou tvořené soustřednými vrstvičkami různě zbarvených odrůd křemene a chalcedonu, které vyplňují dutinu achátová pecka. Nauč se

Více

Optické vlastnosti horninotvorných minerálů III

Optické vlastnosti horninotvorných minerálů III Optické vlastnosti horninotvorných minerálů III Pro studenty Mineralogie I a Mikroskopie minerálů a hornin sestavil Václav Vávra Obsah prezentace rombické amfiboly 3 monoklinické amfiboly 5 skupina granátu

Více

Optické vlastnosti horninotvorných minerálů I

Optické vlastnosti horninotvorných minerálů I Optické vlastnosti horninotvorných minerálů I Pro studenty předmětů Mineralogie I a Mikroskopie minerálů a hornin Sestavil Václav Vávra Obsah prezentace křemen obraz 3 ortoklas obraz 16 mikroklin obraz

Více

Mineralogie I. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty. Osnova přednášky:

Mineralogie I. Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty. Osnova přednášky: Mineralogie I Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Mineralogický systém - silikáty Osnova přednášky: 1. Fylosilikáty 2. Tektosilikáty 3. Shrnutí 4. Shrnutí silikáty 1. Fylosilikáty Velmi významná skupina silikátů,

Více

Jan Valenta. Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut.

Jan Valenta. Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut. Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut.cz Doporučená literatura skripta: Chamra,S.- Schröfel,J.- Tylš,V.(2004):

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů KŘEMIČITANY

Přírodopis 9. Přehled minerálů KŘEMIČITANY Přírodopis 9 14. hodina Přehled minerálů KŘEMIČITANY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí V. Křemičitany Křemičitany (silikáty) jsou sloučeniny oxidu křemičitého (SiO 2 ). Tyto minerály tvoří největší

Více

Základní horninotvorné minerály

Základní horninotvorné minerály Základní horninotvorné minerály Optická mikroskopie v geologii Vyučují: V. Vávra N. Doláková Křemen (SiO 2 ) Morfologie: Tvoří xenomorfní zrna, pouze ve výlevných horninách může být automotfně omezený

Více

Metamorfóza, metamorfované horniny

Metamorfóza, metamorfované horniny Metamorfóza, metamorfované horniny Přednáška 6 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Metamorfóza (metamorfismus) - přeměna hornin účinkem teploty, tlaku a chemicky aktivních

Více

Přehled hornin vyvřelých

Přehled hornin vyvřelých Přehled hornin vyvřelých KYSELÉ více jak 65% křemičitanové složky, až 50 nezvětraného křemene, 40-50% živců (Kživce, nebo kyselé plagioklasy) barevné součástky vždycky ve vedlejších složkách (biotit, amfibol,

Více

Optické vlastnosti horninotvorných minerálů II

Optické vlastnosti horninotvorných minerálů II Optické vlastnosti horninotvorných minerálů II Pro studenty přednášek Mineralogie I a Mikroskopie minerálů a hornin sestavil Václav Vávra Obsah prezentace slídy biotit 3 slídy muskovit 18 skupina olivínu

Více

OBSAH 3.3 ROZDĚLENÍ LÁTEK (MINERÁLŮ) PODLE OPTICKÝCH VLASTNOSTÍ 21

OBSAH 3.3 ROZDĚLENÍ LÁTEK (MINERÁLŮ) PODLE OPTICKÝCH VLASTNOSTÍ 21 OBSAH 1 ÚVOD 11 2 POLARIZAČNÍ MIKROSKOP 13 2.1 POPIS ZAŘÍZENÍ 13 2.2 ZÁKLADNÍ OPERACE S POLARIZAČNÍM MIKROSKOPEM 14 2.3 PŘÍSLUŠENSTVÍ K MIKROSKOPU 15 3 OPTICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK - OBECNÁ ČÁST 16 3.1 CHARAKTER

Více

G3121,G3121k - Poznávání minerálů a hornin

G3121,G3121k - Poznávání minerálů a hornin G3121,G3121k - Poznávání minerálů a hornin Vyučující: doc. Zdeněk Losos, doc. Jindřich Štelcl Rozsaha forma výuky: podzimní semestr: 2 hodiny týdně, praktická cvičení Určeno: bakalářský program geologie

Více

Environmentální geomorfologie

Environmentální geomorfologie Nováková Jana Environmentální geomorfologie Chemické zvětrávání Zemská kůra vrstva žulová (= granitová = Sial) vrstva bazaltová (čedičová = Sima, cca 70 km) Názvy granitová a čedičová vrstva neznamenají

Více

Mineralogie Křemžska. Pro Jihočeský Mineralogický Klub Jirka Zikeš Jihočeský mineralogický klub

Mineralogie Křemžska. Pro Jihočeský Mineralogický Klub Jirka Zikeš Jihočeský mineralogický klub Mineralogie Křemžska Pro Jihočeský Mineralogický Klub Jirka Zikeš 12. 7. 2010 Vymezení zájmového území Pojem Křemžská kotlina se v mineralogii spojuje často pouze s výskytem hadců. V okolí Křemže je však

Více

Geologie-Minerály I.

Geologie-Minerály I. Geologie-Minerály I. Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Fyzikální vlastnosti minerálů: a) barva

Více

Metamorfované horniny

Metamorfované horniny Metamorfované horniny metamorfóza-- soubor procesů (fyzikálních, chemických, strukturních), při při nichžse horniny přizpůsobují nově nastalým vnějším podmínkám (především teplota a tlak) a) rekrystalizace

Více

Akcesorické minerály

Akcesorické minerály Akcesorické minerály Prof. RNDr. Milan Novák, CSc. Al 2 SiO 5 modifikace a další Al-bohaté minerály Osnova přednášky: 1. Úvod 2. Skupina Al 2 SiO 5 3. Alterace Al 2 SiO 5 4. Příbuzné minerály 5. Další

Více

Mineralogický systém skupina VIII - křemičitany

Mineralogický systém skupina VIII - křemičitany Mineralogický systém skupina VIII - křemičitany Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 16. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými zástupci

Více

Cyklus přednášek z mineralogie pro Jihočeský mineralogický klub. Jihočeský Mineralogický Klub

Cyklus přednášek z mineralogie pro Jihočeský mineralogický klub. Jihočeský Mineralogický Klub Cyklus přednášek z mineralogie pro Jihočeský mineralogický klub Jihočeský Mineralogický Klub Témata přednášek 1. Minerály a krystaly 2. Fyzikální vlastnosti nerostů 3. Chemické vlastnosti nerostů 4. Určování

Více

Název materiálu: Horniny přeměněné, horninový cyklus

Název materiálu: Horniny přeměněné, horninový cyklus Název materiálu: Horniny přeměněné, horninový cyklus Jméno autora: Mgr. Magda Zemánková Materiál byl vytvořen v období: 2. pololetí šk. roku 2010/2011 Materiál je určen pro ročník: 9. Vzdělávací oblast:

Více

METAMORFOVANÉ HORNINY

METAMORFOVANÉ HORNINY Cvičení V METAMORFOVANÉ HORNINY - žádné bezprostřední poznatky o jejich genezi - poznání pouze výsledků metamorfních procesů - intenzita metamorfózy obecně lepší mechanicko-fyzikální vlastnosti (ocenění

Více

Druhy magmatu. Alkalické ( Na, K, Ca, Al, SiO 2 )

Druhy magmatu. Alkalické ( Na, K, Ca, Al, SiO 2 ) Magmatické horniny Druhy magmatu Alkalické ( Na, K, Ca, Al, SiO 2 ) Alkaklicko vápenaté Podle obsahu SiO 2: kyselé ( > 65 %) neutrální (52-65 %) bazické (44-52 %) ultrabazické (< 44 %) Láva AA Klesá hustota

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis

Více

Mikroskopie minerálů a hornin

Mikroskopie minerálů a hornin Mikroskopie minerálů a hornin Přednáška 4 Serpentinová skupina, glaukonit, wollastonit, sádrovec, rutil, baryt, fluorit Skupina serpentinu Význam a výskyt Tvar a omezení Barva, pleochroismus v bazických,

Více

Poznávání minerálů a hornin. Vulkanické horniny

Poznávání minerálů a hornin. Vulkanické horniny Poznávání minerálů a hornin Vulkanické horniny Klasifikace vulkanických hornin Pro klasifikaci vulkanitů hraje chemické složení významnou roli. Klasifikace těchto hornin je totiž v porovnání s plutonity

Více

Přednáška č. 7. Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů

Přednáška č. 7. Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů Přednáška č. 7 Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů Třída oxidů Oxidy tvoří skupinu minerálů s relativně vysokou tvrdostí a hustotou a vyskytují se zpravidla

Více

Optické vlastnosti horninotvorných minerálů IV

Optické vlastnosti horninotvorných minerálů IV Optické vlastnosti horninotvorných minerálů IV Pro studenty přednášek Mineralogie I a Mikroskopie minerálů a hornin sestavil Václav Vávra 1 Obsah prezentace titanit 3 karbonáty 11 epidot 18 klinozoisit

Více

Fyzikální vlastnosti: štěpnost dle klence, tvrdost 3.5, hustota 3 g/cm 3. Je různě zbarven - bílý, šedý, naţloutlý, má skelný lesk.

Fyzikální vlastnosti: štěpnost dle klence, tvrdost 3.5, hustota 3 g/cm 3. Je různě zbarven - bílý, šedý, naţloutlý, má skelný lesk. 7.7. Karbonáty (uhličitany) Karbonáty patří mezi běţné minerály zemské kůry. Jejich vzorce odvodíme od kyseliny uhličité H 2 CO 3. Můţeme je rozdělit podle strukturních typů, nebo na bezvodé a vodnaté.

Více

Možnosti rozvoje stavebnictví ve vazbě na zásoby stavebních surovin v ČR

Možnosti rozvoje stavebnictví ve vazbě na zásoby stavebních surovin v ČR Možnosti rozvoje stavebnictví ve vazbě na zásoby stavebních surovin v ČR Jaromír Starý, Josef Godany Želešice 2012: stavební kámen - hornblendit 1 Základní informace o stavebních surovinách v ČR Termín

Více

Obecné základy týkající se magmatu

Obecné základy týkající se magmatu Obecné základy týkající se magmatu 1. Ochlazování 2. Výstup a umístění magmat v kůře felsické intruze magmatický stoping (stoped stock) zóna tavení kotlovitý pokles (cauldron subsidence) prstencové ţíly

Více

Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta. Katedra biologie a environmentálních studií

Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta. Katedra biologie a environmentálních studií Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra biologie a environmentálních studií Inventarizace mineralogických lokalit Kutnohorska a Žďárska Diplomová práce Bc. Petr Havránek Vedoucí diplomové

Více

Geologie-Minerály II.

Geologie-Minerály II. Geologie-Minerály II. Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Doporučená literatura do cvičení z LGAG:

Více

Úvod do mineralogie pro TM

Úvod do mineralogie pro TM 7. přednáška - Mineralogie pro TM I Úvod do mineralogie pro TM Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 7. přednáška - Mineralogie pro TM I Osnova přednášky Postup při

Více

Základy geologie pro geografy František Vacek

Základy geologie pro geografy František Vacek Základy geologie pro geografy František Vacek e-mail: fvacek@natur.cuni.cz; konzultační hodiny: Po 10:30-12:00 (P 25) Co je to geologie? věda o Zemi -- zabýváse se fyzikální, chemickou, biologickou a energetickou

Více

Chemické složení surovin Chemie anorganických stavebních pojiv

Chemické složení surovin Chemie anorganických stavebních pojiv Chemické složení surovin Chemie anorganických stavebních pojiv Ing. Milena Pavlíková, Ph.D. K123, D1045 224 354 688, milena.pavlikova@fsv.cvut.cz tpm.fsv.cvut.cz Základní pojmy Materiál Stavební pojiva

Více

Metamorfované horniny

Metamorfované horniny Metamorfované horniny Libovolná hornina se může během geologického vývoje dostat do odlišných podmínek, než které existovaly při jejím vzniku. Na odlišné teploty, tlaky, případně složení reaguje hornina

Více

PETROGRAFIE METAMORFITŮ

PETROGRAFIE METAMORFITŮ 1 PETROGRAFIE METAMORFITŮ doc. RNDr. Jiří Zimák, CSc. Katedra geologie PřF UP Olomouc, tř. Svobody 26, 77146 Olomouc, tel. 585634533, e-mail: zimak@prfnw.upol.cz (říjen 2005) OBSAH Úvod 1. Vznik metamorfitů

Více

Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky

Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky Aby se člověk naučil poznávat kameny, musí si je osahat. Žádný sebelepší atlas mu v tom příliš nepomůže. Proto jsme pro vás připravili přehledné

Více

Určování hlavních horninotvorných minerálů

Určování hlavních horninotvorných minerálů Určování hlavních horninotvorných minerálů Pro správné určení horniny je třeba v prvé řadě poznat texturu a strukturu horninového vzorku a poté rozeznat základní minerály, které horninu tvoří. Každá hornina

Více

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA III

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA III MINERALOGICKÁ SOUSTAVA III PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_269 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 MINERALOGICKÁ

Více

Mineralogie. 2. Vlastnosti minerálů. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc.

Mineralogie. 2. Vlastnosti minerálů. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc. Mineralogie pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF 2. Vlastnosti minerálů Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc. J441 Fyzikální vlastnosti minerálů Minerály jako fyzikální látky mají

Více

Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085

Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Strana 1 z 14 SBÍRKA 20 SYSTEMATICKY SEŘAZENÝCH HORNIN PRO VYUČOVACÍ ÚČELY Celou pevnou zemskou kůru a části zemského pláště tvoří horniny, přičemž jen 20 až 30 km

Více

Přednáška č. 10. Systematická mineralogie. Princip klasifikace silikátů na základě jejich struktur.

Přednáška č. 10. Systematická mineralogie. Princip klasifikace silikátů na základě jejich struktur. Přednáška č. 10 Systematická mineralogie. Princip klasifikace silikátů na základě jejich struktur. Systematický přehled nejdůležitějších minerálů z třídy silikátů. Přehled technického použití vybraných

Více

Gamaspektrometrická charakteristika hornin z okolí ložiska uranu Rožná

Gamaspektrometrická charakteristika hornin z okolí ložiska uranu Rožná MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD Gamaspektrometrická charakteristika hornin z okolí ložiska uranu Rožná Rešerše k bakalářské práci Gabriela Pospěchová VEDOUCÍ PRÁCE:

Více

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa Přeměna hornin Téměř všechna naše pohraniční pohoří jako Krkonoše, Šumava, Orlické hory jsou tvořena vyvřelými a hlavně přeměněnými horninami. Před několika desítkami let se dokonce žáci učili říkanku"žula,

Více

Mineralogie systematická /soustavná/

Mineralogie systematická /soustavná/ Mineralogie systematická /soustavná/ - je dílčí disciplínou mineralogie - studuje a popisuje charakteristické znaky a vlastnosti jednotlivých minerálů a třídí je do přirozené soustavy (systému) Minerál

Více

Informace k Terénnímu cvičení z geologie Nízkého a Hrubého Jeseníku

Informace k Terénnímu cvičení z geologie Nízkého a Hrubého Jeseníku Exkurzní průvodce k předmětu Terénní cvičení z geologie Nízkého a Hrubého Jeseníku Texty sestaveny převážně podle Mineralogicko-petrografického exkurzního průvodce po území Moravy a Slezska http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/

Více

Struktura a textura hornin. Cvičení 1GEPE + 1GEO1

Struktura a textura hornin. Cvičení 1GEPE + 1GEO1 Struktura a textura hornin Cvičení 1GEPE + 1GEO1 1 Nejdůležitějším vizuálním znakem všech typů hornin je jejich stavba. Stavba představuje součet vzájemných vztahů všech stavebních prvků (agregátů krystalů,

Více

Úvod Klasifikace granitických pegmatitů Jednoduché pegmatity Hybridní pegmatity Diferenciované pegmatity

Úvod Klasifikace granitických pegmatitů Jednoduché pegmatity Hybridní pegmatity Diferenciované pegmatity 1. ÚVOD - 1 - 2. GRANITICKÉ PEGMATITY 2.1. Úvod Granitické pegmatity jsou magmatické horniny porfyrické struktury granitového složení, tj. jsou složeny převážně z křemene, živců a slíd. Mohou tvořit hnízda

Více

Struktura granátu. R 2+ : Ca,Mg,Mn,Fe. (AlO 6 ) -9. (SiO 4 ) -4

Struktura granátu. R 2+ : Ca,Mg,Mn,Fe. (AlO 6 ) -9. (SiO 4 ) -4 Granát Granáty Silikáty s izolovanými tetraedry SiO 4 (ortosilikát) Vzorec: X 3 Y 2 Z 3 O 12 X = Mg, Fe2+, Mn2+, Ca,.Na Y = Fe3+, Al, Mn3+, Cr3+, V3+, Y, Zr, Ti Z = Al, Si Struktura: Herrman-Mauguin oddělení

Více

135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502

135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) - Geologie - Mechanika zemin - Zakládání staveb - Podzemní

Více

MAGMATICKÉ HORNINY - VYVŘELINY

MAGMATICKÉ HORNINY - VYVŘELINY Systém magmatických hornin Cvičení III MAGMATICKÉ HORNINY - VYVŘELINY Vznik: chladnutím, tuhnutím a krystalizací silikátové taveniny (magmatu nabývá interakcí se zemskou kůrou různého složení) Diferenciace

Více

Nanokompozity na bázi polymer/jíl

Nanokompozity na bázi polymer/jíl Nanokompozity na bázi polymer/jíl Nanokompozity Nanokompozity se skládají ze dvou hlavních složek polymerní matrice a nanoplniva. Nanoplniva můžeme rozdělit na organická a anorganická, podle výskytu na

Více

9. Třída silikáty (křemičitany)

9. Třída silikáty (křemičitany) 9. Třída silikáty (křemičitany) Silikáty vytváří cca 1050 minerálů, tj. 26 % známých minerálů. Silikáty jsou vůbec nejdůležitější skupinou minerálů podle kvalifikovaných odhadů tvoří asi 75 % zemské kůry,

Více

PETROLOGIE =PETROGRAFIE

PETROLOGIE =PETROGRAFIE MINERALOGIE PETROLOGIE =PETROGRAFIE věda zkoumající horniny ze všech hledisek: systematická hlediska - určení a klasifikace genetické hlediska: petrogeneze (vlastní vznik) zákonitosti chemismu (petrochemie)

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD. Diplomová práce

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD. Diplomová práce MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD Diplomová práce Brno 2015 Hana Kupská MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD STUDIUM DUTINOVÝCH PEGMATITŮ

Více

Petrologie G Metamorfóza a metamorfní facie

Petrologie G Metamorfóza a metamorfní facie Petrologie G3021 14. Metamorfóza a metamorfní facie 3. Metamorfóza a metamorfní facie Osnova: Metamorfní zóny, indexové minerály izogrády Metamorfní facie Geotektonická pozice metamorfózy 1. Metamorfní

Více

Struktury minerálů a krystalochemické přepočty. Přednáška ze Strukturní krystalografie

Struktury minerálů a krystalochemické přepočty. Přednáška ze Strukturní krystalografie Struktury minerálů a krystalochemické přepočty Přednáška ze Strukturní krystalografie Struktury silikátů Základní stavební jednotkou struktury silikátů je tetraedr SiO 4. Jeho tvar je definován vazebnou

Více

Křemík a jeho sloučeniny

Křemík a jeho sloučeniny Křemík a jeho sloučeniny Mgr. Jana Pertlová Copyright istudium, 2008, http://www.istudium.cz Žádná část této publikace nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez výslovného svolení

Více

Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny

Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny CZ.1.07/2.4.00/31.0032 Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. 1 Metamorfované horniny Pavlína Pancová

Více

Úvod do praktické geologie I

Úvod do praktické geologie I Úvod do praktické geologie I Hlavní cíle a tematické okruhy Určování hlavních horninotvorných minerálů a nejběžnějších typů hornin Pochopení geologických procesů, kterými jednotlivé typy hornin vznikají

Více

Petrografické charakteristiky vybraných magmatických hornin

Petrografické charakteristiky vybraných magmatických hornin Petrografické charakteristiky vybraných magmatických hornin Následující popis hornin je zaměřen na všechny znaky hornin, které jsou použitelné pro makroskopické určování hornin a určování na základě studia

Více

Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné

Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 c) BAZICKÉ: Melafyr -

Více

Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie

Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie 1) Krystal můžeme definovat jako: homogenní anizotropní diskontinuum. Co znamená slovo homogenní? 2) Krystal můžeme definovat jako: homogenní anizotropní

Více

OBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální

Více

Přehled přeměněných hornin

Přehled přeměněných hornin Přehled přeměněných hornin Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 9. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými metamorfovanými horninami. FYLIT

Více

Monazit. (Ce,La,Th)PO 4

Monazit. (Ce,La,Th)PO 4 Monazit (Ce,La,Th)PO 4 Monazit-(Ce) Monazit-(La) Monazit-(Nd) Izostrukturní minerály Brabantit CaTh(PO 4 ) 2 Huttonit ThSiO 4 Gasparit-(Ce) (Ce,La,Nd)AsO 4 Směsný člen - cheralit (Ce,Th,Ca,)(P,Si)O 4 (Th

Více

6. Metamorfóza a metamorfní facie

6. Metamorfóza a metamorfní facie 6. Metamorfóza a metamorfní facie 3. Metamorfóza a metamorfní facie Osnova: Metamorfní zóny, indexové minerály izogrády Metamorfní facie Geotektonická pozice metamorfózy 1. Metamorfní zóny, indexové minerály

Více

VZNIK SOPKY, ZÁKLADNÍ POJMY

VZNIK SOPKY, ZÁKLADNÍ POJMY MAGMATISMUS VZNIK SOPKY, ZÁKLADNÍ POJMY obecně je za sopku považována vyvýšenina na zemském povrchu tvořená sopečným materiálem, v rámci které dochází k výstupu magmatu na zemský povrch mezi základní prvky

Více

Ložiskově-geologické poměry. Granitoidové komplexy

Ložiskově-geologické poměry. Granitoidové komplexy Nejdůležitější a pro celé toto horstvo nejvýznačnější jsou právě žíly a shluky rudy cínové; různotvarná tato ložiska bývají převahou poutána k žule, která tu, jsouc živce skoro zcela zbavena, tvoří zvláštní

Více

Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ. Úkol č. 1. Úkol č. 2. Úkol č. 3. Téma: Prvky. Spoj minerál se způsobem jeho vzniku.

Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ. Úkol č. 1. Úkol č. 2. Úkol č. 3. Téma: Prvky. Spoj minerál se způsobem jeho vzniku. Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ Pracovní list 1A Téma: Prvky Úkol č. 1 Spoj minerál se způsobem jeho vzniku. DIAMANT GRAFIT SÍRA STŘÍBRO ZLATO Ze sopečných plynů aktivních

Více

MINERÁLY II Minerály II

MINERÁLY II Minerály II MINERÁLY II Součástí projektu Geovědy vedle workshopů, odborných exkurzí a tvorby výukových materiálů je i materiální vybavení škol, které se do tohoto projektu přihlásily. Situace ve výbavě školních kabinetů

Více

Dopočet trojmocného železa v krystalografickém vzorci granátu. vypracoval: Michal Juřena

Dopočet trojmocného železa v krystalografickém vzorci granátu. vypracoval: Michal Juřena Rešerše odborné literatury k bakalářské práci Dopočet trojmocného železa v krystalografickém vzorci granátu vypracoval: Michal Juřena vedoucí práce: RNDr. Václav Vávra, Ph.D. Brno 2012 Obsah: 1. Úvod...3

Více

Beryl a Be-minerály. Akcesorické minerály Prof. RNDr. Milan Novák, CSc., ÚGV PřF MU v Brně

Beryl a Be-minerály. Akcesorické minerály Prof. RNDr. Milan Novák, CSc., ÚGV PřF MU v Brně Beryl a Be-minerály Akcesorické minerály Prof. RNDr. Milan Novák, CSc., ÚGV PřF MU v Brně Úvod Berylium patří vzhledem ke svým amfoterním vlastnostem k důležitým stopovým prvkům. Rozměr kationtů - Be IV

Více

GRANITICKÉ PEGMATITY 3 Krystalizace z magmatu

GRANITICKÉ PEGMATITY 3 Krystalizace z magmatu GRANITICKÉ PEGMATITY 3 Krystalizace z magmatu Pro Jirka Zikeš 5. 9. 2016 Co je (granitický) pegmatit? Základní pojmy Systém studovaná část prostoru; systém může být otevřený nebo uzavřený, případně izolovaný

Více

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů Horniny a minerály II. část Přehled nejdůležitějších minerálů Minerály rozlišujeme podle mnoha kritérií, ale pro přehled je vytvořeno 9. skupin, které vystihují, do jaké chemické skupiny patří (a to určuje

Více

Sedimentární neboli usazené horniny

Sedimentární neboli usazené horniny Sedimentární neboli usazené horniny Sedimenty vznikají destrukcí starších hornin, transportem různě velkých úlomků horninového materiálu i vyloužených látek (v podobě roztoků) a usazením materiálu transportovaného

Více

Vyvřelé horniny. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.

Vyvřelé horniny. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU. Vyvřelé horniny pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list je tvořen souborem učebních úloh zaměřený na procvičení a upevnění učiva o vyvřelých horninách

Více

Metamorfované horniny. - žádné bezprostřední poznatky o jejich genezi. - poznání pouze výsledků metamorfních procesů

Metamorfované horniny. - žádné bezprostřední poznatky o jejich genezi. - poznání pouze výsledků metamorfních procesů Metamorfované horniny - žádné bezprostřední poznatky o jejich genezi - poznání pouze výsledků metamorfních procesů - čím vyšší intenzita metamorfózy obecně lepší mechanicko- fyzikální vlastnosti (ocenění

Více

Mineralogie. 1. Krystalografie. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc.

Mineralogie. 1. Krystalografie. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc. Mineralogie pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF 1. Krystalografie Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc. J441 Základní pojmy v mineralogii Mineralogie je věda zabývající se všestranným

Více

a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou)

a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) Metodický list Biologie Významné horniny Pracovní list 1 1. Vyvřelé horniny: a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) přítomen +, nepřítomen hornina amfibol augit

Více

Tělesa vyvřelých hornin. Magma a vyvřelé horniny

Tělesa vyvřelých hornin. Magma a vyvřelé horniny Magma a vyvřelé horniny Magma je: žhavá tavenina nerostů silikáty, oxidy prvků Mg, Ca, Fe, Mn obsahuje vodu a plyny CO2, SO2,H2S, O2 a další Magma: vzniká v hlubinách v hloubce 40 100 km teplota magmatu

Více

Mineralogie a petrografie

Mineralogie a petrografie Příručka pro učitele Pracovní listy správné odpovědi Mineralogie a petrografie pro 9. ročník ZŠ Mgr. Filip Kolbábek PRACOVNÍ LIST č. 1 (správné odpovědi) Prvky Téma: Prvky Pracovní list 1A Úkol č. 1 Spoj

Více

PETROGRAFICKÝ ROZBOR VZORKU GRANODIORITU Z LOKALITY PROSETÍN I (vzorek č. ÚGN /85/)

PETROGRAFICKÝ ROZBOR VZORKU GRANODIORITU Z LOKALITY PROSETÍN I (vzorek č. ÚGN /85/) Ústav geoniky AVČR, v. v. i. Oddělení laboratorního výzkumu geomateriálů Studentská 1768 70800 Ostrava-Poruba Smlouva o dílo č. 753/11/10 Zadavatel: Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s. Ústí nad Labem

Více

Geologické expozice města Jeseníku

Geologické expozice města Jeseníku Geologické expozice města Jeseníku Město Jeseník se vyznačuje v současné době čtyřmi geologickými expozicemi. První je jedním z lákadel k návštěvě Vodní tvrze - sídla Vlastivědného muzea Jesenicka. Její

Více

Vliv metody přepočtu chemických analýz amfibolů na jejich klasifikaci

Vliv metody přepočtu chemických analýz amfibolů na jejich klasifikaci Vliv metody přepočtu chemických analýz amfibolů na jejich klasifikaci Rešeršní část k bakalářské práci Vypracoval: Libor Veverka Vedoucí práce: RNDr. Václav Vávra, Ph.D. Obsah 1. Skupina amfibolů 3 1.1.

Více