2014 Dostupný z

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "2014 Dostupný z"

Transkript

1 Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: Nesezdaná soužití Český statistický úřad 214 Dostupný z Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2 Sb. Další dokumenty můžete najít prostřednictvím vyhledávacího rozhraní nusl.cz.

2 Nesezdaná soužití Jednou z významných změn rodinného chování, ke které dochází v České republice od počátku 9. let 2. století je rozšíření neformálních partnerských svazků. Tento jev úzce spojený s poklesem sňatečnosti, dlouhodobě vysokou úrovní rozvodovosti a zvyšujícím se věkem při prvním sňatku, vypovídá o faktu, že manželský svazek přestává představovat jedinou akceptovatelnou formu partnerského soužití. Zatímco v roce 1991 žili v nesezdaném soužití spíše rozvedení partneři středního věku, výsledky sčítání lidu, domů a bytů 211 potvrdily výrazný přesun nesezdaných soužití k mladší věkové složce populace. Metodické poznámky Sčítání lidu v roce 193 bylo prvním sčítáním, kdy byly podrobněji zpracovávány údaje za rodiny a domácnosti. Jednalo se tehdy o tzv. soukromé domácnosti, tj. skupiny osob, které spolu bydlí a hospodaří. Osoby a tzv. bytové strany (bytové domácnosti) byly zpracovávány pouze za obyvatelstvo přítomné. V letech bylo zpracování dat o domácnostech založeno na koncepci tzv. cenzových domácností jako nejmenších jednotek, konstruovaných na základě vzájemných příbuzenských a jiných vztahů jednotlivých osob a od roku 197 také na základě prohlášení o společném či odděleném hospodaření. V období tak byly konstruovány tři typy domácností (bytové, hospodařící a cenzové), které byly skladebné. Bytová domácnost byla tvořena jednou nebo více domácnostmi hospodařícími, domácnost hospodařící pak byla složena z jedné nebo více domácností cenzových. Sčítání lidu, domů a bytů 211 umožnilo vzhledem k odlišnému způsobu organizace, sběru a automatickému zpracování dat kvantifikovat pouze dva druhy domácností bytové a hospodařící. Cenzovou domácnost nebylo možné pro všechny typy domácností beze zbytku zkonstruovat. Informační ztráta je však celkově nevýznamná, jelikož z důvodu dlouhodobého sbližování počtu hospodařících a cenzových domácností bylo již v roce 21 téměř 99 % hospodařících domácností tvořeno pouze jedinou cenzovou domácností. Údaje o domácnostech byly ve sčítání 211 zpracovány podle zápisů na druhé straně bytového listu, kde osoby zaznamenaly příbuzenské a jiné vztahy v rámci jedné hospodařící domácnosti. Základním rozdílem v metodice odvozování domácností, pramenícím z mezinárodních nařízení 1 a doporučení, je zařazování osob do jedné domácnosti na základě společného místa obvyklého pobytu. Nový přístup může sice do určité míry komplikovat srovnatelnost výsledků v delší časové řadě, nicméně důležitou výhodou je odhalení spolehlivějšího počtu a struktury domácností, které mohly být v dřívějších sčítáních částečně zkresleny např. domácnosti jednotlivců či nesezdaných soužití osob, které spolu fakticky žijí v jedné domácnosti, přestože mají odlišné trvalé bydliště. V roce 211 se rozlišovaly 2 druhy domácností: 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) o sčítání lidu, domů a bytů č. 763/28 ze dne 9. července 28 jednoznačně stanovuje, že sčítání lidu zahrnuje všechny osoby, které mají v dané zemi obvyklý pobyt. 1

3 Bytovou domácnost tvoří osoby žijící společně v jednom bytě. Hospodařící domácnost tvoří osoby, které společně hospodaří, tj. společně hradí výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Společné hospodaření se vztahuje i na děti, které do příslušné domácnosti patří, i přestože samy na výdaje domácnosti nepřispívají. Hospodařící domácnost může být typu: o o o o o Domácnost rodinná tvořená 1 úplnou rodinou (manželský pár, neformální soužití druha a družky tzv. faktické manželství, registrované partnerství, příp. neformální soužití osob stejného pohlaví tzv. faktická partnerství, a to ve všech případech s dětmi nebo bez dětí) Domácnost rodinná tvořená 1 neúplnou rodinou (jeden z rodičů s alespoň jedním dítětem) Domácnost rodinná tvořená 2 a více rodinami Domácnost nerodinná vícečlenná (dvě nebo více osob příbuzných i nepříbuzných, které společně hospodaří; do této kategorie se řadí také domácnost prarodičů s vnoučaty) Domácnost jednotlivce Zjišťovány byly v roce 211 hospodařící domácnosti v bytech, mimo byty 2 a nově byly zpracovávány údaje za rodinné domácnosti bydlící v zařízeních. Jednotlivé osoby žijící v zařízeních ani bezdomovci domácnost netvořili. Nesezdané soužití je ve sčítání definováno jako neformální soužití partnerů stejného nebo opačného pohlaví, které deklarovaly na formuláři vztah druh / družka či byl jejich vztah odvozen na základě jejich postavení v domácnosti. Tento typ soužití byl v dřívějších sčítáních ve sčítacích tiskopisech považován za rovnocenný manželským svazkům, a tzv. faktická manželství byla spolu s nimi společně zahrnuta do úplných rodin. Teprve od roku 1961, kdy byly vymezeny cenzové domácnosti, byla tzv. faktická manželství samostatně kvantifikována. Od roku 198 byly zpracovávány publikační tabulky za faktická manželství, nejprve základní charakteristiky, později od roku 1991 v podrobnějším členění. Ve sčítání 211 bylo možné odvodit detailní charakteristiky nesezdaných soužití pouze v domácnostech tvořených 1 rodinou, tj. právě jedním nesezdaným soužitím bez nebo s dětmi 3 popř. další osobou. Osobou v čele hospodařící domácnosti tvořené 1 nesezdaným soužitím byl v případě páru opačného pohlaví odvozen v souladu s předchozí metodikou cenzových domácností vždy muž, v případě páru stejného pohlaví pak starší osoba. Z důvodu srovnatelnosti dat jsou do této analýzy v případě údajů ze sčítání před rokem 211 zahrnuty pouze hospodařící domácnosti tvořené 1 nesezdaným soužitím. Dlouhodobý vývoj počtu nesezdaných soužití Od roku 197 se počet hospodařících domácností zvýšil o téměř jednu třetinu a výrazně změnil svou strukturu. V závislosti na rostoucím počtu jednotlivců a neúplných rodin o více než dvojnásobek do roku 211, se počet domácností s jednou úplnou rodinou snížil pouze na necelou polovinu všech hospodařících domácností. Stejně tak samotná skupina úplných rodin zaznamenala zřejmé strukturální změny související především s obecným porevolučním 2 Nouzová obydlí, rekreační chalupy, chaty, nezkolaudované domy apod. 3 Nesezdaná soužití mohou být bez dětí, se závislými dětmi (ekonomicky neaktivní a ve věku do 26 let) nebo s dětmi, které nejsou závislé (tj. bez závislých dětí). 2

4 demografickým chováním spojeným s druhým demografickým přechodem 4 směrem k odkládání mateřství a faktickému soužití buď jako předstupeň manželství nebo bez potřeby jeho legalizování. Graf 1: Struktura hospodařících domácností v letech Počet hospodařících domácností (v tis.) vícečlenná nerodinná domácnosti jednotlivců tvořené 2 a více rodinami 1 neúplná rodina 1 úplná rodina nesezdané soužití 1 úplná rodina sezdané soužití Podle dosud publikovaných výpočtů a odhadů počet faktických manželství představoval v roce 1961 přibližně 4 tisíc a v roce 197 cca 54 tisíc rodin. Samostatně zpracované údaje za faktická manželství v dalších sčítáních prezentují zrychlení tempa růstu počtu faktických manželství, především od počátku 9. let minulého století. Od roku 198 až do roku 211 počet faktických manželství stoupl až o 162 % (jen od roku 21 o 93 %) na domácností. Tab. 1: Hospodařící domácnosti s jedním nesezdaným soužitím v letech Typ domácností 198* Index změny 211/198 Index změny 211/21 Hospodařící domácnosti celkem ,15 1,4 z toho: tvořené 1 rodinou ,97,95 tvořené 1 úplnou rodinou ,85,93 faktická manželství ,62 1,93 faktická partnerství 4 56 Poznámky: * počet faktických manželství se rovná počtu cenzových domácností tohoto typu Stejně tak zastoupení nesezdaných soužití (do roku 21 tvořeny pouze faktickými manželstvími) v rámci úplných rodin nabývalo na významu. Zatímco v roce 1991 představovala 4 V České republice se začaly projevovat procesy spojené s tzv. druhým demografickým přechodem zhruba na počátku 9. let 2. století. Mezi hlavní projevy těchto změn patří pokles úrovně plodnosti pod hranici prosté reprodukce, odkládání mateřství do vyššího věku, zvyšování podílu dětí narozených mimo manželství, nárůst různorodosti v životních drahách a formách soužití a tím spojené stárnutí populace. 3

5 nesezdaná soužití necelá 3,5 % všech domácností tvořených 1 úplnou rodinou, o dvě desetiletí později jejich váha stoupla na více než 11 % úplných rodin. Novinkou sčítání 211 bylo zpracování samostatných údajů za nesezdaná soužití osob stejného pohlaví, tzv. faktických partnerství. Do té doby byla soužití osob stejného pohlaví řazena do vícečlenných nerodinných domácností. K bylo sečteno 456 hospodařících domácností tvořených 1 faktickým partnerstvím. Vliv změny metodiky zařazování osob do domácnosti na základě obvyklého pobytu Vedle demografického chování české populace spolu s vyšší dostupností bytů se na zvýšení počtu nesezdaných soužití nutně podílela také změna metodiky zařazování osob do domů, bytů a domácností na základě obvyklého pobytu. Zatímco v předchozích sčítáních mohly být počty nesezdaných soužití podhodnoceny právě podmínkou společného trvalého bydliště, sčítání lidu 211 umožnilo poprvé v historii moderních sčítání podchytit i takové páry, kdy alespoň jeden z partnerů měl odlišné trvalé bydliště. Většina nesezdaných soužití v roce 211 však byla přesto tvořena partnery se společným shodným místem trvalého a obvyklého pobytu. Jen 12 % nesezdaných soužití bylo představováno páry, kdy alespoň jeden z partnerů měl odlišné místo trvalého pobytu od obvyklého. Pokud by metodika zařazování osob ve sčítání lidu 211 byla založena také na místě trvalého bydliště jako tomu bylo v v předchozích sčítáních, podařilo by se zachytit pouze 88 % nesezdaných soužití zjištěných v roce 211. Vliv nové metodiky může být odhadován na příspěvek necelých 3 tisíc domácností. Graf 2: Struktura nesezdaných soužití podle shody trvalého a obvyklého pobytu, 211 1% 9% oba partneři TP = OP 8% alepoň jeden z partnerů jiné TP než OP 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Věk osoby v čele Poznámka: TP = místo trvalého pobytu, OP = místo obvyklého pobytu Nesezdaná soužití, kdy alespoň jeden z partnerů má odlišnou adresu místa obvyklého a trvalého pobytu, převažují spíše v nižších věkových skupinách (viz graf 2) z důvodu obecně vyšší mobility právě u těchto věkových skupin. Jejich zcela nejvyšší podíl byl zjištěn u nesezdaných soužití s osobou v čele ve věku 27 let, a s partnerkou (popř. partnerem u párů stejného pohlaví) ve věku 25 let (8 %). Jedná se nejčastěji o osoby, které bydlí s partnerem fakticky mimo místo trvalého bydliště. S přibývajícím věkem obou partnerů se zastoupení těchto párů snižuje a převažují ty se shodným místem trvalého i faktického bydliště. 4

6 Graf 3: Struktura nesezdaných soužití se shodným a odlišným místem trvalého a obvyklého pobytu podle věku osoby v čele, 211 % alepoň jeden z partnerů jiné TP než OP oba partneři TP = OP Věk osoby v čele Poznámka: TP = místo trvalého pobytu, OP = místo obvyklého pobytu Stejné závěry je možné učinit při pohledu na graf 3 zobrazující rozložení obou skupin nesezdaných soužití podle věku osoby v čele domácnosti. I přes výrazné ovlivnění obecnou věkovou strukturou nesezdaných soužití (významná převaha mladších věkových skupin) je jasně patrné, že příspěvek díky nové metodice je soustředěn nejvíce mezi věky let, kde dohromady představuje polovinu nesezdaných soužití zachycených díky zařazování na základě obvyklého pobytu. Základní demografické struktury nesezdaných soužití Věková struktura nesezdaných soužití se za poslední dvě desetiletí významně změnila. Zatímco v roce 1991 byl v nejmladším věku let zjištěn nejnižší podíl nesezdaných soužití a maximální naopak ve věku 4 49 let, již v roce 21 byl zaznamenán výrazný posun k mladším věkovým skupinám. Nejdynamičtější vývoj do roku 211 vykázaly neformální svazky s osobou v čele ve věku let, jejichž počet se za dvacet let více než zpětinásobil. Tab. 2: Nesezdaná soužití podle věku osoby v čele, Věk osoby v čele domácnosti abs. v % z úplných rodin* Celkem ,4 5,4 11,4 z toho podle věku osoby v čele: ,8 14,6 5, ,8 6,1 19, ,8 5,2 1, ,1 4,3 7,1 6 a více let ,7 2,8 4, Poznámka: * % z domácností tvořených 1 úplnou rodinou v příslušném věku 5

7 o Jediná věková skupina s absolutním poklesem od roku 1991 byla nejméně početná nejmladší věková kategorie let, tedy nesezdaná soužití s osobou v čele v tomto věku. K byla více než polovina nesezdaných soužití soustředěna do věku let a již jen necelá třetina mezi roky 4 59 let. Graf 4: Struktura hospodařících domácností tvořených 1 nesezdaným soužitím podle věku osoby v čele, 1991 a % % % % % % % % 65+ 6% % % % Stejně tak zastoupení nesezdaných soužití v rámci úplných rodin zaznamenalo za posledních dvacet let významný posun k mladším věkovým skupinám (tab. 2). Zatímco v roce 1991 bylo relativně rovnoměrně věkově rozložené, o dvě desetiletí později představují v úplných rodinách ve věku let nesezdaná soužití minimálně polovinu. Celkově byla v roce 211 váha nesezdaných soužití v celém souboru domácností s 1 úplnou rodinou více než 11%. Graf 5: Zastoupení osob žijících v nesezdaných a v sezdaných soužitích podle věku a pohlaví, Podíl osob v nesezdaném soužití z celkového počtu osob v daném věku (%) Věk muži v sezdaném soužití ženy v sezdaném soužití muži v nesezdaném soužití ženy v nesezdaném soužití Podíl osob v sezdaných soužitích z celkového počtu osob v daném věku (%) Výrazná závislost na věku osoby je patrná také při pohledu na věkovou strukturu osob žijících v nesezdaném soužití (graf 5 a 6). Nejnižší podíl osob žijících jako partneři v nesezdaném 6

8 soužití byl zjištěn v nejmladším věku a se zvyšujícím se věkem roste absolutní i relativní počet osob žijících v nesezdaných soužitích, přičemž u žen logicky s dřívějším nástupem. Nejvyšší podíl žen žijících v nesezdaném soužití byl v roce 211 ve věku 27 let (14 %), u mužů byl zaznamenán vrchol křivky o 4 roky později (12 %). S dalším rostoucím věkem dochází díky vzrůstající intenzitě vstupu do manželství ke snižování zastoupení osob v nesezdaných soužitích u obou pohlaví, přičemž u mužů pozvolnější tempem. Již ve věku 32 let byl zaregistrován nižší podíl žen žijících v nesezdaných soužitích než mužů a tato situace zůstává až do nejvyššího věku nezměněná. Rozdíl se však pohybuje nejvýše okolo jednoho procentního bodu. Ve srovnání s věkovou strukturou sezdaných soužití 5 mají ta nesezdaná pouze jedinou dominantní skupinu koncentrovanou do nejmladšího věku. Ženy žijí v sezdaných soužitích nejčastěji mezi 34. a 66. rokem života (více než 5 % z celkového počtu žen v daném věku). U mužů je patrný hlavní vrchol později mezi 64. a 77. rokem života, kdy dokonce více než dvě třetiny mužů žijí jako partneři v sezdaném soužití. Důvodem je nadúmrtnost mužů způsobující ve starším věku vyšší pravděpodobnost ztráty partnera muže než ženy a stejně tak rozpad úplné rodiny ovdověním ženy. Proto, pokud muži jsou součástí nějaké domácnosti, jedná se s vyšší pravděpodobností o úplnou rodinu než o domácnost jednotlivce či jiný typ domácnosti. Graf 6: Věková struktura osob/partnerů v nesezdaných soužitích, MUŽI ŽENY 65 Věk Počet obyvatel (v %) svobodní ženatí/vdané rozvedení ovdovělí ostatní vč. nezjištěno 5 V manželských párech nebo registrovaných partnerstvích. 7

9 Se změnou věkové struktury nesezdaných soužití koresponduje také proměna struktury podle rodinného stavu. Ještě na počátku devadesátých let téměř tři pětiny osob ve faktických manželstvích byly osoby rozvedené a svobodné osoby představovaly pouze 24 % (tab. 3). Za dvacet let již svobodní partneři získali výraznou převahu nad rozvedenými osobami a tvoří více než polovinu všech osob v nesezdaných soužitích. Rozvedení v nesezdaných soužitích byli v roce 211 zastoupeni již pouze z jedné třetiny. Tab. 3: Osoby v nesezdaných soužitích podle rodinného stavu (v %), * Rodinný stav Muži Ženy Celkem z toho v %: svobodní 29,6 41,4 54,5 18,2 35,2 52,3 ženatí, vdané 1,4 2,5 8,7 1,4 2,4 8,3 rozvedení 59,2 49,5 34,1 54,8 46, 33, ovdovělí 9,4 5,4 2,6 25,3 15,5 6,5 Poznámka: * v letech 1991, 21 osoby v cenzových domácnostech = faktické manželství, v roce 211 osoby v hospodařící domácnosti tvořené 1 nesezdaným soužitím Struktura nesezdaných soužití podle počtu dětí Polovina nesezdaných soužití byla v roce 211 bez dětí, alespoň jedno závislé 6 dítě žilo ve 43 % nesezdaných soužitích a 6 % nesezdaných partnerů žilo s dítětem, které nebylo závislé. Struktura domácností tvořených neformálním svazkem podle počtu dětí a jejich závislosti (graf 7) se lišila v závislosti na věku osoby v čele domácnosti. Nesezdaná soužití bez dětí byla v roce 211 významně zastoupena mezi nejmladšími páry až do 3 let, kdy začíná převažovat skupina nesezdaných párů s minimálně jedním závislým dítětem. Teprve ve vyšším věku osoby v čele (nad 5 let) páry se závislými dětmi ztrácejí své dominantní postavení a přibývají domácnosti s dětmi, které však nejsou závislé, nebo zcela bez spolubydlících dětí. Graf 7: Nesezdaná soužití podle věku osoby v čele a podle dětí v domácnosti, NESEZDANÁ SOUŽITÍ s dětmi, ne závislými se závislými dětmi bez dětí Věk osoby v čele 6 Jako závislé dítě je považována osoba, která je ve vztahu syn / dcera k osobě v čele domácnosti je ekonomicky neaktivní a je ve věku do 26 let. 8

10 Pro porovnání, struktura manželských párů a registrovaných partnerství sice dokumentuje podobné trendy, přesto se odlišuje výrazně nižším podílem domácností se závislými dětmi vyjma vyššího a nejstaršího věku osoby, kde se rozdíly stírají (graf 8). Graf 8: Sezdané páry podle věku osoby v čele a podle dětí v domácnosti, SEZDANÉPÁRY s dětmi, ne závislými se závislými dětmi bez dětí Věk osoby v čele K žilo v nesezdaných soužitích závislých dětí, tj. více než 8 % všech závislých dětí žijících v hospodařící domácnosti s jednou rodinou. V rámci úplných rodin žilo v nesezdaných soužitích 11 % závislých dětí. Průměrně bylo v nesezdaném soužití zjištěno,63 závislého dítěte, což je pouze o,4 méně než v domácnostech tvořených sezdaným párem. Pokud ovšem v domácnosti závislé děti žily, bylo jich v sezdaném soužití zpravidla více (1,64) než v neformálním svazku (1,46). Ačkoli se počet neformálních svazků zvýšil od roku 1991 téměř třikrát, počet závislých dětí žijících v těchto typech domácnosti vzrostl pouze ani ne dvakrát. Průměrná hodnota závislých dětí na jedno faktické manželství v roce 1991 činila,81 dítěte. Další socioekonomické charakteristiky osob v nesezdaných soužitích Mezi další charakteristiky, kterými lze hodnotit strukturu nesezdaných soužití je např. nejvyšší dosažené vzdělání nebo náboženské vyznání osob žijících v partnerském svazku. Jak ilustruje graf 9, osoby žijící jako partneři v neformálním svazku dosahovaly nepatrně příznivějších hodnot z hlediska vzdělanostní úrovně. Podíl středoškolsky vzdělaných osob bez maturity byl v partnerském neformálním svazku o necelá 3 % nižší a zastoupení se středoškolským vzděláním s maturitou a vyšším byl o necelá 4 % vyšší než mezi sezdanými páry. Důvodem je však především vyšší zastoupení nesezdaných soužití zejména mezi mladšími osobami, které se vyznačují obecně příznivější vzdělanostní úrovní oproti starším generacím, mezi kterými se neformální svazky vyskytují s výrazně nižší intenzitou. 9

11 Graf 9: Partneři podle typu domácnosti a nejvyššího dosaženého vzdělání, 211 Nesezdaná soužití 1,4 36,2 37,3 16,2 Sezdané páry 11,2 39, 34,2 15,6 % 2% 4% 6% 8% 1% základní* střední bez maturity střední s maturitou** vysokoškolské Poznámka: struktura vztažena k osobám se zjištěným nejvyšším ukončeným vzděláním, * včetně neukončeného a bez vzdělání, ** včetně nástavbového a vyššího odborného Vyšší úroveň vzdělání osob v nesezdaných soužitích způsobenou převahou mladších osob dokumentuje také graf 1. V mladším věku žijí častěji jako partner v nesezdaném soužití osoby s vyšším vzděláním, ve vyšších věkových skupinách se jedná pak spíše o doménu osob s nižším vzděláním, přičemž s rostoucím věkem se rozdíly stírají. Naopak v sezdaných párech žijí osoby s vyšším vzděláním častěji nezávisle na jejich věku. Proto je možné konstatovat, že osoby v mladším věku do 3-32 let s vyšším vzděláním vstupují do nesezdaného soužití z velké míry pouze dočasně před pozdějším uzavřením sňatku. Naopak pro osoby s nižším vzděláním představuje nesezdané soužití trvalejší neformální formu úplné rodiny. Graf 1: Zastoupení osob žijících v partnerském svazku ze všech osob ve stejném věku podle nejvyššího dosaženého vzdělání, Pozn.: 14 struktura vztažena k osobám se zjištěným nejvyšším ukončeným 8 vzděláním, * včetně neukončeného a bez vzdělání, ** včetně nástavbového a vyššího odborného 7 12 % NESEZDANÁ SOUŽITÍ % 9 SEZDANÉ PÁRY Věk Věk základní* střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské Poznámka: struktura vztažena k osobám se zjištěným nejvyšším ukončeným vzděláním; 1 % = počet osob v daném věku celkem; * včetně neukončeného a bez vzdělání, ** včetně nástavbového a vyššího odborného; 1

12 Stejně tak struktura osob partnerů podle náboženského vyznání se viditelně liší od té u osob v domácnostech tvořených jedním sezdaným párem (graf 11), nicméně porovnání je zkomplikované velmi vysokým podílem nezjištěných odpovědí (u obou typů domácností průměrně 4 %). Mezi sezdanými i nesezdanými páry, stejně tak jako v celé populaci, převládá podíl partnerů bez náboženské víry, přesto jejich váha mezi nesezdanými páry je o 15 procentních bodů 7 vyšší než u manželských párů a registrovaných partnerství. Podíl věřících osob v neformálních svazcích je pouze čtvrtinový, oproti sezdaným párům, kde je více než 4%. Graf 11: Partneři podle typu domácnosti a náboženského vyznání (v %), 211 Nesezdaná soužití 73,3 13,4 13,3 Sezdané páry 58,4 28,7 12,9 % 2% 4% 6% 8% 1% bez náboženské víry věřící hlasící se k církvi nebo nábož. společn. věřící nehlásící se k církvi nebo nábož. společn. Poznámka: struktura vztažena k osobám se zjištěným náboženským vyznáním Homogenita nesezdaných soužití V každém druhém neformálním svazku žili partneři ve stejném věku nebo byl muž 8 o nejvíce 5 let starší než žena. Nejnižší věkový rozdíl byl logicky zaznamenán u nesezdaných soužití s mužem v nejmladším věku, přičemž s rostoucím věkem muže se věkový rozdíl zvyšuje (graf 12). Graf 12: Nesezdaná soužití podle rozdílu věku partnerů, % Rozdíl věku partnerů* Poznámka: * Věk osoby v čele věk partnerky/partnera 6+ 7 Vztaženo k osobám se zjištěným náboženským vyznáním. 8 Případně starší žena, pokud se jednalo o faktické partnerství dvou žen 11

13 Vzhledem k mladší věkové struktuře nesezdaných soužití, žili v tomto svazku v roce 211 nejčastěji oba svobodní partneři (42 %). Pouze jednu pětinu neformálních svazků tvořily ty, kde oba partneři byli rozvedení, a v 7 % byli oba partneři ženatí/vdané (tab. 4). Zaměříme-li se pouze na nesezdaná soužití s osobou v čele ve věku 2 34 let, byla převaha oboustranně svobodných partnerů ještě výraznější (82 %) a ostatní kombinace byly zastoupeny pouze minimálně, s výjimkou svobodného partnera a rozvedené partnerky, která představovala 9 % všech neformálních svazků do věku 34 let. Tab. 4: Nesezdaná soužití podle rodinného stavu partnerů 9 (v %), 211 Rodinný stav osoby v čele Rodinný stav partnerky/a Svobodná(ý) Vdaná(ženatý) Rozvdená(ý) Ovdovělý(á) Ostatní* Svobodný(á) 41,9,5 1,3 1,3, Ženatý (vdaná),9 7,,8,2, Rozvedený(á) 9,6,6 2,4 3,7, Ovdovělý(á),3,1 1,2 1,1, Ostatní*,,,,, Poznámka: * ostatní = trvající nebo zaniklé registrované partnerství Co se týče homogenity nejvyššího dosaženého vzdělání partnerů, měli oba partneři stejné vzdělání v necelé polovině případů (47 %), což je pouze o 1 procentní bod méně než byla hodnota zjištěná u sezdaných párů. V dalších 44 % případů byl rozdíl ve vzdělání partnerů o jeden stupeň a pouze minimum případů bylo zjištěno s výraznějším rozdílem ve vzdělanostní úrovni partnerů. Tab. 5: Nesezdaná soužití podle nejvyššího ukončené vzdělání partnerů 8 (v %), 211 Nejvyšší ukončené vzdělání osoby v čele základní Nejvyšší ukončené vzdělání partnerky/a střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské základní* 3,6 2,7 1,7,2 střední bez maturity 6,5 17,7 16,2 2,2 střední s maturitou** 1,9 7, 17,3 5,6 vysokoškolské,3 1, 6,1 8,2 Poznámka: * včetně neukončeného a bez vzdělání, ** včetně nástavbového a vyššího odborného Vzhledem ke struktuře osob podle náboženské víry v celkové populaci, i nesezdaná soužití vykazují markantní podíl domácností s neuvedenou náboženskou vírou osoby v čele nebo partnerky/a. Pouze v 53 % nesezdaných soužitích existovala v roce 211 informace o náboženské víře obou partnerů. V matici možných kombinací náboženské víry partnerů byly nejvíce zastoupené neformální svazky s oběma partnery bez náboženské víry (34 %), domácnosti s alespoň jedním partnerem věřícím představovaly pouze necelou čtvrtinu všech nesezdaných soužití. Pouze v 9 % nesezdaných soužitích byli oba partneři věřící. Pro porovnání, v sezdaných párech se jednalo o dvojnásobek (tab. 5). 9 Osoba v čele je v párech osob opačného pohlaví vždy muž, v párech stejného pohlaví se jedná o starší osobu. 12

14 Tab. 6: Nesezdaná soužití podle náboženské víry partnerů 8 (v %), 211 Náboženské vyznání partnerů Nesezdaná soužití Sezdané páry Domácnosti celkem 1, 1, z toho: oba bez náboženské víry 34,1 27,4 oba věřící 8,8 17,6 jen jeden věřící 15,4 13,8 oba neuvedeno 3,9 34,8 Stejně tak i informace o národnosti partnerů je ovlivněna značným podílem neuvedených odpovědí. Téměř 3 % všech neformálních svazků bylo podle dat sčítání lidu 211 s nezjištěnou národností u alespoň jednoho z partnerů. Nejvíce národnostně homogenní byly neformální svazky osob s českou národností (graf 13). Více než 9 % nesezdaných soužití s osobou v čele s českou národností žilo v domácnosti s partnerkou/partnerem rovněž české národnosti 1, pouze 4 % svazků bylo s partnerem jiné, příp. dvojí národnosti. Druhým nejčastějším národnostně homogenním neformálním svazkem byly domácnosti partnerů s vietnamskou národností. Pokud osoba v čele byla vietnamské národnosti, se 76% pravděpodobností žila v nesezdaném svazku také s osobou vietnamské národnosti. Naproti tomu např. osoby slovenské národnosti žily v neformálním svazku s osobou se stejnou národností pouze ve čtvrtině případů. Nesezdané soužití Slováka s partnerkou 11 Češkou bylo zastoupeno z 62 %. Graf 13: Nesezdaná soužití podle shody národnosti partnerů 8 (v %), 211 Národnost osoby v čele německá maďarská polská slovenská slezská ruská ukrajinská romská moravská vietnamská česká % 2% 4% 6% 8% 1% Národnost partnerky/a stejná jako národnost osoby v čele Národnost partnerky/a jiná Národnost partnerky/a dvojí národnost Národnost partnerky/a nezjištěno 1 Uvažujeme-li pouze zjištěné odpovědi, jednalo se o více než 95% podíl. 11 Příp. partnerem v případě párů stejného pohlaví. 13

15 Charakteristiky bydlení nesezdaných soužití Domácnosti tvořené jedním nesezdaným soužitím bydlely celkově mnohem méně častěji ve vlastním domě (31 %) oproti sezdaným párům, které využívaly bydlení ve vlastním domě dokonce v polovině případů. Se stejnou frekvencí jako ve vlastním domě bydlely však nesezdané páry v nájmu (32 %). Základní trend mezi oběma typy domácností v závislosti na věku osoby v čele se příliš neliší (graf 14). Pro oba typy svazků platí relativně vyšší zastoupení bydlení ve vlastním domě v nejnižším věku z důvodu častějšího spolubydlení s další domácností následované jeho postupným snižováním a naopak zvyšováním zastoupení nájemního bydlení až na absolutní maximum ve věku 2 22let. Následuje nárůst podílu bydlení v bytě v osobním vlastnictví a ve vlastním domě (u sezdaných párů s patrným vrcholem kolem 5. roku života). Základní rozdíl je však v intenzitách bydlení hovořících pro častější bydlení v nájmu u neformálních svazků z důvodu obecné mladší věkové struktury tohoto typu domácnosti. Graf 14: Nesezdaná soužití a sezdané páry v bytě podle právního důvodu užívání, 211 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Věk osoby v čele družstevní nájemní v bytě v OV NESEZDANÁ SOUŽITÍ jiný důvod jiné bezpl. užívání ve vlastním domě 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % SEZDANÉ PÁRY Věk osoby v čele Pro oba typy svazků platí, že častěji ve vlastním domě žijí domácnosti se závislými dětmi, přičemž u nesezdaných párů je rozdíl o něco výraznější. Zatímco neformální svazky se závislými dětmi bydlí ve vlastním době z 35 % případů, pokud v domácnosti nežije závislé dítě, je zastoupení o 6,5 procentních bodů nižší. Ani u neformálních svazků se závislými dětmi však zastoupení bydlení ve vlastním domě v žádné věkové skupině nepřesahuje 5 %, tak jako je tomu u domácností tvořených sezdaným párem. Samostatně žijící domácnosti nesezdaných soužití žily v roce 211 průměrně v bytě o velikosti 85 m 2. V porovnání s ostatními typy domácností obývaly domácnosti neformálních svazků stejně velké byty jako neúplné rodiny (tab. 7). Sezdané páry žijící samostatně bydlely průměrně v o více než 11 m 2 větším bytě s minimálně 4 obytnými místnostmi. 14

16 Tab. 7: Vybrané typy bytových domácností podle velikosti bytu, 211 Typ bytové domácnosti Průměrná celková plocha bytu v m 2 Průměrná obytná plocha bytu v m 2 Průměrný počet obytných místností Průměrná obytná plocha bytu na osobu v m 2 Bytové domácnosti celkem 86,7 65,3 3,7 32,5 BD = 1 HD 85,7 64,5 3,7 33,1 BD = domácnost jednotlivce 69, 52,1 3, 52,1 BD = 1 úplná rodina 94,7 71,2 4, 25,3 z toho: sezdané páry 96, 72,2 4,1 25,5 nesezdaná soužití 84,6 63,6 3,6 23,5 BD = 1 neúplná rodina 84,4 63,7 3,6 26,3 Poznámka: Obytná plocha bytu je součtem plochy všech obytných místností a kuchyně, která - pokud má plochu 8 m 2 a větší - je také považována za obytnou místnost. Celková plocha bytu je součtem plochy všech obytných místností, kuchyně, kuchyňského koutu i ostatních prostor bytu (příslušenství, předsíň, apod.) U obou typů úplných rodin charakteristiky bydlení závisí na věku osoby v čele domácností (graf 15). Věkový profil je u sezdaných a nesezdaných svazků velmi podobný. V největších bytech žijí úplné rodiny s osobou v čele ve věku let, v nejmenších naopak nejmladší domácnosti. Rozdíly mezi velikostmi obývaného bytu jsou patrné mezi sezdanými a nesezdanými svazky v každé věkové skupině, přičemž se zvyšujícím se věkem se rozdíly zmenšují. Graf 15: Úplné rodiny v bytě podle velikosti bytu a věku osoby v čele, , Plocha bytu v m Průměrná plocha bytu sezdané páry Průměrná plocha bytu nesezdaná soužití Průměrný počet obytných místností sezdané páry Průměrný počet obytných místností nesezdaná soužití 4,5 4, 3,5 3, 2, Počet obytných místností Věkosoby v čele Detailnější a přesnější závěry poskytuje porovnání bydlení obou typů svazků s ohledem na soužití se závislými dětmi či bez dětí. V případě rodinných soužití se závislými dětmi byly nejvýznamnější rozdíly ve velikosti bytu zjištěny ve věkové skupině 3 39 let. 15

17 Územní rozložení domácností nesezdaných soužití Na každých osm domácností tvořených 1 sezdaným párem připadala v roce 211 průměrně jedna domácnost tvořená 1 nesezdaným párem. Nejnižší zastoupení nesezdaných soužití bylo zjištěno v nejmenších obcích, přičemž se zvyšujícím se počtem obyvatel v obci se váha neformálních svazků zvětšovala. Stále se však podíl nesezdaných soužití v úplných rodinách pohyboval mezi 9 14 %. Podobné relativní rozdíly, přestože na první pohled výraznější, ilustruje graf 16 se zaměřením na neformální svazky s osobou v čele ve věku do 34 let včetně. Zatímco v populačně nejmenších obcích bylo zastoupení neformálních svazků mladších osob čtvrtinové, v obcích s více než 1 tisíci obyvateli bylo dokonce více než 4 % mladých úplných rodin představováno nesezdaným párem. Graf 16: Zastoupení nesezdaných soužití s osobou v čele ve věku do 34 let z celkového počtu úplných rodin stejného věku podle velikosti obce, a více obyvatel do 199 obyvatel Česká republika % V rámci územního členění se projevuje mezi regiony České republiky stejný trend jako u ostatních typů hospodařících domácností. Nejvýraznější podíl nesezdaných soužití byl zaznamenán v roce 211 v krajích Karlovarském, Ústeckém a v Praze, zcela nejvyšší v SO ORP Kraslice a Bílina, kde neformální svazky představovaly 17 % všech úplných rodin (graf 17). Významné zastoupení tohoto typu úplné rodiny v regionech severních a severozápadních Čech souvisí především s nižší úrovní vzdělanosti, vysokou mírou nezaměstnanosti a nejnižším podílem rodáků a osob starších 65 a více let, tedy v oblastech, kde neuzavření manželského sňatku je často ekonomicky výhodnou volbou, tj. alternativou rodinného soužití, většinou s dětmi. Naopak neformální soužití jako předstupeň manželského soužití 12 je typický zejména pro velkoměsta (graf 18), které na mapě územního rozložení dominují. Zcela největší váhu mají nesezdaná soužití bez závislých dětí v Praze, kde představovaly třetinu všech úplných rodin s osobou v čele mladší 35 let. V dalších 16 SO ORP bylo zastoupení neformálních svazků bez závislých dětí minimálně pětinové, v Brně a v Plzni čtvrtinové. 12 Pro tyto účely definován jako neformální svazek bez závislých dětí s osobou v čele ve věku do 34 let včetně. 16

18 Graf 17: Zastoupení nesezdaných soužití z počtu úplných rodin, SO ORP 13, 211 Graf 18: Nesezdaná soužití ve věku do 34 let bez závislých dětí, SO ORP 13, Správní obvody obcí s rozšířenou působností 17

19 Jako protipól vystupují regiony kraje Vysočina, Zlínského a Jihomoravského, tj. oblasti s vyšším podílem věřících osob, obyvatelstva ve věku 65+ a s vyšší mírou tradiční hodnoty rodiny. Nejenže obecné zastoupení neformálních svazků je nízké (často z důvodu převažující starší generace, která žije častěji v sezdaných párech), ale i v nižších věkových skupinách mají nesezdaná soužití bez závislých dětí mnohem nižší váhu (graf 18). Zcela nejnižší podíl neformálních svazků bez závislých dětí byl zjištěn v SO ORP Konice, kde tento typ domácnosti představoval méně než 4 % úplných rodin s osobou v čele ve věku do 34 let. Stejný trend ilustruje i graf 19, zobrazující tentokrát osoby v mladším věku podle jejich postavení v domácnosti. Objevují se zde obě tendence, a to jak výrazné zastoupení osob žijících v neformálních svazcích jako alternativa manželského sňatku, typické pro strukturálně postižené regiony severozápadních Čech, příp. Jeseníků (především oblasti dosidlované po 2. světové válce), tak těch vnímajících nesezdané soužití jako předstupeň manželství. První skupina osob však zatím převažuje. V SO ORP Kraslice žije dokonce téměř 4 % osob ve věku let v nesezdaném soužití. Graf 19: Osoby v nesezdaných soužitích ve věku do 34 let, SO ORP 13, 211 Mezinárodní srovnání Údaje o struktuře domácností a o postavení osob v domácnosti a v rodině jsou součástí tzv. Census Hub, mezinárodně srovnatelných povinných tabelací Eurostatu. Nejvyšší zastoupení faktických párů je již zaznamenáváno tradičně v liberálnějších severských státech (graf 2). Ve Švédsku, Estonsku, Norsku, Francii, Dánsku, Nizozemsku a na Islandu činí podíl nesezdaných soužití minimálně pětinu z počtu úplných rodin celkem (ve Švédsku a Estonsku dokonce více než 3 %). 18

20 Minimální podíl nesezdaných párů byl zjištěn naopak ve státech jižní a východní Evropy, tj. v regionech se silnou náboženskou tradicí a nejnižšími hodnotami mimomanželské plodnosti. Méně než 5 % neformálních svazků z celkového počtu úplných rodin bylo zaznamenáno v Řecku, Polsku a na Maltě. Graf 2: Podíl nesezdaných soužití na úplných rodinách, vybrané státy Evropy, % Estonia Sweden Norway France Denmark Iceland Netherlands Latvia United Kingdom Hungary Austria Switzerland Ireland Slovenia Bulgaria Spain Portugal Czech Republic Liechtenstein Lithuania Italy Slovakia Romania Cyprus Malta Poland Greece Zdroj dat: Eurostat Ve většině zemí byl zjištěn obdobný věkový profil osob v nesezdaných soužitích jako v České republice, charakteristický nejvyšší intenzitou u věkové skupiny let, příp let a postupným snižováním se zvyšujícím se věkem osoby. Ve Švédsku, tj. v zemi s nejvyšším podílem nesezdaných soužití, žije v tomto typu domácnosti třetina osob ve věku let a i ve vyšším věku bylo zastoupení stále významné (ve věku 6 64 víc než 1%). Naopak v Řecku, v zemi na opačném konci pomyslného žebříčku, žilo i ve věku let pouze 5 % osob v neformálním svazku. Graf 21: Podíl osob žijících v nesezdaném soužití podle věku, vybrané státy Evropy, Švédsko 3 Velká Británie 25 Německo Česká republika 2 Slovensko 15 Řecko % Věk osoby Zdroj dat: Eurostat 19

21 Závěr Neformální svazky osob opačného či stejného pohlaví představovaly v roce 211 již 11 % všech domácností tvořených 1 úplnou rodinou. Přestože se jejich počet za posledních deset let téměř zdvojnásobil, vliv nové metodiky zařazování do domácnosti na základě obvyklého pobytu ve sčítání 211 byl na tomto prudkém nárůstu jen čtvrtinový. Osoby žijí v neformálních svazcích s největší intenzitou v mladších věkových skupinách let. V tomto věku žije průměrně 11 % osob v nesezdaném soužití a s přibývajícím věkem se jejich zastoupení snižuje na úkor zvyšujícího se zastoupení osob v manželských svazcích, později v neúplných rodinách a v domácnostech jednotlivců. Výrazně se také změnila struktura osob žijících v nesezdaných soužitích podle rodinného stavu. Zatímco v roce 1991 to byly nejčastěji rozvedené osoby, o dvacet let později je již více než polovina partnerů svobodných. Ve 43 % nesezdaných soužitích žilo alespoň jedno závislé dítě. Jejich průměrný počet v tomto typu domácnosti je však stále nižší než v sezdaných párech. V mladším věku dávají tomuto typu domácnosti přednost spíše vzdělanější osoby, ve starším naopak osoby s nižší úrovní vzdělání. Častěji než v sezdaném páru žijí tímto způsobem osoby bez náboženské víry. Domácnosti nesezdaných párů žily častěji než sezdané páry v nájemních bytech a s velikostí bytu podobnou bytům obývaným neúplnými rodinami. Nejvýraznější podíl neformálních svazků byl zjištěn v obcích s nejvyšším počtem obyvatel a zejména v severní a severozápadní části země, kde dosahuje zastoupení osob v nesezdaných soužitích hodnot zaznamenaných ve skandinávských zemích. Naproti tomu v tradičních moravských regionech mají neformální svazky stále malý význam. Kontaktní osoba: Mgr. Pavlína Habartová Oddělení metodiky, analýz a diseminace sčítání Tel.:

Domácnosti jednotlivců Dostupný z

Domácnosti jednotlivců Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 04.01.2017 Domácnosti jednotlivců Český statistický úřad 2014 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-204139 Dílo je

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Údaje za domácnosti v podrobném členění za kraje a nižší územní jednotky se zjišťují v rámci sčítání lidu, domů a bytů, konkrétně z bytového listu, kde osoby žijící v jednom

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o ech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků

Více

6.1. Struktura domácností, velikost, ekonomické charakteristiky a způsob bydlení

6.1. Struktura domácností, velikost, ekonomické charakteristiky a způsob bydlení 6. Domácnosti Důležitými údaji, které se při cenzech zjišťují, jsou údaje o domácnostech. V domácnostech a rodinách jako základních kolektivitách se odráží složení celé populace podle věku, pohlaví, rodinného

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Údaje o domácnostech a bydlení byly převzaty ze Sčítání lidu, domů a bytů 211. Domácnosti jsou tvořeny osobami se společným místem obvyklého pobytu. Zatímco bytovou domácnost

Více

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001 1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích

Více

4. Osoby bydlící v zařízeních

4. Osoby bydlící v zařízeních 4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 211 existovalo v Kraji Vysočina téměř třiapadesát tisíc hospodařících í seniorů s bezmála devadesáti tisíci členy. Jinými slovy,

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Údaje o domácnostech je možné zjistit pouze při sčítání lidu, domů a bytů a jedná se o jeden z nejdůležitějších výstupů. Ze získaných dat je možné charakterizovat a hodnotit

Více

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí 3. Obyvatelstvo 3.1. Věková struktura Počtem obyvatel zaujímá Moravskoslezský kraj 3. místo v ČR V Moravskoslezském kraji mělo k 26. 3. 2011 obvyklý pobyt 1 205 834 obyvatel a s podílem 11,6 % na České

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více

Více

5. Osoby bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení)

5. Osoby bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení) 5. bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení) Skupina osob bydlících mimo byty a zařízení byla složena z typově různých skupin osob, které měly odlišné charakteristiky. Byly to: osoby bydlící v rekreační

Více

2. Základní rozdělení věřících podle způsobu deklarace víry k a hlavní charakteristiky věřících

2. Základní rozdělení věřících podle způsobu deklarace víry k a hlavní charakteristiky věřících 2. Základní rozdělení věřících podle způsobu deklarace víry k 26. 3. 2011 a hlavní charakteristiky věřících K náboženské víře se při sčítání 2011 přihlásilo celkem 2 168 952 osob, což byla pouhá pětina

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Pro život je velice důležité společenství, rodina a okolí, ve kterém sdílíme své každodenní radosti i starosti. Ve vyšším věku nabývá mnohem většího významu, a proto je

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. a bydlení Struktura í Podle SLDB 2011 bylo na území Plzeňského kraje zaznamenáno 60 795 hospodařících í ve věku 65 let a více. Tyto hospodařící i zahrnovaly osoby, které společně hospodaří (hradí společné

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Obyvatelstvo České republiky se v průběhu roku rozrostlo o 15,6 tisíce osob. Přibylo dětí a zejména seniorů. Stárnutí populace České republiky se znovu projevilo

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 214, po úbytku v předchozím roce, opět zvýšil. Ve věkovém složení přibylo dětí a zejména seniorů. Populace dále

Více

3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání

3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání 3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání průměrný věk v Jihomoravském kraji se zvyšuje, převyšuje republikový průměr 56 % obyvatel starších 15 let žije v manželství podíl vysokoškolsky vzdělaných

Více

3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001

3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 3. Úroveň obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 3.1 Vzdělání mužů a žen podle věkových skupin Výsledky sčítání lidu 2001 doložily probíhající proces stárnutí populace České republiky.

Více

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM 1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření

Více

4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR

4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4.1. Úroveň vzdělání podle krajů a SO ORP Rozdílná úroveň vzdělání v regionech zůstala přibližně ve stejných proporcích jako při sčítání 2001. Velmi

Více

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I.

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I. 2.2.2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu Došlo k mírnému zmenšení podílu dětí ve věku 0 až 14 let na obyvatelstvu vývoj poměrových ukazatelů dokládá celkové populační stárnutí

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost V roce 211 bylo zaznamenáno 18 673 živě narozených dětí. Počet živě narozených se již třetím rokem snižoval. Zatímco v letech 29-21 byl meziroční pokles 1,2 tisíce, v roce 211 se

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost V roce bylo zaznamenáno 7 38 864 potratů, z toho bylo 13 637 samovolných potratů a 24 055 umělých přerušení těhotenství. Celkový počet potratů se již třetím rokem snižoval. Úhrnná potratovost

Více

2011 Dostupný z

2011 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 10.10.2016 Rychle roste počet domácností jednotlivců Český statistický úřad 2011 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203682

Více

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti,

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti, III. ROZVODOVOST Ani v roce 08 absolutní počet nově rozvedených manželství nikterak nevybočil z úrovně posledních let. Celkem bylo schváleno 31 300 návrhů na rozvod 3, z nichž 65 % iniciovaly ženy. V relaci

Více

Domácnosti a rodiny podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů. Jana Paloncyová

Domácnosti a rodiny podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů. Jana Paloncyová Domácnosti a rodiny podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů Jana Paloncyová VÚPSV Praha 2004 Obsah Úvod... 3 1. Základní výsledky sčítání lidu, domů a bytů... 5 1.1 Tabulky... 9 1.2 Grafy... 10 1.3 Obrázky...

Více

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí. Počet žen na mužů

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí. Počet žen na mužů 3. Obyvatelstvo 3.1. Věková struktura Jen čtyři kraje měly k datu SKDB 2011 více obyvatel. Počet obyvatel Ústeckého kraje, zjištěný v souladu s nově použitou metodikou na základě údaje o obvyklém pobytu,

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání

Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry

Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Tab. 111 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle druhu pobytu, státního občanství, způsobu bydlení, národnosti a náboženské víry Druh pobytu, státní občanství, způsob bydlení, národnost, náboženská víra Obyvatelstvo

Více

3. Obyvatelstvo Věková struktura. Olomoucký kraj 6. nejlidnatější v ČR

3. Obyvatelstvo Věková struktura. Olomoucký kraj 6. nejlidnatější v ČR 3. Obyvatelstvo 3.1. Věková struktura Olomoucký kraj 6. nejlidnatější v ČR Podle výsledků sčítání k 26. 3. 2011 měl Olomoucký kraj 628 427 obyvatel. Počtem obyvatel se podílel 6,0 % na celkové populaci

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Karlovarský kraj má 132 obcí s 518 částmi. Ke sčítání roku 2011 měl Karlovarský kraj 132 obcí s 518 částmi. Oproti sčítání roku 2001 došlo ke

Více

Struktura bytových domácností podle velikosti bytu

Struktura bytových domácností podle velikosti bytu Struktura bytových domácností podle velikosti bytu Vývoj a struktura bytových domácností podle velikosti bytu Jak bylo vysvětleno v úvodní kapitole, údaje o velikostních parametrech bytů ve sčítání 2011

Více

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí, 3 Rozvodovost Statistika zpracovaná na základě údajů obdržených od Ministerstva spravedlnosti ČR udává 26,1 tisíce rozvedených manželství v roce 2015, nejméně od roku 2000. Téměř třetina rozvodů byla iniciována

Více

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle pořadí,

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle pořadí, 2 Sňatečnost Obyvatelé ČR v roce 2012 uzavřeli 45,2 tisíce manželství, o 69 více než v roce předchozím. Intenzita sňatečnosti svobodných dále poklesla, průměrný věk při prvním sňatku se u žen nezměnil,

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

1 Počet a struktura narozených

1 Počet a struktura narozených 1 Počet a struktura narozených 1.1 Vývoj počtu narozených V devadesátých letech nastalo ve vývoji počtu narozených několik historických mezníků. V roce došlo k největšímu snížení počtu živě narozených

Více

3. Obyvatelstvo. Počet obyvatel hlavního města podle výsledků SLDB 2011 byl 1,27 milionů obyvatel Věková struktura

3. Obyvatelstvo. Počet obyvatel hlavního města podle výsledků SLDB 2011 byl 1,27 milionů obyvatel Věková struktura 3. Obyvatelstvo Počet obyvatel hlavního města podle výsledků SLDB 2011 byl 1,27 milionů obyvatel. K 26. 3. 2011 mělo hlavní město Praha podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 1 268 796 obyvatel. Hlavní

Více

KOMENTÁŘ K ZÁKLADNÍM VÝSLEDKŮM SLDB 2011 V ÚSTECKÉM KRAJI

KOMENTÁŘ K ZÁKLADNÍM VÝSLEDKŮM SLDB 2011 V ÚSTECKÉM KRAJI KOMENTÁŘ K ZÁKLADNÍM VÝSLEDKŮM SLDB 2011 V ÚSTECKÉM KRAJI Definitivní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 jsou poprvé zpracovány podle místa obvyklého bydliště sčítaných osob. Při porovnávání s předchozími

Více

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD DEMOGRAFIE SENIORŮ Mgr. Michaela Němečková Stavební fórum, 22. 1. 215, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 www.czso.cz Populace stárne.. je třeba seniorského bydlení? kde se tu vzali?

Více

RODINA A STATISTIKA. Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt. Tisková konference, , ČSÚ Praha

RODINA A STATISTIKA. Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt. Tisková konference, , ČSÚ Praha RODINA A STATISTIKA Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt Tisková konference, 9. 4. 214, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 82 Praha www.czso.cz Zdroje dat o rodině Demografická statistika Sčítání

Více

předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů. Touto novelou se mimo jiné měnily i podmínky pro rozvod.

předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů. Touto novelou se mimo jiné měnily i podmínky pro rozvod. 3 Rozvodovost V roce bylo rozvedeno 26,4 tisíce manželství, což bylo o 1,7 tisíce méně než v roce 2011. Úroveň rozvodovosti se dále snížila, když podíl manželství končících rozvodem klesl ze 46,2 % v roce

Více

7. Domy a byty Charakteristika domovního fondu

7. Domy a byty Charakteristika domovního fondu 7. Domy a byty 7.1. Charakteristika domovního fondu Domovní fond kraje je tvořen ze čtyř pětin obydlenými domy podíl neobydlených domů je pod republikovým průměrem. Domovní fond Královéhradeckého kraje

Více

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva 196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Více

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

4. Pracující (zaměstnaní) senioři Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace

Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz

Více

Partnerské svazky osob stejného pohlaví v České republice a v Evropě Dostupný z

Partnerské svazky osob stejného pohlaví v České republice a v Evropě Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 27.12.2016 Partnerské svazky osob stejného pohlaví v České republice a v Evropě Český statistický úřad 2013 Dostupný

Více

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Co ukázaly předběžné výsledky SLDB 2011 na Vysočině? Počet obyvatel se během 10 let zvýšil díky

Více

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví, hlavních věkových skupin a velikostních skupin obcí. v tom podle věku (%)

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví, hlavních věkových skupin a velikostních skupin obcí. v tom podle věku (%) 3. Obyvatelstvo Kolik lidu bylo sečteno v kraji ke dni sčítání? V Plzeňském kraji bylo ke dni 26. 3. 2011, což představuje rozhodný okamžik SLDB, sečteno 570 401 obyvatel s obvyklým pobytem, z toho 282

Více

2. Základní charakteristiky národnostního složení obyvatel České republiky v roce 2001 a jejich změny za posledních 10 let

2. Základní charakteristiky národnostního složení obyvatel České republiky v roce 2001 a jejich změny za posledních 10 let 2. Základní charakteristiky národnostního složení obyvatel České republiky v roce 2001 a jejich změny za posledních 10 let Zákon č. 158/1999 Sb. o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 stanovil v souvislosti

Více

KDE A JAK BYDLÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI?

KDE A JAK BYDLÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI? Sčítání lidu, domů a bytů Kód publikace: 170231-14 KDE A JAK BYDLÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI? Kontaktní osoba: Mgr. Štěpán Moravec Odbor statistiky obyvatelstva Tel.: 274 054 367 E-mail: stepan.moravec@czso.cz

Více

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Sídelní struktura je stabilní Osídlení Královéhradeckého kraje je dáno jeho geografickou polohou a historickým vývojem. Rozmístění na území

Více

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti:

Více

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Liberecký kraj tvoří 4 okresy... Poválečné správní uspořádání České republiky, a v té době také již existujícího Libereckého kraje, přetrvávalo

Více

5. Úroveň bydlení. 5.1 Charakteristiky úrovně bydlení

5. Úroveň bydlení. 5.1 Charakteristiky úrovně bydlení 5. Úroveň bydlení 5.1 Charakteristiky úrovně bydlení Úroveň bydlení se mj. charakterizuje ukazateli, jako je počet osob na byt, počet osob na obytnou místnost či obytná plocha připadající na 1 osobu. Vzhledem

Více

5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE

5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE 5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE Výběrové šetření pracovních sil je zdroj, který v době mezi sčítáními poskytuje základní informace o změnách ve struktuře hospodařících domácností (HD) založených na společném

Více

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz

Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace

Více

INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČESKÉ REPUBLICE

INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČESKÉ REPUBLICE www.cso.c ITAPA 2005, Bratislava 22.11.2005 INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČESKÉ REPUBLICE Andrej Kyselica Oddělení statistiky výkumu, vývoje a informační společnosti Český statistický úřad www.cso.c Stručný

Více

2015 Dostupný z

2015 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 21.12.2016 Průměrný věk pracujících se za dvacet let zvýšil o téměř čtyři roky Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová, Marta

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z

Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Český statistický úřad 2013 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203469 Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Tento

Více

v tom ve věku (%) Obyvatelstvo celkem

v tom ve věku (%) Obyvatelstvo celkem 3. Obyvatelstvo 3.1. Věková struktura Málo lidnatý kraj V Kraji Vysočina bylo k rozhodnému okamžiku sečteno celkem 505 565 obvykle bydlících obyvatel, z nichž bylo 250 196 mužů (49,5 %) a 255 369 žen (50,5

Více

MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE

MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE Šárka Šustová ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/X MĚŘENÍ CHUDOBY KONCEPTY Objektivní x subjektivní Objektivní založena

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 9. 2002 47 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru

Více

5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol

5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol 5. Vyjížďka a jížďka a škol 5.1. Vyjížďka a jížďka 5 % zaměstnaných nemělo stálé pracoviště Pracoviště ve stejné obci mělo 40 % vyjíždějících, Osoby vyjíždějící či jíždějící nebo škol jsou osoby, které

Více

Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová. www.kredo.reformy-msmt.cz

Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová. www.kredo.reformy-msmt.cz Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová www.kredo.reformy-msmt.cz Zdroj dat Životní podmínky česká verze celoevropského zjišťování EU-SILC (European Union- Statistics on Income and Living

Více

v tom rodinné domy bytové domy ostatní budovy

v tom rodinné domy bytové domy ostatní budovy 7. Domy a byty 7.1. Charakteristika domovního fondu V kraji bylo sečteno 44 979 domů. V době sčítání bylo sečteno na území kraje 44 979 domů sloužících nebo určených k bydlení, obydlených domů z toho bylo

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace, 7 Migrace Podle údajů z Informačního systému evidence obyvatel Ministerstva vnitra ČR (ISEO) a Cizineckého informačního systému (CIS), 10 jehož správcem je Ředitelství služby cizinecké policie, přibylo

Více

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6.1 Vývoj vzdělanosti obyvatel ČR Při sčítání lidu byla otázka na nejvyšší vyplňovana pouze 15letými a staršími osobami podle nejvyšší dokončené školy. Škála zjišťovaných

Více

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Zpracoval Institut komunitního rozvoje Na Hradbách 6, 702 00 Ostrava institut@ikor.cz www.ikor.cz 596 138 006 731 462 017 Ing. Dana

Více

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2.1. Sídelní struktura 2.1.1 Současná sídelní struktura Na základě ústavního zákona č. 347 platného od 1.1.2000 bylo vytvořeno na území

Více

2012 Dostupný z

2012 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 20.01.2017 Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Česká republika Český statistický úřad 2012 Dostupný z

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

Sociodemografická analýza neúplných rodin s nezletilými dětmi v ČR

Sociodemografická analýza neúplných rodin s nezletilými dětmi v ČR Národní centrum sociálních studií o.p.s. Sociodemografická analýza neúplných rodin s nezletilými dětmi v ČR HR135/05 Prosinec 2005 1 ÚVOD V posledních 15 letech se česká rodina významně mění. Především

Více

2012 Dostupný z

2012 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 22.09.2016 Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011: Český statistický úřad 2012 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-204189

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O ŘEŠENÍ PROJEKTU SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA NEÚPLNÝCH RODIN S NEZLETILÝMI DĚTMI V ČESKÉ REPUBLICE HR135/05

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O ŘEŠENÍ PROJEKTU SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA NEÚPLNÝCH RODIN S NEZLETILÝMI DĚTMI V ČESKÉ REPUBLICE HR135/05 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O ŘEŠENÍ PROJEKTU SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA NEÚPLNÝCH RODIN S NEZLETILÝMI DĚTMI V ČESKÉ REPUBLICE HR135/05 PROSINEC 2005 Národní centrum sociálních studií, o.p.s., U Kavalírky 250/6, BOX

Více

METODICKÉ VYSVĚTLIVKY

METODICKÉ VYSVĚTLIVKY METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Obyvatelstvo Údaj o počtu obyvatel v definitivních výsledcích SLDB 2011 zahrnuje všechny osoby, které měly v rozhodný okamžik sčítání místo obvyklého pobytu na území České republiky.

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl Počtem obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2,9 % z celkového úhrnu ČR, a je tak nejméně lidnatým krajem. Na konci roku 2013 žilo v kraji

Více

z toho v rodinných domu v letech domech (%)

z toho v rodinných domu v letech domech (%) 6. Domy a byty Domovní fond Zlínského kraje podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů představuje 6,8 % domovního fondu České republiky a Zlínský kraj se tak řadí na páté místo v rámci krajů České republiky.

Více

Předběžné výsledky. Sčítání lidu domů a bytů 2011

Předběžné výsledky. Sčítání lidu domů a bytů 2011 Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 Trendy v naší společnosti Roste počet obyvatel ČR především díky cizincům Česká populace stárne Roste počet vzdělaných lidí Přibývá lidí, kteří nemají vůbec

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2010/2011 činil 133 140, z toho do studia

Více

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6%

vodní plochy 3,4% lesní pozemky 7,8% trvalé travní porosty 3,1% ovocné sady 0,6% Neratovice Správní obvod Neratovice se nachází na severu kraje a sousedí s obvody Brandýs nad Labem-St.Bol., Kralupy nad Vltavou a Mělník. Povrch obvodu je nížinatý, rozkládá se kolem řeky Labe a je součástí

Více

Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Královéhradecký kraj

Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Královéhradecký kraj LIDÉ A SPOLEČNOST Ročník 2012 SLDB 2011 Kód publikace: 02052-12 Praha, únor 2012 Č. j. : 34/2012-61 Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Zpracoval: Ředitel odboru: Kontaktní zaměstnanec: Krajská

Více

Ukazatel p

Ukazatel p PORODNOST V posledním desetiletí. století prošla Česká republika významnými změnami reprodukčního chování, což se výrazně projevilo poklesem počtu narozených dětí. Česká populace tak reagovala na změny

Více

1. Demografické charakteristiky populace seniorů

1. Demografické charakteristiky populace seniorů 1. Demografické charakteristiky populace seniorů Ke konci roku 2014 žilo v Moravskoslezském kraji 1 217 676 osob, z toho 51 % žen. Za posledních deset let se počet obyvatel kraje snížil o 35,5 tis. osob.

Více

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13.4.2005 10 Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2007/2008 činil 154 182, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 133 990

Více