Doprava ve venkovském prostoru 1)

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Doprava ve venkovském prostoru 1)"

Transkript

1 Doprava ve venkovském prostoru 1) Transport in rural space Daniel Seidenglanz Geografický ústav Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta Kotlářská 2, Brno 1. Úvod Za hlavní význam dopravy můžeme považovat skutečnost, že umožňuje překonání bariéry prostoru, a tím podmiňuje vytváření interakcí mezi různě disponovanými místy zemského povrchu. V souvislosti s tím E. L. Ullman (1957) a S. A. Stouffer (1940) definují tři klíčové teoretické koncepty geografie dopravy princip komplementarity, transferability a intervenující příležitosti. V důsledku toho bývá doprava považována za faktor, který výrazně formuje utváření sídelní a hospodářské struktury světa (J.-P. Rodrigue et al. (2006), L. Bertolini (1999)). Budeme-li tyto obecné souvislosti aplikovat na venkovský prostor, můžeme spolu s D. Seidenglanzem, S. Řehákem a T. Grulichem (2006) konstatovat, že doprava takto vlastně zabezpečuje i komplementaritu měst a venkova. Zatímco skutečnosti jako např. výrobní a nevýrobní činnosti (zde chápané jako zdroj pracovních příležitostí), školství a ostatní spotřební služby apod. jsou koncentrovány spíše ve městech anebo obecněji v menším počtu obcí, obyvatelstvo představuje prvek, který je v prostoru více rozptýlen. Jejich vzájemné propojení a tudíž i efektivní fungování sídelního systému zabezpečuje právě doprava. Pro trvalou udržitelnost venkovského prostoru je proto důležitým tématem zajištění jeho kvalitní dopravní: dostupnosti tou přitom myslíme napojení venkovských sídel na dopravní infrastrukturu, respektive na existující dopravní síť; obslužnosti pod tímto pojmem se skrývají skutečně existující dopravní vztahy realizované v prostoru prostřednictvím hromadné a individuální dopravy. 2. Cíl příspěvku, provedené analýzy Tento příspěvěk informuje o nejdůležitějších výsledcích podrobných analýz dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti hromadnou osobní dopravou v šesti vybraných venkovských územích regionu NUTS 2 Jihovýchod. Konkrétně šlo o správní obvody obcí s rozšířenou působností (dále ORP) Znojmo, Moravské Budějovice, Kyjov, Pelhřimov, Bystřice nad Pernštejnem a Tišnov. Cílem přitom bylo, aby jednotlivé vybrané správní obvody reprezentovaly odlišné typy venkovského prostoru, aby bylo možné výsledky jejich podrobného výzkumu alespoň částečně zobecnit (rozdíly sídelní struktury pro ilustraci uvádí tab. 1). Dopravně-geografická analýza těchto území sledovala následující postup: Stanovení polohové diferenciace obcí to bylo založeno na rozdělení venkovských obcí do tří kategorií podle dopravní dostupnosti (venkovské obce dobře, průměrně a špatně dostupné) a do dvou kategorií ve vztahu k městským střediskům (samotná města a obce v jejich zázemí). K tomu byla využita metodika výběru měst a obcí v jejich zázemí a výpočtu ukazatele dopravní polohy vypracovaná V. Touškem, D. Seidenglanzem, T. Krejčím a R. Hublem (2005). Výzkum dopravní obslužnosti osobní hromadnou autobusovou a železniční dopravou šetření tohoto jevu bylo provedeno v každém území, a to v několika časových obdobích (ranní špička běžných a prázdninových pracovních dnů, večery běžných pracovních dnů, soboty) a ve dvou úrovních komfortu dopravy (spoje přímé a s přestupem včetně vzájemných kombinací vlaků a autobusů). 1) Článek vznikl za podpory grantu GAČR č. 402/04/2128

2 Vzhledem k nedostatku prostoru je v kapitole č. 3 namísto popisu konkrétních výsledků provedených detailních šetření kladen hlavní důraz na shrnutí určitých obecných rysů, které z výzkumů plynou. Kapitola zároveň představuje pokus o jejich jistou interpretaci. Tab. 1: Srovnání sídelní struktury vybraných venkovských regionů (stav k , územní vymezení k ) Hustota Průměrná populační Počet Stupeň Správní Rozloha Počet zalidnění Počet velikost obce Počet obyvatel urbanizace *) obvod obyvatel ORP km 2 obyv./km 2 obcí bez sídla měst ve celkem ORP městech % Znojmo ,6 Mor. Budějovice ,4 Kyjov ,9 Tišnov ,0 Bystřice n. P ,8 Pelhřimov , ,9 Poznámka: *) podíl obyvatel ve městech na počtu obyvatel celkem Pramen: Statistická ročenka kraje Vysočina 2005, ČSÚ 2006 Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2005, ČSÚ Výsledky výzkumů a jejich interpretace Konkrétní výsledky výzkumu dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti ve správních obvodech ORP Znojmo, Moravské Budějovice, Kyjov, Pelhřimov, Bystřice nad Pernštejnem a Tišnov můžeme zobecnit formou následujících bodů. A. Venkov jakožto dopravně heterogenní území Venkov je obecně z dopravního hlediska velmi heterogenní území. Vyskytují se v něm oblasti dobře, průměrně i špatně dopravně dostupné (vliv skutečností jako je např. blízkost či průchod dálkových silničních anebo železničních tras, regionálně významných silnic a železnic anebo naopak odlehlost od výše zmíněných typů dopravní infrastruktury); kromě toho lze paralelně vymezovat i prostory podle kvality dopravní obslužnosti. Každé sledované venkovské území v regionu NUTS 2 Jihovýchod se navíc vyznačuje nějakým specifikem, což různorodost venkovského prostoru ještě zvyšuje (takovým specifikem např. na Tišnovsku je jeho zapojení do integrovaného dopravního systému). Tab. 2: Počet obyvatel správních obvodů ORP v jednotlivých polohových kategoriích k , respektive k Obvod obce s rozšířenou působností Polohová kategorie Mor. Budějovice Znojmo Kyjov Pelhřimov Bystřice n. P. Tišnov 1 Město abs % 42,6 50,4 37,1 52,0 42,8 30,0 42,5 2 Zázemí abs města % 13,9 0,0 7,6 4,6 0,0 0,0 7,2 3 Venkov abs dobrá % 0,8 6,4 1,9 5,7 0,0 5,6 2,8 Součet abs % 57,3 56,8 46,6 62,3 42,8 35,6 52,5 4 Venkov abs průměr % 17,0 13,9 31,9 28,3 18,5 18,4 22,1 5 Venkov abs špatná % 25,7 29,3 21,5 9,4 38,7 46,0 25,5 O diferencovanosti venkova na základě dopravních charakteristik přitom lze hovořit nejen na úrovni správních obvodů ORP, ale diferencovat lze i uvnitř nich a nalézat tak např. prostorové shluky obcí s totožnými dopravními vlastnostmi. Výsledkem je pestrá mozaika dopravně odlišných typů obcí. Rozdíly na úrovni hodnocených správních obvodů ORP v případě polohové diferenciace obcí ilustrují údaje v tab. 2.

3 B. Základní rysy dopravní obslužnosti hromadnou dopravou Ve všech šesti zkoumaných správních obvodech je dopravní obslužnost zajišťována nejlépe v ranní špičce pracovních dnů, přičemž rozdíly mezi běžnými a prázdninovými dny nejsou nikterak zásadní. Zajištění dopravní obslužnosti v ranních hodinách pracovních dnů je totiž považováno za jakýsi standard veřejných dopravních služeb (základní dopravní obslužnost, závazky veřejné služby). Bez obsluhy hromadnou dopravou ve vztahu k příslušným ORP tak v tuto denní dobu zůstávají spíše výjimečně pouze některé velmi malé anebo extrémně nevýhodně položené obce (ve zkoumaných správních obvodech jde celkově jen o 0,8 % obcí, v nichž žije 0,2 % obyvatel). Z hlediska podílů obyvatel v jednotlivých kategoriích dopravní obslužnosti můžeme konstatovat, že nejlépe je dopravní obslužnost v ranní špičce zabezpečena na Kyjovsku a Tišnovsku, nejhůře pak na Bystřicku. Kompletní přehled výsledků uvádí tab. 3 a 4. Tab. 3: Podíly obcí správního obvodu (v %) s daným počtem spojů do příslušné ORP v ranní špičce běžných pracovních dnů *) ORP 0 1 až 2 3 až 5 6 až 9 10 a více Znojmo 0,0 2,6 29,9 28,4 39,2 100,0 Mor. Budějovice 4,3 34,8 37,0 15,2 8,7 100,0 Kyjov 0,0 2,4 26,8 34,1 36,6 100,0 Pelhřimov 1,4 30,0 38,6 22,9 7,1 100,0 Bystřice n. P. 0,0 31,6 63,2 5,3 0,0 100,0 Tišnov 0,0 6,9 48,3 20,7 24,1 100,0 0,8 17,4 43,5 22,0 16,3 100,0 Poznámky: *) ranní špička - spoje s příjezdem do ORP v rozmezí Tab. 4: Podíly obyvatel správního obvodu (v %) v obcích s daným počtem spojů do příslušné ORP v ranní špičce běžných pracovních dnů *) ORP 0 1 až 2 3 až 5 6 až 9 10 a více Znojmo 0,0 2,6 29,9 28,4 39,2 100,0 Mor. Budějovice 1,6 14,6 23,1 27,0 33,7 100,0 Kyjov 0,0 0,8 17,3 25,0 56,8 100,0 Pelhřimov 0,4 10,2 25,8 35,8 27,9 100,0 Bystřice n. P. 0,0 20,3 67,8 12,0 0,0 100,0 Tišnov 0,0 1,4 25,1 19,7 53,8 100,0 0,2 5,6 27,5 26,6 40,2 100,0 Poznámky: *) ranní špička - spoje s příjezdem do ORP v rozmezí Tab. 5: Podíly obcí správního obvodu (v %) s daným počtem spojů z příslušné ORP ve večerních hodinách běžných pracovních dnů *) Počet spojů z příslušné ORP ORP až 4 5 a více Znojmo 12,7 60,0 27,3 0,0 100,0 Mor. Budějovice 37,0 37,0 26,1 0,0 100,0 Kyjov 2,4 2,4 80,5 14,6 100,0 Pelhřimov 51,4 27,1 20,0 1,4 100,0 Bystřice n. P. 65,8 26,3 7,9 0,0 100,0 Tišnov 10,3 31,0 50,0 8,6 100,0 27,3 36,1 33,3 3,3 100,0 Poznámky: *) večerní hodiny - spoje s odjezdem z ORP do obce v rozmezí Podoba osobní hromadné dopravy ve večerních hodinách je ve srovnání s ranní špičkou ve většině zkoumaných území problematičtější. Typickým rysem je celkově nižší počet vlaků a autobusů, což v tab. 5 dokládá relativně nižší zastoupení obcí v kategoriích s dvěma až čtyřmi, respektive pěti a více spoji. Zřetelnou výjimkou jsou pouze správní obvody ORP Kyjov a Tišnov. Ve všech správních obvodech se naopak nacházejí i obce, do nichž z příslušného střediska nejezdí dokonce žádný spoj hromadné dopravy, nejvíce takových obcí

4 je na Bystřicku a Pelhřimovsku (téměř dvě třetiny respektive více než polovina obcí). Uvedené skutečnosti, byť v poněkud umírněnější podobě (s výjimkou Bystřicka), potvrzují i údaje v tab. 6. Ta navíc uvádí i podíly obyvatel žijících v obcích, do nichž poslední večerní spoj odjíždí až po 19. hodině (zajímavá situace panuje např. na Znojemsku). Tab. 6: Podíly obyvatel správního obvodu (v %) v obcích s daným počtem spojů z příslušné ORP a s odjezdem posledního spoje po 19. hodině ve večerních hodinách běžných prac. dnů *) Počet spojů z příslušné ORP Odjezd posledního ORP až 4 5 a více celkem spoje po Znojmo 4,7 54,7 40,6 0,0 100,0 25,8 Mor. Budějovice 17,9 26,1 56,0 0,0 100,0 57,1 Kyjov 0,8 0,8 66,3 32,1 100,0 99,2 Pelhřimov 29,8 17,5 50,8 1,9 100,0 35,4 Bystřice n. P. 55,2 32,8 12,0 0,0 100,0 44,8 Tišnov 4,1 15,1 54,5 26,3 100,0 86,2 12,5 26,5 49,7 11,3 100,0 57,5 Poznámky: *) večerní hodiny - spoje s odjezdem z ORP do obce v rozmezí Tab. 7: Podíly obcí správního obvodu (v %) s daným počtem spojů do příslušné ORP v sobotu *) ORP 0 1 až 3 4 až 6 7 a více Znojmo 20,9 51,8 10,0 17,3 100,0 Mor. Budějovice 73,9 6,5 6,5 13,0 100,0 Kyjov 0,0 12,2 17,1 70,7 100,0 Pelhřimov 52,9 21,4 11,4 14,3 100,0 Bystřice n. P. 78,9 15,8 0,0 5,3 100,0 Tišnov 6,9 34,5 19,0 39,7 100,0 35,3 29,2 11,0 24,5 100,0 Poznámky: *) sobota - spoje s příjezdem do ORP v průběhu celého dne Tab. 8: Podíly obyvatel správního obvodu (v %) v obcích s daným počtem spojů do příslušné ORP v sobotu *) ORP 0 1 až 3 4 až 6 7 a více Znojmo 9,3 43,6 12,8 34,2 100,0 Mor. Budějovice 43,4 9,1 14,7 32,8 100,0 Kyjov 0,0 8,3 12,5 79,2 100,0 Pelhřimov 22,9 18,5 21,5 37,1 100,0 Bystřice n. P. 69,7 22,4 0,0 7,9 100,0 Tišnov 2,0 16,9 11,5 69,6 100,0 15,7 23,0 13,3 48,0 100,0 Poznámky: *) sobota - spoje s příjezdem do ORP v průběhu celého dne Také v sobotu (viz tab. 7 a 8) lze ve všech šesti zkoumaných správních obvodech nalézt obce, z nichž nelze hromadnou dopravou do příslušné ORP cestovat. Jedná se celkem o více než třetinu obcí, v nichž žije asi 15 % obyvatel. Nejhorší situace panuje na Bystřicku a Moravskobudějovicku, nejlepší pak ostatně i jako ve všech ostatních případech na Kyjovsku a Tišnovsku. Typickým znakem hromadné dopravy je zpravidla nepříliš silná provázanost mezi vlakovou a autobusovou dopravou. Odlišná situace panuje na Tišnovsku, kde je vytvořen integrovaný dopravní systém, který železnici využívá jako páteř, k níž jsou cestující svážení z okolních obcí autobusovými spoji. Existující přestupní návaznosti mezi autobusy a vlaky, které vznikají např. ve Znojmě při zajištění spojení obcí s Hrušovany nad Jevišovkou nelze podle mého názoru považovat za záměrně nastavený systém, ale spíše za důsledek relativně velkého počtu nabízených spojů. Z prostorového hlediska je normální kromě spojů jezdících z obcí správního obvodu do vlastní ORP také existence spojů do jiných středisek, a to především v územích

5 při hranicích správních obvodů. Jde o logický důsledek neostrosti předělů osobní dopravy (J. Hůrský, 1978, O. Tuominen, 1949). Někdy dochází též k situaci, že sousední město, pakliže jde o středisko postavené výrazně výše v sídelní hierarchii, svým vlivem pokrývá i celé studované území a vlaky a autobusy jezdí relativně často ze všech obcí i do tohoto města. V našem případě takto působí např. Třebíč na Moravskobudějovicku, Hodonín na Kyjovsku a Brno na Tišnovsku. Jde-li současně i o bývalá územně příslušná okresní města (jak tomu ostatně je ve všech uvedených případech), lze kromě tradiční vazby obcí vůči okresnímu městu spekulovat i o setrvačném vlivu skutečnosti, že okresy / okresní úřady byly až do roku 2000 zodpovědné za organizaci základní dopravní obslužnosti v autobusové dopravě. Tyto jevy jsou ve venkovském prostoru normální, nicméně je nutné je posuzovat citlivě, protože v některých případech mohou být projevem nesprávného vymezení administrativní hranice obvodu ORP. Zajímavou teoretickou otázkou je současná a potenciální síla vlivu krajské hranice. Při výzkumu byly samozřejmě místní spoje jezdící přes krajské hranice nalezeny (např. spoje z obcí Kyjovska do Veselí nad Moravou). Vzhledem k tomu, že právě kraje jsou od roku 2000 ve své samostatné působnosti organizátorem dopravní obslužnosti, může být zajímavé sledovat budoucí vývoj této problematiky. Tab. 9: Průměrná populační velikost obce správního obvodu (k , respektive k ) s daným počtem spojů do příslušné ORP v ranní špičce běžných pracovních dnů *) ORP 0 1 až 2 3 až 5 6 až 9 10 a více Znojmo x Mor. Budějovice Kyjov x Pelhřimov Bystřice n. P. x x 314 Tišnov x Poznámky: *) ranní špička - spoje s příjezdem do ORP v rozmezí C. Obecné faktory ovlivňující úroveň dopravní obslužnosti Na základě zjištěných skutečností, je možné konstatovat, že úroveň dopravní obslužnosti ovlivňují zejména následující skutečnosti: Sídelní struktura a fungování sídelního systému v širokém slova smyslu jedná se především o souvislost zjištěného počtu spojů hromadné dopravy s populační velikostí obce a jejím socioekonomickým významem (viz též tab. 9), se vzdáleností obce od městských středisek, respektive s celkovou rozlehlostí správního obvodu ORP, s existencí / neexistencí přirozeného centra v území a s existencí většího množství potenciálních městských středisek nacházejících se buď přímo v území správního obvodu ORP anebo v jeho sousedství. Infrastrukturní vybavenost zpravidla platí, že významnější dopravní trasy, sloužící také k pokrytí dopravních potřeb na významnějších tazích, na sebe váží větší množství spojů hromadné dopravy. Uvedenou formulací máme na mysli především radiální komunikace se souběhem většího počtu autobusových linek (a tudíž i spojů) směřujících do jádrového města, silnice s dálkovými autobusovými linkami a především vliv železniční dopravy (klíčová je zde zejména ta skutečnost, že železnice obvykle zaručuje relativně velký počet spojů i ve večerních hodinách a o víkendech). Způsob organizace hromadné dopravy lze konstatovat, že systém, který propojuje autobusovou a železniční dopravu do jednoho celku, zpravidla umožňuje vytvoření mnohem vyšší nabídky spojů než je tomu v případě klasicky organizované hromadné dopravy. Integrovaný dopravní systém je přitom výhodný jak provozně, tak i z hlediska

6 cestujícího, negativem je pouze pokles komfortu v důsledku nutnosti někdy i několikerého přestupu). Vliv zavedení integrovaného dopravního systému na podobu dopravní obslužnosti lze posoudit např. na základě srovnání dvou studovaných sousedních území Tišnovska a Bystřicka. Znaky dobře nastaveného a fungujícího integrovaného dopravního systému rozebírají např. J. Adámek (1991) či J. Voldřich (1999). 4. Závěr Dopravní dostupnost a dopravní obslužnost představují dvě důležitá témata v souvislosti s trvalou udržitelností venkovského prostoru. Z obou těchto hledisek představuje současný venkov heterogenní území. Přestože se postavení hromadné dopravy v ČR po roce 1989 mění (pokles jejího významu v souvislosti s nástupem individuální dopravy a komplexem dalších socioekonomických změn), zůstává její nabídka jak dokládají výsledky provedených analýz minimálně v době ranní dopravní špičky na relativně dobré úrovni. Summary The transport accessibility and transport service present two important issues in connection with permanent sustainability of rural space. In both respects, rural space is a heterogenous area. Despite the changing position of public transport in the Czech Republic after 1989 (the decline of its importance in relation to the arrival of individual transport and other socioeconomic changes), the offer of public transport stays, at least in the morning, on a relatively good level as demonstrated on the results of the presented analyses. Literatura Hůrský, J Regionalizace české socialistické republiky na základě spádu osobní dopravy. Studia Geographica, 59, Brno: GGÚ CSAV, pp Tuominen, O Das Einflussgebiet der Stadt Turku im System der Einflussgebiete SW-Finnlandss. Turku: Terra 71. (citováno v: Hůrský, J Regionalizace české socialistické republiky na základě spádu osobní dopravy. Studia Geographica, 59, Brno: GGÚ CSAV, pp. 182.) Rodrigue, J.-P. et al The Geography of Transport Systems. Hofstra University, Department of Economics & Geography, Bertolini, L Future of Transport? Future of Cities!. In Promet Traffic Traffico, Vol. 11, 1999, No. 2-3, pp Adámek, J Integrace osobní hromadné dopravy v Curychu. In Doprava, roč. 33, č. 2, pp Voldřich, J Návrh na změnu organizace osobní železniční dopravy na Plzeňsku v souvislosti se zřízením integrovaného dopravního systému. In Doprava, roč. 41, č. 3, pp Stouffer, S., A Intervening oportunities: a theory relating mobility to distance. American Sociological Review, 5, pp (citováno v: Hay, A Intervening opportunities. In R. J. Johnston, D. Gregory, G. Pratt, M. Watts (eds.) The Dictionary of Human Geography, Fourth edition. Blackwell Publishers Ltd.) Ullman, E., L American Commodity Flow. Seattle: University of Washington Press. (citováno v: Wheeler, J., O., Muller, P., O Economic Geography, Second edition. New York, Chichester, Brisbane, Toronto, Singapore: John Wiley & Sons, Inc.) Seidenglanz, D., Řehák, S., Grulich, T Případová studie Dopravní dostupnost ve venkovském prostoru. Výstupní zpráva k aktivitě A9 v rámci úkolu WB Venkovský prostor a jeho oživení, pp. 35. Toušek, V., Seidenglanz, D., Krejčí, T., Hubl, R Polohová diferenciace obcí v regionu NUTS II Jihovýchod. In V. Klímová (ed.). VIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno: Ekonomickosprávní fakulta MU, pp

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující

Více

METODY HODNOCENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY

METODY HODNOCENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY METODY HODNOCENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Ivana Olivková 1 Anotace:Článek se zabývá provozním hodnocením městské hromadné dopravy. Provozní hodnocení zahrnuje kriteria související s provozem MHD tj. charakteristiky

Více

ŽELEZNICE VE VYBRANÝCH ČESKÝCH A NĚMECKÝCH METROPOLITNÍCH REGIONECH VÝZNAM LIBERA- LIZACE DRÁŽNÍHO SEKTORU

ŽELEZNICE VE VYBRANÝCH ČESKÝCH A NĚMECKÝCH METROPOLITNÍCH REGIONECH VÝZNAM LIBERA- LIZACE DRÁŽNÍHO SEKTORU ŽELEZNICE VE VYBRANÝCH ČESKÝCH A NĚMECKÝCH METROPOLITNÍCH REGIONECH VÝZNAM LIBERA- LIZACE DRÁŽNÍHO SEKTORU Daniel Seidenglanz, Kateřina Nedvědová a Filip Chvátal Geografický ústav Přírodovědecká fakulta

Více

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu:

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: Benchmarking pro správní obvod ORP Moravská Třebová s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 1 SO ORP Moravská Třebová charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností

Více

1993-1998. Hans Strelow

1993-1998. Hans Strelow Doprava v zemích střední Evropy 1993-1998 Hans Strelow Polsko, Rumunsko a Česká republika dohromady představují 62% celkové délky železničních tratí zemí střední Evropy. Silnice a železnice jsou dominantními

Více

Zajištění dopravní obslužnosti Kraje Vysočina po roce 2016

Zajištění dopravní obslužnosti Kraje Vysočina po roce 2016 Zajištění dopravní obslužnosti Kraje Vysočina po roce 2016 Východiska evropské nařízení 1370/2007, které stanoví povinnost do konce roku 2019 vysoutěžit autobusové dopravce na základě spravedlivých výběrových

Více

Srovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka

Srovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka Srovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka Cíl příspěvku Popis a srovnání definice dopravní obslužnosti v Německu a Rakousku (včetně rámcového

Více

KONKURENCESCHOPNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI DRUHY DOPRAVY: OBECNÉ TEZE A SITUACE V ČR

KONKURENCESCHOPNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI DRUHY DOPRAVY: OBECNÉ TEZE A SITUACE V ČR KONKURENCESCHOPNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI DRUHY DOPRAVY: OBECNÉ TEZE A SITUACE V ČR Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Mgr. Martina Červenková Mgr. Lenka Marešová Geografický ústav Přírodovědecká

Více

Páteřní linky v Praze i v zahraničí

Páteřní linky v Praze i v zahraničí Páteřní linky v Praze i v zahraničí Ing. Martin Jareš, Ph.D., ROPID ROPID Regionální organizátor Pražské integrované dopravy 1/13 Hierarchizace sítě linek především ve velkých městech je potřeba zjednodušit

Více

Stanovení ekonomických dopadů vstupu MHD do integrovaného dopravního systému

Stanovení ekonomických dopadů vstupu MHD do integrovaného dopravního systému založeno 1995 20 let práce v oblasti dopravy Stanovení ekonomických dopadů vstupu MHD do integrovaného dopravního systému Ing. Tomáš Matras, Ph.D. technický ředitel t.matras@czechconsult.cz Stanovení ekonomických

Více

DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Prostorová a časová integrační opatření

DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Prostorová a časová integrační opatření DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE Prostorová a časová integrační opatření Dopravně-provozní opatření = propojení komponent dopravní nabídky a provozu jednotlivých dopravců resp. druhů dopravy úprava vedení linek

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

aktualizace dopravního plánu

aktualizace dopravního plánu Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Komplexní dialog s cestujícími aktualizace dopravního plánu 1 Statistika IDS JMK k 11. prosinci 2011 Počet vzkm nebo vlkm / rok >90 mil. - městská doprava

Více

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 Nina Dvořáková, Petra Špačková Na základě vzdělanostních poměrů je možné charakterizovat sociální, kulturní

Více

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie 7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):

Více

Geografie sídel. Přednáška z předmětu KMA/SGG. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni

Geografie sídel. Přednáška z předmětu KMA/SGG. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Geografie sídel Přednáška z předmětu KMA/SGG Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Datum vytvoření: 5. 3. 2007 Datum poslední aktualizace: 13. 3. 2013 Obsah přednášky Základní definice Klasifikace

Více

DISPARITY KRAJŮ ČR. Pavla Jindrová Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav matematiky

DISPARITY KRAJŮ ČR. Pavla Jindrová Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav matematiky DISPARITY KRAJŮ ČR Pavla Jindrová Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav matematiky Abstract: The Czech Republic is structured among 14 regions (NUTS3). The comparison among regions of

Více

2. PREZENTACE ZE ZÁKLADŮ TEORIE HROMADNÉ DOPRAVY. Rozdělení linek VHD. Ondřej Kališ. http://skpsd.wz.cz

2. PREZENTACE ZE ZÁKLADŮ TEORIE HROMADNÉ DOPRAVY. Rozdělení linek VHD. Ondřej Kališ. http://skpsd.wz.cz 2. PREZENTACE ZE ZÁKLADŮ TEORIE HROMADNÉ DOPRAVY Rozdělení linek VHD Ondřej Kališ http://skpsd.wz.cz DRUHY LINEK VZHLEDEM CENTRU OBLASTI RADIÁLNÍ od slova radius = poloměr RADIÁLNÍ - je vedena do centra

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Základní přehled intervalů jednotlivých linek:

Základní přehled intervalů jednotlivých linek: Změny systému městské hromadné dopravy od 9. prosince 2012 - podrobné informace DOPRAVNÍ PODNIK měst u a Litvínova, a.s., připravuje optimalizaci městské hromadné dopravy. Veškeré změny vstoupí v platnost

Více

NEW TRANSPORT TECHNOLOGY - BUSES ON CALL

NEW TRANSPORT TECHNOLOGY - BUSES ON CALL NEW TRANSPORT TECHNOLOGY - BUSES ON CALL Jiří Čejka, Ladislav Bartuška 1 ABSTRACT The article deals with the provision of transport services through an alternative method - buses on call. This new technology

Více

Rozvojové priority podle typů venkova

Rozvojové priority podle typů venkova Rozvojové priority podle typů venkova Radim Perlín Tato prezentace je podpořena projektem VaV MMR č WD-07-01-1 Regionálnídiferenciace venkovských obcí Česka: disparity a možnosti rozvoje. Venkov nebo venkovy?

Více

Analýza dopravní obslužnosti na příkladu okresu Znojmo

Analýza dopravní obslužnosti na příkladu okresu Znojmo Analýza dopravní obslužnosti na příkladu okresu Znojmo Bakalářská práce Filip Veselý Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc. BRNO 2013 Bibliografický záznam Autor: Název práce: Filip Veselý Přírodovědecká

Více

Území kraje je vymezeno územím okresů:

Území kraje je vymezeno územím okresů: Jihočeský kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky byl vytvořen v roce 2000. Do května 2001 se jmenoval Budějovický kraj. K 1. 1. 2003 bylo v Jihočeském kraji zřízeno 17 správních obvodů

Více

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Age structure of the population in districts of the Czech Republic and its changes relating demographic

Více

STAVEBNÍ INTEGRACE. Propojovací tratě a přestupní uzly

STAVEBNÍ INTEGRACE. Propojovací tratě a přestupní uzly STAVEBNÍ INTEGRACE Propojovací tratě a přestupní uzly Stavební integrační opatření = propojení komponent infrastruktury jednotlivých dopravců resp. druhů dopravy úprava tratí, zastávek, přestupních uzlů

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

Analýza příčin regionálních disparit

Analýza příčin regionálních disparit Analýza příčin regionálních disparit Dopravně-geografický výzkum Mgr. Tomáš Boruta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita Obsah prezentace 1. Příčiny

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY HROMADNÉ PŘEPRAVY OSOB

INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY HROMADNÉ PŘEPRAVY OSOB Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2008, ročník VIII, řada stavební článek č. 29 Eva OŽANOVÁ 1 INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY HROMADNÉ PŘEPRAVY OSOB Abstrakt

Více

A.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

A.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Přehled sledovaných jevů v grafické a tabulkové příloze Sledovaný jev Grafická příloha kartogram č. Tabulková příloha tabulka č. Hustota zalidnění podle obcí 47 - Index

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

Přednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ

Přednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ Přednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ 1. Pojmy a definice Řešení autobusových nádraží v ČR upravuje ČSN 73 6075 Navrhovanie autobusových staníc. Při navrhování autobusových nádraží se přiměřeně uplatní pravidla

Více

Zavedení taktového provozu na tratích 225 a 227

Zavedení taktového provozu na tratích 225 a 227 Prosinec 2012 Zavedení taktového provozu na tratích 225 a 227 Zlepšení vlakového spojení Telče, Jihlavy, Havlíčkova Brodu a jejich okolí Shrnutí stavu vlakového spojení Telč Jihlava / Havlíčkův Brod, návrh

Více

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Projektové záměry pro další období. Ing. Květoslav Havlík, KORDIS JMK, a.s.

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Projektové záměry pro další období. Ing. Květoslav Havlík, KORDIS JMK, a.s. Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Projektové záměry pro další období Ing. Květoslav Havlík, KORDIS JMK, a.s. 1 10 let existence IDS JMK Počet obyvatel v IDS JMK 1, 2 mil. Počet obcí v IDS

Více

Možnosti hodnocení modal splitu hlavních dopravních módů: příklad vybraných dálkových spojení v Česku

Možnosti hodnocení modal splitu hlavních dopravních módů: příklad vybraných dálkových spojení v Česku Možnosti hodnocení modal splitu hlavních dopravních módů: příklad vybraných dálkových spojení v Česku Jakub CHMELÍK Viktor KVĚTOŇ Miroslav MARADA Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra

Více

PERSPEKTIVA VENKOVSKÉ TURISTIKY V KRAJI VYSOČINA PERSPECTIVE OF THE RURAL TOURISM AT THE REGION VYSOČINA

PERSPEKTIVA VENKOVSKÉ TURISTIKY V KRAJI VYSOČINA PERSPECTIVE OF THE RURAL TOURISM AT THE REGION VYSOČINA PERSPEKTIVA VENKOVSKÉ TURISTIKY V KRAJI VYSOČINA PERSPECTIVE OF THE RURAL TOURISM AT THE REGION VYSOČINA Marie Pourová, Hana Brabencová, Jana Kašparcová Anotace: Příspěvek se zabývá podmínkami rozvoje

Více

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými

Více

Územně-správní členění ČR

Územně-správní členění ČR Územně-správní členění ČR Vývoj územně-správní členění ČR 1. etapa: počátky od poloviny 13. stol. stavovské zřízení Čechy rozděleny na 12 krajů s rozsáhlými pravomocemi správními i soudními hejtmané zpravidla

Více

Organizátor regionální dopravy. společnost založená a vlastněná Královéhradeckým krajem

Organizátor regionální dopravy. společnost založená a vlastněná Královéhradeckým krajem Organizátor regionální dopravy společnost založená a vlastněná Královéhradeckým krajem V čem spočívá práce OREDO Organizace autobusové a drážní dopravy Analýza autobusové a drážní dopravy Optimalizace

Více

Evropská dopravní politika kritika a geografické hodnocení

Evropská dopravní politika kritika a geografické hodnocení Evropská dopravní politika kritika a geografické hodnocení Daniel Seidenglanz Geografický ústav Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno 1. EVROPSKÁ DOPRAVNÍ POLITIKA - ÚVOD Hlavní cíle: trvale

Více

8.2 DOJÍŽĎKA VE VYBRANÝCH CENTRECH ČESKA Martin Ouředníček

8.2 DOJÍŽĎKA VE VYBRANÝCH CENTRECH ČESKA Martin Ouředníček 8.2 DOJÍŽĎKA VE VYBRANÝCH CENTRECH ČESKA Martin Ouředníček Dojížďka do zaměstnání je jednou z forem prostorové mobility, která má podstatný význam pro posouzení vtahů mezi místem bydliště a pracoviště.

Více

Kompletní informace k výluce vlaků v Brně (od 5. 7. do 17. 7. 2011)

Kompletní informace k výluce vlaků v Brně (od 5. 7. do 17. 7. 2011) Kompletní informace k výluce vlaků v Brně (od 5. 7. do 17. 7. 2011) Úterý 5. 7. 2011 od 13:30 do 20:30 hodin Linka R2 IDS JMK Praha Česká Třebová Brno Vlaky v uvedené době nebudou vedeny přes Brno hl.

Více

PLÁN DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE

PLÁN DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PLÁN DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE Obsah Úvod...3 1. Vymezení přepravních potřeb...4 1.1. Nastavení priorit mezi fungováním veřejné drážní a silniční osobní dopravy a její koordinace...4

Více

Železnice v IDS JMK a přestupní uzly. Ing. Jiří Horský KORDIS JMK, a.s.

Železnice v IDS JMK a přestupní uzly. Ing. Jiří Horský KORDIS JMK, a.s. Železnice v IDS JMK a přestupní uzly Ing. Jiří Horský KORDIS JMK, a.s. 1 Úvodní informace o IDS JMK IDS JMK v provozu od 1. ledna 2004. Příští rok budeme slavit 10. výročí vzniku. Nyní zaintegrována veškerá

Více

MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍ DOPRAVY MEZI JIŽNÍ MORAVOU A ZÁPADNÍM SLOVENSKEM

MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍ DOPRAVY MEZI JIŽNÍ MORAVOU A ZÁPADNÍM SLOVENSKEM FOND MIKROPROJEKTŮ MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍ DOPRAVY MEZI JIŽNÍ MORAVOU A ZÁPADNÍM SLOVENSKEM Analýza stávajícího stavu a návrhy na rozvoj Prosinec 2013 Úvodní informace Po celou dobu existence Integrovaného

Více

INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Mgr. Filip Chvátal Prezentace vznikla v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů" (reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0222), který je spolufinancován

Více

Porovnání dopravní obslužnosti obcí v ČR a stanovení základních kritérií standardu dopravní obslužnosti obcí

Porovnání dopravní obslužnosti obcí v ČR a stanovení základních kritérií standardu dopravní obslužnosti obcí Porovnání dopravní obslužnosti obcí v ČR a stanovení základních kritérií standardu dopravní obslužnosti obcí REDAKČNĚ UPRAVENÁ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA SBP Consult duben 26 Porovnání dopravní obslužnosti obcí

Více

Dopravní náklady a lokalizace dopravy

Dopravní náklady a lokalizace dopravy Dopravní náklady a lokalizace dopravy až do konce 60. let 20. století dopravní náklady považovány za zásadní faktor vysvětlující rozdíly ve využití území a za hlavní lokalizační faktor ekonomických aktivit

Více

Č E K A C Í D O B Y a opatření při zpoždění vlaků osobní dopravy

Č E K A C Í D O B Y a opatření při zpoždění vlaků osobní dopravy Č E S K É D R Á H Y, a. s. Generální ředitelství Odbor osobní dopravy a přepravy Krajské centrum osobní dopravy Liberec Č E K A C Í D O B Y a opatření při zpoždění vlaků osobní dopravy G r a f i k o n

Více

PREZENTACE : Plzeňského kraje 2014. - krajské kolo soutěže Vesnice roku 2014. - Program stabilizace a obnovy venkova

PREZENTACE : Plzeňského kraje 2014. - krajské kolo soutěže Vesnice roku 2014. - Program stabilizace a obnovy venkova PREZENTACE : - Program stabilizace a obnovy venkova Plzeňského kraje 2014 - krajské kolo soutěže Vesnice roku 2014 Bc. Petra Hessová Krajský úřad Plzeňského kraje Odbor regionálního rozvoje Národní konference

Více

Vývoj úloha a struktura obcí v České republice. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj. Drážďany, 3.- 4. 11. 2011

Vývoj úloha a struktura obcí v České republice. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj. Drážďany, 3.- 4. 11. 2011 Vývoj úloha a struktura obcí v České republice Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj Drážďany, 3.- 4. 11. 2011 Územně správní členění České republiky je poměrně složité a odráží dlouhodobě vytvářený

Více

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj Foto: František Maršálek Ústav územního rozvoje Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj (metodika pro obce) Rozvoj ve všech oblastech www.mmr.cz Informace o metodice Metodika je výstupem výzkumného

Více

st městského dopravního systému

st městského dopravního systému Trolejbusy jako součást st městského dopravního systému Konference Elektromobilita ve veřejné ejné dopravě František Vichta odbor veřejn ejné dopravy Ministerstvo dopravy České republiky Systém veřejné

Více

Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha. 06.06.2013 Trendy evropské dopravy

Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha. 06.06.2013 Trendy evropské dopravy Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha 06.06.2013 Trendy evropské dopravy KOLEJOVÉ NAPOJENÍ 1. Výkony Letiště Václava Havla Praha 2. Spojení letiště se spádovou oblastí 3. Analýza okolních letišť

Více

VYJÍŽĎKA VEŘEJNOU A INDIVIDUÁLNÍ DOPRAVOU V ČESKU A JEJÍ REGIONÁLNÍ SPECIFIKA

VYJÍŽĎKA VEŘEJNOU A INDIVIDUÁLNÍ DOPRAVOU V ČESKU A JEJÍ REGIONÁLNÍ SPECIFIKA VYJÍŽĎKA VEŘEJNOU A INDIVIDUÁLNÍ DOPRAVOU V ČESKU A JEJÍ REGIONÁLNÍ SPECIFIKA Draft vzdělávacího textu pro projekt OPPA reg. č. CZ.2.17/3.1.00/32102 Dílčí vstup pro kapitolu Socioekonomická geografie -

Více

Profil kraje Vysočina

Profil kraje Vysočina RK-20-2006-xx, př. 1 počet stran: 157 Profil kraje Vysočina červen 2006 Zpracovatel: Krajský úřad kraje Vysočina OBSAH: 1. Geografická poloha kraje Vysočina v rámci České republiky... 2 2. Obyvatelstvo

Více

VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL JIHOMORAVSKÉHO KRAJE A JEJÍ ZMĚNY

VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL JIHOMORAVSKÉHO KRAJE A JEJÍ ZMĚNY VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL JIHOMORAVSKÉHO KRAJE A JEJÍ ZMĚNY Jaroslav Dufek Bohumil Minařík Abstrakt Práce je zaměřena na analýzu věkové struktury obyvatel okresů JM kraje a vztahuje se ke konci let 2001

Více

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno 4.1 VZDĚLANOST V ČESKU Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků) Dopravní systém je tvořen navzájem provázanými složkami: 1. Dopravní prostředky soubor pohyblivých zařízení 2. Dopravní cesty část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

Více

Paradoxy rozvoje venkova

Paradoxy rozvoje venkova Venkovský prostor Prostor pro žití nebo dožití Paradoxy rozvoje venkova Radim Perlín Tato prezentace je podpořena projektem VaV MMR č WD-07-01-1 Regionální diferenciace venkovských obcí Česka: disparity

Více

S jedinou jízdenkou po Praze i Středních Čechách

S jedinou jízdenkou po Praze i Středních Čechách S jedinou jízdenkou po Praze i Středních Čechách Současná situace PID obsluhuje celé území Prahy ale pouze 1/3 obyvatel Středočeského kraje (409 000 obyvatel / 300 obcí) neexistence společného přestupního

Více

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Návrh vedení linek a obsluhy území

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Návrh vedení linek a obsluhy území ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Návrh vedení linek a obsluhy území Dopravní obsluha území 1, rozsah řešeného území systém městské dopravy systém regionální dopravy součást integrovaného dopravního

Více

Analýza dopravní obslužnosti

Analýza dopravní obslužnosti Analýza dopravní obslužnosti Část C1 dle zadávací dokumentace veřejné zakázky RAILHUC přestupní terminály a páteřní síť veřejné dopravy Kraje Vysočina Objednatel: Kraj Vysočina, Ţiţkova 57, 587 33 Jihlava

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Roman Srp Sdružení pro dopravní telematiku V Praze dne 23.11.2010 Prezentace pozičního dokumentu pro Ministerstvo dopravy ČR Obsah prezentace Stručně

Více

AUDIT OBLASTÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE K HODNOCENÍ KATEGORIE A MA21. Téma: 4 DOPRAVA

AUDIT OBLASTÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE K HODNOCENÍ KATEGORIE A MA21. Téma: 4 DOPRAVA AUDIT OBLASTÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE K HODNOCENÍ KATEGORIE A MA21 Téma: 4 DOPRAVA MÍSTO: VSETÍN VYPRACOVALI: PRACOVNÍCI MĚSTSKÉHO ÚŘADU VSETÍN ve spolupráci s ČSAD VSETÍN OBDOBÍ HODNOCENÍ: 2012 Oblast 4.1

Více

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí

Více

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Urbánní a regionální laboratoř URRlab METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

Více

VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA - ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA - ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ 19. celostátní konference o územním plánování a stavebním řádu VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA - ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ MARTIN TUNKA Liberec, 19. - 20. září 2013 Veřejná infrastruktura v územním plánování podmínky pro

Více

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha Jan Těšitel* Drahomíra Kušová* Karel Matějka** Martin Kuš* *Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha České Budějovice, září 2013 CÍL Cílem dotazníkového

Více

Field work. Spielberk Office Centre. Pracovní list. Jména:.. ...

Field work. Spielberk Office Centre. Pracovní list. Jména:.. ... Field work Spielberk Office Centre Pracovní list Jména:..... Katedra geografie, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno, Česká republika 1 Délka aktivity: Použité metody a formy: 4 hodiny Práce

Více

Příloha č. 1 HODNOCENÍ PRIORIT NA SLEDOVANÉ SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Vysvětlivky: Vliv je pravděpodobný. Vliv nelze vyloučit

Příloha č. 1 HODNOCENÍ PRIORIT NA SLEDOVANÉ SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Vysvětlivky: Vliv je pravděpodobný. Vliv nelze vyloučit HODNOCENÍ PRIORIT NA SLEDOVANÉ SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Vysvětlivky: XX X Vliv je pravděpodobný Vliv nelze vyloučit 0 K významnému ovlivnění nedojde nebo jen málo pravděpodobně 2. Dokončení dopravního

Více

Efektivní hledání nejkratších cest v sítích hromadné přepravy osob

Efektivní hledání nejkratších cest v sítích hromadné přepravy osob DIPLOMOVÁ PRÁCE Efektivní hledání nejkratších cest v sítích hromadné přepravy osob Autor: Vladislav Martínek Vedoucí: RNDr. Michal Žemlička, Ph.D. Motivace Jak se co nejrychleji dostat z bodu A do bodu

Více

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. Ing. Jaromír Holec

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. Ing. Jaromír Holec Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Ing. Jaromír Holec 1 KORDIS JMK, spol. s r. o. KORDIS JMK, spol. s r. o. vznik 2002 Společníci (zakladatelé) : Jihomoravský kraj (51%) Statutární město

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 7 Doprava Tato kapitola se věnuje dopravě a pozici města v dopravním systému a infrastruktuře. Doprava je řešena jak v kontextu celého kraje a dostupnosti měst vyšších řádů, tak i ve vazbě na dostupnost

Více

Informační memorandum VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1620. Komerční pozemek u železniční vlečky 5.255 m 2 Hrušovany nad Jevišovkou

Informační memorandum VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1620. Komerční pozemek u železniční vlečky 5.255 m 2 Hrušovany nad Jevišovkou Informační memorandum VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1620 Komerční pozemek u železniční vlečky 5.255 m 2 Hrušovany nad Jevišovkou Obsah Popis:... 3 Důležité informace:... 4 Poloha pozemku... 5 Výměry:... 6 Územní plán:...

Více

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 8 29 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě

Více

POSOUZENÍ VLIVU ZPROVOZNĚNÍ DÁLNICE D47 EXAMINATION OF INFLUENCE OF PUTTING OF HIGHWAY D47 INTO SERVICE

POSOUZENÍ VLIVU ZPROVOZNĚNÍ DÁLNICE D47 EXAMINATION OF INFLUENCE OF PUTTING OF HIGHWAY D47 INTO SERVICE POSOUZENÍ VLIVU ZPROVOZNĚNÍ DÁLNICE D47 EXAMINATION OF INFLUENCE OF PUTTING OF HIGHWAY D47 INTO SERVICE Martin Blatoň 1, Vladislav Křivda 2 Anotace: Článek posuzuje vliv zprovoznění úseku dálnice D47 z

Více

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita)

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Udržitelná mobilita založená na vyváženém poměru jednotlivých způsobů dopravy, dobrá dostupnost Prahy v regionálním, národním, celoevropském

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Moravy a regionu Weinviertel. Hustopeče, prosinec 2005

Moravy a regionu Weinviertel. Hustopeče, prosinec 2005 DOBŘÍ SOUSEDÉ Konference k přeshraniční spolupráci jižní Moravy a regionu Weinviertel Hustopeče, prosinec 2005 Mikroregiony v Jihomoravském m kraji Základní legislativa pro zřízení miroregionu zákon č.

Více

DIFERENCOVANÝ EKONOMICKÝ ROZVOJ V REGIONECH ČR POTŘEBA MAKROEKONOMICKÝCH INDIKÁTORŮ PRO ŘÍZENÍ V REGIONECH

DIFERENCOVANÝ EKONOMICKÝ ROZVOJ V REGIONECH ČR POTŘEBA MAKROEKONOMICKÝCH INDIKÁTORŮ PRO ŘÍZENÍ V REGIONECH DIFERENCOVANÝ EKONOMICKÝ ROZVOJ V REGIONECH ČR POTŘEBA MAKROEKONOMICKÝCH INDIKÁTORŮ PRO ŘÍZENÍ V REGIONECH Miloslav Chlad V rámci EU se v rozhodující míře pro regionální politiku využívá regionální úroveň

Více

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR Ing. Martin Tlapa, MBA Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Strategie vychází z Analýzy konkurenceschopnosti ČR a ze závěrečné zprávy podskupin

Více

INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE VII /2008 XII /2008 Stručná informace o IDS JMK Koordinátor IDS JMK - KORDIS JMK, spol. s r. o., společnost zřízená Jihomoravským krajem a Městem Brnem.

Více

Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí. Ing. Jiří Prokel

Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí. Ing. Jiří Prokel Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí Ing. Jiří Prokel Konference Czech Raildays 2013 18.6.2013 Základní principy PID jednotný regionální dopravní systém založený na preferenci páteřní kolejové

Více

Základy geografie obyvatelstva a sídel

Základy geografie obyvatelstva a sídel Základy geografie obyvatelstva a sídel - zdroje a charakter dat - vývoj a rozmístění obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Sylabus přednášek geografie obyvatelstva: úvod,

Více

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Dva IDS v jedné aglomeraci: PID a SID založena 1993 celé území Prahy a 1/3 území SČK metro, tramvaje, železnice, autobusy,

Více

Strategické řízení ve světle evropských fondů. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Strategické řízení ve světle evropských fondů. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Strategické řízení ve světle evropských fondů Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Současné problémy Absence kvalitních dlouhodobých i střednědobých plánovacích

Více

Pět let zkušeností s regionální osobní dopravou objednávanou kraji. Ing. Jan Šatava, Jindřichohradecké místní dráhy, a. s.

Pět let zkušeností s regionální osobní dopravou objednávanou kraji. Ing. Jan Šatava, Jindřichohradecké místní dráhy, a. s. Pět let zkušeností s regionální osobní dopravou objednávanou kraji Ing. Jan Šatava, Jindřichohradecké místní dráhy, a. s. Od roku 2006 objednávají regionální osobní dopravu autobusovou i ţelezniční kraje

Více

Aktualizace 2011. Porada vedoucích pracovníků regionálních oddělení pověřených knihoven JMK Moravská zemská knihovna v Brně 23. 5.

Aktualizace 2011. Porada vedoucích pracovníků regionálních oddělení pověřených knihoven JMK Moravská zemská knihovna v Brně 23. 5. Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky

Více

A/ URBANISTICKÉ VSTUPY A PŘEDPOKLADY

A/ URBANISTICKÉ VSTUPY A PŘEDPOKLADY OBSAH TABULKOVÉ ČÁSTI A/ URBANISTICKÉ VSTUPY A PŘEDPOKLADY Hodnoty zdrojů a cílů za katastrální území v plochách stabilizovaných, Hodnoty zdrojů a cílů v plochách návrhových, Souhrnný přehled hodnot zdrojů

Více

Konkurence dopravních módů na vybrané relaci v Česku

Konkurence dopravních módů na vybrané relaci v Česku Konkurence dopravních módů na vybrané relaci v Česku Jakub CHMELÍK Miroslav MARADA Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Úvod Hodnocení konkurenceschopnosti

Více

VÝZKUM ROZVOJE VENKOVA NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

VÝZKUM ROZVOJE VENKOVA NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE VÝZKUM ROZVOJE VENKOVA NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE Příspěvek vznikl v rámci řešení projektu VaV MMRČR č. WD-01-07-1: Regionální diferenciace venkovských obcí Česka: disparity a

Více

Rešerše rozvoje IDS včeské republice a zásady systémového přístupu k rozvoji IDS

Rešerše rozvoje IDS včeské republice a zásady systémového přístupu k rozvoji IDS Rešerše rozvoje IDS včeské republice a zásady systémového přístupu k rozvoji IDS Ing. František Kopecký, Ph.D. Stavební fórum - Bratislava 8.3.20 Kvalitní veřejná osobní doprava v regionu je základním

Více

Informační systémy Centra pro regionální rozvoj ČR

Informační systémy Centra pro regionální rozvoj ČR Informační systémy Centra pro regionální rozvoj ČR ISSS Hradec Králové, 2008 RNDr. Blanka Fischerová Centrum pro regionální rozvoj České republiky příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj

Více

Metodika pro analýzu úrovně poskytování informací cestujícím ve veřejné dopravě. uplatnění výsledků výzkumu

Metodika pro analýzu úrovně poskytování informací cestujícím ve veřejné dopravě. uplatnění výsledků výzkumu Metodika pro analýzu úrovně poskytování informací cestujícím ve veřejné dopravě METODIKA uplatnění výsledků výzkumu 2012 Metodika pro analýzu úrovně poskytování informací cestujícím ve veřejné dopravě

Více

Sledování regionálních rozdílů

Sledování regionálních rozdílů Sledování regionálních rozdílů Deskripce regionů Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Ostrava 2004 1. ÚVOD Pro přípravu programových dokumentů regionálního rozvoje a formování regionální politiky je výchozím

Více

PROJEKTOVÁNÍ DRÁŽNÍCH STAVEB INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY

PROJEKTOVÁNÍ DRÁŽNÍCH STAVEB INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY DŮM TECHNIKY PARDUBICE MOTT MACDONALD PRAHA VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ PROJEKTOVÁNÍ DRÁŽNÍCH STAVEB INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY 5. SEMINÁŘ K TÉMATICKÉMU BLOKU I PLÁNOVÁNÍ A PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Více