Doprava ve venkovském prostoru 1)

Transkript

1 Doprava ve venkovském prostoru 1) Transport in rural space Daniel Seidenglanz Geografický ústav Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta Kotlářská 2, Brno 1. Úvod Za hlavní význam dopravy můžeme považovat skutečnost, že umožňuje překonání bariéry prostoru, a tím podmiňuje vytváření interakcí mezi různě disponovanými místy zemského povrchu. V souvislosti s tím E. L. Ullman (1957) a S. A. Stouffer (1940) definují tři klíčové teoretické koncepty geografie dopravy princip komplementarity, transferability a intervenující příležitosti. V důsledku toho bývá doprava považována za faktor, který výrazně formuje utváření sídelní a hospodářské struktury světa (J.-P. Rodrigue et al. (2006), L. Bertolini (1999)). Budeme-li tyto obecné souvislosti aplikovat na venkovský prostor, můžeme spolu s D. Seidenglanzem, S. Řehákem a T. Grulichem (2006) konstatovat, že doprava takto vlastně zabezpečuje i komplementaritu měst a venkova. Zatímco skutečnosti jako např. výrobní a nevýrobní činnosti (zde chápané jako zdroj pracovních příležitostí), školství a ostatní spotřební služby apod. jsou koncentrovány spíše ve městech anebo obecněji v menším počtu obcí, obyvatelstvo představuje prvek, který je v prostoru více rozptýlen. Jejich vzájemné propojení a tudíž i efektivní fungování sídelního systému zabezpečuje právě doprava. Pro trvalou udržitelnost venkovského prostoru je proto důležitým tématem zajištění jeho kvalitní dopravní: dostupnosti tou přitom myslíme napojení venkovských sídel na dopravní infrastrukturu, respektive na existující dopravní síť; obslužnosti pod tímto pojmem se skrývají skutečně existující dopravní vztahy realizované v prostoru prostřednictvím hromadné a individuální dopravy. 2. Cíl příspěvku, provedené analýzy Tento příspěvěk informuje o nejdůležitějších výsledcích podrobných analýz dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti hromadnou osobní dopravou v šesti vybraných venkovských územích regionu NUTS 2 Jihovýchod. Konkrétně šlo o správní obvody obcí s rozšířenou působností (dále ORP) Znojmo, Moravské Budějovice, Kyjov, Pelhřimov, Bystřice nad Pernštejnem a Tišnov. Cílem přitom bylo, aby jednotlivé vybrané správní obvody reprezentovaly odlišné typy venkovského prostoru, aby bylo možné výsledky jejich podrobného výzkumu alespoň částečně zobecnit (rozdíly sídelní struktury pro ilustraci uvádí tab. 1). Dopravně-geografická analýza těchto území sledovala následující postup: Stanovení polohové diferenciace obcí to bylo založeno na rozdělení venkovských obcí do tří kategorií podle dopravní dostupnosti (venkovské obce dobře, průměrně a špatně dostupné) a do dvou kategorií ve vztahu k městským střediskům (samotná města a obce v jejich zázemí). K tomu byla využita metodika výběru měst a obcí v jejich zázemí a výpočtu ukazatele dopravní polohy vypracovaná V. Touškem, D. Seidenglanzem, T. Krejčím a R. Hublem (2005). Výzkum dopravní obslužnosti osobní hromadnou autobusovou a železniční dopravou šetření tohoto jevu bylo provedeno v každém území, a to v několika časových obdobích (ranní špička běžných a prázdninových pracovních dnů, večery běžných pracovních dnů, soboty) a ve dvou úrovních komfortu dopravy (spoje přímé a s přestupem včetně vzájemných kombinací vlaků a autobusů). 1) Článek vznikl za podpory grantu GAČR č. 402/04/2128

2 Vzhledem k nedostatku prostoru je v kapitole č. 3 namísto popisu konkrétních výsledků provedených detailních šetření kladen hlavní důraz na shrnutí určitých obecných rysů, které z výzkumů plynou. Kapitola zároveň představuje pokus o jejich jistou interpretaci. Tab. 1: Srovnání sídelní struktury vybraných venkovských regionů (stav k , územní vymezení k ) Hustota Průměrná populační Počet Stupeň Správní Rozloha Počet zalidnění Počet velikost obce Počet obyvatel urbanizace *) obvod obyvatel ORP km 2 obyv./km 2 obcí bez sídla měst ve celkem ORP městech % Znojmo ,6 Mor. Budějovice ,4 Kyjov ,9 Tišnov ,0 Bystřice n. P ,8 Pelhřimov , ,9 Poznámka: *) podíl obyvatel ve městech na počtu obyvatel celkem Pramen: Statistická ročenka kraje Vysočina 2005, ČSÚ 2006 Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2005, ČSÚ Výsledky výzkumů a jejich interpretace Konkrétní výsledky výzkumu dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti ve správních obvodech ORP Znojmo, Moravské Budějovice, Kyjov, Pelhřimov, Bystřice nad Pernštejnem a Tišnov můžeme zobecnit formou následujících bodů. A. Venkov jakožto dopravně heterogenní území Venkov je obecně z dopravního hlediska velmi heterogenní území. Vyskytují se v něm oblasti dobře, průměrně i špatně dopravně dostupné (vliv skutečností jako je např. blízkost či průchod dálkových silničních anebo železničních tras, regionálně významných silnic a železnic anebo naopak odlehlost od výše zmíněných typů dopravní infrastruktury); kromě toho lze paralelně vymezovat i prostory podle kvality dopravní obslužnosti. Každé sledované venkovské území v regionu NUTS 2 Jihovýchod se navíc vyznačuje nějakým specifikem, což různorodost venkovského prostoru ještě zvyšuje (takovým specifikem např. na Tišnovsku je jeho zapojení do integrovaného dopravního systému). Tab. 2: Počet obyvatel správních obvodů ORP v jednotlivých polohových kategoriích k , respektive k Obvod obce s rozšířenou působností Polohová kategorie Mor. Budějovice Znojmo Kyjov Pelhřimov Bystřice n. P. Tišnov 1 Město abs % 42,6 50,4 37,1 52,0 42,8 30,0 42,5 2 Zázemí abs města % 13,9 0,0 7,6 4,6 0,0 0,0 7,2 3 Venkov abs dobrá % 0,8 6,4 1,9 5,7 0,0 5,6 2,8 Součet abs % 57,3 56,8 46,6 62,3 42,8 35,6 52,5 4 Venkov abs průměr % 17,0 13,9 31,9 28,3 18,5 18,4 22,1 5 Venkov abs špatná % 25,7 29,3 21,5 9,4 38,7 46,0 25,5 O diferencovanosti venkova na základě dopravních charakteristik přitom lze hovořit nejen na úrovni správních obvodů ORP, ale diferencovat lze i uvnitř nich a nalézat tak např. prostorové shluky obcí s totožnými dopravními vlastnostmi. Výsledkem je pestrá mozaika dopravně odlišných typů obcí. Rozdíly na úrovni hodnocených správních obvodů ORP v případě polohové diferenciace obcí ilustrují údaje v tab. 2.

3 B. Základní rysy dopravní obslužnosti hromadnou dopravou Ve všech šesti zkoumaných správních obvodech je dopravní obslužnost zajišťována nejlépe v ranní špičce pracovních dnů, přičemž rozdíly mezi běžnými a prázdninovými dny nejsou nikterak zásadní. Zajištění dopravní obslužnosti v ranních hodinách pracovních dnů je totiž považováno za jakýsi standard veřejných dopravních služeb (základní dopravní obslužnost, závazky veřejné služby). Bez obsluhy hromadnou dopravou ve vztahu k příslušným ORP tak v tuto denní dobu zůstávají spíše výjimečně pouze některé velmi malé anebo extrémně nevýhodně položené obce (ve zkoumaných správních obvodech jde celkově jen o 0,8 % obcí, v nichž žije 0,2 % obyvatel). Z hlediska podílů obyvatel v jednotlivých kategoriích dopravní obslužnosti můžeme konstatovat, že nejlépe je dopravní obslužnost v ranní špičce zabezpečena na Kyjovsku a Tišnovsku, nejhůře pak na Bystřicku. Kompletní přehled výsledků uvádí tab. 3 a 4. Tab. 3: Podíly obcí správního obvodu (v %) s daným počtem spojů do příslušné ORP v ranní špičce běžných pracovních dnů *) ORP 0 1 až 2 3 až 5 6 až 9 10 a více Znojmo 0,0 2,6 29,9 28,4 39,2 100,0 Mor. Budějovice 4,3 34,8 37,0 15,2 8,7 100,0 Kyjov 0,0 2,4 26,8 34,1 36,6 100,0 Pelhřimov 1,4 30,0 38,6 22,9 7,1 100,0 Bystřice n. P. 0,0 31,6 63,2 5,3 0,0 100,0 Tišnov 0,0 6,9 48,3 20,7 24,1 100,0 0,8 17,4 43,5 22,0 16,3 100,0 Poznámky: *) ranní špička - spoje s příjezdem do ORP v rozmezí Tab. 4: Podíly obyvatel správního obvodu (v %) v obcích s daným počtem spojů do příslušné ORP v ranní špičce běžných pracovních dnů *) ORP 0 1 až 2 3 až 5 6 až 9 10 a více Znojmo 0,0 2,6 29,9 28,4 39,2 100,0 Mor. Budějovice 1,6 14,6 23,1 27,0 33,7 100,0 Kyjov 0,0 0,8 17,3 25,0 56,8 100,0 Pelhřimov 0,4 10,2 25,8 35,8 27,9 100,0 Bystřice n. P. 0,0 20,3 67,8 12,0 0,0 100,0 Tišnov 0,0 1,4 25,1 19,7 53,8 100,0 0,2 5,6 27,5 26,6 40,2 100,0 Poznámky: *) ranní špička - spoje s příjezdem do ORP v rozmezí Tab. 5: Podíly obcí správního obvodu (v %) s daným počtem spojů z příslušné ORP ve večerních hodinách běžných pracovních dnů *) Počet spojů z příslušné ORP ORP až 4 5 a více Znojmo 12,7 60,0 27,3 0,0 100,0 Mor. Budějovice 37,0 37,0 26,1 0,0 100,0 Kyjov 2,4 2,4 80,5 14,6 100,0 Pelhřimov 51,4 27,1 20,0 1,4 100,0 Bystřice n. P. 65,8 26,3 7,9 0,0 100,0 Tišnov 10,3 31,0 50,0 8,6 100,0 27,3 36,1 33,3 3,3 100,0 Poznámky: *) večerní hodiny - spoje s odjezdem z ORP do obce v rozmezí Podoba osobní hromadné dopravy ve večerních hodinách je ve srovnání s ranní špičkou ve většině zkoumaných území problematičtější. Typickým rysem je celkově nižší počet vlaků a autobusů, což v tab. 5 dokládá relativně nižší zastoupení obcí v kategoriích s dvěma až čtyřmi, respektive pěti a více spoji. Zřetelnou výjimkou jsou pouze správní obvody ORP Kyjov a Tišnov. Ve všech správních obvodech se naopak nacházejí i obce, do nichž z příslušného střediska nejezdí dokonce žádný spoj hromadné dopravy, nejvíce takových obcí

4 je na Bystřicku a Pelhřimovsku (téměř dvě třetiny respektive více než polovina obcí). Uvedené skutečnosti, byť v poněkud umírněnější podobě (s výjimkou Bystřicka), potvrzují i údaje v tab. 6. Ta navíc uvádí i podíly obyvatel žijících v obcích, do nichž poslední večerní spoj odjíždí až po 19. hodině (zajímavá situace panuje např. na Znojemsku). Tab. 6: Podíly obyvatel správního obvodu (v %) v obcích s daným počtem spojů z příslušné ORP a s odjezdem posledního spoje po 19. hodině ve večerních hodinách běžných prac. dnů *) Počet spojů z příslušné ORP Odjezd posledního ORP až 4 5 a více celkem spoje po Znojmo 4,7 54,7 40,6 0,0 100,0 25,8 Mor. Budějovice 17,9 26,1 56,0 0,0 100,0 57,1 Kyjov 0,8 0,8 66,3 32,1 100,0 99,2 Pelhřimov 29,8 17,5 50,8 1,9 100,0 35,4 Bystřice n. P. 55,2 32,8 12,0 0,0 100,0 44,8 Tišnov 4,1 15,1 54,5 26,3 100,0 86,2 12,5 26,5 49,7 11,3 100,0 57,5 Poznámky: *) večerní hodiny - spoje s odjezdem z ORP do obce v rozmezí Tab. 7: Podíly obcí správního obvodu (v %) s daným počtem spojů do příslušné ORP v sobotu *) ORP 0 1 až 3 4 až 6 7 a více Znojmo 20,9 51,8 10,0 17,3 100,0 Mor. Budějovice 73,9 6,5 6,5 13,0 100,0 Kyjov 0,0 12,2 17,1 70,7 100,0 Pelhřimov 52,9 21,4 11,4 14,3 100,0 Bystřice n. P. 78,9 15,8 0,0 5,3 100,0 Tišnov 6,9 34,5 19,0 39,7 100,0 35,3 29,2 11,0 24,5 100,0 Poznámky: *) sobota - spoje s příjezdem do ORP v průběhu celého dne Tab. 8: Podíly obyvatel správního obvodu (v %) v obcích s daným počtem spojů do příslušné ORP v sobotu *) ORP 0 1 až 3 4 až 6 7 a více Znojmo 9,3 43,6 12,8 34,2 100,0 Mor. Budějovice 43,4 9,1 14,7 32,8 100,0 Kyjov 0,0 8,3 12,5 79,2 100,0 Pelhřimov 22,9 18,5 21,5 37,1 100,0 Bystřice n. P. 69,7 22,4 0,0 7,9 100,0 Tišnov 2,0 16,9 11,5 69,6 100,0 15,7 23,0 13,3 48,0 100,0 Poznámky: *) sobota - spoje s příjezdem do ORP v průběhu celého dne Také v sobotu (viz tab. 7 a 8) lze ve všech šesti zkoumaných správních obvodech nalézt obce, z nichž nelze hromadnou dopravou do příslušné ORP cestovat. Jedná se celkem o více než třetinu obcí, v nichž žije asi 15 % obyvatel. Nejhorší situace panuje na Bystřicku a Moravskobudějovicku, nejlepší pak ostatně i jako ve všech ostatních případech na Kyjovsku a Tišnovsku. Typickým znakem hromadné dopravy je zpravidla nepříliš silná provázanost mezi vlakovou a autobusovou dopravou. Odlišná situace panuje na Tišnovsku, kde je vytvořen integrovaný dopravní systém, který železnici využívá jako páteř, k níž jsou cestující svážení z okolních obcí autobusovými spoji. Existující přestupní návaznosti mezi autobusy a vlaky, které vznikají např. ve Znojmě při zajištění spojení obcí s Hrušovany nad Jevišovkou nelze podle mého názoru považovat za záměrně nastavený systém, ale spíše za důsledek relativně velkého počtu nabízených spojů. Z prostorového hlediska je normální kromě spojů jezdících z obcí správního obvodu do vlastní ORP také existence spojů do jiných středisek, a to především v územích

5 při hranicích správních obvodů. Jde o logický důsledek neostrosti předělů osobní dopravy (J. Hůrský, 1978, O. Tuominen, 1949). Někdy dochází též k situaci, že sousední město, pakliže jde o středisko postavené výrazně výše v sídelní hierarchii, svým vlivem pokrývá i celé studované území a vlaky a autobusy jezdí relativně často ze všech obcí i do tohoto města. V našem případě takto působí např. Třebíč na Moravskobudějovicku, Hodonín na Kyjovsku a Brno na Tišnovsku. Jde-li současně i o bývalá územně příslušná okresní města (jak tomu ostatně je ve všech uvedených případech), lze kromě tradiční vazby obcí vůči okresnímu městu spekulovat i o setrvačném vlivu skutečnosti, že okresy / okresní úřady byly až do roku 2000 zodpovědné za organizaci základní dopravní obslužnosti v autobusové dopravě. Tyto jevy jsou ve venkovském prostoru normální, nicméně je nutné je posuzovat citlivě, protože v některých případech mohou být projevem nesprávného vymezení administrativní hranice obvodu ORP. Zajímavou teoretickou otázkou je současná a potenciální síla vlivu krajské hranice. Při výzkumu byly samozřejmě místní spoje jezdící přes krajské hranice nalezeny (např. spoje z obcí Kyjovska do Veselí nad Moravou). Vzhledem k tomu, že právě kraje jsou od roku 2000 ve své samostatné působnosti organizátorem dopravní obslužnosti, může být zajímavé sledovat budoucí vývoj této problematiky. Tab. 9: Průměrná populační velikost obce správního obvodu (k , respektive k ) s daným počtem spojů do příslušné ORP v ranní špičce běžných pracovních dnů *) ORP 0 1 až 2 3 až 5 6 až 9 10 a více Znojmo x Mor. Budějovice Kyjov x Pelhřimov Bystřice n. P. x x 314 Tišnov x Poznámky: *) ranní špička - spoje s příjezdem do ORP v rozmezí C. Obecné faktory ovlivňující úroveň dopravní obslužnosti Na základě zjištěných skutečností, je možné konstatovat, že úroveň dopravní obslužnosti ovlivňují zejména následující skutečnosti: Sídelní struktura a fungování sídelního systému v širokém slova smyslu jedná se především o souvislost zjištěného počtu spojů hromadné dopravy s populační velikostí obce a jejím socioekonomickým významem (viz též tab. 9), se vzdáleností obce od městských středisek, respektive s celkovou rozlehlostí správního obvodu ORP, s existencí / neexistencí přirozeného centra v území a s existencí většího množství potenciálních městských středisek nacházejících se buď přímo v území správního obvodu ORP anebo v jeho sousedství. Infrastrukturní vybavenost zpravidla platí, že významnější dopravní trasy, sloužící také k pokrytí dopravních potřeb na významnějších tazích, na sebe váží větší množství spojů hromadné dopravy. Uvedenou formulací máme na mysli především radiální komunikace se souběhem většího počtu autobusových linek (a tudíž i spojů) směřujících do jádrového města, silnice s dálkovými autobusovými linkami a především vliv železniční dopravy (klíčová je zde zejména ta skutečnost, že železnice obvykle zaručuje relativně velký počet spojů i ve večerních hodinách a o víkendech). Způsob organizace hromadné dopravy lze konstatovat, že systém, který propojuje autobusovou a železniční dopravu do jednoho celku, zpravidla umožňuje vytvoření mnohem vyšší nabídky spojů než je tomu v případě klasicky organizované hromadné dopravy. Integrovaný dopravní systém je přitom výhodný jak provozně, tak i z hlediska

6 cestujícího, negativem je pouze pokles komfortu v důsledku nutnosti někdy i několikerého přestupu). Vliv zavedení integrovaného dopravního systému na podobu dopravní obslužnosti lze posoudit např. na základě srovnání dvou studovaných sousedních území Tišnovska a Bystřicka. Znaky dobře nastaveného a fungujícího integrovaného dopravního systému rozebírají např. J. Adámek (1991) či J. Voldřich (1999). 4. Závěr Dopravní dostupnost a dopravní obslužnost představují dvě důležitá témata v souvislosti s trvalou udržitelností venkovského prostoru. Z obou těchto hledisek představuje současný venkov heterogenní území. Přestože se postavení hromadné dopravy v ČR po roce 1989 mění (pokles jejího významu v souvislosti s nástupem individuální dopravy a komplexem dalších socioekonomických změn), zůstává její nabídka jak dokládají výsledky provedených analýz minimálně v době ranní dopravní špičky na relativně dobré úrovni. Summary The transport accessibility and transport service present two important issues in connection with permanent sustainability of rural space. In both respects, rural space is a heterogenous area. Despite the changing position of public transport in the Czech Republic after 1989 (the decline of its importance in relation to the arrival of individual transport and other socioeconomic changes), the offer of public transport stays, at least in the morning, on a relatively good level as demonstrated on the results of the presented analyses. Literatura Hůrský, J Regionalizace české socialistické republiky na základě spádu osobní dopravy. Studia Geographica, 59, Brno: GGÚ CSAV, pp Tuominen, O Das Einflussgebiet der Stadt Turku im System der Einflussgebiete SW-Finnlandss. Turku: Terra 71. (citováno v: Hůrský, J Regionalizace české socialistické republiky na základě spádu osobní dopravy. Studia Geographica, 59, Brno: GGÚ CSAV, pp. 182.) Rodrigue, J.-P. et al The Geography of Transport Systems. Hofstra University, Department of Economics & Geography, Bertolini, L Future of Transport? Future of Cities!. In Promet Traffic Traffico, Vol. 11, 1999, No. 2-3, pp Adámek, J Integrace osobní hromadné dopravy v Curychu. In Doprava, roč. 33, č. 2, pp Voldřich, J Návrh na změnu organizace osobní železniční dopravy na Plzeňsku v souvislosti se zřízením integrovaného dopravního systému. In Doprava, roč. 41, č. 3, pp Stouffer, S., A Intervening oportunities: a theory relating mobility to distance. American Sociological Review, 5, pp (citováno v: Hay, A Intervening opportunities. In R. J. Johnston, D. Gregory, G. Pratt, M. Watts (eds.) The Dictionary of Human Geography, Fourth edition. Blackwell Publishers Ltd.) Ullman, E., L American Commodity Flow. Seattle: University of Washington Press. (citováno v: Wheeler, J., O., Muller, P., O Economic Geography, Second edition. New York, Chichester, Brisbane, Toronto, Singapore: John Wiley & Sons, Inc.) Seidenglanz, D., Řehák, S., Grulich, T Případová studie Dopravní dostupnost ve venkovském prostoru. Výstupní zpráva k aktivitě A9 v rámci úkolu WB Venkovský prostor a jeho oživení, pp. 35. Toušek, V., Seidenglanz, D., Krejčí, T., Hubl, R Polohová diferenciace obcí v regionu NUTS II Jihovýchod. In V. Klímová (ed.). VIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno: Ekonomickosprávní fakulta MU, pp