Doprava ve venkovském prostoru 1)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Doprava ve venkovském prostoru 1)"

Transkript

1 Doprava ve venkovském prostoru 1) Transport in rural space Daniel Seidenglanz Geografický ústav Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta Kotlářská 2, Brno 1. Úvod Za hlavní význam dopravy můžeme považovat skutečnost, že umožňuje překonání bariéry prostoru, a tím podmiňuje vytváření interakcí mezi různě disponovanými místy zemského povrchu. V souvislosti s tím E. L. Ullman (1957) a S. A. Stouffer (1940) definují tři klíčové teoretické koncepty geografie dopravy princip komplementarity, transferability a intervenující příležitosti. V důsledku toho bývá doprava považována za faktor, který výrazně formuje utváření sídelní a hospodářské struktury světa (J.-P. Rodrigue et al. (2006), L. Bertolini (1999)). Budeme-li tyto obecné souvislosti aplikovat na venkovský prostor, můžeme spolu s D. Seidenglanzem, S. Řehákem a T. Grulichem (2006) konstatovat, že doprava takto vlastně zabezpečuje i komplementaritu měst a venkova. Zatímco skutečnosti jako např. výrobní a nevýrobní činnosti (zde chápané jako zdroj pracovních příležitostí), školství a ostatní spotřební služby apod. jsou koncentrovány spíše ve městech anebo obecněji v menším počtu obcí, obyvatelstvo představuje prvek, který je v prostoru více rozptýlen. Jejich vzájemné propojení a tudíž i efektivní fungování sídelního systému zabezpečuje právě doprava. Pro trvalou udržitelnost venkovského prostoru je proto důležitým tématem zajištění jeho kvalitní dopravní: dostupnosti tou přitom myslíme napojení venkovských sídel na dopravní infrastrukturu, respektive na existující dopravní síť; obslužnosti pod tímto pojmem se skrývají skutečně existující dopravní vztahy realizované v prostoru prostřednictvím hromadné a individuální dopravy. 2. Cíl příspěvku, provedené analýzy Tento příspěvěk informuje o nejdůležitějších výsledcích podrobných analýz dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti hromadnou osobní dopravou v šesti vybraných venkovských územích regionu NUTS 2 Jihovýchod. Konkrétně šlo o správní obvody obcí s rozšířenou působností (dále ORP) Znojmo, Moravské Budějovice, Kyjov, Pelhřimov, Bystřice nad Pernštejnem a Tišnov. Cílem přitom bylo, aby jednotlivé vybrané správní obvody reprezentovaly odlišné typy venkovského prostoru, aby bylo možné výsledky jejich podrobného výzkumu alespoň částečně zobecnit (rozdíly sídelní struktury pro ilustraci uvádí tab. 1). Dopravně-geografická analýza těchto území sledovala následující postup: Stanovení polohové diferenciace obcí to bylo založeno na rozdělení venkovských obcí do tří kategorií podle dopravní dostupnosti (venkovské obce dobře, průměrně a špatně dostupné) a do dvou kategorií ve vztahu k městským střediskům (samotná města a obce v jejich zázemí). K tomu byla využita metodika výběru měst a obcí v jejich zázemí a výpočtu ukazatele dopravní polohy vypracovaná V. Touškem, D. Seidenglanzem, T. Krejčím a R. Hublem (2005). Výzkum dopravní obslužnosti osobní hromadnou autobusovou a železniční dopravou šetření tohoto jevu bylo provedeno v každém území, a to v několika časových obdobích (ranní špička běžných a prázdninových pracovních dnů, večery běžných pracovních dnů, soboty) a ve dvou úrovních komfortu dopravy (spoje přímé a s přestupem včetně vzájemných kombinací vlaků a autobusů). 1) Článek vznikl za podpory grantu GAČR č. 402/04/2128

2 Vzhledem k nedostatku prostoru je v kapitole č. 3 namísto popisu konkrétních výsledků provedených detailních šetření kladen hlavní důraz na shrnutí určitých obecných rysů, které z výzkumů plynou. Kapitola zároveň představuje pokus o jejich jistou interpretaci. Tab. 1: Srovnání sídelní struktury vybraných venkovských regionů (stav k , územní vymezení k ) Hustota Průměrná populační Počet Stupeň Správní Rozloha Počet zalidnění Počet velikost obce Počet obyvatel urbanizace *) obvod obyvatel ORP km 2 obyv./km 2 obcí bez sídla měst ve celkem ORP městech % Znojmo ,6 Mor. Budějovice ,4 Kyjov ,9 Tišnov ,0 Bystřice n. P ,8 Pelhřimov , ,9 Poznámka: *) podíl obyvatel ve městech na počtu obyvatel celkem Pramen: Statistická ročenka kraje Vysočina 2005, ČSÚ 2006 Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2005, ČSÚ Výsledky výzkumů a jejich interpretace Konkrétní výsledky výzkumu dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti ve správních obvodech ORP Znojmo, Moravské Budějovice, Kyjov, Pelhřimov, Bystřice nad Pernštejnem a Tišnov můžeme zobecnit formou následujících bodů. A. Venkov jakožto dopravně heterogenní území Venkov je obecně z dopravního hlediska velmi heterogenní území. Vyskytují se v něm oblasti dobře, průměrně i špatně dopravně dostupné (vliv skutečností jako je např. blízkost či průchod dálkových silničních anebo železničních tras, regionálně významných silnic a železnic anebo naopak odlehlost od výše zmíněných typů dopravní infrastruktury); kromě toho lze paralelně vymezovat i prostory podle kvality dopravní obslužnosti. Každé sledované venkovské území v regionu NUTS 2 Jihovýchod se navíc vyznačuje nějakým specifikem, což různorodost venkovského prostoru ještě zvyšuje (takovým specifikem např. na Tišnovsku je jeho zapojení do integrovaného dopravního systému). Tab. 2: Počet obyvatel správních obvodů ORP v jednotlivých polohových kategoriích k , respektive k Obvod obce s rozšířenou působností Polohová kategorie Mor. Budějovice Znojmo Kyjov Pelhřimov Bystřice n. P. Tišnov 1 Město abs % 42,6 50,4 37,1 52,0 42,8 30,0 42,5 2 Zázemí abs města % 13,9 0,0 7,6 4,6 0,0 0,0 7,2 3 Venkov abs dobrá % 0,8 6,4 1,9 5,7 0,0 5,6 2,8 Součet abs % 57,3 56,8 46,6 62,3 42,8 35,6 52,5 4 Venkov abs průměr % 17,0 13,9 31,9 28,3 18,5 18,4 22,1 5 Venkov abs špatná % 25,7 29,3 21,5 9,4 38,7 46,0 25,5 O diferencovanosti venkova na základě dopravních charakteristik přitom lze hovořit nejen na úrovni správních obvodů ORP, ale diferencovat lze i uvnitř nich a nalézat tak např. prostorové shluky obcí s totožnými dopravními vlastnostmi. Výsledkem je pestrá mozaika dopravně odlišných typů obcí. Rozdíly na úrovni hodnocených správních obvodů ORP v případě polohové diferenciace obcí ilustrují údaje v tab. 2.

3 B. Základní rysy dopravní obslužnosti hromadnou dopravou Ve všech šesti zkoumaných správních obvodech je dopravní obslužnost zajišťována nejlépe v ranní špičce pracovních dnů, přičemž rozdíly mezi běžnými a prázdninovými dny nejsou nikterak zásadní. Zajištění dopravní obslužnosti v ranních hodinách pracovních dnů je totiž považováno za jakýsi standard veřejných dopravních služeb (základní dopravní obslužnost, závazky veřejné služby). Bez obsluhy hromadnou dopravou ve vztahu k příslušným ORP tak v tuto denní dobu zůstávají spíše výjimečně pouze některé velmi malé anebo extrémně nevýhodně položené obce (ve zkoumaných správních obvodech jde celkově jen o 0,8 % obcí, v nichž žije 0,2 % obyvatel). Z hlediska podílů obyvatel v jednotlivých kategoriích dopravní obslužnosti můžeme konstatovat, že nejlépe je dopravní obslužnost v ranní špičce zabezpečena na Kyjovsku a Tišnovsku, nejhůře pak na Bystřicku. Kompletní přehled výsledků uvádí tab. 3 a 4. Tab. 3: Podíly obcí správního obvodu (v %) s daným počtem spojů do příslušné ORP v ranní špičce běžných pracovních dnů *) ORP 0 1 až 2 3 až 5 6 až 9 10 a více Znojmo 0,0 2,6 29,9 28,4 39,2 100,0 Mor. Budějovice 4,3 34,8 37,0 15,2 8,7 100,0 Kyjov 0,0 2,4 26,8 34,1 36,6 100,0 Pelhřimov 1,4 30,0 38,6 22,9 7,1 100,0 Bystřice n. P. 0,0 31,6 63,2 5,3 0,0 100,0 Tišnov 0,0 6,9 48,3 20,7 24,1 100,0 0,8 17,4 43,5 22,0 16,3 100,0 Poznámky: *) ranní špička - spoje s příjezdem do ORP v rozmezí Tab. 4: Podíly obyvatel správního obvodu (v %) v obcích s daným počtem spojů do příslušné ORP v ranní špičce běžných pracovních dnů *) ORP 0 1 až 2 3 až 5 6 až 9 10 a více Znojmo 0,0 2,6 29,9 28,4 39,2 100,0 Mor. Budějovice 1,6 14,6 23,1 27,0 33,7 100,0 Kyjov 0,0 0,8 17,3 25,0 56,8 100,0 Pelhřimov 0,4 10,2 25,8 35,8 27,9 100,0 Bystřice n. P. 0,0 20,3 67,8 12,0 0,0 100,0 Tišnov 0,0 1,4 25,1 19,7 53,8 100,0 0,2 5,6 27,5 26,6 40,2 100,0 Poznámky: *) ranní špička - spoje s příjezdem do ORP v rozmezí Tab. 5: Podíly obcí správního obvodu (v %) s daným počtem spojů z příslušné ORP ve večerních hodinách běžných pracovních dnů *) Počet spojů z příslušné ORP ORP až 4 5 a více Znojmo 12,7 60,0 27,3 0,0 100,0 Mor. Budějovice 37,0 37,0 26,1 0,0 100,0 Kyjov 2,4 2,4 80,5 14,6 100,0 Pelhřimov 51,4 27,1 20,0 1,4 100,0 Bystřice n. P. 65,8 26,3 7,9 0,0 100,0 Tišnov 10,3 31,0 50,0 8,6 100,0 27,3 36,1 33,3 3,3 100,0 Poznámky: *) večerní hodiny - spoje s odjezdem z ORP do obce v rozmezí Podoba osobní hromadné dopravy ve večerních hodinách je ve srovnání s ranní špičkou ve většině zkoumaných území problematičtější. Typickým rysem je celkově nižší počet vlaků a autobusů, což v tab. 5 dokládá relativně nižší zastoupení obcí v kategoriích s dvěma až čtyřmi, respektive pěti a více spoji. Zřetelnou výjimkou jsou pouze správní obvody ORP Kyjov a Tišnov. Ve všech správních obvodech se naopak nacházejí i obce, do nichž z příslušného střediska nejezdí dokonce žádný spoj hromadné dopravy, nejvíce takových obcí

4 je na Bystřicku a Pelhřimovsku (téměř dvě třetiny respektive více než polovina obcí). Uvedené skutečnosti, byť v poněkud umírněnější podobě (s výjimkou Bystřicka), potvrzují i údaje v tab. 6. Ta navíc uvádí i podíly obyvatel žijících v obcích, do nichž poslední večerní spoj odjíždí až po 19. hodině (zajímavá situace panuje např. na Znojemsku). Tab. 6: Podíly obyvatel správního obvodu (v %) v obcích s daným počtem spojů z příslušné ORP a s odjezdem posledního spoje po 19. hodině ve večerních hodinách běžných prac. dnů *) Počet spojů z příslušné ORP Odjezd posledního ORP až 4 5 a více celkem spoje po Znojmo 4,7 54,7 40,6 0,0 100,0 25,8 Mor. Budějovice 17,9 26,1 56,0 0,0 100,0 57,1 Kyjov 0,8 0,8 66,3 32,1 100,0 99,2 Pelhřimov 29,8 17,5 50,8 1,9 100,0 35,4 Bystřice n. P. 55,2 32,8 12,0 0,0 100,0 44,8 Tišnov 4,1 15,1 54,5 26,3 100,0 86,2 12,5 26,5 49,7 11,3 100,0 57,5 Poznámky: *) večerní hodiny - spoje s odjezdem z ORP do obce v rozmezí Tab. 7: Podíly obcí správního obvodu (v %) s daným počtem spojů do příslušné ORP v sobotu *) ORP 0 1 až 3 4 až 6 7 a více Znojmo 20,9 51,8 10,0 17,3 100,0 Mor. Budějovice 73,9 6,5 6,5 13,0 100,0 Kyjov 0,0 12,2 17,1 70,7 100,0 Pelhřimov 52,9 21,4 11,4 14,3 100,0 Bystřice n. P. 78,9 15,8 0,0 5,3 100,0 Tišnov 6,9 34,5 19,0 39,7 100,0 35,3 29,2 11,0 24,5 100,0 Poznámky: *) sobota - spoje s příjezdem do ORP v průběhu celého dne Tab. 8: Podíly obyvatel správního obvodu (v %) v obcích s daným počtem spojů do příslušné ORP v sobotu *) ORP 0 1 až 3 4 až 6 7 a více Znojmo 9,3 43,6 12,8 34,2 100,0 Mor. Budějovice 43,4 9,1 14,7 32,8 100,0 Kyjov 0,0 8,3 12,5 79,2 100,0 Pelhřimov 22,9 18,5 21,5 37,1 100,0 Bystřice n. P. 69,7 22,4 0,0 7,9 100,0 Tišnov 2,0 16,9 11,5 69,6 100,0 15,7 23,0 13,3 48,0 100,0 Poznámky: *) sobota - spoje s příjezdem do ORP v průběhu celého dne Také v sobotu (viz tab. 7 a 8) lze ve všech šesti zkoumaných správních obvodech nalézt obce, z nichž nelze hromadnou dopravou do příslušné ORP cestovat. Jedná se celkem o více než třetinu obcí, v nichž žije asi 15 % obyvatel. Nejhorší situace panuje na Bystřicku a Moravskobudějovicku, nejlepší pak ostatně i jako ve všech ostatních případech na Kyjovsku a Tišnovsku. Typickým znakem hromadné dopravy je zpravidla nepříliš silná provázanost mezi vlakovou a autobusovou dopravou. Odlišná situace panuje na Tišnovsku, kde je vytvořen integrovaný dopravní systém, který železnici využívá jako páteř, k níž jsou cestující svážení z okolních obcí autobusovými spoji. Existující přestupní návaznosti mezi autobusy a vlaky, které vznikají např. ve Znojmě při zajištění spojení obcí s Hrušovany nad Jevišovkou nelze podle mého názoru považovat za záměrně nastavený systém, ale spíše za důsledek relativně velkého počtu nabízených spojů. Z prostorového hlediska je normální kromě spojů jezdících z obcí správního obvodu do vlastní ORP také existence spojů do jiných středisek, a to především v územích

5 při hranicích správních obvodů. Jde o logický důsledek neostrosti předělů osobní dopravy (J. Hůrský, 1978, O. Tuominen, 1949). Někdy dochází též k situaci, že sousední město, pakliže jde o středisko postavené výrazně výše v sídelní hierarchii, svým vlivem pokrývá i celé studované území a vlaky a autobusy jezdí relativně často ze všech obcí i do tohoto města. V našem případě takto působí např. Třebíč na Moravskobudějovicku, Hodonín na Kyjovsku a Brno na Tišnovsku. Jde-li současně i o bývalá územně příslušná okresní města (jak tomu ostatně je ve všech uvedených případech), lze kromě tradiční vazby obcí vůči okresnímu městu spekulovat i o setrvačném vlivu skutečnosti, že okresy / okresní úřady byly až do roku 2000 zodpovědné za organizaci základní dopravní obslužnosti v autobusové dopravě. Tyto jevy jsou ve venkovském prostoru normální, nicméně je nutné je posuzovat citlivě, protože v některých případech mohou být projevem nesprávného vymezení administrativní hranice obvodu ORP. Zajímavou teoretickou otázkou je současná a potenciální síla vlivu krajské hranice. Při výzkumu byly samozřejmě místní spoje jezdící přes krajské hranice nalezeny (např. spoje z obcí Kyjovska do Veselí nad Moravou). Vzhledem k tomu, že právě kraje jsou od roku 2000 ve své samostatné působnosti organizátorem dopravní obslužnosti, může být zajímavé sledovat budoucí vývoj této problematiky. Tab. 9: Průměrná populační velikost obce správního obvodu (k , respektive k ) s daným počtem spojů do příslušné ORP v ranní špičce běžných pracovních dnů *) ORP 0 1 až 2 3 až 5 6 až 9 10 a více Znojmo x Mor. Budějovice Kyjov x Pelhřimov Bystřice n. P. x x 314 Tišnov x Poznámky: *) ranní špička - spoje s příjezdem do ORP v rozmezí C. Obecné faktory ovlivňující úroveň dopravní obslužnosti Na základě zjištěných skutečností, je možné konstatovat, že úroveň dopravní obslužnosti ovlivňují zejména následující skutečnosti: Sídelní struktura a fungování sídelního systému v širokém slova smyslu jedná se především o souvislost zjištěného počtu spojů hromadné dopravy s populační velikostí obce a jejím socioekonomickým významem (viz též tab. 9), se vzdáleností obce od městských středisek, respektive s celkovou rozlehlostí správního obvodu ORP, s existencí / neexistencí přirozeného centra v území a s existencí většího množství potenciálních městských středisek nacházejících se buď přímo v území správního obvodu ORP anebo v jeho sousedství. Infrastrukturní vybavenost zpravidla platí, že významnější dopravní trasy, sloužící také k pokrytí dopravních potřeb na významnějších tazích, na sebe váží větší množství spojů hromadné dopravy. Uvedenou formulací máme na mysli především radiální komunikace se souběhem většího počtu autobusových linek (a tudíž i spojů) směřujících do jádrového města, silnice s dálkovými autobusovými linkami a především vliv železniční dopravy (klíčová je zde zejména ta skutečnost, že železnice obvykle zaručuje relativně velký počet spojů i ve večerních hodinách a o víkendech). Způsob organizace hromadné dopravy lze konstatovat, že systém, který propojuje autobusovou a železniční dopravu do jednoho celku, zpravidla umožňuje vytvoření mnohem vyšší nabídky spojů než je tomu v případě klasicky organizované hromadné dopravy. Integrovaný dopravní systém je přitom výhodný jak provozně, tak i z hlediska

6 cestujícího, negativem je pouze pokles komfortu v důsledku nutnosti někdy i několikerého přestupu). Vliv zavedení integrovaného dopravního systému na podobu dopravní obslužnosti lze posoudit např. na základě srovnání dvou studovaných sousedních území Tišnovska a Bystřicka. Znaky dobře nastaveného a fungujícího integrovaného dopravního systému rozebírají např. J. Adámek (1991) či J. Voldřich (1999). 4. Závěr Dopravní dostupnost a dopravní obslužnost představují dvě důležitá témata v souvislosti s trvalou udržitelností venkovského prostoru. Z obou těchto hledisek představuje současný venkov heterogenní území. Přestože se postavení hromadné dopravy v ČR po roce 1989 mění (pokles jejího významu v souvislosti s nástupem individuální dopravy a komplexem dalších socioekonomických změn), zůstává její nabídka jak dokládají výsledky provedených analýz minimálně v době ranní dopravní špičky na relativně dobré úrovni. Summary The transport accessibility and transport service present two important issues in connection with permanent sustainability of rural space. In both respects, rural space is a heterogenous area. Despite the changing position of public transport in the Czech Republic after 1989 (the decline of its importance in relation to the arrival of individual transport and other socioeconomic changes), the offer of public transport stays, at least in the morning, on a relatively good level as demonstrated on the results of the presented analyses. Literatura Hůrský, J Regionalizace české socialistické republiky na základě spádu osobní dopravy. Studia Geographica, 59, Brno: GGÚ CSAV, pp Tuominen, O Das Einflussgebiet der Stadt Turku im System der Einflussgebiete SW-Finnlandss. Turku: Terra 71. (citováno v: Hůrský, J Regionalizace české socialistické republiky na základě spádu osobní dopravy. Studia Geographica, 59, Brno: GGÚ CSAV, pp. 182.) Rodrigue, J.-P. et al The Geography of Transport Systems. Hofstra University, Department of Economics & Geography, Bertolini, L Future of Transport? Future of Cities!. In Promet Traffic Traffico, Vol. 11, 1999, No. 2-3, pp Adámek, J Integrace osobní hromadné dopravy v Curychu. In Doprava, roč. 33, č. 2, pp Voldřich, J Návrh na změnu organizace osobní železniční dopravy na Plzeňsku v souvislosti se zřízením integrovaného dopravního systému. In Doprava, roč. 41, č. 3, pp Stouffer, S., A Intervening oportunities: a theory relating mobility to distance. American Sociological Review, 5, pp (citováno v: Hay, A Intervening opportunities. In R. J. Johnston, D. Gregory, G. Pratt, M. Watts (eds.) The Dictionary of Human Geography, Fourth edition. Blackwell Publishers Ltd.) Ullman, E., L American Commodity Flow. Seattle: University of Washington Press. (citováno v: Wheeler, J., O., Muller, P., O Economic Geography, Second edition. New York, Chichester, Brisbane, Toronto, Singapore: John Wiley & Sons, Inc.) Seidenglanz, D., Řehák, S., Grulich, T Případová studie Dopravní dostupnost ve venkovském prostoru. Výstupní zpráva k aktivitě A9 v rámci úkolu WB Venkovský prostor a jeho oživení, pp. 35. Toušek, V., Seidenglanz, D., Krejčí, T., Hubl, R Polohová diferenciace obcí v regionu NUTS II Jihovýchod. In V. Klímová (ed.). VIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno: Ekonomickosprávní fakulta MU, pp

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující

Více

ŽELEZNICE VE VYBRANÝCH ČESKÝCH A NĚMECKÝCH METROPOLITNÍCH REGIONECH VÝZNAM LIBERA- LIZACE DRÁŽNÍHO SEKTORU

ŽELEZNICE VE VYBRANÝCH ČESKÝCH A NĚMECKÝCH METROPOLITNÍCH REGIONECH VÝZNAM LIBERA- LIZACE DRÁŽNÍHO SEKTORU ŽELEZNICE VE VYBRANÝCH ČESKÝCH A NĚMECKÝCH METROPOLITNÍCH REGIONECH VÝZNAM LIBERA- LIZACE DRÁŽNÍHO SEKTORU Daniel Seidenglanz, Kateřina Nedvědová a Filip Chvátal Geografický ústav Přírodovědecká fakulta

Více

METODY HODNOCENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY

METODY HODNOCENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY METODY HODNOCENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Ivana Olivková 1 Anotace:Článek se zabývá provozním hodnocením městské hromadné dopravy. Provozní hodnocení zahrnuje kriteria související s provozem MHD tj. charakteristiky

Více

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o

Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Příloha - B Mapové výstupy INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o. 4. 2. 2015 1 Tato část je přílohou ke Studii sídelní struktury Moravskoslezského

Více

1993-1998. Hans Strelow

1993-1998. Hans Strelow Doprava v zemích střední Evropy 1993-1998 Hans Strelow Polsko, Rumunsko a Česká republika dohromady představují 62% celkové délky železničních tratí zemí střední Evropy. Silnice a železnice jsou dominantními

Více

Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem

Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem Benchmarking ORP Bystřice nad Pernštejnem pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Verze: březen 2015 Mgr. Lenka Víchová

Více

Zajištění dopravní obslužnosti Kraje Vysočina po roce 2016

Zajištění dopravní obslužnosti Kraje Vysočina po roce 2016 Zajištění dopravní obslužnosti Kraje Vysočina po roce 2016 Východiska evropské nařízení 1370/2007, které stanoví povinnost do konce roku 2019 vysoutěžit autobusové dopravce na základě spravedlivých výběrových

Více

Tratě vysokých rychlostí v Česku optikou dopravního geografa

Tratě vysokých rychlostí v Česku optikou dopravního geografa Tratě vysokých rychlostí v Česku optikou dopravního geografa Miroslav Marada, Václav Jaroš Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje XI. seminář

Více

Páteřní linky v Praze i v zahraničí

Páteřní linky v Praze i v zahraničí Páteřní linky v Praze i v zahraničí Ing. Martin Jareš, Ph.D., ROPID ROPID Regionální organizátor Pražské integrované dopravy 1/13 Hierarchizace sítě linek především ve velkých městech je potřeba zjednodušit

Více

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu:

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: Benchmarking pro správní obvod ORP Moravská Třebová s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 1 SO ORP Moravská Třebová charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností

Více

Čerpání finančních prostředků z fondů EU v území JMK za programové období

Čerpání finančních prostředků z fondů EU v území JMK za programové období Čerpání finančních prostředků z fondů EU v území JMK za programové období 2007 2013 Jihomoravský kraj Výše dotace pro projekty realizované na území Jihomoravského kraje z OP období 2007 2013 145 mld. Kč

Více

BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA

BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA Diplomová práce Jan Kučera Vedoucí práce: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Brno 2013 Bibliografický záznam Autor:

Více

Stanovení ekonomických dopadů vstupu MHD do integrovaného dopravního systému

Stanovení ekonomických dopadů vstupu MHD do integrovaného dopravního systému založeno 1995 20 let práce v oblasti dopravy Stanovení ekonomických dopadů vstupu MHD do integrovaného dopravního systému Ing. Tomáš Matras, Ph.D. technický ředitel t.matras@czechconsult.cz Stanovení ekonomických

Více

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE. 2. cvičení Základní pojmy, Území ČR, Klasifikace územních celků ČR

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE. 2. cvičení Základní pojmy, Území ČR, Klasifikace územních celků ČR RURÁLNÍ SOCIOLOGIE 2. cvičení Základní pojmy, Území ČR, Klasifikace územních celků ČR Letní semestr 2015/2016 PEF ČZU Vyučující: Ing. Jakub Petr E-mail: petr@pef.czu.cz Kancelář: PEF/E179 Konzultační hodiny:

Více

Srovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka

Srovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka Srovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka Cíl příspěvku Popis a srovnání definice dopravní obslužnosti v Německu a Rakousku (včetně rámcového

Více

DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Prostorová a časová integrační opatření

DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Prostorová a časová integrační opatření DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE Prostorová a časová integrační opatření Dopravně-provozní opatření = propojení komponent dopravní nabídky a provozu jednotlivých dopravců resp. druhů dopravy úprava vedení linek

Více

STUDIE. SEVERNÍHO OBCHVATU MĚSTA PŘELOUČ silnice č. I/2 PROJEKTANT VYPRACOVAL KRESLIL KONTROLOVAL DOC. DOLEŽEL ING. ŠMEJDA ING. ŠMEJDA DOC.

STUDIE. SEVERNÍHO OBCHVATU MĚSTA PŘELOUČ silnice č. I/2 PROJEKTANT VYPRACOVAL KRESLIL KONTROLOVAL DOC. DOLEŽEL ING. ŠMEJDA ING. ŠMEJDA DOC. PROJEKTANT VYPRACOVAL KRESLIL KONTROLOVAL DOC. DOLEŽEL ING. ŠMEJDA ING. ŠMEJDA DOC. DOLEŽEL KRAJ: PARDUBICKÝ INVESTOR: MĚSTO PŘELOUČ NÁZEV AKCE: STUDIE OKRES: PARDUBICE SEVERNÍHO OBCHVATU MĚSTA PŘELOUČ

Více

2. PREZENTACE ZE ZÁKLADŮ TEORIE HROMADNÉ DOPRAVY. Rozdělení linek VHD. Ondřej Kališ. http://skpsd.wz.cz

2. PREZENTACE ZE ZÁKLADŮ TEORIE HROMADNÉ DOPRAVY. Rozdělení linek VHD. Ondřej Kališ. http://skpsd.wz.cz 2. PREZENTACE ZE ZÁKLADŮ TEORIE HROMADNÉ DOPRAVY Rozdělení linek VHD Ondřej Kališ http://skpsd.wz.cz DRUHY LINEK VZHLEDEM CENTRU OBLASTI RADIÁLNÍ od slova radius = poloměr RADIÁLNÍ - je vedena do centra

Více

Zákon o podpoře regionálního rozvoje. Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU

Zákon o podpoře regionálního rozvoje. Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU Zákon o podpoře regionálního rozvoje Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU Základní pojmy region územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován

Více

KONKURENCESCHOPNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI DRUHY DOPRAVY: OBECNÉ TEZE A SITUACE V ČR

KONKURENCESCHOPNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI DRUHY DOPRAVY: OBECNÉ TEZE A SITUACE V ČR KONKURENCESCHOPNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI DRUHY DOPRAVY: OBECNÉ TEZE A SITUACE V ČR Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Mgr. Martina Červenková Mgr. Lenka Marešová Geografický ústav Přírodovědecká

Více

Analýza výkonnosti srovnatelných správních obvodů obcí s rozšířenou působností v jednotlivých oblastech s využitím benchmarkingu.

Analýza výkonnosti srovnatelných správních obvodů obcí s rozšířenou působností v jednotlivých oblastech s využitím benchmarkingu. Analýza výkonnosti srovnatelných správních obvodů obcí s rozšířenou působností v jednotlivých oblastech s využitím benchmarkingu ORP Třebíč Zpracovatel: Odborný tým Projektu Tento výstup byl financován

Více

aktualizace dopravního plánu

aktualizace dopravního plánu Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Komplexní dialog s cestujícími aktualizace dopravního plánu 1 Statistika IDS JMK k 11. prosinci 2011 Počet vzkm nebo vlkm / rok >90 mil. - městská doprava

Více

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 Nina Dvořáková, Petra Špačková Na základě vzdělanostních poměrů je možné charakterizovat sociální, kulturní

Více

Základní pojmy a koncepty v geografii dopravy

Základní pojmy a koncepty v geografii dopravy Základní pojmy a koncepty v geografii dopravy Geografie dopravy přednáška č. 3, 4 PROSTOROVÉ INTERAKCE ZÁKLADNÍ KONCEPTY Americký geograf Edward L. Ullman popsal v polovině 50. let 20. století tři základní

Více

Role autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva

Role autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva AUTOBUS A VLAK - KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? Role autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva Miroslav Vyka // Svaz cestujících ve veřejné dopravě // Prezident 1 MOBILITA OBYVATELSTVA HYBNOST OBYVATEL ROSTE

Více

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie

7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie 7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 Karta jevu (procesu): Prostorové znaky a sídelní hierarchie Pilíř: Sledovaná složka/objekt: Sociodemografický Územněsprávní členění, rozloha, lidnatost Kriteria jevu (procesu):

Více

Geografie sídel. Přednáška z předmětu KMA/SGG. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni

Geografie sídel. Přednáška z předmětu KMA/SGG. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Geografie sídel Přednáška z předmětu KMA/SGG Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni Datum vytvoření: 5. 3. 2007 Datum poslední aktualizace: 13. 3. 2013 Obsah přednášky Základní definice Klasifikace

Více

Strategický plán města Plzně Doprava

Strategický plán města Plzně Doprava Strategický plán města Plzně Doprava 7. 4. 2016 Workshopy 17. 3. 2016 - Marketing města a cestovní ruch 22. 3. 2016 - Občanská vybavenost 29. 3. 2016 - Životní prostředí 30. 3. 2016 - Hospodářský rozvoj

Více

Základní přehled intervalů jednotlivých linek:

Základní přehled intervalů jednotlivých linek: Změny systému městské hromadné dopravy od 9. prosince 2012 - podrobné informace DOPRAVNÍ PODNIK měst u a Litvínova, a.s., připravuje optimalizaci městské hromadné dopravy. Veškeré změny vstoupí v platnost

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

DISPARITY KRAJŮ ČR. Pavla Jindrová Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav matematiky

DISPARITY KRAJŮ ČR. Pavla Jindrová Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav matematiky DISPARITY KRAJŮ ČR Pavla Jindrová Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav matematiky Abstract: The Czech Republic is structured among 14 regions (NUTS3). The comparison among regions of

Více

Územně-správní členění ČR

Územně-správní členění ČR Územně-správní členění ČR Vývoj územně-správní členění ČR 1. etapa: počátky od poloviny 13. stol. stavovské zřízení Čechy rozděleny na 12 krajů s rozsáhlými pravomocemi správními i soudními hejtmané zpravidla

Více

Analýza dopravní obslužnosti na příkladu okresu Znojmo

Analýza dopravní obslužnosti na příkladu okresu Znojmo Analýza dopravní obslužnosti na příkladu okresu Znojmo Bakalářská práce Filip Veselý Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc. BRNO 2013 Bibliografický záznam Autor: Název práce: Filip Veselý Přírodovědecká

Více

4. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA

4. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA 4. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA O čem je mapový oddíl ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA? Oddíl obsahuje tři mapové dvojlisty, které se věnují základním charakteristikám vývoje počtu a rozmístění obyvatelstva v českých

Více

NEW TRANSPORT TECHNOLOGY - BUSES ON CALL

NEW TRANSPORT TECHNOLOGY - BUSES ON CALL NEW TRANSPORT TECHNOLOGY - BUSES ON CALL Jiří Čejka, Ladislav Bartuška 1 ABSTRACT The article deals with the provision of transport services through an alternative method - buses on call. This new technology

Více

Posouzení provozní náročnosti

Posouzení provozní náročnosti Posouzení provozní náročnosti Část C5 dle zadávací dokumentace veřejné zakázky RAILHUC přestupní terminály a páteřní síť veřejné dopravy Kraje Vysočina Objednatel: Kraj Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava

Více

STAVEBNÍ INTEGRACE. Propojovací tratě a přestupní uzly

STAVEBNÍ INTEGRACE. Propojovací tratě a přestupní uzly STAVEBNÍ INTEGRACE Propojovací tratě a přestupní uzly Stavební integrační opatření = propojení komponent infrastruktury jednotlivých dopravců resp. druhů dopravy úprava tratí, zastávek, přestupních uzlů

Více

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Projektové záměry pro další období. Ing. Květoslav Havlík, KORDIS JMK, a.s.

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Projektové záměry pro další období. Ing. Květoslav Havlík, KORDIS JMK, a.s. Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Projektové záměry pro další období Ing. Květoslav Havlík, KORDIS JMK, a.s. 1 10 let existence IDS JMK Počet obyvatel v IDS JMK 1, 2 mil. Počet obcí v IDS

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

KLASIFIKACE ZMENŠUJÍCÍCH SE MĚST V ČESKÉ REPUBLICE

KLASIFIKACE ZMENŠUJÍCÍCH SE MĚST V ČESKÉ REPUBLICE KLASIFIKACE ZMENŠUJÍCÍCH SE MĚST V ČESKÉ REPUBLICE Ing. Jan Binek, Ph.D. RNDr. Ondřej Šerý, Ph.D. RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D. ÚVOD zmenšování měst = smršťování měst =

Více

Rozvojové priority podle typů venkova

Rozvojové priority podle typů venkova Rozvojové priority podle typů venkova Radim Perlín Tato prezentace je podpořena projektem VaV MMR č WD-07-01-1 Regionálnídiferenciace venkovských obcí Česka: disparity a možnosti rozvoje. Venkov nebo venkovy?

Více

Přednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ

Přednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ Přednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ 1. Pojmy a definice Řešení autobusových nádraží v ČR upravuje ČSN 73 6075 Navrhovanie autobusových staníc. Při navrhování autobusových nádraží se přiměřeně uplatní pravidla

Více

A.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

A.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY A.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Přehled sledovaných jevů v grafické a tabulkové příloze Sledovaný jev Grafická příloha kartogram č. Tabulková příloha tabulka č. Hustota zalidnění podle obcí 47 - Index

Více

Zavedení taktového provozu na tratích 225 a 227

Zavedení taktového provozu na tratích 225 a 227 Prosinec 2012 Zavedení taktového provozu na tratích 225 a 227 Zlepšení vlakového spojení Telče, Jihlavy, Havlíčkova Brodu a jejich okolí Shrnutí stavu vlakového spojení Telč Jihlava / Havlíčkův Brod, návrh

Více

Území kraje je vymezeno územím okresů:

Území kraje je vymezeno územím okresů: Jihočeský kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky byl vytvořen v roce 2000. Do května 2001 se jmenoval Budějovický kraj. K 1. 1. 2003 bylo v Jihočeském kraji zřízeno 17 správních obvodů

Více

Benchmarking ORP Rychnov n/kn

Benchmarking ORP Rychnov n/kn Benchmarking ORP Rychnov n/kn pro projekt Systémové podpory rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zpracovatelé: Realizační tým ORP Rychnov nad Kněžnou

Více

3. Hodnocení regionálních rozdílů podle funkčních regionů

3. Hodnocení regionálních rozdílů podle funkčních regionů 3. Hodnocení regionálních rozdílů podle funkčních regionů 3.1 Území s nepříznivým demografickým vývojem Na základě vývoje vybraných demografických ukazatelů (počet obyvatel, index stáří a podíl obyvatel

Více

Postavení venkova v krajích České republiky

Postavení venkova v krajích České republiky Postavení venkova v krajích České republiky Úvod 1. Vymezení venkova Obsah publikací 2. Venkovský a městský prostor v kraji 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost 2.2. Obyvatelstvo 2.3. Ekonomika 2.4.

Více

Analýza příčin regionálních disparit

Analýza příčin regionálních disparit Analýza příčin regionálních disparit Dopravně-geografický výzkum Mgr. Tomáš Boruta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita Obsah prezentace 1. Příčiny

Více

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ústí nad Labem 16 31.12.2004 Zajištění lůžkové a ambulantní péče pro obyvatele správních obvodů ORP

Více

Koncept Smart Cities v prostředí České republiky

Koncept Smart Cities v prostředí České republiky Koncept Smart Cities v prostředí České republiky Martin Maštálka Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav regionálních a bezpečnostních věd Městské plánování Smart City Inteligentní vs. chytré

Více

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí

Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Vývoj věkové struktury obyvatelstva v okresech ČR a její proměny v důsledku demografického stárnutí Age structure of the population in districts of the Czech Republic and its changes relating demographic

Více

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými

Více

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období

Více

INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY HROMADNÉ PŘEPRAVY OSOB

INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY HROMADNÉ PŘEPRAVY OSOB Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2008, ročník VIII, řada stavební článek č. 29 Eva OŽANOVÁ 1 INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY HROMADNÉ PŘEPRAVY OSOB Abstrakt

Více

Kompletní informace k výluce vlaků v Brně (od 5. 7. do 17. 7. 2011)

Kompletní informace k výluce vlaků v Brně (od 5. 7. do 17. 7. 2011) Kompletní informace k výluce vlaků v Brně (od 5. 7. do 17. 7. 2011) Úterý 5. 7. 2011 od 13:30 do 20:30 hodin Linka R2 IDS JMK Praha Česká Třebová Brno Vlaky v uvedené době nebudou vedeny přes Brno hl.

Více

PERSPEKTIVA VENKOVSKÉ TURISTIKY V KRAJI VYSOČINA PERSPECTIVE OF THE RURAL TOURISM AT THE REGION VYSOČINA

PERSPEKTIVA VENKOVSKÉ TURISTIKY V KRAJI VYSOČINA PERSPECTIVE OF THE RURAL TOURISM AT THE REGION VYSOČINA PERSPEKTIVA VENKOVSKÉ TURISTIKY V KRAJI VYSOČINA PERSPECTIVE OF THE RURAL TOURISM AT THE REGION VYSOČINA Marie Pourová, Hana Brabencová, Jana Kašparcová Anotace: Příspěvek se zabývá podmínkami rozvoje

Více

Rychlá spojení. aktualizovaná koncepce VRT pro ČR. Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR

Rychlá spojení. aktualizovaná koncepce VRT pro ČR. Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR Rychlá spojení aktualizovaná koncepce VRT pro ČR Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR zóna 1 : hustá síť VRT a rychlých konvenčních tratí vysoký stupeň mobility

Více

INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Mgr. Filip Chvátal Prezentace vznikla v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů" (reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0222), který je spolufinancován

Více

VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL JIHOMORAVSKÉHO KRAJE A JEJÍ ZMĚNY

VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL JIHOMORAVSKÉHO KRAJE A JEJÍ ZMĚNY VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATEL JIHOMORAVSKÉHO KRAJE A JEJÍ ZMĚNY Jaroslav Dufek Bohumil Minařík Abstrakt Práce je zaměřena na analýzu věkové struktury obyvatel okresů JM kraje a vztahuje se ke konci let 2001

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o PROCES 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2012 Část D Vyhodnocení změn RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum

Více

Organizátor regionální dopravy. společnost založená a vlastněná Královéhradeckým krajem

Organizátor regionální dopravy. společnost založená a vlastněná Královéhradeckým krajem Organizátor regionální dopravy společnost založená a vlastněná Královéhradeckým krajem V čem spočívá práce OREDO Organizace autobusové a drážní dopravy Analýza autobusové a drážní dopravy Optimalizace

Více

Železnice v Pardubickém kraji - výhody

Železnice v Pardubickém kraji - výhody Železnice v Pardubickém kraji - výhody Z větší části nově rekonstruovaná V kontextu t ČR nadprůměrně ů ě ě rychlé úseky (také ve srovnání se silniční dopravou) Koridor hustě obsloužený dálkovou dopravu,

Více

Opatření F 1.1 Zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství a krajinného rázu

Opatření F 1.1 Zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství a krajinného rázu Opatření F 1.1 Zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství a krajinného rázu A) Cíle opatření: rozvoj konkurenceschopné, environmentálně šetrné zemědělské výroby především v oblastech s

Více

PREZENTACE : Plzeňského kraje 2014. - krajské kolo soutěže Vesnice roku 2014. - Program stabilizace a obnovy venkova

PREZENTACE : Plzeňského kraje 2014. - krajské kolo soutěže Vesnice roku 2014. - Program stabilizace a obnovy venkova PREZENTACE : - Program stabilizace a obnovy venkova Plzeňského kraje 2014 - krajské kolo soutěže Vesnice roku 2014 Bc. Petra Hessová Krajský úřad Plzeňského kraje Odbor regionálního rozvoje Národní konference

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

Jak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR?

Jak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR? Jak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR? Tomáš Záruba Náměšť nad Oslavou, 26. května 2016 Základní otázka: Proč vlastně stavět VRT? Časové úspory cestujících Zefektivnění provozu železnice Uvolnění kapacitních

Více

8.2 DOJÍŽĎKA VE VYBRANÝCH CENTRECH ČESKA Martin Ouředníček

8.2 DOJÍŽĎKA VE VYBRANÝCH CENTRECH ČESKA Martin Ouředníček 8.2 DOJÍŽĎKA VE VYBRANÝCH CENTRECH ČESKA Martin Ouředníček Dojížďka do zaměstnání je jednou z forem prostorové mobility, která má podstatný význam pro posouzení vtahů mezi místem bydliště a pracoviště.

Více

PLÁN DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE

PLÁN DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PLÁN DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE Obsah Úvod...3 1. Vymezení přepravních potřeb...4 1.1. Nastavení priorit mezi fungováním veřejné drážní a silniční osobní dopravy a její koordinace...4

Více

Informační memorandum VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1620. Komerční pozemek u železniční vlečky 5.255 m 2 Hrušovany nad Jevišovkou

Informační memorandum VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1620. Komerční pozemek u železniční vlečky 5.255 m 2 Hrušovany nad Jevišovkou Informační memorandum VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1620 Komerční pozemek u železniční vlečky 5.255 m 2 Hrušovany nad Jevišovkou Obsah Popis:... 3 Důležité informace:... 4 Poloha pozemku... 5 Výměry:... 6 Územní plán:...

Více

Porovnání dopravní obslužnosti obcí v ČR a stanovení základních kritérií standardu dopravní obslužnosti obcí

Porovnání dopravní obslužnosti obcí v ČR a stanovení základních kritérií standardu dopravní obslužnosti obcí Porovnání dopravní obslužnosti obcí v ČR a stanovení základních kritérií standardu dopravní obslužnosti obcí REDAKČNĚ UPRAVENÁ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA SBP Consult duben 26 Porovnání dopravní obslužnosti obcí

Více

AUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR

AUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR AUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR Peter Köhler, generální ředitel LEO Express pro region střední a východní Evropy peter.koehler@le.cz

Více

Železnice v IDS JMK a přestupní uzly. Ing. Jiří Horský KORDIS JMK, a.s.

Železnice v IDS JMK a přestupní uzly. Ing. Jiří Horský KORDIS JMK, a.s. Železnice v IDS JMK a přestupní uzly Ing. Jiří Horský KORDIS JMK, a.s. 1 Úvodní informace o IDS JMK IDS JMK v provozu od 1. ledna 2004. Příští rok budeme slavit 10. výročí vzniku. Nyní zaintegrována veškerá

Více

Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha. 06.06.2013 Trendy evropské dopravy

Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha. 06.06.2013 Trendy evropské dopravy Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha 06.06.2013 Trendy evropské dopravy KOLEJOVÉ NAPOJENÍ 1. Výkony Letiště Václava Havla Praha 2. Spojení letiště se spádovou oblastí 3. Analýza okolních letišť

Více

st městského dopravního systému

st městského dopravního systému Trolejbusy jako součást st městského dopravního systému Konference Elektromobilita ve veřejné ejné dopravě František Vichta odbor veřejn ejné dopravy Ministerstvo dopravy České republiky Systém veřejné

Více

VYJÍŽĎKA VEŘEJNOU A INDIVIDUÁLNÍ DOPRAVOU V ČESKU A JEJÍ REGIONÁLNÍ SPECIFIKA

VYJÍŽĎKA VEŘEJNOU A INDIVIDUÁLNÍ DOPRAVOU V ČESKU A JEJÍ REGIONÁLNÍ SPECIFIKA VYJÍŽĎKA VEŘEJNOU A INDIVIDUÁLNÍ DOPRAVOU V ČESKU A JEJÍ REGIONÁLNÍ SPECIFIKA Draft vzdělávacího textu pro projekt OPPA reg. č. CZ.2.17/3.1.00/32102 Dílčí vstup pro kapitolu Socioekonomická geografie -

Více

Vymezování sídel. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Vymezování sídel. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Vymezování sídel Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Sídelní jednotky usedlost (sídelní jednotka, lidské obydlí) prostory trvalého nebo občasného pobytu člověka sídlo prostorově oddělená

Více

Možnosti hodnocení modal splitu hlavních dopravních módů: příklad vybraných dálkových spojení v Česku

Možnosti hodnocení modal splitu hlavních dopravních módů: příklad vybraných dálkových spojení v Česku Možnosti hodnocení modal splitu hlavních dopravních módů: příklad vybraných dálkových spojení v Česku Jakub CHMELÍK Viktor KVĚTOŇ Miroslav MARADA Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra

Více

Dopravní náklady a lokalizace dopravy

Dopravní náklady a lokalizace dopravy Dopravní náklady a lokalizace dopravy až do konce 60. let 20. století dopravní náklady považovány za zásadní faktor vysvětlující rozdíly ve využití území a za hlavní lokalizační faktor ekonomických aktivit

Více

S jedinou jízdenkou po Praze i Středních Čechách

S jedinou jízdenkou po Praze i Středních Čechách S jedinou jízdenkou po Praze i Středních Čechách Současná situace PID obsluhuje celé území Prahy ale pouze 1/3 obyvatel Středočeského kraje (409 000 obyvatel / 300 obcí) neexistence společného přestupního

Více

Návrh koncepce železnič ní dopravy v Praze a okolí. Gymnázium J. S. Machara, Brandýs nad Labem - oktáva

Návrh koncepce železnič ní dopravy v Praze a okolí. Gymnázium J. S. Machara, Brandýs nad Labem - oktáva Návrh koncepce železnič ní dopravy v Praze a okolí Jakub Kutílek krutas57 @ gmail.com youtube.com/krutas57 Gymnázium J. S. Machara, Brandýs nad Labem - oktáva Proč zrovna vlak? v Praze je přes 100 km tratí

Více

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků) Dopravní systém je tvořen navzájem provázanými složkami: 1. Dopravní prostředky soubor pohyblivých zařízení 2. Dopravní cesty část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

Více

DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Realizace dopravně-provozních opatření

DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Realizace dopravně-provozních opatření DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE Realizace dopravně-provozních opatření Realizace dopravně-provozních opatření realizace prostorových opatření (přímá spojení, koncentrace nabídky, omezení souběhů) a časových

Více

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Návrh vedení linek a obsluhy území

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Návrh vedení linek a obsluhy území ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Návrh vedení linek a obsluhy území Dopravní obsluha území 1, rozsah řešeného území systém městské dopravy systém regionální dopravy součást integrovaného dopravního

Více

Profil kraje Vysočina

Profil kraje Vysočina RK-20-2006-xx, př. 1 počet stran: 157 Profil kraje Vysočina červen 2006 Zpracovatel: Krajský úřad kraje Vysočina OBSAH: 1. Geografická poloha kraje Vysočina v rámci České republiky... 2 2. Obyvatelstvo

Více

INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE VII /2008 XII /2008 Stručná informace o IDS JMK Koordinátor IDS JMK - KORDIS JMK, spol. s r. o., společnost zřízená Jihomoravským krajem a Městem Brnem.

Více

Č E K A C Í D O B Y a opatření při zpoždění vlaků osobní dopravy

Č E K A C Í D O B Y a opatření při zpoždění vlaků osobní dopravy Č E S K É D R Á H Y, a. s. Generální ředitelství Odbor osobní dopravy a přepravy Krajské centrum osobní dopravy Liberec Č E K A C Í D O B Y a opatření při zpoždění vlaků osobní dopravy G r a f i k o n

Více

Jihomoravský 32, , Karlovarský 22, , Královéhradecký 29, , Liberecký 26, ,

Jihomoravský 32, , Karlovarský 22, , Královéhradecký 29, , Liberecký 26, , Příprava Olomouckého a Zlínského kraje na kohezní politiku EU 2014+ Analýza dopadů politiky soudržnosti v území NUTS2 Střední Morava A) Analýza využívání strukturálních fondů 2007 2011 Kohezní politika

Více

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Roman Srp Sdružení pro dopravní telematiku V Praze dne 23.11.2010 Prezentace pozičního dokumentu pro Ministerstvo dopravy ČR Obsah prezentace Stručně

Více

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí

Více

MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍ DOPRAVY MEZI JIŽNÍ MORAVOU A ZÁPADNÍM SLOVENSKEM

MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍ DOPRAVY MEZI JIŽNÍ MORAVOU A ZÁPADNÍM SLOVENSKEM FOND MIKROPROJEKTŮ MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍ DOPRAVY MEZI JIŽNÍ MORAVOU A ZÁPADNÍM SLOVENSKEM Analýza stávajícího stavu a návrhy na rozvoj Prosinec 2013 Úvodní informace Po celou dobu existence Integrovaného

Více

Analýza dopravní obslužnosti

Analýza dopravní obslužnosti Analýza dopravní obslužnosti Část C1 dle zadávací dokumentace veřejné zakázky RAILHUC přestupní terminály a páteřní síť veřejné dopravy Kraje Vysočina Objednatel: Kraj Vysočina, Ţiţkova 57, 587 33 Jihlava

Více

AUDIT OBLASTÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE K HODNOCENÍ KATEGORIE A MA21. Téma: 4 DOPRAVA

AUDIT OBLASTÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE K HODNOCENÍ KATEGORIE A MA21. Téma: 4 DOPRAVA AUDIT OBLASTÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE K HODNOCENÍ KATEGORIE A MA21 Téma: 4 DOPRAVA MÍSTO: VSETÍN VYPRACOVALI: PRACOVNÍCI MĚSTSKÉHO ÚŘADU VSETÍN ve spolupráci s ČSAD VSETÍN OBDOBÍ HODNOCENÍ: 2012 Oblast 4.1

Více

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1618

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1618 Informační memorandum VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ A1618 Areál pro ekologickou likvidaci / pozemek šrotiště, Hrušovany nad Jevišovkou Plocha pozemků 4.156 m 2, plocha skladu 243 m 2, digitální mostní váha Obsah Stručný

Více

PŘÍLOHA Č. P7-02-01: KONCEPCE DOPRAVY V OBLASTI JABLONECKA (DSOJ)

PŘÍLOHA Č. P7-02-01: KONCEPCE DOPRAVY V OBLASTI JABLONECKA (DSOJ) PŘÍLOHA Č. P7-02-01: KONCEPCE DOPRAVY V OBLASTI JABLONECKA (DSOJ) DOPRAVA DO/Z BEDŘICHOVA KONCEPT DOPRAVY V RELACI JABLONEC N.NIS. BEDŘICHOV Na základě charakteristik produkce a atrakce je třeba posuzovat

Více

Evropská dopravní politika kritika a geografické hodnocení

Evropská dopravní politika kritika a geografické hodnocení Evropská dopravní politika kritika a geografické hodnocení Daniel Seidenglanz Geografický ústav Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno 1. EVROPSKÁ DOPRAVNÍ POLITIKA - ÚVOD Hlavní cíle: trvale

Více

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Návrh vedení linek a obsluhy území

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Návrh vedení linek a obsluhy území ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Návrh vedení linek a obsluhy území Dopravní obsluha území 1, rozsah řešeného území systém městské dopravy systém regionální dopravy součást integrovaného dopravního

Více

Semestrální práce Průzkum zpoždění autobusové linky 143 v zastávce stadion Strahov. Statistika

Semestrální práce Průzkum zpoždění autobusové linky 143 v zastávce stadion Strahov. Statistika Semestrální práce Průzkum zpoždění autobusové linky 143 v zastávce stadion Strahov Statistika Fakulta dopravní ČVUT Jméno: David Vodák, Michal Koubek Skupina: 2 32 Obsah 1. Úvod... 3 a) Linka 143... 3

Více