Česká exportní banka, a.s. Informace o podpořeném financování za rok Obsah:

Transkript

1 Informace o podpořeném financování za rok 2013 Obsah: 1. Základní údaje o České exportní bance, a.s. 1.1 Vlastnická struktura 1.2 Předmět činnosti 1.3 Poslání České exportní banky, a.s. 2. Vyhodnocení činnosti za rok Souhrnné výsledky 2.2 Smlouvy o podpořeném financování 2.3 Stav a struktura poskytnutých úvěrů 2.4 Financování a podpora vývozu malých a středních podnikatelů 3. Finanční hospodaření 3.1 Bilance aktiv a pasiv 3.2. Náklady, výnosy a tvorba zisku 4. Vztah ke státnímu rozpočtu 5. Předpokládaný vývoj v roce Přílohy 1

2 1. Základní údaje o České exportní bance, a.s. 1.1 Vlastnická struktura Česká exportní banka, a.s., (dále jen ČEB nebo banka ) byla založena zakladatelskou smlouvou dne 22. prosince 1994 a jejími zakladateli jsou: Ministerstvo financí Ministerstvo hospodářství Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zemědělství Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. ČEB vznikla dnem zápisu do obchodního rejstříku dne 1. března 1995 a její sídlo je Praha 1, Vodičkova 34 č.p. 701, PSČ Základní kapitál ,- Kč (splacený) (slovy: čtyři miliardy korun českých) Akcie 150 ks kmenových akcií na jméno ve jmenovité hodnotě Kč v zaknihované podobě ks kmenových akcií na jméno ve jmenovité hodnotě Kč v zaknihované podobě Složení akcionářů k 31. prosinci 2013 bylo následující: 1. Stát 80% akcií Ministerstva vykonávající akcionářská práva státu: Ministerstvo financí 52 hlasů Ministerstvo průmyslu a obchodu 30 hlasů Ministerstvo zahraničních věcí 12 hlasů Ministerstvo zemědělství 6 hlasů 2. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. 20 % akcií 1.2 Předmět činnosti Předmět činnosti ČEB vyplývá z bankovní licence udělené Českou národní bankou, jež vychází z příslušných ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách ve znění pozdějších předpisů a příslušných ustanovení zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu v aktuálním znění. ČEB vykonává tyto činnosti: a) přijímání vkladů od veřejnosti b) poskytování úvěrů c) investování do cenných papírů na vlastní účet v rozsahu převoditelných cenných papírů emitovaných Českou republikou, Českou národní bankou a zahraničními vládami, investování do zahraničních dluhopisů a do hypotečních zástavních listů, investování do cenných papírů emitovaných právnickými osobami se sídlem na území České republiky d) platební styk a zúčtování e) poskytování záruk f) otvírání akreditivů g) obstarávání inkasa 2

3 h) poradenskou činnost týkající se struktury kapitálu, průmyslové strategie a s tím souvisejících otázek, jakož i poskytování porad a služeb týkajících se přeměn společností nebo převodu podniků i) poskytování bankovních informací j) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem v rozsahu: obchodování na vlastní účet se zahraničními dluhopisy; obchodování na vlastní účet s peněžními prostředky v cizí měně; obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s převoditelnými cennými papíry emitovanými zahraničními vládami; obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s penězi ocenitelnými právy a závazky odvozenými od výše uvedených devizových hodnot; obchodování na účet klienta s peněžními prostředky v cizí měně; k) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v bankovní licenci České exportní banky, a.s. 1.3 Poslání České exportní banky, a.s. ČEB je součástí systému státní podpory exportu. Spolu s agenturou CzechInvest, CzechTrade a Exportní garanční a pojišťovací společností, a.s. (dále jen EGAP nebo exportní pojišťovna ) je ČEB institucí, jejichž prostřednictvím stát podporu exportu uskutečňuje. ČEB je pověřena realizací podpory exportu v oblasti jeho financování poskytovaným v souladu s mezinárodními pravidly pro poskytování vývozních úvěrů, které upravuje Konsensus OECD. Financování vývozu velmi úzce souvisí se systémem pojištění vývozních úvěrů, kdy ČEB poskytuje téměř výhradně úvěry, u nichž rizika splacení jsou pokryta některým z produktů EGAP. Nabídka ČEB pokrývá jak předvývozní fázi (např. poradenství při uzavírání smluv, záruky za nabídku a za akontaci, financování výroby pro vývoz), tak také financování vlastní realizační fáze vývozu zejména formou vývozních úvěrů a poskytnutých záruk. Nabídka forem financování vývozu ze strany ČEB umožňuje nejen podporu vývozu investičních celků, technologických linek, dopravních a přepravních prostředků, realizaci dopravních staveb a developerských projektů, ale i vývoz jednotlivých strojů, výrobků spotřebního průmyslu, polotovarů, chemikálií, dalších druhů výrobků a služeb a financování investic českých právnických osob v zahraničí. Podporuje postavení českých exportérů nabídkou financování jejich vývozu srovnatelnou s mezinárodní konkurencí. ČEB poskytuje zejména cizoměnové úvěry s dlouhodobou splatností ve velkých objemech do teritorií, která se vyznačují vyšší mírou rizika (viz graf č. 6). Není konkurentem pro komerční banky, které působí na tuzemském finančním trhu, ale umožňuje českým vývozcům vstupovat do teritorií a projektů, pro které je financování na českém trhu obtížně dostupné. Vyhodnocení rizikovosti případu, teritoria i subjektů obchodního případu provádí ČEB v přímé spolupráci s exportní pojišťovnou. Předmětem dlouhodobého úsilí ČEB je rovněž snaha nabídnout adekvátní produkty a dostupné úvěry i v oblasti financování malých a středních podnikatelů (dále také MSP ). Za dobu existence ČEB byly podepsány smlouvy o úvěru a smlouvy o vystavení záručních listin v úhrnné hodnotě více než 331 mld. Kč. Na jejich základě banka podpořila vývoz v objemu 361 mld. Kč. 3

4 2. Vyhodnocení činnosti za rok Souhrnné výsledky Na trhu exportního financování byl v roce 2013 menší objem vývozních projektů. Do soutěže o tento nižší objem projektů se zapojily další komerční banky aktuálně disponující vysokou likviditou. Uvedený stav je možno vnímat jako návrat k normálu. Posláním ČEB není konkurovat komerčním bankám, ale fungovat jako last resort v situaci, kdy komerční banky z různých důvodů nechtějí nebo nemohou poskytnout českým exportérům financování. V takových dobách role ČEB roste a s ní i objem poskytnutých úvěrů, naopak v době uklidnění finančních trhů po krizi z let větší roli hrají komerční banky a objem financování poskytovaný ČEB klesá, přesně jak je to patrné z grafu č.2. Prioritou ČEB se stala stabilizace stávajícího úvěrového portfolia, jehož parametry se ke konci roku 2013 zhoršily. Za příčinu tohoto stavu je možno považovat výrazný až překotný nárůst objemu poskytnutých úvěrů v minulých letech, který byl vyvolán a souvisel s protikrizovými opatřeními v české ekonomice a fakticky narazil na hranici kapacitních (technických a zejména kapitálových) možností ČEB. Objem poskytnutých úvěrů vyjádřený stavem jejich jistiny dosáhl ke konci roku ,4 mld. Kč. graf. č. 1 Přehled o vývoji základních ukazatelů činnosti ČEB ve srovnání s rokem 2012 dokumentuje následující tabulka: tabulka č. 1 Skutečnost Skutečnost Meziroční Meziroční Ukazatel index změna jednotka sl.1 sl.2 sl.2/sl.1 sl.2-sl.1 Bilanční suma mil. Kč % Počet podepsaných smluv ks % -13 Objem čerpání úvěrů mil. Kč % Stav úvěrů (jistina) mil. Kč % Dotace ze státního rozpočtu tis. Kč % Zisk po zdanění tis. Kč % Správní náklady a odpisy tis. Kč % Počet pracovníků osob % -4 4

5 Bilační suma vzrostla meziročně o 14%. Tento růst byl způsoben především růstem stavu úvěrů, který je výsledkem poměrně výrazného nárůstu čerpání úvěrových prostředků. Na stav úvěrů má vliv i devizová intervence ČNB vůči CZK na podzim 2013, neboť většina aktiv a pasiv ČEB je vyjádřena v cizích měnách; stav jistiny poskytnutých úvěrů a odkoupených pohledávek k činil v korunovém vyjádření mil. Kč, což představuje v meziročním srovnání nárůst o 20 %, přičemž zhruba polovinu tohoto nárůstu je třeba přičíst na vrub oslabení kurzu koruny po intervenci ČNB; podíl úvěrů poskytnutých v EUR činil 86,5 %, podíl úvěrů poskytnutých v USD klesl na 11,3 %, zbylá 2,2% tvoří úvěry poskytnuté v CZK (viz graf č. 4 a tabulka č. 3b); banka ve svém hospodaření dosáhla zisku v hodnotě 307,5 mil. Kč. V důsledku povinné tvorby opravných položek, které jsou z pohledu zákona o daních z příjmů daňově neuznatelné, přesahuje daňová povinnost banky za rok 2013 částku 509 mil. Kč a dostává tak ČEB do ztrátového hospodaření (ve výši 202 mil. Kč) se všemi z toho plynoucími důsledky; ČEB vykázala ke konci roku dotaci na úhradu ztrát z podpořeného financování ze státního rozpočtu ve výši mil. Kč. Na její objem, který je za dobu existence ČEB zcela mimořádný, měly největší vliv zejména tyto skutečnosti: - povinná tvorba rezerv a opravných položek, kterou bance předepisují pravidla obezřetného podnikání pro banky a jejíž potřeba tvorby byla vyvolána rozhodnutím o krácení pojistného plnění ze strany EGAP. Při objemech, kterých poskytované úvěry dosahují, je negativní dopad nadměrné tvorby opravných položek do hospodaření banky, potažmo státu, závažný a komplikovaný a je spojený s celou řadou dalších konsekvencí; - vyšší objem příspěvku pro ČEB na provoz systému podpořeného financování, jehož výše se odvíjí od stavu úvěrů zahrnutých do systému podpořeného financování a pohybuje se na úrovni 100 b.p Smlouvy o podpořeném financování V roce 2013 uzavřela ČEB 84 smluv o poskytnutí úvěru nebo o vystavení záručních listin týkajících se vývozu se státní podporou v celkové hodnotě mil. Kč. graf. č.2 5

6 Objem smluv podepsaných v roce 2013 z hlediska formy poskytnutého podpořeného financování v porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku je uveden v následující tabulce: tabulka č. 2 Objem podepsaných smluv (v mil. Kč) rozdíl index 2013/2012 financování vývozu celkem ,5% financování vývozu s dotací ,1% z toho financování vývozních úvěrů ,1% financování úvěrů na investice ,0% financování výroby pro vývoz ,0% odkoupené pohledávky x záruky ,5% financování vývozu bez dotace ,2% z toho financování vývozních úvěrů ,9% financování výroby pro vývoz ,7% financování odkupů cestou faktoringových společnost ,8% záruky ,6% odkoupené pohledávky ,4% Teritoriální struktura V roce 2013 se ČEB koncentrovala na odvětvovou a teritoriální diverzifikaci svého úvěrového portfolia s cílem rozšířit spektrum cílových zemí patřících mezi prioritní země stanovené Exportní strategií ČR a současně nezvyšovat podíl své angažovanosti v Ruské federaci. Výsledky tohoto úsilí nebyly s ohledem na nízký objem nově podepsaných smluv jednoznačné. Do prioritních zemí 1 směřovalo pouze 6,8 % objemu smluv podepsaných v průběhu roku Komoditní struktura ČEB sleduje komoditní strukturu podpory vývozu podle zbožových skupin v členění mezinárodní nomenklatury SITC. V rámci podepsaných smluv na financování vývozu v roce 2013 převládala strojní zařízení k výrobě energie (nomenklatura klasifikace zboží SITC 71) s podílem 51,9 %. V této zbožové skupině se jedná především o ucelené dodávky výrobních kapacit pro výrobu energie a o dodávky speciálních technologií pro rekonstrukce JE především na Slovensku a na Ukrajině. Financování ostatního strojírenského zboží tvoří 17% a zboží jiného než strojírenského charakteru se v roce 2013 na celkovém objemu podepsaných smluv podílelo cca 31 % (jedná se zejména o financování MSP prostřednictvím faktoringových společností). graf. č. 3 1 Čína,Turecko 6

7 2.3. Stav a struktura poskytnutých úvěrů Stav jistiny poskytnutých úvěrů a odkoupených pohledávek k vyjádřený v Kč meziročně vzrostl o mil. Kč na mil. Kč. Banka sleduje úvěrové portfolio z různých hledisek. a) z hlediska vazby na státní rozpočet Struktura stavu jistiny úvěrů a odk. pohledávek tabulka č 3 a) z hlediska dotace v mil. Kč podíl v % v mil. Kč podíl v % Stav poskytnutých úvěrů celkem ,0% ,0% z toho s dotací ,0% ,9% bez dotace ,0% ,1% b) z hlediska smluvní měny tabulka č 3 b) Struktura stavu jistiny úvěrů a odk. pohledávek podle smluvní měny v mil. Kč podíl v % v mil. Kč podíl v % Stav poskytnutých úvěrů celkem ,0% ,0% z toho USD ,8% ,3% EUR ,4% ,5% CZK ,8% ,2% c) podle typu dlužníka a typu úvěru (poskytnutého produktu) Struktura stavu jistiny úvěrů a odk. pohledávek podle typu dlužníka tabulka č 3 c) a typu úvěru v mil. Kč podíl v % v mil. Kč podíl v % stav úvěrů celkem ,0% ,0% z toho stav úvěrů bankám celkem ,8% 417 0,5% z toho refinančních tuzem. bankám 98 0,1% 47 0,1% přímých zahraničním bankám 387 0,6% 247 0,3% odk. pohledávky bankami 771 1,1% 123 0,1% z toho stav úvěrů klientům celkem ,2% ,5% z toho odběratelských vývoz. úvěrů ,7% ,3% odběratelské na investice ,1% ,1% refinancování faktor. společností 440 0,6% 523 0,6% dodavatelských vývoz. úvěrů 60 0,1% 23 0,0% dodavatelské na investice 919 1,3% 942 1,1% úvěrů na výrobu pro vývoz 789 1,2% ,2% odk. pohledávky za klienty 80 0,1% 82 0,1% 7

8 Dominantní měnou je EUR s 87 % podílem na poskytnutých úvěrech, podíl úvěrů poskytnutých v USD je dlouhodobě stabilní, úvěry v CZK souvisí především s financováním výroby pro vývoz. graf č. 4 Meziroční vývoj jednotlivých parametrů úvěrového portfolia lze charakterizovat takto: Podíl úvěrů v oblasti financování vývozu s dotací a v oblasti financování vývozu bez dotace se meziročně prakticky nezměnil, financování vývozu s dotací tvoří 97,9% úvěrového portfolia. Meziročně došlo k dalšímu mírnému snížení podílu úvěrů, u kterých je smluvní měnou USD ve prospěch úvěrů v EUR. V průběhu roku 2013 poklesl stav úvěrů poskytnutých v USD z 653 mil. USD na 467 mil. USD a stav úvěrů poskytnutých v EUR vzrostl z mil. EUR na mil. EUR. Ve struktuře poskytnutých úvěrů podle jejich původní délky splatnosti došlo k nárůstu u úvěrů s dlouhou dobou splatnosti a to o 14,7 mld. Kč, zatímco objem poskytnutých krátkodobých a střednědobých úvěrů se víceméně nezměnil. Ve struktuře úvěrů z pohledu typu klienta banka/ nebankovní klienti nedošlo k zásadním změnám. Podíl nebankovních subjektů jako dlužníků je nadále dominantní a činí 99,5 %. Teritoriální struktura poskytnutých úvěrů Z hlediska cílové země financovaného vývozu byl k podpořen vývoz do 29 zemí. Z toho se úvěry na financování vývozu do Ruské federace podílely 40 % (v roce 2012 činil tento podíl 44 %). Záměr postupně snižovat vysokou angažovanost financování úvěrů na vývoz do Ruské federace se daří uskutečňovat jen pomalu. Podíl produktů ČEB na financování vývozu do Ruské federace jako cílové země vývozu od roku 2009 každoročně klesá o cca 2 %. Ruská federace je sice jednou z prioritních zemí, financování nového vývozu do Ruské federace je však poskytováno až po důkladném zvážení veškerých rizik, kterým může být ČEB po zkušenostech na tomto teritoriu vystavena. V roce 2013 vzrostl především podíl stavu úvěrů poskytnutých na financování vývozu do Turecka, a to z 15,3 % na 18,0 %. Podařilo se tak postupně realizovat záměr ČEB více diverzifikovat teritoriální strukturu do zemí identifikovaných Exportní strategií jako prioritní. 8

9 graf č. 5 Významným rysem poslání ČEB je především financování vývozu do zemí s vyšším teritoriálním rizikem. Stupeň teritoriálního rizika pro jednotlivé země stanovuje a zveřejňuje OECD. Skutečnost,že ČEB tuto svou úlohu plní, dokumentuje následující graf č.6. Zatímco 85,1 % českého vývozu v roce 2013 mířilo do zemí s nízkým nebo nepříliš vysokým rizikem, za které lze považovat klasifikaci rizikovosti těchto zemí stupněm 0 až 2 podle škály OECD, podíl stavu úvěrů poskytnutých ČEB na financování vývozu do zemí s rizikovostí na stupni 3 a vyšší představoval k na celkovém stavu úvěrů 83,3 %. graf č. 6 Zdroj: ČEB, OECD a ČSÚ K tvořily největší část úvěrového portfolia úvěry na financování vývozu strojů a zařízení k výrobě energie (podle nomenklatury SITC) s podílem téměř 53 %. Druhou nejvýznamnější skupinou zboží, jehož vývoz ČEB financuje, jsou strojní zařízení pro různá odvětví průmyslu (SITC 72) s podílem více než 31 %. Do této skupiny je zařazeno také financování výstavby dopravních staveb včetně inženýrské činnosti a komerčních developerských projektů. Podíl stavu úvěrů na financování vývozu ostatního zboží strojírenského charakteru, představuje více než 6 %, zboží nestrojírenské povahy a služeb na celkovém stavu úvěrů činí cca 5 %. 9

10 graf č Financování a podpora vývozu malých a středních podnikatelů ČEB nemá vlastní pobočkovou síť, kde by mohla obsluhovat velké množství malých klientů, ani většina financovaných projektů není ze své podstaty (větší investiční celky) typická pro malé s střední podniky (MSP). Poté, co ČEB obdržela politické zadání podpořit vývoz MSP, vyhodnotila jako nejefektivnější způsob podpory financování odkupu jejich vývozních pohledávek faktoringovými společnostmi. Zprostředkovaný objem podpořeného financování představoval téměř 61% podíl na celkovém objemu podepsaných smluv s MSP. Faktoringové společnosti jsou smluvně zavázány informovat zpětně ČEB o podrobnostech využití poskytnutých finančních prostředků. Z těchto informací ČEB vychází při hodnocení efektivity této formy podpory vývozu. MSP ve vztahu k ČEB vystupují ve třech rolích, a to jako: - klienti faktoringových společností, jejichž činnost ČEB na smluvním základě refinancuje - subdodavatelé koncových vývozců financovaných ČEB - samostatní finální vývozci Produkty financování vývozu poskytované ČEB umožňují MSP využít i financování střednědobých a dlouhodobých vývozních úvěrů poskytovaných v rámci financování vývozu s dotací. Formou přímého financování MSP ze strany ČEB a nepřímého financování prostřednictvím faktoringových společností byl v roce 2013 podpořen vývoz za 3,8 mld. Kč (za rok 2012 činil tento objem 3,2 mld. Kč). V roce 2013 byla zahájena spolupráce s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB) v akviziční oblasti jako jednoho z distribučních kanálů prodeje produktů ČEB zejména subjektům v oblasti MSP. V prvním pololetí 2014 bude vyhodnoceno 6 měsíční období realizace spolupráce s ČMZRB. Podpora ČEB segmentu MSP je poskytována také formou vzdělávací a konzultační činnosti, prezentací a seminářů pro zájmová sdružení (AMSP, HK, SPSMS atd.) ve spolupráci s agenturou CzechTrade či CzechInvest, webinářů ve spolupráci s AMSP či komerčními bankami, tzv. kulaté stoly pro klienty, apod. tabulka č. 4 objem Podíl MSP na činnosti ČEB podepsaných stav úvěrů čerpání úvěrů smluv údaje v mil. Kč ČEB celkem z toho MSP - přímé financování refinancování faktor. společností podíl MSP na ukazateli 12,3% 34,8% 3,8% 2,9% 9,3% 4,9% 10

11 3. Finanční hospodaření 3.1 Bilance aktiv a pasiv Bilanční suma ČEB dosáhla k částky 95,3 mld. Kč, což znamená meziroční nárůst ukazatele o 14,2 %. Struktura bilance se dlouhodobě zásadně nemění, její položky jsou odvozeny zejména od objemu poskytnutých úvěrů, kterému se přizpůsobuje zdrojová strana bilance Zdroje Z celkového objemu zdrojů, které ČEB používá ke své činnosti, představují vlastní zdroje 4,7%, cizí zdroje ve formě závazků vůči finančním institucím i nebankovním subjektům činí 95,3 %. Rozhodujícím zdrojem pro financování obchodních činností ČEB spojených s podporou vývozu jsou emise dluhopisů. Zdroje získané touto formou vyjádřené v CZK dosáhly objemu mil. Kč a v současné době plně pokrývají úvěrové aktivity. Kromě již standardně využívaného programu EMTN pro získávání dlouhodobých zdrojů je od roku 2011 využíván také program emise cenných papírů se splatností do jednoho roku (ECP program). Dalšími zdroji získanými z finančních trhů jsou přijaté úvěry od bank a depozitní obchody doplňované repo operacemi s vybranými tuzemskými bankami. Celkový objem těchto závazků vůči bankám představuje mil. Kč. Primární zdroje od klientů, které v podmínkách ČEB představují jednu z doplňkových forem zajištění aktivních obchodních operací, dosahovaly ke konci sledovaného roku 2013 částky mil. Kč. Objem vlastního kapitálu účetně vykazovaného dle pravidel IFRS představuje hodnotu mil. Kč a jeho součástí je výsledek hospodaření banky. Za rok 2013 vykazuje ČEB po zohlednění daně z příjmů ztrátu ve výši 202 mil. Kč. graf č Užití zdrojů Rozhodující podíl v aktivech banky představují pohledávky z úvěrů, které tvoří 83,2% bilanční sumy. Dočasně volné zdroje neumístěné v rámci úvěrové činnosti a prostředky vlastního kapitálu jsou zhodnocovány na mezibankovním finančním trhu. V souladu se svou investiční strategií s cílem realizovat dlouhodobý výnos z daného aktiva při přiměřené výši úvěrového a likvidního rizika udržuje ČEB stabilní portfolio cenných papírů, jež zahrnuje dluhopisy denominované v CZK i v cizích měnách, emitované tuzemskými i zahraničními subjekty s pevnou či pohyblivou úrokovou sazbou. Ke konci roku 2013 byly v portfoliu cenných papírů celkově vázány prostředky v objemu mil. Kč. 11

12 graf č Náklady, výnosy a tvorba zisku Hospodaření ČEB skončilo v roce 2013 hrubým ziskem v objemu 307,5 mil. Kč. Vyšší objem poskytnutých úvěrů přinesl vyšší objem úrokových inkas, přičemž úroková inkasa rostla rychleji než náklady na zdroje potřebné pro krytí úvěrové činnosti. Tato skutečnost se příznivě odrazila v čistých úrokových výnosech, které jsou za rok 2013 kladné a dosahují částky 997,3 mil. Kč. Také výnosy z poplatků vzrostly úměrně nárůstu obchodů na 55,1 mil Kč. Strategie získávání zdrojů s důrazem na minimalizaci nákladů při jejich získání se odráží ve výnosech z finančních činností, tj. zejména devizových a k tomu navázaných derivátových operací, které dosáhly výnosu 100,6 mil. Kč. Dalšími položkami, které dosažený hospodářský výsledek ovlivňují, jsou správní náklady a odpisy ve výši 395,6 mil. Kč a záporné saldo tvorby a použití opravných položek, které za rok 2013 dosáhlo částky mil. Kč. tabulka č. 5 Meziroční Meziroční Výsledky hospodaření celkem 2012/ /12 index změna v tisících Kč sl.2 sl.3 sl.3/2 sl.3-2 Čisté úrokové výnosy ,14% Čisté výnosy z poplatků a provizí ,38% Zisk (ztráta) z finančních operací ,18% Správní náklady a odpisy ,90% Rezervy a opravné položky ,66% Ostatní provozní výnosy a náklady ,99% Dotace ze státního rozpočtu ,73% Zisk před zdaněním ,60% Daň z příjmů ,46% Zisk po zdanění ,78%

13 4. Vztah ke státnímu rozpočtu Ve státním rozpočtu byly pro rok 2013 vyčleněny finanční prostředky na státní podporu vývozu ve výši mil. Kč. Za toto období uplatnila ČEB vůči státnímu rozpočtu požadavek na dotaci ztrát z provozování podpořeného financování v objemu mil. Kč. Dotaci ze státního rozpočtu tvoří: rozdíly mezi úrokovými výnosy získanými z úvěrů poskytnutých bankovním i nebankovním subjektům a úrokovými náklady vynaloženými na získání zdrojů na mezibankovním a zejména kapitálovém trhu. Tento čistý úrokový výnos (po odečtu částky určené dle Zákona na úhradu nákladů spojených s provozem systému podpořeného financování 2 ) dosáhl v roce 2013 objemu 88,3 mil. Kč Tato částka snižuje nárok banky vůči státnímu rozpočtu; účetní přecenění některých položek na straně aktiv i pasiv se projevuje jako výsledek finančních operací. Za rok 2013 je výsledek přecenění derivátů použitých při refinancování úvěrových aktivit ČEB kladný ve výši 89,9 mil Kč, o tuto částku výsledek z finančních operací snížil nárok na dotaci ze státního rozpočtu; neúrokové náklady spojené se získáním zdrojů a jejich správou dosáhly za rok 2013 zhruba 9 mil. Kč; nejvýznamnější položkou vstupující do nároku na dotaci za rok 2013 je záporné saldo tvorby a použití rezerv a opravných položek k úvěrovým pohledávkám v okruhu podpořeného financování, jeho výše dosáhla částky mil. Kč. graf č v souladu s 6 Zákona 13

14 Celková výše dotace za celou dobu činnosti ČEB od roku 1996 představuje mil. Kč. graf č. 11 Vztah ke státnímu rozpočtu za celou dobu existence ČEB, kdy banka rovněž svými odvody do státního rozpočtu přispívá, je znázorněn v tabulce: Vztah ke státnímu rozpočtu mil. Kč Dotace ze státního rozpočtu Zisk (zpět do fondů) Daň z příjmu právnických osob Odvody na sociální a zdrav. pojištění 473 Saldo tabulka č Předpokládaný vývoj v roce 2014 V průběhu roku 2014 se očekává postupné zlepšení makroekonomického prostředí. Export zůstane rozhodujícím a prakticky jediným faktorem pozitivně ovlivňujícím vývoj HDP. Česká ekonomika je ve fázi oživení a pro rok 2014 se předpokládá pokračování růstu průmyslové produkce nastartované v druhé polovině roku Podle konjunkturálního průzkumu ČSÚ u vybraných domácích průmyslových podniků se zvýšila důvěra i hodnocení celkové poptávky. ČEB předpokládá, že v roce 2014 poroste podíl vývozu ČR do zemí mimo EU 27, tedy právě do zemí, do kterých ČEB poskytuje financování vývozu. Znepokojující signály vysílá zatím nejasná a komplikující se situace na trhu Ukrajinské republiky. Těžko odhadnutelné jsou zatím také rozsah a dopady sankcí na Ruskou federaci i reakce politické reprezentace RF. S negativními tendencemi v této oblasti musí ČEB ve svých záměrech pro rok 2014 počítat. ČEB provedla důkladnou revizi úvěrového procesu a na základě jejího vyhodnocení a na základě výše uvedených předpokladů vývoje ekonomiky chce při stávajícím počtu zaměstnanců financovat v roce 2014 cca 30 zcela nových obchodních případů 3. Přírůstek objemu nově poskytnutých úvěrů je plánován v objemu cca. 12 mld. Kč. Snahou banky bude 3 bez započtení dodatků k úvěrovým smlouvám a bez smluv s faktoringovými společnostmi 14

15 udržet rizika spojená s financováním nových obchodních případů na přijatelné úrovni a soustavně ověřovat možnost jejich diverzifikace ve spolupráci s komerčním bankovním sektorem. Komerční bankovní sektor bude ČEB po zavedení produktů syndikace aktivně oslovovat především formou společného financování velkých obchodních případů. Snahou exportní banky bude zvýšení podílu dalších sektorů v jejím portfoliu např. potravinářství, vodárenství, dopravní techniky, optiky nebo medicínské techniky. Z produktového hlediska bude posilována zejména nabídka předexportních úvěrů, přímých vývozních dodavatelských i odběratelských úvěrů a záručních instrumentů, která bude v roce 2014 obohacena rovněž o nabídku produktů treasury. ČEB bude pracovat na rozšíření základny financovaných exportérů o podniky s obratem 300 mil. Kč 1,3 mld. Kč a rovněž o tzv. MID CAP firmy s obratem v řádu do cca 3 mld. Kč. Zejména pro tyto klientské skupiny připraví ČEB v roce 2014 sadu dalších nových či inovovaných produktů, především v rámci krátkodobého (do 2 let) a střednědobého (do 5 let) financování. Dopracována bude rovněž výraznější produktová podpora předexportního financování. Snaha o větší diverzifikaci produktového portfolia se projeví zvýšeným důrazem na nabídku dodavatelských úvěrů. Zahrnutí nových produktů do nabídky ČEB je s ohledem na technické lhůty možné očekávat na počátku roku ČEB bude sledovat vládní politiky a programy rozvoje místních ekonomik v jednotlivých teritoriích a tyto informace o obchodních příležitostech bude zprostředkovávat svým stávajícím či potenciálním klientům a nabízet jim adekvátní produkty financování jejich aktivit. Pro posílení postavení na prioritních trzích bude ČEB analyzovat vhodnost zřízení zastoupení exportní banky v daném teritoriu konkrétně pro rok 2014 je připravováno zřízení zahraničního zastoupení ČEB v Turecku. Vedle toho bude posílena spolupráce s vybranými exportními úvěrovými agenturami (ECA's) či rozvojovými agenturami na třetích trzích ČEB bude spolupracovat s vybranými agenturami pro Severní Ameriku (NAFTA), Afriku, Latinskou Ameriku, Blízký východ, země Arabského polostrova a pro ASEAN. Průnik českých firem na nové trhy bude dále podpořen těsnější spoluprací ČEB se Svazem průmyslu a dopravy ČR, Hospodářskou komorou ČR a dalšími profesními asociacemi a komorami, s ambasádami prioritních a zájmových zemí, státními agenturami, zahraničními i tuzemskými bankami. Spolupráci s posledně jmenovanou skupinou v roce 2014 významně podpoří zavedení produktů syndikovaného financování v exportní bance. 6. Přílohy Příloha č. 1 Výsledovka k Příloha č. 2 Rozvaha k Příloha č. 3 Struktura řídících orgánů ČEB 4 Zavádění nových produktů do praxe je časově náročný proces zahrnující mj. jejich schvalování regulátorem i jejich implementaci do vnitřních předpisů, hodnocení rizik, bankovního informačního systému apod. 15

16 Příloha č. 1 Výsledovka k Výsledky hospodaření celkem 2012/ /12 Meziroční index Meziroční změna v tis. Kč 1 2 2/1 2-1 Čisté úrokové výnosy ,1% výnosy z úroků a podobné výnosy ,2% náklady na úroky vč.vnitrobank.výpůjček ,2% Čisté výnosy z poplatku a provizí ,4% výnosy z poplatků a provizí ,4% náklady na poplatky a provize ,0% Zisk/ztráta z finančních činností ,2% v tom: zisk (ztráta) z derivátových operací ,2% zisk (ztráta) z devizových operací ,9% zisk (ztráta) z operací s cennými papíry ,7% Správní náklady a odpisy ,9% Ostatní provozní výnosy a náklady ,0% ostatní provozní výnosy ,7% ostatní provozní náklady ,2% Rezervy a opravné položky ,7% použití rezerv a opravných položek ,8% tvorba rezerv a opravných položek ,2% Dotace ze státního rozpočtu ,7% Zisk před zdaněním ,6% Daň z příjmu ,5% Zisk po zdanění ,8%

17 Příloha č. 2 Rozvaha k Rozvaha 2012/ /12 Meziroční index Meziroční změna (v tis. Kč) 1 2 2/1 2-1 AKTIVA celkem ,2% Hotovost ,0% 8 Pokladniční poukázky ,4% Účty u emisních bank ,2% Vklady u peněžních ústavů ,9% Úvěry poskytnuté peněžním ústavům ,7% Úvěry poskytnuté klientům ,5% Obligace a jiné cenné papíry s pevným výnosem ,6% Hmotný a nehmotný majetek ,3% Ostatní aktiva ,4% PASIVA celkem ,2% Závazky celkem ,6% Závazky vůči peněžním ústavům ,2% Závazky vůči klientům ,1% Vydané dluhopisy ,2% Ostatní pasiva ,5% Vlastní kapitál celkem ,1% Základní kapitál ,0% 0 Fondy tvořené ze zisku ,6% Oceňovací rozdíly ,6% Zisk z minulých období 0 0 xx 0 Zisk běžného období ,8%

18 Příloha č. 3 Informace o změnách ve složení ministerstev, která vykonávají akcionářská práva státu, změnách ve složení představenstva a dozorčí rady v průběhu roku V průběhu roku 2013 nedošlo k žádné změně ve složení ministerstev, která vykonávají v ČEB akcionářská práva státu. Změny uskutečněné do : 1. Představenstvo: Předseda Ing. Jiří Klumpar člen představenstva od předseda od z hlediska výkonného vedení generální ředitel ČEB od Místopředseda Ing. Michal Bakajsa člen od , místopředseda od z hlediska výkonného vedení náměstek generálního ředitele ČEB, vedoucí úseku obchodu Mgr. Luboš Vaněk člen od , místopředseda od z hlediska výkonného vedení náměstek generálního ředitele ČEB, vedoucí úseku IT a správy obchodů Člen Ing. Miloslav Kubišta člen od , znovu zvolen na další funkční období od , místopředseda od do a dále od do , poté člen do předseda představenstva od do pověřen řízením ČEB od do z hlediska výkonného vedení náměstek generálního ředitele ČEB, vedoucí úseku finančního Ing. Ivan Duda člen od z hlediska výkonného vedení náměstek generálního ředitele ČEB, vedoucí úseku řízení rizik 18

19 2. Dozorčí rada Předseda Ing. Milan Hovorka náhradní člen od , člen od místopředseda od , předseda od náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR Politických vězňů 20, Praha 1 Místopředseda Ing. Jan Gregor člen od , místopředseda od náměstek ministra financí ČR Letenská 15, Praha 1 Malá Strana Členové volení valnou hromadou Ing. Oldřich Černoch, CSc. od , opětovně zvolen dne Od 2012 poradce ředitele SZIF, od září 2013 je pověřen řízením Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a zároveň působí ve funkci poradce ministra zemědělství, Mánesova 75, Praha 2. Ing. Tomáš Dub náhradní člen od , člen od náměstek ministra zahraničních věcí ČR Loretánské náměstí 5, Praha 1 Ing. Tomáš Zídek člen od do náměstek ministra financí ČR Letenská 15, Praha 1 Ing. Vladimír Bártl, MBA člen od ředitel Sekce podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Na Františku 32, Praha 1 Ing. Eva Anderová člen od náměstkyně ministra financí ČR Letenská 15, Praha 1 volení zaměstnanci Ing. Jaroslava Křížová od vedoucí týmu - odbor exportního a projektového financování Česká exportní banka, a.s. Vodičkova 34, Praha 1 Ing. Vladimír Šon od Samostatná agenda Svodné informace, zaměstnanec odboru - útvaru Compliance Česká exportní banka, a.s. Vodičkova 34, Praha 1 Ing. Miloš Welser od Corporate Sales Coordinator Česká exportní banka, a.s. Vodičkova 34, Praha 1 19