35. konference IATUL (The International Association of University Libraries)

Transkript

1 Cestovní zpráva 35. konference IATUL (The International Association of University Libraries) Helsinki, Espoo, Finsko Mgr. Drahomíra Dvořáková referenční knihovník, Oddělení referenčních a oborových služeb /11

2 1. Účel cesty 35. výroční konference asociace IATUL (The International Association of University Libraries) se konala ve dnech v Helsinkách. Mezinárodní asociace univerzitních knihovnen (IATUL) byla založena v květnu 1955 jako mezinárodní fórum pro výměnu informací týkajících se knihovnictví na technických univerzitách po celém světě. Pořadatelem konference byla Aalto University, která v roce 2010 vznikla sloučením Helsinki University of Technology, the Helsinki School of Economics a the University of Art and Design Helsinki. Téma letošní konference bylo zaměřené na Measures for Success: Library Resources and Effectiveness under Scrutiny. Klíčovými pojmy byly přidaná hodnota a návrat investic (ROI), související v obecné rovině s následujícími prezentovanými tématy: Scientometrie; Marketing; Organizace knihovny a redesign; Knihovna jako prostor; Informační zdroje uvnitř knihovny; Externí informační zdroje a Kompetence a znalosti knihovníků. Mezi klíčové přednášející patřili Carol Tenopir (Měření akademických služeb), Rafael Ball (Bibliometrie), Tom Cochrane (Open Access) a Mikko Hyppönen (Informační bezpečnost). Konference byla velmi přínosná již s ohledem na její úzké zaměření, setkání se zástupci univerzitních knihoven z celého světa a množství příležitostí diskutovat nad aktuálními tématy. 2. Časový průběh cesty Pro cestu na konferenci IATUL jsem využila leteckého spojení Praha Helsinki. Harmonogram služební cesty: odlet z Prahy, přílet do Helsinek konference IATUL odlet z Helsinek, návrat do Prahy 3. Průběh navštívené akce/jednání V úvodním bloku vystoupila Dr. Eeva-Liisa Lehtonen, ředitelka univerzitní knihovny Aalto. Dr. Lehtonen hovořila o roli knihoven v dnešní době a o poskytovaných službách s přidanou hodnotou např. data management či open access. Mezi klíčové řečníky prvního konferenčního dne patřil Mikko H. Hypponen (F-Secure, Finland), jehož přednáška byla zaměřena na téma Informační bezpečnost (Information Security), dále hovořil o cloudových službách i odpovědnosti knihovny v elektronickém věku. Mikko Hyppponen byl uveden mezi 50 nejdůležitějších lidí na webu (podle PC Worldmagazine). Dr. Sharon L Bostick a Bryan J. Irwin přednesli přednášku na téma Library Design in the Age of Technology: Planning for a Changing Environment, ve které se zaměřili mimo jiné na proměnu způsobů učení (od individuálního po skupinové, za použití plazem a dalších technologií ve vzdělávání). Knihovnu podle nich v současné době nejvíce definuje flexibilita a příjemná atmosféra. 2/11

3 První a druhý den probíhaly tři paralelní sekce, které byly zaměřeny na aktuální knihovnická témata: bibliometrie; altmetrics; open access a repozitáře; design služeb; prostor knihovny; akvizice; informační gramtonost, knihovní služby a systémy; digitální prostor knihovny; zhodnocení a výkon. Karyl Kim A. Sagun z Filipín přednesla přednášku Minimal Resources with Maximum Impact: Low-Cost and Sustainable Means for Library Promotions, která byla zaměřena na propagaci knihovny formou guerilového marketingu. Sagun uvedla velké množství příkladů cílených na propagaci knihovny prostřednictvím sociálních médií za použití minimálního množství finančních prostředků. Guerilový marketing může být jednou z cest, jak šířit dobré povědomí o knihovně. V přednášce s názvem Using citation data for purchase decisions: analysing citing patterns and journal holdings at The Royal Institute of Technology popsala Cecilia Heyman Widmark ze Švédska z Royal Institute of Technology akvizici elektronických zdrojů formou Demand Driven Acquisition. Mezi metody výběru zdrojů patří analýza dat využívání citačních dat databáze Web of Science, statistiky využívání placených elektronických zdrojů knihovny i data z časopiseckých zdrojů (databáze Ullrich, DOAJ). Heyman rovněž hovořila o zaměření knihoven na činnosti související s podporou vědeckého publikování a dodávání vědeckých informací. Prof. Margy MacMillian z Mont Royal University přednesla přednášku Great Expectations: Results from a faculty survey of students information literacy proficiency, ve které shrnula závěry z dotazníkového šetření informační gramotnosti studentů. Jedním ze zajímavých zjištění, je skutečnost, že studenti něco jiného říkají a něco jiného dělají. Během vyhodnocování a práci s daty je nutné tyto skutečnosti vést v potaz. Tina Hohmann (Germany, University of Library of Technische Universitat Munchen) ve své přednášce Long term evaluation of Information Literacy programme uvedla příklady začleňování knihovníků do univerzitní výuky. Podle Hohmann, jde o proces velmi zdlouhavý, na který neexistují žádné návody, standardy či metody. Základem je schopnost knihovníků předávat informace, disponovat potřebnými znalostmi a vytrvat v přesvědčování vedení univerzity o potřebě a smyslu učících knihovníků. Dr. Maria Forsman (Finsko) hovořila na téma Science, technology and library work: trends and milestones. Knihovní profese se za posledních několika let zásadně proměnila. Mezi klíčové kompetence v současné době patří IT dovednosti, znalosti prostředí akademiků a vědců, pedagogické, sociální a komunikační dovednosti a dovednosti související s managementem fondu. Mezi hlavní oblasti změn se řadí ekonomické výzvy, poskytování nových služeb, collection development a v neposlední řadě komunikace a management. Dr. Grace Saw and Janine Schmidt (Australia) v příspěvku Coming Out: Making the Virtual Library visible in today s world poukazují na využití zkušeností komerčně úspěšných firem např. Lego a případná aplikace na produkty a služby knihoven, které stále více musí dokazovat a obhajovat svou existenci. Tamera Hanken (Singapore) představila v příspěvku Problems Lah! Learning to Tell the Story of Continuous Assessment and Improvement využití Six Sigma v procesním managementu. V závěrečném příspěvku Carol Tenopir hovořila o měření a zvyšování hodnot akademických knihovních služeb. Tenopir se této problematice dlouhodobě systematicky věnuje. Měření hodnoty knihovních produktů a služeb podle Tenopir lze rozdělit do tří skupin. Do první skupiny patří metoda implicitní hodnoty, kam patří měření užívání produktů prostřednictvím 3/11

4 počtu stažení či využívání logů aj. Do druhé skupiny se řadí metoda explicitní hodnoty, tj. dotazování formou interview, či průzkumů. Poslední skupinu tvoří měření efektivity vynaložených prostředků (Return on Investment (ROI)). 4. Závěry/shrnutí Z konference a z návazných debat jsem si odnesla několik velmi důležitých poznatků. Nejprve ty, které se týkají mé domovské knihovny. Národní technická knihovna byla pro všechny, kterým jsem představila fotografie budovy i vnitřních prostor (týmových, individuálních studoven aj.), velkým překvapením, jak krásným prostorem a z něho vyplývajícími možnostmi (umístění uprostřed kampusu aj.), naše knihovna disponuje. Kolegové, se kterými jsem hovořila, řeší v podstatě velmi podobné problémy, ty ostatně zazněly i na konferenci. Kromě finančních problémů či jiných (nevhodné prostory) se knihovny snaží obhájit svou existenci a upevnit svou pozici v univerzitním světě i před svým zřizovatelem. Z vyslechnutých příspěvků vyplývá jasná potřeba identifikace svého uživatele a jeho potřeb. Důležitá je otázka co od nás uživatelé očekávají a co jim můžeme nabídnout (tzv. služby s přidanou hodnotou - value-added services), případně proč od nás nic neočekávají. Měření a zvyšování kvality akademických knihovních služeb (tzv. ROI Return on Investment) je nepřetržitý proces, který by měl být nedílnou součástí strategických plánů knihovny. Další důležitým bodem je komunikace uvnitř knihovny, dobře zvládnutý procesní management (spolupráce na úrovni jednotlivých knihovních činností) i činností směrem k uživateli, vyslechla jsem si příspěvky o Six Sigma, Collection Development, Guerillovém marketingu, nových klíčových kompetencích knihovníků (IT, pedagogické znalosti). Zásadním faktorem je motivace a snaha nebát se dělat změny (nejhorší je, když změna žádnou změnu nepřinese) a zkoušet nové věci, pracovat týmově a držet za jeden provaz. V rámci budování image se knihovníci stávají instruktoři, kteří uživatele vedou a učí je pracovat s informacemi, ať už formou implementace do výuky či formou instrukcí/konzultací (tzv. instruction, consultation). Knihovníci nejenom pracují se znalostmi, oni sami musí být schopni znalosti předávat (uživatelé se mění z konzumentů na tvůrce). Je důležité vytyčit si směr a nebát se improvizovat. Knihovny stojí na rozcestí a mají šanci se stát důležitým prostředníkem k informacím (tj. odklon k dodávání vědeckých informací a podpora publikační činnosti). Konference mi nabídla velkou příležitost setkat se s lidmi, kteří dělají svou práci rádi a vidí v ní smysl. Nebojí se improvizovat a obhájit si svůj postup či směr. Nasbírané zážitky (materiály), zkušenosti, kontakty aj. předám kolegům v oddělení 33, 32 i v rámci knihovny prostřednictvím přednesené prezentace na informačním pondělku (KIP). 5. Dokumentace Plné texty příspěvků budou zvěřejněny ve sborníku 2014 IATUL Proceedings, který bude umístěn v repozitáři Purdue University ( Další mé osobní příspěvky (z návštěv finských knihoven aj.) jsou k dispozici na této adrese: Facebook: Twitter: Konference IATUL 2014: Webové stránky IATUL: LinkedIn IATUL: 4/11

5 Technological Fotografie z konference: 6. Anotace ZC Ve dnech v Helsinkách (Finsko) proběhla 35. výroční konference asociace IATUL (The International Association of University Libraries). Pořadatelem konference byla Aalto University. Za Národní technickou knihovnu se zúčastnila Mgr. Drahomíra Dvořáková. Téma letošní konference bylo zvolené s podtitulem Measures for Success: Library Resources and Effectiveness under Scrutiny. Klíčovými pojmy byly přidaná hodnota a měření efektivity vynaložených prostředků (ROI), související v obecné rovině s následujícími prezentovanými tématy: Scientometrie; Marketing; Organizace knihovny a redesign; Knihovna jako prostor; Informační zdroje uvnitř knihovny; Externí informační zdroje a Kompetence a znalosti knihovníků. Mezi klíčové přednášející patřili Carol Tenopir (Měření akademických služeb), Rafael Ball (Bibliometrie), Tom Cochrane (Open Access) a Mikko Hyppönen (Informační bezpečnost). Konference byla velmi přínosná již s ohledem na její úzké zaměření, setkání se zástupci univerzitních knihoven z celého světa a množství příležitostí diskutovat nad aktuálními tématy. 5/11

6 Nabízené slevy za pořízení elektronických zdrojů účastníkům konference IATUL (příklad 30% snížení ceny za pořízení databáze Proquest) Obrázek č. 1 6/11

7 Obrázek posteru od Catherine B. Soehner (USA) Training and development of library employees in research data management: A necessary competency for the digital library Obrázek č. 2 (autor D. Dvořáková) 7/11

8 Konferenční centrum Dipoli, Espoo, Finsko Obrázek č. 3 (autor D. Dvořáková) 8/11

9 Helsinki University Library Obrázek č. 4 (autor D. Dvořáková) 9/11

10 Národní finská knihovna se v současné době rekonstruuje Obrázek č. 5 (autor D. Dvořáková) 10/11

11 Prozatimní prostory Národní finské knihovny, v knihovně probíhá v současné době v rekonstrukce. Obrázek č. 6 (autor D. Dvořáková) 11/11