OCHRANA BIODIVERZITY. Mapování výskytu lesklice severské (Somatochlora arctica) na Českomoravské vysočině

Transkript

1 OCHRANA BIODIVERZITY Národní program ČSOP Závěrečná zpráva k projektu 2009 Mapování výskytu lesklice severské (Somatochlora arctica) na Českomoravské vysočině Ing. Václav Křivan, ZO ČSOP Kněţice, Kněţice 109, Okříšky Kontakt: mobil: , vaclav.krivan@chaloupky.cz

2 1. Současný stav řešené problematiky Lesklice severská (Somatochlora arctica) patří mezi významné druhy s vazbou na rašelinné biotopy, v rámci ČR je rozšíření tohoto druhu známé zejména z rozsáhlých rašelinišť pohraničních hor, dále na Třeboňsku, ve Ţďárských vrších a na Českolipsku (DOLNÝ et al 2007). V průběhu roku 2008 byl zjištěn výskyt tohoto druhu v rámci mapování váţek Brtnicka realizovaného řešitelem projektu také na Třebíčsku (PR Opatovské zákopy). Na základě dosud známých údajů z oblasti Českomoravské vysočiny (ČMV) a severní části Třeboňska byl předpokládán výskyt druhu také na dalších lokalitách zejména v jihozápadní části ČMV. Lesklice severská obývá zejména vrchoviště a přechodová rašeliniště, kde se její larvy vyvíjí ve velmi malých tůňkách či zatopených porostech rašeliníků, dalších druhů mechů, ostřic či jiné vegetace. Výškové rozpětí lokalit je různorodé od horských poloh aţ po níţiny či pahorkatiny. Významným faktorem je patrně stálá výška vodního sloupce a vhodná mozaikovitá struktura lokalit (DOLNÝ et al 2007). Vzhledem k tomu, ţe ve sledované oblasti se nachází řada lokalit splňujících nároky druhu, lze předpokládat objevení dalších populací tohoto ohroţeného druhu. 2. Metodika projektu Na základě dostupných údajů o bionomii druhu byl proveden předběţný výběr lokalit, na kterých byl očekáván výskyt lesklice severské. Tyto lokality byly v průběhu roku navštíveny ve vhodném období června aţ srpna. Vzhledem k dosud známým lokalitám byla hlavní pozornost zaměřena na vybrané lokality na Opatovsku (Třebíčsko, Jihlavsko), okolí Jihlavy a Dušejova (Jihlavsko), jihovýchod Ţďárska a Telčsko. Výběr lokalit byl proveden na základě konzultací s regionálními odborníky, vlastních zkušeností a údajů dostupných v literatuře Hlavní metodou zjišťování druhu na lokalitách bylo vyhledávání dospělců ve vhodném období roku (začátek června srpen), dále bylo na lokalitách prováděno vyhledávání exuvií, případně larev. Během průzkumu lokalit byly zaznamenávány údaje o výskytu ostatních druhů váţek zaměřené zejména na další ohroţené druhy s vazbou na rašelinné jako např. (Coenagrion hastulatum, Aeshna juncea, Leucorrhinia spp., Sympetrum danae a dalších). Pozitivní nálezy lesklice severské a údaje o výskytu dalších druhů byly zapsány do databáze umoţňující export do NDOP. 3. Přehled navštívených lokalit a výsledky Celkem bylo v rámci projektu navštíveno ve sledované oblasti 13 lokalit. Jednalo se o předem vytipované lokality rašelinišť a rašelinných luk situované v lesních komplexech nebo na jejich okrajích. Většina lokalit byla navštívena alespoň dvakrát a to v období od poloviny června do konce srpna.

3 Přehled lokalit navštívených v roce 2009: 3.1. Oblast Opatovska (okr. Třebíč, Jihlava) V této oblasti byl prokázán výskyt lesklice severské v roce 2008 na lokalitě PR Opatovské zákopy, proto byla věnována pozornost také dalším rašelinným lokalitám v okolí. PR Opatovské zákopy rozsáhlá enkláva rašelinných luk a pramenišť v lesním komplexu JZ od obce Opatov na Moravě. Lokalita byla v roce 2009 navštívena 5x. Data: Somatochlora arctica: , 2 ex., , 1 ex. Calopteryx virgo, Platycnemis pennipes, Pyrrhosoma nymphula, Coenagrion puella, Enallagma cyathigerum, Aeshna grandis, A. cyanea, Anax imperator, Libellula depressa, Sympetrum vulgatum, S. sanguineum, S. danae. Rašelinné louky a prameniště v PR Opatovské zákopy

4 PR Na Podlesích významná lokalita zachovalých rašelinných luk na okraji lesního komplexu mezi obcemi Opatov a Kněţice. Lokalita byla v roce 2009 navštívena 3x. Calopteryx virgo, Platycnemis pennipes, Pyrrhosoma nymphula, Coenagrion hastulatum, Aeshna grandis, A. cyanea, Libellula quadrimaculata, Sympetrum fonscolombei, S. sanguineum. Rašelinná louka v PR Na Podlesích u Hrutova PP Urbánkův palouk zachovalá rašelinná louka na okraji lesního porostu 2 km JV od obce Brtnice. Lokalita byla v roce 2009 navštívena 3x. Pyrrhosoma nymphula, Coenagrion hastulatum, Aeshna grandis, A. cyanea, Libellula quadrimaculata, Sympetrum vulgatum, S. sanguineum, S. danae. Rašelinné louky v lesním komplexu mezi Opatovem a Hladovem drobný fragment rašelinných luk a malého rašeliniště ve výtopě bezejmenného rybníka v lesním komplexu Z od Opatova nad rybníkem Jinšov. Lokalita byla v roce 2009 navštívena 3x.

5 Calopteryx splendens, Pyrrhosoma nymphula, Lestes sponsa, Coenagrion hastulatum, C. puella, Ischnura pumilio, Aeshna grandis, A. cyanea, Anax imperator, Somatochlora metallica, Libellula depressa, L. quadrimaculata, Sympetrum vulgatum, S. sanguineum. Oligotrofní nádrţ a navazující rašeliniště 2 km Z od Opatova 3.2. Oblast Telčska PP Rašelinné jezírko Pannenská Rozsíčka drobná lokalita rašelinného jezírka v lesním komplexu SV od Telče u obce Pannenská Rozsíčka. Lokalita byla v roce 2009 navštívena 2x. Pyrrhosoma nymphula, Lestes sponsa, Coenagrion hastulatum, C. puella, Ischnura elegans, Aeshna grandis, A. cyanea, Somatochlora metallica, Libellula depressa, L. quadrimaculata, Sympetrum vulgatum, S. sanguineum, S. danae Oblast Jindřichohradecka V oblasti Jindřichohradecka dlouhodobě působí odonatolog Ing. Petr Hesoun, který výskyt tohoto druhu zjistil na Třeboňsku. Na najvýznamnějších rašeliništích v regionu, kde dlouhodobě provádí mapování váţek, nebyla lesklice severská zjištěna (P. Hesoun, ústní sdělení). V rámci projektu byla navštívena jedna potenciálně vhodná lokalita ve východní části okresu, odkud zatím nebyly ţádné údaje o váţkách.

6 Rašeliniště Roţnov zbytek kdysi významné enklávy rašelinišť v lesním komplexu SZ od obce Roţnov. Lokalita byla v roce 2009 navštívena 2x. Pyrrhosoma nymphula, Aeshna juncea, Sympetrum vulgatum, S. danae. Otevřené plochy zaplaveného rašeliníku na rašeliništi Roţnov 3.4. Oblast Jihlavska V oblasti Jihlavska, zejména v jihozápadní a západní části okresu se nachází řada významných lokalit zachovalých rašelinných luk a rašelinišť. Pozornost byla věnována zejména oblasti v okolí Dušejova, kde se nachází řada významných rašelinišť. PP Vílanecké rašeliniště drobné rašeliniště a rašelinné lesy na okraji lesního komplexu JZ od obce Vílanec. Lokalita byla v roce 2009 navštívena 2x. Pyrrhosoma nymphula, Coenagrion hastulatum, C. puella, Aeshna cynea, Libellula depressa, L. quadrimaculata, Sympetrum vulgatum, S. danae.

7 Oligotrofní rybník a navazující rašeliniště v PP Vílanecké rašeliniště PP Jezdovické rašeliniště zachovalá rašelinná louka na okraji lesního porostu u oce Jezdovice. Lokalita byla v roce 2009 navštívena 1x. Pyrrhosoma nymphula, Aeshna cynea, Sympetrum vulgatum, S. danae.

8 Rašelinné louky v PP Jezdovické rašeliniště Navrhovaná PP Pod Trojanem významná rašelinná lokalita v lesním komplexu u obce Šimanov. Lokalita je významným komplexem rašelinných a podmáčených luk v nivě Jiřínského potoka pod rybníkem Trojan. Nachází se zde pestrá mozaika rašelinných biotopů pramenišť, podmáčených luk s fragmenty mokřadních olšin a vrbin. Na lokalitě byl zpracovatelem projektu prováděn v roce 2009 entomologický průzkum, který přinesl údaje o výskytu několika významných druhů brouků vázaných na rašelinné biotopy jako např. vodomil Crenitis punctatostriata, potápníci Ilybius crassus nebo Agabus affinis. Lokalita byla v roce 2009 navštívena 3x. Pyrrhosoma nymphula, Coenagrion hastulatum, Aeshna grandis, A. cyanea, A. juncea, Somatochlora metallica, Libellula quadrimaculata, Sympetrum sanguineum, S. danae.

9 Rašelinné biotopy na lokalitě Pod Trojanem PR Chvojnov rozsáhlá lokalita rašelinných luk podél Jedlovského potoka se zbytky tůní po těţbě rašeliny cca 1 km JZZ od Dušejova. Lokalita byla v roce 2009 navštívena 2x. Pyrrhosoma nymphula, Coenagrion hastulatum, A. cyanea, A. juncea, Libellula quadrimaculata, Sympetrum sanguineum, S. vulgatum, S. danae.

10 Rašelinné biotopy v PR Chvojnov PP Hojkovské rašeliniště zachovalé rašelinné louky, prameniště a plochy po těţbě rašeliny podél Hojkovského potoka cca 1 km J od obce Hojkov. Lokalita byla v roce 2009 navštívena 2x. Pyrrhosoma nymphula, Coenagrion hastulatum, A. grandis, A. cyanea, A. juncea, Libellula quadrimaculata, Sympetrum sanguineum, S. vulgatum, S. danae.

11 Tůně po těţbě rašeliny v PP Hojkovské rašeliniště 3.5. Oblast Pelhřimovska V této oblasti byla navštívena pouze jedna lokalita navazující na oblast rašelinišť na západě Jihlavska v okolí Dušejova. PP U Milíčovska rašelinná louka na okraji lesního porostu s pozůstatky tůní po těţbě rašeliny. Lokalita byla v roce 2009 navštívena 1x. Sympetrum sanguineum, S. vulgatum, S. danae.

12 PP U Milíčovska rašelinné louky a tůně po těţbě rašeliny 3.6. Oblast Žďárska V této oblasti byla vytipována jedna lokalita, kterou je PP Mrázkova louka u obce Bor. Důvodem je skutečnost, ţe v této oblasti byl zaznamenán výskyt některých druhů rostlin a hmyzu, které jsou typické pro nejvýše poloţené oblasti Ţďárských vrchů (např. okáč Erebia ligea). Dále byla navštívena typická lokalita lesklice severské v CHKO Ţďárské vrchy NPR Velké Dářko pro ověření biotopových nároků druhu. PP Mrázkova louka zachovalá rašelinná louka s vybudovanou tůní v lesním komplexu 2 km S od obce Bory. Lokalita byla navštívena v roce 3x v roce 2008 a 2x v roce Pyrrhosoma nymphula, A. grandis, Anax imperator, Somatochlora metallica, Libellula depressa, Sympetrum sanguineum, S. vulgatum, S. danae.

13 PP Mrázkova louka 4. Závěry Celkem bylo v rámci projektu navštíveno ve sledované oblasti 13 lokalit. Jednalo se o předem vytipované lokality rašelinišť a rašelinných luk situované v lesních komplexech nebo na jejich okrajích. Výskyt lesklice severské byl potvrzen pouze na 1 lokalitě a to v PR Opatovské zákopy na Třebíčsku. Na všech lokalitách bylo během návštěv zaznamenáno druhové spektrum váţek a pořízena fotodokumentace lokalit. Na základě poznatků o biotopových nárocích druhu z literatury a zkušeností autora byly vytipovány lokality, na kterých by bylo vhodné provést ještě další kontroly v příštích letech, protoţe splňují nároky druhu, ale ten zde nebyl v roce 2009 potvrzen. Jedná se zejména o lokality: Rašelinné louky v lesním komplexu mezi Opatovem a Hladovem tato lokalita se nachází velmi blízko Opatovských zákopů, kde byl výskyt druhu opakovaně potvrzen a vyskytují se zde poměrně vhodné biotopy, i kdyţ plošně velmi malé. Rašeliniště Roţnov významné lesní rašeliniště, kde v současné době probíhají managementové zásahy, které zlepšují podmínky pro obnovu meliorací a těţbou narušeného rašeliniště. Z hlediska nároků druhu se jedná o nejperspektivnější lokalitu. PP Hojkovské rašeliniště významná lokalita s výskytem řady ohroţených druhů otevřených rašelinišť. Na lokalitě se vyskytují poměrně rozsáhlé biotopy zvodnělých porostů rašeliníku v plochách po těţbě rašeliny. Také zjištěné spektrum váţek a nálezy dalších významných tyrfobiontů ze skupiny vodních brouků naznačují, ţe by zde lesklice severská mohla mít vhodné podmínky. Navrhovaná PP Pod Trojanem významná lokality rašelinišť a rašelinných luk s výskytem řady významných druhů rostlin a bezobratlých ţivočichů vázaných na rašeliniště. Zjištěn byl výskyt

14 druhů Coenagrion hastulatum a Aeshna juncea. Na lokalitě se nacházejí vhodné biotopy zaplavených porostů rašeliníku a drobných tůní. Na většině lokalit byly zaznamenány některé druhy váţek typické pro rašeliniště. K těmto druhům patří zejména Coenagrion hastulatum (8 lokalit), Aeshna juncea (4 lokality) a Sympetrum danae (11 lokalit). Podmínky pro ověření výskytu lesklice severské v průběhu sezóny 2009 byly poměrně nevhodné. V období června, kdy probíhá líhnutí druhu, bylo deštivé počasí s mnoţstvím přívalových sráţek, které mohly způsobit vysokou úmrtnost imag. I na lokalitách, kde se druh vyskytuje poměrně početně (např. Rašeliniště u Staňkovského rybníka na Třeboňsku nebo rašeliniště v okolí Pohoří na Šumavě v Novohradských Horách) byla v roce 2009 zjištěna malá početnost dospělců. Hledání dalších lokalit lesklice severské v oblasti Českomoravské vrchoviny bude v dalších letech pokračovat. Pozornost bude věnována zejména lokalitám, na kterých byly zjištěny vhodné biotopy, případně dalším dosud neprověřeným lokalitám. 5. Literatura ASKEW R. R. (2004): The Drogonflies of Europe (second edition). Harley Books, Essex, 308 pp. DOLNÝ A., BÁRTA D., WALDHAUSER M., HOLUŠA O., HANEL L. ET AL. 2007: Váţky České republiky: ekoligie, ochrana rozšíření. Vlašim, Český svaz ochránců přírody Vlašim, 672 pp. HANEL L. (1995): Metodika sledování výskytu váţek (Odonata). Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 74 pp. HOLUŠA O., MÜCKSTEIN P. (2007): Váţky (Odonata) Ţďárských Vrchů. Faunisticko-ekologická studie. Parnassia, 2, AOPK ČR, Správa CHKO Ţďárské vrchy, Ţďár nad Sázavou, 77 pp. RAAB R., CHOVANEC A., PANNERSTORFER J. [eds.], 2007: Libellen Österreichs. SpringerWienNewYork, Wien, 343 pp.

15 Přehled navštívených lokalit: Obr. 1: Lokality v oblasti Třebíčska a Telčska Obr. 2: Lokality v oblasti Jindřichohradecka

16 Obr. 3: Lokality v oblasti Jihlavska Obr. 4: Lokality v oblasti Jihlavska a Pelhřimovska

17 Obr. 5: Oblast, ve které se nacházejí mapované lokality Obr. 5: Rozšíření lesklice severské v ČR (Dolný et al. 2007)