Seminární práce z biologie Ekologie a etologie vážek
|
|
- Eva Moravcová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Seminární práce z biologie Ekologie a etologie vážek 1
2 Prohlášení Prohlašuji, že tato seminární práce je napsána mnou a nikdo mi při její realizaci nepomáhal. Dále prohlašuji, že byla vytvořena za pomoci legálního softwaru OpenOffice a Malování. V Chebu dne
3 Obsah Prohlášení...2 Obsah...3 Úvod...4 Ekologie a etologie vážek...5 Metodika...6 Charakteristika lokalit lokalitarašeliniště lokalitarybník... Základní informace o nalezených druzích...11 Autorství...11 Určování druhů...11 Čeleď: Lestidaešídlatky...12 Lestes dryas Šídlatka tmavá...12 Lestes virens Šídlatka zelená...13 Čeleď: Coenagrionidae šidélka...14 Coenagrion puella Šidélko páskované...14 Čeleď: Libellulidae Vážkovití...15 Libellula quadrimaculata Vážka čtyřskvrnná...15 Orthetrum cancellatum Vážka černořitná...16 Sympetrum danae Vážka tmavá...17 Leucorrhinia rubicunda Vážka tmavoskvrnná...18 Početní vývoj populací...19 Lokalita 1 Rašeliniště...19 Lokalita 2 Rybník...20 Výskyt vážek na lokalitách v průběhu sezóny...21 Lokalita 1 Rašeliniště...21 Lokalita 2 Rybník...21 Srovnání druhového osazenstva...22 Přelety jedinců...23 Etologie...24 Závěr
4 Úvod Vážky jsou prastará skupina hmyzu, která obývá naší planetu již od prvohor. Možná jste někdy slyšeli o Meganeuře, to byl prapředek dnešních vážek s rospětím křídel až 70 cm. Podobní obři už dnes k vidění bohužel nejsou (objevila se a záhy vymřela v karbonu), ale stále se jedná o majestátní létající dravce, které můžete zahlédnout téměř nad každou větší vodní hladinou. Vážky jsou velice zajímavá skupina pestře zbarveného hmyzu a určitě si zaslouží lidskou pozornost. Publikací zabívajících se životem vážek není mnoho, a tak jsem se rozhodl, že se o toho o nich nejvíce dozvím, když je budu pozorovat v terénu. Po zvážení mnoha faktorů, byla seminární práce koncipována jako roční sledování dvou blízkých lokalit, v jehož průběhu bude prováděn odchyt zástupců řádu Vážky (Odonata) a sledování vývoje populací v průběhu sezóny. Shrnutí cílů: 1. Sledování změn v zastoupení různých druhů na daných lokalitách. 2. Změny počtu jedinců jednotlivých druhů v průběhu sezóny. 3. Pozorování přeletů jedinců z jedné lokality na druhou. 4. Srovnání druhového zastoupení obou lokalit. 4
5 Ekologie a etologie vážek Na území České Republiky se vyskytuje okolo 80 druhů vážek, což je v říši hmyzu poměrně nízké číslo.i přesto jsou poměrně málo prozkoumanou skupinou, protože jejich studium obtížné. Hlavně kvůli tomu, že jsou úzce vázány na vodní prostředí, kde se vyvíjejí jejich vajíčka a nymfy. Okolí těchto lokalit je často špatně přístupné.bahnité břehy, hustá příbřežní vegetace, to vše znesnadňuje jejich odchyt. A jakákoliv studie larev ve volné přírodě je téměř nemožná, protože jsou to malí živočichové, kteří se nejraději pohybují při dně v nánosech listí a větviček, popřípadě schovani v trsech vodních rostlin. Další věcí, která značně znesnadňuje studium vážek, je délka jejich životního cyklu. U některých druhů (např. Klínatky) trvá larvám i 4 roky než se stanou dospělci, s tím že tato doba je ovlivněna mnoha vnějšími faktory, jako je teplota, či množství dostupné potravy. Takže se jejich studium omezilo převážně na pozorování imág (dospělí jedinci), což však bohužel nemá dostatečnou výpovědní hodnotu o jejich ekologických nárocích a chování, protože se jedná o zdatné letce. (Některé druhy vážek létají i stovky kilometrů daleko od jejich rodiště.) Takže jsem se rozhodl podrobně sledovat nějakou izolovanou lokalitu se specifickým druhovým obsazením, kde bych mohl vyloučit chyby způsobené prolétajícími jedinci. Původně jsem chtěl provádět hlavně výzkum změny počtu jedinců daných druhů na dané lokalitě pomocí odchytu a značení, avšak odchyt vážek byl težší než jsem čekal, proto jsem se rozhodl provádět převážně pozorování. Nakonec jsem vybral dvě sousedící lokality, kde se dá předpokládat výskyt vážek ( nepříliš hluboká voda, bohatá příbřežní vegetace) a navíc jsou velice dobře izolovány od okolí lesem ( to způsobí, že populace těchto dvou stanovišť nebudou přespříliš ovlivněny prolétajícími jedinci odjinud). Tyto dvě lokality byli navíc poměrně odlišné. První lokalitou bylo rašeliniště, druhou eutrofizovaný rybník ( eutrofní = obsahující velké množství živit). Tudíž se tam vyskytovaly různé druhy vážek (většina vážek má, více či méně, specifické nároky na kvalitu vody). 5
6 Metodika Vážky jsem se zpočátku pokoušel chytat síťkou na motýly o průměru 40 cm a délce 2,40 m, ale pokusy byly spíše neúspěšné než úspěšné, proto jsem prováděl převážně pozorování. V důsledku toho jsou počty jedinců pouze orientační, proto jsem také čísla často zaokrouhlena na desítky. V případě, kdy jedinců na lokalitě bylo obrovské množství a létali jeden přes druhého, použil jsem číslo 0+. Pokusil jsem se, alespoň zpřesnit pozorování tím, že jsem na dané lokalitě strávil větší množství času ( nejlepší je pozorovat vážky od 15h). Kvalita pozorování, samozřejmě závisí na počasí, protože průkazné pozorování může být prováděno jen za bezvětří a slunečného počasí. Vážky jsou totiž dravci a jejich kořist (motýli, mouchy...) povětšinou za větru nelétá. Navíc jsou jejich křídla poměrně náchylná k jakémukoliv poškození, takže projevují aktivitu (létají) opravdu jen za bezvadného počasí. I přes veškerou snahu jsou počty jedinců na lokalitě jen orientační, jelikož velká většina populace je obvykle zalezlá ve vegetaci, a nebo se pohybují tak rychle, že se dá jejich počet pouze odhadnou. V některých případech jsou pozorovaní jedinci i 1/0 celé populace! Vše co jsem napsal zatím vyznívá jako, že pozorování vlastně nemá vůbec žádnou cenu, to však není pravda. Na těchto pozorováních se dá vysledovat jak se populace jednotlivých druhů vyvíjí, protože toho zda je na lokalitě jedna nebo sto jedinců si je pozorovatel vědom okamžitě. Je to trochu nadsazený příklad, každopadně doufám, že jste z něho pochopili o co jde. 6
7 Charakteristika lokalit Jak můžete vidět na snímku ( snímek je stažený ze serveru Lokality leží zhruba 500 m daleko od hlavní kominikace z Chebu do Libé ( zhruba kilometr od Bažantnice ). Souřadnice místa jsou přibližně 50 6' severní šířky,12 17' východní délky. Obě lokality jsou od sebe vzdáleny cca. 150 m (na mapě je uvedeno měřítko). Prostor mezi nimi je tvořen pásem převážně listnatých stromů ( převažují jednoznačně břízy). Tento koridor je cca. 400m široký a celková výška rostlinstva je mnohem menší (zhruba 24m) než je tomu na okrajích, které jsou porostlé smrkovou monokulturou průměrné výšky cca. 8m. Pozorování v tomto pásu bylo bohužel téměř nemožné, protože vážky létaly vždy nad korunami stromů. Nejvíce jsem se věnoval pozorování lokality číslo 1 Rašeliniště, protože druhová různorodost vážek byla na tomto místě mnohem větší než na lokalitě 2 Rybník. Dále jsem pak nalezl další místo v blízkosti rašeliniště, kde se zdržovalo větší množství vážek, pracovně jsem ho pojmenoval Paseka. 7
8 1. lokalitarašeliniště První lokalitou je rašeliniště a jeho blízké okolí. Nacházejí se tam dvě vodní plochy. První hlavní o výměře cca. 12m*8m a hloubkou až 1m a pak jedna menší, která je velice mělká (do 50cm po dešti) a v sušších měsících dokonce téměř úplně vysychá. Okolo těchto vodních ploch roste několik druhů mechů, převládá však rašeliník. Při okraji mechového porostu směrem k souši se velice často oběvuje rosnatka okrouhlolistá. (Jen pro zajímavost, rozhodně totiž netvoří dominantní pokryv.) Zbylý prostor je porostlý trávami, přesličkami, místy mechem a rákosinou. Větší plocha porostlá rákosinou se však nachází jen při levém okraji horní vodní plochy. 8
9 Pohled na rašeliniště z hráze (vyunačeno na plánku vlnkami). Toto je hlavní vodní plocha. Pohled na travnatou plochu. Horní vodní plocha. 9
10 2. lokalitarybník Pohled na lokalitu "Rybník" z východní strany. Jedná se o velice mělký rybník (Na konci září bohužel zcela vyschnul.), který je hojně prorostlý rostlinami. Je sice bohatý na živiny, ale není jich dost, aby převládly sinice, takže představuje ideální místo pro výskyt vážek, snášejících spíše středně kyslelé až lehce kyselé vody. Tvar rybníku je oválný. A je ze všech stran obklopen smíšeným lesem, ve kterém převládají břízy bělokorá a smrky ztepilé. Na této lokalitě jsem se soustředil hlavně na pozorování východní části, protože zbytek břehů je těžko přístupný a navíc jsem největší aktivitu vážek zaznamanal právě zde. Myslím si že to bylo způsobeno hlavně přítomností cca. 5m širokého pásu poměrně prostupné a prosluněné travnaté oblasti.
11 Základní informace o nalezených druzích Autorství Informace čerpány z knihy: Název: Vážkyvýzkum a ochrana (Metodika ČSOP č.9) Autoři: RNDr.Lubomír Hanel Csc., RNDr.Jiří Zelený Csc Počet stran: 239 Vydala: Vlašim, 2000 Veškeré fotografie jsou mým dílem. Jedná se o výřezy, avšak nebyla použita žádná postprodukce. Vše je foceno fotoaparátem Nikon D70 s oběktivem nikkor 1870 AFS a za použití předsádkových čoček 4D a 6D. Určování druhů Uvádím zde pouze druhy, které jsem na daných lokalitách nalezl. Veškeré druhy byly určovány jen z fotografického materiálu, protože odchyt byl opravdu obtížný. Jedná se o vcelku snadno určovatelnou skupinu hmyzu, proto by uvedené druhy měly být v pořádku. Veškeré vážky byly určeny za pomoci klíče obsaženého v knize Vážkyvýzkum a ochrana. 11
12 Čeleď: Lestidaešídlatky Lestes dryas Šídlatka tmavá Samice šídlatky tmavé Biologie: Dospělí jedinci jsou k vidění v rozmezí červenzáří. Biotop: Stojaté eutrofní až rašeliné vody s bohatou vegetací Rozšíření: Často se vyskytující druh v Čechách i na Moravě. 12
13 Lestes virens Šídlatka zelená Samec šídlatky zelené. Biologie: Dospělci jsou k vidění od července do října. Jedná se o velmi nenáročný druh jehož larvy jsou schopny přežít dokonce krátkodobé vyschnutí vodní plochy. Biotop: Různé typy stojatých etrofních až rašelinných vod s bažinatými porosty. Rozšíření: Výskyt je mediteránní. 13
14 Čeleď: Coenagrionidae šidélka Coenagrion puella Šidélko páskované Tandem samce a samičky šidélka páskovaného. Biologie: Dospělci létají od května do září. Biotop: Menší stojaté oligotrofní či eutrofní vody s pobřežní vegetací. Rozšíření: Běžný druh Čech i Moravy. 14
15 Čeleď: Libellulidae Vážkovití Libellula quadrimaculata Vážka čtyřskvrnná Samec vážky čtyřskvrnné. Biologie: Dospělci létají od května do července. Biotop: Stojaté mezotrofní až rašelinná stanoviště s pobřežní vegetací. Rozšíření: Běžný druh Čech i Moravy vyskytující se u stojatých vod různého typu. 15
16 Orthetrum cancellatum Vážka černořitná Biologie: Dospělci létají od května do srpna. Biotop: Eutrofní stojaté vodní plochy, šterkové jámy, rybníky. Dále pak také vodní nádrže, meliorační příkopy s nesouveslými porosty vegetace až holými břehy. Rozšíření: Běžný druh Čech i Moravy vyskytující se u stojatých vod bez vegetačního pokryvu. 16
17 Sympetrum danae Vážka tmavá Vážka tmavá samec. Biologie: Dospělci létají od srpna do začátku srpna. Biotop: Výlučně rašelinné a slatinné vody. Rozšíření: Řídce se vyskytující druh Čech a Moravy. 17
18 Leucorrhinia rubicunda Vážka tmavoskvrnná Biologie: Dospělci létají od května do června. Biotop: Slatinné rybníky, mezotrofní rašelinné tůně (výskyt rašeliníku Sphagnum) a jezírka. Rozšíření: Poměrně často se vyskytující druh Čech a Moravy. 18
19 Početní vývoj populací Lokalita 1 Rašeliniště Počet v ks Datum L.rubicunda r.2005 C.puella O.cancellatum L.quadrimaculata L.dryas L.virens S.Danae Vývoj populací na "Rašeliništi" 0 90 Počet jedinců v ks L.rubicunda 60 C.puella O.cancellatum L.quadrimaculata 30 L.dryas L.virens 20 S.Danae Datum
20 Lokalita 2 Rybník Počet v ks Datum L.rubicunda r.2005 C.puella O.cancellatum L.quadrimaculata L.dryas L.virens S.Danae Rybník vyschnul počet jedinců Vývoj populací na "Rybníku" 0 Počet jedinců v ks L.rubicunda 70 C.puella O.cancellatum L.quadrimaculata L.dryas L.virens S.Danae Datum
21 Výskyt vážek na lokalitách v průběhu sezóny Lokalita 1 Rašeliniště Název Datum r.2005 L.rubicunda C.puella O.cancellatum L.quadrimaculata L.dryas L.virens S.Danae Lokalita 2 Rybník Název Datum r.2005 L.rubicunda C.puella O.cancellatum L.quadrimaculata L.dryas L.virens S.Danae 21
22 Srovnání druhového osazenstva Na rašeliništi jsem nalezl všech sedum druhů vyskytujících se v dané oblasti. Jsou to následující: Lestes dryas Šídlatka tmavá; Lestes virens Šídlatka zelená; Coenagrion puella Šidélko páskované; Libellula quadrimaculata Vážka čtyřskvrnná; Orthetrum cancellatum Vážka černořitná; Sympetrum danae Vážka tmavá; Leucorrhinia rubicunda Vážka tmavoskvrnná Na rybníku jsem nalezl pouze 3 druhy: Lestes dryas Šídlatka tmavá; Coenagrion puella Šidélko páskované; Orthetrum cancellatum Vážka černořitná; Absence duhů L.rubicunda; S. Danae a L.quadrimakulata na rybníce je vcelku pochopitelná. Jedná se totiž od druhy vážek vázané na vskutku kyselou vodu rašelinišť. 22
23 Přelety jedinců Samotné přelety jedinců jsem pozoroval jen u vážky černořitné, kdy jsem vyděl hlavně samice přelétat z rašeliniště na Paseku, avšak samotný přelet z rašeliniště na rybník jsem nezaznamenal.každopádně se přelety nedají vyloučit, protože jsou to velice dobří letci, kteří mi často zmizeli z dohledu v korunách stromů Dále mám pak důvodné podezření na přelety šídlatky tmavé a šidélka páskovaného, protože jak můžete vidět na grafech či tabulkách, vývoj počtu jedinců na obou lokalitách je velice podobný. Navíc se počet jedinců na rašeliništi snížil, jakmile se snížil počet jedinců na rybníku. To samozřejmě samo o sobě nic moc nedokazuje. Proti této hypotéze navíc hraje fakt, že šídlatky a šidélka nejsou zrovna skvělí letci, proto se delším cestám raději vyhýbají. Takže se mi bohužel nepodařilo přesvědčivě prokázat zda k migracím dochází či ne. Mám ověřené záznamy pouze z přeletů samic vážek černořitných z rašeliniště na paseku. 23
24 Etologie Původním záměrem této práce měla být převážně migrace vážek z jendné lokality na druhou, avšak to se bohužel nevydařilo, ale určité nové poznatky mi pozorování vážek přeci jen přineslo. Budu se zabívat chováním vážek na lokalitě Rašeliniště, protože se jedná o vskutku zajímavé místo, kde máme možnost nalézt vedle sebe, jak vodní plochu (viz. hlavní vodní plocha na plánku na str.8) tak mokřadní louku (místo mezi dvěma vodními plochami) a navíc ještě periodicky vysychající vodní plochu (viz.horní vodní plocha). K zajímavosti přispívá i druhová divezita stanoviště (můžem vedle sebe najít druhy s odlišnou stavbou těla, tudíž různými letovými schopnostmi a různými potravními nároky). Při mých pozorováních jsem zjistil, že druhy vážek si do jisté míry rozdělily teritorium. Například L.rubicunda (V. tmavoskvrnná) upřednostňovala pohyb nad hlavní vodní hladinou a při hrázy, zatímco nad louku nezalétala vůbec. Naproti tomu O. cancellatum (V. černořitná) se pohybovala po celé lokalitě, avšak většina jedinců se nacházela buť na louce nebo na rozhraní hlavní vodní plochy a louky. O. Cancellatum byly ze všech druhů nejaktivnější a často opouštěly lokalitu letíc nad korunami stromů. Velice podobné chování měly i L. Quadrimaculata (V. čtyřskvrnná), s tím rozdílem že jsem nebyl svědkem opuštění lokality. Malou vodní plochu přitom využívalo jen malé množství šídlatek ( L.virens ) a na rákosinách občas hlídkovaly O. cancellatum. Šidélka (C.puella) využívali jen oblast při hrázy (popřípadě při malé vodní ploše, ale to bylo jen pár jedinců). 24
25 Závěr Cíle práce se mi podařilo splnit téměř všechny (až na prokazatelnou migraci druhů mezi lokalitami) a navíc jsem mohl být svědkem chování jednotlivých druhů a toho jak řeší mezidruhovou konkurenci (rozdělení teritorií, různá doba výskytu...). Tvorba této seminárni práce mě obohatila o nové zkušenosti, nové znalosti v oblasti Odonatologie (věda o vážkách) a spoustu nových zážitků. Nejvíce si cením toho,že jsem byl celé dny v terénu, pořizovat fotografie a sledovat ekologické vztahy živočichů na jedné lokalitě, což mi napomohlo zase trochu více nahlédnout do tajů přírody. Poděkování: Karlu Martínkovi za jeho obětavost, podporu a vypůjčení knih. Jiřímu Maříkovi za vysvětlení práce s klíčem k vážkám a cenné rady. Michalovi Mikátovi za rady a za zdílení jeho zkušeností se studiem vážek. 25
Příklad managementu stojatých vod na vodních nádržích v okolí Lovětína a jeho vliv na populace vážek
Příklad managementu stojatých vod na vodních nádržích v okolí Lovětína a jeho vliv na populace vážek Význam území Jde o tři oddělené lokality. Jednak je to přírodní památka Luží u Lovětína, dále přírodní
VícePracovní list č. 4 Pozorování rostlin a živočichů v okolí vody
Pracovní list č. 4 Pozorování rostlin a živočichů v okolí vody Úkol 1: Místo: Doba: Pomůcky: Postup: Úkol 2: Úkol 3: Pozoruj a zapiš všechno co se děje v okolí rybníků rybníky Budkovan a Vrbový ryb. 30
VíceZákony pro lidi - Monitor změn ( N á v r h VYHLÁŠKA. ze dne 2018
II. N á v r h VYHLÁŠKA ze dne 2018 o vyhlášení Národní přírodní rezervace Břehyně Pecopala a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 79 odst. 5 písm.
VíceNELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ
NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ Prameniště - vývěry podzemní vody; velmi maloplošné ekosystémy - prameništní mechorosty, často porosty řas - nízké ostřice, suchopýry, přesličky aj. - složení vegetace je výrazně
Více3. Přírodní památka Kamenec
3. Přírodní památka Kamenec Na rozhraní katastrů Panské Nové Dvory a Dobrá u Frýdku-Místku severně od silnice z Frýdku-Místku do Dobré se nalézá přírodní památka Kamenec. Velmi cenný mokřadní biotop s
VíceŘád: Odonata (vážky) Pohyb. Imaga. Křídla (odlišnosti i v rámci pohl. dimorfismu)
Řád: Odonata (vážky) 1 Imaga Pohyb Křídla (odlišnosti i v rámci pohl. dimorfismu) podobného tvaru (Zygoptera) nebo zadní kratší a širší (Anisoptera). Létací svaly se upínají přímo na kořeny křídel (u jiného
VíceOPUŠTĚNÁ HARTOVA CIHELNA NEJVÝZNAMNĚJŠÍ LOKALITA VÁŽEK NA CHEBSKU
SBORNÍK MUZEA KARLOVARSKÉHO KRAJE 20 (2012) 271 OPUŠTĚNÁ HARTOVA CIHELNA NEJVÝZNAMNĚJŠÍ LOKALITA VÁŽEK NA CHEBSKU Pavla Tájková & Přemysl Tájek ÚVOD V roce 2012 jsme na Chebsku prováděli mapování výskytu
VíceDenní motýli Nové Paky
ZÁKLADNÍ ŠKOLA NOVÁ PAKA, HUSITSKÁ 1695 ročníková práce Denní motýli Nové Paky a okolí Věra Tranová Vedoucí ročníkové práce: Mgr. Lukáš Rambousek Předmět: Přírodopis Školní rok: 2010 / 2011 1 Prohlašuji,
VíceOkoun říční - Perca fluviatilis
Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční je značně rozšířenou rybou celého severního mírného pásu. Obývá Evropu, značnou část Asie a také Severní Ameriku. kde žije poddruh P. fluviatilis flavescens
Více18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
VíceInventarizační průzkum NPR Adršpašsko-Teplické skály z oboru zoologie - vážky (Odonata)
Projekt VaV 620/2/03 Inventarizace národních kategorií maloplošných zvláště chráněných území Inventarizační průzkum NPR Adršpašsko-Teplické skály z oboru zoologie - vážky (Odonata) Kód ZCHÚ podle ÚSOP:
VíceOCHRANA BIODIVERZITY. Mapování výskytu lesklice severské (Somatochlora arctica) na Českomoravské vysočině
OCHRANA BIODIVERZITY Národní program ČSOP Závěrečná zpráva k projektu 2009 Mapování výskytu lesklice severské (Somatochlora arctica) na Českomoravské vysočině Ing. Václav Křivan, ZO ČSOP Kněţice, Kněţice
VícePříspěvek k poznání Vážek (Odonata) PR Údolí Únětického Potoka a Únětických rybníků
Elateridarium 9: 111-117, 9.3.2015 ISSN 1802-4858 http://www.elateridae.com/elateridarium Příspěvek k poznání Vážek (Odonata) PR Údolí Únětického Potoka a Únětických rybníků Contribution to the dragonflies
VíceProsba o pomoc s výzkumem variability zpěvu lejska malého (Ficedula parva)
Prosba o pomoc s výzkumem variability zpěvu lejska malého (Ficedula parva) ÚVOD Během intenzivního zkoumání hlasové aktivity a variability zpěvu lejska malého v posledních třech letech se nám podařilo
VíceMONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 23. TÝDEN
MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 23. TÝDEN Kateřina Kovaříková, Kamil Holý Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V letošním roce získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny.
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název
VíceTygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm.
Marek Hák 25.1.2013 Popis Tygr indický je kočkovitá šelma (Panthera tigris tigris) také zvaný tygr bengálský je nejpočetnější poddruh tygra. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, Indii a Bangladéši.
VíceEuchalcia consona Fabricius 1787
Euchalcia consona Fabricius 1787 Euchalcia consona je podle mne jedním z nejkrásnějších kovoleskleců s nimiž je možné se setkávat od jara do konce léta. Tento motýl mne svým způsobem očaroval a tak jsem
Vícejsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci,
Sovy jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci, hmyzem a jinými druhy ptáků, některé, např. ketupy,
VíceVážky (Odonata) CHKO Kokořínsko
Bohemia centralis, Praha, 27: 231 239, 2006 Vážky (Odonata) CHKO Kokořínsko Dragonflies (Odonata) of Kokořínsko Protected Landscape Area Miroslav Honců Vlastivědné muzeum a galerie Česká Lípa, Nám. Osvobození
VíceÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ HÁĎÁTKO BOROVICOVÉ BURSAPHELENCHUS XYLOPHILUS Odbor ochrany proti škodlivým organismům Ing. Petr Kapitola Ing. Martina Jurášková Ztracená 1099, Praha 6, PSČ
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu
VíceŠkůdci na smrku. Škůdci jehlic, pupenů a výhonů. 1) Korovnice (zelená, šišticová)
Škůdci na smrku Škůdci jehlic, pupenů a výhonů 1) Korovnice (zelená, šišticová) Mšice, jejichž vývoj probíhá na různých lesních dřevinách. Jehlice a výhony jsou deformovány v důsledku sání larev tvorba
Vícefoto: ing. Libor Dostál
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Prysk,okres Česká Lípa, příspěvková organizace Autor: Eva Vavřinová Názevmateriálu: VY_32_INOVACE_15 _ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA_Chránění ptáci Číslo projektu:
VíceVážení přátelé přírody,
RNDr. Lukáš Spitzer Muzeum regionu Valašsko, p.o. entomolog, vedoucí Přírodovědného oddělení Vsetín http://www.muzeumvalassko.cz/kontakt/adresar/lukas-spitzer/ Vážení přátelé přírody, při Vašich terénních
VíceMokřadní centrum Kančí obora
Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením
VícePŘEDSTAVENÍ PROJEKTOVÝCH OPATŘENÍ LČR MOOREVITAL POKRAČOVÁNÍ OCHRANY RAŠELINIŠŤ V KRUŠNÝCH HORÁCH 25.LEDEN 2018, MARIENBERG
PŘEDSTAVENÍ PROJEKTOVÝCH OPATŘENÍ LČR MOOREVITAL 2018 - POKRAČOVÁNÍ OCHRANY RAŠELINIŠŤ V KRUŠNÝCH HORÁCH 25.LEDEN 2018, MARIENBERG Údaje o projektovém území Vlastník pozemku: Česká republika, právo hospodaření
VíceObojživelníci u Rančířovského Okrouhlíku
občanské sdružení Mokřady - ochrana a management Šeříková 345/8, 588 12 Dobronín, IČO 22763198 www.mokrady.wbs.cz Obojživelníci u Rančířovského Okrouhlíku Zpráva z akce pro veřejnost Jaromír Maštera červenec
VíceVY_32_INOVACE_01_VÁŽKA PLOSKÁ_25
VY_32_INOVACE_01_VÁŽKA PLOSKÁ_25 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovické škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400
VíceMONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 26. TÝDEN ( )
MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 26. TÝDEN (24.6.2019) Kamil Holý Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V roce 2019 získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny. Monitoring
Víceprimární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
VíceMezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost
Informační list č. 2/2010 Únor 2010 Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost Biodiverzita, tj. rozmanitost jednotlivých druhů rostlin a živočichů a jejich vazby na okolní prostředí
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 25.1.2013
VíceNAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE
NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 28/2013 ze dne 14. 11. 2013, o vyhlášení Přírodní rezervace Vrbenské rybníky a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada Jihočeského kraje
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_007
VíceJak to vidí vážky. Úvod
Úvod Vážky jsou velmi stará skupina (řád) hmyzu. Většina lidí ví, že obrovské druhy vážek žily na zemi už v prvohorách. Dnešní druhy již nedosahují jejich rozměrů, zato jsou zřejmě obratnějšími letci.
VíceHorniny místo pro život
Název miniprojektu: Horniny místo pro život Škola: Základní škola náměstí E. Beneše, Varnsdorf Školní rok: 2014 / 2015 Vedoucí kroužku: Bc. Lucie Šeráková Horniny místo pro život Obsah: 1. Úvod.. 2 2.
VíceRostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
VíceKYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
VícePstruh obecný velikost cm. Kapr obecný velikost cm
Kapr obecný velikost 30-70 cm Pstruh obecný velikost 40-100 cm Kapr se za potravou vydává po setmění a je všežravec. Pojídá měkkýše a rostlinnou potravu, kterou nabírá svými vychlípitelnými ústy z bahna
Více2. Kteří z odborníků mohli vyslovit následující tvrzení?
1. Vysvětli pojmy: - EKOLOGIE, OCHRANA PŘÍRODY, ZDROJ, PODMÍNKA Ekologie věda, která se zabývá zkoumáním vztahů mezi organismy a prostředím a mezi organismy vzájemně. 1 bod Ochrana přírody lidská péče
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 05 VY 32 INOVACE
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 05 VY 32 INOVACE 0115 0305 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
VíceZávěrečná zpráva o projektu Projekt byl realizován za laskavé finanční i morální podpory Karlovarského kraje.
KVK08_prstnatec_D660_ZZ_w.doc str. 1 Závěrečná zpráva o projektu Projekt byl realizován za laskavé finanční i morální podpory Karlovarského kraje. Název projektu: Mapování prstnatce májového Evidenční
VícePrezentace je určena k seznámení se se základními ekologickými pojmy.
Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_BI601 Mgr. Lucie Křepelová 3. ročník Datum vytvoření: 10.2.2014 Vzdělávací oblast:
VíceZásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, z. s. duben 2014 Definice drobné vodní plochy - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
VíceVY_32_INOVACE_05_SPLEŠŤULE BLÁTIVÁ_25
VY_32_INOVACE_05_SPLEŠŤULE BLÁTIVÁ_25 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovické škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2016
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2016 Úvod: V roce 2016 bylo mapováno stejné území CHKO Slavkovský les jako v předcházejících letech monitoringu. Stručný popis
VíceZávěrečná zpráva o projektu
KVK11_hadi_ZZ_790_w.doc str. 1 Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Údaje o projektu název projektu: Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 790/2011 program:
VíceZásady budování drobných vodních ploch
Zásady budování drobných vodních ploch Jan Dvořák Mokřady ochrana a management, o. s. leden 2013 Definice drobné vodní plochy - velikost dm2 stovky m2 - účel podpora biodiverzity - bez technických prvků
VíceH O L Á S E C K Á J E Z E R A
Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká
VícePříspěvek k ekologii a etologii šídlatek (Odonata, Lestidae)
Příspěvek k ekologii a etologii šídlatek (Odonata, Lestidae) AUTOR: Michael Mikát ŠKOLA: Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína TŘÍDA: Quinata A KONZULTANT: Mgr. Jakub Straka Prohlašuji, že jsem předkládanou
VíceEjpovice. Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Sylva Zemánková
Ejpovice Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Sylva Zemánková 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2 3 Náš postup... 3 4 Zpracování... 4 Úkol 1.... 6 Úkol
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: Jméno autora: VY_52_INOVACE_008 Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)
VícePřílohy. Seznam příloh
Přílohy Seznam příloh Obr. 1: Košťálova studánka odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, červenec 2015) Obr. 2: Machle odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, září 2015) Obr. 3: Staviště odtok (Jaitnerová, září
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Katalog topolů kanadských v nivě řeky Odry
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE Hana BECHNÁ Katalog topolů kanadských v nivě řeky Odry Olomouc 2008 SEZNAM VYBRANÝCH LOKALIT 1. Jeseník nad Odrou Mankovice...3
VíceObrázek č. 1.: Lokalizace výskytu mapovaných druhů cévnatých rostin a mechorostů v území.
Mapování klíčových rašeliništních druhů Rostliny Jako klíčové druhy cévnatých rostlin, které jsou svým výskytem vázány rašeliniště a jejichž populace je nutné respektovat při realizaci revitalizačních
VíceOdbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 16.1. 2013 Petr Pavelčík KUZL 3408/2013 KUSP 3408/2013
VícePříloha B Čestné prohlášení ţadatele
Příloha B Čestné prohlášení ţadatele Čestné prohlášení ţadatele - fyzické osoby při podání Ţádosti o dotaci z Programu rozvoje venkova ČR - prohlašuji, ţe všechny informace uvedené v Ţádosti o dotaci jsou
VícePostup Cíle sčítání: Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: 1. Metoda mapování hnízdních okrsků
Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: Metoda mapování hnízdních okrsků Liniové metody Bodové metody Metody přímého vyhledávání hnízd Metoda eodazpětných odchytů ů Jana Svobodová, AMPS 1. Metoda
VíceTŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu
TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu netvoří bičíkatá stádia. Mají specifický způsob pohlavního
VíceMasožravé rostliny. Jméno: Anna Kovácsová Třída: 9. B Školní rok: 2017/18
Masožravé rostliny Jméno: Anna Kovácsová Třída: 9. B Školní rok: 2017/18 1 Popis rostlin: Jsou to rostliny, které získávají většinu živin z hmyzu. Nejvíce se vyskytují např. v kyselých bažinách a v chudých
VíceProgram péče o velké šelmy
Program péče o velké šelmy Petr Koubek, Jarmila Krojerová, Miroslava Barančeková Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. Příprava Programů péče o velké šelmy je evropským tématem již celá desetiletí. Na
VíceŠídlatka velká Chalcolestes viridis (Vander Linden, 1825)
Šídlatka velká Chalcolestes viridis (Vander Linden, 1825) 1500 1200 900 600 300 0 Identifikace. Je to naše největší šídlatka (společně s druhem Lestes macrostigma) a řadí se celkově k největším zygopterním
VíceTŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu
TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu netvoří bičíkatá stádia. Mají specifický způsob pohlavního
VíceEnvironmentální výchova
www.projektsako.cz Environmentální výchova Pracovní list č. 2 žákovská verze Téma: Význam sněhu a laboratorní zjištění jeho vybraných parametrů v místním regionu Lektor: Projekt: Reg. číslo: Mgr. Stanislava
Více1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.
17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.
VíceMONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 24. TÝDEN ( )
MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 24. TÝDEN (10.6.2019) Kamil Holý Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. V roce 2019 získala Zelinářská unie finance z MZe na monitoring škůdců polní zeleniny. Monitoring
VíceTerénní cvičení na Špičáku u Varnsdorfu
Název miniprojektu: Hlavní geologické procesy Škola: Základní škola náměstí E. Beneše, Varnsdorf Školní rok: 2013 / 2014 Vedoucí kroužku: Bc. Lucie Šeráková Terénní cvičení na Špičáku u Varnsdorfu Obsah
VíceTvorba trvalého preparátu
BIOLOGIE Tvorba trvalého preparátu V rámci následujícího laboratorního cvičení se studenti seznámí s technikou tvorby trvalých preparátů členovců. Gymnázium Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace
VíceKos černý velikost 25 cm. Drozd zpěvný velikost 23 cm
Kos černý velikost 25 cm Drozd zpěvný velikost 23 cm Za ranního šera přináší kos hvízdavě flétnový zpěv, který je velmi bohatý na motivy. Pokud je kos vyrušen, vydává (varuje) velmi pronikavým,, tix tix.
VícePřírodní společenstva v České republice: LES. Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D.
Přírodní společenstva v České republice: LES Martin Chlumský Dis. 3. ročník BI-TV PdF UK Praha Ing. Helena Jedličková Ph.D. PdF MU Brno Martin Chlumský 2 Cíle hodiny Společenstvo lesa Student / ŢÁK ZŠ:
VíceTerestrické biotopy obojživelníků
Terestrické biotopy obojživelníků - ochrana a péče Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, leden 2012 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o biotopy rozmnožování = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy mimo
VíceVY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_018 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Biosféra - prezentace Vyučovací předmět:
VíceCZ.1.07/2.2.00/28.0018
Výzkumný projekt 2014 Prof. Ing. E. Kula, CSc. Řešitel Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Vývojový cyklus: 57-7, A, A, 7/9+9,
VíceSrovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar
Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření Martin Bagar Zpracování monitoringu biologické rozmanitosti vinic a sadů v různých režimech produkce (konvenční, integrovaná a ekologická) Hluchý,
VíceSYSEL OBECNÝ KVÍZ. Vytvořeno: ALKA Wildlife, o.p.s.
SYSEL OBECNÝ KVÍZ Návod: jedná se o otázkový kvíz o základních informacích z biologie sysla obecného. Lze hrát jednoduše v učebně před či po informační přednášce. Varianta v terénu: hledání odpovědí s
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
VíceRozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy
Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha
VícePoznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera
Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, listopad 2013 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o rozmnožovací biotopy = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy, které obývají
VíceVytvoření zahrady PRM/KHT. Jan Bobek. Rok 2009/10. Fakulta textilní Technická univerzita v Liberci Stránka 1
Vytvoření zahrady PRM/KHT Jan Bobek Rok 2009/10 Fakulta textilní Technická univerzita v Liberci Stránka 1 Vytvoření zahrady Kde najít ideálního (kvalitního) projektanta? Media (noviny,internet,televize)
VíceVliv kvetoucích rostlin na biodiverzitu hmyzu v jabloňovém sadu. K. Holý, V. Falta, R. Vávra VÚRV, Praha-Ruzyně VŠÚO, Holovousy
Vliv kvetoucích rostlin na biodiverzitu hmyzu v jabloňovém sadu K. Holý, V. Falta, R. Vávra VÚRV, Praha-Ruzyně VŠÚO, Holovousy Nektarodárné rostliny výskyt hmyzu závisí na výskytu rostlin dospělci a vývojová
VíceŘeka Klabava. Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová
Řeka Klabava Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Monika Abrtová 1 Obsah 1 Navštívená lokalita a náš cíl... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2 4 Náš postup... 3 5 Terénní deník... 3 7
VíceORLÍ PERO Urči v přírodě 3 druhy našich plazů. O-21
ORLÍ PERO Urči v přírodě 3 druhy našich plazů. O-21 Vítězslav Čermák Atana Definice: PLAZ Plazi jsou obratlovci, jejichž tělo je pokryté tuhými šupinami nebo štíty, a kladou vejce. Patří ke studenokrevným
VíceZe života obojživelníků. Filip Šálek
Ze života obojživelníků Filip Šálek www.filipsalek.cz Základní charakteristika - patří mezi obratlovce, kteří tvoří přechod mezi vodními a suchozemskými živočichy, potomci lalokoploutvých ryb - na světě
VícePříloha č. 6. Lokalizace studovaných ploch
Příloha č. 6 Lokalizace studovaných ploch Plocha č. Souřadnice (vztahováno ke středům ploch) N E Lokalizace Popis plochy Černá Opava (transekt lokalizován cca 800 m severně od místní části Vrbno p. Prad.-Mnichov,
VícePlány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech
Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace
VíceAktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k
Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 19.6. 218. Peronospora chmelová na přelomu druhé a třetí dekády června vytvořily vhodné podmínky pro šíření peronospory chmelové.
VíceRozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů. (pomůcka k přípravě na poznávačku )
Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů (pomůcka k přípravě na poznávačku ) Třída: PLAZI Na území České republiky žije celkem 11 druhů plazů ze tří řádů. Z řádu želvy je u nás původní jen jediný
VíceÚloha je jednoduše aplikovatelná také na jiné těžební prostory (kamenolomy, hliniště, těžebny jílů a kaolínu apod.) nebo obecně na narušené plochy.
Objevte svou pískovnu Shrnutí V této úloze jde především o porozumění pojmům rekultivace, ekologická (přírodě blízká) obnova, ekologická sukcese, disturbance a oligotrofie. Studenti se zamyslí nad významem
VíceTento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.20.Bi.Obojzivelnici Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření: 18.
VíceJe-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.
EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,
VíceZákladní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice
Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Plazi Jméno a příjmení: Tomáš Vyhnal Třída: 5 Školní rok: 2013/14 Garant / konzultant:mgr. Marcela Sasková Datum odevzdání: 31. 3. 2014 1 ČESTNÉ
VíceNa jehličnanech se vyskytují nejobávanější škůdci lesního hospodářství.
Škůdci na smrku Rozsáhlé monokultury jehličnanů pěstované v nepřirozených podmínkách, často ve špatném zdravotním stavu, poskytují škůdcům bohatou nabídku potravy a příhodné podmínky k rozsáhlým gradacím
VíceAnotace - Autor - Jazyk - Očekávaný výstup - S e p ciální n v zdě d lávací p o p tř t eby b Klíčová slova -
Anotace Želvy Anotace - Pracovní list k procvičení plynulého čtení s porozuměním, schopnosti k zapamatování si podrobností, ověření při odpovídání na otázky k textům, doplnění chybějících slov do vět,
VíceVY_32_INOVACE_08_ČEJKA CHOCHOLATÁ_26
VY_32_INOVACE_08_ČEJKA CHOCHOLATÁ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.240
VíceVY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26
VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400
VíceKUŇKA OHNIVÁ a ČOLEK VELKÝ na Vysočině a příklady vhodného managementu
KUŇKA OHNIVÁ a ČOLEK VELKÝ na Vysočině a příklady vhodného managementu Jaromír Maštera říjen 2013 Obojživelníci na Vysočině Česká republika - 21 druhů Vysočina - 15 druhů: mlok čolek velký čolek horský
Vícena území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.
Částka 8 Sbírka zákonů č. 20 / 2016 Strana 169 20 VYHLÁŠKA ze dne 14. ledna 2016 o vyhlášení Národní přírodní památky Zhejral a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí
VícePřírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04
Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr
VíceBabí lom. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj:
Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 89 Kategorie ZCHÚ: Přírodní rezervace Zřizovací předpis: XIX/0-07; /9 Kraj: Jihomoravský kraj Obec s rozš. působností. st. Blansko, Kuřim (Brno-venkov) Katastrální území: Lelekovice,
Více