JVM RPIC, spol. s r.o. Web: rpiczlin@jvmrpic.cz Tel.: Fax:

Transkript

1 STRATEGIE ROZVOJE PAMÁTNÍKU PROTIFAŠISTICKÉHO ODBOJE V PLOŠTINĚ (ANALYTICKÁ ČÁST) Web: rpiczlin@jvmrpic.cz Tel.: Fax:

2 Obsah: I. Úvod... 2 II. Historický kontext... 3 III. Vymezení sledovaného území:... 6 IV. Přírodní podmínky vymezeného území a jejich potenciál pro rozvoj cestovního ruchu... 9 V. Dopravní infrastruktura lokality...11 VI. Kapacity a kvalita ubytovacích zařízení ve sledované oblasti...13 VII. Stávající nabídka cestovního ruchu...15 VIII. Připravované projektové záměry...21 IX. Marketingové aktivity v mikroregionu...24 X. Charakteristika areálů obdobného typu v ČR i zahraničí...26 XI. Potenciální poptávka...28 XII. Závěr...31 XIII. Vize a globální cíl strategie...33 XIV. SWOT analýza...34 XV. Kritické oblasti...35 Seznam obrázků: Obrázek 1: Rozložení mikroregionu Ploština; zdroj: ČSÚ... 6 Obrázek 2: Užší vymezení sledovaného území v rámci Strategie; zdroj: zadávací dokumentace... 7 Obrázek 3: Silniční napojení obcí mikroregionu; zdroj: 11 Obrázek 4: Plánovaná trasa R49 v okolí mikroregionu; zdroj: 11 Obrázek 5: Železniční tratě v okolí mikroregionu; zdroj: 11 Obrázek 6: Areál Památníku protifašistického odboje na Ploštině; zdroj: 17 Obrázek 7: Vybraná místa spojená s partyzánským odbojem a jeho následky; zdroj: vlastní zpracování Seznam tabulek: Tabulka 1: Základní údaje zapojených obcí mikroregionu; zdroj: ČSÚ... 6 Tabulka 2: Seznam realizovaných projektů v okolí Ploštiny; zdroj: vlastní zpracování Přílohy: Příloha A: ORIENTAČNÍ NÁKRES A PŘEHLED VLASTNÍKŮ PARCEL V AREÁLU PAMÁTNÍKU Příloha B: SEZNAM PAMÁTEK NACHÁZEJÍCÍCH SE NA ÚZEMÍ MIKROREGIONU PLOŠTINA Příloha C: FOTODOKUMENTACE Příloha D: REALIZOVANÉ PROJEKTY S VAZBOU NA CESTOVNÍ RUCH V BLÍZKÉM OKOLÍ PLOŠTINY Příloha E: PŘEHLED POČTŮ ŽÁKŮ V JEDNOTLIVÝCH ROČNÍCÍCH ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOL Tel: , fax:

3 I. ÚVOD Partyzánský odboj, protipartyzánské akce, perzekuce civilního obyvatelstva to jsou témata, se kterými je možné se setkat při seznamování se s průběhem konce 2. světové války ve Zlínském kraji a obecně na Moravě. V regionu se tak vyskytuje množství míst, kde se formovaly a pohybovaly odbojové skupiny. Jejich existence a aktivity s sebou ale přinesly protiopatření ze strany německých okupantů, kterými se snažili partyzánské hnutí potírat. Místa pobytu partyzánů se tak stávala terčem útoků německých jednotek, při kterých bylo perzekuováno také civilní obyvatelstvo. Jedním z takto postižených míst byla i Ploština, chudá pasekářská oblast, kde na konci války zahynulo několik desítek lidí. Samozřejmě Ploština nebyla jedinou takto postiženou osadou. Nicméně díky její poloze a povědomí, které o ní přetrvává, ji lze chápat jako symbol podobně postižených obcí v širokém okolí. Vypálení těchto osad a vyvraždění jejich obyvatel, představuje události, které je zapotřebí neustále připomínat i dalším generacím tak, aby se do budoucna podobné zločiny již neopakovaly. Za tímto účelem byl v minulosti na Ploštině vybudován poměrně rozsáhlý areál památníku včetně muzejní expozice a návazné infrastruktury. V současnosti se ale na technickém stavu celého areálu začínají projevovat závažné problémy způsobené zejména jeho stářím. Některé objekty jsou v havarijním stavu, což příliš nepřispívá k zachování piety místa. Je proto na místě zvážit vhodnou formu nápravy stávajícího stavu. V kontextu případných úvah o možných rekonstrukcích je ale nutné zamýšlet se také nad dalším využitím a směrováním areálu. Nutnost zachování pietního rázu místa je neoddiskutovatelným požadavkem. Na druhou stranu je potřeba při úvahách o možném využití památníku mít na paměti základní otázku - Jaký význam má památník, který nenavštěvují lidé? V minulosti se areál stával centrem velkých pietních akcí k připomenutí hrdinského boje partyzánů, pořádaných minulým režimem, kdy památník pravidelně navštěvovalo poměrně velké množství návštěvníků. To již ale neplatí pro současnost, kdy expozicí na památníku projde cca 800 lidí za rok (z toho cca 75 % tvoří senioři). Z tohoto titulu je zapotřebí se zabývat také možnými cestami jak přilákat návštěvníky na Ploštinu tak, aby ploštinské události nezůstaly zapomenuty. Na základě těchto skutečností bylo zformulováno zadání pro zpracování Strategie rozvoje Památníku protifašistického odboje v Ploštině, s cílem využití potenciálu vlastního památníku a jeho okolí pro kulturně vzdělávací aktivity a ve vazbě na rozvoj cestovního ruchu v regionu Zlínského kraje. Specifickým cílem strategie pak bylo zadáním stanoveno vytvoření důstojného pietního místa s přiměřeným kvalitním zázemím a doprovodnou infrastrukturou a zvýšení a zkvalitnění informovanosti o aktivním protifašistickém odboji a odporu proti totalitním režimům v regionu. Účelem samotné Strategie revitalizace Památníku protifašistického odboje v Ploštině je tedy zmapování možností dalšího využití areálu památníku a jeho blízkého okolí, včetně návrhu vhodných variant, které by jednak důstojným způsobem zachovávaly pietu místa a zároveň by také využily potenciál areálu z hlediska cestovního ruchu. I. I. Východiska Strategie Při zpracování Strategie rozvoje Památníku protifašistického odboje na Ploštině (dále jen Strategie) byly použity jako východiska tyto nadřazené a související strategické dokumenty, jejichž teze Strategie respektuje, případně dále podrobněji rozpracovává: Územní plán velkého územního celku Zlínská aglomerace Analýzy Místní akční skupiny Ploština Aktualizované znění Programu rozvoje cestovního ruchu Zlínského kraje Akční plán rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Zlínsko Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava, včetně jeho metodik Generel dopravy Zlínského kraje Tel: , fax:

4 II. HISTORICKÝ KONTEXT II. I. Partyzáni na Ploštině Ploština leží v nepříliš vysokých horách Vizovických vrchů, mezi dvěma horskými údolími. V období 2. světové války byla chudou pasekářskou osadou, kde žilo několik desítek lidí. V září 1944 začala v Beskydech operovat 1. Československá brigáda Jana Žižky, nejsilnější partyzánská jednotka na Moravě. V oblasti Vizovických vrchů se pak skupinky partyzánů objevily na podzim roku Z počátku mezi nimi bylo málo Čechů, byli to především Rusové a Slováci. Někteří přišli ze Slovenska po porážce povstání, jiné vytlačily německé jednotky z Beskyd. Partyzáni si zvolili za jednu ze svých základen právě osadu Ploština a samoty v jejím okolí. Ne vždy byli zdejší lidé ochotni rozdělit se s partyzány o poslední kus slaniny či chleba, o místo a teplo ve skromných světnicích tak, jak to udávají některé prameny. Příchodem partyzánů do chudých valašských chalup se mnohonásobně zhoršila jejich už tak bídná životní situace. V době války nebylo jednoduché sehnat jídlo pro vlastní rodinu, natož pro několik desítek cizích dospělých mužů. Proto místní obyvatelé přijímali partyzány, kteří je žádali o jídlo, zdrženlivě, často s obavou z případných následků odmítnutí. K tomu přispívala také skutečnost, že zpočátku občas, později s blížící se frontou stále hojněji, vycházeli sami partyzáni z anonymity a doslova přepadávali místní obyvatele. Pokud k tomu připočteme fakt, že veškerá pomoc partyzánským oddílům znamenala riziko perzekuce celé rodiny, obyvatelé samot tak žili v neustálém strachu - ve dne z německých vyšetřovacích jednotek a v noci z příchozích partyzánů. Partyzánská aktivita se začala zvyšovat na začátku roku 1945, kdy krajem táhlo maďarské a německé vojsko ustupující od východu. Skupinky partyzánů vojáky v noci přepadaly a braly jim munici a zásoby. Ty pak představovaly základní výzbroj partyzánů. K tomu se přidávaly další diverzní akce, jako narušování telefonických linek, sabotáže a další. II. II. Německá protiopatření Partyzánská aktivita byla pro německé okupanty naprosto nepřijatelná, proto potřebovali oblast od partyzánských skupin vyčistit. Ve vizovickém zámku se proto usadila Speciální jednotka SS, takzvaný Oddíl k zvláštnímu použití číslo 31. Oddíl sloužil jako opěrná jednotka pro boj s partyzány a již od konce března proti nim připravoval útočnou akci. Tuto speciální jednotku SS doplnila v polovině dubna 1945 německá ozbrojená jednotka Josef, která se usídlila ve vizovické škole. V podstatě se jednalo o teroristickou jednotku, která měla konat diverzní akce v týlu Rudé armády a která byla složena z Němců a Slováků z řad Hlinkovy mládeže. Celkem bylo v dubnu 1945 ve Vizovicích asi 500 němců, včetně psovodů. Společný postup zlínského gestapa, komanda č. 31 a jednotky Josef pak měl vést k dopadení a zneškodnění partyzánských skupin v okolí i všech, kdo jim jakkoliv pomáhali. Prvním krokem k tomuto cíli byla infiltrace partyzánské skupiny dvěma konfidenty. Ti se seznámili s rozložením a počty partyzánů i pasekářů, kteří jim pomáhali. 18. dubna zběhli z hlídky a podali hlášení na zlínské gestapo. Na základě jejich udání pak byl dán rozkaz k pochodu na Ploštinu. Předehrou masakru na Ploštině byla 16. dubna akce jednotky Josef na Vizovických pasekách, kde vojáci vyrabovali a zapálili dva domy a tři lidi zastřelili. Ušetřili jen ženy a děti. II. III. Vypálení Ploštiny Nejtragičtější události následovaly ve čtvrtek 19. dubna. Výchozím bodem byly Vizovice. Odsud vyrazily dvě skupiny němců, které zahájily zátah na partyzány ukryté v pasekářských osadách Ploština a Ryliska ze severního a jižního směru. Tel: , fax:

5 Ještě předtím zastřelili v Újezdě brusiče Ladislava Rangla, Vlastu Ranglovou a Rudolfa Pflégra. Na samotě Ryliska pak byl zastřelen 25letý František Belha a vypálen dům. K úkrytům partyzánů vojáky spolehlivě vedla dvojice konfidentů. Partyzáni ale byli včas varováni, což jim umožnilo stáhnout se z pasek do lesa. Pasekáře tak nechali jejich osudu v domnění, že když němci partyzány nenajdou, tak se jim nic nestane. Tento předpoklad se nenaplnil právě díky zrádcům ukazujícím na domy a konkrétní lidi, kteří partyzánům pomáhali. Němci prohledávali domy, rabovali, rozbíjeli. Brali jídlo, oblečení, cennosti, dobytek. Pasekáře tvrdě vyslýchali ohledně míst pobytu partyzánů. Začali jim zapalovat domy, zahánět je do nich, střílet a zaživa upalovat. Osm z deseti domů tehdy na Ploštině lehlo popelem. Některé pasekáře předtím Němci uvnitř svázali řetězy, jiní museli před hlavněmi samopalů skákat do zapálených domů okny. Do hořících chalup byli nahnáni i lidé z okolních obcí, které Němci cestou pochytali na polích. Na Ploštině zahynulo celkem třiadvacet mužů a jedna žena. Z toho 9 osob z Drnovic, 7 z Vysokého Pole, 5 z Tichova, 2 z Pozděchova, 1 z Lačnova. Zachránil se pouze jediný muž, kterému se podařilo z hořícího domu utéci do lesa. Oběti ploštinské tragédie byly pohřbeny v pondělí 23. dubna na hřbitově v Újezdě. V ten samý den však německé řádění pokračovalo. V blízkém Prlově bylo zastřeleno, upáleno a oběšeno 18 občanů, z toho 5 žen. Partyzáni, kteří se v obci ukrývali, opět uprchli do hor. 2. května, pár hodin před osvobozením, pak byly vypáleny nedaleké Vařákovy paseky u Lačnova, kde zahynuli 4 lidé. Okolní obce byly osvobozeny 2. a 3. května rumunskými a ruskými jednotkami, o čemž svědčí zápis v obecní kronice spolu s podpisy osvobozujících vojáků. Celkem padlo při osvobozování okresu Zlín v dubnu a květnu vojáků Rudé armády, 84 rumunských vojáků a 51 českých občanů. Je samozřejmé, že takto postižených míst bylo na Valašsku daleko více. Jejich připomínkou jsou četná pietní místa a pomníky. O Ploštině pak lze uvažovat jako o symbolu pro všechna podobně postižená místa v regionu Valašska - jakýchsi malých Valašských Lidicích. II. IV. Poválečné období Ploštinské domy byly, za pomoci státu, znovu postaveny roku Téhož roku byla také vysvěcena nově postavená kaple, na jejíchž pilířích jsou desky se jmény všech umučených pasekářů. Smutným faktem zůstává skutečnost, že hlavní viníci ploštinské tragédie z řad velitelů německých jednotek zůstali v mnoha případech nepotrestáni. Někteří dokonce pracovali po válce dál ve službách komunistického režimu. V roce 1975 byl na Ploštině vybudován mohutný betonový památník odboje a roku 1985 byla v jedné z nově postavených usedlostí otevřena expozice Muzea jihovýchodní Moravy věnovaná protifašistickému odboji. Za komunistického režimu se tragédie na Ploštině obecně stala součástí masivní propagandy, která se snažila vykreslit gloriolu partyzánského hnutí a ochotné podpory lidí určené partyzánům při jejich boji. V areálu památníku pak byly pořádány poměrně velké pietní akce. Areál Ploštiny má vazbu také na poválečné dějiny, kdy může být chápán jako místo s odkazem na třetí odboj. Příkladem je zde skupina Světlana coby největší odbojové hnutí na Valašsku, které existovalo v letech 1949 až Jádro Světlany tvořili bývalí valašští partyzáni, ke kterým se připojily skupiny vlastenecky cítících občanů, kteří nesouhlasili s poměry po únoru Skupina Světlana však byla od počátku infiltrovaná Státní bezpečností, přičemž klíčovým agentem byl samotný její zakladatel Antonín Slabík. Následné perzekuce postihly řadu jejích členů, ale i sympatizantů nebo nevinných, kteří s odbojáři přišli do styku. Tel: , fax:

6 Od března 1949 do květnových dní roku 1950 pozatýkala Státní bezpečnost přes 400 občanů jak na moravsko - slovenském pomezí, tak i na jižní a střední Moravě. Prokuratura spolu s vyšetřovateli StB vytvořila z členů Světlany celkem 16 skupin, které byly od dubna 1950 během dvou let odsouzeny v šestnácti vykonstruovaných procesech. Přestože přes 500 osob bylo zproštěno obžaloby nebo propuštěno bez rozsudku z vyšetřovací vazby, 283 osob bylo odsouzeno k vysokým trestům. Celkově vynesl Státní soud šestnáct rozsudků smrti, z nichž třináct bylo vykonáno. + Témata partyzánského odboje a jeho glorifikace + Návaznost Ploštiny na poválečné akce téma třetího odboje + Symbolika Ploštiny Tel: , fax:

7 III. VYMEZENÍ SLEDOVANÉHO ÚZEMÍ: V souladu se zadávací dokumentací Strategie bylo území pro její zpracování vymezeno jednak jako stávající vlastní areál Památníku protifašistického odboje v Ploštině, a jeho návazné okolí s přesahem vhodných aktivit na území obcí Drnovice, Vysoké Pole a Valašské Klobouky Smolina. III. I. Širší území Z širšího administrativního hlediska spadá výše uvedené území pod obec s rozšířenou působností města Valašské Klobouky. Město zároveň představuje přirozené spádové centrum dané lokality. Sledované území je zahrnuto v rámci Sdružení obcí mikroregionu Ploština, který tvoří 9 obcí. Složení mikroregionu a jeho geografickou pozici v rámci Zlínského kraje zachycuje obrázek č. 1. Mikroregion představuje venkovský příhraniční mikroregion s celkovou rozlohou cca 150 km 2 a cca obyvateli. Základní informace o jednotlivých zapojených obcích zachycuje tabulka č. 1. V současnosti výše vymezené území spadá do oblasti působnosti Místní akční skupiny (MAS) Ploština, která byla zřízena především za účelem dalšího rozvoje území, na němž působí a zvyšování jeho absorpční kapacity. Členskou základnu tvoří 21 členů, z toho 11 obcí a 10 podnikatelských subjektů. III. II. Užší území Vlastní lokalita památníku a jeho okolí, která představuje centrum vymezeného území pro účely zpracované studie, se pak převážně nachází v katastru obce Drnovice. Obec mikroregionu Rozloha (ha) Počet obyvatel Konkrétně se jedná o parcely číslo 3674 v katastrálním území obce Vysoké Pole a parcely 3451, 3465/2, 3465/3, 3465/4, 3465/5, 3465/6, 3465/7 v katastrálním území obce Drnovice. Návazné okolí je pak vymezeno parcelami 3677/2, 3469/1, 3509, 3510, 3511, 3514, 3525, 3535/1, 3535/3, 3535/4, 3535/5, 3535/6, 3535/8, 3544/4, 3547/1, 3549/1, 3549/2, 3549/3, 3549/4, 3556/0, 3557, 3599, 3599/1, 3599/2, 3612/2, 3634/1, 3635, 3677/2, 3696, 3722, st 143/3, st 144/2, st 230/1, st 230/2, st 239, st 307, st 317, st 358, st 359, st 360 v katastrálním území obce Drnovice. Vymezené území, včetně zaznačení dotčených parcel je zachyceno na obrázku č. 2: Hustota (os./km 2 ) Drnovice 761, ,6 Haluzice ,6 Loučka 758, ,9 Tichov 732, ,7 Újezd 1 242, ,9 Valašské Klobouky Lokalita Památníku Obrázek 1: Rozložení mikroregionu Ploština; zdroj: ČSÚ 2 693, ,8 Vlachova Lhota 382, ,8 Vlachovice 2 238, ,1 Vysoké Pole 1 211, ,6 Tabulka 1: Základní údaje zapojených obcí mikroregionu; zdroj: ČSÚ Tel: , fax:

8 Strategie rozvoje Památníku protifašistického odboje v Ploštině Obrázek 2: Užší vymezení sledovaného území v rámci Strategie; zdroj: zadávací dokumentace Tel: , fax:

9 V případě realizace jakýchkoliv rozvojových záměrů by mohl představovat potenciální problém charakter vlastníků pozemků, na kterých se rozkládá samotný areál památníku. Za tímto účelem byl na základě katastrálních map Katastru nemovitostí zmapován aktuální stav vlastnických práv k jednotlivým parcelám a provedena analýza vlastníků dotčených pozemků. Získaná data byla převedena do orientačního nákresu, který je spolu s výpisem vlastníků pozemků uveden v příloze A tohoto dokumentu. Jak je patrné z přiloženého nákresu, v prostorách památníku existuje poměrně silné zastoupení skupiny soukromých vlastníků, která zahrnuje jak fyzické, tak i právnické osoby. U některých parcel se navíc nepodařilo dopátrat současného vlastníka. Zlínský kraj zde figuruje jako vlastník pozemku, na kterém je umístěn samotný pomník a části přístupového chodníku. Dále pak do jeho vlastnictví spadá parcela s budovou č. p. 87, ve které je dnes umístěn depozitář Muzea Jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Parcelu, na které stojí budova obsahující stávající expozici, vlastní obec Drnovice. Obci dále patří i některé z pozemků okolo pomníku. Jejich rozložení je patrné z obrázku v příloze. Dalším významným vlastníkem pozemků, který se vyskytuje ve sledovaném území, jsou Lesy ČR, v menším zastoupení pak samotná ČR. Zbytek pozemků je pak v soukromých rukou, případně se jedná o parcely vedené podle zjednodušené evidence, u kterých se nepodařilo dopátrat vlastníka. Problematickým bodem je z hlediska vlastnických práv přístupová komunikace ze strany od Drnovic, kde je část v soukromých rukou. V případě pozemků ležících pod přístupovou komunikací ve směru od Vysokého Pole lze uvažovat o případném bezúplatném převodu (viz níže). Jak bylo již naznačeno výše, tento stav může znamenat problém při řešení rozvojových záměrů. Z tohoto důvodu bude nutné vstoupit do jednání s majiteli ohledně podmínek možného využití jejich pozemků. + Pomník a parcela s muzejním depozitářem v majetku Zlínského kraje + Možnost bezúplatného převodu pozemků pod přístupovou komunikací - Množství soukromých vlastníků Tel: , fax:

10 IV. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY VYMEZENÉHO ÚZEMÍ A JEJICH POTENCIÁL PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU IV. I. Širší území Území mikroregionu se nachází v pásmu Vizovické vrchoviny a Bílých Karpat. Mohutný hřeben Vizovických vrchů byl v roce 1993 vyhlášen za přírodní park, který zasahuje na katastry obcí Vysoké Pole, Drnovice, Tichov, Újezd a Loučka. Tento přírodní park je charakterizován souvisle zalesněnou hornatinou a je významný jak z pohledu krajinářského a ekologického, tak z pohledu rekreačního. Lesní porosty zde tvoří smrkové monokultury a z menší části selské lesíky s břízou, osikou, habrem a dalšími dřevinami. Pro nižší polohy je charakteristický krajinný ráz pasekářského osídlení. Volnou krajinu pak dotvářejí zemědělské usedlosti. Nejvyšším vrcholem Vizovické vrchoviny je pak vrchol Klášťov (753 m n. m.), který se zároveň nachází na katastru obce Vysoké Pole. Pro Bílé Karpaty, které se poněkud odlišují od Vizovické vrchoviny, jsou pak typičtější spíše masivní ploché hřbety rozčleněné m hlubokými otevřenými údolími bez strmých svahů. Převládají zde listnaté lesy, ve kterých mají převahu buky. Krajina severovýchodní části pohoří v okolí Valašských Klobouk již připomíná spíše Javorníky, které na Bílé Karpaty bezprostředně navazují. Na území Bílých Karpat byla v roce 1960 vyhlášena chráněná krajinná oblast, která zasahuje i do území mikroregionu v oblasti Valašských Klobouk. Na území mikroregionu se také nacházejí tři přírodní rezervace a tři přírodní památky (Dobšena, Smolina a Uhliska). Přírodní rezervace Bílé Potoky byla vyhlášena v roce 1982 a nalézá se na levém údolním svahu Klobouckého potoka asi 3 km jihovýchodně od Valašských Klobouk. Rezervaci tvoří dvě navzájem oddělené louky obklopené lesními porosty. Přírodní rezervaci Javorůvky pak tvoří svažitá louka na severozápadním úbočí vrcholu Královec (655 m n. m.), z větší části obklopená lesními porosty, s bohatou rozptýlenou zelení. Rezervace byla vyhlášena v roce 1982 a nachází se na katastru Valašských Klobouk. Přírodní rezervaci Ploščiny pak tvoří rozsáhlý komplex horských extenzívních pastvin v Bílých Karpatech s roztroušenými ovocnými i jinými stromy, s křovinami, se souvislejšími lesními porosty i volnými plochami ve vrcholové partii hřbetu Královec Ploštiny Požár. Rezervace byla vyhlášena v roce 1982 na výměře 19,29 ha. Klimaticky území spadá do mírně chladné oblasti, která je charakterizována letními dny, mrazivými dny, průměrnými teplotami v červenci 15 o C - 16 o C a v lednu mezi -3 o C až -4 o C a průměrnými ročními srážkami mm. Žádná část území mikroregionu nespadá do teplé oblasti. Jak Vizovická vrchovina, tak i Bílé Karpaty nedosahují ve sledovaném území svojí výškou ani rozměry jiných horských masivů v ČR. Přesto mohou být vyhledávány turisty a milovníky přírody, a to především ze Zlínského kraje a přilehlých oblastí Slovenska. Pro návštěvníky mohou být atraktivní klidným prostředím smíšených lesů, které jsou střídány loukami a pastvinami. V létě mikroregion nabízí svým návštěvníkům různě náročné, nově značené trasy určené pro pěší turistiku, případně cykloturistiku a hipoturistiku. Za zmínku stojí také fakt, že v mikroregionu byla vyznačena první hipostezka ve Zlínském kraji. V případě cykloturistiky je zapotřebí počítat s fyzicky náročnějšími trasami danými kopcovitým profilem oblasti. Z hlediska atraktivních přírodních turistických cílů jako jsou například skalní útvary, vodní nádrže apod. se přímo na území mikroregionu nenachází významnější prvek. V širším okolí lze zmínit především Čertovy skály u obce Lidečko, Pulčínské skály u obce Pulčín, případně Lačnovské skály a rybníky u obce Lačnov. Ačkoliv tyto lokality nespadají přímo do území mikroregionu, jsou v docházkové vzdálenosti od Ploštiny a představují zajímavý turistický cíl, na který lze případně navazovat v rámci dalších rozvojových aktivit. Tel: , fax:

11 Pro masivnější zimní vyžití nemá sledované území příliš vhodné dispozice z hlediska potenciálu pro budování větších lyžařských areálů. Lyžařské využití místních kopců tak má charakter menších vleků sloužících v drtivé většině případů pouze pro obyvatele mikroregionu a jeho blízkého okolí. Z hlediska běžeckého lyžování je situace podobná. Území nabízí možnost vyčlenění zajímavých tras pro běžkaře, které ale nejsou v tuto chvíli aktivně udržovány a spravovány. Na základě výše uvedených skutečností lze potenciál přírodních podmínek sledovaného širšího území spatřovat spíše v regionální využitelnosti. IV. II. Užší území Přírodní prostředí užšího území v okolí areálu památníku je tvořeno loukami lemovanými smíšenými a jehličnatými lesy. Samotný památník je umístěn v nadmořské výšce cca 500 m nad mořem v mírně svažité louce. Okolní lesní porosty jsou dobře průchozí a představují ideální prostředí jak pro případné vycházkové, tak i pro naučně-zábavné aktivity. Památník navíc díky své vyvýšené pozici nabízí poměrně daleký rozhled do okolní krajiny. Území, na kterém se nachází památník, představuje poměrně exponovanou lokalitu z hlediska vlivů počasí. To se také odráží na technickém stavu celého areálu (viz níže). S tímto jevem je pak zapotřebí počítat v případě jakýchkoliv rozvojových aktivit. + Atraktivní klidné prostředí pro méně náročné individuální i kolektivní výlety + Vhodné podmínky pro vycházkové aktivity + Příznivé podmínky pro naučně-zábavné aktivity v přírodě + Potenciál pro vytyčení nových naučných stezek + Průkopník hipoturistiky ve Zlínském kraji + Tradice pasekářství + Genius loci lokality památníku - Náročnější profil území pro cykloturistiku - Spíše regionální využitelnost z hlediska turistiky - Absence významných přírodních turistických cílů přímo na území mikroregionu - Exponovanost lokality památníku Tel: , fax:

12 V. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA LOKALITY V. I. Širší území Mikroregion Ploština se nachází v pohraniční oblasti se Slovenskou republikou. V jeho blízkosti tak procházejí hlavní tahy na Slovensko. Silniční napojení mikroregionu je zachyceno na obrázku číslo 3. Z hlediska silniční dopravy je širší území dostupné díky silnici I. třídy I/57 zajišťující napojení území sledovaného mikroregionu ze strany od Slovenska a Vsetínska. Ze směru od Zlína a Vizovic pak hlavní dopravní napojení představuje rychlostní silnice R49, která se před obcí Valašská Polanka napojuje na silnici I/57. Od Luhačovic zajišťuje dopravní spojení silnice č Na tyto hlavní tahy jsou pak navázány silnice nižších tříd zajišťující napojení jednotlivých obcí mikroregionu. Do budoucna by měla zlepšit silniční dopravní napojení mikroregionu také plánovaná trasa rychlostní komunikace R49. Navrhovaná trasa této komunikace, Hulín Holešov Fryšták Slušovice Vizovice Horní Lideč státní hranice, by měla vést v blízkosti hranice mikroregionu, v okolí obce Lačnov. Plánovaná komunikace by tak měla zabezpečit napojení na českou a slovenskou dálniční síť. Obrázek 3: Silniční napojení obcí mikroregionu; zdroj: Tím by byl pro mikroregion Ploština, stejně jako pro ostatní území Zlínského kraje, odstraněn základní handicap, a to absence napojení na dálniční síť. Toto napojení na dálniční síť by znamenalo lepší dostupnost území a jeho vyšší atraktivitu. Zde je ale potřeba brát v úvahu základní limitující fakt, že termín realizace jednotlivých úseků v okolí mikroregionu je stanoven jako výhledový. Z hlediska železniční dopravy je situace poněkud komplikovanější. Mikroregion je dostupný především po trati číslo 283 spojující Bylnici a Horní Lideč. Jde o úsek, který není v současnosti elektrifikován. Trať prochází mikroregionem ve městě Valašské Klobouky, cca 10 km od Ploštiny. Vzhledem k tomu, že tato jediná železniční stanice mikroregionu je poměrně daleko od ostatních obcí, je pro osobní dopravu v rámci mikroregionu využíváno spíše automobilové a autobusové dopravy. Z hlediska vodní a letecké dopravy sledované území nemá vybudovanou potřebnou infrastrukturu. Obrázek 4: Plánovaná trasa R49 v okolí mikroregionu; zdroj: Obrázek 5: Železniční tratě v okolí mikroregionu; zdroj: Tel: , fax:

13 Dopravní napojení mikroregionu pro cyklisty je zajištěno páteřní cyklotrasou 5057 Doubrava Horní Lideč. Tato cyklotrasa střední obtížnosti je vedena po silnicích III. třídy a účelových komunikacích se zpevněným i nezpevněným povrchem. Pěší turisté pak mají možnost využít hlavní turistické stezky spojující Valašské Klobouky a Vizovice, která prochází napříč celým mikroregionem. V. II. Užší území Areál památníku je na silniční síť napojen účelovou komunikací, která tvoří okruh Drnovice Ploština Vysoké Pole Drnovice. V minulosti zde fungovala jednosměrná autobusová doprava, která navážela návštěvníky při pořádaných akcích. Celková délka komunikace je 5,9 km, z čehož úsek Vysoké Pole Ploština činí 4 km. V současnosti lze hovořit o nárazovém využití komunikace, a to zejména v případě mší a poutí ke kapli a pietních aktů připomínajících vyhlazení osady. Z hlediska technického stavu je úsek Vysoké Pole Ploština v dosti špatném stavu, který je dán využitím komunikace při těžbě dřeva. V případě realizace rozvojových záměrů na Ploštině je proto zapotřebí uvažovat o nutných opravách. Problémem, který je spojený s případnými rekonstrukcemi komunikace, je fakt, že pozemky pod tímto úsekem spadají do vlastnictví LČR. Do budoucna se ale otevírá možnost dohody s LČR na bezúplatném převodu těchto pozemků do vlastnictví Zlínského kraje, respektive dotčených obcí. Ani úsek Drnovice Ploština není bez problémů. Část dané komunikace dnes není v současnosti vedena v Katastru nemovitostí jako komunikace, nýbrž jako trvalý travní porost. Zbývající část je pak v soukromých rukou (viz příloha A). Výše zmíněnou komunikaci lze využít také jako základní přístupovou komunikaci k areálu pro cykloturisty a pěší turisty. Alternativou jsou pak lesní stezky určené především pro pěší turistiku a horská kola. Pěší turisté mají také možnost využít značené turistické stezky z Drnovic, která se dále napojuje na naučnou stezku Vařákovy paseky. V samotném areálu památníku je možnost omezeného parkování, v případě většího pohybu návštěvníků je zapotřebí uvažovat o rozšíření, rekonstrukci a údržbě. I přes výše uvedené nedostatky existující silniční napojení areálu představuje jednu z hlavních předností památníku oproti obdobným místům ČR. + Existující dopravní infrastruktura areálu + Potenciál napojení mikroregionu na plánovanou rychlostní komunikaci R49 + Napojení na cyklostezky a turistické stezky - Omezené dopravní možnosti z hlediska stávajících spojů hromadné dopravy - Náročnější charakter cyklostezek - Sezónnost údržby přístupových komunikací - Několik vlastníků přístupové komunikace - Nesoulad skutečného stavu se stavem vedeným v katastru nemovitostí Tel: , fax:

14 VI. KAPACITY A KVALITA UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ VE SLEDOVANÉ OBLASTI VI. I. Širší území Mikroregion sice v současnosti nepatří k turisticky exponovaným oblastem Zlínského kraje, nicméně na jeho území existuje určitá ubytovací infrastruktura vybudovaná převážně před rokem 1989, což se v některých případech odráží i na jejím současném stavu. Z největších ubytovacích zařízení, která se nacházejí na území mikroregionu v dostupné vzdálenosti od Ploštiny (převážně v okolí Valašských Klobouk), lze jmenovat především: Horský hotel Jelenovská Hotel se nachází v nadmořské výšce 640 m nad mořem, 35 km od Zlína, 5 km od Valašských Klobouk a 14 km od Ploštiny. Kapacita hotelu činí 181 lůžek tříhvězdičkového standardu. Co se týče zázemí hotelu, je vybaven venkovním a vnitřním bazénem, kuželnou se dvěma dráhami, posilovnou, dvěma tělocvičnami, dvěma sportovními hřišti, rekondičním a rehabilitačním střediskem, saunou a posilovnou pro rekondiční cvičení. Je rovněž místem, kde lze uspořádat různé firemní akce, společenské večery, oslavy, setkání a podobně. K tomu slouží dva salonky pro 30 a 65 osob a další prostory, jako je kavárna a jídelna. Svým zázemím je tak vhodný nejen pro různé rekondiční pobyty, ale i pro rodinnou rekreaci, skupinové akce, školy v přírodě, ozdravné pobyty dětí, lyžařské kursy a kongresovou turistiku. Hotel Alfacentrum Hotel je situován v centru města Valašské Klobouky, cca 10 km od Ploštiny. Zařízení nabízí 36 pokojů tříhvězdičkového typu s kapacitou 63 osob. Součástí hotelového komplexu je restaurace, kavárna, pivnice, noční bar, herna, bufet a letní zahrádka. V hotelu je rovněž umístěn kosmetický a kadeřnický salón, dále pak banka se směnárnou. Rekreační středisko Královec Středisko se nachází u Valašských Klobouk, cca 12 km od Ploštiny. Zimní kapacita střediska je 55 lůžek, letní pak 95 lůžek chatového typu. Svým umístěním v čistém prostředí chráněné krajinné oblasti má vhodné podmínky pro rodinnou rekreaci, školní výlety, školy v přírodě, sportovní soustředění, ozdravné pobyty a dětské letní tábory. Nabídka výše uvedených zařízení je pak doplněna o možnosti ubytování v autocampu v Újezdě, v soukromí, či menších zařízeních penzionového typu v rámci jednotlivých obcí mikroregionu. Obecně lze konstatovat, že vybavenost mikroregionu ubytovacími kapacitami odpovídá stávající nabídce služeb cestovního ruchu. Pro ubytování náročnějších návštěvníků pak lze využít kapacit lázeňského města Luhačovice. VI. II. Užší území Z hlediska ubytovacích kapacit v přímé blízkosti areálu památníku je zapotřebí zmínit Rekreační středisko Ploština vzdálené od památníku cca 2 km. Středisko, které je v současnosti v soukromých rukou, je zasazeno v klidném prostředí mezi obcemi Drnovice a Tichov, cca 300 metrů od hlavní cesty. Areál se skládá z hlavní budovy, samostatné chaty a 40 chatek v pěti kruzích po osmi chatkách. Celková kapacita areálu pak dosahuje cca 260 lůžek s tím, že převážnou část této kapacity tvoří čtyř a vícelůžkové chatky a pokoje. Z hlediska sezónní využitelnosti je plná kapacita areálu využitelná v teplejším letním období. V zimním období je využitelná především hlavní budova a samostatná chata s kapacitou 91, respektive 6 míst. Chatky nejsou v zimním období vytápěny. Tel: , fax:

15 Hlavní budova nabízí 10 šestilůžkových, 2 osmilůžkové, 3 třílůžkové a jeden dvoulůžkový pokoj. Dvou a třílůžkové pokoje jsou vybaveny vlastním sociálním zařízením, ostatní pokoje mají sociální zařízení společné pro celé patro. Co se týká vybavení hlavní budovy, je zde k dispozici: Sál / jídelna 90 míst Učebny 2 x 35 míst Klubovna s televizí Kuchyně, kde je připravována strava pro ubytované návštěvníky Venkovní vybavení areálu pak zahrnuje: 3 hřiště s asfaltovým, antukovým a travnatým povrchem Venkovní bazén Krytý altán pro aktivity při nepříznivém počasí Venkovní tábořiště Parkoviště pro hosty V současnosti je středisko využíváno pro školy v přírodě, dětskou rekreaci, sportovní soustředění, školení, kurzy, rodinné rekreace a společenské oslavy. Areál představuje významnou devizu sledovaného území. Poskytuje kompletní vybudované zázemí v blízkosti areálu památníku a do budoucna může představovat základní výchozí bod pro další návazné aktivity. Na druhou stranu, stávající kvalita ubytování je vhodná spíše pro méně náročné návštěvníky a školní kolektivy. + Stávající ubytovací kapacity + Zázemí rekreačního střediska v přímé blízkosti areálu památníku + Dostupná vzdálenost ubytování pro náročnější klienty - Kvalita ubytování některých hromadných ubytovacích zařízení Tel: , fax:

16 VII. STÁVAJÍCÍ NABÍDKA CESTOVNÍHO RUCHU VII. I. Širší území Jak bylo již uvedeno výše, v současnosti nepředstavuje území mikroregionu nijak zvlášť turisticky exponovanou oblast. Tento stav je dán především stávající omezenou nabídkou cestovního ruchu v rámci mikroregionu, a to jak z hlediska přírodních podmínek, tak i nabízených služeb. V mikroregionu v tuto chvíli chybí významné turistické cíle, které by samy o sobě dokázaly přitáhnout návštěvníky z širší oblasti. Stávající nabídka cestovního ruchu je tak velmi omezená, má spíše regionální charakter a těží z přírodních podmínek. Zahrnuje především možnosti pěší turistiky, cykloturistiky a dnes již i hipoturistiky. V blízkém okolí mikroregionu se pak nacházejí pískovcové skalní útvary, které jsou vhodným terénem pro horolezectví. Konkrétně se jedná o: Lačnovské skály (4 km od Tichova a 5 km od Drnovic) Čertovy skály (7 km od Drnovic) Pulčínské skály (9 km od Tichova) Pro sportovní vyžití návštěvníků slouží také nejrůznější multifunkční hřiště a sportovní areály, které v mikroregionu vznikly či vznikají. Všechny tyto areály mají ale spíše lokální využitelnost. Jak bylo již uvedeno výše, zimní sporty jsou na území mikroregionu zastoupeny několika lyžařskými vleky. Nejvýznamnější lyžařský vlek se pak nachází v blízkém Újezdě. Jedná se o 450 metrů dlouhý vlek typu Poma se strojově udržovanou sjezdovkou, v současnosti bez umělého zasněžování. V mikroregionu jsou také vyznačovány a částečně i udržovány běžecké tratě pro běžkaře, přičemž Ploština by mohla tvořit jedno ze zajímavých zastavení na těchto tratích. Z hlediska historických cílů v mikroregionu se jedná zejména o prvky lidové architektury a památky ve formě domů, kostelů, kapliček, pomníků a soch rozprostřených na území mikroregionu. Nachází se zde také několik menších muzeí. Seznam nemovitých kulturních památek mikroregionu vedených v Ústředním seznamu kulturních památek je uveden v příloze B. Opět se jedná spíše o regionálně využitelné lokality. Mikroregion tak dnes v podstatě spadá do bílého místa na mapě cestovního ruchu Zlínského kraje, které tvoří oblast Kloboucka, Hornolidečska a jejich okolí. Na druhou stranu zde existuje potenciál míst, která by, v případě realizace vhodných rozvojových záměrů a propagace, mohla do budoucna nést roli hlavních atraktivit pro návštěvníky z širšího okolí. Oblasti s největším, i když opět spíše regionálním potenciálem lze na území mikroregionu nalézt dvě. Přímo na území mikroregionu lze v tomto směru uvažovat, kromě Ploštiny, která tvoří užší sledované území (viz níže), zejména o vrcholu Klášťov. U obou míst se prolíná jak potenciál historický, tak i přírodní. Navíc obě lokality jsou od sebe vzdáleny v pohodlné docházkové vzdálenosti. Jak na Klášťov, tak i na Ploštinu lze dále navázat sérií dalších tematicky stejně zaměřených lokalit v mikroregionu, jejichž význam by byl umocněn zasazením do širšího rámce. Z hlediska charakteru těchto rámců lze již nyní uvažovat o dvou základních profilacích lokalit, a to: a) Místa vztažená k období pravěku a raného středověku s centrálním bodem Klášťov b) Místa vztažená k období 2. světové války a poválečných let s centrálním bodem Ploština Klášťov Jak prokázaly archeologické výzkumy z roku 2006, jedná se o nejvýše položené relikty pravěkého a raně středověkého hradiska na Moravě. Podle závěrů archeologické zprávy PhDr. Jiřího Kohoutka, CSc. Je možné se domnívat, že na konci doby bronzové a začátku Tel: , fax:

17 doby železné (cca před naším letopočtem) na Klášťově vzniklo rozsáhlé hradisko s dodnes zachovanými relikty valového opevnění. V době středohradištní, tedy v období Velké Moravy, pak areál pravěkého hradiska mohl představovat místo posvátného kultu. V případě Klášťova se nejspíš jednalo o kult nejvyššího boha staroslovanského panteonu Peruna. Zda se ale skutečně jedná o prvně objevené a prokázané kultovní místo starých Slovanů, by měl potvrdit až další průzkum lokality. Nicméně již dnes lze díky dosavadním zjištěním definovat poměrně velký turistický potenciál lokality Klášťova. Využití dané lokality je ale závislé na uchopení tohoto potenciálu a jeho dalším rozpracování do vhodné podoby nabídky cestovního ruchu. Zajímavým příkladem zde může být uchopení podobného potenciálu v projektu archeoskanzenu na Modré u Velehradu. Z hlediska dávných dějin jsou v rámci mikroregionu turisticky zajímavými lokalitami také další blízká archeologická naleziště v obcích Újezd (pozůstatky středověké tvrze) a Vlachovice (naleziště z období lidu popelnicových polí). V širším okolí pak například zřícenina hradu Brumova. Archeologické nálezy ze Slavičínska a okolí jsou pak umístěny v muzeu ve Slavičíně. Zde je možno si prohlédnout exponáty dokreslující obraz doby kamenné, ale i nálezy, které jsou poměrně mladší, zejména z období středověku. V muzeu jsou v nainstalovaném hrobě vystaveny i kosterní pozůstatky přibližují ritus pohřbívání v období silného osídlování kraje slovanskými rody. VII. II. Užší území Památník protifašistického odboje na Ploštině Areál památníku je veden jako Národní kulturní památka Drnovice, Památník protifašistického odboje v Ploštině od roku 1978 pod rejstříkovým číslem rejstříku ÚSKP 153. V současnosti se v jeho areálu nacházejí nemovité památky Pomník odboje (evidovaný od , číslo rejstříku ÚSKP 11791/7-7041) a Kaple Ploština (evidovaná od , číslo rejstříku ÚSKP 30496/7-1869). Vlastní pomník (na obrázku č. 6 označený číslem 1) je tvořen pěti betonovými pylony, které mají symbolizovat plameny. Součástí areálu je také již zmíněná kaplička se jmény zavražděných pasekářů, která dnes slouží jako poutní místo (na obrázku č. 6 označena číslem 3). Areál dotváří soubor pěti budov, jedné ve vlastnictví LČR, dvou budov, ve kterých je umístěna expozice (na obrázku č. 6 označena číslem 4) a depozitář Muzea Jihovýchodní Moravy ve Zlíně (na obrázku č. 6 označený číslem 5), a dvou soukromých objektů, přičemž v jednom z nich je v současnosti truhlářská výroba (od roku 2006). Budovy byly postaveny po 2. světové válce jako náhrada vypálených domů. Bohužel byly umístěny v prostoru vypálených stavení, což znemožňuje alespoň symbolické odkrytí jejich základů. Objekty jsou dispozičně vybaveny poměrně velkým prostorem v přízemním podlaží a využitelným podkrovím. Dále se v areálu nachází otevřený amfiteátr (na obrázku č. 6 označený číslem 2), který je dnes v havarijním stavu. Amfiteátr je tvořen hledištěm osazeným dřevěnými lavicemi a jevištěm zastřešujícím betonové sklepy pod ním. Tyto prostory by bylo možné po rekonstrukci využít pro případnou expozici, případně jiné vhodné aktivity. Přístup k pomníku je v současnosti řešený přístupovým chodníkem procházejícím mimo areál muzejní expozice. Toto řešení se neukazuje jako příliš vhodné jednak z důvodu estetického, ale hlavně z důvodu ucelenosti celku, který by měl, v případě zachování expozice, představovat areál památníku. V případě realizace rozvojových aktivit by měl být brán tento fakt v potaz a do architektonických koncepcí by mělo být zahrnuto také vybudování důstojného vstupu do areálu. Fotodokumentace zachycující jednotlivé objekty areálu je uvedena v příloze C tohoto dokumentu. Situační řešení celého areálu Památníku protifašistického odboje zachycuje obrázek č. 6: Tel: , fax:

18 Strategie rozvoje Památníku protifašistického odboje v Ploštině Obrázek 6: Areál Památníku protifašistického odboje na Ploštině; zdroj: Muzejní expozice Muzejní expozice je umístěna v budově č. p. 23 (parcelní číslo st. 307). Tematicky je expozice věnovaná Ploštině a historii protifašistického odboje ve zlínském okrese. Část především obrazové expozice je věnována perzekuci civilního obyvatelstva, zahraničnímu odboji, nacistickým věznicím, koncentračním táborům a obětem rasové perzekuce. Závěr Tel: , fax:

19 expozice tvoří informace o osvobozovacích bojích v okrese. V objektu je instalována také expozice Orientační běh - sport moderní doby. Stávající expozice naprosto nevyhovuje dnešnímu standardu, což je dáno zejména dobou jejího vzniku. Je koncipována jako obrazová s množstvím faktografických textů. Úplně chybí moderní pojetí zahrnující multimediální prostředky a interaktivní přístup, který by dokázal zaujmout dnešního návštěvníka. Navíc zařazení expozice věnované orientačnímu běhu v prostorách památníku protifašistického odboje se také neukazuje jako příliš vhodné. Samotnou expozici je samozřejmě možné modernizovat. V takovém případě je Muzeum Jihovýchodní Moravy ve Zlíně připraveno poskytnout odbornou pomoc. Expozice samotná je otevřena od května, přístupná je pak od pondělí do pátku na základě telefonické domluvy se správcem, o víkendu pak v časech 9:00 12:00 a 13:00 16:00. V zimě je pak uzavřena úplně. I v době oficiálních otevíracích hodin je ale často nutné předem telefonicky kontaktovat správce. Průměrný počet návštěvníků, kteří ročně projdou expozicí je cca 800 osob. Dominantními skupinami jsou přitom starší lidé (cca 70 %) a děti školního věku (cca 30 %). Ve druhé budově č. p. 87 (parcelní číslo st. 239), která je zároveň v Katastru nemovitostí vedena jako nemovitá kulturní památka, je dnes umístěn depozitář Muzea Jihovýchodní Moravy, který by měl být do budoucna přestěhován do nově budovaných prostor mimo areál památníku. Stavebně - technický stav obou budov není dobrý. Díky tomu jsou ohroženy i samotné exponáty, pro které chybí patřičné technické zázemí. Mezi hlavní problémy omezující jakékoliv větší trvalé využití budov patří také zásobování vodou, které je v současnosti řešeno formou studní. Pro návštěvníky pak chybí sociální zařízení. Kanalizace je pak řešena jímkami, které je nutno vyvážet. Pro využití v zimních měsících je zapotřebí vyřešit otázku topení, které je v současnosti řešeno formou akumulačních kamen. Areál celého památníku pak z hlediska služeb nabízených návštěvníkům představuje v současnosti nefunkční oblast. Návštěvník zde nemá možnost alespoň základního občerstvení, chybí také jakákoliv možnost zakoupení turistických předmětů. Pro hipoturistiku zde chybí úvaziště a základní zázemí pro koně. Možné návazné lokality Sledované území a jeho okolí představuje lokalitu, na které se nechvalně podepsaly boje 2. světové války, a to zejména v souvislosti s partyzánským odbojem. Díky tomu se na poměrně malém území mikroregionu a v jeho blízkém okolí vyskytuje množství lokalit historicky spojených s tímto obdobím dějin. Tato koncentrace představuje základní odlišovací prvek od okolních mikroregionů, který by bylo možné využít při vytváření nového aktivního produktu cestovního ruchu Zlínského kraje. Tematicky návazná místa v mikroregionu a jeho okolí, která by bylo možné na Ploštinu dále navazovat, zahrnují zejména: Pomník na památku obětem druhé světové války umístěný u hrobu zavražděných pasekářů z Ploštiny v obci Újezd Obec Smolina, coby rodiště Josefa Valčíka, přímého účastníka atentátu na Reinharda Heidrycha Místa dopadů letadel z letecké bitvy nad Bílými Karpaty v roce 1944 (viz níže) Památník popraveným v lokalitě Březina (katastrální území Valašských Klobouk) Památník tragických událostí konce války v obci Prlov Tel: , fax:

20 Strategie rozvoje Památníku protifašistického odboje v Ploštině Památník obětem nacistické agrese na Vařákových pasekách Pomník v obci Bratřejov Pomník padlým partyzánům v obci Vysoké Pole Pomník padlého partyzána ve Vizovicích Památník Juříčkův mlýn u Leskovce Památník protifašistického odboje u obce Březnice, se zbytky partyzánského bunkru Pozice vybraných lokalit je zachycena na obrázku číslo 7. Z obrázku je patrné, že Ploština představuje jakýsi pomyslný střed celé této oblasti. Většina výše uvedených lokalit váže na problematiku odboje, partyzánů a jejich spolupráce s civilním obyvatelstvem. Partyzánský odboj a jeho následky představují téma, kterému není v rámci Zlínského kraje a jeho širšího okolí věnována významnější ucelená nabídka cestovního ruchu. V minulosti byli partyzáni často vykreslováni jako hrdinové, kterým ochotně pomáhalo civilní obyvatelstvo. Skutečnost ale byla často jiná a dnes již není na tuto problematiku nahlíženo tak jednostranně. Obrázek 7: Vybraná místa spojená s partyzánským odbojem a jeho Díky tomu se ukazuje jako další následky; zdroj: vlastní zpracování potenciální téma v mikroregionu také skutečná podoba partyzánského odboje, včetně jeho ideového využití v období totality. To by zároveň mohlo odlišit Ploštinu od části vznikající expozice památníku Hrabyně (Moravskoslezský kraj), která bude věnována partyzánskému odboji. Významnou válečnou událostí, která se také váže k mikroregionu, je letecká bitva, která se odehrála 29. srpna roku 1944 ve vzdušném prostoru Slavičína a jeho blízkého okolí. Jednalo se o střet amerických bombardérů B-17 a B letecké armády USA s německými stíhači. Mnoho součástek a zbraní z amerických a německých letounů, přímých aktérů tohoto souboje, doplněných bohatou fotodokumentací je možno zhlédnout v expozici muzea ve Slavičíně cca 16 km od Ploštiny. Vystaven je zde také originál německého leteckého motoru z letounu Me 109 G6 a spousta jiných, i osobních věcí pilotů obou bojujících stran. Výše popsaný potenciál mikroregionu a samotného areálu památníku svým charakterem zapadá do požadavků návštěvníků turistické oblasti Zlínsko, do níž spadá i území mikroregionu. Podle Akčního plánu turistické oblasti Zlínsko zpracovaného v roce 2007 je hlavním důvodem příjezdu návštěvníků na Zlínsko především poznání. V letní sezoně je tak největší zájem o aktivity spojené s poznáním regionu a jeho krás. 49,2 % Čechů by se zde rádo věnovalo poznávací turistice, 34 % pěší turistice a 20 % cykloturistice. Taktéž cizinci by nejraději poznávali historické památky regionu, navštěvovali muzea a jiná turisticky zajímavá místa v regionu (56 %). 25 % respondentů by rádo provozovalo pěší turistiku. Tel: , fax: