Životní cyklus a životní styl
|
|
- Květa Urbanová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Životní cyklus a životní styl Martin Ouředníček Komunitní studia lokalit Zimní semestr 2009
2 Osnova přednášky Životní cyklus člověka a lokality Sociálně prostorová diferenciace města Životní styl Lifestylové čtvrti a místa ve městě Metody sledování životního stylu
3 Sociální prostředí ve městě Sociální prostředí Sociální struktura Sociální klima Bydlící obyvatelstvo Přítomné obyvatelstvo Jaké metody mohu pro sledování jednotlivých proměnných použít?
4 Životní cyklus
5 Migrace a životní cyklus
6 Vnitroměstská migrace Rezidenční preference Migrace na dlouhou a krátkou vzdálenost ekonomické versus rodinné důvody Push a pull faktory migrace Příjmové zóny a stabilní oblasti ve městě Problémy sledování migrace
7 Zdroj: Simmons (1968) Specifická migrace a utility threshold
8 Faktory rezidenční diferenciace Zdroj: Murdie (1969)
9 Životní cyklus lokalit a nebo 5b Stádium vývoje nové lokality Suburbanizace (prvotní rozvoj nové lokality) Další zalidňování a zahušťování zástavby Zhoršování bydlení a stagnace výstavby Vylidňování a přeměna na neresidenční funkce Oživení: Sociální bydlení Oživení: Luxusní domy Struktura rodiny Mladé rodiny, malé děti, velké domácnosti Starší rodiny, starší děti, smíšené domácnosti Starší rodiny, málo dětí Starší rodiny, málo dětí, domácnosti jednotlivců Mladé rodiny, mnoho dětí Smíšená věková struktura, málo dětí Sociální status Vysoký a vzrůstající Vysoký a stabilní Střední a snižující se Snižující se Snižující se Vzrůstající Bourne 1976
10 Procesy měnící sociální prostředí druhý demografický přechod a mezinárodní migrace. stárnutí a nové demografické chování od preferencí rodiny ke konsumerismu a individualismu. mezinárodní migrace ze Západu i Východu mění se význam životního cyklu v lokalizaci domácností změny v charakteru bydlení. poptávka po nestandardních typech bydlení, snižuje se velikost domácností, narůstá podíl fluktuačního bydlení, druhého (příměstského) a třetího (přechodného) bydlení měnící se situace na trhu s bydlením a schopnost jednotlivých skupin obyvatelstva uplatňovat se v rozdílně velkém segmentu realitního trhu. měnící se charakter práce. Rychle roste variabilita v charakteru, flexibilitě i lokalizaci práce. podíl činností, které lze vykonávat díky elektronické komunikaci z domova nebo dalších míst uvnitř i vně metropolitních regionů. lokalizace místa pracoviště je problematická i u řady profesí, které se odehrávají na různých místech a mají velký akční rádius během dne nebo roku. Snížená územní vazba řady nových profesí ovlivňuje významným způsobem i charakter dojížďky a regiontvorných procesů. měnící se diverzifikace a význam životního stylu. Města a jejich čtvrti se diverzifikují stále více nejen podle socio-ekonomického, demografického a etnického statusu ale také podle životního stylu (Weiss, 1988, Florida, 2002, 2003). vznik řady nových lifestylových oblastí ve městě.
11 Druhý demografický přechod ukazatel polovina 60. let polovina 90. let Střední délka života 69,8 72,6 77,5 Kojenecká úmrtnost Podíl obyvatelstva nad 65 let 9,4 12,6 20,2 Medián věku 30,9 36,0 44,0 polovina 20. let 21. století Podíl jednočlenných domácností (pouze země EU) Podíl domácností s jedním rodičem (pouze země EU) Podíl ne-bílých (pouze Spojené království) 13 26? 7 16? 1,5 6,0? Champion 2001
12 Rezidenční diferenciace dnešní města stále více diverzifikovaná podle aktivit přítomného obyvatelstva a podle jiných charakteristik než v tradičních modelech sociálně prostorové struktury životní styl a jeho studium v městském prostředí
13 Možnosti sledování životního stylu Weiss (1988): Clustering America PRIZM, ACORN a podobné produkty směřující ke komerčnímu využití dat o životním stylu a geografické lokalizaci 56 Crossroads Villagers 30 Suburban Sprawl 59 Urban Elders 02 Blue Blood Estates 16 Bohemian Mix
14 Muž 22 let souhrnný časový snímek časový snímek za 14 dní (20. říjen až 2. listopad 2000) rodina 2% )studium (mimo školu 3% hygiena 2% ostatní 7% přátelé 3% četba 5% spánek 34% jídlo 5% cesty 5% škola 10% TV 10% počítač 14%
15 Prostorové aspekty životního stylu Zdroj: Jakub Novák )2004)
16 Časové rozpočty a životní styl Zdroj: Doležalová, Ouředníček (2006)
17 Zdroj: Doležalová Ouředníček (2006) Časové rozpočty a životní styl
18 Životní styl a prostorové chování Zdroj: Doležalová, Ouředníček (2006)
3.5 Rozvojový potenciál a populační prognóza
3.5 Rozvojový potenciál a populační prognóza Hlavním výsledkem projektu pro spádové území obce Dolní Břežany je prognóza populačního vývoje a struktury obyvatelstva do roku 2030. Obdobně jako pro celou
Více2.3 Proměna věkové struktury
2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především
VíceMEZI MĚSTEM A VENKOVEM: ČESKÁ SUBURBANIZACE V OBDOBÍ PO TRANSFORMACI
49. konference České demografické společnosti, Lednice, Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, 23. května 2019 MEZI MĚSTEM A VENKOVEM: ČESKÁ SUBURBANIZACE V OBDOBÍ PO TRANSFORMACI MARTIN OUŘEDNÍČEK
VíceSUBURBANIZACE (CZ) GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ II/9
SUBURBANIZACE (CZ) GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ II/9 SUBURBANIZACE Suburbanizace přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí z jádrového města do zázemí Suburbánní rozvoj nesouvisí s odlivem
Více3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová
3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Mapový list zachycuje stěžejní historické etapy vývoje migrace v Praze od meziválečného období do současnosti. Tematicky navazuje
VíceSociálně prostorová diferenciace v České republice:
SAS Roadshow 2015 Veřejná správa, 14. října 2015 Hotel Holiday Inn, Praha Sociálně prostorová diferenciace v České republice: možnosti analýz a kartografická vizualizace Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D.
VíceVývoj sídel a urbanizace. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz
Vývoj sídel a urbanizace Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Urbanizace a průmyslová revoluce míra urbanizace: podíl městského obyvatelstva počátky spojeny s průmyslovou revolucí (ale
Více2.2 Počet obyvatel, přirozená měna a migrace
2.2 Počet obyvatel, přirozená měna a migrace Počet obyvatel ovlivňují dva základní procesy, přirozená měna a migrace, jejichž intenzita a vliv na populační vývoj se výrazněji změnily i v rámci relativně
Více1.6 Přirozená měna obyvatelstva ve středních Čechách Nina Dvořáková
1.6 Přirozená měna obyvatelstva ve středních Čechách 2 217 Nina Dvořáková Přirozená měna je jedním ze základních procesů ovlivňující vývoj počtu obyvatel v území. Přestože v rámci vývoje počtu obyvatel
VíceROZVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V SUBURBÁNNÍCH OBLASTECH: JE MOŽNÉ PŘEDVÍDAT DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A NÁROKY (NEJEN) NOVÝCH OBYVATEL NA SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURU?
ROZVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V SUBURBÁNNÍCH OBLASTECH: JE MOŽNÉ PŘEDVÍDAT DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ A NÁROKY (NEJEN) NOVÝCH OBYVATEL NA SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURU? Petra Špačková, Boris Burcin Přírodovědecká fakulta Univerzita
Více1. Úvod Pražského městského regionu transformace jejich pro- storové struktury
1. Úvod MARTIN OUŘEDNÍČEK Praha a její zázemí prochází v období po roce 1989 dynamickým rozvojem. Pražská aglomerace je nejbohatším a nejrychleji se rozvíjejícím regionem v rámci nových států Evropské
Více2.4 Nová bytová výstavba
2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji
VíceSPONTÁNNÍ SUBURBANIZACE VERSUS PROSTOROVÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE OBCE Z POHLEDU SOCIÁLNÍ GEOGRAFIE
Plánování rozvoje obce: strategie, nástroje, inspirace Krajský úřad Libereckého kraje SPONTÁNNÍ SUBURBANIZACE VERSUS PROSTOROVÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE OBCE Z POHLEDU SOCIÁLNÍ GEOGRAFIE Doc. RNDr. MARTIN OUŘEDNÍČEK,
VíceSOCIÁLNÍ PROMĚNY PRAHY VE 20. STOLETÍ Z POHLEDU RŮZNÝCH DISCIPLÍN OCIÁLNĚ PROSTOROVÁ DIFERENCIACE ČESKÝCH ZEMÍ V HISTORICKÉ PERSPEKTIVĚ
SOCIÁLNÍ PROMĚNY PRAHY VE 20. STOLETÍ Z POHLEDU RŮZNÝCH DISCIPLÍN PROGRAM SEKCE Významné změny sociálně prostorové struktury obyvatelstva Prahy ve 20. století RNDr. Petra Špačková, Ph.D., RNDr. Lucie Pospíšilová
Více3. Vývoj migračního chování obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany
3. Vývoj migračního chování obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1974-2011 Ivana Přidalová Migrace obyvatelstva je významným procesem ovlivňujícím nejen život stěhujících se osob,
VíceBudou česká sídliště místy bydlení chudých?
Temelová, J., Novák, J., Ouředníček, M., Puldová, P. (2009): Budou česká sídliště místy bydlení chudých? Era 21, roč. 9, č. 1, s. 53-54. Budou česká sídliště místy bydlení chudých? Jana Temelová, Jakub
Více-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí
VíceDemografická trajektorie České republiky v rámci regionu EU
Demografická trajektorie České republiky v rámci regionu EU Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz
VíceEvropská unie a Spojené státy americké podobnosti a odlišnosti demografické reprodukce
Department of Demography and Geodemography Faculty of Science Charles University in Prague, Czech Republic Tel: (+420) 221 951 418 E-mail: demodept@natur.cuni.cz URL: https://www.natur.cuni.cz/demografie
Více1. Vývoj věkové struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany
1. Vývoj věkové struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 Lucie Pospíšilová Věková struktura obyvatel patří mezi základní charakteristiky, které vypovídají o demografické,
Více2.7 Rozvojový potenciál a populační prognóza
2.7 Rozvojový potenciál a populační prognóza Hlavním výsledkem projektu v detailu zázemí Prahy je prognostický výhled vývoje počtu a struktury obyvatelstva suburbánní zóny Prahy. Tato zóna byla vymezena
VíceAktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Příloha - B Mapové výstupy. INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o
Aktualizace 2014 STUDIE SÍDELNÍ STRUKTURY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Příloha - B Mapové výstupy INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ, s.r.o. 4. 2. 2015 1 Tato část je přílohou ke Studii sídelní struktury Moravskoslezského
Více1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka Nina Dvořáková
1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka 17 Nina Dvořáková Dlouhodobý vývoj přirozené měny je podmíněn ekonomickým a společenským rozvojem, úrovní zdravotní péče a kvalitou životních podmínek obyvatel.
Více5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení
5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s
VícePlán udržitelné městské mobility Statutárního města Kladna
Plán udržitelné městské mobility Dohoda o prioritách - analytická část Průzkum dopravního chování UDIMO spol. s r. o. Ing. Petr Macejka Ph.D a kol. 06/2018 2 Plán udržitelné městské mobility Analýza současného
VíceSoučasná situace sociálního bydlení v Česku
Současná situace sociálního bydlení v Česku 06/2014 Roman Matoušek Struktura prezentace 1. Co je sociální bydlení? 2. Bytové politiky v Česku po roce 1989 a sociální bydlení: vývoj a současný stav 3. Připravované
VíceZÓNY REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE 2013 Petra Špačková, Martin Ouředníček, Jakub Novák
ZÓNY REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE 2013 Petra Špačková, Martin Ouředníček, Jakub Novák Proces suburbanizace je jedním z nejvýraznějších prostorových procesů, které se v České republice odehrávají po pádu komunismu.
VíceZáklady regionalistiky 2 R E G IONÁLNÍ ( Ú Z E M NÍ) PLÁNOVÁNÍ
Základy regionalistiky 2 1 R E G IONÁLNÍ ( Ú Z E M NÍ) PLÁNOVÁNÍ Regionální plánování Komplexní pohled na rozvoj území komplexní pohled na to, co se v prostoru děje 2 Studium RP: organizace lidských aktivit
VíceMETODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Urbánní a regionální laboratoř URRlab METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE
VíceVnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D.
Vnímání potravin spotřebitelem Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vliv kultury a socioekonomického prostředí na vnímání potravin spotřebitelem Analýza marketingového prostředí (makroprostředí) Ekonomické vlivy Demografické
VíceRezidenční Praha ve světle statistik Diskusní setkání. Stavební fórum květen 2016
Rezidenční Praha ve světle statistik Diskusní setkání Stavební fórum květen 2016 Praha HDP a nezaměstnanost ve srovnání 55 000 HDP na obyvatele ve vybraných městech (EUR) Praha vykazuje dlouhodobě velmi
VíceSUBURBÁNNÍ ROZVOJ, SUBURBANIZACE A URBAN SPRAWL V ČESKÉ REPUBLICE: HLAVNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMU
SUBURBÁNNÍ ROZVOJ, SUBURBANIZACE A URBAN SPRAWL V ČESKÉ REPUBLICE: HLAVNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMU Doc. RNDr. Martin Ouředníček, Ph.D. a kolektiv projektu Suburbanizace Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká
VíceČeská města v roce 2020: výzvy a strategie
Česká města v roce 2020: výzvy a strategie Jaké problémy řeší města v tuzemsku a co budou řešit v budoucnu? Luděk Sýkora Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a
VíceTRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI
RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,
VíceROLE (GEO)DEMOGRAFIE V OTÁZCE HODNOCENÍ DOSTUPNOSTI ZDRAVOTNÍ PÉČE
ROLE (GEO)DEMOGRAFIE V OTÁZCE HODNOCENÍ DOSTUPNOSTI ZDRAVOTNÍ PÉČE Luděk Šídlo, Boris Burcin Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, katedra demografie a geodemografie kontaktní e-mail: ludek.sidlo@natur.cuni.cz
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/MARK Přednáška č 1 a 2 a 3 Historický výklad Výrobní koncepce
Více3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU
3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrace (stěhování obyvatelstva, změna trvalého bydliště) představuje stěžejní oblast geografických analýz. To je dáno relativně
VíceStrategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení
Strategický plán města Plzně Obyvatelstvo a bydlení 31. 3 2016 Workshopy 17. 3. 2016 - Marketing města a cestovní ruch 22. 3. 2016 - Občanská vybavenost 29. 3. 2016 - Životní prostředí 30. 3. 2016 - Hospodářský
VíceSociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová
VíceVysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Demografie B
Demografie B_Dem Magisterské studium Garant předmětu: RNDr. Květa Kalibová, CSc. Vyučující:.. RNDr. Květa Kalibová, CSc. (PH) Mgr. Michal Tomčík (MO) Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah
Více7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 7.1 HRADECKO
7.1 HRADECKO - Hradec Králové je nejlepším městem pro bydlení / vítěz soutěže Obec přátelská rodině za rok 2009 - dobrá síť sociálních služeb a zdravotní péče - kvalitní občanská vybavenost v krajském
Více5. ÚMRTNOST. Co znázorňují mapy?
5. ÚMRTNOST O čem je mapový oddíl ÚMRTNOST? Mapový oddíl podává ucelený přehled o změnách v intenzitních a strukturálních ukazatelích úmrtnosti české populace od meziválečného období až do současnosti.
VíceROZVOJ PRAHY ANEB CO CHCEME V PRAZE POSTAVIT? Lukáš Makovský
ROZVOJ PRAHY ANEB CO CHCEME V PRAZE POSTAVIT? 9. 4. 2018 Lukáš Makovský PROGNÓZY 2 Prognózy Rok Prognóza počtu obyvatel Prahy do roku 2050 1,8 Počet obyvatel (miliony) 1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 horizont
VíceGlobální problémy-růst lidské populace
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské
VíceRezidenční development v Praze
Rezidenční development v Praze Pavlína Rödlová Pražský rezidenční trh tvoří v rámci České republiky specifickou oblast. Koncentruje se zde vysoká poptávka i nabídka rezidenčních nemovitostí, stejně jako
Víceobyvatelstva ČR R ve vztahu k životn ivotnímu prostřed edí DNY ZEMĚ
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR R ve vztahu k životn ivotnímu prostřed edí ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RUŠIV IVÉ ÚČINKY HLUKU DNY ZEMĚ 1 PRINCIPY A PODMÍNKY MONITORINGU Subsystém III Zdravotní
Více1.5 Migrace obyvatelstva ve středních Čechách Adam Klsák, Ivana Přidalová
1.5 Migrace obyvatelstva ve středních Čechách 00-17 Adam Klsák, Ivana Přidalová Migrace, tedy rezidenční relokace jednotlivců, rodin nebo celých skupin, je klíčovým aspektem vývoje míst i vztahů mezi nimi.
VíceRezidenční segregace: příčiny, důsledky a možnosti prevence Luděk Sýkora
Rezidenční segregace: příčiny, důsledky a možnosti prevence Luděk Sýkora Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Centrum pro výzkum měst a regionů
VíceOBYVATELSTVO PRAHY. Tomáš Dragoun, ČSÚ. Rozvoj Prahy aneb Co chceme v Praze postavit? 9. dubna 2018, CAMP IPR Praha
OBYVATELSTVO PRAHY Tomáš Dragoun, ČSÚ Rozvoj Prahy aneb Co chceme v Praze postavit? 9. dubna 218, CAMP IPR Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 www.czso.cz Obsah: Základní údaje o
Více9.1 KVALITA BYTOVÉHO FONDU V PRAZE Zuzana Kopecká
9.1 KVALITA BYTOVÉHO FONDU V PRAZE Zuzana Kopecká Kvalita bytového fondu je ukazatelem, který vypovídá jak o samotné kvalitě bydlení (fyzická stránka), tak o způsobu či stylu bydlení obyvatelstva (sociální
VíceZnalecký posudek č /2015
Znalecký posudek č. 4720-118/2015 O zjištěné a obvyklé ceně nemovitých věcí - pozemku p.č. 159/6 na LV 131 v katastrálním území Horní Líštná, obec Třinec, okres Frýdek - Místek Objednatel posudku: BFT
Více3. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA
3. ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA O čem je mapový oddíl ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA? Mapový oddíl obsahuje tři mapové listy, které se věnují základním charakteristikám vývoje počtu a rozmístění obyvatelstva v českých
Více9. Životní styl obyvatel v suburbánní zóně Prahy
9. Životní styl obyvatel v suburbánní zóně Prahy GABRIELA DOLEŽALOVÁ, MARTIN OUŘEDNÍČEK 9.1 Úvod Suburbanizační proces v 90. letech přinesl změny ve fyzickém i sociálním prostředí v zázemí velkých českých
VíceBenchmarking Říčany. projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností
Benchmarking Říčany projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1 1 SO ORP Říčany charakteristika území Správní obvod obce s
VíceČesko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová
Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje Tomáš Fiala Jitka Langhamrová 1 Připravovaná stejnojmenná publikace: Úvod autorský tým za : katedra demografie fakulty informatiky
VíceNěkteré pozoruhodné tendence ve vývoji kultury
Některé pozoruhodné tendence ve vývoji kultury PhDr. Ing. Jaroslav Novák, CSc. Centrum informací a statistik kultury A) OBECNÝ POHLED Časové řady statistických dat odhalují nově vznikající změny a tendence
VíceDEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013)
DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013) Michaela Němečková Tisková konference, 11. 9. 2014, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Kraje České republiky a jejich počet
VíceGeografie města. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz
Geografie města Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Vnitřní struktura města morfologická (vertikální, horizontální) funkční sociální Morfologická struktura města vertikální: výšková
VíceJE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?
JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ? Stanislav Wasserbauer Státní zdravotní ústav Zdravá Vysočina, z. s. ZDRAVÍ 2 základní kategorie Individuální zdraví každého z nás Veřejné zdraví populace
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Suburbanizace Zlína
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie Bc. Petra BŘEZÍKOVÁ Suburbanizace Zlína Diplomová práce Vedoucí práce: RNDr. Pavel PTÁČEK, Ph. D. Olomouc 2014-1 - Prohlašuji, že
VíceSÍDLIŠTĚ MĚSTA KROMĚŘÍŽE V KONTEXTU MIGRAČNÍCH PROCESŮ
SÍDLIŠTĚ MĚSTA KROMĚŘÍŽE V KONTEXTU MIGRAČNÍCH PROCESŮ Jiří Novosák, Robert Scholaster, Oldřich Hájek, Pavel Bednář Článek se zabývá problematikou sídlišť na příkladu města Kroměříže. Vychází z hodnocení
VíceSoučasný stav spolupráce v Brněnské metropolitní oblasti. Jan HOLEČEK Kancelář strategie města 23. října 2014
Současný stav spolupráce v Brněnské metropolitní oblasti Jan HOLEČEK Kancelář strategie města 23. října 2014 BMO v rámci Jihomoravského kraje Strategické plánování aglomerací v ČR NUTS 5 obecní úroveň:
VícePéče o seniory v ČR vývoj systému a aktuální výzvy Kateřina Kubalčíková. Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015
Péče o seniory v ČR vývoj systému a aktuální výzvy Kateřina Kubalčíková Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015 Historická perspektiva situace do roku 1990 Formální poskytovatelé péče zejména
VíceFaktory ovlivňující vznik nových sociálně vyloučených lokalit na venkově v Česku
Levnýživotmimoměsto? Faktory ovlivňující vznik nových sociálně vyloučených lokalit na venkově v Česku Jakob Hurrle, PřF UK Lucie Trlifajová, ISS, FSV UK Sociální vylouc ení v C eske republice přestáva
VíceANALÝZA REALITNÍHO TRHU V OSTRAVĚ
ANALÝZA REALITNÍHO TRHU V OSTRAVĚ 24. 2. 2017 Zpracováno pro Bankovní institut Vysoká Škola (Praha) VÝVOJ TRHU V REGIONU ZA POSLEDNÍ 2 ROKY Za poslední dva roky je vývoj téměř u všech segmentů nemovitostí
VíceKvalita života / Quality of life. Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit
Kvalita života / Quality of life Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit KVALITA ŽIVOTA - synonyma Livability Well-being Sustainability Life satisfaction 2 Definice kvality života I Koncept
VíceCENTRAL GROUP změní Nákladové nádraží Žižkov na unikátní PARKOVOU ČTVRŤ
CENTRAL GROUP změní Nákladové nádraží Žižkov na unikátní PARKOVOU ČTVRŤ 19. 10. 2016 Sever Nákladového nádraží Žižkov CENTRAL GROUP odkoupil pozemky v létě 2016 od Discovery Group Celková plocha pozemků
VíceSčítání lidu, domů a bytů 2011 a úkoly městských a obecních úřadů
Sčítání lidu, domů a bytů 2011 a úkoly městských a obecních úřadů Třeboň, 1. 2. 2011 Ing. Dana Špilauerová Ing. Jan Honner Český statistický úřad, pracoviště České Budějovice Od pravěku po současnost
VíceJsem tady ještě doma? Mgr. Olga Starostová Institut důstojného stárnutí Diakonie ČCE
Jsem tady ještě doma? Mgr. Olga Starostová Institut důstojného stárnutí Diakonie ČCE Podpora bydlení seniorů Diakonie ČCE od roku 2007 (Bydlení seniorů, též výzkum kvantitativní) V roce 2015 2 projekty
VíceREGIONALISTIKA REGIONÁLNÍ ANALÝZA SITUACE ČR
REGIONALISTIKA REGIONÁLNÍ ANALÝZA SITUACE ČR 1 KRITÉRIA ANALÝZY ÚZEMÍ EXOGENNÍ FAKTORY RR (geografická poloha, ekonomika.) ENDOGENNÍ FAKTORY RR (politika krajů, obcí, lidské zdroje.) JAK HODNOTIT ROZVOJ
Více2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011
2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 Nina Dvořáková, Petra Špačková Na základě vzdělanostních poměrů je možné charakterizovat sociální, kulturní
VíceDemografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.
Demografický vývoj Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky. Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve Vnorovech v období
VíceNové výzvy pro Brno v metropolitním plánování v kontextu EU 2020
"Region v rozvoji společnosti 20. 10. 2016 Nové výzvy pro Brno v metropolitním plánování v kontextu EU 2020 Kancelář strategie města Dr. Ing. Marie Zezůlková FRAGMENTACE SÍDELNÍ STRUKTURY ČR ÚROVNĚ STRATEGICKÉHO
VíceObyvatelstvo a bydlení
Situační analýza tématu Obyvatelstvo a bydlení Plzeň, září 2002 OBYVATELSTVO A BYDLENÍ Na zpracování se podíleli: Členové pracovní skupiny RNDr. Miroslav Kopecký Mgr. Miroslav Pešík Ing. Zdeněk Švarc
VíceROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI VE VZDĚLÁVÁNÍ METODIKA ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ PRO PRIORITNÍ OSU 3 OP VVV Č. J.: MSMT-34985/2017-2
ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI VE VZDĚLÁVÁNÍ METODIKA ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ PRO PRIORITNÍ OSU 3 OP VVV Č. J.: MSMT-34985/2017-2 CÍL - POSKYTOVÁNÍ VŠEM JEDINCŮM ROVNÝCH VZDĚLÁVACÍCH PŘÍLEŽITOSTI (V MAXIMÁLNÍ
Více1. Vnitřní stěhování v České republice
1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.
VíceREGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta Stavební REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT Projekt
VíceHISTORICKÝ ATLAS OBYVATELSTVA ČESKÝCH ZEMÍ
HISTORICKÝ ATLAS OBYVATELSTVA ČESKÝCH ZEMÍ Martin Ouředníček, Jana Jíchová & kolektiv projektu NAKI Diskusní večer České demografické společnosti 18. února 2015, Praha,, 01. Představení projektu NAKI Cílem
VíceMožnosti života seniorů v Ostravě z pohledu sociodemografické a ekonomické perspektivy. ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s.
EU A MY 50+ Možnosti života seniorů v Ostravě z pohledu sociodemografické a ekonomické perspektivy Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. sociolog a analytik ředitel společnosti ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum,
VíceATELIER KOHOUT - TICHÝ
Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D. hostující konzultant: ing.arch. Irena Fialová Zimní semestr 2009
VíceMartin Ouředníček, Jiří Nemeškal 8.1 DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ V PRAZE
8.1 DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ V PRAZE Martin Ouředníček, Jiří Nemeškal Dojížďka a vyjížďka do práce je tradičním námětem geografických analýz. Historii zjišťování dojížďkových vztahů popisuje podrobně analytický
Více4.2 VZDĚLANOST V PRAZE
4.2 VZDĚLANOST V PRAZE Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň
VíceMgr. Lukáš Dědič Mgr. Jan Horák
Mgr. Lukáš Dědič Mgr. Jan Horák PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Člen skupiny PAAC CONSORTIUM Web: rozvoj-obce.cz Email: info@rozvoj-obce.cz CO JE TO STRATEGICKÝ PLÁN? Základní střednědobý
VíceRegionální diferenciace ČR. Regionalistika 2
Regionální diferenciace ČR Regionalistika 2 1. ČRV: Eligible unde Convergence objectiv 3. TMModr. Eligible under Regional competitiveness and employment objective 4. Tyrkys: Phasing in eligibility under
VíceNové výzvy pro Brno v metropolitním plánování v kontextu EU Kancelář strategie města Dr. Ing. Marie Zezůlková
Nové výzvy pro Brno v metropolitním plánování v kontextu EU 2020 Kancelář strategie města Dr. Ing. Marie Zezůlková FRAGMENTACE SÍDELNÍ STRUKTURY ČR ÚROVNĚ STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ V ČR NUTS 5 obecní úroveň:
VíceSUBURBANIZACE A SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ
SUBURBANIZACE A SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ 4 Sociální prostředí obcí v zázemí velkých měst se v souvislosti s příchodem nových obyvatel výrazně mění. Nově příchozí se vyznačují obvykle odlišným věkem, dosaženým
VíceZmapování nových sociálních rizik z pohledu procesu komunitního plánování na území ORP Blansko
Bc. Iveta Čípková Komunitní plánování v Blansku od roku 2007 Zpracované a schválené dokumenty: I. Komunitní plán sociálních služeb 2007-2008 II. Komunitní plán sociálních služeb 2009-2011 Akční plán pro
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 216 se počet obyvatel České republiky zvýšil o 25, tisíce osob. Přibylo zejména seniorů, ale také dětí mladších 15 let. Nejvíce obyvatel se řadilo
VíceVENKOVSKÉ OSÍDLENÍ. Pracovní list
Pracovní list VENKOVSKÉ OSÍDLENÍ Úkol č. 1. Přečtěte text a graficky v něm označte to, co už znáte ( ) a to, co je pro vás nového (+). Informace, které jsou v rozporu s tím, co jste věděl/a označte minus
VíceZkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze
Zkušenosti s využíváním dat Urban Atlasu pro potřeby územního plánování v Praze Mgr. Eliška Bradová Mgr. Jiří Čtyroký Mgr. Michal Pochmann Útvar rozvoje hl. m. Prahy URM Útvar rozvoje hl. m. Prahy (URM)
VíceSTRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+
STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR RNDr. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR základní, střednědobý
VíceSUBURBANIZACE A VÝVOJ MĚST
SUBURBANIZACE A VÝVOJ MĚST 1 Co chápeme pod pojmy urbanizace, suburbanizace a urban sprawl, jaké jsou druhy suburbánního rozvoje? Následující kapitola podává teoretický vstup do problematiky suburbanizace,
VíceNástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení u domácností potenciálně i akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení - senioři
Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení u domácností potenciálně i akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení - senioři Cíl vytvořit finančně dostupné sociální bydlení pro seniory ve stávajících
VíceRURÁLNÍ SOCIOLOGIE. Téma přednášky: Stručný úvod do Regionalistiky, Základní pojmy, Vymezení Venkova, Území ČR, Rozvojové přístupy, Urbanizace
Téma přednášky: Stručný úvod do Regionalistiky, Základní pojmy, Vymezení Venkova, Území ČR, Rozvojové přístupy, Urbanizace Letní semestr 2014/2015 PEF ČZU Doktorand: Ing. Jakub Petr E-mail: petr@pef.czu.cz
VíceURBANISTICKÁ STRUKTURA
URBANISTICKÁ STRUKTURA Urbanistická struktura města nebo území je tvořena A. Funkční a provozní strukturou B. Sociodemografickou strukturou C. Socioekonomickou strukturou D. Krajinně - ekologickou strukturou
Více4. DEMOGRAFICKÉ STRUKTURY A PROCESY
4. DEMOGRAFICKÉ STRUKTURY A PROCESY O čem je mapový oddíl DEMOGRAFICKÉ STRUKTURY A PROCESY? Mapový oddíl se zaměřuje na základní charakteristiky demografické struktury obyvatelstva Česka v letech 1921
VíceDEMOGRAFICKÉ EKONOMICKÉ PŘÍRODNÍ FIRMA
Makroprostředí firmy Makroprostředí DEMOGRAFICKÉ EKONOMICKÉ POLITICKÉ FIRMA PŘÍRODNÍ KULTURNÍ TECHNOLOGICKÉ Demografické prostředí Firmy sledují demografický vývoj a tomuto vývoji přizpůsobují svůj výrobní
VíceRegionální geografie
Katedra geografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky navazující magisterský studijní obor Regionální geografie verze 2017/2018 Státní závěrečné
VícePOLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV
POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV ZÁKLADNÍ ÚROVNĚ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ÚZEMNÍ AGENDA EU Národní úroveň Politika územního rozvoje (MMR, vykonává státní dozor ve věcech
Více