CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Sociální práce zaměřená na aktivizaci klienta s lehkým mentálním postižením

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Sociální práce zaměřená na aktivizaci klienta s lehkým mentálním postižením"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Sociální práce zaměřená na aktivizaci klienta s lehkým mentálním postižením Kateřina Čermáková Vedoucí práce: Mgr. Miloš Votoupal Ph.D Olomouc 2015

2

3 Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracovala samostatně a použila jsem jen uvedené prameny a literaturu. V Olomouci dne:

4

5 Poděkování Poděkování bych ráda věnovala panu Miloši Votoupalovi Ph.D, zejména pak za vedení práce, cenné rady a trpělivost.

6

7 Obsah Úvod... 7 Teoretická část Integrace Definice integrace Princip normalizace Sociální fungování Sociální fungování osoby s lehkým stupněm mentálního handicapu Komunikace s osobou s mentálním handicapem Změna pohledu na osoby s mentálním handicapem Postavení klienta s handicapem ve společnosti v kontextu předsudků a stigmat Způsoby sociální práce s osobou s mentálním handicapem Podpora klienta v samostatném bydlení Možnosti práce a trávení volného času Pracovní možnosti osob s mentálním handicapem Chráněné dílny a chráněná pracovní místa Pracovní rehabilitace a rekvalifikace Volný čas Sociální rehabilitace Ateliér Samuel Empirická část Cíl empirické části Zvolený typ a metoda výzkumu Varianta případové studie Jednopřípadová studie Kazuistika Reflexe životní situace pana Jindřicha v rámci principu normalizace Další možné návrhy řešení situace osoby s lehkým mentálním handicapem Závěr... 32

8 Zdroje Anotace Abstract... 36

9 Úvod Pro svou absolventskou práci jsem si zvolila téma Sociální práce zaměřená na aktivizaci klienta s lehkým mentálním handicapem. Na osoby s mentálním handicapem je v české společnosti pohlíženo s despektem. Z mého pohledu se domnívám, že si společnost stále neuvědomuje důsledky deinstitucionalizace. Nedokáže přijmout to, že lidé s mentálním handicapem s nimi sdílejí jeden prostor. Stále ve společnosti panují předsudky a stigmata vůči těmto lidem, které často vycházejí z holé nevědomosti a neschopnosti přijmout něco nového, odlišného. Během studia na CARITAS VOŠs jsem mohla v rámci praxe navštívit mnohá zařízení. Jedním z nich byla sociální rehabilitace pro osoby mentálně handicapované. Problematika těchto osob mi tedy není cizí. Cílem předkládané absolventské práce je kompilačně zpracovat otázku mentálního handicapu, dále pak postoje a předsudky, které panují ve společnosti vůči osobám s mentálním handicapem. A v neposlední řadě nastínit otázku integrace osob s lehkým mentálním handicapem do společnosti. Pro empirickou část jsem si zvolila za cíl zpracovat kazuistiku osoby s lehkým mentálním handicapem a následně její životní situaci reflektovat pomocí principu normalizace. V této části zmapuji nejen zapojení osoby s lehkým mentálním handicapem do společnosti, tedy jeho integrovanou, ale také se budu věnovat jeho aktivizaci v rámci volnočasových a pracovních aktivit. 7

10 Teoretická část 1 Integrace 1.1 Definice integrace Integrace je velice široký pojem. Charakteristickou definici uvádí Novosad (1997), kde vysvětluje integraci jako proces rovnoprávného společenského začleňování do vzdělávacího a pracovního procesu. Integrovaný člověk, je tedy ten, který má schopnost zapojit se do společnosti, uznává společenská pravidla a hodnoty, je schopen v této interakci vytvářet a formovat pozitivní vztahy. (Novosad 1997: 9) Začleňování s sebou přináší další kritéria, která musí dobře integrovaný člověk splňovat. Společnost klade u takového člověka důraz na samostatnost, tedy nezávislost na druhých osobách, která je charakterizována absencí speciálních ohledů a přístupů ze strany přirozeného prostředí. (Novosad 1997: 9-10) Integraci se věnuje také Slowík (2007) a charakterizuje ji jako pojem dnes velice známý avšak stále ne zcela pochopený. Označuje tak vrcholný stupeň socializace člověka. Začlenění do společnosti, tedy sociální integrace je proces, kterým si prochází každý z nás bez výjimky. Možné místo konfliktu může vyvstat při setkání minority, která je výrazně odlišná od majority. Nastává v situacích, kdy majoritní skupina není schopna dosáhnout uznávané socializace klasickými způsoby. V tomto případě je nezbytná aktivní podpora a snaha napomoci přirozené integraci minoritní skupiny a zabránit tak její segregaci. (Slowík 2007: 31) Pro ilustraci bych ráda zmínila dva odlišné přístupy integrace. Jsou jimi asimilační a koadaptační integrace. Rozdíl mezi těmito dvěma pojmy tví v tom, že první ze zmiňovaného typu klade důraz na preferenci majority. Její pravidla a normy musí minorita přijmout za vlastní a splynout s majoritní společností. Oproti tomu koadaptační směr integrace zdůrazňuje partnerství a participaci obou skupin a snaží se o nekonfliktní a vzájemné obohacování. (Novosad 1997: 12 13) Z tohoto odstavce tedy vyplývá, že metoda, kterou bychom my jako majoritní společnost měli zastávat, je koadaptace. Zjednodušeně můžeme říci, že cílem integrace je spojit minoritu a majoritu v jeden participující a dobře fungující celek. Ačkoliv, dle mého názoru je naše společnost stále vysazená vůči odlišnostem. Jinakost se trestá stigmatizací, nevlídnými pohledy, posměšky 8

11 a nevůlí k akceptaci. Z mého pohledu bude české společnosti ještě nějakou chvíli trvat, než bude na občany s jakýmikoliv odlišnostmi nahlížet jako na sobě rovné, bez předsudků. Než přijme fakt, že tito lidé mají stejná práva a může se od nich i něčemu přiučit. Než přestane být omezená ve své nevědomosti a otevře náruč něčemu novému. V dnešní době se do popředí dostávají stále větší a aktivní snahy zapojit občany s handicapem a přesunout je ze škatulky izolace do škatulky většinové populace. Pokud se naše společnost chce zaměřit na integraci těchto osob, jsou jedním z hlavních kroků stejná práva a příležitosti ve všech oblastech života. 1.2 Princip normalizace Princip normalizace je charakterizován jako přeměna prostředí tak, aby bylo možné vytvořit pro handicapované jedince normální podmínky pro život. Tento pojem a princip je dílem dánského právníka Nielsa Erika Bank Mikkensena. O deset let později se o jeho rozvoj zasadil švédský psycholog Bengt Nirje a uvedl jej do odborné literatury. (Procházková 2009: 31 in Thimm 1994) Bengt Nirje také vymezil 8 bodů, které jsou s normalizací spjaty. Jsou jimi: 1. Normální denní rytmus spánek, vstávání, oblékání, stravování, změna mezi prací a volným časem. Celkový denní rytmus je třeba přizpůsobit jako u člověka bez postižení stejného věku. 2. Normální týdenní rytmus zde je třeba dbát na jasné dělení práce, volného času a bydlení, tak jak to u většiny lidí bývá. Znamená to také změna místa či kontaktních osob. Vzdáleně to znamená i každodenní práci a ne jen jednou za týden terapii, stejně jako u pobytů ústavů to znamená vykonávání aktivit mimo ústav. 3. Normální roční rytmus u většiny lidí dochází k opakování či novému prožívání důležitých (známých) událostí jakými jsou prázdniny, cestování, návštěvy či rodinné oslavy. S ohledem na princip normalizace by mělo i u lidí s postižením k těmto zážitkům docházet. 4. Normální zkušenosti v průběhu životních cyklů nabídka pro postižné a zacházení s nimi by měly jasně odpovídat věku dané osoby. I postižený člověk má právo na to, aby se s ním zacházelo jako s dítětem, mladistvým, dospělým, seniorem apod. 5. Normální respekt před individuem a jeho právem na sebeurčení tento princip znamená, že mají být postižení lidé co možná nejvíce zapojeni do hledání a objasňování 9

12 vlastních potřeb. Jejich přání, rozhodnutí a vyjádření vůle je třeba brát nejen na vědomí, nýbrž je také respektovat. 6. Normální sexuální vzor dané kultury normalizace znamená, že postižení lidé mají stejné potřeby jako všichni ostatní lidé, tedy i potřebu kontaktu k osobám různého pohlaví. Ty je jim třeba umožňovat. 7. Normální ekonomické životní vzory a práva v rámci společenských událostí v rámci sociálního zákonodárství to znamená zajistit všem lidem obvyklé ekonomické standardy. Kromě zajištění obživy by měli mít postižení lidé pravidelně k dispozici určitou částku jako kapesné na individuální osobní výdaje. 8. Normální vzory prostředí a standardy uprostřed společenství tento aspekt znamená, že s ohledem na velikost, polohu, vybavení atd. zařízení mají být pro postižené osoby použita taková měřítka, která by byla považována za přiměřená i pro člověka bez postižení. (Procházková 2009: in Nirje 1994 in Karas 2004: 32 33) Na principu normalizace jsem se rozhodla demonstrovat svou kazuistiku. Dle charakteristiky vybraných bodů reflektuji v empirické části klientovy životní podmínky. 10

13 2 Sociální fungování 2.1 Sociální fungování osoby s lehkým stupněm mentálního handicapu V této kapitole charakterizuji lehkou mentální retardaci z pohledu několika autorů. Z psychologického hlediska představuje mentální retardace sníženou úroveň rozumových schopností, které známe pod souhrnným názvem inteligence, kdy pomocí inteligenčního kvocientu lze identifikovat intelektový vývoj. Pro výpočet se používá souhrnný vzorec: IQ = mentální věk / chronologický věk x 100. Vznik mentální retardace je nejčastěji ovlivněn patologickými faktory, které ovlivňují centrální nervový systém. Zejména pak v období těhotenství, během porodu a krátce po něm. (Ruisel 2000: 121) Při zjištění podprůměrného intelektu, IQ 70 a méně, můžeme mluvit o mentální retardaci. S tímto faktem se také berou v potaz další faktory, které můžeme rozpoznat. Jsou to například: sociální a mezilidské dovednosti, oblast školních dovedností, zájmová aktivita, bezpečnost, dále pak oblast sebe péče a adaptačnímu chování v komunikaci. (Mahrová, Venglářová: 88) Nyní se zaměřím na specifickou skupinu mentální retardace, která obsahuje charakteristické rysy klientů s tímto postižením. Jak jsem již zmínila v předchozích odstavcích, nedílnou součástí klasifikace mentální retardace je inteligenční kvocient. Pro tuto kategorii je rozmezí kvocientu mezi 50 a 69 body. (Mahrová, Venglářová: 88) Pro lehkou mentální retardaci jsou charakteristické zejména poruchy motorického vývoje, dále opožděný vývoj řeči, jednoduché vyjadřování, zpomalené chápání nebo snížená logická paměť. (Švarcová 2006: 40-41) S těmito faktory jsou spojeny následné problémy s učením a psaním. Pro tento stupeň mentální retardace lze hledat uplatnění v zaměstnání, kde se využívají spíše teoretické schopnosti člověka. (Švarcová 2006: 34) Mezi poruchy citů a vůle můžeme zařadit afektivní labilitu, impulzivitu, citovou vzrušivost. V některých případech se vyskytuje zvýšená potřeba uspokojení a bezpečí. Běžný je také opožděný psychosexuální vývoj. (Švarcová 2006: 40-41) Další problémy v oblasti lehké mentální retardace se mohou objevit v případech, kdy se člověk není schopen vyrovnat s požadavky okolí a účinně se adaptovat. Jedná se například o sžití se s rolí matky či manželky. (Mahrová, Venglářová: 88) Tito lidé jsou schopni samostatného bydlení, zvládají péči o domácnost. Jsou schopni stát se nezávislými 11

14 v oblasti osobní péče, co se týče stravování, osobní hygieny a hygienických návyků. (Švarcová 2006: 33) Bez ohledu na zvláštnosti, odlišnosti nebo omezení jsou lidem s mentálním handicapem vlastní stejné potřeby jako kohokoliv z nás. Velká část je schopna relativně samostatného bytí, je schopna pracovat, navazovat kontakty a účastnit se volnočasových aktivit. (Slowík 2007: 118) 2.2 Komunikace s osobou s mentálním handicapem V následující kapitole se budu zabývat specifiky kontaktu s klientem a komunikací ve vztahu ke klientovi. Tuto kapitolu jsem do své práce zařadila, protože se domnívám, že vhodná a vstřícná komunikace s těmito lidmi pomáhá vybudovat pevný, partnerský vztah, který je důležitý pro spolupráci. Také proto, že lidé (většinová společnost) často podléhají různým stereotypům. Komunikace s klientem by se měla odehrávat v bezpečném prostředí. Pro práci s tímto typem klientů je důležitý profesionální vztah mezi klientem a sociálním pracovníkem. Interakce by měla být založena na podpoře klienta. (Mahrová, Venglářová: 125). Sociální pracovník by měl při rozhovoru sledovat nejen verbální projev, ale také neverbální projev klienta. (Michalík 2011: 135) Dále bych chtěla zdůraznit důležitost principu partnerství a respektu. Oba zúčastnění by si měli být vědomi možnosti sdílení svých myšlenek, nápadů, možných hledisek, pochybností a dát tak prostor pro společné plánování spolupráce. (Mahrová, Venglářová: 97-98) Klient by se neměl zdráhat vyjádřit své pocity, obavy, které plynou z jeho tíživé situace. (Mahrová, Venglářová: 124) Nedílnou součástí takového vztahu by měl být vzájemný respekt. To znamená snažit se přizpůsobit a akceptovat jedinečnost druhého člověka. Sociální pracovník by v žádném případě neměl posuzovat klienta na základě svých hodnot, ale snažit se vcítit do pozice klienta. (Mahrová, Venglářová: 97-98) Při komunikaci s mentálně postiženým klientem je důležité aktivní naslouchání, dát najevo svůj zájem a poskytování zpětné vazby. Zpětná vazba by měla probíhat mezi oběma zúčastněnými. Sociálnímu pracovníkovi dává zpětná vazba jistotu, že rozumí hlavním myšlenkám, kontextu problému, potřebám a požadavkům klienta. Pro účinnou spolupráci je také nezbytné, aby klient rozuměl pracovníkovi. Je třeba dát prostor pro klientovy otázky. Pokud si klient není jistý nebo nerozumí pracovníkovi, je potřeba mu výklad zopakovat, adekvátně zjednodušit, názorně ukázat nebo přizpůsobit jeho specifickému stylu mluvy. Můžeme tak předejít nedorozuměním nebo ztrátě důvěry klienta 12

15 v pracovníka. (Mahrová, Venglářová: ) K lidem s postižením se není vhodné chovat jako k malým dětem, ale přistupovat k nim jako ke kterémukoliv jinému člověku bez postižení. Informace je třeba dávkovat v přiměřené míře, postupně. Můžeme též kontaktovat osoby v blízkosti postiženého a nechat si ohledně komunikace s klientem poradit. Pokud uznáme za vhodné, nebojme se využít přátelský fyzický kontakt například pohlazení. (Michalík 2011: 135) Sociální pracovník by se při rozhovoru s klientem měl snažit zachytit veškeré detaily. I nepatrný detail v tomto případě může pro klienta mít velký význam. Sociální pracovník se může touto nedirektivní cestou, pomocí otevřených otázek dozvědět o klientovi důležité informace pro další spolupráci. (Pörter 2009: 59) Příhodné je vysledovat, která témata jsou pro klienta zajímavá. (Michalík 2011: 136) Snaha vyvíjená sociálním pracovníkem by měla směřovat ke konkretizaci klientovy zakázky, přání. Lépe tak pochopí klientovi požadavky a na tomto základě může nastavit podmínky a cíle další spolupráce. (Pörter 2009: 59) Důležitým aspektem práce je aktivní zapojení klienta, s ohledem na jeho možnosti a schopnosti. Sociální pracovník by při řešení zakázky měl zastávat pozici podpory připravenou zasáhnout v případě nouze. Podporovat klienta v jeho samostatném jednání, zároveň mu ale dát najevo, že je tu pro něj. Aktivně jej povzbuzovat v jeho vlastním jednání. Zde můžeme použít adekvátní pochvalu. Ačkoli se může jednat o, z našeho pohledu, jen nepatrnou věc, pro klienta je to prostor pro budování sebedůvěry, ocenění jeho aktivního přístupu. (Pörter 2009: 49,55,69) Na druhou stranu bychom se podle Michalíka neměli zdráhat ani případné kritiky, která by měla být spíše cílená na projevy chování osoby než na osobu samotnou (tvé vyjadřování je sprosté). (Michalík 2011: 136) Při komunikaci s klientem s mentálním postižením je velmi důležité přizpůsobit se jeho komunikaci. Pracovník sociálních služeb by měl svou komunikaci adekvátně přizpůsobit vzhledem ke klientovi. Měl by brát ohled na intenzitu postižení klienta, vyjadřovací schopnosti. Rozhodně by s klientem neměl mluvit jako s dítětem nebo s někým méněcenným. Tak jako celá práce s klientem i komunikace by měla být vedena v partnerském duchu. Může se jednat o popis, vysvětlení nejasného, použití názorných ukázek nebo jiné komunikační pomůcky, které jsou klientovi blízké, a kterým rozumí. Doptávat se klienta, zda všemu, co bylo řečeno, rozumí. Klient tak poskytuje pracovníkovi zpětnou vazbu. 13

16 Abychom napomohli lepší integraci mentálně postižených osob, je důležité, aby sociální pracovníci zvládali také komunikace směrem od svých klientů, tedy směrem k majoritní společnosti. V kontextu práce s mentálně postiženými lidmi mohou vyvstat, ze strany pracovníka nebo většinové společnosti, názory, které nemají co dočinění s lidmi s tímto postižením. Stereotypizace, předsudky či neznalost vnášejí do problematiky mnohá zbytečná nedorozumění. Tyto domněnky nejsou nikterak podloženy. (Michalík 2011: ) Proto je velice důležitá nejen dovednost komunikovat s cílovou skupinou, ale i vhodně informovat majoritní společnost. Můžeme tak předcházet důsledkům již zmiňovaných předsudků, domněnek a stigmat. Minimalizací těchto překážek ze strany majority napomáháme lepšímu vnímání mentálního handicapu a též dláždíme cestu mentálně postiženým k lepší a jednodušší socializaci. (Valenta, Müller 2003: 235) Pro ilustraci uvedu některé vybájené myšlenky, které ve své publikaci popsal Michalík. Scestné představy o nakažlivosti mentální retardací, nemožnosti zaměstnávání těchto lidí. V úvahu nepřipadá ani jejich vzdělávání, založení rodiny, či být šťastný. Mentálně postižení mají naprosto jiné potřeby, než my normální, nedokážou se o sebe samostatně postarat a proto je třeba jejich umístění v ústavu. (Michalík 2011: ) Více se předsudkům a stereotypizaci věnuji v podkapitole Postavení klienta ve společnosti v kontextu předsudků a stigmat. V dnešní době se tyto názory zdají až středověké. Bohužel, mezi námi jsou stále přívrženci těchto nesmyslných idejí. 2.3 Změna pohledu na osoby s mentálním handicapem V této kapitole bych chtěla uvést některé tendence, které se v naší zemi začínají rozvíjet. Dle mého názoru se otevírají dveře pro vzájemné soužití mezi lidmi s a bez postižení. Společnost opouští myšlenky na umisťování postižených do ústavů. Snahy o integraci a vzájemnou komunikaci jsou patrné nejen v knihách, ale i v praxi. Počáteční snahy o integraci zdravotně handicapovaných osob spatřuji v postupné deinstitucionalizaci, tedy v postupném rušení ústavních zařízení. Touto problematikou se zabývá Manuál transformace ústavů, který má napomoci uplatnění strategií a politik sociálního začleňování a dosažení souladu praxe s právním řádem. Materiál čerpá z poznatků získaných v projektu Podpora transformace sociálních služeb, využívá dosavadní zkušenosti s transformací ústavních zařízení pro lidi s postižením a informace získané předchozí prací řady odborníků a týmů. Vlivem již zmíněné deinstitucionalizace přišla většinová společnost do bezprostředního kontaktu se zdravotně handicapovanými lidmi. Informacemi a osvětou se sociální pracovníci snaží obeznámit většinovou společnost 14

17 s touto situací. Manuál klade důraz na komunikaci s veřejností. Na osvětu, která vysvětluje dosavadní nerovné postavení a izolovanost zdravotně handicapovaných. Zdůrazňuje nerovné postoje a omezování práv. Manuál také nabádá, aby bylo veřejnosti předáváno, že handicapovaní lidé mají právo se zapojit do společnosti, zúčastňovat se jak kulturního tak aktivního dění v jejich okolí a jsou schopni samostatného života. Komunikace s většinovou společností musí být reálná, aby se zabránilo nerealistickým představám majority. 1 Tuto charakteristiku deinstitucionalizace bych ráda doplnila pohledem Miloše Votoupala (2014), který nahlíží na problematiku mentální retardace z pohledu lidských práv. Seznamuje nás s faktem, že lidé s mentálním handicapem se vzhledem k lidským právům potýkají s významnými problémy, jejichž příčiny jsou následující. Jako jednu z příčin uvádí, že problematice mentálního handicapu není příliš věnována pozornost jak ve společnosti, tak ani v kontextu odborné praxe. Další významnou příčinu vidí v reflektování mentálního handicapu směrem ke společnosti, který znemožňuje chápat osoby s handicapem jako nositele lidských práv. (Votoupal 2014) Integrace mentálně postižených nezůstává jen v hledáčku autorů odborných studií. Touto problematikou se mimo jiné zabývá i Světová zdravotnická organizace (WHO). Snahu o integraci charakterizuje osmi body, a to z hlediska míry zapojení se do sociálních vztahů. V dokumentu WHO nalezneme následující definice. Sociálně integrovaný jedinec je schopný plně se účastnit společenských činností. Dále se dokument věnuje rozdělením účasti na: Účast inhibovanou, která je charakterizována jako mírné omezení v důsledku postižení. Účast omezenou, kdy se jedinec nedokáže nebo nemůže účastnit standardních společenských činností (sexuální život, manželství, atd.). Zmenšenou účast popisuje takové omezení, kdy jedinec není schopen navázat kontakty s jinými lidmi kromě rodiny a nejbližšího okolí. V posledních čtyřech bodech jsou charakterizovány vztahy jednotlivců. O ochuzených vztazích mluvíme tehdy, pokud je jedinec omezený na vývoji bez tendence k dalšímu zlepšení. Pokud mluvíme o redukovaných vztazích, je jedinec v důsledku svého postižení omezen pouze na určitou skupinu či jedince. Jedinci, kteří nejsou schopni zachovat trvalejší vztah, mají vztah narušené. Společensky izolovaný jedinec je naprosto odříznut od společnosti. (WHO in Valenta, Müller 2003) 1 Národní centrum podpory transformace sociálních služeb [http://www.trass.cz/]. 15

18 2.3.1 Postavení klienta s handicapem ve společnosti v kontextu předsudků a stigmat Následující podkapitola detailněji popisuje předsudky a stigmata, které panují v naší společnosti. Dle mého názoru, jsou některé z nich mezi námi silně zakořeněny. Z obecného hlediska můžeme definovat předsudky a stereotypy jako Představy, názory a postoje, které určité skupiny lidí chovají k jiným skupinám nebo k sobě samým. Tyto názory a postoje jsou relativně neměnné, přenášené mezi generacemi a obtížně odstranitelné. Předsudky a stereotypy mají silný emocionální náboj, zatímco racionální obsah v nich může být potlačen. (Průcha in Michalík 2013: 105) Nyní bych chtěla demonstrovat některé předsudky, které jsou dle mého názoru ve společnosti nejvíce patrné. Uvedla bych například podceňující postoj vůči lidem s handicapem, který je demonstrován politováníhodnou situací života handicapované osoby. Ve společnosti jsou převážně viděni jako bezmocní a nemohoucí ubožáci. Dle mého názoru je velice frekventovaným předsudkem odmítání znevýhodněných osob ve smyslu neužitečnosti a zbytečnosti pro majoritní společnost. S tímto předsudkem můžeme spojit i hostilní předsudek, který vidí handicapovaného člověka jako někoho, kdo má jen samé výhody a je mu ve všem ustupováno. Zmínit můžeme také heroizující zveličování dosažených výkonů. Předsudek projektivní je z mého hlediska dobrým příkladem, na kterém může sociální práce stavět při předávání informací majoritní společnosti. Jde o ochranitelskou vizi, kterou společnost spatřuje jako potřebu sociální práce a pomoci, která je v životě člověka s handicapem nezbytná. (Krhůtová in Michalík 2011: 48) Ráda bych tento předsudek doplnila popisem pana Novosada (2011), který zmiňuje fakt, že veřejnost pravdivě a realisticky informována o výhodách ve formě služeb, dávek nebo příspěvků, které jsou ovšem nenárokové. (Novosad 2011: 79) Zde vidím potenciál možného uvedení na pravou míru. Přesvědčit a ukázat veřejnosti, že člověk s handicapem sice potřebuje pomoc sociálních služeb, ale nemusí na ní být rozhodně závislý. Tento výčet bych chtěla doplnit další předsudky, které charakterizuje Novosad (2011). Jsou jimi odmítavě a degradující předsudky, kdy je veřejnost přesvědčena o tom, že pomoc handicapovaným lidem je provozována na úkor normálních osob. Také zastávají názor, že si za postižení člověk může sám, což já osobně považuji za kardinální nesmysl. Handicap nese často nálepku patologie. Rozšířená je také bagatelizace toho, čeho handicapovaný člověk dosáhl. I přes to, že jeho čin není pro majoritní společnost běžný. Dalším jevem, který neulehčuje handicapovaným jejich situaci je jejich mediální obraz. Dojem, který vrhají média na handicapované je zkratkovitý, neobjektivní. Vzbuzuje dojem, 16

19 že tyto osoby dostanou na vše příspěvek nebo úhradu v plné výši. Nejsou obeznámeni s faktem, že stát poskytuje pouze příspěvky, které nedosahují celkové ceny věci. Ale také to, že na tyto příspěvky nemá každý handicapovaný nárok. (Novosad 2011: 79) Ráda bych také demonstrovala některé postřehy, které jsem nabila v praxi. Zaměřila jsem se na negativní postoje, se kterými se setkávají sociální pracovníci, kteří dělají doprovod osobě s mentálním handicapem. Ve společnosti nadále panuje patrná obecná nervozita směrem k mentálně handicapovaným. Většinová společnost stále nahlíží na mentálně handicapované jako na něco divného, něco vymykající se normálu, něco špatného. Většinou tyto předsudky pramení z nevědomosti. Negativní reakce okolí se objevuje například v obchodech, kdy klientům déle trvá, než si přepočítají peníze a zaplatí útratu. Pokud je v obchodě člověk poprvé, prodavačky jsou nervózní a někdy dokonce slovně popohánějí klienta. Na druhou stranu se sociální pracovníci setkávají se situacemi, kdy je klient známým zákazníkem a prodavačka již respektuje klientovu rychlost a poskytne mu dostatek času na přepočítání částky, bez nátlaku. Zde spatřuji negativum moderní společnosti, která je uspěchaná a zaměřená na výkon. Osoba s handicapem má v tomto kontextu výkon nižší, než ten, který je pro majoritu přijatelným standardem. Dále se osoby s mentálním handicapem stávají častými oběťmi v hledáčku zprostředkovatelů podvodných obchodů, výhodných nákupů a zprostředkovatelů smluv, kde se klient zaváže k něčemu, čemu ani pořádně nerozumí. Tímto nedůstojným způsobem se tak tito lidé dostávají do dluhové pasti. Dle mého názoru jsou výše zmíněné stereotypy a předsudky velice silně zakořeněny v naší společnosti. Ačkoliv se společnost v poslední době snaží přistupovat k handicapu jako k něčemu naprosto běžnému a nestigmatizujícímu, domnívám se, že předsudky ze společnosti nikdy zcela nevymizí. Nikdo z nás není bez chyb. Nakonec, jsme jen lidé, kteří vyjadřují své sympatie či antipatie. Ovšem i tato lidská přirozenost by měla mít své hranice. Hranice respektu, každý přece nejsme přes kopírák stejný shluk buněk. Každý máme svoje chyby a přednosti. Ne každému bylo dáno být zdravý. Měli bychom se tedy snažit potlačit své ego a otevřít mysl směrem k porozumění a akceptaci. Být odlišný se přeci nerovná být špatný. 17

20 3 Způsoby sociální práce s osobou s mentálním handicapem V následující kapitole bych ráda uvedla některé metody práce s mentálně postiženými klienty, které jsem viděla v praxi. Jedněmi z autorů, kteří se zabývají ve své publikaci sociální prací s mentálně postiženými, jsou Valenta a Michalík, tito autoři představili vedle lékařských modelů také modely zaměřené spíše na osobnost člověka. První model, který bych ráda uvedla je model ekologický. Ekologický model se zaměřuje na řešení praktických problémů, které vyplývají z integrace osob s mentálním postižením. Přístup je tedy zaměřen na participaci člověka s mentálním postižením a většinovou společností. Participace je v tomto modelu hlavním faktorem, který vylučuje segregaci mentálně postižených mimo širší komunitu. Mentální retardace je v tomto modelu chápána jako interakce jedince s prostředím. Je tedy zjevné, že aktéři v jednom prostředí vidí mentálně postiženého člověka s jeho handicapem, v jiném kontextu prostředí je však člověk viděn bez jakýchkoliv odlišností. Cílem sociální práce podle ekologického modelu je podpora klienta při participaci s prostředím. Charakteristika klienta je založena na míře podpory, kterou člověk potřebuje v určitém prostředí. Není vázána na úroveň jeho intelektu. Dále se autoři zabývají prací se silnými stránkami klienta. Cílem této metody je charakterizovat silné stránky klienta, jeho sny a vize do budoucna a také způsob a míru podpory, která je pro klienta vhodná. (Valenta, Michalík 2012: 40 41) Sociální pracovníci se však neorientují jen směrem od handicapovaných ke společnosti, ale nedílnou součástí jejich práce je právě práce s handicapovaným člověkem, kterému by měli co nejvíce umožnit zařadit se mezi majoritní společnost. Zapojení sociálních pracovníků by mělo být dostatečné. Jejich aktivita a pomoc vůči mentálně handicapovaným by měla vycházet ze znalosti o této cílové skupině. Má zachovávat klientovu samostatnost, podporovat nezávislost na službě. Služby poskytované klientům s mentálním postižením by měly posuzovat klienta nejen podle standardizovaných metodik posuzování postižení, ale také podle adaptačních schopností a samostatnosti klienta. Zároveň se sociální pracovníci snaží o postupné zmenšování podpory klienta tak, aby činnosti, které je schopen zvládnout sám, vykonával samostatně. Neméně důležitou součástí integrace je vzdělavatelnost. U dospělého člověka s mentálním postižením by sociální pracovníci měli mít na paměti nejednat s klienty jako s dětmi, ale jako s dospělými. Toto jednání zahrnuje nejen komunikaci, která by měla být založena na 18

21 partnerském vztahu a předávání informací ve formě srozumitelné klientovi. Ale i respekt soukromí, oproštění se od bagatelizace jejich rozhodnutí. (Matoušek 2010: ) Více se tématu komunikace s klientem věnuji v kapitole Komunikace s osobou s mentálním handicapem. Domnívám se, že integrace je velice obecný cíl, kterého nebude jednoduché dosáhnout. V následujících bych ráda nastínila cíl podpory mentálně handicapovaných v kontextu integrace tak, jak ho popisuje Matoušek (2010). Cílem podpory ze strany sociálních pracovníků je co největší samostatnost a začlenění člověka s postižením. Jinými slovy, jedním z cílů současné sociální práce s lidmi s mentálním postižením je jejich integrace do společnosti. Předpoklad pro začlenění je už samotná přítomnost těchto lidí v běžných každodenních situacích (doprava, obchody, restaurace, atd.). Samostatnost v těchto situacích je prvním krokem k integraci. Dalším předpokladem je podpora a rozvoj schopností a dovedností klienta. (Matoušek 2010: ) Jiný náhled na problematiku práce s mentálně postiženými klienty představila Mahrová, která vyzdvihla důležitost práce s jednotlivcem pomocí případové práce. Pro práci s cílovou skupinou mentálně postižených se v praxi nejčastěji využívá přístup nazývaný případová práce. Je založen na aktivní spolupráci klienta a sociálního pracovníka. Označuje se tak proces, který zahrnuje klientovu studii, vyšetření, intervenci s klientem a ukončení. V sociální (klientově) studii se sociální pracovník společně s klientem orientují na problém klienta. Zásadním prvkem v této fázi je motivace klienta k aktivnímu řešení vlastní situace. Nenechat ho zabřednout v pasivitě. Ve fázi vyšetření si klient a pracovník vymezují konkrétní problém a stanovují cíle řešení, které jsou přizpůsobeny klientovým schopnostem, potřebám a reagují na dostupnost služeb. Poslední částí tedy ukončení by měla předcházet jasná formulace toho, čeho chce klient dosáhnout. Po ukončení by měl klient být schopen vidět to, co se mu podařilo. (Mahrová 2008: ) 3.1 Podpora klienta v samostatném bydlení Vzhledem ke klientově situaci je vhodné charakterizovat i způsob bydlení, který tvoří kontext jeho životního prostředí. Vzhledem k minulosti klienta bych zmínit popis chráněného bydlení. A v návaznosti na klientovu aktuální situaci přiblížit způsob podporovaného bydlení. 19

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA OBSAH: POSLÁNÍ SLUŽBY KOMU JE SLUŽBA URČENA CÍLE SLUŽBY ZÁSADY PŘI POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY ROZSAH A KAPACITA POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY KDE A

Více

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. st. Charakteristika vzdělávacího oboru V rámci prvního stupně se žáci seznamují s etickou výchovou v rámci integrovaného vzdělávání, tzn. prolínání do různých vzdělávacích oblastí. Týká se to převážně

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Základní veřejné prohlášení

Základní veřejné prohlášení Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

SAZEBNÍK ÚHRAD PLATNÝ OD 1. 3. 2012. Poskytnutí ubytování, které má znaky domácnosti, včetně praní a drobných oprav ložního prádla a ošacení, žehlení.

SAZEBNÍK ÚHRAD PLATNÝ OD 1. 3. 2012. Poskytnutí ubytování, které má znaky domácnosti, včetně praní a drobných oprav ložního prádla a ošacení, žehlení. SOCIÁLNÍ SLUŽBY KARVINÁ Chráněné bydlení V Aleji 434, 734 01 Karviná - Ráj ------------------------------------------------------------------------------------------------- SAZEBNÍK ÚHRAD PLATNÝ OD 1.

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

INFORMACE PRO ZÁJEMCE. Centrum sociálních služeb Znojmo, p. o., U Lesíka 3547/11, 669 02 Znojmo

INFORMACE PRO ZÁJEMCE. Centrum sociálních služeb Znojmo, p. o., U Lesíka 3547/11, 669 02 Znojmo INFORMACE PRO ZÁJEMCE Centrum sociálních služeb Znojmo, p. o., U Lesíka 3547/11, 669 02 Znojmo CENTRUM DENNÍCH SLUŽEB, Mikulášské náměstí 482/12, 669 02 Znojmo Centrum denních služeb je zařízení s denním

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU. 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov

MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU. 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE Zahrada 2000 vznikla v roce 1998 jako sociálně

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

Příloha č. 1 Rozsah poskytování sociální služby. v Domově se zvláštním režimem Bílsko o. p. s.

Příloha č. 1 Rozsah poskytování sociální služby. v Domově se zvláštním režimem Bílsko o. p. s. Příloha č. 1 Rozsah poskytování sociální služby v Domově se zvláštním režimem Bílsko o. p. s. Rozsah poskytování sociální služby pro pana. Domov se zvláštním režimem Bílsko o. p. s. Poskytnutí ubytování

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

Veřejné informace o službě

Veřejné informace o službě Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,

Více

Sociální služba denní stacionáře

Sociální služba denní stacionáře O nás Příspěvková organizace je zřízena obcí od 1. 1. 1993. Označení organizace Název: ŽIRAFA Integrované centrum Frýdek Místek, příspěvková organizace Právní forma: příspěvková organizace IČ: 00847011

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Domov pro seniory Sokolnice, p. o. Zámecká 57, 664 52 Sokolnice tel.: 544 423 150, fax 544224438, e-mail: reditel@domovsokolnice.

Domov pro seniory Sokolnice, p. o. Zámecká 57, 664 52 Sokolnice tel.: 544 423 150, fax 544224438, e-mail: reditel@domovsokolnice. Domov pro seniory Sokolnice, p. o. Zámecká 57, 664 52 Sokolnice tel.: 544 423 150, fax 544224438, e-mail: reditel@domovsokolnice.cz STANDARD 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Domov pro seniory

Více

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI VYHLÁŠKA č. 505/2006 Sb. ze d 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustvení zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí ství podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o

Více

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka

Popis činností poskytované služby ve Stacionáři Jasněnka O B Č A N S K É S D R U Ž E N Í Jasněnka, občanské sdružení IČO : 63729521 tel : 585 051 076 Jiráskova 772, Uničov 783 91 jasnenka-os@volny.cz www.jasnenka.cz Popis činností poskytované služby ve Stacionáři

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

Informace. Sociální služby

Informace. Sociální služby Informace Sociální služby Sociální služby Sociální služby jsou služby, které nějakým způsobem pomáhají a poskytují podporu lidem se zdravotním postižením a jejich blízkým. Je to například osobní asistence,

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA

Více

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí č. 505/2006 Sb. ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Intenzivní výcvik sociálních dovedností 30. 5. 2. 6. 2011, Rekreační středisko Nová Louka

Intenzivní výcvik sociálních dovedností 30. 5. 2. 6. 2011, Rekreační středisko Nová Louka Intenzivní výcvik sociálních dovedností 30. 5. 2. 6. 2011, Rekreační středisko Nová Louka Rekreační středisko Nová Louka Intenzivní výcvik sociálních dovedností (dále jen výcvik) je jednou z klíčových

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SOCIÁLNÍ SLUŽBĚ POSKYTOVANÉ V CHRÁNĚNÉM BYDLENÍ

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SOCIÁLNÍ SLUŽBĚ POSKYTOVANÉ V CHRÁNĚNÉM BYDLENÍ Harmonie, příspěvková organizace Krnov, Pod Cvilínem, Chářovská 785/85 PSČ 794 01 Pracoviště: Chráněné bydlení, P. Bezruče 141/4, 793 95 Město Albrechtice Pracoviště: Chráněné bydlení, Pod Hůrkou 754/26,

Více

STANDARD Č. 1. Cíle a způsoby poskytování sociální rehabilitace VEŘEJNÝ ZÁVAZEK

STANDARD Č. 1. Cíle a způsoby poskytování sociální rehabilitace VEŘEJNÝ ZÁVAZEK STANDARD Č. 1 Cíle a způsoby poskytování sociální rehabilitace VEŘEJNÝ ZÁVAZEK SR1-007-09/2014 TABULKA PRO PRACOVNÍKY: DATUM JMÉNO PRACOVNÍKA PODPIS TABULKA PRO DOBROVOLNÍKY, PRAKTIKANTY: DATUM JMÉNO DOBROVOLNÍKA,

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Popis činností. poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy celodenní strava racionální. celodenní strava dietní

Popis činností. poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy celodenní strava racionální. celodenní strava dietní Seznam poskytovaných činností Zvolené činnosti 1) Popis činností Cena poskytnutí ubytování Jednolůžkový pokoj Vícelůžkový pokoj 200 Kč / den 180 Kč / den poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy

Více

http://www.mpsv.cz/files/clanky/9867/klasifikace_funkcnich_schopnosti_disability_zdravi.pdf A PARTICIPACE

http://www.mpsv.cz/files/clanky/9867/klasifikace_funkcnich_schopnosti_disability_zdravi.pdf A PARTICIPACE Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění ní podle 2958 občanského zákoníku) C. Aktivity a Participace Mezinárodní klasifikace funkčních ních

Více

Klíčové kompetence (bližší popis jejich rozvíjení)

Klíčové kompetence (bližší popis jejich rozvíjení) Přípravné práce Vytváření deníků lepení výtvarné zpracování obalu Deníku Žák si vytváří zodpovědný vztah k vlastnoručně vyrobenému dílu; uvědomuje si vztah ostatních k jimi vytvořeným objektům; respektuje

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

Potřebujeme být mezi lidmi

Potřebujeme být mezi lidmi 9. konference Pracujeme společně Potřebujeme být mezi lidmi Ostrava 11. 11. 2014 Čtyřlístek centrum pro osoby se zdravotním postižením Ostrava, příspěvková organizace Zřizovatel statutární město Ostrava

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Občanské sdružení Květina

Občanské sdružení Květina Občanské sdružení Květina Jeníkov 74, Oldřichov u Duchcova, 417 24 Tel.: +420 721 568 898,, IČO: 27038645 e-mail: oskvetina@centrum.cz, www.oskvetina.ic.cz Výroční zpráva za rok 2007 1/1 Obsah Výroční

Více

5. 11. Pracovní činnosti

5. 11. Pracovní činnosti 5. 11. Pracovní činnosti Obsah stránka 5.11.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 2 5.11.2. Začlenění průřezových témat 2 5.11.3. Zaměření na klíčové kompetence 2 5.11.4. Formy a metody práce 3 5.11.5.

Více

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Příprava mladého člověka na budoucí samostatný život

Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Příprava mladého člověka na budoucí samostatný život Vyhodnocení a shrnutí výstupů za jednotlivé pracovní skupiny: WORKSHOP Příprava mladého člověka na budoucí samostatný život 18. 9. 2014 DK Akord - Ostrava Zaměření pracovních skupin Pracovní skupina č.

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Zpracováno jako podkladový materiál pro tvorbu Komunitního plánu péče města - Děčín

Zpracováno jako podkladový materiál pro tvorbu Komunitního plánu péče města - Děčín Zpracováno jako podkladový materiál pro tvorbu Komunitního plánu péče města - Děčín VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉ AKCE VE MĚSTĚ DĚČÍNĚ VYUŽITÍ A KVALITA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA DĚČÍNA (listopad 2004) Zpráva Vypracoval:

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS BRNO 14. LISTOPADU 2013 DĚTSTVÍ Sociální služby > Raná péče Vzdělávání > Školní

Více

CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ. Dle zákona č. 108/2006 Sb., 51 SLUŽBA CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ. Tloskov 1 Neveklov 257 56

CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ. Dle zákona č. 108/2006 Sb., 51 SLUŽBA CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ. Tloskov 1 Neveklov 257 56 SLUŽBA CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ Tloskov 1 Neveklov 257 56 CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ Dle zákona č. 108/2006 Sb., 51 IČO: 640841 Zřizovatel: MPSV ČR fax Telefonní spojení: Spojovatelka: 317 740 111 Ředitel: 317 740 101 www.tloskov.cz

Více

Profesionální kompetence ověřované v průběhu praxe

Profesionální kompetence ověřované v průběhu praxe Profesionální kompetence ověřované v průběhu praxe Obor: Rehabilitační psychosociální péče o postižené děti, dospělé a staré osoby (navazující magisterské studium) Milé studentky, milí studenti, na následujících

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST PRVNÍ

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST PRVNÍ 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

Žádost o poskytnutí sociální služby

Žádost o poskytnutí sociální služby Žádost o poskytnutí sociální služby Chráněné bydlení Sv. Michaela, Diecézní charita Brno - Služby Brno, Gorkého 34, 602 00 Brno Vážený žadateli, tato žádost nám poskytne základní informace o Vás a o motivaci,

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Kulatý stůl na téma Uplatnitelnost lidí s mentálním postižením na trhu

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

CZ.1.04/3.3.05/31.00229. Podporované zaměstnávání cílené

CZ.1.04/3.3.05/31.00229. Podporované zaměstnávání cílené Název projektu: Podporované zaměstnávání metoda boje proti nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Zkrácený název projektu: Registrační číslo: CZ.1.04/3.3.05/31.00229 Období realizace: 1. 2. 2010

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov.

SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov. SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov www.senzapv.cz senzapv@senzapv.cz cekalova@oslipka.cz Olomouc 17.12.2012 Vznik SENZA družstva subjektivní situace Důvody založení družstva zkušenosti z poskytování

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V

Zpracovatel: QQT, s.r.o., www.qqt.cz Nositel projektu: Karlovarský kraj. Publikace vznikla jako výstup z realizace veřejné zakázky v rámci projektu V R 1 Osoba zajišťuje péči o děti odpovídající jejich věku a zdravotnímu stavu Osoba pečuje/ má zajištěnu péči o svou hygienu podle svých potřeb, zvyklostí a zdravotního stavu Podpora a posilování rodičovských

Více

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE Občanské sdružení D.R.A.K. Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 Seminář "Dobrá praxe - IP5, 19.05.2015 Veřejná zakázka č. OLP/136/2014: Zajištění služby sociální prevence sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory)

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Druh služby: domov pro seniory dle 49 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita: Místo: pobytová

Více

1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY

1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 4 Konverzace v anglickém jazyce Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Celková dotace na 2. stupni jsou 3 hodiny. Charakteristika:

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

KONTAKT: PODANÁ MAGDALENA, TELEFON: 317 740 1124

KONTAKT: PODANÁ MAGDALENA, TELEFON: 317 740 1124 TLOSKOV KONTAKT: PODANÁ MAGDALENA, TELEFON: 317 740 1124 1. Kde je služba poskytována, vybavení místnosti, pomůcky Služba je poskytována v přízemí hlavní budovy - Zámek. Prostory jsou bezbariérové. K dispozici

Více

Informální edukace a její metody

Informální edukace a její metody doc. Michal Kaplánek, Th.D. Jabok ZS 2011/2012 Informální edukace a její metody Přednáška č. 2 Volný čas, výchova ve volném čase a pro volný čas, možnosti výchovy v NZDM Chápání volného času v současnosti

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Dotazník pro (sebe)posouzení

Dotazník pro (sebe)posouzení 1 Dotazník pro (sebe)posouzení Kontaktní informace Jméno (stačí křestní) E-mail Tel. Věk Aktuálně využívaná podpora Aktuálně mi poskytuje podporu: Neplacená péče rodiny, přátel nebo sousedů Placená (z

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

SMĚRNICE ŘEDITELE STANOVUJÍCÍ POSLÁNÍ, CÍLE, ZÁSADY SLUŽBY, CÍLOVOU SKUPINU A ZÁKLADNÍ OBSAH TERÉNNÍHO PROGRAMU

SMĚRNICE ŘEDITELE STANOVUJÍCÍ POSLÁNÍ, CÍLE, ZÁSADY SLUŽBY, CÍLOVOU SKUPINU A ZÁKLADNÍ OBSAH TERÉNNÍHO PROGRAMU Armáda spásy v České republice, z. s. Centrum sociálních služeb Bohuslava Bureše, Tusarova 60, Praha 7 SMĚRNICE ŘEDITELE STANOVUJÍCÍ POSLÁNÍ, CÍLE, ZÁSADY SLUŽBY, CÍLOVOU SKUPINU A ZÁKLADNÍ OBSAH TERÉNNÍHO

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Je pravdivé tvrzení, že na našich školách příliš brzy rozdělujeme děti na schopné a méně schopné? Kulatý stůl SKAV a EDUin 28. 2.

Je pravdivé tvrzení, že na našich školách příliš brzy rozdělujeme děti na schopné a méně schopné? Kulatý stůl SKAV a EDUin 28. 2. Je pravdivé tvrzení, že na našich školách příliš brzy rozdělujeme děti na schopné a méně schopné? Kulatý stůl SKAV a EDUin 28. 2. 2013 Dana Moree - Děti opravdu na našich školách oddělujeme příliš brzy.

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více