Sociální pedagogika a sociální práce

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sociální pedagogika a sociální práce"

Transkript

1 Sociální pedagogika a sociální práce 1. Oblasti činnosti a vědeckého zkoumání, které se částečně překrývají Pojmy sociální pedagogika a sociální práce označují dvě oblasti pomoci člověku, které se zčásti překrývají. Každá z těchto oblastí má rozdílné historické kořeny, rozdílný vývoj a rozdílné sebepojetí. Přesto předmět jejich zájmu i cíle, které si dnes kladou, jsou si velmi blízké, takže se dá tvrdit, že v práci s některými cílovými skupinami (např. s dětmi ohroženými sociální exkluzí) nemůže být činnost jedné disciplíny bez druhé účinná. Oba pojmy označují jak určitou sociální praxi, ba dokonce profesi, tak i teoretický základ této profese, který má ambici stát se samostatnou vědou nebo alespoň (v případě sociální pedagogiky) uznávanou subdisciplínou. Uvažujeme-li o sociální pedagogice nebo o sociální práci jako o praktických činnostech, můžeme je z dnešního pohledu řadit mezi pomáhající profese. Obě tyto profese vděčí za svoje osamostatnění myšlenkovým proudům vycházejícím z osvícenství. Zatímco v základech sociální pedagogiky můžeme identifikovat touhu po povznesení lidových vrstev prostřednictvím socializace a výchovy (Natorp), ve vývoji sociální práce se odráží vývoj péče státu o občany, kteří potřebují pomoc. V obou případech se jedná o služby, které v době předosvícenské zajišťovala především církev, která byla v tradiční společnosti vychovatelkou i pomocnicí těchto lidí. V době osvícenství se výchovnou institucí stala především škola, která byla nositelem státní ideologie. Škola však svým působením ovlivňovala pouze děti, a to ještě ne příliš (ne všechny děti chodily do školy a škola zabírala pouze menší část jejich života). Školní výchova byla nadto spíše zaměřená na individuální rozvoj osobnosti po stránce rozumové a volní, takže socializační dimenze výchovy zůstala trochu v pozadí. Nedostatky školní výchovy byly podnětem k rozvoji moderní pedagogiky. V této souvislosti se už v roce 1844 objevil v německé literatuře pojem Sozialpädagogik (sociální pedagogika). V tomto roce jako první použili tento pojem nezávisle na sobě dva pedagogové Friedrich Adolph Diesterweg ( ) a Karl Mager ( ). Navazovali ovšem přitom na myšlenky a praxi Johanna Heinricha Pestalozziho ( ) a Johanna Hinricha Wicherna ( ). Tento pojem se naplno prosadil až ve 20. století. Za zakladatele sociální pedagogiky se považuje Paul Natorp ( ), který v r uveřejnil monografii se stejnojmenným názvem. V anglosaském prostředí se naproti tomu setkáváme od začátku 20. století s výrazem social worker (sociální pracovník). Poprvé se tento pojem objevuje v souvislosti s pomocí

2 nemocným tuberkulózou v USA. Od 20. let 20. století vznikaly v USA profesní sdružení sociálních pracovníků různých specializací (pro nemocnice, školy, psychiatrická zařízení, komunitní práci). Ve 40. létech pak vzniklo sdružení pro výzkum sociální práce. Všechna tato sdružení se v roce 1955 sjednotila a vytvořila National Association of Social Workers. Podobný vývoj můžeme sledovat také ve Velké Británii. Rozvoj sociální práce ve Velké Británii souvisel s rozvojem sociální politiky po 2. světové válce. Od 80. let můžeme mluvit o reflexi profese sociálního pracovníka. Pokud bychom chtěli srovnávat obsah činnosti sociálních pedagogů a sociálních pracovníků ve 20. století, asi bychom nenašli mnoho rozdílů; snad kromě toho, že někteří sociální pedagogové jsou spíše nakloněni tomu, aby vnímali jako svou přednostní cílovou skupinu mládež, zatímco sociální práce se orientuje na široké spektrum cílových skupin. Pokud ovšem uvažujeme o filosofii obou odvětví, o jejich cílech a vědecké profilaci, najdeme více rozdílů: zatímco vývoj sociální práce je velmi provázaný s vývojem sociální politiky, je vývoj sociální pedagogiky závislý na tom, jak se v posledních sto letech měnilo pojetí výchovy, případně tzv. lidovýchovy, čili osvěty. Oba obory jsou tedy závislé na politice sociálního státu: sociální práce vychází ze zadání státu jako garanta péče o lidi trpící sociální nouzí či jiným ohrožením; sociální pedagogika naproti tomu závisí spíše na státní ideologii, tzn. na tom, jakým způsobem stát chce (nebo nechce) ovlivňovat socializaci občanů, a tím jejich participaci na demokratickém politickém systému. Pro pochopení vztahu obou oborů v České republice je nutné nejprve interpretovat jejich vzájemný vztah v německy a v anglicky mluvících zemích, a teprve pak určit některá specifika českého vývoje, což nám umožní navrhnout určitou interpretaci současného vztahu sociální pedagogiky a sociální práce v ČR. 2. Sociální pedagogika a sociální práce v Německu Myšlenka sociální pedagogiky se začala rozvíjet v polovině 19. století jakožto alternativní přístup vůči dominantní školní pedagogice. Jelikož školní pedagogika kladla důraz na individuální rozvoj žáka, došli někteří pedagogové k názoru, že je nutné individuální dimenzi programově obohatit o dimenzi sociální. Karl Mager používal pojem sociální pedagogika nebo také kolektivní pedagogika jako protiklad pojmu individuální pedagogika. Magerovo pojetí, které později rozvinul Natorp, vychází z přesvědčení, že člověk se stává plně člověkem teprve socializací, a proto je nutné věnovat se cílevědomě začlenění jednotlivců do společnosti a rozvinutí jejich schopnosti společnost spoluvytvářet.

3 Vznik sociální pedagogiky souvisí s dichotomií, kterou můžeme sledovat již od antiky, a kterou třeba v češtině vnímáme v užívání dvou různých výrazů pro výchovu a vzdělávání. Tyto tradice můžeme sledovat již v antickém Řecku. Starořečtí didaskaloi (učitelé) působili jako vzdělavatelé v aténských školách, které vznikly na podobném modelu jako dřívější školy babylonské; naproti tomu paidagogoi byli obyčejně otroci, kteří dohlíželi v rodinách na chlapce a přiváděli je do školy nebo do tělocvičny. Paidagogos byl pověřeným zástupcem otce, takže mu otec delegoval přes den svoji zodpovědnost za synovu výchovu. Byl tedy důležitější než učitel. Zatímco učitel dbal na to, co má žák číst, pedagog se zabýval tím, jak se má chovat. Základní ideu, o niž se opírala vznikající sociální pedagogika najdeme už u Pestalozziho, který rozlišoval mezi vrchností, která dává almužny a buduje špitály, a tou, která vychovává. Další z průkopníků sociální pomoci dětem a mládeži, na kterého se německá sociální pedagogika odvolává, je Johan H. Wichern. Wichern založil r výchovné zařízení Rauhes Haus. Při svých aktivitách se snažil nepomáhat pouze mladému člověku, ale především jeho rodině, jakožto přirozenému společenství, do nějž člověk vrůstá. Vznik německé sociální pedagogiky souvisí s osvícenstvím. Zatímco do konce 18. století byla jak výchova a vzdělávání, tak i pomoc sociálně slabším prakticky doménou církví, se vznikem sekulárního systému vzdělávání a sociální pomoci vznikla potřeba teoretického zakotvení této oblasti. V Německu to byl pruský pedagog F. A. Diesterweg, který usiloval o to, aby se škola vymanila z vlivu církve, a věřil, že se tak podaří, aby se stala škola prostředkem sociálních změn. Diesterweg byl přesvědčen, že lidé jsou schopni vývoje, respektu a péče o druhé, i práce pro dobro místní komunity a celé společnosti. Ústřední myšlenkou byl vývoj, který je možné ovlivnit výchovným, resp. osvětovým působením. Vedle tohoto sekulárního proudu sociální pedagogiky můžeme od začátku sledovat také úsilí křesťanských církví o pomoc mladým lidem a rodinám, která měla probíhat nezávisle na státu a státních dotacích. Zástupcem tohoto křesťanského proudu byl již zmíněný Wichern. Jeho cílem bylo udržet křesťansky motivovanou soukromou dobročinnost. Přes rozdílná politická a ideová východiska, byla cílem všech těchto směrů participace jedince na životě komunity (rodiny, obce, spolku, státu, církve). V pozadí tohoto úsilí bylo nejen přesvědčení o významu socializace pro ontogenezi jedince, nýbrž také objevení významu participace jednotlivců na životě společnosti. Tento význam rostl s prosazováním demokratických principů v politice v 2. polovině 19. století. Na vývoj německé sociální pedagogiky měl rozhodující vliv Natorp, který je považován za jejího zakladatele. Natorp byl filosofem, který se opíral se o idealistickou myšlenkovou tradici,

4 počínaje Platónem a konče Kantem. Jeho Sozialpädagogik představovala určitou vizi, která vznikla na základě kritiky tehdejší společnosti. Kritériem této kritiky a inspirací pro společenské změny se staly normy formulované filosofickou tradicí, kterou Natorp považoval za nadčasovou. Předmětem sociální pedagogiky podle Natorpa byl vztah mezi výchovou a společností. Z toho plynuly dvě základní otázky, které si kladl: jaký význam má společnost pro výchovu a jaký význam má výchova pro společnost? Tyto otázky ale nebyly pojednány z hlediska sociologie (ani sociologie výchovy), jak bychom možná dnes očekávali, ale z hlediska filosofie a jejích věčně platných principů. Natorp chápal sociální pedagogiku jako teorii formování vůle na společenském základě (podtitul knihy Sozialpädagogik ). 1 Právě tento společenský akcent sociální pedagogiky vedl v době nacismu k jejímu zneužití, a následně k diskreditaci celého oboru. Z téhož důvodu se po 2. světové válce začalo také v Německu prosazovat konkurenční paradigma s názvem Sozialarbeit (sociální práce, social work). Jednalo se o poválečnou reakci na zneužití sociální pedagogiku k zájmům nacionálních socialistů, které se prezentovaly jako národní zájmy, tedy zájmy celé německé společnosti. Proto se v poválečném Německu obrátila pozornost sociálních pracovníků k potřebám konkrétních lidí. Tím se i zde navázalo na tradici, která se začala formovat v anglosaských zemích, a přitom byla prakticky po staletí přítomna ve formě charitativní práce také v Německu. Charitativní práce, zejména péče o chudé, patřila k poslání křesťanské církve od jejích počátků. Jejím základem je nejen biblické učení o rovnosti všech lidí, tak zejména postoj a praxe samotného Ježíše a prvotní církve, jak se o ní dozvídáme ze spisů Nového zákona. V dějinách církve najdeme řadu výroků o chudobě i o tom, jak chudobu překonávat (sv. Augustin např. tvrdil, že je potřeba chudobě spíše předcházet, než proti ní bojovat, pro sv. Tomáše Akvinského představovala nouze chudých lidí pro bohaté příležitost k pokání). Teoreticky se začal zabývat otázkou systematické pomoci chudým lidem humanista španělského původu Juan Luis Vives ( ). Jeho systém pomoci chudým spočíval na čtyřech pilířích: pracovní povinnost pro chudé, zprostředkování práce chudým, zaměření pomoci na potřeby jednotlivců, výchova v rámci péče o chudé. Kromě tradice charitativní práce, mohla německá verze anglického social work navázat také na nové podněty, které se objevily souběžně s USA a Velkou Británií také v Německu na přelomu 19. a 20. století. Jako příklad můžeme uvést působení Alice 1 PIPPERT, Richard. Paul Natorps Sozialpädagogik. Ein geschichtsphilosophisches System. In WOLLENWEBER, Horst (Hrsg.) Modelle sozialpädagogischer Therienbildung. Paderborn; München; Wien; Zürich: Schöningh 1983,

5 Salomonové ( ), která jako první prosadila novou profesi profesi sociální pracovnice. Spolu s odmítnutím nacistické ideologie byla po 2. světové válce odmítnuta také pedagogizace veřejného života. Vývoj směřoval k rozdělení sociálních profesí na Sozialpädagogik, která se zabývala spíše sociální službou rodinám a dalším vybraným skupinám, a Sozialarbeit, která převzala metodiku anglosaského social work (případová práce a management). Vzhledem k tomu, že v Německu je asi polovina sociálních pracovníků vzdělávána ve studijním oboru sociální pedagogika a s ohledem na německou tradici, která považuje sociální pedagogiku za teorii sociální práce, můžeme od 80. let sledovat opět postupné propojování obou směrů přes používání obou výrazů současně (Sozalpädagogik/Sozialarbeit) až k vytvoření nového pojmu Soziale Arbeit. V Německu tedy v současnosti můžeme najít vedle sebe velmi rozdílná i vzájemně protikladná pojetí sociální pedagogiky a sociální práce. 3. Sociální práce a sociální pedagogika v zemích ovlivněných anglicky psanou odbornou literaturou Pokud hledáme kořeny oboru, který se v angličtině nazývá social work, musíme jít hluboko do minulosti, až do počátků organizované charitativní činnosti ve středověku, o níž jsme se zmínili v předchozím odstavci. Za charitativní činnost zodpovídala církev. Jejím obsahem byla nejen pomoc konkrétním lidem, kteří se ocitli v nouzi, nýbrž také boj proti chudobě jako takové. Od konce 18. století rostla v celé Evropě, a tedy i ve Velké Británii, snaha, aby se garantem sociální péče stal stát, což se realizovalo především pomocí legislativních opatření směřujících k eliminaci žebroty a potulky a ke zmírnění chudoby. Vedle sociální péče nařízené zákonem, setkáváme se v 19. století s dvěma rozdílnými hnutími, která se považují za předchůdce sociální práce: The Settlement Movement a scientific charity. První z těchto hnutí má svůj původ v Anglii: v r založili manželé Samuel a Henrietta Barnettovi v Londýně první univerzitní osadu The Toynbee Hall, v níž žili studenti z vyšších společenských vrstev společně s chudinou. Hnutí se ale velmi rychle rozšířilo také v USA (např. Hull House v Chicagu). Toto hnutí můžeme považovat za předchůdce komunitní práce, protože se postupem času zaměřilo na odstraňování společenských příčin chudoby, na zprostředkování pracovních příležitostí a na reformu sociálních poměrů. Podobné úsilí můžeme po 2. světové válce pozorovat také v románském jazykovém prostředí (Francie,

6 Itálie, Španělsko, Latinská Amerika), kde se začal rozvíjet jakožto sociálně kulturní animace. Druhé hnutí (scientific charity), rozšířené v USA, se orientovalo na rozvoj charitativních organizací. Zde se kladl důraz zejména na osobní angažovanost těch, kteří pomáhali (očekávalo se od nich, že budou lidem v nouzi přáteli i vzory). Cílem vědecké charity bylo také racionální rozdělování finanční pomoci. V tomto hnutí můžeme spatřovat předchůdce současné pastorační péče (pastoral care v americkém pojetí) a individuálního (případového) přístupu. Teoretické základy sociální práce na americkém kontinentě se rozvíjely díky aktivnímu působení škol sociální práce. První škola tohoto charakteru vznikla v roce na podnět filantropické společnosti v New Yorku. V r v Chicagu nastoupili první posluchači, kteří začali sociální práci studovat v rámci univerzitního vzdělání. Je však zajímavé, že právě americká sociální práce se nechala silně inspirovat německou sociální pedagogikou, a to jak přímo ve svých počátcích, tak i v době nacismu, kdy řada odborníků musela emigrovat z Německa, a tak se jejich myšlenky a projekty uskutečnily nakonec v jiných podmínkách a v jiné zemi, než tam, kde vznikly. Díky rozvoji sociální práce v 70. létech 20. století vznikla potřeba vědecky reflektovat tuto oblast. Zatímco v Německu se vědecká reflexe sociální práce rozvíjela většinou v rámci sociální pedagogiky, v anglicky mluvícím prostředí se pro tuto reflexi a rozvoj praxe začala etablovat samostatná disciplína s názvem social work. Zůstává ovšem otázkou, zda má (mít) sociální práce jako vědecká disciplína obecné ambice, tzn. zda má vytvořit teoretický základ pro veškerou sociální práci anebo spíše pracovat víceméně separátně na výzkumu jednotlivých problémů a modelů řešení. V angličtině se ovšem setkáme vedle pojmu social work také s pojmy social pedagogy a social education. Výraz social pedagogy se obyčejně chápe jako překlad německého Sozialpädagogik. Naproti tomu social education je výrazem označujícím aktivity pracovníků s mládeží (youth workers) ve stacionářích, ve výchovných a nápravných ústavech, ale i ve střediscích volného času. Tento pojem také označuje některé aspekty činnosti církví a obcí. V druhé polovině 60. let se práce s mládeží (youth work) začala chápat jako sociální výchova (social education). Součástí kurikula mnoha škol se stala sociální, osobnostní a zdravotní výchova. V 70. létech se setkáváme s trendem označit střediska pro dospělé se speciálními vzdělávacími potřebami jako sociálně-výchovná centra (social education centres).

7 Jeden z prvků sociálně-pedagogické tradice je sociální práce se skupinou, zaměřená na proměnu skupiny i její sociální situace, a to v rámci demokratického procesu. Významnou roli při formování práce se skupinou hrály osobnosti, které emigrovaly z hitlerovského Německa (Kurt Lewin, Gisela Konopka, Josephine Klein ad.). Komunitní práce v Americe po 2. světové válce byla zaměřena na sociální aktivity a na přípravu členů skupin k převzetí společenské zodpovědnosti. Specifikum sociální pedagogiky (oproti školní pedagogice ) spočívá v důrazu na prosociálnost, vztahovost a vytváření společenství. Sociální pracovníci, kteří se chápou jako sociální vychovatelé participují na životě svých klientů a usilují o jejich začlenění do života společnosti. Otázka, zda se někdo považuje spíše za sociálního pracovníka nebo za sociálního pedagoga je záležitostí profesní identity. Ve Velké Británii ale i v dalších zemích bývá výchovná činnost chápána jakou součást sociální práce. 4. Sociální pedagogika a sociální práce v České republice V rámci habsburské monarchie můžeme také na území dnešní České republiky sledovat osvícenskou snahu státu o převzetí zodpovědnosti za řešení alespoň některých sociálních problémů. Vedle pokusů řešit problematiku žebroty a potulky začíná se na přelomu 19. a 20. století rozvíjet ochrana mládeže (Jugendschutz). V rámci ochrany mládeže vznikaly jak sirotčince, tak i útulky a internáty pro chudou mládež z venkova, která se profesně připravovala ve velkých městech. Tyto internáty zřizovaly soukromé osoby nebo spolky pracující na církevní či stranicko-politické bázi. Se začátky české sociální pedagogiky je spojeno jméno pedagoga G. A. Lindnera, který v roce 1888 uveřejnil knihu Pedagogika na základě nauky o vývoji přirozeném, kulturním a mravním. Na začátku 20. století se setkáváme jak s prvními empirickými výzkumy, které upozorňují na situaci dětí a mladých lidí ohrožených chudobou a jejími následky, tak i s legislativními reformami, které změnily politickou zodpovědnost v této oblasti. Zmíněné empirické výzkumy se věnovaly především zdravotním rizikům chudoby, takže zahrnovaly nejen oblasti, které dnes řeší sociální práce a sociální pedagogika, ale také problémy, které jsme zvyklí řadit do oblasti speciální pedagogiky. Koncepce ochrany mládeže se rozvíjela také v obdobní První republiky paralelně vůči školní pedagogice i vůči výchovně (až ideologicky) zaměřené práci spolků nabízejících mládeži aktivitu v rámci volného času (např. Junák, Sokol, Orel, Dělnická tělovýchovná jednota ad.). Vývoj řešení sociálních problémů po 2. světové válce se u nás ubíral zcela jiným směrem, než tomu bylo v západní Evropě. Komunistický stát (od začátku 50. let) převzal veškerou

8 zodpovědnost jak za oblast výchovy, tak i za řešení sociálních problémů. Většina demokraticky fungujících spolků musela ukončit svoji činnost. Veškerá výchovná činnost (kromě výchovy v rodině) se realizovala v rámci jednotného školského systému, do nějž patřily jak zařízení pro zájmové vzdělávání (domy pionýrů a mládeže), tak zařízení pro děti, které byly vychovávány mimo vlastní rodinu (dětské domovy) nebo pro delikventní děti a mládež. Vzhledem k tomu, že empirické zkoumání skutečných problémů společnosti nebylo v 50. létech v zájmu totalitního režimu, nerozvíjela se ani sociologie, která se v některých západních zemích postupně stávala teoretickým základem sociální práce, ani sociální pedagogika. Problematika odchylného chování dětí a mládeže byla řešena v rámci speciální pedagogiky. Po změně politického systému v r se objevila potřeba řešit jak dosavadní, tak i nově vzniklé sociální problémy, a to na základě skutečných potřeb lidí, kteří se octli v nebezpečí sociální exkluze. Velmi brzy se tedy začala rozvíjet jak sociální pedagogika, tak sociální práce. Bohužel obě tyto disciplíny se rozvíjely nezávisle na sobě, na základě výše popsaných německých, resp. angloamerických koncepcí. Sociální pedagogové se navázali na dosavadní československou tradici a obohatili ji o výsledky německé sociální pedagogiky. Nejvýznamnější zástupci české sociální pedagogiky (Kraus, Poláčková) připravili teoretický základ pro studijní program sociální pedagogika, který se realizuje na řadě českých univerzit. Zmínění autoři zastávají široké pojetí sociální pedagogiky jakožto vědy, která by mohla být teoretickým základem širokého spektra sociálních aktivit. Zatímco sociální pedagogika se začala v 90. létech rozvíjet jako pedagogická subdisciplína, v začátcích sociální práce jako vědeckého oboru stáli psychologové a sociologové (Matoušek, Musil, Navrátil, Chytil ad.). Iniciativa k rozvoji tohoto oboru vyšla spíše z potřeb praxe a byla výsledkem hledání efektivních modelů pro nově se rozvíjející oblast sociálních služeb. Jako vhodný model se jevila anglosaská koncepce sociální práce. Ukázalo se, že vzdělání potřebné k vykonávání funkce sociálního pracovníka vyžaduje poměrně hluboké znalosti z celé řady společenskovědních disciplín (sociální politika, psychologie, právo ad.) a také rozvoj specifických znalostí potřebných pro sociálního pracovníka. V rámci procesu určování priorit došlo k tomu, že z kurikula přípravy sociálních pracovníků vymizela pedagogická průprava, což se ukazuje v současné době jako nedostatek (zejména pro ty sociální pracovníky, kteří chtějí pracují s dětmi a mládeží).

9 Vzájemné míjení se sociální pedagogiky a sociální práce v české teorii i praxi není ovšem zapříčiněno pouze různými teoretickými východisky; zásadní problém představuje striktní oddělení sociální práce a pedagogiky v praxi na základě platné legislativy. Určitým řešením tohoto problému může být úsilí některých vysokých a vyšších odborných škol o rozšíření kurikula studijního programu sociální práce o pedagogické předměty. Současně se zdá užitečné uvažovat o zapojení sociálních pracovníků také ve školách a školských zařízeních. Michal Kaplánek Použitá literatura: HATÁR, Ctibor. Sociálna pedagogika, sociálna andragogika a sociálna práca teoretické, profesijné a vzťahové reflexie. Praha: Educa Service HORNER, Nigel. What is Social Work? Context and Perspectives. Exeter : Learning Matters KRAUS, Blahoslav; POLÁČKOVÁ, Věra. Člověk prostředí výchova. K otázkám sociální pedagogiky. Brno: Paido NIEMEYER, Christian. Sozialpädagogik, Sozialarbeit, Soziale Arbeit klassische Aspekte der Theoriegeschichte. In THOLE, Werner (Hrsg.). Grundriss Soziale Arbeit. Ein einführendes Handbuch. Opladen: Leske und Budrich 2002, PIPPERT, Richard. Paul Natorps Sozialpädagogik. Ein geschichtsphilosophisches System. In WOLLENWEBER, Horst (Hrsg.) Modelle sozialpädagogischer Therienbildung. Paderborn; München; Wien; Zürich: Schöningh 1983, SCHILLING, Johannes; ZELLER, Susanne. Soziale Arbeit. Geschichte Theorie Positionen. München; Basel SMITH, Mark K. Social pedagogy. In the encyclopaedia of informal education. London: YMCA George Williams Collge [On line:

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Informální edukace a její metody

Informální edukace a její metody doc. Michal Kaplánek, Th.D. Jabok ZS 2011/2012 Informální edukace a její metody Přednáška č. 2 Volný čas, výchova ve volném čase a pro volný čas, možnosti výchovy v NZDM Chápání volného času v současnosti

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Škola má deset ročníků, 1.stupeň tvoří 1. až 6., 2.stupeň 7. až 10.ročník. V charakteristice

Více

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHO VY A SPORTU TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM VOJENSKÁ TĚLOVÝCHOVA I. SPOLEČENSKOVĚDNÍ PŘEDMĚTY Filosofie sportu 1. Pojmová reflexe kinantropologie

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru

Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru Historická integrace nejen zdravotní a sociální péče Nerozlišujete mezi Židem a Řekem, nýbrž všechny zahrnujte touž láskou a touž horlivostí.

Více

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 1. téma Vymezení základních pojmů sociální ekonomiky v ČR (historie

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Výzvy a trendy ve vzdělávání v sociální práci Prešov 2012 Alois Křišťan Martin Bednář Osnova prezentace 1) ASVSP a systém vzdělávání v ČR 2) Legislativní zakotvení

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Kulatý stůl Centrum školského managementu PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Struktura sdělení Informace o práci střediska ped.praxí na PedfUK Systém fakultních škol a fakultních

Více

Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Renesanční pedagogika (14. 16. stol.) intenzivní kulturní a hospodářský rozvoj v Evropě nové možnosti pro lidi, vznik nových manufaktur, oslabení vlivu církve, objevné cesty (Asie, Afrika, Amerika); rozvoj

Více

České země, habsburská monarchie a střední Evropa jako prostředí svébytné podnikatelské zkušenosti a kultury

České země, habsburská monarchie a střední Evropa jako prostředí svébytné podnikatelské zkušenosti a kultury Call for Papers: Rodinné podnikání České země, habsburská monarchie a střední Evropa jako prostředí svébytné podnikatelské zkušenosti a kultury Vila Lanna, V Nových Sadech 1, Praha 6 29. 9. až 1. 10. 2015

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Aktivní politika zaměstnanosti aktivní politikou zaměstnanosti se podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, rozumí souhrn

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 8. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec leden TÉMATA Tematický okruh: Třicetiletá válka

Více

INFORMACE O PŘÍPRAVNÝCH KURZECH PRO UCHAZEČE O STUDIUM SOCIÁLNÍ PRÁCE. Přípravný kurz pro přijímací řízení do studia sociální práce Bc.

INFORMACE O PŘÍPRAVNÝCH KURZECH PRO UCHAZEČE O STUDIUM SOCIÁLNÍ PRÁCE. Přípravný kurz pro přijímací řízení do studia sociální práce Bc. INFORMACE O PŘÍPRAVNÝCH KURZECH PRO UCHAZEČE O STUDIUM SOCIÁLNÍ PRÁCE Přípravný kurz pro přijímací řízení do studia sociální práce Bc. Přípravný kurz určený pro zájemce o studium bakalářského studijního

Více

APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE okruhy k bakalářské zkoušce pro studijní obor Sociální pedagogika APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA

APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE okruhy k bakalářské zkoušce pro studijní obor Sociální pedagogika APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE okruhy k bakalářské zkoušce pro studijní obor Sociální pedagogika APLIKOVANÁ PEDAGOGIKA 1. Pojetí výchovy jako základní pedagogické kategorie Funkce výchovy ve společnosti.

Více

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ OBECNÝ CÍL SOCIÁLNÍ POLITIKY A JEHO NAPLŇOVÁNÍ Hlavním úkolem je čelit sociálním a ekonomickým ohrožením, s nimiž lidé v průběhu svého života se setkávají a dále vytvářet

Více

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Tento metodický list je spolufinancován

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI STŘEDNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci,

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, vítáme Vás na Ústavu pedagogiky a sociálních studií. www.upss.cz Proč si vybrat ke svému studiu Olomouc Pedagogickou fakultu

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě Zuzana Kaprová Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání European Agency for Development in Special Needs Education www. european-agency.org

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU DĚJEPIS Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium (rozpis učiva):

Více

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Záchrana pro každého 3/2010 PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Myslete na sbírku 13. soboty V tomto čtvrtletí jsou finanční dary 13. soboty určeny pro Transevropskou divizi (TED) se sídlem v Hertfordshire (Velká Británie).

Více

Studium školského managementu v rámci profesní přípravy předškolních pedagogů na PDF UHK

Studium školského managementu v rámci profesní přípravy předškolních pedagogů na PDF UHK Studium školského managementu v rámci profesní přípravy předškolních pedagogů na PDF UHK Vladimíra Hornáčková Pedagogická fakulta UHK Hradec Králové 2012 Pedagogická fakulta UHK bakalářské studium obor

Více

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci,

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, vítáme Vás na Ústavu pedagogiky a sociálních studií. www.upss.cz Studijní obory, které budeme otevírat v akademickém roce

Více

Učební osnova vyučovacího předmětu Základy společenských věd

Učební osnova vyučovacího předmětu Základy společenských věd Učební osnova vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obor vzdělávání: -41-M/01 Strojírenství 6-41-M/01 Elektrotechnika Délka a forma studia: 4 roky, denní studium Celkový počet týdenních vyučovacích

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

základy sociální pedagogiky Blahoslav Kraus

základy sociální pedagogiky Blahoslav Kraus základy sociální pedagogiky Blahoslav Kraus KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Kraus, Blahoslav Základy sociální pedagogiky / Blahoslav Kraus. Vyd. 1. Praha : Portál, 2008. 216 s. ISBN 978-80-7367-383-3

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Téma číslo 7 Alternativní a reformní školství ve světě a v ČR I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Téma číslo 7 Alternativní a reformní školství ve světě a v ČR I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky Téma číslo 7 Alternativní a reformní školství ve světě a v ČR I Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Základy vývoje školské soustavy v českých zemích. Vývoj školské soustavy za Rakouska-Uherska. Vzdělávací

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

Dějepis. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Dějepis. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Dějepis Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium:

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Julie Dlabajová. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Julie Dlabajová. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Střední škola hotelová

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Duben 2012 Doporučení... 2 Popis problémové situace... 3 1. Návaznost na významné strategie a

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

Výběr z nových knih 4/2015 pedagogika

Výběr z nových knih 4/2015 pedagogika Výběr z nových knih 4/2015 pedagogika 1. Aktivizační metody ve výuce : příručka moderního pedagoga / Tomáš Kotrba, Lubor Lacina -- 3. vyd. Brno : Barrister & Principal, 2015 -- 185 s. -- cze ISBN 978-80-7485-043-1

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení

ETICKÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové vymezení ETICKÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Etická výchova žáka vede k navázání a udržování uspokojivých vztahů, vytvoření si pravdivé představy o sobě samém,

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Přednáška č 11 a 12 Řízení od nástupu anglické průmyslové

Více

GENDEROVÉ STEREOTYPY VE ŠKOLE

GENDEROVÉ STEREOTYPY VE ŠKOLE EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) GENDEROVÉ STEREOTYPY VE ŠKOLE PhDr. Irena

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

NABÍDKOVÝ LIST. UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA s.r.o.

NABÍDKOVÝ LIST. UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA s.r.o. NABÍDKOVÝ LIST UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA s.r.o. Odborné zaměření Soukromá univerzita s hlavní činností v oblasti terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje. Hlavní zaměření v oblasti vzdělávání:

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci,

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, vítáme Vás na Ústavu pedagogiky a sociálních studií. www.upss.cz Proč si vybrat ke svému studiu Olomouc Pedagogickou fakultu

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Standardy akreditační komise pro studijní program SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

Standardy akreditační komise pro studijní program SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA Standardy akreditační komise pro studijní program SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA autorský tým: doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph.D. doc. PaedDr. Marie Kocurová, Ph.D. doc. PhDr. Lea Květoňová, Ph.D. prof. PaedDr.

Více

Klíčové závěry odborné veřejnosti k využití programu Creative Partnerships pro rozvoj kreativity na školách v ČR

Klíčové závěry odborné veřejnosti k využití programu Creative Partnerships pro rozvoj kreativity na školách v ČR Klíčové závěry odborné veřejnosti k využití programu Creative Partnerships pro rozvoj kreativity na školách v ČR (Výstupy diskuze kulatého stolu Potřebnost kreativních metod a implementace programu Creative

Více

Standardy akreditační komise pro studijní program SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA. (úprava znění k 20. 2. 2015)

Standardy akreditační komise pro studijní program SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA. (úprava znění k 20. 2. 2015) Standardy akreditační komise pro studijní program SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA (úprava znění k 20. 2. 2015) autorský tým: doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph.D. doc. PhDr. Lea Květoňová, Ph.D. prof. PaedDr. Libuše

Více

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie Pedagogické principy Montessori školy Každé dítě je jedinečnou osobností, má svůj vlastní tvůrčí potenciál, motivaci učit se a právo být respektováno jako osobnost. Jelikož jsou děti zásadně ovlivňovány

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Vznik a vývoj rurální sociologie. Rurální sociologie

Vznik a vývoj rurální sociologie. Rurální sociologie Vznik a vývoj rurální sociologie Rurální sociologie specializovaná sociologická disciplína z lat. rural = venkov (v tomto případě fyzický i sociální prostor včetně zemědělství) aplikuje sociologické otázky

Více

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Gymnázium, Praha 4, Postupická 3150, 141 00 Praha 4 DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Tímto dodatkem se upravují či doplňují některé body Školního vzdělávacího programu, který nabyl platnosti dne

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

Krajina. strukturovaný prostor krajinu chápanou prostřednictvím smyslů krajinu pojímanou systémově

Krajina. strukturovaný prostor krajinu chápanou prostřednictvím smyslů krajinu pojímanou systémově Jiná krajina Krajina Krajina je velmi široký a mnohovrstevnatý pojem. Pokud se ji nějakým způsobem snažíme redukovat, musíme si být vědomi toho, čeho se zbavujeme a jaké to má nakonec důsledky. strukturovaný

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

Architektura a environmentální vzdělávání. Tomáš Kažmierski

Architektura a environmentální vzdělávání. Tomáš Kažmierski Architektura a environmentální vzdělávání Tomáš Kažmierski Člověk si zdokonaluje svůj vlastní svět a příroda se mu čím dál častěji stává pouhou kulisou. Při troše štěstí ji sleduje při pohledu z okna nebo

Více

Alternativní metody vyučování nové možnosti.

Alternativní metody vyučování nové možnosti. ALTERNATIVNÍ METODY VZDĚLÁVÁNÍ NOVÉ MOŽNOSTI Akreditovaný vzdělávací kurz v rámci DVPP. Akreditace udělena od 23.4.2010 do 19.9.2013 Č.j.: 10458/2010-25-295 1. Název vzdělávacího programu: Alternativní

Více

317 VYHLÁŠKA. ze dne 27. července 2005. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků

317 VYHLÁŠKA. ze dne 27. července 2005. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků 317 VYHLÁŠKA ze dne 27. července 2005 o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb. Ministerstvo školství,

Více

Seminář dějepisu (SDE) Světové a české dějiny se zaměřením na významné události s přesahem do dneška 3. ročník a septima

Seminář dějepisu (SDE) Světové a české dějiny se zaměřením na významné události s přesahem do dneška 3. ročník a septima Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Seminář dějepisu (SDE) Světové a české dějiny se zaměřením na významné události s přesahem do dneška 3. ročník a septima 2 hodiny týdně dataprojektor (s připojením

Více

Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání. 6. prosince 2013 Praha

Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání. 6. prosince 2013 Praha Mezinárodní konference k vývoji situace a k doporučením v oblasti spravedlivého přístupu ke vzdělávání 6. prosince 2013 Praha Strategie rozvoje oboru Speciální pedagogika na Pedagogické fakultě MU Miroslava,

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, předmět dramatické výchovy, její vztah k dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve estetické

Více

Otázka: Stát - vznik, formy a znaky. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Dějiny

Otázka: Stát - vznik, formy a znaky. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Dějiny Otázka: Stát - vznik, formy a znaky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pavla Dějiny antické politické myšlení považováno za základ evropského myšlení coby celku model řeckého městského státu

Více

Metodický materiál k tématu

Metodický materiál k tématu Centrum celoživotního vzdělávání Jezerka o.p.s. nabízí projekt Výchova ke zdraví v pedagogické praxi (CZ.1.07/1.3.46/01.0016) Metodický materiál k tématu Filosofie programu ŠPZ v současnosti a historickém

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1977. Uverejnené: 23.11.1977 Účinnosť od: 01.01.1978

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1977. Uverejnené: 23.11.1977 Účinnosť od: 01.01.1978 ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1977 Uverejnené: 23.11.1977 Účinnosť od: 01.01.1978 79 V Y H L Á Š K A Ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 26. října 1977 o jednotném

Více

Učební plány platné ve školním roce 2014/2015

Učební plány platné ve školním roce 2014/2015 Učební plány platné ve školním roce 2014/2015 79-41-K/41 Gymnázium...2 Platné pro třídy: 1.G, 2.G, 3.G, 4.AG...2 78-42-M/03 Pedagogické lyceum...3 Platné pro třídy: 1.L, 2.L, 3.L...3 78-42-M/003 Pedagogické

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky

Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky / GENDER TOOLBOX Dimenze gendrově citlivé metodiky a didaktiky podle Geritt Kaschuby / Karin Derichs-Kunstmann 1. Dimenze obsahy Gendrové perspektivy v oblasti práce s dětmi a mládeží jako téma Jsou genderové

Více

Profesní standard v odborném

Profesní standard v odborném Profesní standard v odborném vzdělávání Potřebujeme profesní standard učitelu itelů odborných předmp edmětů a odborného výcviku? NUOV a TTnet 2007 Strategické cíle pro oblast vzdělávání (Lisabon 2000)

Více

VI. NO a jejich role ve společnosti Servisní funkce Kontrolní funkce Výchovná funkce Informační funkce Participační (demokratizační) funkce 1 Servisní funkce NO Role státu, stát blahobytu x liberální systém

Více

Vztah filozofie a ošetřovatelství 1. Filozofie a ošetřovatelství. Filozofické směry 1. Filozofické směry 2. Filozofické směry 3

Vztah filozofie a ošetřovatelství 1. Filozofie a ošetřovatelství. Filozofické směry 1. Filozofické směry 2. Filozofické směry 3 Filozofie a ošetřovatelství Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Vztah filozofie a ošetřovatelství 1 Filozofie má vliv na život, chování, jednání a práci člověka Filozofie tím do značné míry

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Proč a jak se stát studentem

Proč a jak se stát studentem Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04 RENESANCE Karel Švuger DVK/ 3. ročník VY_32_INOVACE_DVK22/04 Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj Vybraná historická data 1431 upálena Panna Orleánská (Jana z Arku) 1450 Jan

Více

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát

Více

Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Brozura ROZ.indd 1 31.10.05 17:39:54 Partner projektu - Univerzita Hradec Králové Brozura ROZ.indd 2 31.10.05 17:39:55

Více

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium)

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA - KATEDRA PSYCHOLOGIE Kurz celoživotního vzdělávání UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) Charakteristika

Více

EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE. Obr. 1 Obr. 2

EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE. Obr. 1 Obr. 2 EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE Obr. 1 Obr. 2 Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA

Více

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45 OBSAH Úvod k problému ekonomiky sportu................................ 13 ČÁST I SPORT V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ 1 Pojetí sportu v současné společnosti............................ 19 1.1 Klasifikace a institucionalizace

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více