Sociální pedagogika a sociální práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sociální pedagogika a sociální práce"

Transkript

1 Sociální pedagogika a sociální práce 1. Oblasti činnosti a vědeckého zkoumání, které se částečně překrývají Pojmy sociální pedagogika a sociální práce označují dvě oblasti pomoci člověku, které se zčásti překrývají. Každá z těchto oblastí má rozdílné historické kořeny, rozdílný vývoj a rozdílné sebepojetí. Přesto předmět jejich zájmu i cíle, které si dnes kladou, jsou si velmi blízké, takže se dá tvrdit, že v práci s některými cílovými skupinami (např. s dětmi ohroženými sociální exkluzí) nemůže být činnost jedné disciplíny bez druhé účinná. Oba pojmy označují jak určitou sociální praxi, ba dokonce profesi, tak i teoretický základ této profese, který má ambici stát se samostatnou vědou nebo alespoň (v případě sociální pedagogiky) uznávanou subdisciplínou. Uvažujeme-li o sociální pedagogice nebo o sociální práci jako o praktických činnostech, můžeme je z dnešního pohledu řadit mezi pomáhající profese. Obě tyto profese vděčí za svoje osamostatnění myšlenkovým proudům vycházejícím z osvícenství. Zatímco v základech sociální pedagogiky můžeme identifikovat touhu po povznesení lidových vrstev prostřednictvím socializace a výchovy (Natorp), ve vývoji sociální práce se odráží vývoj péče státu o občany, kteří potřebují pomoc. V obou případech se jedná o služby, které v době předosvícenské zajišťovala především církev, která byla v tradiční společnosti vychovatelkou i pomocnicí těchto lidí. V době osvícenství se výchovnou institucí stala především škola, která byla nositelem státní ideologie. Škola však svým působením ovlivňovala pouze děti, a to ještě ne příliš (ne všechny děti chodily do školy a škola zabírala pouze menší část jejich života). Školní výchova byla nadto spíše zaměřená na individuální rozvoj osobnosti po stránce rozumové a volní, takže socializační dimenze výchovy zůstala trochu v pozadí. Nedostatky školní výchovy byly podnětem k rozvoji moderní pedagogiky. V této souvislosti se už v roce 1844 objevil v německé literatuře pojem Sozialpädagogik (sociální pedagogika). V tomto roce jako první použili tento pojem nezávisle na sobě dva pedagogové Friedrich Adolph Diesterweg ( ) a Karl Mager ( ). Navazovali ovšem přitom na myšlenky a praxi Johanna Heinricha Pestalozziho ( ) a Johanna Hinricha Wicherna ( ). Tento pojem se naplno prosadil až ve 20. století. Za zakladatele sociální pedagogiky se považuje Paul Natorp ( ), který v r uveřejnil monografii se stejnojmenným názvem. V anglosaském prostředí se naproti tomu setkáváme od začátku 20. století s výrazem social worker (sociální pracovník). Poprvé se tento pojem objevuje v souvislosti s pomocí

2 nemocným tuberkulózou v USA. Od 20. let 20. století vznikaly v USA profesní sdružení sociálních pracovníků různých specializací (pro nemocnice, školy, psychiatrická zařízení, komunitní práci). Ve 40. létech pak vzniklo sdružení pro výzkum sociální práce. Všechna tato sdružení se v roce 1955 sjednotila a vytvořila National Association of Social Workers. Podobný vývoj můžeme sledovat také ve Velké Británii. Rozvoj sociální práce ve Velké Británii souvisel s rozvojem sociální politiky po 2. světové válce. Od 80. let můžeme mluvit o reflexi profese sociálního pracovníka. Pokud bychom chtěli srovnávat obsah činnosti sociálních pedagogů a sociálních pracovníků ve 20. století, asi bychom nenašli mnoho rozdílů; snad kromě toho, že někteří sociální pedagogové jsou spíše nakloněni tomu, aby vnímali jako svou přednostní cílovou skupinu mládež, zatímco sociální práce se orientuje na široké spektrum cílových skupin. Pokud ovšem uvažujeme o filosofii obou odvětví, o jejich cílech a vědecké profilaci, najdeme více rozdílů: zatímco vývoj sociální práce je velmi provázaný s vývojem sociální politiky, je vývoj sociální pedagogiky závislý na tom, jak se v posledních sto letech měnilo pojetí výchovy, případně tzv. lidovýchovy, čili osvěty. Oba obory jsou tedy závislé na politice sociálního státu: sociální práce vychází ze zadání státu jako garanta péče o lidi trpící sociální nouzí či jiným ohrožením; sociální pedagogika naproti tomu závisí spíše na státní ideologii, tzn. na tom, jakým způsobem stát chce (nebo nechce) ovlivňovat socializaci občanů, a tím jejich participaci na demokratickém politickém systému. Pro pochopení vztahu obou oborů v České republice je nutné nejprve interpretovat jejich vzájemný vztah v německy a v anglicky mluvících zemích, a teprve pak určit některá specifika českého vývoje, což nám umožní navrhnout určitou interpretaci současného vztahu sociální pedagogiky a sociální práce v ČR. 2. Sociální pedagogika a sociální práce v Německu Myšlenka sociální pedagogiky se začala rozvíjet v polovině 19. století jakožto alternativní přístup vůči dominantní školní pedagogice. Jelikož školní pedagogika kladla důraz na individuální rozvoj žáka, došli někteří pedagogové k názoru, že je nutné individuální dimenzi programově obohatit o dimenzi sociální. Karl Mager používal pojem sociální pedagogika nebo také kolektivní pedagogika jako protiklad pojmu individuální pedagogika. Magerovo pojetí, které později rozvinul Natorp, vychází z přesvědčení, že člověk se stává plně člověkem teprve socializací, a proto je nutné věnovat se cílevědomě začlenění jednotlivců do společnosti a rozvinutí jejich schopnosti společnost spoluvytvářet.

3 Vznik sociální pedagogiky souvisí s dichotomií, kterou můžeme sledovat již od antiky, a kterou třeba v češtině vnímáme v užívání dvou různých výrazů pro výchovu a vzdělávání. Tyto tradice můžeme sledovat již v antickém Řecku. Starořečtí didaskaloi (učitelé) působili jako vzdělavatelé v aténských školách, které vznikly na podobném modelu jako dřívější školy babylonské; naproti tomu paidagogoi byli obyčejně otroci, kteří dohlíželi v rodinách na chlapce a přiváděli je do školy nebo do tělocvičny. Paidagogos byl pověřeným zástupcem otce, takže mu otec delegoval přes den svoji zodpovědnost za synovu výchovu. Byl tedy důležitější než učitel. Zatímco učitel dbal na to, co má žák číst, pedagog se zabýval tím, jak se má chovat. Základní ideu, o niž se opírala vznikající sociální pedagogika najdeme už u Pestalozziho, který rozlišoval mezi vrchností, která dává almužny a buduje špitály, a tou, která vychovává. Další z průkopníků sociální pomoci dětem a mládeži, na kterého se německá sociální pedagogika odvolává, je Johan H. Wichern. Wichern založil r výchovné zařízení Rauhes Haus. Při svých aktivitách se snažil nepomáhat pouze mladému člověku, ale především jeho rodině, jakožto přirozenému společenství, do nějž člověk vrůstá. Vznik německé sociální pedagogiky souvisí s osvícenstvím. Zatímco do konce 18. století byla jak výchova a vzdělávání, tak i pomoc sociálně slabším prakticky doménou církví, se vznikem sekulárního systému vzdělávání a sociální pomoci vznikla potřeba teoretického zakotvení této oblasti. V Německu to byl pruský pedagog F. A. Diesterweg, který usiloval o to, aby se škola vymanila z vlivu církve, a věřil, že se tak podaří, aby se stala škola prostředkem sociálních změn. Diesterweg byl přesvědčen, že lidé jsou schopni vývoje, respektu a péče o druhé, i práce pro dobro místní komunity a celé společnosti. Ústřední myšlenkou byl vývoj, který je možné ovlivnit výchovným, resp. osvětovým působením. Vedle tohoto sekulárního proudu sociální pedagogiky můžeme od začátku sledovat také úsilí křesťanských církví o pomoc mladým lidem a rodinám, která měla probíhat nezávisle na státu a státních dotacích. Zástupcem tohoto křesťanského proudu byl již zmíněný Wichern. Jeho cílem bylo udržet křesťansky motivovanou soukromou dobročinnost. Přes rozdílná politická a ideová východiska, byla cílem všech těchto směrů participace jedince na životě komunity (rodiny, obce, spolku, státu, církve). V pozadí tohoto úsilí bylo nejen přesvědčení o významu socializace pro ontogenezi jedince, nýbrž také objevení významu participace jednotlivců na životě společnosti. Tento význam rostl s prosazováním demokratických principů v politice v 2. polovině 19. století. Na vývoj německé sociální pedagogiky měl rozhodující vliv Natorp, který je považován za jejího zakladatele. Natorp byl filosofem, který se opíral se o idealistickou myšlenkovou tradici,

4 počínaje Platónem a konče Kantem. Jeho Sozialpädagogik představovala určitou vizi, která vznikla na základě kritiky tehdejší společnosti. Kritériem této kritiky a inspirací pro společenské změny se staly normy formulované filosofickou tradicí, kterou Natorp považoval za nadčasovou. Předmětem sociální pedagogiky podle Natorpa byl vztah mezi výchovou a společností. Z toho plynuly dvě základní otázky, které si kladl: jaký význam má společnost pro výchovu a jaký význam má výchova pro společnost? Tyto otázky ale nebyly pojednány z hlediska sociologie (ani sociologie výchovy), jak bychom možná dnes očekávali, ale z hlediska filosofie a jejích věčně platných principů. Natorp chápal sociální pedagogiku jako teorii formování vůle na společenském základě (podtitul knihy Sozialpädagogik ). 1 Právě tento společenský akcent sociální pedagogiky vedl v době nacismu k jejímu zneužití, a následně k diskreditaci celého oboru. Z téhož důvodu se po 2. světové válce začalo také v Německu prosazovat konkurenční paradigma s názvem Sozialarbeit (sociální práce, social work). Jednalo se o poválečnou reakci na zneužití sociální pedagogiku k zájmům nacionálních socialistů, které se prezentovaly jako národní zájmy, tedy zájmy celé německé společnosti. Proto se v poválečném Německu obrátila pozornost sociálních pracovníků k potřebám konkrétních lidí. Tím se i zde navázalo na tradici, která se začala formovat v anglosaských zemích, a přitom byla prakticky po staletí přítomna ve formě charitativní práce také v Německu. Charitativní práce, zejména péče o chudé, patřila k poslání křesťanské církve od jejích počátků. Jejím základem je nejen biblické učení o rovnosti všech lidí, tak zejména postoj a praxe samotného Ježíše a prvotní církve, jak se o ní dozvídáme ze spisů Nového zákona. V dějinách církve najdeme řadu výroků o chudobě i o tom, jak chudobu překonávat (sv. Augustin např. tvrdil, že je potřeba chudobě spíše předcházet, než proti ní bojovat, pro sv. Tomáše Akvinského představovala nouze chudých lidí pro bohaté příležitost k pokání). Teoreticky se začal zabývat otázkou systematické pomoci chudým lidem humanista španělského původu Juan Luis Vives ( ). Jeho systém pomoci chudým spočíval na čtyřech pilířích: pracovní povinnost pro chudé, zprostředkování práce chudým, zaměření pomoci na potřeby jednotlivců, výchova v rámci péče o chudé. Kromě tradice charitativní práce, mohla německá verze anglického social work navázat také na nové podněty, které se objevily souběžně s USA a Velkou Británií také v Německu na přelomu 19. a 20. století. Jako příklad můžeme uvést působení Alice 1 PIPPERT, Richard. Paul Natorps Sozialpädagogik. Ein geschichtsphilosophisches System. In WOLLENWEBER, Horst (Hrsg.) Modelle sozialpädagogischer Therienbildung. Paderborn; München; Wien; Zürich: Schöningh 1983,

5 Salomonové ( ), která jako první prosadila novou profesi profesi sociální pracovnice. Spolu s odmítnutím nacistické ideologie byla po 2. světové válce odmítnuta také pedagogizace veřejného života. Vývoj směřoval k rozdělení sociálních profesí na Sozialpädagogik, která se zabývala spíše sociální službou rodinám a dalším vybraným skupinám, a Sozialarbeit, která převzala metodiku anglosaského social work (případová práce a management). Vzhledem k tomu, že v Německu je asi polovina sociálních pracovníků vzdělávána ve studijním oboru sociální pedagogika a s ohledem na německou tradici, která považuje sociální pedagogiku za teorii sociální práce, můžeme od 80. let sledovat opět postupné propojování obou směrů přes používání obou výrazů současně (Sozalpädagogik/Sozialarbeit) až k vytvoření nového pojmu Soziale Arbeit. V Německu tedy v současnosti můžeme najít vedle sebe velmi rozdílná i vzájemně protikladná pojetí sociální pedagogiky a sociální práce. 3. Sociální práce a sociální pedagogika v zemích ovlivněných anglicky psanou odbornou literaturou Pokud hledáme kořeny oboru, který se v angličtině nazývá social work, musíme jít hluboko do minulosti, až do počátků organizované charitativní činnosti ve středověku, o níž jsme se zmínili v předchozím odstavci. Za charitativní činnost zodpovídala církev. Jejím obsahem byla nejen pomoc konkrétním lidem, kteří se ocitli v nouzi, nýbrž také boj proti chudobě jako takové. Od konce 18. století rostla v celé Evropě, a tedy i ve Velké Británii, snaha, aby se garantem sociální péče stal stát, což se realizovalo především pomocí legislativních opatření směřujících k eliminaci žebroty a potulky a ke zmírnění chudoby. Vedle sociální péče nařízené zákonem, setkáváme se v 19. století s dvěma rozdílnými hnutími, která se považují za předchůdce sociální práce: The Settlement Movement a scientific charity. První z těchto hnutí má svůj původ v Anglii: v r založili manželé Samuel a Henrietta Barnettovi v Londýně první univerzitní osadu The Toynbee Hall, v níž žili studenti z vyšších společenských vrstev společně s chudinou. Hnutí se ale velmi rychle rozšířilo také v USA (např. Hull House v Chicagu). Toto hnutí můžeme považovat za předchůdce komunitní práce, protože se postupem času zaměřilo na odstraňování společenských příčin chudoby, na zprostředkování pracovních příležitostí a na reformu sociálních poměrů. Podobné úsilí můžeme po 2. světové válce pozorovat také v románském jazykovém prostředí (Francie,

6 Itálie, Španělsko, Latinská Amerika), kde se začal rozvíjet jakožto sociálně kulturní animace. Druhé hnutí (scientific charity), rozšířené v USA, se orientovalo na rozvoj charitativních organizací. Zde se kladl důraz zejména na osobní angažovanost těch, kteří pomáhali (očekávalo se od nich, že budou lidem v nouzi přáteli i vzory). Cílem vědecké charity bylo také racionální rozdělování finanční pomoci. V tomto hnutí můžeme spatřovat předchůdce současné pastorační péče (pastoral care v americkém pojetí) a individuálního (případového) přístupu. Teoretické základy sociální práce na americkém kontinentě se rozvíjely díky aktivnímu působení škol sociální práce. První škola tohoto charakteru vznikla v roce na podnět filantropické společnosti v New Yorku. V r v Chicagu nastoupili první posluchači, kteří začali sociální práci studovat v rámci univerzitního vzdělání. Je však zajímavé, že právě americká sociální práce se nechala silně inspirovat německou sociální pedagogikou, a to jak přímo ve svých počátcích, tak i v době nacismu, kdy řada odborníků musela emigrovat z Německa, a tak se jejich myšlenky a projekty uskutečnily nakonec v jiných podmínkách a v jiné zemi, než tam, kde vznikly. Díky rozvoji sociální práce v 70. létech 20. století vznikla potřeba vědecky reflektovat tuto oblast. Zatímco v Německu se vědecká reflexe sociální práce rozvíjela většinou v rámci sociální pedagogiky, v anglicky mluvícím prostředí se pro tuto reflexi a rozvoj praxe začala etablovat samostatná disciplína s názvem social work. Zůstává ovšem otázkou, zda má (mít) sociální práce jako vědecká disciplína obecné ambice, tzn. zda má vytvořit teoretický základ pro veškerou sociální práci anebo spíše pracovat víceméně separátně na výzkumu jednotlivých problémů a modelů řešení. V angličtině se ovšem setkáme vedle pojmu social work také s pojmy social pedagogy a social education. Výraz social pedagogy se obyčejně chápe jako překlad německého Sozialpädagogik. Naproti tomu social education je výrazem označujícím aktivity pracovníků s mládeží (youth workers) ve stacionářích, ve výchovných a nápravných ústavech, ale i ve střediscích volného času. Tento pojem také označuje některé aspekty činnosti církví a obcí. V druhé polovině 60. let se práce s mládeží (youth work) začala chápat jako sociální výchova (social education). Součástí kurikula mnoha škol se stala sociální, osobnostní a zdravotní výchova. V 70. létech se setkáváme s trendem označit střediska pro dospělé se speciálními vzdělávacími potřebami jako sociálně-výchovná centra (social education centres).

7 Jeden z prvků sociálně-pedagogické tradice je sociální práce se skupinou, zaměřená na proměnu skupiny i její sociální situace, a to v rámci demokratického procesu. Významnou roli při formování práce se skupinou hrály osobnosti, které emigrovaly z hitlerovského Německa (Kurt Lewin, Gisela Konopka, Josephine Klein ad.). Komunitní práce v Americe po 2. světové válce byla zaměřena na sociální aktivity a na přípravu členů skupin k převzetí společenské zodpovědnosti. Specifikum sociální pedagogiky (oproti školní pedagogice ) spočívá v důrazu na prosociálnost, vztahovost a vytváření společenství. Sociální pracovníci, kteří se chápou jako sociální vychovatelé participují na životě svých klientů a usilují o jejich začlenění do života společnosti. Otázka, zda se někdo považuje spíše za sociálního pracovníka nebo za sociálního pedagoga je záležitostí profesní identity. Ve Velké Británii ale i v dalších zemích bývá výchovná činnost chápána jakou součást sociální práce. 4. Sociální pedagogika a sociální práce v České republice V rámci habsburské monarchie můžeme také na území dnešní České republiky sledovat osvícenskou snahu státu o převzetí zodpovědnosti za řešení alespoň některých sociálních problémů. Vedle pokusů řešit problematiku žebroty a potulky začíná se na přelomu 19. a 20. století rozvíjet ochrana mládeže (Jugendschutz). V rámci ochrany mládeže vznikaly jak sirotčince, tak i útulky a internáty pro chudou mládež z venkova, která se profesně připravovala ve velkých městech. Tyto internáty zřizovaly soukromé osoby nebo spolky pracující na církevní či stranicko-politické bázi. Se začátky české sociální pedagogiky je spojeno jméno pedagoga G. A. Lindnera, který v roce 1888 uveřejnil knihu Pedagogika na základě nauky o vývoji přirozeném, kulturním a mravním. Na začátku 20. století se setkáváme jak s prvními empirickými výzkumy, které upozorňují na situaci dětí a mladých lidí ohrožených chudobou a jejími následky, tak i s legislativními reformami, které změnily politickou zodpovědnost v této oblasti. Zmíněné empirické výzkumy se věnovaly především zdravotním rizikům chudoby, takže zahrnovaly nejen oblasti, které dnes řeší sociální práce a sociální pedagogika, ale také problémy, které jsme zvyklí řadit do oblasti speciální pedagogiky. Koncepce ochrany mládeže se rozvíjela také v obdobní První republiky paralelně vůči školní pedagogice i vůči výchovně (až ideologicky) zaměřené práci spolků nabízejících mládeži aktivitu v rámci volného času (např. Junák, Sokol, Orel, Dělnická tělovýchovná jednota ad.). Vývoj řešení sociálních problémů po 2. světové válce se u nás ubíral zcela jiným směrem, než tomu bylo v západní Evropě. Komunistický stát (od začátku 50. let) převzal veškerou

8 zodpovědnost jak za oblast výchovy, tak i za řešení sociálních problémů. Většina demokraticky fungujících spolků musela ukončit svoji činnost. Veškerá výchovná činnost (kromě výchovy v rodině) se realizovala v rámci jednotného školského systému, do nějž patřily jak zařízení pro zájmové vzdělávání (domy pionýrů a mládeže), tak zařízení pro děti, které byly vychovávány mimo vlastní rodinu (dětské domovy) nebo pro delikventní děti a mládež. Vzhledem k tomu, že empirické zkoumání skutečných problémů společnosti nebylo v 50. létech v zájmu totalitního režimu, nerozvíjela se ani sociologie, která se v některých západních zemích postupně stávala teoretickým základem sociální práce, ani sociální pedagogika. Problematika odchylného chování dětí a mládeže byla řešena v rámci speciální pedagogiky. Po změně politického systému v r se objevila potřeba řešit jak dosavadní, tak i nově vzniklé sociální problémy, a to na základě skutečných potřeb lidí, kteří se octli v nebezpečí sociální exkluze. Velmi brzy se tedy začala rozvíjet jak sociální pedagogika, tak sociální práce. Bohužel obě tyto disciplíny se rozvíjely nezávisle na sobě, na základě výše popsaných německých, resp. angloamerických koncepcí. Sociální pedagogové se navázali na dosavadní československou tradici a obohatili ji o výsledky německé sociální pedagogiky. Nejvýznamnější zástupci české sociální pedagogiky (Kraus, Poláčková) připravili teoretický základ pro studijní program sociální pedagogika, který se realizuje na řadě českých univerzit. Zmínění autoři zastávají široké pojetí sociální pedagogiky jakožto vědy, která by mohla být teoretickým základem širokého spektra sociálních aktivit. Zatímco sociální pedagogika se začala v 90. létech rozvíjet jako pedagogická subdisciplína, v začátcích sociální práce jako vědeckého oboru stáli psychologové a sociologové (Matoušek, Musil, Navrátil, Chytil ad.). Iniciativa k rozvoji tohoto oboru vyšla spíše z potřeb praxe a byla výsledkem hledání efektivních modelů pro nově se rozvíjející oblast sociálních služeb. Jako vhodný model se jevila anglosaská koncepce sociální práce. Ukázalo se, že vzdělání potřebné k vykonávání funkce sociálního pracovníka vyžaduje poměrně hluboké znalosti z celé řady společenskovědních disciplín (sociální politika, psychologie, právo ad.) a také rozvoj specifických znalostí potřebných pro sociálního pracovníka. V rámci procesu určování priorit došlo k tomu, že z kurikula přípravy sociálních pracovníků vymizela pedagogická průprava, což se ukazuje v současné době jako nedostatek (zejména pro ty sociální pracovníky, kteří chtějí pracují s dětmi a mládeží).

9 Vzájemné míjení se sociální pedagogiky a sociální práce v české teorii i praxi není ovšem zapříčiněno pouze různými teoretickými východisky; zásadní problém představuje striktní oddělení sociální práce a pedagogiky v praxi na základě platné legislativy. Určitým řešením tohoto problému může být úsilí některých vysokých a vyšších odborných škol o rozšíření kurikula studijního programu sociální práce o pedagogické předměty. Současně se zdá užitečné uvažovat o zapojení sociálních pracovníků také ve školách a školských zařízeních. Michal Kaplánek Použitá literatura: HATÁR, Ctibor. Sociálna pedagogika, sociálna andragogika a sociálna práca teoretické, profesijné a vzťahové reflexie. Praha: Educa Service HORNER, Nigel. What is Social Work? Context and Perspectives. Exeter : Learning Matters KRAUS, Blahoslav; POLÁČKOVÁ, Věra. Člověk prostředí výchova. K otázkám sociální pedagogiky. Brno: Paido NIEMEYER, Christian. Sozialpädagogik, Sozialarbeit, Soziale Arbeit klassische Aspekte der Theoriegeschichte. In THOLE, Werner (Hrsg.). Grundriss Soziale Arbeit. Ein einführendes Handbuch. Opladen: Leske und Budrich 2002, PIPPERT, Richard. Paul Natorps Sozialpädagogik. Ein geschichtsphilosophisches System. In WOLLENWEBER, Horst (Hrsg.) Modelle sozialpädagogischer Therienbildung. Paderborn; München; Wien; Zürich: Schöningh 1983, SCHILLING, Johannes; ZELLER, Susanne. Soziale Arbeit. Geschichte Theorie Positionen. München; Basel SMITH, Mark K. Social pedagogy. In the encyclopaedia of informal education. London: YMCA George Williams Collge [On line:

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

1. PEDAGOGIKA. ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným vědám )

1. PEDAGOGIKA. ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným vědám ) Zpracovaly: Michaela Kovářová, UČO 142994 Darina Haličková, UČO 143008 1. PEDAGOGIKA ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným

Více

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

Sociální práce charakteristiky, definice, vývoj oboru. Úvod do sociální práce ZS 2016

Sociální práce charakteristiky, definice, vývoj oboru. Úvod do sociální práce ZS 2016 Sociální práce charakteristiky, definice, vývoj oboru Úvod do sociální práce ZS 2016 Sociální práce společenskovědní disciplina oblast praktické činnosti rámec společenské solidarity a ideál naplňování

Více

Informální edukace a její metody

Informální edukace a její metody doc. Michal Kaplánek, Th.D. Jabok ZS 2011/2012 Informální edukace a její metody Přednáška č. 2 Volný čas, výchova ve volném čase a pro volný čas, možnosti výchovy v NZDM Chápání volného času v současnosti

Více

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Výzvy a trendy ve vzdělávání v sociální práci Prešov 2012 Alois Křišťan Martin Bednář Osnova prezentace 1) ASVSP a systém vzdělávání v ČR 2) Legislativní zakotvení

Více

Tomáš Janík, Eduard Hofmann

Tomáš Janík, Eduard Hofmann Oborová didaktika v učitelském studiu Tomáš Janík, Eduard Hofmann Pojetí oborových didaktik Jakou OD potřebujeme? OD je aplikovanou teoretickou disciplínou, jejíž klíčovou prověrkou je funkčnost vůči školní

Více

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHO VY A SPORTU TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM VOJENSKÁ TĚLOVÝCHOVA I. SPOLEČENSKOVĚDNÍ PŘEDMĚTY Filosofie sportu 1. Pojmová reflexe kinantropologie

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

CSR = Etika + kultura +?

CSR = Etika + kultura +? CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe

Více

Podzimní škola MPSV v Táboře

Podzimní škola MPSV v Táboře Podzimní škola MPSV 22. 26. 9. 2014 v Táboře Definice rolí sociálních pracovníků Prof. JUDr. Igor Tomeš CSc Igor Tomeš 1 Role sociálních pracovníků vychází z definice sociální práce Definice mezinárodních

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Dej 2 Osvícenství. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Dej 2 Osvícenství. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Dej 2 Osvícenství Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Osvícenství období i myšlenkový směr 17.-18. století, věk rozumu a osvěty

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata.

1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata. 1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata. / Štefan Chudý. Brno: Paido 2006. 141 s. -- cze. ISBN 80-7315-131-6 výchova; vzdělávání; společnost; člověk; filozofie

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice PARADIGMA, PARADIGMA STRATEGICKÉHO MANAGEMENTU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání

OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ Psychologie výchovy a vzdělávání Úkoly pedagogické psychologie vysvětlovat, ovlivňovat, projektovat. Hlavním poslání oboru tedy není objevovat věci jaké jsou,

Více

Navazující magisterské studium otázky ke státním závěrečným zkouškám. Andragogika

Navazující magisterské studium otázky ke státním závěrečným zkouškám. Andragogika Navazující magisterské studium otázky ke státním závěrečným zkouškám Andragogika 1. Filozofické základy vzdělávání dospělých I Antická idea vzdělanosti (Sokrates, Platon, Aristoteles). Humanismus. Vzdělávání

Více

NOVÉ TRENDY VE VZDĚLAVÁNÍ VOJENSKÝCH PROFESIONÁLŮ MANAŽERŮ V ARMÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY

NOVÉ TRENDY VE VZDĚLAVÁNÍ VOJENSKÝCH PROFESIONÁLŮ MANAŽERŮ V ARMÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY NOVÉ TRENDY VE VZDĚLAVÁNÍ VOJENSKÝCH PROFESIONÁLŮ MANAŽERŮ V ARMÁDĚ ČESKÉ REPUBLIKY New Trends in Education of the Military Professional Managers in the Army of the Czech Republic pplk. Mgr. Janusz Mika,

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Úvod do sociologie

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Úvod do sociologie Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma Ročník 1. CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Datum tvorby 20.2.2013 Anotace Základy společenských věd Úvod do

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo

Více

Minimální kompetenční profil (MKP) Lektor vzdělávacích aktivit v oblasti práce s dětmi a mládeží programový pořadatel kurzů

Minimální kompetenční profil (MKP) Lektor vzdělávacích aktivit v oblasti práce s dětmi a mládeží programový pořadatel kurzů Název příkladu dobré praxe (PDP) Lektor - organizátor Minimální kompetenční profil (MKP) Lektor vzdělávacích aktivit v oblasti práce s dětmi a mládeží programový pořadatel kurzů Garant PDP (jméno a příjmení,

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

Otázka: Politické ideologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Jacob. Politické ideologie

Otázka: Politické ideologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Jacob. Politické ideologie Otázka: Politické ideologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Jacob Politické ideologie - soustava idejí, teorií a názorů, vyjadřující zásadní životní postoje a cíle určité sociální skupiny,

Více

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi.

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. 1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. / Jan Poněšický. -- Vyd. 1. V Praze: Triton 2006. 266 s. -- cze. ISBN 80-7254-861-1 člověk; společnost; etika; hodnota;

Více

Studium Studium oboru IBEROAMERIKANISTIKA

Studium Studium oboru IBEROAMERIKANISTIKA Studium Studium oboru IBEROAMERIKANISTIKA Iberoamerikanistika je interdisciplinární obor tzv. areálních studií, jenž se zabývá problematikou zeměpisného a kulturně historického regionu ibero-amerického

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru

Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru Úvod do problematiky spolupráce sociálního a zdravotního sektoru Historická integrace nejen zdravotní a sociální péče Nerozlišujete mezi Židem a Řekem, nýbrž všechny zahrnujte touž láskou a touž horlivostí.

Více

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany

Více

České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu

České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu PhDr. Irena Borkovcová Celostátní konference Inovace v předškolním vzdělávání s mezinárodní účastí MŠMT, Praha, 18.10.2013 Mezinárodní spolupráce ECEC

Více

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katecheze a služba slova otevřené problémy Katecheze a Boží slovo Antropologická katecheze? Katecheze ve službě inkulturace Požadavek úplnosti pravd

Více

Zpracovatel: Oddělení informačních služeb NTK. Datum zadání: Datum zpracování:

Zpracovatel: Oddělení informačních služeb NTK. Datum zadání: Datum zpracování: Rešerše: 080402/2015 Téma rešerše: Bibliografie autora z vybraných databází Zadavatel: Jaroslav Mužík Zpracovatel: Datum zadání: 8. 4. 2015 Datum zpracování: 22. 4. 2015 20 mm 210 mm 1/6 Klíčová slova:

Více

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Německá klasická filosofie I Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Dějinný kontext a charakteristika Jedná se o období přelomu 18. a 19. století a 1. poloviny 19.

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

27) Profesionální poskytování odborné rady nebo návrhu řešení problémů druhého subjektu je:

27) Profesionální poskytování odborné rady nebo návrhu řešení problémů druhého subjektu je: 1 VARIA TA I. B 26) Závislost na práci se nazývá. a) gambling b) workoholismus c) katalepsie d) sugesce 26) Závislost na hracích automatech se nazývá. e) gambling f) workoholismus g) katalepsie h) sugesce

Více

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci,

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, vítáme Vás na Ústavu pedagogiky a sociálních studií. www.upss.cz Proč si vybrat ke svému studiu Olomouc Pedagogickou fakultu

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Autor Mgr. Jiří Pokorný Číslo VY_32_INOVACE_13_ZSV_2.01_Periodizace antické filozofie

Více

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr

Více

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

8.2.1 Celoživotní vzdělávání, celoživotní učeni a všeiivotni učeni Členění celoživotního učeni - formální, neformální a inform álni...

8.2.1 Celoživotní vzdělávání, celoživotní učeni a všeiivotni učeni Členění celoživotního učeni - formální, neformální a inform álni... Předmluva... 10 П Teoretická východiska a vývoj andragogické v é d y... 13 1 Vznik a rozvoj a n d m g o g ik y... 14 1.1 Vývoj andragogkkého myšleni... 14 1.2 Vznik pojmu andragogika... 16 1.3 Predvedecké

Více

VEŘEJNÉ POLITIKY. PARTICIPACE a KOMUNIKACE

VEŘEJNÉ POLITIKY. PARTICIPACE a KOMUNIKACE VEŘEJNÉ POLITIKY PARTICIPACE a KOMUNIKACE Role participace Každá centrální moc, i když má minimální pravomoci, má stálou tendenci ve jménu efektivity a akceschopnosti neustále expandovat a zvětšovat svoji

Více

Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků

Více

Komunitní práce. Pojmy, definice, historie. Renata Baxová, Martina Macurová

Komunitní práce. Pojmy, definice, historie. Renata Baxová, Martina Macurová Komunitní práce Pojmy, definice, historie Renata Baxová, Martina Macurová KOMUNITA = COMMUNITAS Lidské společenství, jehož příslušníci jsou spojeni určitou spřízněností a vzájemnou spoluprací. 2 KOMUNITA

Více

Identifikátor materiálu EU: ICT 3 48

Identifikátor materiálu EU: ICT 3 48 Identifikátor materiálu EU: ICT 3 48 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor ICT = Předmět / téma Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace stručně popisuje pojem osvícenství,

Více

VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ

VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ ÚKOL 1 VYTVOŘTE DVOJICE Co to znamená scholastika? Které období předchází vrcholné scholastice a kdo jsou jeho hlavní představitelé? CHARAKTERISTIKA fil. svět ovládnul

Více

Historie managementu

Historie managementu Historie managementu Historický vývoj managementu 1. klasická škola teorie řízení 2. škola mezilidských vztahů 3. empirická škola teorie řízení 4. škola sociálních systémů 5. nová škola teorie řízení Klasická

Více

Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY

Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY V průběhu závěrečné zkoušky může být položena otázka doplňujícího charakteru, která

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA A IGIP ENGINEERING PEDAGOGY AND IGIP. Jiří Měřička

INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA A IGIP ENGINEERING PEDAGOGY AND IGIP. Jiří Měřička INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA A IGIP ENGINEERING PEDAGOGY AND IGIP Jiří Měřička ČR Masarykův ústav vyšších studií ČVUT v Praze E-mail: mericjir@fel.cvut.cz 1. ÚVOD Propojení humanitních a technických věd je potřebné

Více

Gustav Adolf Lindner

Gustav Adolf Lindner Gustav Adolf Lindner 11. 3. 1828 16. 10. 1887 1 Je považován za druhého nejvýznamnějšího českého pedagoga po J. A. Komenském. Život 2 *1828 Rožďalovice (okres Nymburk) matka byla Češka, otec Němec rodina

Více

Filosofie novověk. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014

Filosofie novověk. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014 Filosofie novověk Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014 ANOTACE Kód DUMu: VY_6_INOVACE_3.ZSV.20 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: leden 2014 Ročník: 3. ročník střední zdravotnická

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY

KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Pedagogická fakulta Univerzita Palackého v Olomouci, Žižkovo nám. 5, 77140 Olomouc jitka.kralikova@upol.cz, www.ksp.upol.cz, 585635302 Studium pro Vás ideální? co takhle pedagogika

Více

Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K. Školní vzdělávací program OBCHODNÍK

Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K. Školní vzdělávací program OBCHODNÍK Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K Školní vzdělávací program OBCHODNÍK 1 O B C H O D N Í K... 1 Školní vzdělávací program OBCHODNÍK... 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL

Více

Konference pracovníků DMI 2014

Konference pracovníků DMI 2014 Návrh koncepce domovů mládeže Konference pracovníků DMI 2014 Úvod Neexistuje rámcový vzdělávací program pro DM a návrh koncepce nemá ambice ho ani vytvořit Nevíme o žádném dokumentu, který by konkretizoval

Více

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie

Více

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Cyrilometodějské gymnázium a MŠ v Prostějově za podpory německé organizace Renovabis vybudovalo Centrum celoživotního učení církevních škol

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK Popis podporovaných aktivit oblasti podpory č. 1. 1 Popis jednotlivých aktivit oblastí podpory je pro žadatele pouze orientační, není závazný ani konečný. 1. Vytváření podmínek pro implementaci školních

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra politologie Lukáš Visingr (UČO 60659) Bezpečnostní a strategická studia Politologie Bakalářské studium Imatrikulační ročník 2005 Weberův přístup

Více

Historická interpretace 3. Žáci by se měli naučit identifikovat různé způsoby, kterými je reprezentována minulost

Historická interpretace 3. Žáci by se měli naučit identifikovat různé způsoby, kterými je reprezentována minulost Národní učební osnovy pro Anglii DĚJĚPIS Stupeň 1 1. Cíle: a) umístit události a objekty v chronologickém pořadí b) používat obecná slova a fráze spojované s chodem času (např. před, po, kdysi dávno, minulost)

Více

Téma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Téma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky Téma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Systémový přístup v pedagogice. Základní pedagogické kategorie: cíle, podmínky, prostředky a výsledky výchovy. Vzájemná interakce

Více

Chaloupková Štěpánka. Čížek Radek

Chaloupková Štěpánka. Čížek Radek Chaloupková Štěpánka Čížek Radek * 27. května 1931, Chicago, Illinois, USA V současnosti je považován za jednoho ze špičkových a nejznámějších autorit v oboru marketingu Spolupracoval s celou řadou úspěšných

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 8. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec leden TÉMATA Tematický okruh: Třicetiletá válka

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Střední škola, základní škola a mateřská škola pro sluchově postižené Olomouc, Kosmonautů 4 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE 2012-2016 Zpracoval: Mgr. Václav Voják, školní metodik prevence Datum: 31. 8. 2012

Více

Modul 1 Historie sociálního podnikání. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D.

Modul 1 Historie sociálního podnikání. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Modul 1 Historie sociálního podnikání Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Sociální ekonomií se rozumí teoretické systémy, jejichž explicitním cílem je řešení sociálních problémů jakou jsou chudoba, nezaměstnanost,

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

HUDEBNÍ PEDAGOGIKA A JEJÍ SYSTEMATIZACE HUDEBNÍ DIDAKTIKA JAKO VĚDECKÁ DISPIPLÍNA

HUDEBNÍ PEDAGOGIKA A JEJÍ SYSTEMATIZACE HUDEBNÍ DIDAKTIKA JAKO VĚDECKÁ DISPIPLÍNA HUDEBNÍ PEDAGOGIKA A JEJÍ SYSTEMATIZACE HUDEBNÍ DIDAKTIKA JAKO VĚDECKÁ DISPIPLÍNA Hudební pedagogika = věda o hudební výchově rozhraní sfér hudební pedagogiky a hudební výchovy Hudební pedagogika může

Více

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 1. téma Vymezení základních pojmů sociální ekonomiky v ČR (historie

Více

Test z pedagogicko psychologických disciplín. Varianta I. A

Test z pedagogicko psychologických disciplín. Varianta I. A Univerzitní číslo studenta PŘIJÍMACÍ TEST DO NAVAZUJÍCÍHO MAGISTERSKÝCH OBORŮ pro ak. rok 2011/2012 Společná část pro všechny navazující obory (prezenční a kombinovaná forma) Přijímací test: Část I. Test

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Městský program. prevence kriminality pro rok

Městský program. prevence kriminality pro rok Městský program prevence kriminality pro rok 2010 Město Smiřice OBSAH Obsah... 2 1. Úvod... 3 2. Cíle programu... 3 3. Prostředky k naplňování cílů... 3 4. Východiska programu... 4 5. Dílčí projekt...

Více

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Segregace, integrace, inkluze, heterogenita, mnohočetná identita Důvody pro implementaci inkluzivního vzdělávání, základní principy, právní

Více

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA 412/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. srpna 2006, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Ministerstvo

Více

NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE

NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE ÚKOL 1 Kdo byl předchůdcem německé klasické filosofie? Která filosofická témata řešil? NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE jeden ze základních proudů v evropské filosofické tradici konec

Více

Profil absolventa. Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická Karlovy Vary

Profil absolventa. Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická Karlovy Vary školní vzdělávací program Zdravotnické lyceum Zdravotnické lyceum Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola zdravotnická Karlovy Vary Zřizovatel: Krajský úřad Karlovarského kraje, Závodní 353/88,

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Humanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Humanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče. Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Humanistické modely Madeleine Leininger Teorie transkulturní péče Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie Sestra, profesorka ošetřovatelství a antropologie 1960 poprvé definovala pojem

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více