KRIMINALITA A RIZIKOVÁ MÍSTA CENTRÁLNÍHO A VNITŘNÍHO MĚSTA: SONDA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KRIMINALITA A RIZIKOVÁ MÍSTA CENTRÁLNÍHO A VNITŘNÍHO MĚSTA: SONDA"

Transkript

1 JÍCHOVÁ, J., TEMELOVÁ, J. (2012): Kriminalita a riziková místa centrálního a vnitřního města: sonda do názorů obyvatel vybraných pražských čtvrtí. In Temelová, J., Pospíšilová, L., Ouředníček, M. eds.: Nové sociálně prostorové nerovnosti, lokální rozvoj a kvalita života. Plzeň, Aleš Čeněk, s KRIMINALITA A RIZIKOVÁ MÍSTA CENTRÁLNÍHO A VNITŘNÍHO MĚSTA: SONDA DO NÁZORŮ OBYVATEL VYBRANÝCH PRAŽSKÝCH ČTVRTÍ JANA JÍCHOVÁ, JANA TEMELOVÁ Abstrakt Výzkumu kriminality v urbánním prostředí je v akademické obci tradičně věnována poměrně velká pozornost. Řada studií poukazuje na vyšší výskyt sociálně patologických jevů ve vnitroměstských zónách, který se projevuje rovněž v horším bezpečnostním klimatu rezidenčních čtvrtí centrálních a vnitřních měst. Ústředním tématem tohoto příspěvku je vnímání bezpečnosti a situace na poli kriminality ve dvou odlišných zónách města: v historickém centru, které reprezentuje Praha 1, a v původně dělnické čtvrti vnitřního města zastoupené Prahou 3. V prvním kroku je hodnocena územní diferenciace kriminality na základě statistických dat, a to pomocí porovnání intenzity a struktury trestné činnosti v pražských zónách s důrazem na sledované městské části. Druhý krok, výzkum vnímání bezpečnosti v případových územích, vychází z dotazníkového šetření a je založen na identifikaci míst, která obyvatelé vnímají v okolí svého bydliště jako riziková, a důvodů, které k vnímání rizikovosti vedou. Výsledky empirické studie potvrzují podobnost typu rizikových míst v centrálních i vnitřních čtvrtích Prahy, avšak poukazují na odlišnou váhu a strukturu důvodů na straně sociálního a fyzického prostředí, které jsou asociovány s pocitem ohrožení v obou sledovaných rezidenčních prostředích. Klíčová slova: kriminalita, bezpečí, riziková místa, centrum města, vnitřní město, Praha 1. Úvod Centrální a vnitřní části měst jsou tradičně spojovány s výskytem sociálních problémů, včetně vyšší úrovně trestné činnosti a z ní plynoucího nižšího pocitu bezpečí místních obyvatel (např. Burgess 1925, Smith 1986, Johnston a kol. 2000). Zatímco studium rozmístění kriminality ve městech patří k relativně dlouhodobým zaměřením sociálně vědních oborů, vnímání strachu ze zločinu se dostává do popředí zájmu výzkumníků i praktiků až

2 později. V českém prostředí se otázky spojené s kriminalitou, jejím výskytem, percepcí, příčinami i důsledky pro kvalitu života obyvatel stávají aktuálním tématem až v posledních dvaceti letech v kontextu nové politicko-společenské situace. Praha, podobně jako metropole jiných zemí, je nejen místem koncentrace lidí a jejich aktivit, ale rovněž územím s nadprůměrnou úrovní trestné činnosti (Marešová a kol. 2010). Nejexponovanější oblasti z hlediska kriminality pak v rámci hlavního města představují jeho centrální a vnitřní části (Temelová a kol. 2012). Z hlediska každodenního života a pohybu obyvatel je rozhodující nejen četnost kriminálních deliktů, ale též poznání konkrétních míst v městské struktuře, které lidé spojují s rizikem ohrožení. K tomuto poznání může významně přispět právě geografický výzkum. Cílem tohoto příspěvku je porovnat úroveň kriminality a vnímání na ni vázaného pocitu ohrožení obyvateli ve dvou vybraných pražských městských částech, v Praze 1 tvořící historické centrum metropole a v Praze 3 reprezentující původně dělnickou oblast vnitřního města. Úroveň kriminality je hodnocena na základě porovnání intenzity a struktury trestné činnosti v pražských zónách a sledovaných městských částech. Výzkum pocitu bezpečí obyvatel v místě bydliště je založen na identifikaci míst, která lidé považují ve svém okolí za riziková a na rozpoznání důvodů, které pocity ohrožení z kriminality vyvolávají. Empirická studie je zasazena do teoretické diskuse věnované jak výzkumu kriminality v centrálních a vnitřních částech měst, tak konkrétním místům, které lidé spojují s intenzivnějším pocitem strachu/obav ze zločinu. 2. Kriminalita v centrálních a vnitřních částech měst Problematika kriminality a jejího rozmístění ve městě byla studována již v 19. století tzv. evropskými kartografickými kriminalisty, ale rovněž kriminology či psychology (Fields 1990, Weisburd a kol. 2009). Právě na jejich výzkumy navázali na počátku 20. století autoři Healey a Bronner (1916, 1933), kteří se zaměřili na studium delikvence mladistvých. Význam jejich výzkumů spočívá mj. ve vyvrácení do té doby přijímané představě o specifických antropometrických, psychických a inteligenčních znacích pachatelů (např. tělesná konstituce, tvar hlavy, duševní chorost, nízká inteligence apod.). Pokračování tohoto směru výzkumu pak přinášejí práce F. M. Thrashera (1928, 1933), jehož výzkum gangů a kriminality mladistvých poukázal nejen na význam studia delikventních jedinců, ale též na důležitou roli sociálního kontextu a komunity. Příčinu delikvence spatřoval v disorganizaci života v tehdejších amerických velkoměstech, především ve slumech.

3 Velký posun ve výzkumu delikvence a kriminality přinesla chicagská škola, zejména pak teorie sociální disorganizace (social disorganisation theory) a práce autorů Shawa a McKaye (1942), kteří navázali na rozsáhlý výzkum sociálně prostorové organizace tehdejších měst (Burgess 1925). Ve vnitřním městě, v tzv. tranzitní zóně, se podle Burgesse (1925) koncentrují patologické jevy, včetně kriminality, a to zejména v důsledku imigračního a fluktuačního charakteru tohoto území. Burgessův zonální model města i teorie sociální disorganizace spojují oblast vnitřního města a centra nejen s vyšší kriminalitou a častějším deviantním chováním, ale též s ekonomickou deprivací, fyzickým úpadkem a dalšími sociálními problémy (Johnston a kol. 2000). Právě Shaw a McKay (1942), kteří sledovali lokalizaci kriminální činnosti a mladistvých pachatelů, podtrhli souvislost kriminality a delikvence s výskytem ostatních sociálních problémů a upozornili na klíčový vliv čtvrti, tedy sociálních a kulturních charakteristik lokálního prostředí. Detailní pohled na fungování komunity a lokálních gangů v italském slumu vnitřního města pak přináší studie W. F. Whyta (1943) Street Corner Society. Na práci sociologů chicagské školy i předchozí výzkumy kriminálního chování později navázali například Cohen a Felson (1979), Smith (1986) nebo Herbert (1989). Koncem 60. let a na počátku 70. let minulého století došlo k eskalaci sociálních problémů v amerických městech, jež byly do značné míry spojeny s tehdejší hospodářskou recesí. Řada výzkumů se proto zaměřila na hledání příčin a možných řešení těchto problémů, kriminalitu nevyjímaje. Kniha amerického geografa W. W. Bungeho (1971) Fitzgerald: Geography of Revolution byla jednou ze zlomových prací, které používaly radikálně odlišný způsob vědeckého výzkumu založeného mj. na osobní politické angažovanosti a na úsilí o řešení problémů v dotčených lokalitách. Bungeho (1971) studie se zaměřuje na vývoj lokality Fitzgerald, slumu v industriální části Detroitu, život místních obyvatel a zejména na problematiku rasismu a komplikovaných vztahů mezi černošskými a bělošskými obyvateli, které přerostly v eskalaci násilí a kriminality. Nejen kvůli revolučnímu přístupu, ale rovněž v důsledku nekoherentnosti textu a nejasného metodického postupu se kniha setkala se silnou vlnou kritiky (např. Lewis 1973). Vedle případových studií lokalit bylo předmětem zájmu akademiků též diferencované rozložení kriminality a patologických jevů ve městě. Phillips (1972, cit. v Smith 1986: 6) ve svých výzkumech odhalil jak klesající výskyt některých trestných činů směrem od centra města (např. krádeží aut, obchodních loupeží a vloupání), tak i specifické územní klastry spojené s místy znásilnění, majetkových trestných činů a kapsářství. Vyšší intenzitu výše zmíněných trestných činů v centrálních částech měst vysvětluje vysokou koncentrací

4 obyvatel, turistů, obchodů a služeb. Na práci Phillipse, i na dřívější studie diferenciace kriminality v městském prostředí, navázala Smith (1986), která rovněž poukázala na specificky vyšší výskyt některých trestných činů v oblastech centrálního a vnitřního města (např. krádeže, vloupání, loupeže, vandalismus, sexuální obtěžování) a z toho plynoucí silnější strach ze zločinu u místních obyvatel. Řada autorů hledala příčiny tehdejších sociálních a ekonomických problémů v širším kontextu procesů probíhajících ve městech. Například Reid (2003) spojuje narůstající problémy s ekonomickou situací 70. let 20. století a zejména s posilováním sektoru služeb na úkor průmyslu, které přineslo nezaměstnanost (a následně i nárůst kriminality) především u obyvatel centrálních a vnitřních měst. Otázku nezaměstnanosti a navazujících sociálních problémů obyvatel vnitřního města pak rozvinul W. J. Wilson (1987) v knize The Truly Disadvantaged: The Inner City, the Underclass, and Public Policy. Nedostatek pracovních příležitostí a nekvalitní fyzické prostředí ve vnitřních městech vede řadu rodin k odchodu do suburbií, zatímco v centrálních čtvrtích zůstávají zachyceny sociálně a ekonomicky vyloučené domácnosti (Wilson 1987). Životní podmínky v ghettech postižených ekonomickou deprivací, vysokou fluktuací obyvatel, izolací a v některých případech i anonymitou prostředí pak vedou k rozvoji šedé ekonomiky, kriminality a sociálně patologických jevů. Negativní vliv sociálního prostředí čtvrti na životní strategie obyvatel pak dokazuje například výzkum vnitroměstské čtvrti Villan v jihovýchodním Londýně zaměřený na kriminální a deviantní chování mladistvých (Foster 1990). Příčiny sociálních a ekonomických problémů spojených s kriminalitou však mohou být podle Curtise (1998) v různých městech velice odlišné. Při porovnání několika amerických měst identifikoval výrazné odlišnosti v závislosti na etnické struktuře obyvatel, podílu migrantů, diferenciaci pracovních příležitostí a situaci na realitním trhu. Za nejpodstatnější faktory ovlivňující úroveň kriminality proto pokládá specifika konkrétních měst a lokalit, jejich sociální i fyzické prostředí a vliv rodiny a komunity. Výzkum role komunity ve vztahu k pocitu bezpečí a prevenci kriminality zůstává aktuální i v současné době. Pozornost je věnována roli neformální sociální kontroly (Brewer a kol. 1998), vlivu komunitní politiky (Clear a Corbett 1998), roli lokálních organizací, dobrovolných sdružení a sítí přátelských a příbuzenských vztahů (Morenoff a kol. 2001). O vysvětlení odlišné úrovně kriminality v různých komunitách se pokusil Sampson (2006), který apeloval na studium procesů a vztahů nejen v samotné komunitě, ale též v širším kontextu okolních území. Kriminalita a strach/obavy ze zločinu patří mezi stále důležitější výzkumná témata i v českém prostředí, ačkoli jejich výzkum u nás nemá zdaleka tak dlouhou tradici jako

5 v západní Evropě a Spojených státech amerických. Problematice strachu/obav ze zločinu se v 90. letech 20. století věnoval sociolog J. Buriánek, který se zabýval jak vnímáním kriminality českou veřejností (Buriánek 1994, 2001), tak metodikou kriminologického výzkumu (Buriánek 2005) a delikvencí specifických skupin (např. mládeže, Podaná a Buriánek 2008). Pecháčová a kol. (1998) studovali vztah mezi pocitem ohrožení kriminalitou a socio-demografickými charakteristikami obyvatel (např. věk, zdraví, bohatství). Sessar (2001) se v článku věnovaném strachu z kriminality v post-socialistických společnostech zamýšlel nad otázkou, zda je nižší pocit bezpečí vázán pouze na samotný zločin, či je též odrazem nálad spojených s hlubokými politicko-ekonomickými změnami ve společnosti. Několik výzkumů bylo věnováno rovněž vnímání bezpečnosti a strachu ze zločinu v konkrétních městech a čtvrtích, například studie Schmeidlera (2002) z Hodonína nebo výzkum Temelové a kol. (2012) zaměřený na Prahu. Kriminalitu v hlavním městě studoval také Čermák (2008), který sledoval rozložení různých druhů trestných činů a jejich vztah k vybraným charakteristikám populace / území. Širokou škálu aspektů kriminality analyzují pracovníci Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, od přehledových statí o vývoji úrovně a struktury kriminality (např. Marešová, Scheinost 2001, Cejp 2010, Scheinost a kol. 2010), přes studie zabývající se aplikací metod a technik (např. Cejp 2011) až po analýzy pachatelů (např. Trávníčková a Zeman 2010) a postojů veřejnosti (např. Martinková 2007, Večerka a kol. 2007). V posledních letech roste rovněž zájem o tematiku kriminality a strachu ze zločinu mezi studenty a výzkumnými pracovníky některých univerzit. Kromě Policejní akademie vznikají takto zaměřené práce a studie například na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a na katedře sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. 3. Riziková místa a strach ze zločinu Města jsou tvořena celou řadou různých prostředí a míst, se kterými se pojí rozličné fyzické a sociální charakteristiky, aktivity, funkce i image. Kombinace vlastností místa a osobnosti člověka vede k odlišnému vnímání různých prostor, včetně hodnocení jejich rizikovosti z pohledu kriminality. Vliv má samozřejmě též řada dalších faktorů, například mediální zpravodajství nebo špatná osobní zkušenost, které vyvolávají zvýšený pocit strachu z určitého typu míst. Dřívější výzkumy ukazují, že za rizikové jsou považovány nejen opuštěné, fyzicky zanedbané a špatně osvětlené prostory (Gordon a Rieger 1989, Koskela a Pain 2000, Suau a

6 Confer 2005), ale též místa fluktuující a zalidněná (Newman 1972, Koskela a Pain 2000, Schmeidler 2002). Lidé proto pociťují obavy ze zločinu jak například v parcích (Gordon a Rieger 1989, Koskela 1999, Schmeidler 2002, Suau a Confer 2005), tak i na náměstích, nádražích a v okolí nočních podniků (Cozens a kol. 2003, Temelová a kol. 2012). Důvody, které ke vnímání rizikovosti výše zmíněných míst vedou, jsou však odlišné. V zásadě lze rozlišit faktory vázané na fyzické prostředí místa a faktory spojené s přítomností specifických osob. Mezi základní fyzické charakteristiky negativně ovlivňující vnímání rizikovosti některých míst patří již zmíněná opuštěnost, zanedbanost a nepořádek, významnou roli hraje rovněž tma, nedostatečné osvětlení a nepřehlednost okolí (Warr 1990, Atkins a kol. 1991, Suau a Confer 2005). K rizikovým skupinám osob, které vyvolávají pocit strachu, bývají nejčastěji řazeny party mládeže (Gordon a Rieger 1989), lidé pod vlivem drog či alkoholu a bezdomovci (Schmeidler 2002, Cozens a kol. 2003). Zejména v amerických městech patří mezi rizikově vnímané skupiny též příslušníci etnických menšin, např. černoši či Hispánci (Sampson a Wilson 1995, Pain 2001). V evropských městech není etnicita v kontextu rizikovosti lokalit vnímána tak intenzivně. Je však nezbytné upozornit, že odlišní lidé mohou vnímat stejný prostor naprosto rozdílně v závislosti na jejich individualitě, emocionalitě, postojích i aktuálním psychickém a fyzickém rozpoložení apod. Místa, kde se lidé necítí bezpečně, lze dělit podle různých kritérií. V tomto článku využíváme rozdělení podle otevřenosti místa a jeho zaplněnosti lidmi, který při svých výzkumech aplikovaly Koskela a Pain (2000). Podle tohoto kritéria lze rozlišit čtyři základní kategorie míst (viz obrázek 1). Místa otevřená a prázdná charakterizují Koskela a Pain (2000) jako průchozí, volně přístupná a s nižší koncentrací lidí (zejména v noci). Lze sem zařadit parky, u kterých mohou pocit strachu posilovat další negativně vnímané atributy jako rozlehlost, nepřehlednost nebo nedostatečné osvětlení (Koskela 1999, Suau a Confer 2005). Dalším příkladem jsou ulice, stanice tramvají, nádraží a náměstí, kde je rizikovost zpravidla spojována s přítomností negativně vnímaných skupin (Schmeidler 2002, Cozens a kol. 2003). U míst otevřených a zaplněných přidávají Koskela a Pain (2000) k charakteristikám průchodnosti a volné přístupnosti navíc vyšší koncentraci lidí a tedy i přítomnost rizikových skupin (např. zlodějů, žebráků, bezdomovců). V menší míře je přihlíženo k rizikovosti tohoto prostředí v kontextu jeho fyzických charakteristik. Roli zde ovšem hrají specifika různých lokalit, např. horší fyzické prostředí některých čtvrtí je reflektováno v silnějším pocitu ohrožení u místních obyvatel (Jíchová 2009). Zařazení některých míst do určité kategorie je

7 však nejednoznačné a závisí jak na konkrétních podmínkách daného místa (např. na architektuře a designu), tak na denní době. Příkladem jsou náměstí, která mohou být v odpoledních hodinách zaplněná lidmi (rizikovost je zde pak spojena s nebezpečím okradení apod.), ale v noci opuštěná (riziko přepadení, obtěžování apod.). Obdobně se liší vnímání zapadlých postranních uliček a hlavních ulic i některých parků. K místům uzavřeným a prázdným patří podchody, tunely, slepé ulice, zákoutí a v některých případech i stanice metra (Koskela a Pain 2000). Rizikovost těchto míst vyplývá zejména z jejich fyzického uspořádání a designu (např. nepřehlednost, zanedbanost, nedostatečná osvětlenost), které mohou vzbuzovat stísněnost, pocit omezeného pohybu a špatné možnosti odchodu (Atkins a kol. 1991, Pain 2000, Cozens a kol. 2003). Negativně je vnímána též absence lidí. Naproti tomu místa uzavřená a zaplněná jsou považována za riziková v důsledku vyšší koncentrace lidí, která přitahuje například pouliční kriminalitu. Příkladem jsou restaurace, nákupní centra, stanice metra či nádraží (Cozens a kol. 2003). Obrázek 1: Kategorizace rizikových míst podle jejich otevřenosti a zaplněnosti lidmi Zdroj: upraveno z Koskela a Pain (2000)

8 4. Metodika Analýza dat za kriminalitu na území Prahy umožňuje porovnání územního rozložení trestných činů v hlavním městě a poskytuje širší rámec pro navazující dotazníkové šetření vedoucí k identifikaci konkrétních typů míst vnímaných obyvateli jako rizikových. Statistická data o trestné činnosti v Praze, které shromažďuje Policejní prezidium ČR, pokrývají 51 místních oddělení policie 1, ze kterých se území hlavního města skládá. Práci s těmito daty znesnadňuje neskladebnost vymezených policejních jednotek do městských částí, za které je publikována řada údajů o struktuře obyvatelstva, domovnímu fondu apod. V případě Prahy 1 a Prahy 3 jsou nicméně policejní oddělení skladebná do území městských částí. Pro porovnání úrovně kriminality v různých částech města bylo využito rozdělení Prahy do čtyř zón: centrum, vnitřní město, vnější město a periferie (Ouředníček a kol. 2012). Do těchto zón byla přiřazena jednotlivá místní oddělení policie (MOP) 2. V případě, že MOP zasahovalo do více zón, byla příslušnost k zóně určena podle kombinovaného kritéria převažující populační a územní velikosti. Z analýzy byla vynechána statistika vedená za oblasti nádraží a letiště, které mají silně tranzitní charakter a kde by přepočet na obyvatele ovlivnil relevantnost výsledků 3. Pro porovnání úrovně a struktury kriminality v pražských zónách byly vybrány zločiny, které mohou negativně ovlivňovat pocit bezpečí místních obyvatel. Ze souhrnných kategorií se jedná o trestné činy násilné a mravnostní, krádeže prosté a krádeže vloupáním 4. Dále bylo zvoleno několik specifických trestných činů, které se váží k problematice pocitu bezpečí v místě bydliště a jsou lidmi citlivěji vnímány. Konkrétně jsou to loupeže, vraždy, znásilnění, kapesní krádeže, krádeže aut a věcí z aut, opilství a výtržnictví. Ačkoliv k některým vybraným zločinům dochází spíše sporadicky (např. ke znásilnění či vraždám), jejich vliv na pocit bezpečí je natolik výrazný, že je nelze opomenout. Důležité je rovněž poznamenat, že v analýze kriminality pracujeme pouze s registrovanou kriminalitou (tj. evidovanou ve statistikách Policie ČR). Ačkoli latentní kriminalita (neohlášená a nezjištěná) 1 Do roku 2005 bylo vymezeno 52 místních oddělení policie, poté došlo ke sloučení oddělení Můstek (dříve Hybernská) a Krakovská pod společné oddělení Krakovská. 2 Mapa zařazení MOP do jednotlivých zón se nachází v příloze 1. 3 Vymezené oblasti nádraží a letiště zahrnují velmi nízký počet obyvatel, což při přepočtu trestných činů na obyvatele podává neadekvátní obraz o páchané trestné činnosti. Trestné činy, ke kterým zde dochází, se váží především na cestující a turisty, méně pak na rezidenty. 4 Pro lepší představu uvádíme několik příkladů z každé kategorie: násilné činy - únosy, loupeže, rvačky, úmyslné ublížení na zdraví; mravnostní činy - znásilnění, pohlavní zneužívání, kuplířství; krádeže prosté kapesní krádeže, krádeže motorových vozidel, krádeže věcí z motorových vozidel; krádeže vloupáním krádeže v bytech, v obchodech, ve školách.

9 v ČR prokazatelně existuje (Marešová, Scheinost 2001) a nezanedbatelný je i její význam pro pocit bezpečí obyvatel, nelze ji bohužel do statistického hodnocení zahrnout. Případové studie vedoucí k identifikaci míst, která obyvatelé považují v okolí svého bydliště za riziková ve vztahu ke kriminalitě, byly realizovány ve dvou pražských městských částech, v Praze 1, zatupující centrum města, a v Praze 3, zastupující vnitřní město (viz obrázek 2). Praha 1 představuje historické jádro metropole, které je v posledních dvou dekádách výrazně ovlivňováno procesem komercializace i rozvojem turistického ruchu. Praha 3 je tvořena tradičními rezidenčními dělnickými čtvrtěmi Žižkova a Jarova, jejichž největší rozvoj spadá do 19. století. Současný vývoj území je však značně diferencovaný. Obrázek 2: Poloha případových městských částí Prahy 1 a Prahy 3 v rámci hlavního města Zdroj: ArcČR 500 Pro sběr dat bylo využito dotazníkového/anketárního šetření realizovaného v letech Otázky směřovaly jednak ke zhodnocení celkového pocitu bezpečí v místě bydliště, jednak k odhalení konkrétních míst, která obyvatelé považují za nebezpečná, a důvodů, které k tomuto vnímání vedou. Celkově se podařilo shromáždit 335 správně vyplněných dotazníků, z toho 189 z Prahy 1 a 146 z Prahy 3. V obou případech byla použita metoda výběru na základě dostupnosti (Hendl 2004). Obyvatelé Prahy 1 byli kontaktováni prostřednictvím místních institucí (základní a mateřské školy, Informační centrum Prahy 1) a výzvy v komunikačních kanálech městské části Praha 1 (webové stránky, Měsíčník). Obyvatelé Prahy 3 byli osloveni prostřednictvím místních institucí (základní školy, knihovny,

10 volnočasová centra), tazateli ve vytipovaných lokalitách a metodou sněhové koule (nabalování přes známé rezidenty). Ve vzorku převažují v obou případových lokalitách ženy (60 % v Praze 3, 70 % v Praze 1), což je dáno jak tématem výzkumu, tak i obecně vyšší ochotou žen participovat na výzkumu, v Praze 1 umocněném vysokým podílem dotazníků získaných prostřednictvím škol. Dominance tohoto způsobu sběru dat v centru města se projevuje též ve vyšším zastoupení lidí v rodičovském věku (25-54 let) na úkor nejmladších a nejstarších věkových kategorií (viz tabulka 1). Přestože realizované šetření nepovažujeme v žádném případě za reprezentativní, domníváme se, že přineslo užitečné informace o vnímání rizikovosti prostředí rezidenty vybraných čtvrtí centrální a vnitřní Prahy. Tabulka 1: Struktura respondentů šetření podle pohlaví a věku Věk Muži Ženy Praha 1 Praha 3 Praha 1 Praha let 9 % 14 % 4 % 11 % let 44 % 34 % 47 % 29 % let 37 % 22 % 42 % 21 % let 9 % 20 % 6 % 22 % 70 a více let 2 % 10 % 2 % 17 % Zdroj: dotazníkové šetření, Praha 1 (n = 189), Praha 3 (n = 146). Poznámka: Věková struktura respondentů z Prahy 3 je téměř totožná s věkovou strukturou obyvatel této městské části. U respondentů z Prahy 1 jsou zřetelná vychýlení u mladší a střední věkové kategorie (25 54 let), což ovlivnil vysoký podíl navrácených dotazníků od rodičů žáků mateřských a základních škol. 5. Kriminalita v pražských zónách V souvislosti s politicko-společenskými změnami dochází v České republice v první polovině devadesátých let k prudkému vzestupu kriminality (Marešová, Scheinost 2001). Hlavní město Praha, podobně jako metropole jiných zemí, pak představuje území, kde úroveň trestné činnosti dosahuje v porovnání s ostatními regiony nejvyšších hodnot: v Praze se koncentruje přibližně čtvrtina trestných činů v zemi a při přepočtu na obyvatele dosahuje hlavní město zhruba dvojnásobných hodnot v porovnání s celorepublikovým průměrem (Temelová a kol. 2012). Z hlediska struktury trestné činnosti je v Praze vyšší především úroveň majetkové a násilné kriminality (Temelová a kol. 2012). Rozdíly v úrovni kriminality uvnitř Prahy jsou poměrně výrazné a potvrzují odlišnou intenzitu trestné činnosti v centru a ve vnitřním městě oproti zbylým zónám města. Ze

11 statistických dat nicméně nelze zcela potvrdit klesající úroveň kriminality směrem od centra města k jeho okrajům u všech typů trestných činů. Centrum sice představuje oblast s nejvyšším počtem trestných činů na obyvatele, nicméně periferie dosahuje u některých druhů kriminality (např. krádeže vloupáním) poměrně vysoké intenzity srovnatelné s vnitřním městem (viz tabulka 2). Městská periferie je tvořena z velké části rodinnými domy, které mohou být, zejména v oblastech nové výstavby, atraktivním terčem pro zloděje (spíše než např. panelové domy typické pro zónu vnějšího města). Tabulka 2: Rozložení typů trestných činů podle zón Prahy Zóna města Městské centrum Vnitřní město Vnější město Městská periferie Násilné trestné činy Mravnostní trestné činy Krádeže prosté Krádeže vloupáním Celková kriminalita 71,3 2,3 1483,9 153,9 2271,5 23,3 1,7 444,4 83,2 729,3 16,2 1,4 301,1 58,2 487,9 16,1 1,3 301,9 81,4 540,4 Praha 21,9 1,5 421,0 75,6 684,1 Zdroj: Policejní prezidium ČR ( ) Poznámka: Tabulka zachycuje tříleté průměry ( ) počtu trestných činů přepočtených na obyvatel. Rovněž rozmístění vybraných konkrétních zločinů potvrzuje jejich dominantní koncentraci v městském centru, zatímco vnitřní město vykazuje oproti ostatním zónám, vyjma krádeží, jen mírně nadprůměrnou intenzitu sledovaných trestných činů (viz tabulka 3). Nejzřetelněji se projevuje dominance centra v případě kapesních krádeží, což je do značné míry způsobeno vysokou koncentrací lidí, zejména turistů, kteří se stávají častým terčem kapsářů. V centru města se rovněž ve vyšší míře odehrávají závažnější zločiny (zejména loupeže, ale i vraždy) a trestné činy spojené s narušováním veřejného pořádku (rvačky, výtržnictví, poškozování cizí věci) a užíváním návykových látek (opilství, držení nedovolených psychotropních látek). Tyto trestné činy jsou rovněž vázány na značnou koncentraci a různorodost přítomných osob, služeb, zábavních podniků a podobných zařízení v oblasti městského centra. Oproti tomu rozložení případů znásilnění, které představuje důležitý faktor vnímání bezpečnosti prostředí ženami, není výrazně vázáno na zónu města a je

12 v rámci Prahy rozloženo relativně rovnoměrně. Řada případů znásilnění se odehrává v domácím prostředí a není tudíž striktně vázána na veřejný prostor a charakter jednotlivých čtvrtí. Centrum města vychází v porovnání s ostatními zónami lépe z hlediska intenzity krádeží aut, kterými je naopak nejvíce zasaženo vnitřní město. Zde lze vidět určitou souvislost se snadností zpeněžení odcizených věcí například v zastavárnách. Tento trestný čin však patří obecně k nejčastějším trestným činům ve všech městských zónách. Tabulka 3: Vybrané trestné činy podle zón Prahy Zóna města Loupeže Násilné trestné činy Rvačky Vraždy Mravnostní trestné činy Znásilnění Krádeže kapesní Krádeže prosté Krádeže aut Krádeže věcí z aut Vloupání do bytů Krádeže vloupáním Vloupání do RD Majetkové trestné činy Poškozování cizí věci Výtržnictví Ostatní trestné činy Držení psych. látek Zbývající kriminalita Opilství Městské centrum Vnitřní město Vnější město Městská periferi e 29, 9 11, 0 0,1 0,9 0,9 589, 4 47,7 202,1 25,9 0,6 51,7 12,6 10,1 0,0 0,3 0,7 61,5 61,4 193,9 20,0 3,3 28,9 3,1 4,7 7,5 7,0 0,0 0,2 0,8 28,0 56,3 128,1 10,9 3,9 21,7 2,1 2,9 5,3 4,7 0,1 0,2 0,6 18,5 53,1 128,9 4,1 15,9 23,6 2,3 2,9 9,2 Praha 9,7 0,0 0,3 0,7 69,1 57,6 160,9 15,2 4,4 26,4 3,1 4,0 7,1 Zdroj: Policejní prezidium ČR ( ) Poznámka: Tabulka zachycuje tříleté průměry ( ) počtu trestných činů přepočtených na obyvatel. 16, 7 Výše uvedené porovnání kriminality v pražských zónách potvrzuje i analýza konkrétní situace v Praze 1 a Praze 3. Oproti celoměstskému průměru dosahuje Praha 1 výrazně vyšší intenzity u téměř všech trestných činů (viz tabulka 4) 5. Ačkoliv Praha 3 není u většiny zločinů na úrovni centra města (výjimkou jsou krádeže aut a mravnostní činy), v porovnání s celou 5 Z uvedeného porovnání byla vynechána území nádraží. Kriminalita páchaná na těchto místech však může rovněž ovlivnit obraz celé lokality a pocit bezpečí. Nejčastější trestné činy odehrávající se na nádražích spadají do kategorie krádeží prostých a majetkových trestných činů (především poškozování cizí věci), vysokých počtů dosahuje zejména Hlavní nádraží.

13 Prahou vykazuje rovněž nadprůměrnou intenzitu kriminality. Vysoký počet nočních podniků a zastaváren na území Prahy 3 (Žižkova) lze považovat za jeden z faktorů související se zvýšeným výskytem krádeží aut i odcizováním věcí z nich. Z hlediska pocitu bezpečí místních obyvatel, především žen, je negativním jevem též nadprůměrná úroveň mravnostních trestných činů (pohlavní zneužívání, kuplířství) zaznamenaných v této městské části. Tabulka 4: Porovnání intenzity trestné činnosti v Praze 1 a Praze 3 Zóny města Násilné činy Z toho loupeže vraždy Mravnostní činy Z toho znásilnění Krádeže prosté Z toho Krádeže kapesní Krádeže aut Krádeže vloupáním Z toho Vloupání do bytů Vloupání do RD Celková kriminalita Praha 1 71,3 29,9 0,9 2,3 0,9 1483,9 589,4 47,7 153,9 25,9 0,6 2271,5 Praha 3 23,4 11,4 0,2 2,8 0,7 371,1 41,8 60,0 83,9 22,8 1,3 646,3 Zbylé MČ 19,4 8,6 0,3 1,4 0,7 370,6 43,6 58,4 71,5 14,2 4,8 606,9 Praha 22,1 9,7 0,3 1,6 0,7 424,0 69,1 57,6 76,2 15,2 4,4 689,1 Zdroj: Policejní prezidium ČR ( ) Poznámka: Tabulka zachycuje tříleté průměry ( ) počtu trestných činů přepočtených na obyvatel. 6. Rizikově vnímaná místa v centrální a vnitřní Praze Následující kapitoly představují výsledky empirické studie hodnotící vnímání ohrožení kriminalitou obyvateli Prahy 1 a Prahy 3. Nejprve je pozornost věnována pocitu bezpečí v místě bydliště, poté jsou diskutována riziková místa a důvody, které v obyvatelích při pohybu čtvrtí vyvolávají strach z kriminality. 6.1 Pocit bezpečí v místě bydliště Pocit bezpečí v místě bydliště představuje jeden z důležitých faktorů ovlivňujících intenzitu, časování i prostorový rozsah využití městského prostoru jeho obyvateli. Promítá se též do mentálních map, ve kterých si obyvatelé při průchodu městem označují riziková místa, a která pak ovlivňují dráhy i časování jejich pohybů územím. Výsledky dotazníkového šetření ukazují, že zatímco během dne se převážná většina obyvatel Prahy 1 i Prahy 3 cítí v místě svého bydliště zcela či spíše bezpečně (cca 90 %), v nočních hodinách klesá podíl této skupiny ke zhruba padesáti procentům (viz obrázek 3). Odlišnosti v percepci bezpečnosti lze pozorovat jak mezi muži a ženami, tak mezi různými věkovými skupinami, což potvrzuje

14 zjištění řady domácích i zahraničních výzkumů (např. Ferraro 1995, Koskela 1999, Pain 2001, Fetchenhauer a Buunk 2005, Temelová a kol. 2012). V případě tohoto výzkumu je zajímavé porovnání pocitu bezpečí mezi muži a ženami v centru a ve vnitřním městě v nočních hodinách. Zatímco v Praze 3 podle očekávání výrazně převažuje podíl bojácných žen (47 % oproti 14 % mužů), nebezpečnost Prahy 1 je po setmění vnímána v podstatě shodně oběma pohlavími (podíl se u obou skupin pohybuje okolo 50 %). Mezi hlavní důvody nižšího bezpečnostního komfortu místních obyvatel patří především výskyt nepřizpůsobivých a podivných osob v různých částech pražského centra, který je vnímán negativně oběma pohlavími, i pocit nedostatečné policejní kontroly. Zároveň je třeba mít na paměti značnou exponovanost pražského centra pro kriminální aktivity, která se projevuje ve výrazně vyšší intenzitě trestné činnosti v této zóně. Obrázek 3: Pocit bezpečí v místě bydliště z pohledu obyvatel NOC -Praha 3 NOC -Praha 1 DEN -Praha 3 DEN -Praha 1 0% 20% 40% 60% 80% 100% Ano Spíš ano Spíš ne Ne Nevím Zdroj: dotazníkové/anketární šetření, Praha 1 (n = 189), Praha 3 (n = 146). 6.2 Otevřená a uzavřená místa strachu Stěžejní část toho výzkumu byla zaměřena na identifikaci rizikových míst (tzv. crime hot spots), tedy lokalit a prostorů, která obyvatelé v okolí svého bydliště vnímají jako nebezpečná (ve smyslu ohrožení kriminalitou). Konkrétní místo, kde obyvatelé pociťují zvýšený strach z kriminality, uvedly přibližně dvě třetiny respondentů z Prahy 1 a více než čtyři pětiny respondentů z Prahy 3. Na základě jejich odpovědí byla vytvořena typologie nejčastějších míst strachu a s nimi spojených důvodů, včetně příkladů konkrétních míst ve sledovaných městských částech. Přehled míst, která byla obyvateli nejčastěji identifikována

15 jako riziková, i důvodů, které k tomuto vnímání vedly, ukazuje tabulka 5. Specifická riziková místa v historickém jádru Prahy představovaly kulturní památky a jejich okolí, zejména kvůli pouliční kriminalitě, naopak ve vnitřním městě se objevovaly nejrůznější zanedbané a opuštěné prostory (např. staveniště, zbořeniště, zákoutí) a okolí zastaváren. Vzhledem malé četnosti těchto míst v odpovědích respondentů nebude tento typ podrobněji rozebírán. Tabulka 5: Typologie rizikově vnímaných míst v centrálním a vnitřním městě TYP Oblasti Ulice Náměstí Parky Nádraží a jejich okolí Okolí stanic metra a nákupních center CHARAKTERISTIKA Rozsáhlý prostor s podobnými charakteristikami fyzického a sociálního prostředí, příp. celá čtvrť. Každodenní pohyb obyvatel. Centrální ulice vysoká fluktuace lidí, koncentrace obchodů a služeb x vedlejší ulice opuštěnější, zanedbanější prostředí. Centrální náměstí vysoká fluktuace lidí, turistů, koncentrace obchodů, služeb x vedlejší náměstí opuštěnější, zanedbanější, nižší přehlednost. Rozlehlé otevřené prostory, zeleň, nepřehlednost, opuštěná a neudržovaná zákoutí x upravené a fluktuační plochy. Částečně uzavřené prostory, tranzitní a fluktuační, vysoká koncentrace osob x nepřehledná zákoutí. Fluktuační a tranzitní místa, koncentrace osob ve specifických denních dobách, obchody a služby různé kvality. PRAHA 1 PRAHA 3 DŮVODY PŘÍKLAD DŮVODY PŘÍKLAD (bezdomovci, narkomani, podivné osoby, opilci). (bezdomovci, podivné osoby, narkomani, opilci, zloději, nevěstince). (podivné osoby, zloději, překupníci, prostitutky, taxikáři). (podivné osoby, bezdomovci, narkomani, kapsáři). (narkomani, bezdomovci, podivné osoby, zloději). (bezdomovci, podivné osoby, narkomani, opilci), nepořádek. Malá Strana, Staré Město Ve Smečkách, Vodičkova, Opletalova, Mostecká Václavské náměstí, Staroměstské náměstí Petřín, Kampa, Čelakovského sady, Karlovo náměstí Hlavní nádraží, Masarykovo nádraží Národní třída (May), Náměstí Republiky (Palladium, Stará celnice), (Romové, narkomani, zloději, opilci), vysoký počet nočních podniků, nepořádek, vandalismus. (Romové, podivné, osoby, narkomani), nedostatečné osvětlení, noční podniky, opuštěná zákoutí. (Romové, mládež, narkomani, bezdomovci). (narkomani, podivné osoby, bezdomovci, opilci, Romové), opuštěnost, špatné osvětlení. (bezdomovci, podivné osoby), nepřehlednost. (Romové, bezdomovci), agresivita. Dolní Žižkov Koněvova, Spojovací, Husitská, Bořivojova, Seifertova Žižkovo náměstí, Kostnické náměstí, Olšanské náměstí Židovské pece, Parukářka, Vítkov Hlavní nádraží* Náměstí Jiřího z Poděbrad, Flora (Palác Flora)

16 Můstek Okolí nočních podniků Podchody a tunely Negativní vliv návštěvníků nočních podniků na vnímání sociálního a fyzického prostředí v jejich okolí. Částečně uzavřené, ale průchozí prostory, omezený pohyb, dominantní vliv fyzických charakteristik. (opilci, podivné osoby, narkomani), nepořádek, hluk. (narkomani, bezdomovci), špatné osvětlení. Klub Roxy, Nekázanka Podchody pod Václavským náměstím, pod Wilsonovou ulicí (opilci), agresivita. Špatné osvětlení, nepřehlednost, opuštěnost, rizikové skupiny (narkomani). Dolní Žižkov, Husitská ulice, Koněvova ulice. Zdroj: dotazníkové/anketární šetření, Praha 1 (n = 123), Praha 3 (n = 119). Praha 1: 35 % Pěší tunel pod vrchem Vítkov respondentů neuvedlo jako nebezpečné žádné konkrétní místo, Praha 3: 18 % respondentů neuvedlo jako nebezpečné žádné místo Poznámka: * Nachází se mimo Prahu 3, ale místními obyvateli bylo často zmiňováno. Parky patří k otevřenému typu míst, který respondenti v souvislosti se sníženým pocitem bezpečí ve svém okolí označili nejčastěji (v Praze 1 je zmínilo 30 % respondentů, v Praze 3 dokonce dvojnásobný podíl). Tento typ prostor vyvolává strach ze zločinu výrazně častěji u žen, což potvrzují i výsledky zahraničních výzkumů. Značný rozdíl mezi sledovanými městskými částmi pak lze přisuzovat jednak celkově vyššímu počtu parků v Praze 3, ale především jejich odlišnému rozsahu a charakteru. V Praze 3 se nacházejí poměrně rozsáhlé parky (např. Vítkov, Židovské pece, Parukářka, Balkán), jejichž přírodnější charakter vytváří nepřehledná a špatně osvětlená zákoutí, vyskytují se zde zanedbané části a prostor je hůře kontrolovatelný. Oproti tomu v Praze 1 jsou kromě rozlehlého Petřína menší parky spíše městského charakteru (např. Kampa, park na Karlově náměstí), které jsou lépe udržované, přehlednější a více navštěvované i v odpoledních a ve večerních hodinách (viz obrázek 4). V obou typech parků se však lidé shodně obávají přítomnosti rizikových skupin, zejména bezdomovců, narkomanů a podivných osob, v Praze 3 se k těmto skupinám přidávají navíc opilé osoby a Romové. V rozlehlých parcích vnitřního města jsou daleko citlivěji vnímány problémy s nedostatečným osvětlením a opuštěností, zároveň se zde respondenti více obávají přepadení. Obrázek 4: Odlišný charakter parků Vítkov (Praha 3) a Kampa (Praha 1)

17 Foto: Nina Dvořáková Foto: Nina Dvořáková Ulice a náměstí představují další typ otevřených prostor, který obyvatelé ve vztahu k pocitu ohrožení kriminalitou často označili. Některou z ulic zmínila jako nebezpečnou v obou sledovaných městských částech přibližně třetina respondentů (26 % v Praze 1, 34 % v Praze 3), rizikově vnímaná náměstí identifikovalo ve svém okolí zhruba 15 % respondentů z Prahy 1 a 10 % z Prahy 3 (častěji muži). Rovněž ulice a náměstí mají v různých čtvrtích odlišný charakter. Pro potřeby tohoto výzkumu rozlišujeme dva základní typy ulic, které se odlišují svým charakterem, funkcemi a tedy i vnímanými riziky. Zatímco centrální ulice představují místa s koncentrací obchodů/služeb a vysokou fluktuací osob, ve vedlejších ulicích převažuje rezidenční funkce a klidnější městský ruch. Rezidenti centra i vnitřního města shodně identifikovali v souvislosti s pocitem bezpečí některé rizikové skupiny (např. narkomany, podivné osoby), obyvatelé Prahy 1 navíc vnímali negativně přítomnost bezdomovců, opilých osob a zlodějů, rezidenti Prahy 3 považují za nejrizikovější přítomnost Romů. Vnímání bezpečnosti ulic v obou městských částech ovlivňuje též odlišný charakter a využití fyzického prostředí, například v Praze 3 posiluje pocit strachu nedostatečné osvětlení a nepřehledná zákoutí. Obdobně rizikově vnímaná náměstí nemají v obou sledovaných městských částech shodný charakter (viz obrázek 5). Rezidenti z Prahy 3 uváděli ve vztahu k nižšímu pocitu bezpečí především malá náměstíčka, která jsou často opuštěná, s ponurými zákoutími a nepříliš udržovaná. Naproti tomu v Praze 1 nebyla malá náměstíčka v souvislosti s kriminalitou příliš zmiňována, naopak často respondenti uváděli rozlehlá náměstí, kde se pohybuje nejen velké množství lidí (včetně turistů), ale koncentrují se zde též komerční aktivity (např. Václavské nebo Staroměstské náměstí). Ačkoli v případě obou typů náměstí je obyvateli negativně hodnocena přítomnost rizikových skupin obyvatel, rezidenti z centra

18 Prahy a vnitřního města pod tím označením míní odlišné skupiny osob. V Praze 1 je obyvatelům nepříjemný výskyt zlodějů, překupníků, prostitutek, taxikářů a podivných osob, rezidenti z Prahy 3 hodnotí s ohledem na bezpečnost negativně přítomnost Romů, mládeže a narkomanů. Rozdíly v rizikově vnímaných skupinách osob ukazují na odlišnou funkci a specifické problémy obou sledovaných městských částí, plynoucí v prvním případě z komerčně i turisticky exponované polohy centra města, ve druhém spíše ze sociální skladby rezidentů vnitřního města. Obrázek 5: Rušné Václavské náměstí (Praha 1) a zapadlé Kostnické náměstí (Praha 3) Foto: Nina Dvořáková Foto: David Outrata Někteří respondenti považují za nebezpečnou rozsáhlejší oblast v rámci městské části. V případě Prahy 3 se jedná o tzv. Dolní Žižkov, kde je rizikovost spojována nejen s koncentrací některých skupin (Romové, východní cizinci, mládež, opilé osoby), ale rovněž s negativními projevy ve fyzickém prostředí (nepořádek, množství nočních podniků, vandalismus). Negativní vnímání této oblasti může být ovlivněno též historicky zažitým obrazem Žižkova jako nebezpečné části Prahy (Jíchová 2009). V Praze 1 byla respondenty častěji zmiňována oblast Malé Strany a Starého Města z důvodu koncentrace bezdomovců, narkomanů, opilých a podivných osob. Z prostor klasifikovaných jako uzavřené byla nejrizikověji vnímána okolí nákupních center a stanic metra. Jedná se současně o důležité dopravní i nákupní uzly (např. Národní třída, náměstí Republiky, Můstek, Flora), kterými denně proudí množství lidí. Vzhledem k většímu počtu těchto uzlů i vyšší hustotě jejich uživatelů v centru města byly daleko častěji označovány rezidenty Prahy 1 (30 % respondentů), naproti tomu v Praze 3 byla tato místa zmíněna jen necelými 6 % oslovených obyvatel. V okolí výstupů z metra a nákupních center

19 se nacházejí veřejná prostranství s lavičkami a další možnosti volného posezení, které jsou často využívány bezdomovci i dalšími negativně vnímanými skupinami osob. Nebezpečnost okolí stanic metra a nákupních center byla jednoznačně spojována právě s přítomností těchto rizikových skupin (zejména bezdomovců, uživatelů drog a alkoholu, podivných osob) a nepořádkem přisuzovaném užívání prostor těmito osobami. Obdobně nádraží a jejich přilehlá okolí byla hodnocena rizikověji v Praze 1, kde se nachází velmi frekventované dopravní uzly Hlavní nádraží a Masarykovo nádraží. Negativní bezpečnostní image Hlavního nádraží a přilehlého parku je natolik silná, že jej uváděli též obyvatelé Prahy 3, ačkoli se nachází na území jiné městské části. Nádraží charakteristická svou tranzitní povahou a vysokou fluktuací lidí znamenají pro obyvatele bezpečnostní riziko především z důvodu výskytu osob, se kterými si lidé asociují drobnou kriminalitu (narkomani, zloději, bezdomovci). Typicky uzavřené prostory vyvolávající obavy z kriminality představují tunely a podchody, kde pocit ohrožení umocňuje stísněnost, omezená možnost úniku a většinou i nedostatečné osvětlení. Tento typ prostor byl uváděn zejména v Praze 3, kde je velmi negativně hodnocen tunel pod Vítkovem spojující Žižkov s Karlínem. Mezi hlavní důvody rizikového vnímání tunelů patří především fyzické charakteristiky a omezení, konkrétně nedostatečné osvětlení, nepřehlednost a opuštěnost, rizikové skupiny (bezdomovce, narkomany) zmiňovali respondenti až na druhém místě. Poslední zde diskutovaná místa strachu představují noční podniky (bary, herny, hospody, nonstop zařízení) a jejich okolí. Mezi důvody zvýšeného rizika obyvatelé řadili přítomnost lidí pod vlivem alkoholu a drog, podivných osob a s tím související hluk, nepořádek a agresivitu. Ačkoliv jako nebezpečná místa zmiňovali okolí nočních podniků častěji obyvatelé z Prahy 1, rezidenti Prahy 3 daleko více poukazovali na problematiku nočních podniků a alkoholu v souvislosti s rizikovostí jiných míst (např. ulic, náměstí, okolí nákupních center a stanic metra). 7. Shrnutí a diskuse Hlavním cílem empirického výzkumu percepce nebezpečí bylo poukázat na typy míst, která vnímají obyvatelé centrální a vnitřní Prahy v okolí svého bydliště jako riziková ve vztahu k pocitu ohrožení kriminalitou. Ačkoli typy rizikově vnímaných prostor jsou v obou sledovaných městských částech více méně shodné, váha, kterou rezidenti přikládají důvodům na straně sociálního a fyzického prostředí, není zcela identická. V centru Prahy i ve vnitřním městě ovlivňuje nižší pocit bezpečí obyvatel především výskyt osob, které považují za

20 rizikové (narkomani, bezdomovci, podivné osoby), nicméně rezidenti Prahy 3 vnímají daleko citlivěji též fyzické atributy čtvrti a jednotlivých míst. Vysvětlení lze hledat zejména v odlišné funkci obou území v městském systému, v různém složení obyvatel a uživatelů čtvrtí i v rozdílném charakteru fyzického prostředí. Praha 1 je historickým jádrem města, které představuje nejen kulturní, ale též komerční a turistické centrum metropole. V průběhu uplynulých dvaceti let zaznamenalo pražské centrum intenzivní obnovu fyzického prostředí, zároveň však centrální pozice přitahuje diverzifikované aktivity a skupiny obyvatel, včetně kriminální činnosti a nepřizpůsobivých osob. Centrum Prahy je místem, které vykazuje nejvyšší úroveň trestné činnosti v metropoli, což se projevuje též v celkově nižším pocitu bezpečí místní populace. Naproti tomu původně dělnická čtvrť Praha 3 dodnes plní zejména rezidenční funkci, historickým vývojem vznikla v některých jejích částech nepřehledná uliční síť, řada domů je i přes probíhající regeneraci stále ve špatném fyzickém stavu (zejména v oblasti Dolního Žižkova). Právě zanedbanost, temná zákoutí a nepořádek zvyšují pocit ohrožení kriminalitou u místních obyvatel. Odlišná funkční pozice centra Prahy a vnitřního města však způsobuje též rozdíly ve vnímání typu osob, které obyvatelé považují za rizikové. Zatímco v Praze 1 byli nejčastěji zmiňováni bezdomovci a obecně podivné osoby, v Praze 3 převažoval strach z narkomanů a Romů, což poukazuje na specifickou sociální kompozici tohoto území (zejména Dolního Žižkova) spočívající ve vyšší koncentraci romského etnika. V důsledku centrality Prahy 1 a s ní spojené koncentraci obyvatel a turistů byli za příčinu zvýšené kriminality a přidružených obav rezidentů považováni zloději, kapsáři, ale též přítomnost organizovaného zločinu (překupníci drog, prostituce), tedy problém typický pro většinu center metropolí. Společným problémem obou sledovaných území jsou pak negativní projevy vázané na zvýšenou koncentraci nočních podniků (pohyb opilých osob, rušení nočního klidu, znečišťování veřejných prostranství, agresivita a vandalství). Zatímco ve vnitřním městě je problém spojen především s místní populací, v historickém jádru často patří mezi hlučné uživatele nočních podniků turisté a cizinci. Výše prezentovaný výzkum ukázal, že jedinečnost různých městských částí se neprojevuje ani tak v typu míst, která považují obyvatelé za nebezpečná, jako spíše v důvodech, které k tomuto vnímání vedou. Ačkoli řada negativních prvků snižujících pocit bezpečí místní populace je nevyhnutelně spjata s funkčním profilem jednotlivých městských zón a je příznačná pro většinu západních metropolí, posilování bezpečnostního komfortu obyvatel a uživatelů území je důležitým krokem ke zvýšení rezidenční atraktivity centrální a vnitřní Prahy.

6.2 STRUKTURA KRIMINALITY V PRAZE Jana Jíchová

6.2 STRUKTURA KRIMINALITY V PRAZE Jana Jíchová 6.2 STRUKTURA KRIMINALITY V PRAZE Jana Jíchová Výzkumem druhů kriminality či přímo vybraných trestných činů se na úrovni větších územních celků zabývali již tzv. evropští kartografičtí kriminalisté v 19.

Více

Komunitní studie lokality Jana Jíchová 3. PGS SGRR URRlab

Komunitní studie lokality Jana Jíchová 3. PGS SGRR URRlab Komunitní studie lokality Jana Jíchová 3. PGS SGRR URRlab Úvod Geografie zločinu Strach ze zločinu Prostředí Případová studie Proměny během vývoje společnosti Existují v dnešní době nové formy trestné

Více

6.1 KRIMINALITA V PRAZE Jana Jíchová

6.1 KRIMINALITA V PRAZE Jana Jíchová 6.1 KRIMINALITA V PRAZE Jana Jíchová Města představují složitý systém vyznačující se vysokou sociální různorodostí se specifickou strukturou i sociálními vztahy (Musil 1967). Koncentrují se v nich nejen

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní

Více

Detail soudních okresů zahrnuje práce Scholze (1927) zaměřená na mladistvé delikventy. 2

Detail soudních okresů zahrnuje práce Scholze (1927) zaměřená na mladistvé delikventy. 2 6.2 STRUKTURA KRIMINALITY V ČESKU Jana Jíchová Kriminalita patří mezi jevy, které výrazně ovlivňují společnost. Za významný indikátor lze považovat nejen úroveň kriminality, ale i její strukturu. Jednotlivé

Více

Komunitní studie lokality Jana Jíchová 1. PGS SGRR

Komunitní studie lokality Jana Jíchová 1. PGS SGRR Komunitní studie lokality Jana Jíchová 1. PGS SGRR Kriminalita a její příčiny Geografie zločinu, strachu Strach ze zločinu Bezpečnost Case study Žižkov a Jarov Crime crīmen ( Já rozhoduji, dávám rozsudek

Více

Výsledky zjišťování pocitu bezpečí občanů Města Krnova 2006

Výsledky zjišťování pocitu bezpečí občanů Města Krnova 2006 Výsledky zjišťování pocitu bezpečí občanů Města Krnova 2006 Metodologie výzkumu: Metoda výzkumu: Dotazníkové šetření Sběr dat: Květen 2006 Vyhodnocení dat: Prosinec 2006 Cílová skupina: Občané města Krnova

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI 1 Analýza postojů veřejnosti ke kriminalitě v Plzni srovnávací studie Katedra psychologie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni Odborný garant

Více

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-10 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Hrubá míra migračního salda (promile) B Sociálně prostorová diferenciace Prahy v historické perspektivě 3.2 MIGRACE V PRAZE 2000 2013 Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrační bilance Prahy je výslednicí

Více

Vyhodnocení dotazníku Prevence kriminality ve městě Zábřeh. Věk respondentů

Vyhodnocení dotazníku Prevence kriminality ve městě Zábřeh. Věk respondentů Vyhodnocení dotazníku Prevence kriminality ve městě Zábřeh Na jaře 2015 probíhalo dotazníkové šetření mezi obyvateli města, jehož cílem bylo zjistit názory obyvatel v oblasti kriminality a prevence kriminality

Více

Analýza subjektivního vnímání bezpečnosti v lokalitě stanice metra Háje a okolí

Analýza subjektivního vnímání bezpečnosti v lokalitě stanice metra Háje a okolí Analýza subjektivního vnímání bezpečnosti v lokalitě stanice metra Háje a okolí Zpracoval: Mgr. Lukáš Hanus Anthropictures z. s. lukas@anthropictures.cz, 724855895 Datum sběru: 3-4/2015 Projekt zhotovení

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

6. Soudnictví, kriminalita

6. Soudnictví, kriminalita 6. Soudnictví, kriminalita Nepominutelnou oblastí s genderově citlivými rozdíly je soudnictví. A to jak u obětí, tak pachatelů zjištěných trestných činů, včetně uvězněných. Speciální problematikou jsou

Více

Analýza subjektivního vnímání bezpečnosti v lokalitě stanice metra Háje a okolí

Analýza subjektivního vnímání bezpečnosti v lokalitě stanice metra Háje a okolí Analýza subjektivního vnímání bezpečnosti v lokalitě stanice metra Háje a okolí Mgr. Lukáš Hanus Anthropictures z.s. S finanční podporou programu Prevention of and Fight against Crime Evropské komise -

Více

Rave Research Techno kultura a užívání drog MUDr. Hana Sovinová, PhDr. Ladislav Csémy Úvod V letech 1998-1999 se Praha zúčastnila projektu, který sledoval užívání drog mezi evropskou velkoměstskou mládeží

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice č. j.: Spr 00562/2015-022 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014 Základní definice Základní statistickou jednotkou v případě tohoto statistického vyhodnocení

Více

Aktuální analýza kriminality na území Moravskoslezského kraje a prevence kriminality jako nedílná součást policejní práce

Aktuální analýza kriminality na území Moravskoslezského kraje a prevence kriminality jako nedílná součást policejní práce Aktuální analýza kriminality na území a prevence kriminality jako nedílná součást policejní práce OSTRAVA 3. října 2012 Městské ředitelství Ostrava Moravskoslezského kraje Územní odbory Bruntál, Frýdek-Místek,

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová 3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Mapový list zachycuje stěžejní historické etapy vývoje migrace v Praze od meziválečného období do současnosti. Tematicky navazuje

Více

P o l i c i e Č e s k é r e p u b l i k y O k r e s n í ř e d i t e l s t v í P a r t y z á n s k á 9, B r u n t á l 7 9 2 0 1 B R U N T Á L

P o l i c i e Č e s k é r e p u b l i k y O k r e s n í ř e d i t e l s t v í P a r t y z á n s k á 9, B r u n t á l 7 9 2 0 1 B R U N T Á L P o l i c i e Č e s k é r e p u b l i k y O k r e s n í ř e d i t e l s t v í P a r t y z á n s k á 9, B r u n t á l 7 9 2 0 1 B R U N T Á L Bezpečnostní analýza OOP ČR Krnov ( k 30.11.2006) 1. Úvod Stejně

Více

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56 Bezpečnostní analýza kraje Vysočina 1 Obsah I. Úvod II. Legislativa a vymezení základních pojmů III. Doporučení k prevenci kriminality v kraji IV. Bezpečnostní analýza

Více

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno

0% 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011. Základní Odborné bez maturity Úplné středoškolské s maturitou Vysokoškolské Bez vzdělání Nezjištěno 4.1 VZDĚLANOST V ČESKU Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ohledně vnímaného (ne)bezpečí ve městě

Vyhodnocení dotazníkového šetření ohledně vnímaného (ne)bezpečí ve městě Vyhodnocení dotazníkového šetření ohledně vnímaného (ne)bezpečí ve městě Zpracoval: Bc. Tomáš Žák koordinátor prevence kriminality Dne: 30. 11. 2014 Od poloviny září do 10.listopadu 2014 probíhal sběr

Více

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE 4.2 VZDĚLANOST V PRAZE Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

Fyzické tresty Výzkum PR

Fyzické tresty Výzkum PR Fyzické tresty Výzkum PR Statistická chyba Respondenti 18+ velikost vzorku (N) dolní hranice procento populace 5% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní

Více

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v březnu

Více

KRIMINALITA A JEJÍ PERCEPCE VE VNITŘNÍM MĚSTĚ: PŘÍPADOVÁ STUDIE PRAŽSKÉHO ŽIŽKOVA A JAROVA

KRIMINALITA A JEJÍ PERCEPCE VE VNITŘNÍM MĚSTĚ: PŘÍPADOVÁ STUDIE PRAŽSKÉHO ŽIŽKOVA A JAROVA GEOGRAFIE ROK 2012 ČÍSLO 3 ROČNÍK 117 JANA JÍCHOVÁ, JANA TEMELOVÁ KRIMINALITA A JEJÍ PERCEPCE VE VNITŘNÍM MĚSTĚ: PŘÍPADOVÁ STUDIE PRAŽSKÉHO ŽIŽKOVA A JAROVA JÍCHOVÁ, J., TEMELOVÁ, J. (2012): Criminality

Více

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 8 29 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav pv9 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 29, 3 6 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o volbách do Evropského parlamentu květen 4

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Za nepokoje na Šluknovském výběžku mohou nově přistěhovalí Romové, míní většina

Za nepokoje na Šluknovském výběžku mohou nově přistěhovalí Romové, míní většina Za nepokoje na Šluknovském výběžku mohou nově přistěhovalí Romové, míní většina Stále neutuchající problém Šluknovského výběžku považují více než dvě třetiny Čechů za velmi vážný. Více jak čtyři pětiny

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Oběti některých kriminálních deliktů. v České republice v roce 2004

Oběti některých kriminálních deliktů. v České republice v roce 2004 Institut pro kriminologii a sociální prevenci Oběti některých kriminálních deliktů v České republice v roce 2004 Odpovědná řešitelka: PhDr. Milada Martinková, CSc. Technická spolupráce: Věra Havránková

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Vykázání I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 20.10.2013 Vzdělávací

Více

Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu?

Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Slavomíra Ferenčuhová Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Příspěvek vznikl díky podpoře GAČR, projekt P404/12/2531 Kolektivní

Více

Město Příbram odbor: Městská policie Příbram 23. 2. 2015. Text Usnesení RM: Rada bere na vědomí Výsledky dotazníkového šetření Cítíte se v Příbrami

Město Příbram odbor: Městská policie Příbram 23. 2. 2015. Text Usnesení RM: Rada bere na vědomí Výsledky dotazníkového šetření Cítíte se v Příbrami Město Příbram ZM odbor: Městská policie Příbram 23. 2. 2015 Název bodu jednání: [>>>Výsledky dotazníkového šetření Cítíte se v Příbrami bezpečně?

Více

Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje

Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje Vývoj a stav kriminality v kraji za leden-září 2015 kpt. Ing. Roman Filo Moravskoslezský kraj základní přehled Počet obyvatel 1 218 732 (2014) Rozloha

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Češi za největší problém naší země jednoznačně považují korupci, a to zejména na úrovni ministerstev, policie a justice. Za druhý nepalčivější

Více

Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje na léta 2009 2011

Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje na léta 2009 2011 Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje na léta 2009 2011 Autoři: Krajský úřad Plzeňského kraje, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Centrum aplikované antropologie

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Agentura CzechTourism a partneři projektu: Asociace hotelů a restaurací ČR Asociace cestovních kanceláří ČR Asociace českých cestovních kanceláří

Více

Předmět: Občanská nauka Ročník: 2. Téma: Člověk a právo. Vypracoval: JUDr. Čančík František Materiál: VY_32_INOVACE_45 Datum: 9.1.

Předmět: Občanská nauka Ročník: 2. Téma: Člověk a právo. Vypracoval: JUDr. Čančík František Materiál: VY_32_INOVACE_45 Datum: 9.1. Anotace: kriminalita páchaná na dětech a mladistvých, kriminalita páchaná mladistvými Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch 65-41-L/01 Gastronomie

Více

První otázka zjišťovala morální přijatelnost konzumace vybraných látek 1 :

První otázka zjišťovala morální přijatelnost konzumace vybraných látek 1 : Ob300 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho hodnocení v roce 2013

Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho hodnocení v roce 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho

Více

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina domácí populace připouští závislost na požívání alkoholických nápojů. Necelé dvě pětiny domácí populace pak uvádí, že se

Více

Češi, Internet (kyberprostor?), bezpečnost

Češi, Internet (kyberprostor?), bezpečnost Češi, Internet (kyberprostor?), bezpečnost Europen 2008 (Rožmberk n. Vltavou) 19.5. 2008 Petr Soukup FSV UK Struktura prezentace Představení použitých výzkumů Internetová populace v ČR-užívání vs. neužívání

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha Jan Těšitel* Drahomíra Kušová* Karel Matějka** Martin Kuš* *Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha České Budějovice, září 2013 CÍL Cílem dotazníkového

Více

Stará a nová média, participace a česká společnost

Stará a nová média, participace a česká společnost MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta Fakulta sociálních studiísociálních studií Stará a nová média, participace a česká společnost Výzkumná zpráva, 2015 Alena Macková Jakub Macek Tato výzkumná

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy Technické parametry Výzkum:

Více

1. Cítíte se v naší MČ bezpečně?

1. Cítíte se v naší MČ bezpečně? Vyhodnocení dotazníkového šetření bezpečnost v Újezdě nad Lesy Bylo provedeno dotazníkové šetření mezi občany MČ Újezd nad Lesy. Šetření se zúčastnilo 33 občanů. Vyplněné dotazníky byly anonymní a ne u

Více

Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012

Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v

Více

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni

Více

ZPRÁVA O BEZPEČNOTNÍ SITUACI

ZPRÁVA O BEZPEČNOTNÍ SITUACI POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY KRAJSKÉ ŘEDITELSTVÍ POLICIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE územní odbor Nový Jičín obvodní oddělení Policie ČR Nový Jičín Č.j.KRPT-26326 /ČJ-2014-070414 Nový Jičín 31. ledna 2014 Výtisk

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie Veřejnost a obnovitelné zdroje energie 3. května 2011 Zpráva z výzkumu realizovaného společností Factum Invenio Obsah Základní informace o projektu Hlavní zjištění Detailní analýza Náklady spojené s výrobou

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

V polistopadovém vývoji naší země si nejvíce vážíme svobody a možnosti cestování, nejvíce nám vadí korupce a kriminalita

V polistopadovém vývoji naší země si nejvíce vážíme svobody a možnosti cestování, nejvíce nám vadí korupce a kriminalita V polistopadovém vývoji naší země si nejvíce vážíme svobody a možnosti cestování, nejvíce nám vadí korupce a kriminalita 17.listopad roku 1989 si nejvíce spojujeme se svobodou, demokracií, změnou, ale

Více

Občané o americké radarové základně v ČR

Občané o americké radarové základně v ČR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 2 0 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o americké radarové základně v ČR Technické

Více

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názory občanů na státní maturitu září 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na státní maturitu září 2012 Technické

Více

Průměrný čas v minutách týdně věnovaný internetu

Průměrný čas v minutách týdně věnovaný internetu Tisková zpráva PRAHA, 27/11/2009 Uživatelé tráví na internetu 10 hodin týdně Uživatelé se věnují internetu průměrně 609 minut týdně, což odpovídá 87 minutám denně. Nejvíce času internetu věnují uživatelé

Více

Městský úřad Tišnov. Vyhodnocení dotazníkového šetření Anketa spokojenosti zaměstnanců Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015

Městský úřad Tišnov. Vyhodnocení dotazníkového šetření Anketa spokojenosti zaměstnanců Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015 Městský úřad Tišnov Vyhodnocení dotazníkového šetření Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015 2 Městský úřad Tišnov V roce 2012 a 2015 proběhlo na Městském úřadě v Tišnově dotazníkové

Více

Aktuální problémy geografického výzkumu. Prostorové modely chování v urbánním prostředí

Aktuální problémy geografického výzkumu. Prostorové modely chování v urbánním prostředí Aktuální problémy geografického výzkumu Prostorové modely chování v urbánním prostředí Prostorové modely chování v měnícím se urbánním prostředí Po roce 1990 docházelo v ČR k výrazným sociálním, ekonomickým

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ke zjišťování pocitu bezpečí občanů města Hlučín

Vyhodnocení dotazníkového šetření ke zjišťování pocitu bezpečí občanů města Hlučín Vyhodnocení dotazníkového šetření ke zjišťování pocitu bezpečí občanů města Hlučín Cílem výzkumu bylo zjistit, jak obyvatelé města Hlučín hodnotí město z hlediska bezpečnosti, kterých negativních jevů

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014 ev22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 20 Technické

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Vnímání pocitu bezpečnosti v okolí bytového domu Koniklecová 5, Brno. Bezpečná lokalita bezpečné bydlení

Vnímání pocitu bezpečnosti v okolí bytového domu Koniklecová 5, Brno. Bezpečná lokalita bezpečné bydlení Vnímání pocitu bezpečnosti v okolí bytového domu Koniklecová 5, Brno (Analýza sociologického výzkumu) V rámci projektu Bezpečná lokalita bezpečné bydlení Pro Městskou polici Brno zpracovala: Mgr. Lucie

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

Odbor rozvoje města Ing. Jiří Svátek

Odbor rozvoje města Ing. Jiří Svátek Odbor rozvoje města Ing. Jiří Svátek Obsah prezentace Město bez bariér - B 6 Cesty dětí do školy a zpět /Spolupráce škol Bezpečnost ve městě Bezpečnost ve městě - Program prevence kriminality v Hradci

Více

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Občané a zaměstnání Technické parametry Výzkum:

Více

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Urbánní a regionální laboratoř URRlab METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.3.2003 11 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Tato aktuální

Více

Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji

Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji 13. 11. 2013 Workshop: Prevence sociálních a bezpečnostních rizik v transformující se společnosti 21. století Moravskoslezský kraj - vybrané statistické

Více

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015 pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

Ochota přijímat imigranty: Česká republika ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi

Ochota přijímat imigranty: Česká republika ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi Ochota přijímat imigranty: Česká republika ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi Richard Nikischer richard.nikischer@soc.cas.cz Migrace do Evropy je v současnosti jedním z hlavních celospolečenských

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou. Liberecký kraj

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou. Liberecký kraj Město Rychnov u Jablonce nad Nisou Liberecký kraj Plán práce prevence kriminality na období 2013 2015 OBSAH: 1. Úvod 3 2. Bezpečnostní analýza v období 2010 2012 3 2.1. Hlavní problémové oblasti v oblasti

Více

NOVÉ METODICKÉ PŘÍSTUPY SLEDOVÁNÍ PROSTOROVÉ MOBILITY

NOVÉ METODICKÉ PŘÍSTUPY SLEDOVÁNÍ PROSTOROVÉ MOBILITY NOVÉ METODICKÉ PŘÍSTUPY SLEDOVÁNÍ PROSTOROVÉ MOBILITY LUCIE POSPÍŠILOVÁ PROSTOROVÁ MOBILITA: TEORETICKÉ KONCEPTY A METODICKÉ PROBLÉMY Workshop, Univerzita Karlova v Praze, 4. června 2014 Albertov 6, Praha

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015 eu10 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 9 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více