KRIMINALITA A RIZIKOVÁ MÍSTA CENTRÁLNÍHO A VNITŘNÍHO MĚSTA: SONDA

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KRIMINALITA A RIZIKOVÁ MÍSTA CENTRÁLNÍHO A VNITŘNÍHO MĚSTA: SONDA"

Transkript

1 JÍCHOVÁ, J., TEMELOVÁ, J. (2012): Kriminalita a riziková místa centrálního a vnitřního města: sonda do názorů obyvatel vybraných pražských čtvrtí. In Temelová, J., Pospíšilová, L., Ouředníček, M. eds.: Nové sociálně prostorové nerovnosti, lokální rozvoj a kvalita života. Plzeň, Aleš Čeněk, s KRIMINALITA A RIZIKOVÁ MÍSTA CENTRÁLNÍHO A VNITŘNÍHO MĚSTA: SONDA DO NÁZORŮ OBYVATEL VYBRANÝCH PRAŽSKÝCH ČTVRTÍ JANA JÍCHOVÁ, JANA TEMELOVÁ Abstrakt Výzkumu kriminality v urbánním prostředí je v akademické obci tradičně věnována poměrně velká pozornost. Řada studií poukazuje na vyšší výskyt sociálně patologických jevů ve vnitroměstských zónách, který se projevuje rovněž v horším bezpečnostním klimatu rezidenčních čtvrtí centrálních a vnitřních měst. Ústředním tématem tohoto příspěvku je vnímání bezpečnosti a situace na poli kriminality ve dvou odlišných zónách města: v historickém centru, které reprezentuje Praha 1, a v původně dělnické čtvrti vnitřního města zastoupené Prahou 3. V prvním kroku je hodnocena územní diferenciace kriminality na základě statistických dat, a to pomocí porovnání intenzity a struktury trestné činnosti v pražských zónách s důrazem na sledované městské části. Druhý krok, výzkum vnímání bezpečnosti v případových územích, vychází z dotazníkového šetření a je založen na identifikaci míst, která obyvatelé vnímají v okolí svého bydliště jako riziková, a důvodů, které k vnímání rizikovosti vedou. Výsledky empirické studie potvrzují podobnost typu rizikových míst v centrálních i vnitřních čtvrtích Prahy, avšak poukazují na odlišnou váhu a strukturu důvodů na straně sociálního a fyzického prostředí, které jsou asociovány s pocitem ohrožení v obou sledovaných rezidenčních prostředích. Klíčová slova: kriminalita, bezpečí, riziková místa, centrum města, vnitřní město, Praha 1. Úvod Centrální a vnitřní části měst jsou tradičně spojovány s výskytem sociálních problémů, včetně vyšší úrovně trestné činnosti a z ní plynoucího nižšího pocitu bezpečí místních obyvatel (např. Burgess 1925, Smith 1986, Johnston a kol. 2000). Zatímco studium rozmístění kriminality ve městech patří k relativně dlouhodobým zaměřením sociálně vědních oborů, vnímání strachu ze zločinu se dostává do popředí zájmu výzkumníků i praktiků až

2 později. V českém prostředí se otázky spojené s kriminalitou, jejím výskytem, percepcí, příčinami i důsledky pro kvalitu života obyvatel stávají aktuálním tématem až v posledních dvaceti letech v kontextu nové politicko-společenské situace. Praha, podobně jako metropole jiných zemí, je nejen místem koncentrace lidí a jejich aktivit, ale rovněž územím s nadprůměrnou úrovní trestné činnosti (Marešová a kol. 2010). Nejexponovanější oblasti z hlediska kriminality pak v rámci hlavního města představují jeho centrální a vnitřní části (Temelová a kol. 2012). Z hlediska každodenního života a pohybu obyvatel je rozhodující nejen četnost kriminálních deliktů, ale též poznání konkrétních míst v městské struktuře, které lidé spojují s rizikem ohrožení. K tomuto poznání může významně přispět právě geografický výzkum. Cílem tohoto příspěvku je porovnat úroveň kriminality a vnímání na ni vázaného pocitu ohrožení obyvateli ve dvou vybraných pražských městských částech, v Praze 1 tvořící historické centrum metropole a v Praze 3 reprezentující původně dělnickou oblast vnitřního města. Úroveň kriminality je hodnocena na základě porovnání intenzity a struktury trestné činnosti v pražských zónách a sledovaných městských částech. Výzkum pocitu bezpečí obyvatel v místě bydliště je založen na identifikaci míst, která lidé považují ve svém okolí za riziková a na rozpoznání důvodů, které pocity ohrožení z kriminality vyvolávají. Empirická studie je zasazena do teoretické diskuse věnované jak výzkumu kriminality v centrálních a vnitřních částech měst, tak konkrétním místům, které lidé spojují s intenzivnějším pocitem strachu/obav ze zločinu. 2. Kriminalita v centrálních a vnitřních částech měst Problematika kriminality a jejího rozmístění ve městě byla studována již v 19. století tzv. evropskými kartografickými kriminalisty, ale rovněž kriminology či psychology (Fields 1990, Weisburd a kol. 2009). Právě na jejich výzkumy navázali na počátku 20. století autoři Healey a Bronner (1916, 1933), kteří se zaměřili na studium delikvence mladistvých. Význam jejich výzkumů spočívá mj. ve vyvrácení do té doby přijímané představě o specifických antropometrických, psychických a inteligenčních znacích pachatelů (např. tělesná konstituce, tvar hlavy, duševní chorost, nízká inteligence apod.). Pokračování tohoto směru výzkumu pak přinášejí práce F. M. Thrashera (1928, 1933), jehož výzkum gangů a kriminality mladistvých poukázal nejen na význam studia delikventních jedinců, ale též na důležitou roli sociálního kontextu a komunity. Příčinu delikvence spatřoval v disorganizaci života v tehdejších amerických velkoměstech, především ve slumech.

3 Velký posun ve výzkumu delikvence a kriminality přinesla chicagská škola, zejména pak teorie sociální disorganizace (social disorganisation theory) a práce autorů Shawa a McKaye (1942), kteří navázali na rozsáhlý výzkum sociálně prostorové organizace tehdejších měst (Burgess 1925). Ve vnitřním městě, v tzv. tranzitní zóně, se podle Burgesse (1925) koncentrují patologické jevy, včetně kriminality, a to zejména v důsledku imigračního a fluktuačního charakteru tohoto území. Burgessův zonální model města i teorie sociální disorganizace spojují oblast vnitřního města a centra nejen s vyšší kriminalitou a častějším deviantním chováním, ale též s ekonomickou deprivací, fyzickým úpadkem a dalšími sociálními problémy (Johnston a kol. 2000). Právě Shaw a McKay (1942), kteří sledovali lokalizaci kriminální činnosti a mladistvých pachatelů, podtrhli souvislost kriminality a delikvence s výskytem ostatních sociálních problémů a upozornili na klíčový vliv čtvrti, tedy sociálních a kulturních charakteristik lokálního prostředí. Detailní pohled na fungování komunity a lokálních gangů v italském slumu vnitřního města pak přináší studie W. F. Whyta (1943) Street Corner Society. Na práci sociologů chicagské školy i předchozí výzkumy kriminálního chování později navázali například Cohen a Felson (1979), Smith (1986) nebo Herbert (1989). Koncem 60. let a na počátku 70. let minulého století došlo k eskalaci sociálních problémů v amerických městech, jež byly do značné míry spojeny s tehdejší hospodářskou recesí. Řada výzkumů se proto zaměřila na hledání příčin a možných řešení těchto problémů, kriminalitu nevyjímaje. Kniha amerického geografa W. W. Bungeho (1971) Fitzgerald: Geography of Revolution byla jednou ze zlomových prací, které používaly radikálně odlišný způsob vědeckého výzkumu založeného mj. na osobní politické angažovanosti a na úsilí o řešení problémů v dotčených lokalitách. Bungeho (1971) studie se zaměřuje na vývoj lokality Fitzgerald, slumu v industriální části Detroitu, život místních obyvatel a zejména na problematiku rasismu a komplikovaných vztahů mezi černošskými a bělošskými obyvateli, které přerostly v eskalaci násilí a kriminality. Nejen kvůli revolučnímu přístupu, ale rovněž v důsledku nekoherentnosti textu a nejasného metodického postupu se kniha setkala se silnou vlnou kritiky (např. Lewis 1973). Vedle případových studií lokalit bylo předmětem zájmu akademiků též diferencované rozložení kriminality a patologických jevů ve městě. Phillips (1972, cit. v Smith 1986: 6) ve svých výzkumech odhalil jak klesající výskyt některých trestných činů směrem od centra města (např. krádeží aut, obchodních loupeží a vloupání), tak i specifické územní klastry spojené s místy znásilnění, majetkových trestných činů a kapsářství. Vyšší intenzitu výše zmíněných trestných činů v centrálních částech měst vysvětluje vysokou koncentrací

4 obyvatel, turistů, obchodů a služeb. Na práci Phillipse, i na dřívější studie diferenciace kriminality v městském prostředí, navázala Smith (1986), která rovněž poukázala na specificky vyšší výskyt některých trestných činů v oblastech centrálního a vnitřního města (např. krádeže, vloupání, loupeže, vandalismus, sexuální obtěžování) a z toho plynoucí silnější strach ze zločinu u místních obyvatel. Řada autorů hledala příčiny tehdejších sociálních a ekonomických problémů v širším kontextu procesů probíhajících ve městech. Například Reid (2003) spojuje narůstající problémy s ekonomickou situací 70. let 20. století a zejména s posilováním sektoru služeb na úkor průmyslu, které přineslo nezaměstnanost (a následně i nárůst kriminality) především u obyvatel centrálních a vnitřních měst. Otázku nezaměstnanosti a navazujících sociálních problémů obyvatel vnitřního města pak rozvinul W. J. Wilson (1987) v knize The Truly Disadvantaged: The Inner City, the Underclass, and Public Policy. Nedostatek pracovních příležitostí a nekvalitní fyzické prostředí ve vnitřních městech vede řadu rodin k odchodu do suburbií, zatímco v centrálních čtvrtích zůstávají zachyceny sociálně a ekonomicky vyloučené domácnosti (Wilson 1987). Životní podmínky v ghettech postižených ekonomickou deprivací, vysokou fluktuací obyvatel, izolací a v některých případech i anonymitou prostředí pak vedou k rozvoji šedé ekonomiky, kriminality a sociálně patologických jevů. Negativní vliv sociálního prostředí čtvrti na životní strategie obyvatel pak dokazuje například výzkum vnitroměstské čtvrti Villan v jihovýchodním Londýně zaměřený na kriminální a deviantní chování mladistvých (Foster 1990). Příčiny sociálních a ekonomických problémů spojených s kriminalitou však mohou být podle Curtise (1998) v různých městech velice odlišné. Při porovnání několika amerických měst identifikoval výrazné odlišnosti v závislosti na etnické struktuře obyvatel, podílu migrantů, diferenciaci pracovních příležitostí a situaci na realitním trhu. Za nejpodstatnější faktory ovlivňující úroveň kriminality proto pokládá specifika konkrétních měst a lokalit, jejich sociální i fyzické prostředí a vliv rodiny a komunity. Výzkum role komunity ve vztahu k pocitu bezpečí a prevenci kriminality zůstává aktuální i v současné době. Pozornost je věnována roli neformální sociální kontroly (Brewer a kol. 1998), vlivu komunitní politiky (Clear a Corbett 1998), roli lokálních organizací, dobrovolných sdružení a sítí přátelských a příbuzenských vztahů (Morenoff a kol. 2001). O vysvětlení odlišné úrovně kriminality v různých komunitách se pokusil Sampson (2006), který apeloval na studium procesů a vztahů nejen v samotné komunitě, ale též v širším kontextu okolních území. Kriminalita a strach/obavy ze zločinu patří mezi stále důležitější výzkumná témata i v českém prostředí, ačkoli jejich výzkum u nás nemá zdaleka tak dlouhou tradici jako

5 v západní Evropě a Spojených státech amerických. Problematice strachu/obav ze zločinu se v 90. letech 20. století věnoval sociolog J. Buriánek, který se zabýval jak vnímáním kriminality českou veřejností (Buriánek 1994, 2001), tak metodikou kriminologického výzkumu (Buriánek 2005) a delikvencí specifických skupin (např. mládeže, Podaná a Buriánek 2008). Pecháčová a kol. (1998) studovali vztah mezi pocitem ohrožení kriminalitou a socio-demografickými charakteristikami obyvatel (např. věk, zdraví, bohatství). Sessar (2001) se v článku věnovaném strachu z kriminality v post-socialistických společnostech zamýšlel nad otázkou, zda je nižší pocit bezpečí vázán pouze na samotný zločin, či je též odrazem nálad spojených s hlubokými politicko-ekonomickými změnami ve společnosti. Několik výzkumů bylo věnováno rovněž vnímání bezpečnosti a strachu ze zločinu v konkrétních městech a čtvrtích, například studie Schmeidlera (2002) z Hodonína nebo výzkum Temelové a kol. (2012) zaměřený na Prahu. Kriminalitu v hlavním městě studoval také Čermák (2008), který sledoval rozložení různých druhů trestných činů a jejich vztah k vybraným charakteristikám populace / území. Širokou škálu aspektů kriminality analyzují pracovníci Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, od přehledových statí o vývoji úrovně a struktury kriminality (např. Marešová, Scheinost 2001, Cejp 2010, Scheinost a kol. 2010), přes studie zabývající se aplikací metod a technik (např. Cejp 2011) až po analýzy pachatelů (např. Trávníčková a Zeman 2010) a postojů veřejnosti (např. Martinková 2007, Večerka a kol. 2007). V posledních letech roste rovněž zájem o tematiku kriminality a strachu ze zločinu mezi studenty a výzkumnými pracovníky některých univerzit. Kromě Policejní akademie vznikají takto zaměřené práce a studie například na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a na katedře sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. 3. Riziková místa a strach ze zločinu Města jsou tvořena celou řadou různých prostředí a míst, se kterými se pojí rozličné fyzické a sociální charakteristiky, aktivity, funkce i image. Kombinace vlastností místa a osobnosti člověka vede k odlišnému vnímání různých prostor, včetně hodnocení jejich rizikovosti z pohledu kriminality. Vliv má samozřejmě též řada dalších faktorů, například mediální zpravodajství nebo špatná osobní zkušenost, které vyvolávají zvýšený pocit strachu z určitého typu míst. Dřívější výzkumy ukazují, že za rizikové jsou považovány nejen opuštěné, fyzicky zanedbané a špatně osvětlené prostory (Gordon a Rieger 1989, Koskela a Pain 2000, Suau a

6 Confer 2005), ale též místa fluktuující a zalidněná (Newman 1972, Koskela a Pain 2000, Schmeidler 2002). Lidé proto pociťují obavy ze zločinu jak například v parcích (Gordon a Rieger 1989, Koskela 1999, Schmeidler 2002, Suau a Confer 2005), tak i na náměstích, nádražích a v okolí nočních podniků (Cozens a kol. 2003, Temelová a kol. 2012). Důvody, které ke vnímání rizikovosti výše zmíněných míst vedou, jsou však odlišné. V zásadě lze rozlišit faktory vázané na fyzické prostředí místa a faktory spojené s přítomností specifických osob. Mezi základní fyzické charakteristiky negativně ovlivňující vnímání rizikovosti některých míst patří již zmíněná opuštěnost, zanedbanost a nepořádek, významnou roli hraje rovněž tma, nedostatečné osvětlení a nepřehlednost okolí (Warr 1990, Atkins a kol. 1991, Suau a Confer 2005). K rizikovým skupinám osob, které vyvolávají pocit strachu, bývají nejčastěji řazeny party mládeže (Gordon a Rieger 1989), lidé pod vlivem drog či alkoholu a bezdomovci (Schmeidler 2002, Cozens a kol. 2003). Zejména v amerických městech patří mezi rizikově vnímané skupiny též příslušníci etnických menšin, např. černoši či Hispánci (Sampson a Wilson 1995, Pain 2001). V evropských městech není etnicita v kontextu rizikovosti lokalit vnímána tak intenzivně. Je však nezbytné upozornit, že odlišní lidé mohou vnímat stejný prostor naprosto rozdílně v závislosti na jejich individualitě, emocionalitě, postojích i aktuálním psychickém a fyzickém rozpoložení apod. Místa, kde se lidé necítí bezpečně, lze dělit podle různých kritérií. V tomto článku využíváme rozdělení podle otevřenosti místa a jeho zaplněnosti lidmi, který při svých výzkumech aplikovaly Koskela a Pain (2000). Podle tohoto kritéria lze rozlišit čtyři základní kategorie míst (viz obrázek 1). Místa otevřená a prázdná charakterizují Koskela a Pain (2000) jako průchozí, volně přístupná a s nižší koncentrací lidí (zejména v noci). Lze sem zařadit parky, u kterých mohou pocit strachu posilovat další negativně vnímané atributy jako rozlehlost, nepřehlednost nebo nedostatečné osvětlení (Koskela 1999, Suau a Confer 2005). Dalším příkladem jsou ulice, stanice tramvají, nádraží a náměstí, kde je rizikovost zpravidla spojována s přítomností negativně vnímaných skupin (Schmeidler 2002, Cozens a kol. 2003). U míst otevřených a zaplněných přidávají Koskela a Pain (2000) k charakteristikám průchodnosti a volné přístupnosti navíc vyšší koncentraci lidí a tedy i přítomnost rizikových skupin (např. zlodějů, žebráků, bezdomovců). V menší míře je přihlíženo k rizikovosti tohoto prostředí v kontextu jeho fyzických charakteristik. Roli zde ovšem hrají specifika různých lokalit, např. horší fyzické prostředí některých čtvrtí je reflektováno v silnějším pocitu ohrožení u místních obyvatel (Jíchová 2009). Zařazení některých míst do určité kategorie je

7 však nejednoznačné a závisí jak na konkrétních podmínkách daného místa (např. na architektuře a designu), tak na denní době. Příkladem jsou náměstí, která mohou být v odpoledních hodinách zaplněná lidmi (rizikovost je zde pak spojena s nebezpečím okradení apod.), ale v noci opuštěná (riziko přepadení, obtěžování apod.). Obdobně se liší vnímání zapadlých postranních uliček a hlavních ulic i některých parků. K místům uzavřeným a prázdným patří podchody, tunely, slepé ulice, zákoutí a v některých případech i stanice metra (Koskela a Pain 2000). Rizikovost těchto míst vyplývá zejména z jejich fyzického uspořádání a designu (např. nepřehlednost, zanedbanost, nedostatečná osvětlenost), které mohou vzbuzovat stísněnost, pocit omezeného pohybu a špatné možnosti odchodu (Atkins a kol. 1991, Pain 2000, Cozens a kol. 2003). Negativně je vnímána též absence lidí. Naproti tomu místa uzavřená a zaplněná jsou považována za riziková v důsledku vyšší koncentrace lidí, která přitahuje například pouliční kriminalitu. Příkladem jsou restaurace, nákupní centra, stanice metra či nádraží (Cozens a kol. 2003). Obrázek 1: Kategorizace rizikových míst podle jejich otevřenosti a zaplněnosti lidmi Zdroj: upraveno z Koskela a Pain (2000)

8 4. Metodika Analýza dat za kriminalitu na území Prahy umožňuje porovnání územního rozložení trestných činů v hlavním městě a poskytuje širší rámec pro navazující dotazníkové šetření vedoucí k identifikaci konkrétních typů míst vnímaných obyvateli jako rizikových. Statistická data o trestné činnosti v Praze, které shromažďuje Policejní prezidium ČR, pokrývají 51 místních oddělení policie 1, ze kterých se území hlavního města skládá. Práci s těmito daty znesnadňuje neskladebnost vymezených policejních jednotek do městských částí, za které je publikována řada údajů o struktuře obyvatelstva, domovnímu fondu apod. V případě Prahy 1 a Prahy 3 jsou nicméně policejní oddělení skladebná do území městských částí. Pro porovnání úrovně kriminality v různých částech města bylo využito rozdělení Prahy do čtyř zón: centrum, vnitřní město, vnější město a periferie (Ouředníček a kol. 2012). Do těchto zón byla přiřazena jednotlivá místní oddělení policie (MOP) 2. V případě, že MOP zasahovalo do více zón, byla příslušnost k zóně určena podle kombinovaného kritéria převažující populační a územní velikosti. Z analýzy byla vynechána statistika vedená za oblasti nádraží a letiště, které mají silně tranzitní charakter a kde by přepočet na obyvatele ovlivnil relevantnost výsledků 3. Pro porovnání úrovně a struktury kriminality v pražských zónách byly vybrány zločiny, které mohou negativně ovlivňovat pocit bezpečí místních obyvatel. Ze souhrnných kategorií se jedná o trestné činy násilné a mravnostní, krádeže prosté a krádeže vloupáním 4. Dále bylo zvoleno několik specifických trestných činů, které se váží k problematice pocitu bezpečí v místě bydliště a jsou lidmi citlivěji vnímány. Konkrétně jsou to loupeže, vraždy, znásilnění, kapesní krádeže, krádeže aut a věcí z aut, opilství a výtržnictví. Ačkoliv k některým vybraným zločinům dochází spíše sporadicky (např. ke znásilnění či vraždám), jejich vliv na pocit bezpečí je natolik výrazný, že je nelze opomenout. Důležité je rovněž poznamenat, že v analýze kriminality pracujeme pouze s registrovanou kriminalitou (tj. evidovanou ve statistikách Policie ČR). Ačkoli latentní kriminalita (neohlášená a nezjištěná) 1 Do roku 2005 bylo vymezeno 52 místních oddělení policie, poté došlo ke sloučení oddělení Můstek (dříve Hybernská) a Krakovská pod společné oddělení Krakovská. 2 Mapa zařazení MOP do jednotlivých zón se nachází v příloze 1. 3 Vymezené oblasti nádraží a letiště zahrnují velmi nízký počet obyvatel, což při přepočtu trestných činů na obyvatele podává neadekvátní obraz o páchané trestné činnosti. Trestné činy, ke kterým zde dochází, se váží především na cestující a turisty, méně pak na rezidenty. 4 Pro lepší představu uvádíme několik příkladů z každé kategorie: násilné činy - únosy, loupeže, rvačky, úmyslné ublížení na zdraví; mravnostní činy - znásilnění, pohlavní zneužívání, kuplířství; krádeže prosté kapesní krádeže, krádeže motorových vozidel, krádeže věcí z motorových vozidel; krádeže vloupáním krádeže v bytech, v obchodech, ve školách.

9 v ČR prokazatelně existuje (Marešová, Scheinost 2001) a nezanedbatelný je i její význam pro pocit bezpečí obyvatel, nelze ji bohužel do statistického hodnocení zahrnout. Případové studie vedoucí k identifikaci míst, která obyvatelé považují v okolí svého bydliště za riziková ve vztahu ke kriminalitě, byly realizovány ve dvou pražských městských částech, v Praze 1, zatupující centrum města, a v Praze 3, zastupující vnitřní město (viz obrázek 2). Praha 1 představuje historické jádro metropole, které je v posledních dvou dekádách výrazně ovlivňováno procesem komercializace i rozvojem turistického ruchu. Praha 3 je tvořena tradičními rezidenčními dělnickými čtvrtěmi Žižkova a Jarova, jejichž největší rozvoj spadá do 19. století. Současný vývoj území je však značně diferencovaný. Obrázek 2: Poloha případových městských částí Prahy 1 a Prahy 3 v rámci hlavního města Zdroj: ArcČR 500 Pro sběr dat bylo využito dotazníkového/anketárního šetření realizovaného v letech Otázky směřovaly jednak ke zhodnocení celkového pocitu bezpečí v místě bydliště, jednak k odhalení konkrétních míst, která obyvatelé považují za nebezpečná, a důvodů, které k tomuto vnímání vedou. Celkově se podařilo shromáždit 335 správně vyplněných dotazníků, z toho 189 z Prahy 1 a 146 z Prahy 3. V obou případech byla použita metoda výběru na základě dostupnosti (Hendl 2004). Obyvatelé Prahy 1 byli kontaktováni prostřednictvím místních institucí (základní a mateřské školy, Informační centrum Prahy 1) a výzvy v komunikačních kanálech městské části Praha 1 (webové stránky, Měsíčník). Obyvatelé Prahy 3 byli osloveni prostřednictvím místních institucí (základní školy, knihovny,

10 volnočasová centra), tazateli ve vytipovaných lokalitách a metodou sněhové koule (nabalování přes známé rezidenty). Ve vzorku převažují v obou případových lokalitách ženy (60 % v Praze 3, 70 % v Praze 1), což je dáno jak tématem výzkumu, tak i obecně vyšší ochotou žen participovat na výzkumu, v Praze 1 umocněném vysokým podílem dotazníků získaných prostřednictvím škol. Dominance tohoto způsobu sběru dat v centru města se projevuje též ve vyšším zastoupení lidí v rodičovském věku (25-54 let) na úkor nejmladších a nejstarších věkových kategorií (viz tabulka 1). Přestože realizované šetření nepovažujeme v žádném případě za reprezentativní, domníváme se, že přineslo užitečné informace o vnímání rizikovosti prostředí rezidenty vybraných čtvrtí centrální a vnitřní Prahy. Tabulka 1: Struktura respondentů šetření podle pohlaví a věku Věk Muži Ženy Praha 1 Praha 3 Praha 1 Praha let 9 % 14 % 4 % 11 % let 44 % 34 % 47 % 29 % let 37 % 22 % 42 % 21 % let 9 % 20 % 6 % 22 % 70 a více let 2 % 10 % 2 % 17 % Zdroj: dotazníkové šetření, Praha 1 (n = 189), Praha 3 (n = 146). Poznámka: Věková struktura respondentů z Prahy 3 je téměř totožná s věkovou strukturou obyvatel této městské části. U respondentů z Prahy 1 jsou zřetelná vychýlení u mladší a střední věkové kategorie (25 54 let), což ovlivnil vysoký podíl navrácených dotazníků od rodičů žáků mateřských a základních škol. 5. Kriminalita v pražských zónách V souvislosti s politicko-společenskými změnami dochází v České republice v první polovině devadesátých let k prudkému vzestupu kriminality (Marešová, Scheinost 2001). Hlavní město Praha, podobně jako metropole jiných zemí, pak představuje území, kde úroveň trestné činnosti dosahuje v porovnání s ostatními regiony nejvyšších hodnot: v Praze se koncentruje přibližně čtvrtina trestných činů v zemi a při přepočtu na obyvatele dosahuje hlavní město zhruba dvojnásobných hodnot v porovnání s celorepublikovým průměrem (Temelová a kol. 2012). Z hlediska struktury trestné činnosti je v Praze vyšší především úroveň majetkové a násilné kriminality (Temelová a kol. 2012). Rozdíly v úrovni kriminality uvnitř Prahy jsou poměrně výrazné a potvrzují odlišnou intenzitu trestné činnosti v centru a ve vnitřním městě oproti zbylým zónám města. Ze

11 statistických dat nicméně nelze zcela potvrdit klesající úroveň kriminality směrem od centra města k jeho okrajům u všech typů trestných činů. Centrum sice představuje oblast s nejvyšším počtem trestných činů na obyvatele, nicméně periferie dosahuje u některých druhů kriminality (např. krádeže vloupáním) poměrně vysoké intenzity srovnatelné s vnitřním městem (viz tabulka 2). Městská periferie je tvořena z velké části rodinnými domy, které mohou být, zejména v oblastech nové výstavby, atraktivním terčem pro zloděje (spíše než např. panelové domy typické pro zónu vnějšího města). Tabulka 2: Rozložení typů trestných činů podle zón Prahy Zóna města Městské centrum Vnitřní město Vnější město Městská periferie Násilné trestné činy Mravnostní trestné činy Krádeže prosté Krádeže vloupáním Celková kriminalita 71,3 2,3 1483,9 153,9 2271,5 23,3 1,7 444,4 83,2 729,3 16,2 1,4 301,1 58,2 487,9 16,1 1,3 301,9 81,4 540,4 Praha 21,9 1,5 421,0 75,6 684,1 Zdroj: Policejní prezidium ČR ( ) Poznámka: Tabulka zachycuje tříleté průměry ( ) počtu trestných činů přepočtených na obyvatel. Rovněž rozmístění vybraných konkrétních zločinů potvrzuje jejich dominantní koncentraci v městském centru, zatímco vnitřní město vykazuje oproti ostatním zónám, vyjma krádeží, jen mírně nadprůměrnou intenzitu sledovaných trestných činů (viz tabulka 3). Nejzřetelněji se projevuje dominance centra v případě kapesních krádeží, což je do značné míry způsobeno vysokou koncentrací lidí, zejména turistů, kteří se stávají častým terčem kapsářů. V centru města se rovněž ve vyšší míře odehrávají závažnější zločiny (zejména loupeže, ale i vraždy) a trestné činy spojené s narušováním veřejného pořádku (rvačky, výtržnictví, poškozování cizí věci) a užíváním návykových látek (opilství, držení nedovolených psychotropních látek). Tyto trestné činy jsou rovněž vázány na značnou koncentraci a různorodost přítomných osob, služeb, zábavních podniků a podobných zařízení v oblasti městského centra. Oproti tomu rozložení případů znásilnění, které představuje důležitý faktor vnímání bezpečnosti prostředí ženami, není výrazně vázáno na zónu města a je

12 v rámci Prahy rozloženo relativně rovnoměrně. Řada případů znásilnění se odehrává v domácím prostředí a není tudíž striktně vázána na veřejný prostor a charakter jednotlivých čtvrtí. Centrum města vychází v porovnání s ostatními zónami lépe z hlediska intenzity krádeží aut, kterými je naopak nejvíce zasaženo vnitřní město. Zde lze vidět určitou souvislost se snadností zpeněžení odcizených věcí například v zastavárnách. Tento trestný čin však patří obecně k nejčastějším trestným činům ve všech městských zónách. Tabulka 3: Vybrané trestné činy podle zón Prahy Zóna města Loupeže Násilné trestné činy Rvačky Vraždy Mravnostní trestné činy Znásilnění Krádeže kapesní Krádeže prosté Krádeže aut Krádeže věcí z aut Vloupání do bytů Krádeže vloupáním Vloupání do RD Majetkové trestné činy Poškozování cizí věci Výtržnictví Ostatní trestné činy Držení psych. látek Zbývající kriminalita Opilství Městské centrum Vnitřní město Vnější město Městská periferi e 29, 9 11, 0 0,1 0,9 0,9 589, 4 47,7 202,1 25,9 0,6 51,7 12,6 10,1 0,0 0,3 0,7 61,5 61,4 193,9 20,0 3,3 28,9 3,1 4,7 7,5 7,0 0,0 0,2 0,8 28,0 56,3 128,1 10,9 3,9 21,7 2,1 2,9 5,3 4,7 0,1 0,2 0,6 18,5 53,1 128,9 4,1 15,9 23,6 2,3 2,9 9,2 Praha 9,7 0,0 0,3 0,7 69,1 57,6 160,9 15,2 4,4 26,4 3,1 4,0 7,1 Zdroj: Policejní prezidium ČR ( ) Poznámka: Tabulka zachycuje tříleté průměry ( ) počtu trestných činů přepočtených na obyvatel. 16, 7 Výše uvedené porovnání kriminality v pražských zónách potvrzuje i analýza konkrétní situace v Praze 1 a Praze 3. Oproti celoměstskému průměru dosahuje Praha 1 výrazně vyšší intenzity u téměř všech trestných činů (viz tabulka 4) 5. Ačkoliv Praha 3 není u většiny zločinů na úrovni centra města (výjimkou jsou krádeže aut a mravnostní činy), v porovnání s celou 5 Z uvedeného porovnání byla vynechána území nádraží. Kriminalita páchaná na těchto místech však může rovněž ovlivnit obraz celé lokality a pocit bezpečí. Nejčastější trestné činy odehrávající se na nádražích spadají do kategorie krádeží prostých a majetkových trestných činů (především poškozování cizí věci), vysokých počtů dosahuje zejména Hlavní nádraží.

13 Prahou vykazuje rovněž nadprůměrnou intenzitu kriminality. Vysoký počet nočních podniků a zastaváren na území Prahy 3 (Žižkova) lze považovat za jeden z faktorů související se zvýšeným výskytem krádeží aut i odcizováním věcí z nich. Z hlediska pocitu bezpečí místních obyvatel, především žen, je negativním jevem též nadprůměrná úroveň mravnostních trestných činů (pohlavní zneužívání, kuplířství) zaznamenaných v této městské části. Tabulka 4: Porovnání intenzity trestné činnosti v Praze 1 a Praze 3 Zóny města Násilné činy Z toho loupeže vraždy Mravnostní činy Z toho znásilnění Krádeže prosté Z toho Krádeže kapesní Krádeže aut Krádeže vloupáním Z toho Vloupání do bytů Vloupání do RD Celková kriminalita Praha 1 71,3 29,9 0,9 2,3 0,9 1483,9 589,4 47,7 153,9 25,9 0,6 2271,5 Praha 3 23,4 11,4 0,2 2,8 0,7 371,1 41,8 60,0 83,9 22,8 1,3 646,3 Zbylé MČ 19,4 8,6 0,3 1,4 0,7 370,6 43,6 58,4 71,5 14,2 4,8 606,9 Praha 22,1 9,7 0,3 1,6 0,7 424,0 69,1 57,6 76,2 15,2 4,4 689,1 Zdroj: Policejní prezidium ČR ( ) Poznámka: Tabulka zachycuje tříleté průměry ( ) počtu trestných činů přepočtených na obyvatel. 6. Rizikově vnímaná místa v centrální a vnitřní Praze Následující kapitoly představují výsledky empirické studie hodnotící vnímání ohrožení kriminalitou obyvateli Prahy 1 a Prahy 3. Nejprve je pozornost věnována pocitu bezpečí v místě bydliště, poté jsou diskutována riziková místa a důvody, které v obyvatelích při pohybu čtvrtí vyvolávají strach z kriminality. 6.1 Pocit bezpečí v místě bydliště Pocit bezpečí v místě bydliště představuje jeden z důležitých faktorů ovlivňujících intenzitu, časování i prostorový rozsah využití městského prostoru jeho obyvateli. Promítá se též do mentálních map, ve kterých si obyvatelé při průchodu městem označují riziková místa, a která pak ovlivňují dráhy i časování jejich pohybů územím. Výsledky dotazníkového šetření ukazují, že zatímco během dne se převážná většina obyvatel Prahy 1 i Prahy 3 cítí v místě svého bydliště zcela či spíše bezpečně (cca 90 %), v nočních hodinách klesá podíl této skupiny ke zhruba padesáti procentům (viz obrázek 3). Odlišnosti v percepci bezpečnosti lze pozorovat jak mezi muži a ženami, tak mezi různými věkovými skupinami, což potvrzuje

14 zjištění řady domácích i zahraničních výzkumů (např. Ferraro 1995, Koskela 1999, Pain 2001, Fetchenhauer a Buunk 2005, Temelová a kol. 2012). V případě tohoto výzkumu je zajímavé porovnání pocitu bezpečí mezi muži a ženami v centru a ve vnitřním městě v nočních hodinách. Zatímco v Praze 3 podle očekávání výrazně převažuje podíl bojácných žen (47 % oproti 14 % mužů), nebezpečnost Prahy 1 je po setmění vnímána v podstatě shodně oběma pohlavími (podíl se u obou skupin pohybuje okolo 50 %). Mezi hlavní důvody nižšího bezpečnostního komfortu místních obyvatel patří především výskyt nepřizpůsobivých a podivných osob v různých částech pražského centra, který je vnímán negativně oběma pohlavími, i pocit nedostatečné policejní kontroly. Zároveň je třeba mít na paměti značnou exponovanost pražského centra pro kriminální aktivity, která se projevuje ve výrazně vyšší intenzitě trestné činnosti v této zóně. Obrázek 3: Pocit bezpečí v místě bydliště z pohledu obyvatel NOC -Praha 3 NOC -Praha 1 DEN -Praha 3 DEN -Praha 1 0% 20% 40% 60% 80% 100% Ano Spíš ano Spíš ne Ne Nevím Zdroj: dotazníkové/anketární šetření, Praha 1 (n = 189), Praha 3 (n = 146). 6.2 Otevřená a uzavřená místa strachu Stěžejní část toho výzkumu byla zaměřena na identifikaci rizikových míst (tzv. crime hot spots), tedy lokalit a prostorů, která obyvatelé v okolí svého bydliště vnímají jako nebezpečná (ve smyslu ohrožení kriminalitou). Konkrétní místo, kde obyvatelé pociťují zvýšený strach z kriminality, uvedly přibližně dvě třetiny respondentů z Prahy 1 a více než čtyři pětiny respondentů z Prahy 3. Na základě jejich odpovědí byla vytvořena typologie nejčastějších míst strachu a s nimi spojených důvodů, včetně příkladů konkrétních míst ve sledovaných městských částech. Přehled míst, která byla obyvateli nejčastěji identifikována

15 jako riziková, i důvodů, které k tomuto vnímání vedly, ukazuje tabulka 5. Specifická riziková místa v historickém jádru Prahy představovaly kulturní památky a jejich okolí, zejména kvůli pouliční kriminalitě, naopak ve vnitřním městě se objevovaly nejrůznější zanedbané a opuštěné prostory (např. staveniště, zbořeniště, zákoutí) a okolí zastaváren. Vzhledem malé četnosti těchto míst v odpovědích respondentů nebude tento typ podrobněji rozebírán. Tabulka 5: Typologie rizikově vnímaných míst v centrálním a vnitřním městě TYP Oblasti Ulice Náměstí Parky Nádraží a jejich okolí Okolí stanic metra a nákupních center CHARAKTERISTIKA Rozsáhlý prostor s podobnými charakteristikami fyzického a sociálního prostředí, příp. celá čtvrť. Každodenní pohyb obyvatel. Centrální ulice vysoká fluktuace lidí, koncentrace obchodů a služeb x vedlejší ulice opuštěnější, zanedbanější prostředí. Centrální náměstí vysoká fluktuace lidí, turistů, koncentrace obchodů, služeb x vedlejší náměstí opuštěnější, zanedbanější, nižší přehlednost. Rozlehlé otevřené prostory, zeleň, nepřehlednost, opuštěná a neudržovaná zákoutí x upravené a fluktuační plochy. Částečně uzavřené prostory, tranzitní a fluktuační, vysoká koncentrace osob x nepřehledná zákoutí. Fluktuační a tranzitní místa, koncentrace osob ve specifických denních dobách, obchody a služby různé kvality. PRAHA 1 PRAHA 3 DŮVODY PŘÍKLAD DŮVODY PŘÍKLAD (bezdomovci, narkomani, podivné osoby, opilci). (bezdomovci, podivné osoby, narkomani, opilci, zloději, nevěstince). (podivné osoby, zloději, překupníci, prostitutky, taxikáři). (podivné osoby, bezdomovci, narkomani, kapsáři). (narkomani, bezdomovci, podivné osoby, zloději). (bezdomovci, podivné osoby, narkomani, opilci), nepořádek. Malá Strana, Staré Město Ve Smečkách, Vodičkova, Opletalova, Mostecká Václavské náměstí, Staroměstské náměstí Petřín, Kampa, Čelakovského sady, Karlovo náměstí Hlavní nádraží, Masarykovo nádraží Národní třída (May), Náměstí Republiky (Palladium, Stará celnice), (Romové, narkomani, zloději, opilci), vysoký počet nočních podniků, nepořádek, vandalismus. (Romové, podivné, osoby, narkomani), nedostatečné osvětlení, noční podniky, opuštěná zákoutí. (Romové, mládež, narkomani, bezdomovci). (narkomani, podivné osoby, bezdomovci, opilci, Romové), opuštěnost, špatné osvětlení. (bezdomovci, podivné osoby), nepřehlednost. (Romové, bezdomovci), agresivita. Dolní Žižkov Koněvova, Spojovací, Husitská, Bořivojova, Seifertova Žižkovo náměstí, Kostnické náměstí, Olšanské náměstí Židovské pece, Parukářka, Vítkov Hlavní nádraží* Náměstí Jiřího z Poděbrad, Flora (Palác Flora)

16 Můstek Okolí nočních podniků Podchody a tunely Negativní vliv návštěvníků nočních podniků na vnímání sociálního a fyzického prostředí v jejich okolí. Částečně uzavřené, ale průchozí prostory, omezený pohyb, dominantní vliv fyzických charakteristik. (opilci, podivné osoby, narkomani), nepořádek, hluk. (narkomani, bezdomovci), špatné osvětlení. Klub Roxy, Nekázanka Podchody pod Václavským náměstím, pod Wilsonovou ulicí (opilci), agresivita. Špatné osvětlení, nepřehlednost, opuštěnost, rizikové skupiny (narkomani). Dolní Žižkov, Husitská ulice, Koněvova ulice. Zdroj: dotazníkové/anketární šetření, Praha 1 (n = 123), Praha 3 (n = 119). Praha 1: 35 % Pěší tunel pod vrchem Vítkov respondentů neuvedlo jako nebezpečné žádné konkrétní místo, Praha 3: 18 % respondentů neuvedlo jako nebezpečné žádné místo Poznámka: * Nachází se mimo Prahu 3, ale místními obyvateli bylo často zmiňováno. Parky patří k otevřenému typu míst, který respondenti v souvislosti se sníženým pocitem bezpečí ve svém okolí označili nejčastěji (v Praze 1 je zmínilo 30 % respondentů, v Praze 3 dokonce dvojnásobný podíl). Tento typ prostor vyvolává strach ze zločinu výrazně častěji u žen, což potvrzují i výsledky zahraničních výzkumů. Značný rozdíl mezi sledovanými městskými částmi pak lze přisuzovat jednak celkově vyššímu počtu parků v Praze 3, ale především jejich odlišnému rozsahu a charakteru. V Praze 3 se nacházejí poměrně rozsáhlé parky (např. Vítkov, Židovské pece, Parukářka, Balkán), jejichž přírodnější charakter vytváří nepřehledná a špatně osvětlená zákoutí, vyskytují se zde zanedbané části a prostor je hůře kontrolovatelný. Oproti tomu v Praze 1 jsou kromě rozlehlého Petřína menší parky spíše městského charakteru (např. Kampa, park na Karlově náměstí), které jsou lépe udržované, přehlednější a více navštěvované i v odpoledních a ve večerních hodinách (viz obrázek 4). V obou typech parků se však lidé shodně obávají přítomnosti rizikových skupin, zejména bezdomovců, narkomanů a podivných osob, v Praze 3 se k těmto skupinám přidávají navíc opilé osoby a Romové. V rozlehlých parcích vnitřního města jsou daleko citlivěji vnímány problémy s nedostatečným osvětlením a opuštěností, zároveň se zde respondenti více obávají přepadení. Obrázek 4: Odlišný charakter parků Vítkov (Praha 3) a Kampa (Praha 1)

17 Foto: Nina Dvořáková Foto: Nina Dvořáková Ulice a náměstí představují další typ otevřených prostor, který obyvatelé ve vztahu k pocitu ohrožení kriminalitou často označili. Některou z ulic zmínila jako nebezpečnou v obou sledovaných městských částech přibližně třetina respondentů (26 % v Praze 1, 34 % v Praze 3), rizikově vnímaná náměstí identifikovalo ve svém okolí zhruba 15 % respondentů z Prahy 1 a 10 % z Prahy 3 (častěji muži). Rovněž ulice a náměstí mají v různých čtvrtích odlišný charakter. Pro potřeby tohoto výzkumu rozlišujeme dva základní typy ulic, které se odlišují svým charakterem, funkcemi a tedy i vnímanými riziky. Zatímco centrální ulice představují místa s koncentrací obchodů/služeb a vysokou fluktuací osob, ve vedlejších ulicích převažuje rezidenční funkce a klidnější městský ruch. Rezidenti centra i vnitřního města shodně identifikovali v souvislosti s pocitem bezpečí některé rizikové skupiny (např. narkomany, podivné osoby), obyvatelé Prahy 1 navíc vnímali negativně přítomnost bezdomovců, opilých osob a zlodějů, rezidenti Prahy 3 považují za nejrizikovější přítomnost Romů. Vnímání bezpečnosti ulic v obou městských částech ovlivňuje též odlišný charakter a využití fyzického prostředí, například v Praze 3 posiluje pocit strachu nedostatečné osvětlení a nepřehledná zákoutí. Obdobně rizikově vnímaná náměstí nemají v obou sledovaných městských částech shodný charakter (viz obrázek 5). Rezidenti z Prahy 3 uváděli ve vztahu k nižšímu pocitu bezpečí především malá náměstíčka, která jsou často opuštěná, s ponurými zákoutími a nepříliš udržovaná. Naproti tomu v Praze 1 nebyla malá náměstíčka v souvislosti s kriminalitou příliš zmiňována, naopak často respondenti uváděli rozlehlá náměstí, kde se pohybuje nejen velké množství lidí (včetně turistů), ale koncentrují se zde též komerční aktivity (např. Václavské nebo Staroměstské náměstí). Ačkoli v případě obou typů náměstí je obyvateli negativně hodnocena přítomnost rizikových skupin obyvatel, rezidenti z centra

18 Prahy a vnitřního města pod tím označením míní odlišné skupiny osob. V Praze 1 je obyvatelům nepříjemný výskyt zlodějů, překupníků, prostitutek, taxikářů a podivných osob, rezidenti z Prahy 3 hodnotí s ohledem na bezpečnost negativně přítomnost Romů, mládeže a narkomanů. Rozdíly v rizikově vnímaných skupinách osob ukazují na odlišnou funkci a specifické problémy obou sledovaných městských částí, plynoucí v prvním případě z komerčně i turisticky exponované polohy centra města, ve druhém spíše ze sociální skladby rezidentů vnitřního města. Obrázek 5: Rušné Václavské náměstí (Praha 1) a zapadlé Kostnické náměstí (Praha 3) Foto: Nina Dvořáková Foto: David Outrata Někteří respondenti považují za nebezpečnou rozsáhlejší oblast v rámci městské části. V případě Prahy 3 se jedná o tzv. Dolní Žižkov, kde je rizikovost spojována nejen s koncentrací některých skupin (Romové, východní cizinci, mládež, opilé osoby), ale rovněž s negativními projevy ve fyzickém prostředí (nepořádek, množství nočních podniků, vandalismus). Negativní vnímání této oblasti může být ovlivněno též historicky zažitým obrazem Žižkova jako nebezpečné části Prahy (Jíchová 2009). V Praze 1 byla respondenty častěji zmiňována oblast Malé Strany a Starého Města z důvodu koncentrace bezdomovců, narkomanů, opilých a podivných osob. Z prostor klasifikovaných jako uzavřené byla nejrizikověji vnímána okolí nákupních center a stanic metra. Jedná se současně o důležité dopravní i nákupní uzly (např. Národní třída, náměstí Republiky, Můstek, Flora), kterými denně proudí množství lidí. Vzhledem k většímu počtu těchto uzlů i vyšší hustotě jejich uživatelů v centru města byly daleko častěji označovány rezidenty Prahy 1 (30 % respondentů), naproti tomu v Praze 3 byla tato místa zmíněna jen necelými 6 % oslovených obyvatel. V okolí výstupů z metra a nákupních center

19 se nacházejí veřejná prostranství s lavičkami a další možnosti volného posezení, které jsou často využívány bezdomovci i dalšími negativně vnímanými skupinami osob. Nebezpečnost okolí stanic metra a nákupních center byla jednoznačně spojována právě s přítomností těchto rizikových skupin (zejména bezdomovců, uživatelů drog a alkoholu, podivných osob) a nepořádkem přisuzovaném užívání prostor těmito osobami. Obdobně nádraží a jejich přilehlá okolí byla hodnocena rizikověji v Praze 1, kde se nachází velmi frekventované dopravní uzly Hlavní nádraží a Masarykovo nádraží. Negativní bezpečnostní image Hlavního nádraží a přilehlého parku je natolik silná, že jej uváděli též obyvatelé Prahy 3, ačkoli se nachází na území jiné městské části. Nádraží charakteristická svou tranzitní povahou a vysokou fluktuací lidí znamenají pro obyvatele bezpečnostní riziko především z důvodu výskytu osob, se kterými si lidé asociují drobnou kriminalitu (narkomani, zloději, bezdomovci). Typicky uzavřené prostory vyvolávající obavy z kriminality představují tunely a podchody, kde pocit ohrožení umocňuje stísněnost, omezená možnost úniku a většinou i nedostatečné osvětlení. Tento typ prostor byl uváděn zejména v Praze 3, kde je velmi negativně hodnocen tunel pod Vítkovem spojující Žižkov s Karlínem. Mezi hlavní důvody rizikového vnímání tunelů patří především fyzické charakteristiky a omezení, konkrétně nedostatečné osvětlení, nepřehlednost a opuštěnost, rizikové skupiny (bezdomovce, narkomany) zmiňovali respondenti až na druhém místě. Poslední zde diskutovaná místa strachu představují noční podniky (bary, herny, hospody, nonstop zařízení) a jejich okolí. Mezi důvody zvýšeného rizika obyvatelé řadili přítomnost lidí pod vlivem alkoholu a drog, podivných osob a s tím související hluk, nepořádek a agresivitu. Ačkoliv jako nebezpečná místa zmiňovali okolí nočních podniků častěji obyvatelé z Prahy 1, rezidenti Prahy 3 daleko více poukazovali na problematiku nočních podniků a alkoholu v souvislosti s rizikovostí jiných míst (např. ulic, náměstí, okolí nákupních center a stanic metra). 7. Shrnutí a diskuse Hlavním cílem empirického výzkumu percepce nebezpečí bylo poukázat na typy míst, která vnímají obyvatelé centrální a vnitřní Prahy v okolí svého bydliště jako riziková ve vztahu k pocitu ohrožení kriminalitou. Ačkoli typy rizikově vnímaných prostor jsou v obou sledovaných městských částech více méně shodné, váha, kterou rezidenti přikládají důvodům na straně sociálního a fyzického prostředí, není zcela identická. V centru Prahy i ve vnitřním městě ovlivňuje nižší pocit bezpečí obyvatel především výskyt osob, které považují za

20 rizikové (narkomani, bezdomovci, podivné osoby), nicméně rezidenti Prahy 3 vnímají daleko citlivěji též fyzické atributy čtvrti a jednotlivých míst. Vysvětlení lze hledat zejména v odlišné funkci obou území v městském systému, v různém složení obyvatel a uživatelů čtvrtí i v rozdílném charakteru fyzického prostředí. Praha 1 je historickým jádrem města, které představuje nejen kulturní, ale též komerční a turistické centrum metropole. V průběhu uplynulých dvaceti let zaznamenalo pražské centrum intenzivní obnovu fyzického prostředí, zároveň však centrální pozice přitahuje diverzifikované aktivity a skupiny obyvatel, včetně kriminální činnosti a nepřizpůsobivých osob. Centrum Prahy je místem, které vykazuje nejvyšší úroveň trestné činnosti v metropoli, což se projevuje též v celkově nižším pocitu bezpečí místní populace. Naproti tomu původně dělnická čtvrť Praha 3 dodnes plní zejména rezidenční funkci, historickým vývojem vznikla v některých jejích částech nepřehledná uliční síť, řada domů je i přes probíhající regeneraci stále ve špatném fyzickém stavu (zejména v oblasti Dolního Žižkova). Právě zanedbanost, temná zákoutí a nepořádek zvyšují pocit ohrožení kriminalitou u místních obyvatel. Odlišná funkční pozice centra Prahy a vnitřního města však způsobuje též rozdíly ve vnímání typu osob, které obyvatelé považují za rizikové. Zatímco v Praze 1 byli nejčastěji zmiňováni bezdomovci a obecně podivné osoby, v Praze 3 převažoval strach z narkomanů a Romů, což poukazuje na specifickou sociální kompozici tohoto území (zejména Dolního Žižkova) spočívající ve vyšší koncentraci romského etnika. V důsledku centrality Prahy 1 a s ní spojené koncentraci obyvatel a turistů byli za příčinu zvýšené kriminality a přidružených obav rezidentů považováni zloději, kapsáři, ale též přítomnost organizovaného zločinu (překupníci drog, prostituce), tedy problém typický pro většinu center metropolí. Společným problémem obou sledovaných území jsou pak negativní projevy vázané na zvýšenou koncentraci nočních podniků (pohyb opilých osob, rušení nočního klidu, znečišťování veřejných prostranství, agresivita a vandalství). Zatímco ve vnitřním městě je problém spojen především s místní populací, v historickém jádru často patří mezi hlučné uživatele nočních podniků turisté a cizinci. Výše prezentovaný výzkum ukázal, že jedinečnost různých městských částí se neprojevuje ani tak v typu míst, která považují obyvatelé za nebezpečná, jako spíše v důvodech, které k tomuto vnímání vedou. Ačkoli řada negativních prvků snižujících pocit bezpečí místní populace je nevyhnutelně spjata s funkčním profilem jednotlivých městských zón a je příznačná pro většinu západních metropolí, posilování bezpečnostního komfortu obyvatel a uživatelů území je důležitým krokem ke zvýšení rezidenční atraktivity centrální a vnitřní Prahy.

6.2 STRUKTURA KRIMINALITY V PRAZE Jana Jíchová

6.2 STRUKTURA KRIMINALITY V PRAZE Jana Jíchová 6.2 STRUKTURA KRIMINALITY V PRAZE Jana Jíchová Výzkumem druhů kriminality či přímo vybraných trestných činů se na úrovni větších územních celků zabývali již tzv. evropští kartografičtí kriminalisté v 19.

Více

Komunitní studie lokality Jana Jíchová 3. PGS SGRR URRlab

Komunitní studie lokality Jana Jíchová 3. PGS SGRR URRlab Komunitní studie lokality Jana Jíchová 3. PGS SGRR URRlab Úvod Geografie zločinu Strach ze zločinu Prostředí Případová studie Proměny během vývoje společnosti Existují v dnešní době nové formy trestné

Více

6.1 KRIMINALITA V PRAZE Jana Jíchová

6.1 KRIMINALITA V PRAZE Jana Jíchová 6.1 KRIMINALITA V PRAZE Jana Jíchová Města představují složitý systém vyznačující se vysokou sociální různorodostí se specifickou strukturou i sociálními vztahy (Musil 1967). Koncentrují se v nich nejen

Více

Komunitní studie lokality Jana Jíchová 1. PGS SGRR

Komunitní studie lokality Jana Jíchová 1. PGS SGRR Komunitní studie lokality Jana Jíchová 1. PGS SGRR Kriminalita a její příčiny Geografie zločinu, strachu Strach ze zločinu Bezpečnost Case study Žižkov a Jarov Crime crīmen ( Já rozhoduji, dávám rozsudek

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní

Více

Výsledky zjišťování pocitu bezpečí občanů Města Krnova 2006

Výsledky zjišťování pocitu bezpečí občanů Města Krnova 2006 Výsledky zjišťování pocitu bezpečí občanů Města Krnova 2006 Metodologie výzkumu: Metoda výzkumu: Dotazníkové šetření Sběr dat: Květen 2006 Vyhodnocení dat: Prosinec 2006 Cílová skupina: Občané města Krnova

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

KRIMINALITA A JEJÍ PERCEPCE VE VNITŘNÍM MĚSTĚ: PŘÍPADOVÁ STUDIE PRAŽSKÉHO ŽIŽKOVA A JAROVA

KRIMINALITA A JEJÍ PERCEPCE VE VNITŘNÍM MĚSTĚ: PŘÍPADOVÁ STUDIE PRAŽSKÉHO ŽIŽKOVA A JAROVA GEOGRAFIE ROK 2012 ČÍSLO 3 ROČNÍK 117 JANA JÍCHOVÁ, JANA TEMELOVÁ KRIMINALITA A JEJÍ PERCEPCE VE VNITŘNÍM MĚSTĚ: PŘÍPADOVÁ STUDIE PRAŽSKÉHO ŽIŽKOVA A JAROVA JÍCHOVÁ, J., TEMELOVÁ, J. (2012): Criminality

Více

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová 3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Mapový list zachycuje stěžejní historické etapy vývoje migrace v Praze od meziválečného období do současnosti. Tematicky navazuje

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ohledně vnímaného (ne)bezpečí ve městě

Vyhodnocení dotazníkového šetření ohledně vnímaného (ne)bezpečí ve městě Vyhodnocení dotazníkového šetření ohledně vnímaného (ne)bezpečí ve městě Zpracoval: Bc. Tomáš Žák koordinátor prevence kriminality Dne: 30. 11. 2014 Od poloviny září do 10.listopadu 2014 probíhal sběr

Více

2.4 Nová bytová výstavba

2.4 Nová bytová výstavba 2.4 Nová bytová výstavba Nová bytová výstavba spolu s poptávkou po bydlení jsou důležitými faktory populačního vývoje suburbánní zóny Prahy. Jako hlavní determinanty migračního chování se odrážejí ve vývoji

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE

4.2 VZDĚLANOST V PRAZE 4.2 VZDĚLANOST V PRAZE Petra Špačková Vzdělanostní úroveň je důležitým ukazatelem při hodnocení vertikální diferenciace struktury obyvatelstva (Machonin a kol. 2000), zejména jeho sociálního statusu. Úroveň

Více

Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu?

Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Slavomíra Ferenčuhová Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Příspěvek vznikl díky podpoře GAČR, projekt P404/12/2531 Kolektivní

Více

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011

2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 2. Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel obcí v širokém okolí Jaderné elektrárny Dukovany 1980-2011 Nina Dvořáková, Petra Špačková Na základě vzdělanostních poměrů je možné charakterizovat sociální, kulturní

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

Předmět: Občanská nauka Ročník: 2. Téma: Člověk a právo. Vypracoval: JUDr. Čančík František Materiál: VY_32_INOVACE_45 Datum: 9.1.

Předmět: Občanská nauka Ročník: 2. Téma: Člověk a právo. Vypracoval: JUDr. Čančík František Materiál: VY_32_INOVACE_45 Datum: 9.1. Anotace: kriminalita páchaná na dětech a mladistvých, kriminalita páchaná mladistvými Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch 65-41-L/01 Gastronomie

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ke zjišťování pocitu bezpečí občanů města Hlučín

Vyhodnocení dotazníkového šetření ke zjišťování pocitu bezpečí občanů města Hlučín Vyhodnocení dotazníkového šetření ke zjišťování pocitu bezpečí občanů města Hlučín Cílem výzkumu bylo zjistit, jak obyvatelé města Hlučín hodnotí město z hlediska bezpečnosti, kterých negativních jevů

Více

Aktuální analýza kriminality na území Moravskoslezského kraje a prevence kriminality jako nedílná součást policejní práce

Aktuální analýza kriminality na území Moravskoslezského kraje a prevence kriminality jako nedílná součást policejní práce Aktuální analýza kriminality na území a prevence kriminality jako nedílná součást policejní práce OSTRAVA 3. října 2012 Městské ředitelství Ostrava Moravskoslezského kraje Územní odbory Bruntál, Frýdek-Místek,

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy Technické parametry Výzkum:

Více

9.1 KVALITA BYTOVÉHO FONDU V PRAZE Zuzana Kopecká

9.1 KVALITA BYTOVÉHO FONDU V PRAZE Zuzana Kopecká 9.1 KVALITA BYTOVÉHO FONDU V PRAZE Zuzana Kopecká Kvalita bytového fondu je ukazatelem, který vypovídá jak o samotné kvalitě bydlení (fyzická stránka), tak o způsobu či stylu bydlení obyvatelstva (sociální

Více

Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje na léta 2009 2011

Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje na léta 2009 2011 Koncepce prevence kriminality a sociálně patologických jevů Plzeňského kraje na léta 2009 2011 Autoři: Krajský úřad Plzeňského kraje, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Centrum aplikované antropologie

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Vykázání I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 20.10.2013 Vzdělávací

Více

Odbor rozvoje města Ing. Jiří Svátek

Odbor rozvoje města Ing. Jiří Svátek Odbor rozvoje města Ing. Jiří Svátek Obsah prezentace Město bez bariér - B 6 Cesty dětí do školy a zpět /Spolupráce škol Bezpečnost ve městě Bezpečnost ve městě - Program prevence kriminality v Hradci

Více

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU 3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V ČESKU Martin Ouředníček, Ivana Přidalová Migrace (stěhování obyvatelstva, změna trvalého bydliště) představuje stěžejní oblast geografických analýz. To je dáno relativně

Více

Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012

Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v

Více

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina domácí populace připouští závislost na požívání alkoholických nápojů. Necelé dvě pětiny domácí populace pak uvádí, že se

Více

ZPRÁVA O BEZPEČNOTNÍ SITUACI

ZPRÁVA O BEZPEČNOTNÍ SITUACI POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY KRAJSKÉ ŘEDITELSTVÍ POLICIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE územní odbor Nový Jičín obvodní oddělení Policie ČR Nový Jičín Č.j.KRPT-26326 /ČJ-2014-070414 Nový Jičín 31. ledna 2014 Výtisk

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Město Nová Role Karlovarský kraj

Město Nová Role Karlovarský kraj Město Nová Role Karlovarský kraj Plán práce prevence kriminality na období 2013 2015 MĚSTA NOVÁ ROLE Schválen 10. 12. 2012 usnesením ZMě Nová Role č. 16/07 2) 1 Obsah I. Úvod statistické údaje ustanovení

Více

Izrael a Palestina z pohledu českého veřejného mínění

Izrael a Palestina z pohledu českého veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Izrael a Palestina z pohledu českého veřejného mínění

Více

Pilotní projekt Bezpečná lokalita Bezpečné bydlení se rozjíždí v Brně a ve Zlíně

Pilotní projekt Bezpečná lokalita Bezpečné bydlení se rozjíždí v Brně a ve Zlíně Pilotní projekt Bezpečná lokalita Bezpečné bydlení se rozjíždí v Brně a ve Zlíně Majetková kriminalita stále dosahuje vysokého zastoupení v celkovém stavu a dynamice trestné činnosti na území České republiky.

Více

Jana Jíchová * VÝZKUM ZLOČINU V ČESKU Z POHLEDU GEOGRAFIE

Jana Jíchová * VÝZKUM ZLOČINU V ČESKU Z POHLEDU GEOGRAFIE HISTORICKÁ GEOGRAFIE 40/1 (2014) http://www.hiu.cas.cz/cs/mapova-sbirka/historicka-geografie.ep/ Jana Jíchová * VÝZKUM ZLOČINU V ČESKU Z POHLEDU GEOGRAFIE ANALYSIS OF CRIME IN THE CZECH REPUBLIC FROM THE

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření

Vyhodnocení dotazníkového šetření Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 1 (celkem 15) Vyhodnocení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření proběhlo v květnu červnu 29. Dotazníky byly distribuovány prostřednictvím školní

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

Kriminalita dětí a mládeže

Kriminalita dětí a mládeže Kriminalita dětí a mládeže Největším lákadlem ke špatným skutkům je naděje na beztrestnost. Cicero Marcus Tullius Kriminalita mládeže zahrnuje jednání osob do věku 18 let. Důsledkem je překročení právních

Více

2.2 RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová

2.2 RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová . RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová Struktura obyvatel podle rodinného stavu je odrazem dlouhodobého působení řady faktorů, mezi které patří demografická a ekonomická situace území, postoje a hodnoty

Více

Město Letohrad. Pardubický kraj. Plán prevence kriminality na období 2012 2014 MĚSTA LETOHRADU

Město Letohrad. Pardubický kraj. Plán prevence kriminality na období 2012 2014 MĚSTA LETOHRADU Město Letohrad Pardubický kraj Plán prevence kriminality na období 2012 2014 MĚSTA LETOHRADU Schválen dne 6. 6. 2012 usnesením RM č. 163/2012 OBSAH: 1. Úvod 3 2. Bezpečnostní analýza v období 2010 3 2.1.

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ

NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ Jana Temelová, Martin Ouředníček Suburbanizace znamená rozšiřování městské zástavby, stěhování městského obyvatelstva a dalších aktivit z jader měst do jejich

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Názor na devizové intervence České národní banky

Názor na devizové intervence České národní banky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na devizové intervence České národní

Více

Ochota přijímat imigranty: Česká republika ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi

Ochota přijímat imigranty: Česká republika ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi Ochota přijímat imigranty: Česká republika ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi Richard Nikischer richard.nikischer@soc.cas.cz Migrace do Evropy je v současnosti jedním z hlavních celospolečenských

Více

PRAHA 12. Základní přehled

PRAHA 12. Základní přehled PRAHA 12 Základní přehled Správní obvod Praha 12 je tvořen územím městských částí Praha 12 (Cholupice, Kamýk, Komořany, Modřany a Točná) a Praha-Libuš (Libuš a Písnice). Podíl cizinců na žijících na území

Více

POSTAVENÍ ŽEN V POLITICE OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI

POSTAVENÍ ŽEN V POLITICE OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav Akademie věd České republiky Jilská 1, 110 00 Praha 1 tel/fax: +420 286 840 129 e-mail: cvvm@soc.cas.cz, www.cvvm.cz POSTAVENÍ ŽEN V POLITICE OČIMA

Více

Občané o americké radarové základně v ČR

Občané o americké radarové základně v ČR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 2 0 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o americké radarové základně v ČR Technické

Více

Martin Ouředníček, Jiří Nemeškal 8.1 DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ V PRAZE

Martin Ouředníček, Jiří Nemeškal 8.1 DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ V PRAZE 8.1 DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ V PRAZE Martin Ouředníček, Jiří Nemeškal Dojížďka a vyjížďka do práce je tradičním námětem geografických analýz. Historii zjišťování dojížďkových vztahů popisuje podrobně analytický

Více

Podpora pohybových aktivit ve Zdravých městech

Podpora pohybových aktivit ve Zdravých městech Podpora pohybových aktivit ve Zdravých městech Evidence based přístup v komunální politice a možnosti spolupráce s Fakultou tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci Zdeněk Hamřík Vedoucí Katedry

Více

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Urbánní a regionální laboratoř URRlab METODIKA SLEDOVÁNÍ ROZSAHU REZIDENČNÍ SUBURBANIZACE V ČESKÉ REPUBLICE

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Agentura CzechTourism a partneři projektu: Asociace hotelů a restaurací ČR Asociace cestovních kanceláří ČR Asociace českých cestovních kanceláří

Více

SÍDLIŠTĚ MĚSTA KROMĚŘÍŽE V KONTEXTU MIGRAČNÍCH PROCESŮ

SÍDLIŠTĚ MĚSTA KROMĚŘÍŽE V KONTEXTU MIGRAČNÍCH PROCESŮ SÍDLIŠTĚ MĚSTA KROMĚŘÍŽE V KONTEXTU MIGRAČNÍCH PROCESŮ Jiří Novosák, Robert Scholaster, Oldřich Hájek, Pavel Bednář Článek se zabývá problematikou sídlišť na příkladu města Kroměříže. Vychází z hodnocení

Více

Vybraná data z analytické části RPSS ČB. Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová

Vybraná data z analytické části RPSS ČB. Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová Vybraná data z analytické části RPSS ČB Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová Obsah prezentace Sociodemografická data Socioekonomická data nezaměstnanost sociální dávky Výskyt kriminality

Více

Zákonné podmínky: 1. řešení šikany

Zákonné podmínky: 1. řešení šikany Řešení šikany Objevily se v některé ze škol ve vaší obci v poslední době případy šikany? Mezi dětmi a mladistvými je dnes celá řada potenciálních příčin neporozumění, napadání či psychického a fyzického

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

O informálním učení v České republice

O informálním učení v České republice O informálním učení v České republice Milada Rabušicov icová & Ladislav Rabušic Filozofická fakulta & Fakulta sociáln lních studií Masarykova univerzita Brno Východiska Celoživotní učení je v ideálním

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

Sídliště a jeho sociálně ekologický význam (text k zamyšlení)

Sídliště a jeho sociálně ekologický význam (text k zamyšlení) TENTO DOKUMENT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Sídliště a jeho sociálně ekologický význam (text k zamyšlení) Zpracováno dle: MAIER, K. Sídliště: problém

Více

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ www.fnplzen.cz SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ Ing. Jaroslava Kunová 20. dubna 2010 Základní údaje samostatná příspěvková organizace přímo řízená MZ ČR provázanost s Lékařskou

Více

2.7 Rozvojový potenciál a populační prognóza

2.7 Rozvojový potenciál a populační prognóza 2.7 Rozvojový potenciál a populační prognóza Hlavním výsledkem projektu v detailu zázemí Prahy je prognostický výhled vývoje počtu a struktury obyvatelstva suburbánní zóny Prahy. Tato zóna byla vymezena

Více

Češi, Internet (kyberprostor?), bezpečnost

Češi, Internet (kyberprostor?), bezpečnost Češi, Internet (kyberprostor?), bezpečnost Europen 2008 (Rožmberk n. Vltavou) 19.5. 2008 Petr Soukup FSV UK Struktura prezentace Představení použitých výzkumů Internetová populace v ČR-užívání vs. neužívání

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

Je podnětem pro firmy a instituce, které mají zájem navázat spolupráci v uvedených směrech.

Je podnětem pro firmy a instituce, které mají zájem navázat spolupráci v uvedených směrech. Tato nabídka prezentuje odborné zaměření, nabízené služby, vybrané dosažené výsledky a reference Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i.. Je podnětem pro firmy a instituce,

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

SOCIÁLNÍ PROMĚNY PRAHY VE 20. STOLETÍ Z POHLEDU RŮZNÝCH DISCIPLÍN OCIÁLNĚ PROSTOROVÁ DIFERENCIACE ČESKÝCH ZEMÍ V HISTORICKÉ PERSPEKTIVĚ

SOCIÁLNÍ PROMĚNY PRAHY VE 20. STOLETÍ Z POHLEDU RŮZNÝCH DISCIPLÍN OCIÁLNĚ PROSTOROVÁ DIFERENCIACE ČESKÝCH ZEMÍ V HISTORICKÉ PERSPEKTIVĚ SOCIÁLNÍ PROMĚNY PRAHY VE 20. STOLETÍ Z POHLEDU RŮZNÝCH DISCIPLÍN PROGRAM SEKCE Významné změny sociálně prostorové struktury obyvatelstva Prahy ve 20. století RNDr. Petra Špačková, Ph.D., RNDr. Lucie Pospíšilová

Více

Globální svět a komunikace požadavky k předmětu

Globální svět a komunikace požadavky k předmětu Globální svět a komunikace požadavky k předmětu SMK LS 2012/2013 PhDr. Iva Petrová iva.petrova.13@gmail.com Obsah předmětu V rámci předmětu bude věnována pozornost těmto tématům: Globální svět a komunikace

Více

Finanční krize očima české veřejnosti březen a duben 2009

Finanční krize očima české veřejnosti březen a duben 2009 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Finanční krize očima české veřejnosti březen

Více

NÁZORY STUDENTŮ ČVUT V PRAZE NA STUDIUM

NÁZORY STUDENTŮ ČVUT V PRAZE NA STUDIUM NÁZORY STUDENTŮ ČVUT V PRAZE NA STUDIUM (Výsledky průzkumu studentů ČVUT v Praze v roce 2004) Jana Šafránková 1. ÚVOD V procesu vzdělávání na vysoké škole jsou důležití studenti i jejich učitelé. Student

Více

Postoje ke korupci zjišťované v rámci sociologických výzkumů

Postoje ke korupci zjišťované v rámci sociologických výzkumů Postoje ke korupci zjišťované v rámci sociologických výzkumů Příloha č. 3 Pohled na vývoj kriminality významně korigují sociologické výzkumy. Kriminální statistiky vypovídají o oficiálně zjištěném obrazu

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Oblíbené typy restauračních zařízení v roce 2011

Více

Spokojenost obyvatel s životem v regionu MAS Havlíčkův kraj

Spokojenost obyvatel s životem v regionu MAS Havlíčkův kraj Vyhodnocení dotazníkového šetření, které proběhlo na území MAS Havlíčkův kraj Spokojenost obyvatel s životem v regionu MAS Havlíčkův kraj Místní akční skupina Havlíčkův kraj, o. p. s. Zpracovala: Hana

Více

KRAJSKÉ ŘEDITELSTVÍ POLICIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE. Územní odbor Mělník. Č. j.: KRPS - 44570/Čj-2014-0106UO Mělník 6. února 2014.

KRAJSKÉ ŘEDITELSTVÍ POLICIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE. Územní odbor Mělník. Č. j.: KRPS - 44570/Čj-2014-0106UO Mělník 6. února 2014. KRAJSKÉ ŘEDITELSTVÍ POLICIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE Územní odbor Mělník Č. j.: KRPS - 44570/Čj-2014-0106UO Mělník 6. února 2014 Počet listů: 5 Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku

Více

HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1

HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1 HODNOCENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CEN NEMOVITOSTÍ URČENÝCH PRO BYDLENÍ V NÁVAZNOSTI NA EKONOMICKÝ RŮST REGIONU 1 Ivana Staňková, Tomáš Volek Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská

Více

Analýza dotazníkového šetření pro širokou veřejnost

Analýza dotazníkového šetření pro širokou veřejnost Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií Analýza dotazníkového šetření pro širokou veřejnost Analýza byla uskutečněna pro potřeby Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Kladně Zpracovatel:

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Statistické šetření organizátorů KIT akcí segmentu cestovního ruchu a poskytovatelů prostor pro KIT akce segmentu cestovního ruchu

Statistické šetření organizátorů KIT akcí segmentu cestovního ruchu a poskytovatelů prostor pro KIT akce segmentu cestovního ruchu Statistické šetření organizátorů KIT akcí segmentu cestovního ruchu a poskytovatelů prostor pro KIT akce segmentu cestovního ruchu Závěrečná prezentace 17. 3. 2015 ppm factum research Program - struktura

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor WELLNESS

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor WELLNESS VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních Komunitní plán města Slaný 2007 Analýza poskytovatelů sociálních Zjištěné informace: podklad pro plánování rozvoje sociálních výchozí materiál pro Katalog poskytovatelů

Více

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 840 19 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 014

Více

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz Konflikt v Gaze Technické parametry Výzkum: Naše společnost

Více

1B. CHICAGSKÁ ŠKOLA: TEORIE SOCIÁLNÍ EKOLOGIE A SOCIÁLNÍ DEZORGANIZACE.

1B. CHICAGSKÁ ŠKOLA: TEORIE SOCIÁLNÍ EKOLOGIE A SOCIÁLNÍ DEZORGANIZACE. 1B. CHICAGSKÁ ŠKOLA: TEORIE SOCIÁLNÍ EKOLOGIE A SOCIÁLNÍ DEZORGANIZACE. OBSAH CHICAGSKÁ ŠKOLA - OBECNÝ PŘEHLED 1. Teorie sociální ekologie (E.W. Burgess) 2. Koncentrická zonální struktura města E.W. Burgesse

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

Proměny postojů a názorů ne/venkovských obyvatel ČR v mezinárodním srovnání

Proměny postojů a názorů ne/venkovských obyvatel ČR v mezinárodním srovnání Proměny postojů a názorů ne/venkovských obyvatel ČR v mezinárodním srovnání Miloš Delín a kolektiv Lidské zdroje zemědělství a venkova Dny vědy ÚZEI, 26. 24. 1. 2015 Chtěli jsme Cíle proměny postojů a

Více

ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY

ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY VYBRANÝCH SEKTORŮ CESTOVNÍHO RUCHU NA ÚZEMÍ ČR Prezentace Praha, 30. srpna 2010 Předmětné sektory a jednotlivé fáze projektu Předmětné sektory Hromadná a individuální

Více

Bezpečnostní analýza

Bezpečnostní analýza Bezpečnostní analýza KAMEROVÝ SYSTÉM Ke dni 1.1.2008 jsou na území Nového Bydžova 4 pevné kamery, které snímají 24 hod. ul.čsa, Smetanovu, Revoluční a vyhrazené parkoviště pře městským úřadem. Dále 1 pohyblivá

Více

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015 pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen

Více

Vzory a hodnoty dobrovolnictví

Vzory a hodnoty dobrovolnictví Vzory a hodnoty dobrovolnictví Pavol Frič (Fakulta sociálních věd UK) a Tereza Pospíšilová (Fakulta humanitních studií UK) Projekt Vzory a hodnoty dobrovolnictví v české a norské společnosti realizuje

Více

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Základní informace o projektu Zadavatel Nadace rozvoje občanské společnosti

Více

- prezentace je určená k promítnutí studentům a seznamuje je s problematikou sociálně patologických jevů

- prezentace je určená k promítnutí studentům a seznamuje je s problematikou sociálně patologických jevů Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Sociálně patologické jevy Ročník 1. Datum tvorby

Více

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou. Liberecký kraj

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou. Liberecký kraj Město Rychnov u Jablonce nad Nisou Liberecký kraj Plán práce prevence kriminality na období 2013 2015 OBSAH: 1. Úvod 3 2. Bezpečnostní analýza v období 2010 2012 3 2.1. Hlavní problémové oblasti v oblasti

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

SWOT analýza Skupina - ekonomika a majetek

SWOT analýza Skupina - ekonomika a majetek SWOT analýza Skupina - ekonomika a majetek OBLAST: EKONOMIKA nízká míra nezaměstnanosti v celorepublikovém měřítku tradiční existence celostátně a celoměstsky významné veřejné administrativy a veřejných

Více