Průvodce "Průvodce Lednicko - Valtický areál"

Transkript

1 Lednice Zámek 48 48'0.56"N 16 48'19.39"E Zámek Lednice je národní kulturní památkou a byl také zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zámek stojí na pravém břehu řeky Dyje, uprostřed romantické krajiny. Zámek se nachází na Břeclavsku v Jihomoravském kraji. Zámek Lednice patří k našim nejkrásnějších a nejnavštěvovanějším památkám. Návštěvníci mohou zhlédnout zrekonstruovanou zámeckou knihovnu i knížecí apartmány. V uplynulých letech byl otevřen rekonstruovaný zámecký skleník. V rozlehlém Zámeckém parku se nachází malebné romantické stavby, z nichž návštěvnicky nejvyhledávanější je Minaret. V průběhu sezóny se v areálu zámku konají promenádní koncerty, vystoupení šermířských skupin, ukázky výcviku dravců a další akce. Vstupné: I.okruh (přízemí reprezentační sály)dospělí 120,- Kč; děti, studenti, důchodci 70,- Kč. Prohlídka v cizím jazyce (němčina, angličtina): příplatek 50,- Kč na osobu. Zámek II.okruh (1.patro knížecí apartmány)dospělí 120,- Kč; děti, studenti, důchodci 70,- Kč. Prohlídka v cizím jazyce (němčina, angličtina): příplatek 50,- Kč na osobu. Otevírací doba: I.okruh (přízemí - reprezentační sály) duben a říjen: 9:00-16:00 (pouze soboty a neděle), ve všední dny pouze na objednávkuzářídenně mimo pondělí 9:00-16:00květen - Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 srpendenně mimo pondělí 9:00-17:00(polední přestávka: 12:00-13:00) Zámek II.okruh (1.patro - knížecí apartmány) duben a říjen: 9:00-16:00 (pouze soboty a neděle)zářídenně mimo pondělí 9:00-16:00květen - srpendenně mimo pondělí 9:00-17:00(polední přestávka: 12:00-13:00) duben a říjen:9:00-16:00 (pouze soboty a neděle)zářídenně mimo pondělí 9:00-16:00květen - srpendenně mimo pondělí 9:00-17:00(polední přestávka: 12:00-13:00) Další informace najdete zde: Janův hrad Zřícenina 48 48'9.07"N 16 49'54.34"E Janův hrad je pseudogotickou napodobeninou hradní zříceniny, která byla postavena pro Jana Lichtenštejna, a to v letech V místě můžete navštívit a obdivovat ornitologickou expozici a loveckou výstavu. Exponáty jsou velmi vzácné a opravdu překrásné, což jistě uznáte sami, navštívíteli tohle Krásné místečko, nacházející se v malebném koutku naší země. Další informace najdete zde: Děvičky Zřícenina DĚVIČKY zřícenina hradu 1 km S od Pavlova 48 52'32.80"N 16 39'42.71"E Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 88 C5 První zmínka o objektu 1223 Jiný název objektu Maidenburg, Děvín, Dívčí hrady Vlastní popis objektu ve stručné formě První stopy založení hradu nacházíme až roku 1223, kdo jej však založil není známo. Možná, že Pernštejnové, či jejich přímí předchůdci páni z Medlova. O jeho založení jsou dodnes spory, zda se jedná opravdu o Děvičky či o jinou formu hradu. Jistě však víme, že roku 1310 je majitelem český král. Jan Lucemburský roku 1334 zastavuje v léno hrad Lichtenštejnům. Jako hrad je pouze udržován, neboť v této době nemá valného strategického významu. Tato situace se mění v okamžiku, kdy je pravděpodobnost napadení země Turky, kteří se blížili k Vídni. Tehdy je hrad zpevněn a přistavěna je i pětiboká dělová bašta na západní straně hradu. Roku 1575 získávají hrad od Lichtenštejnů, Dietrichštejnové, kteří od nich odkupují celé mikulovské panství. Tehdy byl hrad upraven a přistavěn i obytný palác. Tato přestavba je ovšem zcela zpustošena švédskými vojsky roku Hrad již nebyl později obnoven a opraven byl pouze pro formu hlásné služby při požárech a před tureckým nebezpečím. Kolem roku 1750 se stává hrad opuštěným a jeho zdivo je zdrojem stavebního materiálu pro obyvatele okolních vsí. Hrad se nachází na vysokém ostrohu kopce Děvína a historicky je dokázána naprostá absence hradní věže, tolik ve středověku užívané. Hrad byl tedy patrně nejvíce bráněn silnou (místy až 2,5 m) a vysokou plášťovou zdí, která obepínala celý 65x20 metrů široký komplex hradních budov. Tato zeď byla přerušena pouze na západě dvěmi branami. Výšku zdiva si můžeme sami ještě dnes prohlédnout, neboť se nám zachoval komín, který patrně přečníval zeď o pouhé tři metry. Z hradu dnes Krásná vyhlídka do údolí Dyje na Novomlýnské nádrže a na okolní obce. Hrad se nalézá na skalním ostrohu nad obcí Pavlov, přístupný po zelené turistické. značce, nebo z Dolních Věstonic po červené TZN. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Autor článku: Roman Lazák Další informace najdete zde: Hora Svatý Kopeček u Mikulova 48 48'24.33"N 16 38'48.76"E Svatý kopeček u Mikulova je tvořen stupňovitým hřbetem, který probíhá od severovýchodu na jihozápad. Jihozápadní výběžek se jmenuje Olivetská hora, k severovýchodu vybíhající Janičův vrch byl zničen lomovou činností. Svatý kopeček představuje zlomovou tektonikou silně porušené bradlo jurských vápenců, které bylo vypreparováno z málo odolných flyšových a neogénních sedimentů. Na vrcholu je uchován zbytek zarovnaného povrchu, na svazích se vyskytují drobné izolované skály a krasové tvary. Na jižním svahu jsou odkryty brekcie ernstbrunnských vápenců nejsvrchnější jury a spodní křídy, mezerní hmotu tvoří vápnité jílovce. V lomu na severovýchodním svahu jsou odkryty ernstbrunnské vápence a brekcie, místy překryté spraší. Na svazích jsou deluviální hlinité sedimenty s vysokým obsahem vápencového skeletu. Na vrchol kopce vede barokní Křížová cesta s 15 zastaveními, vybudovaná v letech 1626?1723. S výstavbou barokního poutního kostela svatého Šebestiána se začalo v roce 1623, dnešní podoby na půdorysu řeckého kříže nabyl po požáru v roce Sousední zvonice byla postavena v roce Asi 300 m severovýchodně se v mělkém sedle nachází kaple Božího hrobu. Každoročně od roku 1784 se první zářijovou neděli konají na Svatém kopečku poutě k Černé Madoně mikulovské. Vegetační kryt je silně ovlivněný lidskou činností. Ve štěrbinách skal Olivetské hory a na jiných místech lze nalézt společenstva chazmofytů s tařicí skalní. Prudký západní svah obrácený k městu hostí skalní stepi s pěchavou vápnomilnou, jejichž menší porosty lze ovšem nalézt i na jiných místech. Hřbet a jižní až jihovýchodní svahy kryje pestrá mozaika skalní stepi s ožankou horskou a drnové stepi s kostřavou walliskou a pryskyřníkem ilyrským, která je dobře vyvinuta i na vrcholové plošině. Stepní plochy místy zarůstají teplomilnými křovinami? hlohem jednosemenným a mahalebkou obecnou. Skalní step hostí početnou populaci kosatce nízkého a kosatce skalního písečného. Svatý kopeček představuje pro Českou republiku zřejmě nejbohatší lokalitu záraz, kterých zde bylo dosud nalezeno 7 druhů, mj. mordovka písečná a záraza šupinatá. V letech 1992?1996 bylo v rezervaci zaznamenáno celkem 330 druhů cévnatých rostlin, ze zvláště chráněných (celkem 23) ještě devaterka rozprostřená, divizna brunátná, dřín obecný, kavyl sličný, kozinec rakouský, kozinec vičencovitý, lomikámen trojprstý, modravec tenkokvětý, okrotice bílá, oman oko Kristovo, plamének přímý, sněženka předjarní, třemdava bílá, violka obojaká, zlatovlásek obecný, zvonek boloňský, zvonek sibiřský a žluťucha smrdutá. Společenstva stepních bezobratlých zahrnují např. hojnou kudlanku nábožnou, ploskoroha žlutého, jasoně dymnivkového, na květech keřů jsou hojní zlatohlávci včetně skvostného zlatohlávka zlatého. V květnu a červnu lze často pozorovat létající roháče obecné i chrousty obecné. Ve věžích kaple hnízdí několik párů kavek obecných. Opuštěný lom je pravidelně obýván jedním párem výrů velkých. Vyskytuje se zde ještěrka zelená i užovka hladká. Lesní porosty byly koncem 19. století obnoveny uměle, často za použití nevhodných dřevin. Na jihovýchodním svahu jsou rozvolněné a místy přechází v porosty křovin. Jsou zařazeny v kategorii lesů zvláštního určení jako lesy v přírodních rezervacích. Převládá jasan ztepilý, dub zimní, dub letní, přimísena je borovice černá, pajasan žláznatý a akát. Plánuje se pouze zdravotní výběr s důrazem na odstraňování nevhodných dřevin. V minulosti bylo území intenzivně využíváno, pravděpodobně jako pastvisko. Po ukončení pastvy dochází k zarůstání křovinami, které bude třeba na některých místech odstraňovat, stejně jako akát, kustovnici cizí a pajasan žláznatý. V roce 1816 byl na severovýchodním úpatí kopce otevřen lom. Těžba v něm byla zastavena až počátkem 70. let. Územím prochází značená turistická cesta. Vzhledem k tomu a díky své poloze trpí rezervace nadměrnou návštěvností, která je spojena s chůzí mimo cesty, což zvyšuje nebezpečí eroze. Do rezervace se šíří některé rostliny z přilehlých zahrádek a vinohradů, např. šťovík zahradní. Na vrchol kopce vede barokní Křížová cesta s 15 zastaveními, vybudovaná v letech 1626?1723. S výstavbou barokního poutního kostela svatého Šebestiána se začalo v roce 1623, dnešní podoby na půdorysu řeckého kříže nabyl po požáru v roce Sousední zvonice byla postavena v roce Asi 300 m severovýchodně se v mělkém sedle nachází kaple Božího hrobu. Každoročně od roku 1784 se první zářijovou neděli konají na Svatém kopečku poutě k Černé Madoně mikulovské. Autor článku: Martin Kříž Další informace najdete zde: Pohansko Zámek 48 43'39.64"N 16 53'40.86"E Zámek Pohansko stojí v nádherných lužních lesích při rakouské hranici nedaleko Břeclavi v Jihomoravském kraji. Zámek je elegantní dlouhá budova, tvořená středním patrovým křídlem, ke kterému jsou symetricky připojena užší přízemní patra. Po celé délce přízemí jsou pilířové arkády. Zámecké fasády zdobí reliéfy s mytologickými motivy. Pohansko je archeologická památková rezervace, která je vlastně jednou z nejvýznamnějších raně středověkých památek. Výzkumy a archeologické nálezy potvrzují a dokladují život v době Velkomoravské říše a historii našich předků. Bylo odkryto Velkomoravské hradiště o Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 rozloze cca 28 ha s velmožským dvorem. Dále byly objeveny kostrové hroby s nádhernými uměleckými nálezy, keramikou, řemeslnickými nástroji, zlatými i stříbrnými šperky. V místním Loveckém zámečku se nachází expozice, která všechny výše jmenované nálezy vystavuje. V blízkém okolí se nalézá kolonie čápů bílých, kteří každý rok hnízdí na staletých dubech. Historie Lichtenštejnové nechali na okraji kdysi významného velkomoravského hradiska Veligradu vybudovat v letech 1810? 1812 empírový Lovecký zámeček. Projekt vypracovali architekti J. Hardtmuth a J. Kornhäusl. Nyní je na zámku umístěna expozice, která představuje nálezy z archeologického výzkumu hradiště a jeho okolí, mj. velkomoravské šperky. Další informace najdete zde: Valtice Zámek 48 44'16.07"N 16 45'41.09"E Zámek Valtice je národní kulturní památkou a byl zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zámek se nachází na Břeclavsku v Jihomoravském kraji. K prohlídce je na zámku upraveno 1. patro se 17 místnostmi ve stylu baroka a rokoka. Z uměleckého hlediska je nejcennější zámecká kaple s bohatou malířskou a štukovou výzdobou a mramorový taneční sál. Kromě prohlídky zámku mohou návštěvníci zavítat i do rozlehlého anglického parku a také navštívit romantické stavby v okolí. Zpřístupněn je totiž Lovecký zámeček Rendez-vous ve tvaru vítězného římského oblouku s nově restaurovanými interiéry a rozhledna Reistna ve tvaru kolonády. Na zámku Valtice se konají tradiční hudební akce jako např. Hudba bez hranic. Historie Původní hrad byl vybudován pravděpodobně pasovskými biskupy ve 12. století. V roce 1192 hrad získal Vichard ze Seefeldu, jehož úkolem bylo vybudovat strategicky významné sídlo, Valtice totiž až do roku 1920 patřily k Dolním Rakousům. V roce 1393 získali Valtice Lichtenštejnové. V 15. století byly provedeny pozdně gotické úpravy hradu a ve 2. polovině 16. století jeho přestavba na renesanční zámek. Karel z Lichtenštejna měl ve Valticích své rezidenční sídlo. V letech 1645? 1646 byl zámek poškozen Švédy, poté následovala dlouhodobá barokní přestavba zámku, na níž se podíleli významní architekti. V průběhu 18. století proběhly úpravy Zámecké zahrady a parku. V 1. polovině 19. století pak byla uskutečněna rozsáhlá krajinářská úprava celého valtického okolí. Zámek patřil Lichtenštejnům až do roku 1945, kdy přešel do majetku státu. Další informace najdete zde: Lednice-Maurský dům Výletní místo 48 48'10.82"N 16 48'28.37"E Před tím než předčasně zemřel prací vyčerpaný stavitel a architekt Jiří Wingelmüller v r. 1848, vyprojektoval a postavil po r drobné parkové romantické stavby, kapli sv. Huberta a u mostu přes Zámeckou Dyji (Lednický náhon), 200 m severně od zámku v arabském stylu postavenou Maurskou vodárnu. Maurský dům sloužil částečně jako parní lázně a současně jako technické zázemí pro zavlažovací systém parku. Později zde umístěná turbina vyráběla elektřinu pro zámek a část obce. Elektrárna byla jako jedna z nejstarších na našem území předána Technickému muzeu v Brně. Zavlažovací čerpadla stále plní svoji funkci. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: Lednice-Zámecká jízdárna-akvárium Zámek 48 48'8.73"N 16 48'16.24"E Zámecká jízdárna v Lednici na západní straně zámku je pozůstatek barokní přestavby původně renesančního zámku na konci 17. stol. podle projektu architekta Jana Bernharda Fischera z Erlachu. Od r pokračoval v barokní přestavbě zámku Domenico Mertinelli a vznikl tak barokní zámek s jízdárnou a rozsáhlou zahradou. Při klasicistní přestavbě zámku v letech bylo přistaveno další patro a vybudováním dvou jižních křídel, vystavění nového farního kostela sv. Jakuba na místě zbořeného kostela a proti němu nového obytného Křídla, vznikl jižně orientovaný čestný dvůr. Nová Křídla byla na začátku 19. stol. přestavěna architektem Josefem Kornhäuselem v empírovém slohu a od pol. 19. stol. ve stylu anglické novogotiky podle Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 návrhu vídeňského architekta Jiřího Wingelmüllera a později jeho asistenta Jana Heidricha. V Zámecké jízdárně po rekonstrukci koníren v r mohou návštěvníci bez dlouhého cestování navštívit tropické moře na výstavě Tajemná Indonézie a Akvárium Malawi a prohlédnout si různé druhy mořských a sladkovodních ryb. V sezoně od dubna do října je expozice otevřena od pondělka do neděle a mimo sezonu v listopadu až březnu v sobotu a neděli. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: Hora Děvín 48 52'11.09"N 16 39'1.11"E Děvín je se svými 550 m. n. m nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů a zároveň národní přírodní rezervací a jádrovým územím CHKO Pálava a BR Dolní Morava. Geologické, geomorfologické a půdní poměry. Na vrcholu Děvína jsou dvě oddělené šupiny ernstbrunnských vápenců, mezi nimi leží vápnité jílovce a glaukonitické pískovce klementského a pálavského souvrství svrchní křídy. Ernstbrunnské vápence tvoří řadu skalních útesů a menších skalek. Soutěska představuje hluboké sedlo mezi vrcholy Kotelné (Pálavy) a Děvína. Samotné údolí je budováno tmavými jílovci klentnických vrstev, hranu Soutěsky tvoří svislé stěny ernstbrunnských vápenců s krasovými dutinami. Část západního úbočí Kotelné tvoří mohutné Skály Martinky s velkou rozsedlinou a vklíněným balvanem tvořícím nepravý Skalní most? tzv. Velký špunt. Na úpatí velké skalní stěny na úbočí Děvína je zachováno holocénní a pozdně glaciální souvrství s hojnou měkkýší faunou (42 druhů, včetně druhu Discus ruderatus). Na jižním svahu Kotle (Kotelné, Obory) je opuštěný vápencový lom. Z půdních typů se na území rezervace vyskytují rendziny, černozemě, pelosoly, hnědozemě o různém stupni illimerizace a illimerizované půdy. Rostlinstvo a květena Velká členitost terénu a různá orientace svahů umožňuje zastoupení nejrůznějších vegetačních typů. Severozápadní a jihovýchodní úpatí Děvína a Kotelné porůstají panonské prvosenkové dubohabřiny, které se vyznačují bohatým jarním aspektem geofytů, jakými jsou dymnivka nízká, křivatec nejmenší, sněženka předjarní aj. Na sušších místech s mělčí půdou je nahrazují druhově bohaté dřínové a mahalebkové doubravy. Prudké severozápadní svahy Děvína a Kotelné s chladnějším a vlhčím mezoklimatem kryjí suťové lesy, které jsou nápadné letním aspektem s omějem vlčím. Nad nimi se na samém úpatí skal nacházejí malé plošky reliktních pěchavových lipin, jejichž bylinný podrost je velmi bohatý. Především na jihovýchodním svahu Děvína se vytvořil krajinný typ, který označujeme jako krasovou lesostep; střídají se zde nevelké ostrůvky mahalebkových doubrav s křovinatým pláštěm (převládá dřín obecný) a teplomilnými lesními lemy s plochami skalních a drnových stepí. Severně orientované skály a skalnaté svahy představují primární bezlesí, a zároveň Stanoviště reliktního typu. Ve skalách nad Soutěskou a na severovýchodním svahu Děvína se nachází jediná lokalita Písečnice velkokvěté v českých zemích? výskyt se označuje jako dealpinní. Na podobném stanovišti existuje populace svízele rakouského, a vyskytují se zde i další reliktní druhy? hvozdík Lumnitzerův pálavský (endemický poddruh západopanonského druhu) a staček celolistý. Velmi nápadný je jarní aspekt skalních stepí, které na jihovýchodním svahu Děvína hostí nejpočetnější populaci kosatce nízkého v českých zemích. Součástí vegetační mozaiky skalních stepí s lipnicí bádenskou a ožankou horskou jsou malé skalní terásky s pionýrskými společenstvy s rozchodníky, netřeskem srstnatým a jarními efemérami, např. lomikamenem trojprstým a rozrazilem časným. Místa s hlubší půdou kryjí drnové stepi s kostřavou walliskou a pryskyřníkem ilyrským, v Soutěsce jsou na těžších půdách maloplošně vyvinuty luční stepi se sveřepem vzpřímeným a válečkou prapořitou. V případě skalních a drnových stepí jde zčásti o přirozené bezlesí, převážně ale o náhradní společenstva po teplomilných doubravách. Flóra je velmi bohatá: v letech 1992?1996 zde bylo nalezeno přes 500 druhů cévnatých rostlin, z toho 48 zvláště chráněných. Pod zříceninou hradu Děvičky má svou jedinou lokalitu v ČR maceška nejmenší. Temeno jižního vrcholu Kotle hostí početně nejsilnější moravskou populaci kosatce skalního písečného. V blízkosti lovecké chaty roste na okraji rezervace hnědenec zvrhlý, na přilehlých ladech len chlupatý. Kromě výše uvedených zvláště chráněných druhů se v rezervaci vyskytuje árón karpatský východní, devaterka rozprostřená, dub pýřitý, dvojštítek hladkoplodý měnlivý, hlaváček jarní, hvězdnice chlumní, chrpa chlumní, kavyl Ivanův, kavyl sličný, koniklec velkokvětý, kosatec pestrý, kosatec trávovitý, koulenka vyšší, kozinec rakouský, kozinec vičencovitý, len tenkolistý, lilie zlatohlávek, lomikámen latnatý, medovník velkokvětý, modravec tenkokvětý, okrotice bílá, okrotice červená, oman oko Kristovo, plamének přímý, prostřelenec (hořec) křížatý, sasanka lesní, sněženka předjarní, tařice skalní, třemdava bílá, violka obojaká, vratička měsíční, vstavač nachový, vstavač vojenský, zlatovlásek obecný, zvonek boloňský a zvonek sibiřský. Zvířena Děvín představuje jednu z nejvýznamnějších zoologických lokalit České republiky. Biotopy skalních stepí, lesostepí, lesů i skalních stěn hostí stovky druhů bezobratlých i obratlovců. Na výhřevných svazích lze nalézt střevlíka Carabus hungaricus, saranči modrokřídlou, můžeme zde pozorovat jasoně dymnivkového, žluťáska úzkolemého, kudlanku nábožnou i velmi vzácnou kobylku ságu. Děvín je jedinou lokalitou plže drobničky žebernaté (Truncatellina costulata) v českých zemích, která na jižní Moravě představuje sarmatský prvek. V rezervaci pravidelně hnízdí dudek chocholatý, v lesích je hojný strakapoud prostřední, datel černý, žluna zelená, žluva hajní a lejsek šedý. Ze savců je často na stepních biotopech zjištována bělozubka bělobřichá. V puklinách skalních stěn byly nalezeny netopýří kolonie včetně vzácného netopýra pestrého. Skalní stepi s jižní expozicí jsou domovem ještěrky zelené a užovky hladké, v lesích je běžný slepýš křehký. Hojným druhem je i velmi známý roháč obecný. Lesnictví V minulosti byla rezervace mnohem více odlesněna a hospodářsky využívána. Podle historických pramenů byl v 18. století stav lesů tak neutěšený, že Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 dolnověstonický pivovar byl nucen dovážet dřevo z židlochovických lesů. Les, který byl obhospodařován jako pařezina, byl zdrojem palivového dříví a byl využíván zřejmě k pastvě. V roce 1876 se přistoupilo k umělému zalesňování, na mnoha místech byla vysázena borovice černá, akát a pajasan žláznatý. Jasanové porosty na vrcholu Děvína jsou bezpochyby výsledkem tohoto úsilí. Poslední rozsáhlá zalesňovací akce proběhla v roce Koncem minulého století byla na Děvíně založena obora, nejdříve s daňky, kteří byli v sedmdesátých letech nahrazeni muflony. V roce 1953 k nim přibyly kozy bezoárové. Oborní chov zvěře byl ukončen až v roce Chovaná zvěř poškozovala lesní porosty a devastovala nejcennější nelesní plochy, a to eutrofizací z trusu a narušením půdního povrchu, což podporovalo erozi. V rezervaci byly vysazeny četné exotické dřeviny, např. zeravy, jírovce maďaly, a ovocné stromy. V Soutěsce bylo založeno myslivecké políčko se slunečnicí topinamburem. Lesy mimo území bývalé obory jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských, lesy uvnitř obory částečně do kategorie lesů ochranných na mimořádně nepříznivých stanovištích, částečně do kategorie lesů zvláštního určení (pro účely mysliveckého hospodaření). V současné době je lesní hospodářství podřízeno zájmům ochrany přírody. Správa CHKO bude usilovat o příslušnou kategorizaci lesních porostů. Hospodářské využívání, ohrožení a návrh péče o chráněné území Hospodářské využívání bylo v minulosti mnohem intenzivnější. Les byl vypásán a poskytoval palivové dříví, postupně bylo otevřeno několik menších lomů. Vinohrady na jihovýchodním svahu zasahovaly až na území dnešní rezervace. Podle údajů z roku 1669 louka na vrcholu skýtala ročně přes 30 fůr sena, v 19. století sloužila jako pastvina, později dokonce jako pole. Pastva dobytka byla v některých částech rezervace až donedávna samozřejmostí. V letech 1976 přibyl k vojenskému zařízení na vrcholu Děvína i televizní vysílač. Cesta ze Soutěsky je od té doby poškozována provozem těžkých vozidel a následnou erozí. V současné době usilují České radiokomunikace o rozšíření vysílače a rekonstrukci cesty podle svých potřeb. Další negativní faktor představuje nadměrná navštěvovanost rezervace, hlavně v jarních měsících. Těžiště péče o chráněné území spočívá v nahrazení nepůvodních dřevin autochtonními druhy, ve zmírnění následků oborního chovu zvěře a odstraňování akátu a pajasanu žláznatého z rezervace. Je třeba vypracovat systém obnovy přestárlých pařezin. Konečným cílem je i odstranění televizního vysílače a vojenského zařízení, přednostně je nutné zamezit nevratnému eroznímu poškození přístupové cesty. Rozsáhlé stepní porosty vyžadují odstraňování náletu křovin; jako nejvhodnější se jeví řízená pastva domácího zvířectva. Historie a kultura Na úpatí Děvína existovala lidská sídliště již v mladší době kamenné. V blízkosti sedla pod Děvičkami je doložena existence opevněného sídliště z mladší doby bronzové, jehož valy jsou dosud zřetelné. Pozdně románský až raně gotický hrad Děvičky je poprvé doložen počátkem 13. století. Ze 14. století pocházejí již málo patrné zbytky hradu Neuhaus na severním vrcholu Kotelné. Autor článku: Martin Kříž Další informace najdete zde: Hora Stolová hora 48 50'25.89"N 16 38'14.98"E Výrazný geomorfologický útvar s plochým temenem (vykládá se jako abrazní plošina? zbytek jednotného denudačního povrchu středomiocenního stáří) je tvořen zvětralými ernstbrunnskými vápenci. Nápadné jsou různé skalní útvary. Na severním svahu vystupují klentnické vrstvy, svahy kryjí hlinotokamenité sedimenty z poslední doby ledové, místy se vyskytuje spraš. Na vrcholu existovalo opevněné sídliště v mladší době bronzové. Stolová hora je vzhledem ke své poloze velmi silně ovlivněna lidskou činností. Severní svah a úpatí západního svahu kryje les, v jehož stromovém patře převládá jasan ztepilý a Dub letní, ale bylinné patro se svým složením blíží prvosenkovým dubohabřinám. Další, vesměs uměle založené a antropicky ovlivněné lesní porosty s jasanem ztepilým, akátem, Dubem letním a roztroušenou borovicí černou se vyskytují na západoseverozápadním svahu nad Bavorami a na severovýchodním svahu nad Klentnicí. Skalní štěrbiny na západním svahu Stolové hory hostí pionýrské společenstvo s kostřavou sivou, pěchavou vápnomilnou a tařicí skalní. Skalní stepi s lipnicí bádenskou lze nalézt mezi vystupujícími vápencovými balvany zejména na jihozápadním svahu. Na jižním svahu se v druhové garnituře skalní stepi nápadně uplatňuje ostřice nízká a zlatovlásek obecný. Na severozápadním a východním svahu je nahrazují skalní stepi s pěchavou vápnomilnou? zde se vyskytuje hvozdík Lumnitzerův pálavský. Vrcholovou plošinu a východní svahy porůstají drnové stepi s kostřavou walliskou, které v posledních letech postupně zarůstají ovsíkem vyvýšeným. V dolní části západního a jižního svahu Stolové hory lze nalézt luční stepi s válečkou prapořitou a kozincem rakouským. Rozsáhlé plochy porůstají křoviny s hlohem jednosemenným a růží šípkovou, které se začaly v rezervaci velmi intenzivně šířit po zastavení pastvy a ponechání dosud kosených stepních luk ladem. Na jižní hraně vrcholové plošiny se nachází jediná lokalita šalvěje vlnaté (habešské) v českých zemích. Pampeliška pozdní byla v rezervaci pozorována po několikaleté přestávce naposledy v roce Z dalších zvláště chráněných druhů (celkem 39) zde roste árón karpatský východní, devaterka rozprostřená, divizna brunátná, dub pýřitý, dvojštítek hladkoplodý měnlivý, hlaváček jarní, hvězdnice chlumní, chrpa chlumní, kavyl Ivanův, kavyl sličný, koniklec velkokvětý, kosatec nízký, kosatec skalní písečný, koulenka vyšší, kozinec rakouský, kozinec vičencovitý, len tenkolistý, lilie zlatohlávek, lomikámen trojprstý, medovník velkokvětý, oměj vlčí, plamének přímý, pryskyřník ilyrský, sasanka lesní, sinokvět měkký, stařinec (starček) celolistý, třemdava bílá, tuřice (ostřice) úzkolistá, violka obojaká, vratička měsíční, zvonek boloňský, zvonek sibiřský a žluťucha smrdutá. Zastoupeny jsou podobné druhy jako na Děvíně. Navíc zde byla zjištěna např. kolonie kriticky ohroženého sysla obecného (okraje fotbalového hřiště nad Klentnicí), na úpatí Stolové hory se vyskytuje křeček Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 polní. Ve stepních biotopech lze na květech poměrně často pozorovat jinak vzácnou žahalku žlutou, velmi hojný je cvrček polní. Pravidelně je nalézán ploskoroh žlutý. Velice zajímavý je výskyt hlubinné žížaly Allolobophora hrabei. Velká část lesních porostů byla zřejmě v minulosti uměle obnovena, zčásti za použití stanovištně nevhodných dřevin. Jsou řazeny do kategorie lesů ochranných. V dlouhodobém výhledu je při zdravotních probírkách třeba odstranit z lesních porostů rezervace akát, modřín, pajasan žláznatý a borovici černou, která se zde ovšem přirozeně nezmlazuje, a nahradit je autochtonními dřevinami. Totéž platí pro obnovu topolového větrolamu, který se nachází v severní části rezervace. Aspoň k částečnému odlesnění dnešní rezervace došlo jistě již velmi dávno, nejpozději v mladší době bronzové. Ve středověku započalo lámání vápence; dnes je na území rezervace několik menších opuštěných lomů. Až do do padesátých let bylo území vypásáno a vrcholová plošina sloužila jako jednosečná louka. V současné době je třeba zabránit zarůstání křovinami. Již několik let se znovu seče vrcholová plošina a jižní úpatí hory, na západních svazích byla na uvolněných plochách na přechodnou dobu obnovena pastva domácích koz, která v kombinaci s kosením představuje optimální způsob péče o stepní biotopy. Trvalou pozornost vyžaduje i eliminace akátu a pajasanu z křovinatého lemu rezervace. Na vrcholu stojí anténní stožár s obslužným zděným přístřeškem? zařízení by se nemělo rozšiřovat. Rezervací vede značená turistická cesty, takže v jarním období trpí vysokou návštěvností. Autor článku: Martin Kříž Další informace najdete zde: Nové Mlýny Přehrada 48 53'50.51"N 16 36'41.50"E Rozsáhlé vodní dílo tvořené třemi nádržemi. Umístěné mezi Novými mýny, Pasohlávkami a Mušovem. Zadržují vodu Dyje, Jihlavy a Svratky. Slouží k závlahám, chovu ryb a rekreaci. Vznik tohoto vodního díla provázely tuhé spory o jeho smyslu a vlivu na životní prostředí. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: Klentnice - Cafe Fara Odpočinkové místo 48 50'32.24"N 16 38'36.35"E Tuto kavárnu při svých cestách Pálavou rozhodně nesmíte minout. Zastavete se v Klentnici na cestě z Pavlova do Mikulova. Najdete zde netradiční kavárnu na bývalé faře vedle kostela. Co je tu tak zvláštní? Čokoládu si sami připravíte, můžete ji zapít bio- šťávou a k tomu si dát naprosto nadpozemské kafe. Cyklisté, psi i děti vítáni Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: Pavlov - Obecní vinotéka Cyklo bar - hospůdka 48 52'26.80"N 16 40'23.41"E Pokud navštívíte jižní Moravu, dýchá na vás z každého koutu vinný opar. Jdete dědinou a nevidíte skoro nic jiného, jak vinné sklepy, a vinice. A pokud navštívíte obci Pavlov u Novomlýnských nádrží, tak uvidíte i raritu - Obecní vinotéku. Co se tam asi dá pít, nemusím říkat. Cyklisté, turisté i psi vítáni!!! Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: Kemp Apollo Cyklisté vítáni 48 47'8.52"N 16 49'35.04"E Kemp, adresa: Slovácká 46, Břeclav Telefon: , , info@atcapollo.cz Kapacita: 250 míst Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Vymezená a oddělená stanová zóna pro cyklisty a jiné nemotorizované hosty, Povrchy k postavení stanů musí být travnaté, pokud možno hladké a na rovině, Odstavné a parkovací možnosti kol v blízkosti stanů nebo chatek, Nabídka posezení u stolků v blízkosti stanové nebo chatové zóny, dle možností zastřešených, Umožnit návštěvníkům vaření na zařízení kempu, Možnost nákupu nejnutnějších potravin, Dostatečné osvětlení přístupových cest ve stanovém nebo chatovém areálu, Možnost pronájmu stanů, chatek, bungalovů aj., Možnost dobíjení elektrokol Hodnocení: Autokemp Apollo je středem turistických a cyklistických stezek v překrásné přírodě Lednicko- valtického areálu. V kempu najdete chatky, místo na stany a karavany a také příjemný personál a večery s country hudbou :-) Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Hotel Termal Mušov Letovisko Hotel Termal Mušov '46.43"N 16 33'49.61"E Hotel Termal Mušov je hotelový komplex v chráněné přírodní oblasti Pálava u Mušovských jezer na hlavní trase Brno Vídeň. Po návratu z Vídně a vinného sklípku v noci hledáme svůj Komfort pokojíček v přilehlé depandanci (vedlejší budovy, které náleží k většímu ubytovacímu celku - hotelu ). Který domeček to byl? Karta pasuje, jsme správně! Pokoje jsou zcela nové se sociálním zařízením, televizí, telefon, internetovým připojením, ledničkou, velkou skříní s trezorem. A vyjít se dá na terasau. Další ráno nás čeká bohatá snídaně v hotelu s výhledem na jezero. Začíná chumelit. Bazén zdarma nám nedali, i když na svých stránkách uvádějí: Pro ubytované hosty v kategoriích Komfort A a Komfort B poskytujeme každý den 1 hod./ osoba vstup do termálního bazénu a sauny ZDARMA. Nazpět se ve střevících brodíme sněhem. Sbalíme se a jdeme k autobusu. Odmítáme svorně nabídku průvodkyně, že za půl hodiny zastavíme na oběd (mám dojem, že za to má provizi od motorestu), a jedeme při filmu Pelíšky rovnou do Ostravy. Autor článku: Monika Další informace najdete zde: Lázně Lázně Jižní Moravy 48 47'34.22"N 16 47'53.16"E Podle celoevropského průzkumu cestování z roku 2009 jednoznačně vyplývá, že pro většinu lidí mezi 25 až 55 lety dovolená už nepředstavuje jen relax a odpočinek, ale také aktivní program, jak strávit volný čas. Tomu nasvědčuje i vývoj v České republice, kdy stále více dospělých hledá pro chvíle odpočinku pobyt v lázních a wellness hotelech. Dnes spolu navštívíme dvoje lázně jihomoravského regionu lázně Lednice a lázně Hodonín. V obou zařízeních, které se snaží o propojení termínu příroda s wellness aktivitami a jsou založeny zejména na přírodních a regionálních hodnotách, se svěříte do rukou skutečných odborníků a k tomu na Vás bude působit jako přírodní zdroj velmi kvalitní jodobrómová voda, která zmírní především Vaše problémy s pohybovým aparátem. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 Lázně Hodonín byly otevřeny v červenci 1979 tehdy jako pobočka lázní Luhačovice. Bylo dosahováno zajímavých výsledků při léčbě chronických kloubních onemocnění při koupelích v jodobromové solance. Úspěchy byly tak výrazné, že vzniklo samostatné lázeňské zařízení, kde se léčí onemocnění pohybového aparátu a kardiovaskulárního systému.v neposlední řadě jsou Lázně Hodonín i vyhledávaným místem k relaxaci a odpočinku. Lázeňský komplex se nachází v překrásném parku, který vyniká zajímavou zahradní architekturou. Víkendový nebo i delší pobyt se projeví blahodárným působením nejen na Vaše tělo, ale i na Vaši mysl. Lázně Lednice jsou opravdovým nováčkem na mapě lázeňských zařízení České republiky a byly otevřeny teprve v roce Moderní rehabilitační zařízení Vám nabídne bydlení, stravování i lázeňské procedury pod jednou střechou, což ocení zejména klienti s omezenou hybností. Pokud máte opravdu málo času, pak můžete využít blahodárné působení ambulantních procedur. Ale určitě se sem příště rádi vrátíte třeba na víkendový pobyt, nebo prodloužený víkend, popřípadě i na týdenní pobyt. Vždyť v Lednici a okolí je toho tolik k vidění. A během víkendového pobytu určitě nestihnete vyzkoušet zajímavé procedury, které třeba ani jiné lázně nenabízejí, jako např. brusinkovou kúru, vinnou kúru, koupel se šampaňským apod. Autor článku: Aneta Mikulová Další informace najdete zde: Valtice - hlavní město vína Odpočinkové místo 48 44'21.70"N 16 45'19.51"E Město Valtice, označováno za hlavní město vína, nabízí pravou zážitkovou dovolenou - ochutnávky vín, cykloturistiku, pěší turistiku, kulturní akce jako například Valtické vinné trhy, Vinobraní, Burčákobraní, Dýňobraní, Cyklobraní a mnoho dalších kulturních a sportovních akcí po celý rok. Valtice jsou součástí památkového komplexu Lednicko- valtický areál, zapsaného na seznamu světového dědictví UNESCO. Areál obsahuje několik roztroušených drobných staveb tzv. salety, které spojují cyklostezky označené jako Lichtenštejnské stezky. V okolí se nachází obec Lednice a zámek Lednice, Minaret, město Mikulov vstupní brána vstupní brána přírodní rezervace Pálava. Město Valtice má krásné náměstí, kde najdete restaurace, kavárny, muzeum, obchody, nedaleko vinné sklepy, valtické podzemí i pivovar. Je zde možnost komfortního ubytování v hotelech, penzionech i vilách. Jednou z nově zrekonstruovaných vilek je Vila Edith, nacházející se na Lázeňské ulici nedaleko zámku. Doporučujeme návštěvu Valtic spojenou s ochutnávkou moravských vín. Autor článku: Michal Juráček Další informace najdete zde: Po cyklostezce z Kyjova do Mutěnic k Dubňanským búdám Rekreační oblast 48 54'42.01"N 17 2'13.38"E Na Kyjovsku v srdci Slovácka najdeme novou cyklostezku dlouhou 15 km, která spojuje Kyjov s vinařskou obcí Mutěnice, odkud se dostaneme k vinným sklepům pod Dubňansků horů. Jedná se o cyklostezku zbudovanou na bývalém drážním tělese zrušené železniční tratě č. 257, místními zvané Mutěnka. Cyklostezka byla zprovozněna a slavnostně otevřena 12. května 2012 a slouží cyklistům a kolečkovým bruslařům. Asfaltová stezka začíná v blízkosti vlakové stanice Kyjov zastávka u průmyslového podniku Šroubárny s.r. o. Kyjov a pokračuje přes bývalé železniční zastávky Svatobořice-Mistřín, Dubňany do Mutěnic. Cyklostezka končí před nádražím v Mutěnicích a vyúsťuje na asfaltovou silnici spojující Mutěnice s Dubňany. Dáme-li se na silnici vpravo směrem na Dubňany narazíme po 300 metrech vlevo na odbočku u drůbežárny směřující ke sklepům mezi Vinohrady pod Dubňansků horů nazývané Dubňanské búdy. Autor článku: Vladimír Vojanec Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 Největší vinařská obec v ČR - Velké Bílovice Zábava, atrakce 48 50'57.48"N 16 53'32.06"E II. Velkobílovické folklórní dny 13. a 14. června Program: Fleret a Jarmila Šuláková, DH Mistříňanka, Yantar Břeclav a další. Více na webu. Autor článku: Michal Tetur Další informace najdete zde: Café Fara - ubytování Cyklisté vítáni 48 50'37.68"N 16 38'40.02"E Ubytování, adresa: Klentnice 166, Klentnice u Mikulova Telefon: , , info@cafefara.cz Kapacita: 28 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Možnost zakoupení obědových balíčků, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Možnost dobíjení elektrokol Hodnocení: Areál Café fara v Klentnici se v roce 2011 rozrostl o dřevěný penzion. Je Vám k dispozici 7 netradičně řešených pokojů, které jistě uspokojí Vaše nároky. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Avalon - Keltská středověká krčma a čajovna Odpočinkové místo 48 44'27.89"N 16 45'15.52"E Nádherné místo, kde si můžete odpočinout a načerpat nové síly. Odpočinout si můžete v Keltské středověké krčmě nebo v čajovně v prvním patře. Odpočinek podpoří zahrádka se středověkou studnou a jezírkem se zlatýma rybkama a vodopádem. Mají zde vytříbenou kuchyni a pravděpodobně se sem budete rádi vracet. Autor článku: Miloslav Jakeš Další informace najdete zde: Lodní doprava Břeclav - Novomlýnská trasa Cyklisté vítáni 48 52'48.00"N 16 40'45.12"E Turistický cíl, adresa: Haškova 3376, Břeclav Telefon: , , info@lodnidoprava.com Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Informační/rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel Hodnocení: Loď Pálava. Domovský přístav - YC Pavlov. Plujeme po dolní Novomlýnské nádrži vodního díla Nové Mlýny. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10

11 Jezero má 1668 ha a maximální hloubku 7,8 m. Trasa začíná v přístavu Yachtclub Pavlov, přes přístav v kempu Merkur Šakvice a přístav v obci Strachotín pokračuje až do Dolních Věstonic. Pokud zvolíte tuto plavbu, můžet... Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: Lednicko-Valtický areál Ostatní 48 46'22.87"N 16 46'55.27"E Lednicko- Valtický areál byl zapsán do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Pokud byste chtěli projít celý park, který je opravdovou chloubou naší republiky a zkrášluje celé okolí, pak vězte, že jeden den by vám na to nestačil. Největší zahradu Evropy můžete najít mezi dvěma významnými rodovými sídly Lichtenštejnů Lednicí a Valticemi. V překrásné, volně upravené krajině, stojí půvabné letohrádky z 19. století, které tomuto areálu dodávají romantiku. Můžete vidět Dianin chrám ve tvaru vítězného oblouku, půlkruhový Chrám Tří Grácií, empírový Apolonův chrám, Rybniční zámeček a ještě mnoho dalších. Proslulou stavbou zámeckého parku je minaret, vybudovaný v letech podle Josefa Hardtmutha. Minaret je vysoký téměř 60 metrů a na vrchní ochoz vedou schody, kterých je 302. Park je zdoben také záhony, které jsou uspořádány do určitých geometrických tvarů, a dále mnoha krásnými sochami a fontánami. V roce 1845 byl v tomto areálu postaven proslulý skleník, který je 92 metrů dlouhý, 13 metrů široký a 10 metrů vysoký. Lednicko- Valtický areál můžete navštívit v dubnu a říjnu jen o sobotách a nedělích, od května do září pak denně kromě pondělí. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11