Egypt BŘETISLAV VACHALA

Save this PDF as:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Egypt BŘETISLAV VACHALA"

Transkript

1

2

3

4 S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů Egypt BŘETISLAV VACHALA Nakladatelství Libri, Praha 2003

5 Obrázek na obálce: Bohyně psaní a počítání Sešat se sedmilistou růžicí na hlavě a písařským náčiním v rukou vždy předávala egyptskému panovníku symbol milionů let jeho úspěšné vlády a zvěčňovala jeho jméno zápisem na listy posvátného stromu. doc. PhDr. Břetislav Vachala, CSc., 2003 Libri, 2003 ISBN

6 Obsah Předdynastická doba 7 Archaická doba 15 Stará říše 21 První přechodná doba 45 Střední říše 54 Druhá přechodná doba 72 Nová říše 74 Třetí přechodná doba 91 Pozdní doba 96 Řecká doba 105 Římská doba 113 Byzantská doba 119 Arabská doba 122 Česko-egyptské vztahy 149 Doporučená literatura 154 Přehled egyptských dějin 155 Encyklopedické heslo 164 Základní informace pro české turisty 173 Zastupitelské úřady 174 Důležitá telefonní čísla v Egyptě 174 Jazyková první pomoc 175 Základní fráze 175 Číslovky 175

7 Egypte, ty jsi nejdražší perlou, jsi jasným znamením na čele věčného času. (z egyptské národní hymny)

8 Předdynastická doba Egypt se nachází v severovýchodní části Afriky. Jeho přirozenou hranicí je na severu Středozemní moře a na východě Rudé moře. Ve starověku se za jižní hranici země považovaly první nilské peřeje u dnešního Asuánu (zatímco nyní jižní hranice probíhá dále na jih poblíž druhého kataraktu u Wádí Halfy, která je již na súdánské straně) a za západní řetěz oáz v Západní (Libyjské) poušti, v pořadí od severu k jihu Bahríja, Faráfra, Dáchla a Chárga. Území, kde vznikla a po celá tisíciletí se rozvíjela staroegyptská civilizace, však tvořilo pouze poměrně úzké, zato velice úrodné nilské údolí, sevřené na východě horami Východní (Arabské) pouště a na západě rozlehlými písečnými pláněmi Západní pouště, a spolu s ním široká bažinatá nilská delta ležící mezi dnešní Káhirou a Středozemním mořem. Tuto oblast s úrodnou černozemí staří Egypťané vždy považovali za svoji skutečnou a jedinou domovinu a výstižně ji také nazvali Černou zemí (Kemet), na rozdíl od přilehlých nehostinných pouští Červené země (Dešret). Je zajímavé, že vlastně dodnes Egypťané neradi opouštějí nilské údolí a deltu, jako by zdědili onen pověstný strach a hrůzu svých dávných předků z nebezpečné pouště, která pro ně vždy představovala obávanou říši zla a chaosu, ovládanou bohem bouří a válek a mýtickým bratrovrahem Sutehem. Mezi ostrovy zeleně roztroušenými v písečném moři Západní pouště má mimořádný význam přírodně, historicky i etnograficky nesmírně zajímavá Fajjúmská oáza, která se nachází přibližně sto kilometrů jihozápadně od Káhiry a rozkládá se na ploše km 2 v proláklině ležící 45 m pod úrovní hladiny moře. Vzhledem k tomu, že do ní již ve 3. tisíciletí před Kr. začal přivádět vodu z Nilu umělý kanál Bahr Júsuf, označili antičtí autoři Fajjúm jako oázu, která není oázou. Okolí Fajjúmu je považováno z geologického a paleontologického hlediska za jednu z nejvýznamnějších oblastí na světě. Jihozápadně od Fajjúmu se na ploše asi osmi čtverečních kilometrů rozkládá Údolí velryb (Wádí el-hítán), které vděčí za svůj název kosterním pozůstatkům dávno vyhynulých savců,

9 Předdynastická období 8 které leží přímo na povrchu pouště. Jde o 250 koster velryb, jež hromadně přišly o život v tehdejším mělkém mořském zálivu před 40 miliony let. Byly to dravé velryby s dlouhým štíhlým úhořovitým tělem, nízkou lebkou, ostrými pilovitými zuby a plně vyvinutými končetinami, pomocí nichž se dobře pohybovaly po souši. Tento druh, dosahující délky 20 m, se označuje jako Zeuglodon nebo Basilosaurus isis. Důležité je, že představuje spojující vývojový článek mezi savci pohybujícími se po souši a současně ve vodě a dnešními velrybami, jejichž přední končetiny jsou ovšem proměněné v ploutve a zadní zakrnělé. Uvedený nález koster velryb z Wádí el-hítán předčil v poslední době pouze objev zkamenělých kostí dosud druhého největšího známého veleještěra u oázy Bahríja, jenž dostal jméno Paralititan stromeri. Tento býložravý dinosaurus, jenž byl dlouhý přes 30 m a vážil 75 tun, obýval před 94 miliony let pobřeží zdejšího druhohorního moře s rozlehlými bažinami a bujnou vegetací. Důležité svědectví o nejstarší fajjúmské minulosti se skrývá rovněž ve skalních terasách nad severním břehem Karúnského jezera (Birkit Kárún) v pohoří Gebel Katrání, kde se dodnes běžně nacházejí zkamenělé stopy dávného života. Doloženi jsou zde především předchůdce antropoida Parapithecus, nejstarší antropoid Pliopithecus a nejmohutnější oligocénní primát Aegyptopithecus zeuxis, který žil před 30 miliony let. Díky své zeměpisné poloze Egypt vždy tvořil koridor, kterým procházely rané populační vlny z východní Afriky dále do Asie. Víme například, že Homo erectus dorazil z Afriky do palestinské oblasti před 1,8 miliony let. Jistě přitom procházel nilským údolím a trvale se tu také usazoval. Jeho zdejší pobyt však dosud není doložen plně vyhraněnými a spolehlivě datovanými nálezy. Dochované kamenné pracovní nástroje nalezené v Horním Egyptě prokazují občasné lidské osídlení na náhorních rovinách nad Nilem již před lety. Nálezy prokazují, že lidé ve starší době kamenné (paleolitu, který se dále dělí na nejstarší, starý, střední, mladý a pozdní a končí kolem před Kr.) měli v Egyptě příznivé podmínky k lovu a sběru, neboť dnešní pouštní krajina tehdy oplývala bohatou zelení

10 9 a zvířenou. Za zmínku stojí, že dosud nejstarší kostrový nález z Egypta představuje středopaleolitická kostra dítěte objevená v roce 1994 v lokalitě Taramsa poblíž chrámu bohyně Hathory v Dendeře a datovaná do doby před Kr. Svůj zvláštní přírodní ráz získal Egypt v době přibližně před lety, kdy došlo k dlouhodobým podnebním změnám v celé severovýchodní Africe a kdy se země napojila na srážkoodtokový systém mohutné sopečné Etiopské vysočiny. A právě díky zdejšímu jarnímu tání sněhu a prudkým dešťům se veletok Nil začal pravidelně vylévat ze svých břehů a po dobu čtyř měsíců v roce (od června do září) zaplavoval celé své údolí v Egyptě až po oblast delty. Obrovské přívaly vod s sebou rok co rok přinášely tmavé úrodné bláto a hlínu se zbytky organických látek, které sloužily jako kvalitní přírodní hnojivo, což vedlo k zavlažování a zúrodňování nilských břehů. Bezprostřední vztah mezi řekou Nilem (délka jeho toku činí km) a egyptskou zemí dobře vystihl řecký historik Hérodotos, jenž Egypt před téměř lety přiléhavě nazval darem Nilu. Pravidelná a dostatečně vysoká nilská záplava byla v Egyptě vždy zárukou přežití. Již od pozdního paleolitu pak existují směrodatné doklady o bojích motivovaných nejspíše snahou o ovládnutí životodárných vodních zdrojů. Z doby okolo před Kr. pochází kostra mladého muže z Wádí Kubbáníja v Horním Egyptě, který zemřel v boji, jak svědčí jednak jeho zlomeniny, jednak kamenné hroty, jež uvázly v jeho kostech. Kolem roku před Kr. se zase datují kostry 59 mužů, žen a dětí z Gebel Saháby v súdánské Núbii, z nichž polovina zemřela rovněž násilnou smrtí. Nesčetná svědectví hmotných i písemných pramenů o bojích o kontrolu nad vodami Nilu pocházejí ze starověku, středověku i novověku. Po skončení pozdního paleolitu nastalo v Egyptě období, z nějž neexistují doklady na lidské osídlení ( před Kr.). To může být způsobeno buď nepříznivou změnou klimatických podmínek, nebo prostou skutečností, že se dosud nepodařilo najít stopy tehdejšího osídlení pod mocnými nilskými naplaveninovými nánosy. Příznivé přírodní podmínky se však vytvořily okolo před Kr. hluboko v Západní poušti, kde je v současné době beznadějně suchá, horká a pustá Sahara. Tehdy se v Africe

11 Předdynastická období 10 změnil směr proudění větrů, takže letní monzuny zasáhly i tuto oblast na severu a každoročně zde spadlo kolem 25 cm srážek. To zcela postačilo k tomu, aby se četné zdejší prolákliny vždy na několik měsíců v roce změnily v jezera, ke kterým se stahovala stáda zvířat a samozřejmě také lidé. Tento stav trval přibližně až do roku před Kr., kdy celá oblast definitivně a navždy vyschla. Získat závažné poznatky o dávném osídlení odlehlé pouštní oblasti na západ od nilského údolí vlastně umožnilo docela nedávno zahájené budování 22 km dlouhého kanálu, jenž od října 1996 odvádí nadbytečnou vodu z Násirova přehradního jezera do Tošské prolákliny západně od Abú Simbelu v egyptské Núbii. V lokalitě Nabta se totiž podařilo odhalit existenci značně pokročilé, rozvrstvené společnosti nomádských lovců a chovatelů dobytka, jež se rozvíjela zvláště v období až před Kr. Nabta plaja (tento geologický termín označující vyschlou vodní nádrž zaplněnou jílem a navátými usazeninami se nyní v archeologii používá pro nejstarší kulturu mladší doby kamenné neolitu na východní Sahaře) představovala kdysi největší dočasné jezero jihovýchodní Sahary. Její nomádští obyvatelé, kteří žili v plném souladu s přírodou, zavedli zřejmě jako první v Africe chov dobytka, věnovali se kromě sběračství a lovu také zemědělství, zhotovovali keramiku, hloubili objemné zásobnice na zrno a hluboké studny, budovali záchytné systémy na dešťovou vodu, žili v chýších v občasných i stálých sídlištích a pochovávali své mrtvé v pohřebištích. Ba co více, dovedli lámat, opracovávat a přepravovat obrovské pískovcové bloky, což mimo jiné kladlo velké nároky na organizaci práce. Nabta je rovněž proslulá jako africký Stonehenge díky zde objevenému souboru stojících kamenů, jež jsou uspořádány do kruhu v průměru 4 m a datují se do období před Kr. Největší kameny jsou astronomicky přesně orientované (ve směru sever jih), přičemž některé z nich označují polohu východu slunce 21. června, což byl nejen začátek léta, ale především počátek dešťového období v této části Afriky. Tato jedinečná památka je tak považována za nejstarší známý kalendář na světě.

12 11 Jak oblast Nabty postupně vysychala, její civilizačně značně pokročilí obyvatelé se organizovaně vydávali směrem na východ do úrodného zeleného nilského údolí a s sebou přinášeli veškeré nabyté poznatky, um a dovednosti. V Egyptě se mezitím začal značně lišit vývoj v severní části země (Dolní Egypt) a v jižní (Horní Egypt). Zatímco se Dolní Egypt přimkl k tzv. primární civilizační oblasti celého jihovýchodního Středomoří, Horní Egypt byl úzce spjat právě s východosaharskou oblastí. V každém případě se tak v Egyptě v období před Kr. propojovaly místní tradice nilského údolí a delty s předovýchodními a saharskými vlivy. Předovýchodními vlivy přitom rozumíme především zavedení pěstování pšenice a lnu a chovu koz, zatímco saharského původu je pěstování ječmene a chov hovězího dobytka. Jisté technologické postupy pocházející z obou zmíněných oblastí jsou patrné i v tehdejší egyptské keramice a štípaných pazourkových nástrojích. Neolitické období ( před Kr.) charakterizuje usedlý způsob života, pěstování obilí, chov dobytka, výroba užitkové keramiky a zhotovování kamenných mnohoúčelových hlazených nástrojů. Lov, rybolov a sběr divoce rostoucích plodů tehdy představovaly doplňující zdroje potravy. Egyptské neolitické kultury mají svá označení podle lokalit, v nichž byly poprvé identifikovány nebo jež poskytly nejvíce relevantních archeologických nálezů. Nacházejí se na celém území Egypta. Nejvýznamnější jsou Merimda Bení Saláma na západním okraji nilské delty, Fajjúm v severní části Horního Egypta a Dér Tása a Badárí v Horním Egyptě. Následující epocha v rozmezí let před Kr. (archeologicky označovaná chalkolit a charakterizovaná současným používáním měděných a kamenných nástrojů) se označuje jako nakádská podle hornoegyptské lokality Nakády, ležící na západním břehu Nilu, asi 30 km severně od Luxoru. Na základě zásadních archeologických objevů učiněných ve zdejším rozlehlém pohřebišti egyptologové vytvořili chronologii celé závěrečné fáze pravěku (stupně Nakáda I III). Nakádská kultura sice zpočátku dominovala Hornímu Egyptu, ale později se prosadila v celé zemi. Pro střední období nakádské kultury (Nakáda II: až před Kr.) je typická kvalitní světlá keramika zdobená

13 Předdynastická období 12 červenými malbami lodí, mužů, tančících žen, plameňáků a antilop. Běžně se tehdy zhotovovaly kamenné nádoby a mísy, mlaty, desky a drtiče zrna, břidlicové destičky na roztírání líčidla, pazourkové nože, měděné nástroje, zbraně i ozdoby a kostěné a slonovinové figurky a amulety. Příbytky si lidé stavěli z hlíny, přičemž jejich základna byla obdélníková stejně jako v případě hrobů na pohřebištích, jež se nacházela vždy mimo sídliště. Lidé se zabývali zvláště zemědělstvím a chovem dobytka. V čele společnosti stáli náčelníci. Prokazatelná je víra v posmrtný život a uctívání zvířecích božstev (sokola a lva). Centrem nakádské kultury II byla přirozeně Nakáda (egyptsky Nubt, Zlaté město ), která těžila ze své výhodné polohy na cestě ze zlatých a měděných dolů ve Východní poušti. Dalšími důležitými městy byly hornoegyptské Hierakonpolis a Abydos. Její postupné šíření na jih do Núbie a zvláště na sever (lokalita Minšat Abú Omar v severovýchodní deltě) vytvořilo předpoklady pro následné politické, hospodářské a kulturní sjednocení Egypta. Předměty odkryté na nalezištích nakádské kultury II potom svědčí o čilých obchodních stycích s Palestinou, Sýrií, Mezopotámií (odtud snad pochází i myšlenka zavedení pečetního válečku) i ostrovy v Egejském moři. Závěrečná fáze celé Předdynastické doby ( před Kr.), která se označuje jako nakádská kultura III a 0. dynastie, se nyní datuje do úseku přibližně mezi lety před Kr. Zdá se, že podnět k vytvoření jednotného egyptského státu kolem roku před Kr. skutečně vzešel z hospodářsky mocnějšího a vojensky zdatnějšího Horního Egypta z oblasti mezi městy Cinev, Abydos, Nakáda a Hierakonpolis. V každém případě tento stát nebyl založen jediným správním rozhodnutím, jedinou rozhodnou bitvou ani zásahem zvenčí. Naopak, byl výsledkem dlouhého, složitého společensko-hospodářského vývoje, který nebyl dosud uspokojivě vysvětlen. A tak egyptologové i v tomto směru stále ještě čekají na nálezy dalších pramenů Právě z období Nakáda III, kdy došlo k intenzifikaci zemědělství, neobyčejnému rozkvětu řemesel a umění, rozvoji měst, rozšíření obchodních styků se syropalestinskou oblastí a Sinajským poloostrovem a také ke značné společenské diferenciaci, máme doložena jména blíže neznámých horno-

14 13 egyptských vládců, které řadíme do pracovně vytvořené tzv. 0. dynastie. Právě do této doby se datuje převratný vynález lidstva, kterým bylo písmo. Při nedávném výzkumu hrobky vládce 0. dynastie Štíra I. se podařilo objevit soubor téměř 200 drobných slonovinových, kostěných a kamenných štítků, do nichž byly z jedné strany vyryty různé značky představující počítací čárky, lidské postavy, zvířata, ptáky, rostliny, různé stavby a lodě. Štítky byly vždy opatřeny malým kulatým otvorem, jímž byl původně provlečen provázek, který je připevňoval k vybraným součástem vládcovy pohřební výbavy pruhům látky, nádobám s olejem nebo dřevěným skříňkám s různým obsahem. Použité značky mají prokazatelně fonetickou hodnotu a také je lze číst jako skutečné hieroglyfy. Zatímco číslovky na štítcích vyznačují počty příslušných počitatelných položek, vlastní nápisy uvádějí místa jejich původu. Podstatné je, že se tu zmiňují názvy měst ležících ve vzdálené nilské deltě (Bútó a Búbastis). To znamená, že hornoegyptskému vládci Štírovi I. sídlícímu v Abydu byly tehdy dodávány daně z Dolního Egypta. Šlo o období okolo roku před Kr. (argumentuje se ovšem i tím, že přírodovědné metody datují archeologické nálezy do roku před Kr. a níže). Ponecháme-li stranou otázku přesného datování, nálezy prokazují hlavní důvod a předpoklad vzniku hieroglyfického písma potřebu vládcovy administrativy zaznamenat důležité údaje hospodářského rázu. K tomu záhy přistoupila i potřeba navždy zachytit významné historické události a nutnost zapsat závažné texty týkající se kultu bohů a zádušního kultu zesnulých. Jednou z tehdejších klíčových historických událostí bylo nepochybně vítězství hornoegyptského vládce Narmera ( Zlého sumce ) nad obyvateli delty, k němuž došlo v rámci bojů za definitivní sjednocení země někdy okolo roku před Kr. Tato událost je ostatně vyobrazena a zapsána na slavné břidlicové Narmerově paletě, která sloužila k roztírání líčidel a současně měla pamětní ráz, nalezené v Horově hierakonpolském chrámu. Jedinečná reliéfová výzdoba její přední strany je rozvržena do tří vodorovných pásů. V nejdůležitějším (prostředním) je zobrazen tento vládce, když se

15 Předdynastická období 14 chystá zasadit smrtící úder klečícímu poraženému náčelníkovi z východní nilské delty. Výjev před triumfujícím Narmerem, který představuje sokola držícího na provazu hlavu nepřítele, spojenou se zemí, z níž vyrůstá šest papyrusových stonků s květy, lze přečíst jako: Panovník (tj. sokolí bůh Hor) porazil a zajal nepřátel z Dolního Egypta (tj. šest papyrusových stvolů, z nichž každý znamená číslovku a zároveň symbolizuje deltu). Důležité je, že na zmíněné Narmerově paletě je panovník zobrazen jednou s bílou korunou Horního Egypta a podruhé s červenou Dolního Egypta. Tato skutečnost je zcela zásadní, neboť poprvé jasně vyjadřuje myšlenku sjednocení obou zemí jedním vládcem. Jih a sever Egypta se v Předdynastické době od sebe lišily v tolika směrech (zvláště pokud jde o přírodní podmínky a charakteristiku obyvatel tradiční společnost nespoutaných lovců a kočovníků v hornatém Horním Egyptě na jedné straně, a smířlivých usedlých zemědělců v nížinách a bažinách Dolního Egypta na straně druhé), že jejich spojení se po celý starověk vždy připomínalo jako záslužný boží čin.

16 Archaická doba Nejstarší egyptský stát vznikl a začal plně politicky, hospodářsky a kulturně působit v Archaické době ( před Kr.), která zahrnuje vládu panovníků prvních dvou rodů (dynastií). Zde musíme připomenout, že základní členění dějin starověkého Egypta do dynastií, které se běžně užívá, pochází od egyptského kněze Manetha, jenž sepsal ve 3. století před Kr. v řečtině dějiny této země a rozdělil je podle vlád příslušných 31 panovnických rodů, tedy od sjednocení Egypta až po dobytí země Alexandrem Velikým v roce 332 před Kr. Egyptologové v novověku navíc zavedli členění na výrazné epochy, tedy Předdynastickou dobu, Archaickou dobu, Starou říši, První přechodné období, Střední říši, Druhé přechodné období, Novou říši, Třetí přechodné období a Pozdní dobu. V čele jednotného egyptského státu v Archaické době stál panovník jediný žijící bůh na zemi, jenž byl pánem všech a všeho. Své výsadní postavení si panovník udržel po celou dobu egyptských dějin. Tomu také odpovídala jeho titulatura, která se skládala z pěti jmen. První bylo takzvané Horovo jméno ( jež uvádělo panovníka jako pozemské vtělení sokolího boha nebes Hora) zapisované do obdélníku představujícího průčelí královského paláce. Druhé bylo jméno Obě Paní, jež panovníka spojovalo s ochrannými bohyněmi Horního a Dolního Egypta supicí Nechbetou a kobrou Vadžetou. Následovalo trůnní jméno král Horního a Dolního Egypta. Další jméno bylo Zlatý Hor. Poslední, páté jméno panovníka znělo Syn Reův a psalo se v kartuši oválném rámečku symbolizujícím jeho neomezenou moc. Pokud jde o označení egyptského vládce faraon, je to hebrejská a poté i řecká podoba egyptského slova per aa (v překladu velký dům ), které původně znamenalo královský palác a teprve v 18. dynastii začalo sloužit také k označení egyptského panovníka. Novým sídelním městem a zároveň správním centrem sjednocené země v Archaické době se staly Bílé zdi. Po sjednocení Egypta ovšem města vznikala po celé zemi: v údolí Nilu, při jeho splavných ramenech v deltě i na vyvýšených místech na

17 Archaická doba 16 souši nebo na důležitých strategických místech (např. křižovatkách obchodních a karavanních cest, nalezištích surovin). Takto přirozeně vznikající města měla obvykle kruhový půdorys a byla vymezena mohutnou ohradní zdí, která se s rozšiřováním osídlení posunovala. Jiný ráz měla menší města, která zakládal panovník v rámci vnitřní kolonizace země, když chtěl například získat novou zemědělskou půdu, rozšířit pozemky svých statků nebo osídlit pohraniční oblasti. Taková městečka, kam byli na práci přesídleni zemědělci, řemeslníci, dělníci a úředníci, se vyznačovala vysokou hustotou obyvatelstva. Měla pravoúhlý půdorys, byla také ohraničena městskou zdí a kromě obytné a řemeslnické čtvrti a skladů se v nich nacházelo správní středisko, palác a chrám místního božstva. Dosud stále ještě nevíme, jak vypadalo nejstarší egyptské hlavní město. Jeho již zmíněné jméno Bílé zdi (egyptsky Inebuhedž) se zřejmě vztahovalo k ohradní vápencové zdi kolem vládcovy rezidence. Známe ještě jeho přibližnou lokaci v oblasti dnešního města Mít Rahíny a vesnic Abúsíru a Sakkáry, přibližně 30 km jižně od Káhiry na západním břehu Nilu, přesně na rozhraní Horního a Dolního Egypta. Později se pro rozrostlé město začalo používat názvu Mennofer (řecky Memfis), jenž pochází ze staroegyptského pojmenování pyramidy panovníka Pepiho I. ze 6. dynastie Mennefer Pepi, což v překladu znamená: Pepi je pevný a dobrý. Náboženské jméno Mennoferu potom znělo Hikuptah, Palác Ptahova ducha (podle místního boha stvořitele a umění Ptaha), což v pozdějším řeckém přepisu dalo Aigyptos. A právě toto jméno se začalo používat pro označení celé země. V Archaické době byla celá země rozdělena do krajů (nomů). Jejich počet se postupně ustálil na 42, přičemž 22 krajů bylo v Horním a 20 v Dolním Egyptě. Zemi spravovali úředníci, které zpočátku vybíral panovník z okruhu své rodiny. Jak se postupně rozvíjela státní správa a zdokonaloval systém vybírání daní, registrace práceschopných obyvatel a budování vodních děl a bylo třeba stále více výkonných úředníků, panovník je byl nucen vybírat ze svého širšího okolí. Koncem Archaické doby se řízení státní správy soustředilo v rukou úředníka, jemuž se říká podle obdobné instituce v arabské říši

18 17 vezír. Tento člověk fakticky vedl správu země místo panovníka, když například řídil vybírání daní, byl správcem pokladny a nejvyšším soudcem a dohlížel na všechny státní stavby. Zpočátku zastávali tento úřad synové panovníka, od 5. dynastie byl svěřován i osobám nekrálovského původu. K první vážné politické krizi plně zavedeného egyptského státu došlo již na konci 1. dynastie, kdy se na nějakou dobu rozpadl a země se zřejmě utápěla v bojích mezi severem a jihem. Vládce Peribsen dokonce změnil své Horovo jméno na Sutehovo, čímž se ztotožnil s Horovým nepřítelem a úkladným vrahem, hornoegyptským bohem války a zla Sutehem. Tehdy také docházelo k ničení stávajících královských památek na pohřebištích v Sakkáře, Abydu a Nakádě. K urovnání poměrů došlo teprve koncem 2. dynastie, kdy jméno jejího posledního krále Chasechemueje (v překladu Obě mocnosti se zjevují v záři ) jistě odráží tuto závažnou skutečnost. Brzký následný vývoj vedl k prvnímu velkému rozmachu egyptského státu v epoše Staré říše. Pozoruhodným vývojem ve zmíněné Předdynastické a Archaické době prošel způsob pohřbívání, který představuje důležitý pramen poznání starověkého Egypta. Na počátku vývoje jsou hřbitovy budované na vyvýšených okrajích Západní a Východní pouště (kde se nacházela savana), méně často pohřby umístěné pod podlahou obydlí (v bažinaté deltě na severu). Mrtvého tehdy zabalili do papyrusové rohože, lněného plátna nebo kůže a položili ve skrčené (méně často natažené) poloze na levý bok do mělkého oválného hrobu nebo obdélníkové jámy u výpravnějších pohřbů vystlané rohožemi a prkny či vyzděné nepálenými cihlami a ještě zastropené dřevěnými trámy. Zesnulého navíc obklopili hliněnými nádobami a drobnými milodary. Tělo v suchém a horkém písku dokonale vyschlo a často se stávalo, že ho vyhrabal šakal nebo hyena. Pozůstalí v takových případech mohli spatřit téměř neporušená, pouze přirozeně vyschlá těla svých dávných předků. Jejich víra v trvalý posmrtný život se tím dále jen prohlubovala a vedla k představě o neporušeném těle zemřelého jako nezbytné podmínce k zachování dalšího života na onom světě. Aby těla zemřelých lépe zajistili před zvěří a zloději, začali

19 Archaická doba 18 Egypťané nad hroby vršit písek, a tak vytvářet mohyly, které obkládali cihlami, a těla ukládali do dřevěných rakví. Hroby náčelníků a zámožných obyvatel byly přirozeně větší a obsahovaly také mnohem více milodarů a cennější pohřební výbavu, kterou měl zemřelý po smrti nadále běžně používat (předměty běžné denní potřeby, oděvy, šperky, zbraně, kultovní náčiní). Hroby postupem doby získávaly jiné podoby a rozměry. Ale skutečností je, že na počátku vývojové řady byl jednoduchý pohřeb v mělké jámě, později lavicovitá hrobka (tzv. mastaba) s nadzemní a podzemní částí a skalní hrobka, na jejím konci velkolepá pyramida. Tento stavební vývoj však zároveň přinášel značné nebezpečí pro zachování těla. V hrobce nebo rakvi již nebyly vhodné podmínky pro přirozenou mumifikaci suchým horkem. Navíc některá pohřebiště v končící Předdynastické době byla s postupem osídlování budována přímo v nilském údolí, takže se ocitla v dosahu spodní vody. Těla tudíž podléhala snadněji a častěji hnilobným procesům a rozpadala se. Později se dovíme, jak si s touto situací Egypťané poradili. Na základě velikostí hrobek a jejich pohřební výbavy se již v Předdynastické a Archaické době dá dobře sledovat momentální rozdělení egyptské společnosti. Zřetelně se totiž od sebe liší hroby vládců, hodnostářů, vysokých úředníků, nižších úředníků, řemeslníků a prostých zemědělců. Již hrobka předdynastického vládce v cihle a dřevě věrně napodobovala jeho pozemské sídlo palác. A tak například hrobka zmíněného vládce Štíra I. v Abydu měla podobu obdélníkové cihlové stavby (o rozměrech m) s dvanácti místnostmi vybavenými bohatým inventářem, s dveřmi a okny. K výbavě patřilo i slonovinové žezlo jako znak jeho vládcovské moci. Ba co více, okolo hrobky panovníka 1. dynastie Džera v Abydu se nachází 338 vedlejších hrobů, v nichž byli pohřbeni jeho služebníci a osobní stráž, kteří museli zemřít v den králova pohřbu, aby doprovázeli svého pána a sloužili mu i po smrti. Od tohoto zvyku se však v Egyptě záhy upustilo. V Archaické době se vytvořila tradice dvou současných ústředních královských pohřebišť v Abydu a Sakkáře. Tito panovníci mají tedy vždy dvě hrobky a nechávají se pohřbít v Abydu (v hrobce, jejíž typ navazuje na náboženské a staveb-

20 19 ní tradice jihu země písečný pahorek obehnaný zdí a dvě stély se jménem zesnulého a v podzemí pohřební komora a sklady) a symbolicky jako dolnoegyptští vládci také v Sakkáře (v hrobce typu cihlové mastaby, jejíž vnější stěny byly zdobeny barevnými vzory a jejíž podzemí rovněž tvořila pohřební místnost a skladištní prostory). Zatímco nejvyšší hodnostáři, úředníci a kněží hlavního města se nechávali pohřbít na ústředním pohřebišti na okraji Západní pouště u dnešní Sakkáry, nižší společenské vrstvy měly svůj vlastní rozlehlý hřbitov na protějším východním břehu Nilu v oblasti dnešního Heluánu (tam bylo objeveno přes hrobů). V Předdynastické a Archaické době se formovalo i egyptské náboženství, o němž ještě budeme mluvit. Když před lety označil Hérodotos Egypťany za nejzbožnější lidi starověku, měl tím na mysli to, jak náboženství v Egyptě hluboko proniklo do lidského myšlení a jak se promítlo do veškeré lidské činnosti. Po celé zemi se stavěly velkolepé chrámy, kde se denně uctívala božstva a kam se jim přinášely bohaté obětiny jídel, nápojů, látek, posvátných olejů, kadidla a mastí. Existenci pozemských příbytků staroegyptských bohů, tedy jejich chrámů, svatyň a kaplí, dokládají dochované hmotné i písemné prameny pocházející již z Archaické doby. Tehdy se také poprvé objevila národní hornoegyptská svatyně v el-kábu a dolnoegyptská v Bútó jakožto viditelné symboly Obou zemí. Chrámy bohů prokazatelně existovaly v Abydu, Koptu (dochovaly se tři kolosální vápencové sochy boha plodnosti Mina), Hierakonpoli a na nilském ostrovu Elefantině (svatyně bohyně očistné vody Satety, umístěná mezi žulovými skalami prvních nilských peřejí) u dnešního Asuánu. Musíme připomenout, že nejstarší egyptské kultovní a sakrální stavby se budovaly z palmového dřeva, rohoží a z cihel uplácaných z nilského bahna a vysušených na slunci. Teprve časem vystřídal tyto lehké stavební materiály trvanlivý kámen určený nadále především na stavbu chrámů a hrobek, tedy věčných příbytků bohů a blažených zesnulých. Naproti tomu obydlí, královské paláce, pevnosti, správní budovy, skladiště, dílny, stáje a další přísně účelové objekty se vždy budovaly z nepálených cihel.

21 Archaická doba 20 Na konci Archaické doby existoval v Egyptě plně fungující a prosperující stát, jenž se opíral o ústřední královskou moc a vyspělou jednotnou státní správu. Rozkládal se na území od Středozemního moře na severu až po dnešní Asuán na jihu. Dá se říci, že pod přímou kontrolou měl i Dolní Núbii a Sínajský poloostrov a nárazníková území na západě. Se vzdálenějšími oblastmi západní Asie měl čilé obchodní styky.

22 Stará říše Stará říše, která zahrnuje vládu králů dynastie (2 700 až před Kr.), se příznačně označuje jako epocha stavitelů pyramid. Tehdejší gigantické státní stavební projekty hluboce ovlivnily celé egyptské hospodářství a společnost. Bylo to pět století trvající období politické stability, ekonomické prosperity a rozkvětu řemesel a umění. Skutečným zakladatelem 3. dynastie byl král Džoser (Svatý), známý z dobových památek jako Necerichet. Džosera, jenž vládl okolo 20 let, proslavila především jeho stupňovitá pyramida v Sakkáře. Tato stavba právem vešla do dějin světové architektury: poprvé v historii lidstva totiž bylo v tak rozsáhlé míře použito jako stavebního materiálu kamene. Do kvalitního jemného vápence tu byla věrně převedena celá královská rezidence, která se nacházela nedaleko odtud v nilském údolí a která byla postavena z nepálených cihel, dřeva a rohoží. Džoserův pohřební areál vymezovala více než 10 m vysoká vápencová ohradní zeď s mohutnými baštami a obklopoval 40 m široký příkop. Uprostřed areálu, dlouhého 545 m a širokého 278 m, se tyčí šestistupňová pyramida vysoká 62,5 m. Tato nejstarší egyptská pyramida procházela stavebním vývojem a byla budována ve čtyřech etapách. Na jejím počátku byla hrobka typu mastaby (arabsky lavice ), jež byla obdélníkového půdorysu. Ve Staré a Střední říši to byl běžný typ nekrálovské hrobky v její nadzemní části (superstruktuře) bývala chodba a zdobená kaple, v jejíž západní stěně byly umístěny tzv. nepravé dveře, které byly považovány za symbolickou bránu na onen svět. Na obětní stoly před nepravými dveřmi se kladly obětiny určené duchu zemřelého. Vedle kaple ještě byla zvláštní uzavřená místnost serdáb (arabsky sklep ), v níž se nacházela socha zesnulého. Nadzemní část mastaby byla spojena s její podzemní částí (substrukturou) šachtou, z níž vedla chodbička do pohřební komory obsahující kamenný sarkofág s mumií majitele hrobky a jeho pohřební výbavu. V den pohřbu tuto komoru přirozeně zazdili a šachtu zasypali, aby do ní znemožnili přístup. Mastaby se přirozeně nacházejí

23 Stará říše 22 na mnoha lokalitách po celé zemi a navzájem se liší rozměry, použitým stavebním materiálem i vnitřním uspořádáním. Džoserova prvotní mastaba se postupně rozšiřovala a měnila ve stupňovitou pyramidu. Na rozdíl od ostatních pozdějších egyptských pyramid nebyl její půdorys ještě čtvercový, ale stále šlo o obdélník o rozměrech m. Džoserova pyramida má velmi členité podzemí s mnoha šachtami, chodbami a místnostmi, které sloužily k uložení ostatků panovníka a členů jeho rodiny. Kromě vlastní pyramidy se v Džoserově areálu nacházela tzv. jižní hrobka (snad zastupující panovníkův hornoegyptský hrob), vstupní sloupová síň, velký otevřený dvůr se dvěma oltáři, dvůr obklopený kaplemi bohů, zádušní chrám při severní stěně pyramidy, správní paláce Horního a Dolního Egypta a skladištní prostory. Duch zemřelého krále měl mít možnost volně se pohybovat po celém areálu, pobývat zde a také slavit královská jubilea vlády, při nichž byly magicky obnovovány jeho fyzické síly a duševní schopnosti. Za stavitele stupňovité pyramidy tradice označovala Džoserova syna schopného vezíra, architekta, mudrce a lékaře Imhotepa. V pozdějších dobách byl dokonce zbožštěn a uctíván jako uzdravující božstvo. Byl patronem lékařů a písařů. Šlo však o historickou osobu a egyptologové dodnes marně pátrají po jeho hrobce v oblasti Sakkáry. Dodnes není jasné, proč má Džoserova stavba podobu právě stupňovité pyramidy. Je možné, že napodobuje obrovské schodiště, po němž panovník vystoupí po smrti na nebe ke slunečnímu bohu a ke hvězdám. Právě tak může stupňovitá pyramida představovat prastarý symbol počátečního pahorku, jenž se v okamžiku stvoření světa vynořil z pravodstva a na němž se zrodil život. Existuje i názor, že šestistupňová pyramida je symbolickým zobrazením vycházejícího slunce, a tedy každodenně se znovurodícího panovníka syna slunečního boha. V každém případě sakkárská stupňovitá pyramida sloužila Džoserovým nástupcům ve 3. dynastii jako stavební vzor. A tak se také v těsné blízkosti Džoserova areálu nachází nedokončená stupňovitá pyramida krále Sechemcheta a v severnějším Záwijit el-arjánu stupňovitá (tzv. vrstvená) Chabova (?) pyramida.

24 23 Zakladatel 4. dynastie Nebmaat (Pán spravedlnosti) Snofru (Ten, jenž činí dobro) vládl po dobu přibližně 44 let na přelomu 27. a 26. století před Kr. O Snofruovi, který měl v pozdějších dobách pověst dobrotivého a spravedlivého vládce a byl také zbožštěn, je známo, že získával tyrkys ze Sínaje a cedry z Libanonu a že vyslal úspěšné vojenské výpravy proti Núbijcům a Libyjcům. Obdivuhodná byla Snofruova stavební činnost. Nechal si totiž postavit jednu pyramidu v Médúmu, dvě v Dahšúru a malou pyramidku jako symbol královské moci též v Síle (na okraji Fajjúmské oázy). Celkem se jedná o neuvěřitelnou kubaturu těchto pyramid, která činí 3,6 milionu metrů krychlových a předčí tak i objem prvního divu starověkého světa pyramidu Snofruova syna Chufua v Gíze. Obě Snofruovy dahšúrské pyramidy jsou zajímavé ze stavebního hlediska, neboť představují přechod od stupňovitých pyramid ke klasickým rovnostěnným. Jižní pyramida, jejíž projekt musel být z technických a statických důvodů během stavby pozměněn, se pro svůj typický vzhled nazývá lomenou či také romboidální, popřípadě pyramidou o dvou svazích. Severní pyramida se zase podle zabarvení použitých kamenných bloků označuje jako červená. Pozoruhodný je u obou pyramid systém vnitřních chodeb a komor s korbelovanými stropy. V případě dnes přístupné severní pyramidy jde o svažující se chodbu vedoucí od vchodu na její severní straně do dvou předsíní a vlastní královské pohřební místnosti umístěné v mase zdiva pyramidy. Tato pohřební komora, která kdysi byla místem Snofruova posledního odpočinku, je považována za nejkrásnější a nejvypracovanější v době Staré říše. Mumie, která byla nalezena v této komoře v roce 1948 a o níž se předpokládá, že je Snofruova, je však nyní bohužel nezvěstná Na základě přesných propočtů můžeme tvrdit, že lomenou a červenou pyramidu stavělo 20 tisíc dělníků po dobu 15 let. Jejich práce přitom zahrnovala lámání kamene v místních vápencových lomech, lámání bloků z kvalitního vápence v Tuře na protějším, východním břehu Nilu a jejich dopravu přes řeku do Dahšúru, jakož i vlastní stavbu pyramidy s využitím transportních ramp. Za zmínku stojí, že prvním návštěvníkem Snofruovy severní pyramidy v Dahšúru, jenž ji prozkoumal a popsal, byl český

25 Stará říše 24 františkánský mnich a misionář Václav Remedius Prutký. Soudíme, že k tomu došlo někdy v letech Vlastní Prutkého popis pyramidy se nachází v 19. kapitole jeho cestovního deníku Itinerář orientálních misií, jenž je psán latinsky a je nyní uložen v Národní knihovně v Praze. Ve 4. dynastii se prosadil tvar jednoduchého hladkého jehlanu a rovněž se ustálil celý soubor staveb tvořící královský pyramidový komplex, který představoval skutečnou posmrtnou rezidenci faraona. Jeho monumentální vstupní části tvořil údolní chrám umístěný dole na okraji nilského údolí, jenž zároveň sloužil jako přístaviště lodí a možná se v jeho blízkosti odehrávaly i některé obřady spojené s královským pohřbem. Poblíž údolního chrámu se také rozkládalo tzv. pyramidové město obývané personálem pyramidového komplexu, zádušními kněžími a úředníky. Z údolního chrámu vedla mohutná kamenná rampa s chodbou (tzv. vzestupná cesta) zdobenou reliéfy do důležitějšího zádušního chrámu (též označovaného jako horní nebo pyramidový), který se nacházel u východní stěny vlastní pyramidy a sestával z několika částí. V tomto chrámu se po smrti panovníka starali stanovení kněží o jeho zádušní kult a denně mu sem přinášeli předepsané obětiny jídel a nápojů. Mumie panovníka byla v den pohřbu uložena po pohřebních obřadech do kamenného sarkofágu v pohřební komoře vybudované v nitru pyramidy. V přístupové chodbě, která ústila na severní straně pyramidy, byly potom spuštěny obrovské kamenné zátarasy, a tak měl být navždy znemožněn přístup do pyramidy. Avšak jak je známo, ani kamenné zátarasy, ani obrovská hmota pyramidy, ani mohutná kamenná zeď obklopující pyramidu a zádušní chrám nezabránily jejich vyloupení již ve starověku. Součástí pyramidového komplexu ještě byla malá tzv. satelitní pyramida, jejíž význam nebyl zatím zcela objasněn (někdy bývá považována za příbytek panovníkova ducha, jindy je v ní spatřován symbolický panovníkův hrob v jižním Egyptě), a někdy i jámy s pohřebními loděmi. Po Snofruovi se ujal vlády jeho syn Chufu (plným jménem Chnemchufu), jenž úspěšně vládl téměř 25 let. Podařilo se mu dále upevnit královskou moc, uspořádal válečná tažení do Núbie a Libye, organizoval obchodní výpravy a rozsáhle

26 25 se věnoval stavební činnosti. Proslul jako stavitel prvního divu světa Velké pyramidy v Gíze. Zároveň u ní založil rozlehlé pohřebiště pro členy královské rodiny a významné hodnostáře, kněze a vysoké úředníky, v jejichž rukou spočívala správa země. Pro všechny tyto osoby to tehdy znamenalo nejen nejvyšší možný důkaz panovníkovy osobní přízně, ale také jistou záruku, že i po smrti budou v jeho blízkosti. V době Staré říše bylo v Gíze pohřbeno na čtyři tisíce příslušníků tehdejší společenské elity. Podle směrodatných výpočtů mohlo Chufuovu pyramidu (délka její strany je 230,4 m a její původní výška dosahovala 146,5 m) stavět nejvýše lidí. (Mimochodem, celý Egypt měl tehdy přibližně 1 milion obyvatel.) Část z nich (asi 5 000) představovali kvalifikovaní řemeslníci, kteří na stavbě pracovali stále a byli v blízkosti staveniště také ubytováni. V nedávné době se dokonce podařilo v Gíze objevit město těchto dělníků s domy, ulicemi, dílnami a skladišti a také jejich hřbitov s rodinnými hrobkami. Ostatní lidé pracovali v kamenolomech, při přepravě vápencových bloků na staveniště a na stavbě samé. Přitom většina z těchto maximálně lidí pracovala pouze sezónně. Byli to totiž zemědělci a na stavbu pyramidy mohli být povoláni pouze v době čtyřměsíčních nilských záplav od června do září, kdy zemědělská půda byla zatopena vodami Nilu, a nebylo tak možné na ní pracovat. Při stavbě pyramid mohli lidé spoléhat pouze na svůj důvtip, sílu a jednoduché pracovní pomůcky, ale i jednoduché stroje (páka, kladka, nakloněná rovina a podobně). Nástroje měli kamenné, dřevěné a měděné. Při přepravě kamenných bloků využívali dřevěných saní, lodí a síly tažného dobytka. Kamenné bloky (vážící průměrně 2,5 tuny) se přitom postupně dovlékaly do stále větší výšky budované pyramidy po uměle navršených širokých cihlových rampách vyztužených trámy. Hlavní úlohu při stavbě pyramid sehrála dokonalá organizace práce, účinné pracovní postupy a stavitelské zkušenosti získávané po celé generace. Jednotlivé etapy stavby pyramidy lze bezpečně sledovat díky dochovaným spolehlivým hmotným i písemným pramenům, jakými jsou nedokončené pyramidy, starověké lomy, pozůstatky cest z lomů na staveniště, sídliště řemeslníků, zbytky ramp, pracovní nástroje, zobrazení

27 Stará říše 26 přepravy kamenných bloků a stavební značky a nápisy (tzv. stavební graffita). Se jménem Chufua je rovněž spojeno nejstarší známé dochované plavidlo světa jedná se vlastně o dvě lodi, které byly pečlivě rozloženy a uloženy do dvou místností vytesaných do skály u jižní stěny jeho pyramidy. Jen jedna z lodí byla opět vyzdvižena, složena a vystavena. Loď, jejíž délka je 43,4 m a největší šířka 5,9 m, napodobuje svým provedením mohutný vor spletený z papyrových stonků. Jediným použitým materiálem je přitom dřevo libanonských cedrů, popřípadě místní akácie, a provazy. Zdá se, že tato plavidla měla sloužit panovníkovu duchu k plavbě po nebeském oceánu, když doprovázel svého otce, slunečního boha Rea, při jeho každodenní pouti. Do doby Chufuovy vlády se rovněž datuje nejstarší dochovaná přehrada na světě, jež se nachází asi 40 km jižně od Káhiry na okraji Východní pouště ve Wádí Garráwí. Přehrada, jež se nyní nazývá Sadd el-kafara (tedy Přehrada pohanů), byla sypána z místní vápencové suti a zpevněna hrubým vápencovým zdivem, přičemž její vnější, svažující se stěny byly nakonec stupňovitě obloženy dokonale opracovanými a přesně sesazenými vápencovými bloky. Přehrada dosahovala délky 110 m, výšky 14 m, šířka při jejím úpatí činila 98 m, zatímco při vrcholu 56 metrů. Nedaleko přehrady se nacházejí zbytky sídliště pracovníků, kteří ji stavěli po dobu přibližně 12 let. Jednalo se asi o 500 kameníků, dopravců kamene, odborných řemeslníků, zodpovědných předáků a dohlížitelů a dodavatelů potravin a vody. Účelem Chufuovy přehrady bylo chránit nákladiště alabastrových bloků (získávaných v nedalekých lomech), přilehlá sídliště a obdělávanou půdu ležící dole při ústí Wádí Garráwí do nilského údolí před přívaly vod, způsobenými prudkými zimními lijáky ve Východní poušti. Kromě toho mělo přehradní jezero sloužit jako zásobárna vody. Tato přehrada se však protrhla již ve starověku, ještě před svým dokončením. Po krátkém panování Radžedefa, jenž si postavil nejseverněji položenou pyramidu v Abú Rawáši, se ujal vlády další Chufuův syn Rachef. Tento dále upevnil státní správu a pokračoval v rozsáhlém stavebním díle svého otce na gízském pohřebišti. Avšak slavnější než jeho druhá největší egyptská

28 27 pyramida (výška 143,5 m) je Velká sfinga tohoto panovníka, která je největším sochařským dílem na světě. Musíme předeslat, že v Egyptě faraonova socha v podobě ležícího lva s lidskou hlavou nesoucí královskou pokrývku hlavy s kobrou vztyčenou nad čelem a s božským vousem vždy vyjadřovala jeho tělesnou a duchovní moc. V případě Velké sfingy v Gíze se zdá, že stavitelé při její stavbě použili jádro skály, které se podobalo ležícímu tělu lva. K němu potom přitesali lidský obličej, zřejmě s podobou samotného Rachefa. Tak vznikla obrovská sfinx, jejíž délka je 73,5 m a výška 20 m. Tato socha, která měla úlohu strážce gízské nekropole, byla Egypťany nazývána šesep anch, tedy Žijící podoba (krále Rachefa). Později byla považována za zobrazení slunečného boha Haremacheta a někdy dokonce za asijského boha Haurona. Z písemných pramenů víme, že do její blízkosti se rádi vydávali egyptští princové se svým doprovodem, aby zde na okraji pouště jezdili na koních a lovili zvěř. Mezi tyto prameny patří i dvě stély Amenhotepa II. a Thutmose IV., umístěné mezi jejími tlapami. Jako princové pod sfingou usnuli a zdálo se jim, že se stanou panovníky, když zavátou sfingu zbaví písku. Toto učinili a sen se vyplnil. V minulém století byla Velká sfinga vážně ohrožena znečištěným ovzduším a spodní vodou. Zachráněna byla teprve nedávno díky velice nákladnému mezinárodnímu konzervátorskému projektu. Po smrti Rachefova syna Menkaurea, jenž si postavil nejmenší z gízských pyramid (s délkou strany 105 m a výškou 65,5 m), došlo v Egyptě k dynastické krizi. Menkaureovým nástupcem se stal Šepseskaf (snad syn Menkaurea a některé vedlejší královské manželky), který dokončil pyramidový komplex svého otce a sám si postavil v odlehlé jižní Sakkáře hrobku neobvyklého tvaru mastabu v podobě obrovského sarkofágu ( její obdélníkový půdorys má rozměry m), jež se nyní nazývá Mastabit faraún, Faraonova lavice. Šepseskaf tak byl jediným panovníkem Staré říše, který si nepostavil pyramidu. Za jeho vlády jsme svědky oslabení královy moci. Spojovacím článkem mezi Snofruovým rodem 4. dynastie a nastupující 5. dynastií tzv. slunečních králů byla Menkaureova dcera královna Chentkaus I., jež byla pohřbena ve stupňovité hrobce (někdy označované jako čtvrtá gízská pyramida)

29 Stará říše 28 poblíž Menkaureova údolního chrámu v Gíze. Její neobvyklé tituly lze přeložit buď jako matka krále Horního a Dolního Egypta a král Horního a Dolního Egypta, nebo jako matka dvou králů Horního a Dolního Egypta. Je přitom velmi zajímavé, že naprosto stejné tituly měla v jiné pohnuté době o jednu nebo dvě generace později stejnojmenná královna Chentkaus II., jež byla pohřbena v Abúsíru. Příběh obou těchto žen, které sehrály důležitou dynastickou úlohu, byl natolik neobvyklý a přitom zásadní, že v mnohem pozdější době našel i literární ztvárnění v podobě pohádky Chufu a divotvorci, v níž se prorokuje zázračné božské zrození trojčat prvních tří králů 5. dynastie Veserkafa, Sahurea a Neferirkarea. Podle ní byla jejich matkou Rudždžet, manželka kněze slunečního boha, a otcem samotný Re. V každém případě jde o tendenční dílo, jehož cílem byla legitimizace nového panovnického rodu 5. dynastie. Za zakladatele 5. dynastie Veserkafa vrcholil v Egyptě sluneční kult právě v té době se také titul syn Reův stal nedílnou součástí královské titulatury. O Veserkafovi, jehož původ a délka vlády zůstávají stále ještě nejasné, je známo, že stavěl chrámy a podporoval také kulty dalších božstev, nejen Rea, ale například i oblíbené bohyně Hathory. Svůj pyramidový komplex si však Veserkaf dal postavit nedaleko Džoserova v Sakkáře. Důležité je, že Veserkaf si jako první egyptský vládce dal postavit tzv. sluneční chrám, a to na sever od Abúsíru. Podobné chrámy, které byly významnou součástí nejen slunečního, ale také královského zádušního kultu, postavilo pak ještě pět panovníků 5. dynastie. Zatím se však podařilo objevit pouze dva z nich, Veserkafův a Niuserreův. O slunečních chrámech soudíme, že se podobaly chrámu slunečního boha Rea, který kdysi stál v hlavním místě slunečního kultu Iunu (řec. Héliopolis). Slunečním chrámům 5. dynastie vévodil obrovský obelisk, na jehož úpatí se nacházel oltář. Nejvýznamnější částí Veserkafova slunečního chrámu, jenž se jmenoval Pevnost Reova, byl horní chrám. Měl obdélníkový půdorys a v jeho východní polovině se nacházel otevřený dvůr, zatímco v západní stál obrovský zděný žulový obelisk jako symbol Reova kultu. Obelisk spočíval na mohutném podstavci. Před jeho východní

30 29 stěnou byl umístěn cihlový oltář a po jeho stranách dioritové kaple se sochami zde uctívaných božstev. Druhý král 5. dynastie Sahure, jenž vládl Egyptu asi 14 let a proslul svými obchodními výpravami do Asie a do tajemného Puntu na východoafrickém pobřeží, se stal zakladatelem královského pohřebiště v Abúsíru. Toto místo se nachází na západním břehu Nilu na okraji Západní pouště, asi 20 km jižně od Káhiry, a je součástí slavného pyramidového pole táhnoucího se v délce okolo 130 km od Abú Rawáše na severu až po okraj Fajjúmské oázy na jihu. Pro nás je zajímavé tím, že je již od roku 1960 hlavním terénním pracovištěm Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře. Sahureův pyramidový komplex, jenž se nazýval Duše Sahureova se zjevuje v záři, nedosahoval sice svou velikostí pyramidy vládců 4. dynastie v Gíze, avšak vynikl použitím rozmanitých druhů stavebního kamene a umělecky vysoce kvalitní reliéfní výzdobou. Právě na jeho příkladu si můžeme velice dobře ozřejmit podobu a funkce jednotlivých součástí egyptských pyramidových areálů. Vstup do něho vedl údolním chrámem, jenž měl čedičovou podlahu a dva vchody s přístavními rampami: hlavní vchod ve východním průčelí byl zdoben čtyřmi dvojicemi palmových sloupů z červené žuly, zatímco vedlejší vchod z jihu měl pouze čtyři sloupy. V ose hlavního portiku byla další místnost s dvojicí sloupů a se vchodem do vzestupné cesty. Z jižní části zmíněné místnosti, jejíž vápencové stěny zdobily malované reliéfy a vápencový strop hvězdy na pozadí noční oblohy, byl také přístup ke schodišti vedoucímu na plochou střechu chrámu. Kolorované reliéfy zdobily rovněž stěny obou portiků. Údolní chrám byl spojen se zádušním vzestupnou cestou dlouhou 235 m. Z této cesty, jež měla podobu kryté chodby, slabě osvětlované úzkými otvory ve stropu, se ovšem dochovala pouze základová rampa z velkých, značně erodovaných vápencových bloků. Původně byly stěny chodby uvnitř zdobeny malovanými reliéfy zobrazujícími panovníka v podobě sfingy drtící poražené nepřátele Egypta a scénami zachycujícími některé etapy stavby pyramidového komplexu (například přivlékání zlaceného vrcholku pyramidy, tj. pyramidia, na staveniště) či průběh blíže neurčené slavnosti se zápasy

31 Stará říše 30 a tanci. Velmi zajímavé je znázornění sedících vyhladovělých a vychrtlých beduínů. Vzestupná cesta patrně ústila monumentálním vstupem z bloků červené žuly do dlouhé vstupní síně zádušního chrámu, jenž měl obdélníkový půdorys a svou základní osou byl orientován východo-západně. Základními částmi tohoto zádušního chrámu a dalších abúsírských (i všech ostatních pozdějších) byly vedle uvedené vstupní síně také otevřený obětní dvůr s oltářem, místnost s pěti výklenky pro panovníkovy sochy, obětní síň s nepravými dveřmi a skladištní prostory. Jádro bočních stěn vstupní síně bylo sestaveno z velkých vápencových bloků. Dláždění síně bylo z bílého vápence, zatímco dado (tj. obložení, které zdobilo a chránilo dolní části stěn) z červené žuly se díky činnosti zlodějů kamene dochovalo jen z malé části. Stěny zastropené vstupní síně zádušního chrámu, zvané dům velmožů, krášlily malované reliéfy zobrazující nejvyšší hodnostáře země, kteří právě v těchto místech pravděpodobně vzdávali poslední poctu svému panovníkovi v den jeho pohřbu. Ze vstupní síně se žulovou branou vcházelo do otevřeného dvora, kolem kterého vedl ochoz, jehož strop podpíralo šestnáct sloupů z červené žuly napodobujících kmen a korunu palmy, tvořenou devíti listy. Zatímco sloupy byly zdobeny hieroglyfickými nápisy obsahujícími jméno a tituly vládce a ochranných bohyň Horního (supice Nechbety) a Dolního (kobry Vadžety) Egypta, vápencové stěny dvora pokrývaly dokonale provedené polychromované reliéfy s náboženskou, válečnou (Sahure vítězící nad asijskými a libyjskými nepřáteli), loveckou i rodinnou tématikou. Červeným sloupům a dadu a bílým stěnám barevně kontrastovala dlažba z černého čediče a stropní desky ochozu se žlutě namalovanými hvězdami na modrém pozadí, jež měly představovat noční oblohu. Alabastrový oltář byl umístěn v severozápadním rohu obětního dvora. Představu o původní velikosti sloupového dvora dobře navozují dva nedávno znovu vztyčené palmové sloupy, které spolu s ostatními kdysi podpíraly žulové architrávy s vytesanou královskou titulaturou. Následná dlouhá příčná chodba orientovaná severo-jižně oddělovala veřejnou část zádušního chrámu (tj. vstupní síň

Egypt BŘETISLAV VACHALA

Egypt BŘETISLAV VACHALA S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů Egypt BŘETISLAV VACHALA Nakladatelství Libri, Praha 2003 Obrázek na obálce: Bohyně psaní a počítání Sešat se sedmilistou růžicí na hlavě a písařským náčiním v rukou

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů Egypt B Ř E T I S L A V V A C H A L A N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a 2 0 0 3 Obrázek na

Více

S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů. Egypt B Ř E T I S L A V V A C H A L A. N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a

S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů. Egypt B Ř E T I S L A V V A C H A L A. N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů Egypt B Ř E T I S L A V V A C H A L A N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a 2 0 0 3 Obrázek na obálce: Bohyně psaní a počítání Sešat se sedmilistou růžicí

Více

STARÁ ŘÍŠE II CHUFU. Velká pyramida v Gíze RACHEF MENKAURE CHUFU

STARÁ ŘÍŠE II CHUFU. Velká pyramida v Gíze RACHEF MENKAURE CHUFU CHUFU STARÁ ŘÍŠE II Éra stavitelů pyramid několik vojenských expedic: Sinaj nápisy ve Wádí Magháře Núbie dioritové lomy SZ od Abú Simbelu Elefantina těžba červené žuly špatná historická pověst: Papyrus

Více

ÚVOD, ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE A KOŘENY KRÁLOVSKÉ ZÁDUŠNÍ ARCHITEKTURY

ÚVOD, ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE A KOŘENY KRÁLOVSKÉ ZÁDUŠNÍ ARCHITEKTURY ÚVOD, ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE A KOŘENY KRÁLOVSKÉ ZÁDUŠNÍ ARCHITEKTURY Petra Maříková Vlčková Úvod do egyptské archeologie U3V Plzeň, zimní semestr 2015 22.09.2015 CÍLE PŘEDNÁŠKOVÉHO CYKLU Seznámit posluchače

Více

UMĚNÍ FORMUJÍCÍ SE EGYPTSKÉ SPOLEČNOSTI A STÁTU. POZDNĚ PŘEDDYNASTICKÉ OBDOBÍ A ARCHAICKÁ DOBA

UMĚNÍ FORMUJÍCÍ SE EGYPTSKÉ SPOLEČNOSTI A STÁTU. POZDNĚ PŘEDDYNASTICKÉ OBDOBÍ A ARCHAICKÁ DOBA UMĚNÍ FORMUJÍCÍ SE EGYPTSKÉ SPOLEČNOSTI A STÁTU. POZDNĚ PŘEDDYNASTICKÉ OBDOBÍ A ARCHAICKÁ DOBA Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň ZS 2016 19.10.2016 Pozdně předdynastické období Postupné sjednocování Egypta

Více

Česká egyptologie. Zbyněk Žába. František Lexa zakladatel české egyptologie, profesor egyptologie na Karlově univerzitě

Česká egyptologie. Zbyněk Žába. František Lexa zakladatel české egyptologie, profesor egyptologie na Karlově univerzitě STAROVĚKÝ EGYPT 1) 2) 3) Česká egyptologie František Lexa zakladatel české egyptologie, profesor egyptologie na Karlově univerzitě Zbyněk Žába žák Františka Lexy. podílel se na založení Československého

Více

Starověký Egypt. Učební text STAROVĚKÝ EGYPT

Starověký Egypt. Učební text STAROVĚKÝ EGYPT STAROVĚKÝ EGYPT Klíčová slova: sjednocení, Nil, zemědělství, záplavové a závlahové hospodářství, společnost, faraon, pyramidy, Gíza, řemeslo, bydlení, vzdělání, hieroglyfy, věda, mumifikace, mnohobožství,

Více

URBANISMUS PYRAMIDOVÁ MĚSTA MEMFIS

URBANISMUS PYRAMIDOVÁ MĚSTA MEMFIS Petra Maříková Vlčková 29.-30.03.2012 Egypt a střední Evropa URBANISMUS STARÉ, STŘEDNÍ A NOVÉ ŘÍŠE URBANISMUS definice města/městské aglomerace? geomorfologie osídlení v Egyptě Gezíra Levue Tell Na okraji

Více

STARÁ ŘÍŠE STARÁ ŘÍŠE Éra stavitelů pyramid

STARÁ ŘÍŠE STARÁ ŘÍŠE Éra stavitelů pyramid STARÁ ŘÍŠE Éra stavitelů pyramid STARÁ ŘÍŠE období 3.-6. dynastie starší literatura: 4.-8. dynastie X rozhodující pro zařazení dynastií do OK kulturní výdobytky = vývoj architektury absolutní chronologie:

Více

VÝVOJ NEKRÁLOVSKÉ HROBKY VE 3. TISÍCILETÍ VELKÁ POHŘEBIŠTĚ STARÉ ŘÍŠE

VÝVOJ NEKRÁLOVSKÉ HROBKY VE 3. TISÍCILETÍ VELKÁ POHŘEBIŠTĚ STARÉ ŘÍŠE VÝVOJ NEKRÁLOVSKÉ HROBKY VE 3. TISÍCILETÍ VELKÁ POHŘEBIŠTĚ STARÉ ŘÍŠE Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň 01.12.2015 NEJNOVĚJŠÍ VÝZKUM V KV 62 TUTANCHAMONOVA HROBKA Snímkování: infračervené spektrum, georadar

Více

Úvod do egyptské archeologie Stará říše (OK) Snofru Médúmu Dahšúr, Lomená pyramida Dahšúr, Červená pyramida Gíza Chufu Rachef Menkaure

Úvod do egyptské archeologie Stará říše (OK) Snofru Médúmu Dahšúr, Lomená pyramida Dahšúr, Červená pyramida Gíza Chufu Rachef Menkaure Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016 Úvod do egyptské archeologie Královská zádušní architektura Staré říše, Prvního přechodného období a Střední říše Petra Maříková

Více

VÝVOJ NEKRÁLOVSKÝCH HROBEK 2. A 1. TISÍCILETÍ

VÝVOJ NEKRÁLOVSKÝCH HROBEK 2. A 1. TISÍCILETÍ VÝVOJ NEKRÁLOVSKÝCH HROBEK 2. A 1. TISÍCILETÍ Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň 2015/2016 2015-12-15 PRVNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ A STŘEDNÍ ŘÍŠE Zdůraznění regionálních tradic: architektura náboženství Texty

Více

URBANISMUS URBANISMUS STARÉ, STŘEDNÍ A NOVÉ ŘÍŠE

URBANISMUS URBANISMUS STARÉ, STŘEDNÍ A NOVÉ ŘÍŠE Petra Maříková Vlčková 29.-30.03.2012 Egypt a střední Evropa URBANISMUS STARÉ, STŘEDNÍ A NOVÉ ŘÍŠE URBANISMUS definice města/městské aglomerace? geomorfologie osídlení v Egyptě Gezíra Levue Tell Na okraji

Více

Chronologie. + mezi ně řazená mezidobí (přechodná období- první, druhé, třetí..)

Chronologie. + mezi ně řazená mezidobí (přechodná období- první, druhé, třetí..) STAROVĚKÝ EGYPT Starověký Egypt O Despocie O Významná, nejstarší starověká civilizace O Středomoří, Přední východ (podél Nilu) O Vznik 1. egyptskou dynastií 3 500 př. n. l. O Trvání více než 3 tisíce let

Více

KRÁLOVSKÁ ZÁDUŠNÍ PRVNÍHO PŘECHODNÉHO ARCHITEKTURA STARÉ ŘÍŠE, OBDOBÍ A STŘEDNÍ ŘÍŠE

KRÁLOVSKÁ ZÁDUŠNÍ PRVNÍHO PŘECHODNÉHO ARCHITEKTURA STARÉ ŘÍŠE, OBDOBÍ A STŘEDNÍ ŘÍŠE KRÁLOVSKÁ ZÁDUŠNÍ ARCHITEKTURA STARÉ ŘÍŠE, PRVNÍHO PŘECHODNÉHO OBDOBÍ A STŘEDNÍ ŘÍŠE Petra Maříková Vlčková Úvod do egyptské archeologie U3V Plzeň, zimní semestr 2015 STARÁ ŘÍŠE (OK) období 3.-6. dynastie

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

předbě edb žně ve stejných místnostech

předbě edb žně ve stejných místnostech ADMINISTRATIVA STARÁ ŘÍŠE éra stavitelů pyramid Petra Maříková Vlčková 29.03.2010 Egypt a střední Evropa datum nahrazení výuky upřesněno během tohoto týdne, sledujte nástěnku u katedry předběžně 19.04.

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: CZ.1.0/1.4.00/21.1279 Šablona: III/2 Sada: JJ XIX.08 Ověřeno ve výuce Třída: VI. Datum: 14.2.011 Starověký Egypt Test Vzdělávací oblast:

Více

Starověký Egypt. Marečková&Kotrbová

Starověký Egypt. Marečková&Kotrbová Starověký Egypt Marečková&Kotrbová Starověký Egypt Architektura Datace 2778-332 př. n. l. sjednocení Egypta dobytí Alexandrem Velikým 28. - 21. stol. př. n. l. - Stará říše 31. - 17. stol. př. n. l. -

Více

KULTURA A UMĚNÍ STAROVĚKÉHO EGYPTA A MEZOPOTÁMIE

KULTURA A UMĚNÍ STAROVĚKÉHO EGYPTA A MEZOPOTÁMIE KULTURA A UMĚNÍ STAROVĚKÉHO EGYPTA A MEZOPOTÁMIE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_15_20 Tématický celek: Umění

Více

Abúsírské pyramidové pole. Zpráva o archeologické expedici 2005-2006* Miroslav Bárta

Abúsírské pyramidové pole. Zpráva o archeologické expedici 2005-2006* Miroslav Bárta Abúsírské pyramidové pole. Zpráva o archeologické expedici 2005-2006* Miroslav Bárta Mastaba z doby 3. dynastie Hlavním úkolem pro tuto sezónu bylo ověření několika teorií o vývoji nekrálovských hrobek

Více

PETRA MAŘÍKOVÁ VLČKOVÁ

PETRA MAŘÍKOVÁ VLČKOVÁ POHŘEBNÍ ZVYKLOSTI NEKRÁLOVSKÝCH HODNOSTÁŘŮ PETRA MAŘÍKOVÁ VLČKOVÁ Společnost a kultura starého Egypta, U3V Plzeň LS 2018 14.03.2018 SMYSL POČÍNÁNÍ Zajištění posmrtné existence X pouze pro malý výsek tehdejší

Více

Otázka: Umění starověkého Egypta a Mezopotámie. Předmět: Dějiny umění. Přidal(a): Sandra EGYPT PERIODIZACE. Předdynastické období: př.n.l.

Otázka: Umění starověkého Egypta a Mezopotámie. Předmět: Dějiny umění. Přidal(a): Sandra EGYPT PERIODIZACE. Předdynastické období: př.n.l. Otázka: Umění starověkého Egypta a Mezopotámie Předmět: Dějiny umění Přidal(a): Sandra EGYPT PERIODIZACE Předdynastické období: 5.000-2.700 př.n.l. Stará říše: 2.800-2.100 př.n.l. Střední říše: 2.100-1.600

Více

STARÁ ŘÍŠE. Éra stavitelů pyramid

STARÁ ŘÍŠE. Éra stavitelů pyramid STARÁ ŘÍŠE Éra stavitelů pyramid STARÁ ŘÍŠE období 3.-6. dynastie starší literatura: 4.-8. dynastie X rozhodující pro zařazení dynastií do OK kulturní výdobytky = vývoj architektury absolutní chronologie:

Více

3/17/2010. Au. Mariette. G. Maspero. H. Carter. Lord Carvarvon

3/17/2010. Au. Mariette. G. Maspero. H. Carter. Lord Carvarvon Au. Mariette G. Maspero H. Carter Lord Carvarvon J.-Fr. Champollion G. Belzoni Český egyptologický ústav Česká egyptologie založen 1958 v Praze, 1959 v Káhiře zapojení do záchranné akce UNESCO na ochranu

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Provozně ekonomická fakulta STAROVĚKÝ EGYPT. Seminární práce. Mgr. Jana Bobčíková

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Provozně ekonomická fakulta STAROVĚKÝ EGYPT. Seminární práce. Mgr. Jana Bobčíková MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta STAROVĚKÝ EGYPT Seminární práce Brno 2011 Mgr. Jana Bobčíková Obsah 2 Obsah 1 Úvod... 3 2 Zeměpisná poloha... 4 3 Historie... 5 3.1. Předdynastická

Více

Neolitická revoluce ( př.n.l) Hlavní znaky: Domestikace zvířat a pěstování plodin Budování pevných domů (usedlý život) Výroba keramických

Neolitická revoluce ( př.n.l) Hlavní znaky: Domestikace zvířat a pěstování plodin Budování pevných domů (usedlý život) Výroba keramických IVZ- starověk Mgr. Jana Doleželová Neolitická revoluce (7 500-55 000 př.n.l) Hlavní znaky: Domestikace zvířat a pěstování plodin Budování pevných domů (usedlý život) Výroba keramických nádob Výroba kamenných

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Vývoj nekrálovské hrobky ve 3.

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Vývoj nekrálovské hrobky ve 3. Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016 Úvod do egyptské archeologie Vývoj nekrálovské hrobky ve 3. tisíciletí II Petra Maříková Vlčková 01.12.2015 Vývoj nekrálovských

Více

KRÁLOVSKÁ ZÁDUŠNÍ ARCHITEKTURA II. DRUHÉ PŘECHODNÉ OBDOBÍ, NOVÁ ŘÍŠE

KRÁLOVSKÁ ZÁDUŠNÍ ARCHITEKTURA II. DRUHÉ PŘECHODNÉ OBDOBÍ, NOVÁ ŘÍŠE KRÁLOVSKÁ ZÁDUŠNÍ ARCHITEKTURA II. DRUHÉ PŘECHODNÉ OBDOBÍ, NOVÁ ŘÍŠE Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň ZS 2015 20.10.2015 DRUHÉ PŘECHODNÉ OBDOBÍ (SIP) Vláda 14.-17. dynastie DIVERSITA kulturních projevů:

Více

Raný paleolit - abbévillien Sekery př. n. l.

Raný paleolit - abbévillien Sekery př. n. l. 1 Pravěké umění Raný paleolit - abbévillien Sekery 800 000 př. n. l. opracované kamennými palicemi 1 Pravěké umění Raný paleolit - acheluléen Sekery 150 000 př. n. l. opracované kamennými a dřevěnými palicemi,

Více

STAROEGYPTSKÝ URBANISMUS

STAROEGYPTSKÝ URBANISMUS STAROEGYPTSKÝ URBANISMUS Petra Maříková Vlčková 26.01.2016 U3V Plzeň, ZS 2015 URBANISMUS Egyptská civilizace je civilizací bez měst Město: egyptsky niut Komplexní sídelní struktura osídlení starého Egypta:

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 4. EGYPT a další vývoj písma. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 4.

VÝTVARNÁ KULTURA. 4. EGYPT a další vývoj písma. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 4. VÝTVARNÁ KULTURA 4. EGYPT a další vývoj písma www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá EGYPT a další Egypt vývoj a další písma vývoj písma Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název

Více

STARÁ RÍŠE. 3. dynastie, asi pr. n. l. Panovníci: Sanacht Necerichet - Džoser Sechemchet Chaba Hunej

STARÁ RÍŠE. 3. dynastie, asi pr. n. l. Panovníci: Sanacht Necerichet - Džoser Sechemchet Chaba Hunej STARÁ RÍŠE 3. dynastie, asi 2650-2575 pr. n. l. Panovníci: Sanacht Necerichet - Džoser Sechemchet Chaba Hunej Královská hrobka ve 3. dynastii - typ stupnovitých pyramid Konec 2. dynastie - období nestability

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 288 Jméno autora Mgr. DANA ČANDOVÁ Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 31. 3. 2012 Ročník, pro který je DUM určen Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický

Více

MOHUTNÝ NEZDOBENÝ ŠTÍHLEJŠÍ ZAKONČEN VOLUTOU ŠTÍHLÝ ZDOBENÁ HLAVICE, ROSTLINNÉ MOTIVY

MOHUTNÝ NEZDOBENÝ ŠTÍHLEJŠÍ ZAKONČEN VOLUTOU ŠTÍHLÝ ZDOBENÁ HLAVICE, ROSTLINNÉ MOTIVY ARCHITEKTURA TYPICKÝ PRVEK = SLOUP DÓRSKÝ SLOUP MOHUTNÝ NEZDOBENÝ IÓNSKÝ SLOUP ŠTÍHLEJŠÍ ZAKONČEN VOLUTOU KORINTSKÝ SLOUP ŠTÍHLÝ ZDOBENÁ HLAVICE, ROSTLINNÉ MOTIVY Štít (tympanon) kladí hlavice dřík MALÍŘSTVÍ

Více

3/27/2012 STŘEDNÍ ŘÍŠE ÉRA RENESANCE. Raná 12. dynastie

3/27/2012 STŘEDNÍ ŘÍŠE ÉRA RENESANCE. Raná 12. dynastie STŘEDNÍ ŘÍŠE ÉRA RENESANCE Petra Maříková Vlčková 30.03.-31.3.2012 EGYPT A STŘEDNÍ EVROPA STŘEDNÍ ŘÍŠE problém chronologie: tradiční schéma: doba vlády 12. dynastie současné schéma: doba vlády 2./2 11.,

Více

Božský vládce a jeho lid. Dějepis pro 6. ročník, učebnice s. 46 47

Božský vládce a jeho lid. Dějepis pro 6. ročník, učebnice s. 46 47 Božský vládce a jeho lid Dějepis pro 6. ročník, učebnice s. 46 47 Co budete umět na konci dnešní hodiny 1. Vysvětlíte, z kterých skupin obyvatel se skládala egyptská společnost. 2. Vysvětlíte, čím se příslušníci

Více

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Staroegyptský urbanismus

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Staroegyptský urbanismus Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016 Úvod do egyptské archeologie Staroegyptský urbanismus Petra Maříková Vlčková 22.09.2015 Urbanismus: Egyptská civilizace je civilizací

Více

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016 Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016 Úvod do egyptské archeologie Vývoj nekrálovské hrobky ve 3. tisíciletí a pohřební a zádušní rituály Petra Maříková Vlčková 03.11.2015

Více

SVĚT MĚSTSKÝCH CENTER STARÉHO EGYPTA Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň, LS 2018

SVĚT MĚSTSKÝCH CENTER STARÉHO EGYPTA Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň, LS 2018 SVĚT MĚSTSKÝCH CENTER STARÉHO EGYPTA Petra Maříková Vlčková 28.03.2018 U3V Plzeň, LS 2018 Městská centra urbanismus starého Egypta Egyptská civilizace je civilizací bez měst Město: egyptsky niut Komplexní

Více

3/16/2010. Nejstarší doklad o sochařství z území Egypta. Káhirské Egyptské

3/16/2010. Nejstarší doklad o sochařství z území Egypta. Káhirské Egyptské Neolit v nilském údolí Neolit a konec pravěku v Egyptě Petra Maříková Vlčková 15.03.2010 Několik zdrojů epipaleolitické tradice charakteristické pro nejstarší vrstvy osídlení -bez dokladů o záměrném pěstování

Více

POČÁTKY ŘECKÉ KULTURY,

POČÁTKY ŘECKÉ KULTURY, POČÁTKY ŘECKÉ KULTURY, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POČÁTKY ŘECKÉ KULTURY, pracovní list První evropské státy

Více

JEDINEČNÝ NEFERREŮV ZÁDUŠNÍ CHRÁM

JEDINEČNÝ NEFERREŮV ZÁDUŠNÍ CHRÁM JEDINEČNÝ NEFERREŮV ZÁDUŠNÍ CHRÁM Miroslav Verner Víra v posmrtný život a s ní související uctívání zemřelých sahají v Egyptě hluboko do pravěku. Postupně byla vytvořena soustava náboženských představ

Více

č. 5 ZV LMP Člověk a společnost 2. stupeň D popsat život v době nejstarších civilizací ročník 6.

č. 5 ZV LMP Člověk a společnost 2. stupeň D popsat život v době nejstarších civilizací ročník 6. č. 5 název Opakování znalostí o starověkých státech Egypt a Dálný východ anotace Opakování znalostí o starověkých civilizacích v Egyptě a na Dálném východě. Součástí pracovního listu je i správné řešení.

Více

Závěr předdynastického období a raně dynastická doba UMĚNÍ ZÁVĚREČNÉ FÁZE PRAVĚKÉHO VÝVOJE. Nakáda III proces sjednocování Egypta

Závěr předdynastického období a raně dynastická doba UMĚNÍ ZÁVĚREČNÉ FÁZE PRAVĚKÉHO VÝVOJE. Nakáda III proces sjednocování Egypta Závěr předdynastického období a raně dynastická doba Petra Maříková Vlčková 01.-02.03.2012 Nakáda III proces sjednocování Egypta minimum přímých archeologických dokladů pro vlastní sjednocení dalekosáhlé

Více

PŘEHLED ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE, CHRONOLOGIE A UMĚNÍ PRAVĚKÉHO OBDOBÍ

PŘEHLED ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE, CHRONOLOGIE A UMĚNÍ PRAVĚKÉHO OBDOBÍ PŘEHLED ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE, CHRONOLOGIE A UMĚNÍ PRAVĚKÉHO OBDOBÍ Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň ZS 2016 21.09.2016 ZÁKLADNÍ INFORMACE Přehled o základním vývoji egyptského umění, jeho různých formách

Více

ÚVOD DO PROBLEMATIKY STAROVĚKU

ÚVOD DO PROBLEMATIKY STAROVĚKU STAROVĚK ÚVOD DO PROBLEMATIKY STAROVĚKU nejstarší civilizační centra: Mezopotámie (Eufrat, Tigris) Egypt (Nil) vznikají města, písmo společnost se sociálně diferencuje; řídící, donucovací, kontrolní a

Více

Co všechno víme o starším pravěku?

Co všechno víme o starším pravěku? Co všechno víme o starším pravěku? Starší pravěk Starší paleolit Starší doba kamenná Co víme o starším pravěku? Které vývojové stupně člověka známe? člověk zručný člověk vzpřímený člověk rozumný nejstarší

Více

Starověký Egypt. Přírodní a životní podmínky

Starověký Egypt. Přírodní a životní podmínky Starověký Egypt - stát s nejdelšími dějinami v historii cca 3000 let - starověcí Egypťané své říši říkali Ta Meri = Země milovaná - dnešní název, pochází z řeckého slova Aigyptos = chrám boha Ptaha Přírodní

Více

Starověk. Věda: Matematika šedesátková soustava, rozvoj geometrie, násobilka, mocniny Kalendář podle záplav, aby věděli, kdy přijdou

Starověk. Věda: Matematika šedesátková soustava, rozvoj geometrie, násobilka, mocniny Kalendář podle záplav, aby věděli, kdy přijdou Starověk vznik starověkých říší: Přední východ, Dálný východ (Indie, Čína), Egejská oblast 1) Staroorientální říše v Asii (od 3500 let př.n.l.) 2) Klasické říše u středozemního moře (od 1000 let př.n.l.)

Více

DOBA KAMENNÁ. Poznámky: STARŠÍ DOBA KAMENNÁ (PALEOLIT) 3 000 000 8 000 PŘ.N.L.

DOBA KAMENNÁ. Poznámky: STARŠÍ DOBA KAMENNÁ (PALEOLIT) 3 000 000 8 000 PŘ.N.L. DOBA KAMENNÁ TÉMA: DOBA KAMENNÁ - ČLENĚNÍ - učebnice str.14 DOBA KAMENNÁ - ČLENĚNÍ Starší doba kamenná (paleolit) - vývoj člověka, doba ledová, kamenné nástroje, život v tlupách Střední doba kamenná (mezolit)

Více

SVĚT MĚSTSKÝCH CENTER STARÉHO EGYPTA II Obraz egyptské společnosti na příkladu Achetatonu a Dér el-medíny Petra Maříková Vlčková

SVĚT MĚSTSKÝCH CENTER STARÉHO EGYPTA II Obraz egyptské společnosti na příkladu Achetatonu a Dér el-medíny Petra Maříková Vlčková SVĚT MĚSTSKÝCH CENTER STARÉHO EGYPTA II Obraz egyptské společnosti na příkladu Achetatonu a Dér el-medíny Petra Maříková Vlčková 11.04.2018 U3V Plzeň, LS 2018 THÉBY MĚSTO BOHŮ Založení: OK (5. dynastie

Více

STAROVĚKÝ EGYPT FARAONI, BOHOVÉ A PYRAMIDY

STAROVĚKÝ EGYPT FARAONI, BOHOVÉ A PYRAMIDY STAROVĚKÝ EGYPT FARAONI, BOHOVÉ A PYRAMIDY Starověký EGYPT KDE? severo-východní Afrika MOŘE? Středozemní a Rudé moře ŘEKA? nejúrodnější je údolí řeky Nil pravidelné záplavy v době tání sněhu CO STAVĚLI?

Více

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Vývoj chrámové architektury

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Vývoj chrámové architektury Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016 Úvod do egyptské archeologie Vývoj chrámové architektury Petra Maříková Vlčková 12.01.2016 Funkce chrámů: Mnoho vzájemně se proplétajících

Více

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Vývoj nekrálovských hrobek 2. a 1.

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016. Úvod do egyptské archeologie Vývoj nekrálovských hrobek 2. a 1. Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016 Úvod do egyptské archeologie Vývoj nekrálovských hrobek 2. a 1. tisíciletí Petra Maříková Vlčková 15.12.2015 První přechodné období

Více

EGYPTSKÁ SVĚTSKÁ ARCHITEKTURA

EGYPTSKÁ SVĚTSKÁ ARCHITEKTURA EGYPTSKÁ SVĚTSKÁ ARCHITEKTURA VY_32_INOVACE_DVK1118 Autor: Vznik: Téma: Předmět: Anotace: Mgr. Jan Souček 09 / 2012 Starověké umění DVK / 1. ročník Charakteristika egyptské architektury, obrazová prezentace

Více

NÁBOŽENSKÁ A ZÁDUŠNÍ LITERATURA

NÁBOŽENSKÁ A ZÁDUŠNÍ LITERATURA NÁBOŽENSKÁ A ZÁDUŠNÍ LITERATURA Petra Maříková Vlčková 11.12.2017 U3V Plzeň ZS 2017: Úvod do staroegyptskéh o náboženství 1 LITURGICKÉ TEXTY Velmi málo ucelených informací na stěnách chrámů: tzv. průvodce

Více

Architektura a stavitelství v pravěku

Architektura a stavitelství v pravěku Architektura a stavitelství v pravěku Časová osa Paleolit od 500.000 10.000 let př.n.l. Mezolit od 10.000 5.300 let př.n.l. Neolit od 5.300 3.800 let př.n.l. Eneolit od 3.800 2.400 let př.n.l. První úkryty

Více

Encyklopedie starověkého Egypta. Miroslav Verner Ladislav Bareš Břetislav Vachala

Encyklopedie starověkého Egypta. Miroslav Verner Ladislav Bareš Břetislav Vachala Encyklopedie starověkého Egypta Miroslav Verner Ladislav Bareš Břetislav Vachala Nakladatelství Libri Praha 2007 Rukopis publikace byl připraven v rámci vědecko-výzkumného záměru Ministerstva školství,

Více

GEOGRAFICKÝ POPIS A HISTORICKÁ GEOGRAFIE STARÉHO EGYPTA. Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň 2014 02.12.2014

GEOGRAFICKÝ POPIS A HISTORICKÁ GEOGRAFIE STARÉHO EGYPTA. Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň 2014 02.12.2014 GEOGRAFICKÝ POPIS A HISTORICKÁ GEOGRAFIE STARÉHO EGYPTA Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň 2014 02.12.2014 HISTORICKÁ GEOGRAFIE Vědní disciplína studující proměny geografického prostoru v čase; interdisciplinární

Více

RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ

RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ Nakáda III proces sjednocování Egypta minimum přímých archeologických dokladů pro vlastní sjednocení dalekosáhlé změny ve společnosti: Objevení písma, první narativní umění na kamenných

Více

Pracovní sešit Carter archeologie

Pracovní sešit Carter archeologie Pracovní sešit Carter archeologie 2 1. Odkrytí hrobky Howardem Carterem Text A Údolí králů Údolí králů leží na západním břehu Nilu naproti starověkým Thébám, dnešnímu Luxoru, kdysi sídlu faraonů. Západní

Více

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016

Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016 Západočeská univerzita v Plzni Univerzita třetího věku ak. rok 2015/2016 Úvod do egyptské archeologie Královská zádušní architektura II: Druhé přechodné období, Nová říše Petra Maříková Vlčková 20.10.2015

Více

ESTETICKÁ A VÝTVARNÁ VÝCHOVA

ESTETICKÁ A VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ESTETICKÁ A VÝTVARNÁ

Více

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Autor: Mgr. Miroslav Páteček Vytvořeno: září 2012 Člověk a společnost Klíčová slova: První středověké státy, Franská říše, Byzantská říše,

Více

EGYPTSKÉ NÁBOŽENSTVÍ

EGYPTSKÉ NÁBOŽENSTVÍ Základní škola Sedmikráska, o.p.s. Bezručova 293, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm EGYPTSKÉ NÁBOŽENSTVÍ Autor: Mgr. Jana Valchářová Vytvořeno: únor 2013 Název: VY_32_INOVACE_DE_07 Starověk_03 6. ročník Projekt

Více

Pravěk - Doba kamenná. Vypracovala: Jana Opluštilová

Pravěk - Doba kamenná. Vypracovala: Jana Opluštilová Pravěk - Doba kamenná Vypracovala: Jana Opluštilová Osnova Starší doba kamenná Paleolit 1.Nejstarší Paleolit 2.Starý Paleolit 3.Střední paleolit 4.Mladý Paleolit Střední doba kamenná Mezolit Mladší doba

Více

UMĚNÍ STARÉ ŘÍŠE A PRVNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ

UMĚNÍ STARÉ ŘÍŠE A PRVNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ UMĚNÍ STARÉ ŘÍŠE A PRVNÍ PŘECHODNÉ OBDOBÍ Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň ZS 2016 2016-11-02 STARÁ ŘÍŠE Období 3.-6. dynastie rozhodující pro zařazení dynastií do OK kulturní výdobytky = vývoj architektury

Více

Egypt údolí řeky Nil dvě až tři sklizně

Egypt údolí řeky Nil dvě až tři sklizně Egypt druhá nejstarší civilizace ve Středomoří (trvala cca 3 tis. let) pol. 3 tis. př. n. l. savany, bujná příroda i zvěř úrodné údolí řeky Nil záplavy posléze systémy rozvádějící vodu do sušších oblastí

Více

RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ

RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ Nakáda III proces sjednocování Egypta minimum přímých archeologických dokladů pro vlastní sjednocení dalekosáhlé změny ve společnosti: Objevení písma, první narativní umění na kamenných

Více

Historie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku. Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz

Historie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku. Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz Historie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz Historická kritéria posuzování vývoje techniky v pravěku 1. Kritéria technologická z jakého materiálu a jakým způsobem

Více

ZŠ A MŠ HORKA NAD MORAVOU PROJEKT ABSOLVENT SEMINÁRNÍ PRÁCE AUTOR: DAVID VÝKRUTA. GARANT: PhDr. JANA SKÁCELÍKOVÁ OBLAST: HISTORIE TÉMA: MAYOVÉ

ZŠ A MŠ HORKA NAD MORAVOU PROJEKT ABSOLVENT SEMINÁRNÍ PRÁCE AUTOR: DAVID VÝKRUTA. GARANT: PhDr. JANA SKÁCELÍKOVÁ OBLAST: HISTORIE TÉMA: MAYOVÉ ZŠ A MŠ HORKA NAD MORAVOU PROJEKT ABSOLVENT SEMINÁRNÍ PRÁCE AUTOR: DAVID VÝKRUTA GARANT: PhDr. JANA SKÁCELÍKOVÁ OBLAST: HISTORIE TÉMA: MAYOVÉ V HORCE NAD MORAVOU ČERVEN Osnova: Úvod - anotace - problémové

Více

S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů. Panama J O S E F O P A T R N Ý. N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a 2 0 0 4

S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů. Panama J O S E F O P A T R N Ý. N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a 2 0 0 4 S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů Panama J O S E F O P A T R N Ý N a k l a d a t e l s t v í L i b r i, P r a h a 2 0 0 4 Prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc., 2004 Libri, 2004 ISBN 80-7277-216-3 Obsah

Více

STŘEDNÍ ŘÍŠE ÉRA RENESANCE

STŘEDNÍ ŘÍŠE ÉRA RENESANCE STŘEDNÍ ŘÍŠE ÉRA RENESANCE Petra Maříková Vlčková EGYPT A STŘEDNÍ EVROPA STŘEDNÍ ŘÍŠE problém chronologie: tradiční schéma: doba vlády 12. dynastie současné schéma: doba vlády 2./2 11., 12. a 13. dynastie

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/! http://pinhigh.info/adventuretravel/egypt/nileriversunset.jpg Území starovkého Egypta se rozprostíralo podél Nilu, druhé nejvtšíeky na svt (6695

Více

VY_32_INOVACE_DVK1101

VY_32_INOVACE_DVK1101 PRAVĚKÉ UMĚNÍ VY_32_INOVACE_DVK1101 Autor: Vznik: Téma: Předmět: Anotace: Mgr. Jan Souček 09 / 2012 Pravěké umění DVK / 1. ročník Charakteristika a periodizace pravěkého umění PRAVĚK JAKO HISTORICKÉ OBDOBÍ

Více

hieroglyfy vznik kolem 3.000 př.n.l. hieratické (kněží) démotické (zjednodušené, 6. stol.) nepoužívali při psaní samohlásky papyrusové svitky

hieroglyfy vznik kolem 3.000 př.n.l. hieratické (kněží) démotické (zjednodušené, 6. stol.) nepoužívali při psaní samohlásky papyrusové svitky EGYPTSKÉ MÝTY hieroglyfy vznik kolem 3.000 př.n.l. hieratické (kněží) démotické (zjednodušené, 6. stol.) nepoužívali při psaní samohlásky papyrusové svitky Prameny: absence jednotné kanonizované svaté

Více

Pracovní sešit mumie - hrobka

Pracovní sešit mumie - hrobka Pracovní sešit mumie - hrobka 2 1. Mumien 1. Pomocí pracovního sešitu nebo slovníku vysvětlete, co rozumíme pod pojmem mumie. 2. V knihách nebo na Internetu vyhledejte, proč Egypťané začali s mumifikací

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Zimová. Nový začátek (New start) CZ.1.07/1.4.00/ Tento projekt je

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Zimová. Nový začátek (New start) CZ.1.07/1.4.00/ Tento projekt je Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Zimová. Nový začátek (New start) CZ.1.07/1.4.00/21.1409 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Asýrie. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis

Asýrie. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis Asýrie Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září 2012 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: dějepis Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění starověké Mezopotámie z období

Více

Abúsír příběh jedné královské nekropole

Abúsír příběh jedné královské nekropole Abúsír příběh jedné královské nekropole Původ jména Abúsír sahá až do Pozdní a Ptolemaiovské doby, kdy se v severní Sakkáře a jižním Abúsíru dařilo kultům posvátných zvířat. Soustřeďovaly se v okolí Serapea,

Více

VZTAHY EGYPTA, NÚBIE A PŘEDNÍHO VÝCHODU VE 2. TISÍCILETÍ

VZTAHY EGYPTA, NÚBIE A PŘEDNÍHO VÝCHODU VE 2. TISÍCILETÍ VZTAHY EGYPTA, NÚBIE A PŘEDNÍHO VÝCHODU VE 2. TISÍCILETÍ Petra Maříková Vlčková U3V Plzeň LS 2016 08.03.2016 1 EGYPT VE 2. TISÍCILETÍ Historická období: První přechodná doba: Mentuhotep II. Střední říše

Více

Malostranské opevnění

Malostranské opevnění 1996-2005 Malostranské opevnění Jarmila Čiháková, Jan Havrda V létě roku 1994 došlo k objevu, který byl převratem v poznání vývoje pražského podhradí. Výzkum při zřizování nových suterénů v nárožním domě

Více

DRUHÉ PŘECHODNÉ OBDOBÍ (2IP)

DRUHÉ PŘECHODNÉ OBDOBÍ (2IP) 1 DRUHÉ PŘECHODNÉ OBDOBÍ (2IP) Podle Manéthóna 6 dynastií (1590-1890 let, 217 vládců) versus Turínský královský seznam (6 sloupců z nichž každý mohl obsahovat až 30 jmen) a další prameny dnes: cca 1650-1550

Více

STAROVĚKÝ EGYPT Pavel Trtílek, 13. října 2016

STAROVĚKÝ EGYPT Pavel Trtílek, 13. října 2016 STAROVĚKÝ EGYPT Pavel Trtílek, 13. října 2016 3 300 př.n.l.: vznik prvních měst a chrámových komplexů na březích Nilu cca 3 000 př.n.l.: spojení Horního a Dolního Egypta našim znalostem o Egyptě vděčíme

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 1. Pravěk. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. DUM číslo: 1 Pravěk Strana: 1

VÝTVARNÁ KULTURA. 1. Pravěk. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá.  DUM číslo: 1 Pravěk Strana: 1 VÝTVARNÁ KULTURA 1. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

Středí říše. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis

Středí říše. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis Středí říše Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září 2012 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: dějepis Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění starověkého Egypta z období

Více

STAROVĚKÝ EGYPT Pavel Trtílek, 9. října 2014

STAROVĚKÝ EGYPT Pavel Trtílek, 9. října 2014 STAROVĚKÝ EGYPT Pavel Trtílek, 9. října 2014 3 300 př.n.l.: vznik prvních měst a chrámových komplexů na březích Nilu cca 3 000 př.n.l.: spojení Horního a Dolního Egypta našim znalostem o Egyptě vděčíme

Více

VZTAHY EGYPTA, NÚBIE A PŘEDNÍHO VÝCHODU VE 4. A 3. TISÍCILETÍ

VZTAHY EGYPTA, NÚBIE A PŘEDNÍHO VÝCHODU VE 4. A 3. TISÍCILETÍ VZTAHY EGYPTA, NÚBIE A PŘEDNÍHO VÝCHODU VE 4. A 3. TISÍCILETÍ Petra Maříková Vlčková 23.09.2016 U3V Plzeň LS 2016 EGYPT VE 4. A 3. TISÍCILETÍ Historická období: pozdně předdynastické období tzv. období

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V-2 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický

Více

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU 1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá

Více

Afrika Severní region. Státy část I

Afrika Severní region. Státy část I Afrika Severní region Státy část I Severní Afrika Přiřaď státy do mapy severní Afriky Súdán Egypt Libye Alžírsko Tunisko Maroko Západní Sahara Hry a testy o Africe (EN) Alžírsko Alžírská demokratická a

Více

tutanchamon - shrnutí JEHO HROB A POKLADY

tutanchamon - shrnutí JEHO HROB A POKLADY tutanchamon - shrnutí 2 1. Odkrytí Tutanchamonovy hrobky Text A Údolí králů Údolí králů leží na západním břehu Nilu naproti starověkým Thébám, dnešnímu Luxoru, kdysi sídlu faraonů. Západní břeh byl také

Více

DÉR EL-MEDÍNA VESNICE ŘEMESLNÍKŮ

DÉR EL-MEDÍNA VESNICE ŘEMESLNÍKŮ Obraz egyptské společnosti na příkladu Dér el- Medíny a svět umělců v Tell el-amarně Petra Maříková Vlčková 25.04.2018 U3V Plzeň, LS 2018 DÉR EL-MEDÍNA VESNICE ŘEMESLNÍKŮ Jedno z plánovaných sídlišť řemeslníků

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

Archeologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze

Archeologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze rok: 2003-2004, číslo výzkumu: 1/03 a 1/04 PRAHA 1 NOVÉ MĚSTO NÁMĚSTÍ REPUBLIKY - čp. 1078/II a 1079/II - areál bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad Archeologické oddělení NPÚ se na výzkumu podílelo částí

Více

Starověk PŘEDNÍ VÝCHOD

Starověk PŘEDNÍ VÝCHOD Starověk PŘEDNÍ VÝCHOD 4 tis. let př. n. l. - cca 6./7. stol. n. l. předpoklady pro vznik státu: - už ne jen boj o přežití, rozvoj zemědělství, řemesel, kultury, umění - rozvoj civilizace - společenská

Více

Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek...". Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi

Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek.... Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek...". Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi liší a je stále nespokojen s tím, jak vypadá - je to č

Více