Odborné kapitoly k nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady a příklad Moravskoslezského kraje

Transkript

1 Odborné kapitoly k nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady a příklad Moravskoslezského kraje JITKA ŠEFLOVÁ (ed.)

2 OOdborné kapitoly k k nakládání s s biologicky rorozložitelnými komunálními odpady a a příklad Moravskoslezského kraje JITKA ŠEFLOVÁ (ed.)

3 Autoři kapitol: Ing. Stanislav Čurda, Ph. D., VŠB Ostrava Ing. Tomáš Chorazy, Ph. D., TENZER CONSULTING, s. r. o. Ing. Jan Slavík, Ph. D., VŠE Praha Ing. Jitka Šeflová, IREAS, o. p. s. Oponenti projektu: Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc., Masarykova univerzita Brno Ing. Dagmar Sirotková, VÚV T. G. Masaryka ISBN Copyright 2010 IREAS

4 OBSAH Summary... 7 Úvod Základní východiska Plán odpadového hospodářství České republiky Biologicky rozložitelný odpad Složení komunálního odpadu v mikroregionu Židlochovicko Vývoj v příštím období Použité zdroje Ekonomická analýza nakládání s BRKO a zkušenosti z Německa Stupeň zavádění speciálních sběrných nádob na BRKO Struktura osídlení Podíl domovního kompostování biologicky rozložitelných odpadů Podíl obyvatel napojených na systém Zpoplatnění obyvatel Objem nádob na BRKO Náklady tříděného sběru a svozu BRKO Náklady zařízení na zpracování bioodpadu Náklady tříděného sběru vs náklady na odstranění domovního odpadu Odbyt kompostu a bioplynu Použité zdroje Práce s veřejností s ohledem na její zapojení do systému odděleného sběru BRKO Efektivní práce s veřejností Komunikace s veřejností a informační kampaň by měla být vedena v několika etapách Příklad informační kampaně Faktory ovlivňující třídění Poradenské centrum pro obce, domácnosti a podniky Použité zdroje

5 4 Analýza technologií využívaných v České republice a v zahraničí Domácí kompostování Komunitní a obecní kompostování Kompostování na nezastřešených zakládkách Kompostování v biofermentorech nebo v halách s případným dozráváním kompostu na vodohospodářsky zabezpečené ploše Anaerobní digesce Anaerobní fermentace domovních BRO v mokrých procesech Technologické možnosti zpracování BRKO na bioetanol Aerobní kompostování spojené s biologickým sušením Shrnutí technologií Příklady z Moravskoslezského kraje Použité zdroje Sumarizace a vyhodnocení projektů tříděného sběru BRKO v České republice, ukázka vzorového projektu Princip prevence Místo realizace sběru BRKO Co se sbírá Informační kampaně Četnost svozu Nádoby na BRKO a jejich rozmístění Kvalita a množství sebraného BRKO Nakládání se sebraným BRKO Financování sběru BRKO Sídelní struktura Vzorová případová studie pilotní projekt Děčín Použité zdroje: Zhodnocení zkušeností ze zahraničí Vzorová případová studie Barcelona, Španělsko Použité zdroje

6 7 Analýza systému zpracování BRO provoz, zařízení a odbyt produkovaného materiálu na příkladu Moravskoslezského kraje Logistika BRKO od původců ke zpracovatelům a návrh systému nakládání s BRKO Základní systém řešení logistiky BRKO v rámci územního celku Návrh logistického systému Vzorový příklad navržení systému nakládání s BRKO v Moravskoslezském kraji Seznam zkratek SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Graf 1: Vývoj produkce BRO v letech Graf 2: Vývoj produkce BRKO v letech Tabulka 1: Výsledky rozboru SKO z města Židlochovice hmotnostní a procentní zastoupení jednotlivých frakcí...12 Tabulka 2: Výsledky rozboru SKO z města Rajhrad hmotnostní a procentní zastoupení jednotlivých frakcí...12 Obr. 1: BRKO...13 Obr. 2: Papír, papírové obaly...13 Obr. 3: Nápojové kartony atd Obr. 4: PET...13 Obr. 5: Ostatní plasty (mix)...14 Obr. 6: Sklo a skleněné obaly...14 Obr. 7: Mix textilu a obuvi...14 Obr. 8: Mix kovů...14 Obr. 9: Základní schéma integrovaného systému nakládání s odpady...18 Tabulka 3: Druhy nádob/pytlů a jejich ceny...23 Tabulka 4: Investiční náklady kompostáren dle plánovaných kapacit...24 Tabulka 5: Investiční a provozní náklady kompostáren dle plánovaných kapacit...24 Tabulka 6: Investiční náklady kompostáren dle plánovaných kapacit...25 Tabulka 7: Investiční náklady kompostáren...25 Tabulka 8: Investiční náklady kompostáren dle plánovaných kapacit...26 Obr. 10: Fáze tříděného sběru

7 Graf 3: Náklady ve venkovské zástavbě Graf 4: Náklady v městské zástavbě Tabulka 9: Výkupní ceny a zelené bonusy pro spalování bioplynu Obr. 11: Grafická podoba www stránek Tabulka 10: Technologie a jejich výhody a nevýhody Obr. 12: Kraj Moravskoslezský Tabulka 11: Seznam koncových zařízení nakládání s BRO ostatní Tabulka 12: Seznam koncových zařízení nakládání s BRO kompostárny Tabulka 13: Seznam koncových zařízení nakládání s BRO spalovny Tabulka 14: Struktura sídelní soustavy podle velikostních kategorií Tabulka 15: Struktura obcí v ČR podle velikostních kategorií v letech 2005 až Obr. 13: Mapa ČR a hustota osídlení Tabulka 16: Složení směsného komunálního odpadu v roce Tabulka 17: Složení směsného komunálního odpadu v roce Graf 5: Složení SKO v letech 2005 a Tabulka 18: Hmotnost a náročnost svozů Graf 6: Vývoj svozu BRKO Obr. 14: Dvě technologicky různé kompostárny na území MSK Obr. 15: Kompostárna vedle tělesa skládky Obr. 16: Nesprávné nakládání s BRO Tabulka 19: Míra využití projektované kapacity Tabulka 20: Volné kapacity BRKO Obr. 17: Základní schéma integrovaného systému nakládání s odpady Tabulka 21: Podíl BRKO v SKO Tabulka 22: Přehled výchozích dat Tabulka 23: Stávající zařízení Tabulka 24: Stávající zařízení II Tabulka 25: Spalovna Tabulka 26: Volné kapacity a spalovna Tabulka 27: Volné kapacity a spalovna II Tabulka 28: Vytřídění 10 % BRKO Tabulka 29: Snížení produkce SKO Tabulka 30: Kombinace opatření

8 SUMMARY Expert chapters dealing with the management of biodegradable municipal waste and the example of the Moravia Silesia region The publication summarises the experiences gained from the creation of a draft system that would deal with the management of biodegradable municipal waste (BMW) within a chosen region of the Czech Republic the Moravia Silesia region. Such a system would indicate a method on how to achieve the goals stated in the directive 1999/31/EC about waste management, i.e. decreasing the amount of biodegradable municipal waste that is being placed in dumping grounds. Since part of the end result of the project also included an economical and technological analysis, and an evaluation of the hitherto experiences and the additional important topics dealing with the management of biodegradable municipal waste, the publication includes selected chapters which can be used as guidelines when applying these experiences in other regions of the Czech Republic. The publication summarises results that could be of help especially to municipalities creating systems that would deal with the management of biodegradable municipal waste. The first chapter summarises the primary objectives and data dealing with the management of biodegradable municipal waste. The second chapter includes a detailed economical analysis dealing with BMW with the use of case studies from Germany. Because public awareness and informationcampaigns are an important part of the BMW system, the third chapter deals only with this issue. Chapter four gives us a basic outline of the technologies which are used in the treatment of this waste. The fifth chapter summarises the experiences gained from the executed pilot projects within the Czech Republic, while the sixth chapter shows end results of the use of the BMW system from abroad. Key words: biodegradable municipal waste, management of waste, integrated system of management of biodegradable municipal waste. JEL classification: Q540, Q520, D400 7

9 ÚVOD Tato publikace vznikla v rámci projektu Návrh integrovaného systému nakládání s BRKO v Moravskoslezském kraji realizovaného pro Ministerstvo životního prostředí České republiky v letech Pro realizaci projektu byl vytvořen tým expertů ze společnosti IREAS, Institutu pro strukturální politiku, o. p. s., Vysoké školy báňské a dalších externích expertů. Stěžejním cílem projektu bylo vytvoření návrhu systému nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) v rámci vybraného regionu v České republice, který by naznačil způsob, jak splnit cíle formulované ve směrnici 1999/31/EC o skládkování odpadu v rámci tohoto regionu. Protože součástí výstupů projektu byly i ekonomické analýzy, analýzy technologií, vyhodnocení dosavadních zkušeností a další zajímavé skutečnosti týkající se nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady, vznikla následující publikace, která představuje určité vodítko pro aplikaci zkušeností i v ostatních regionech České republiky. Součástí následující publikace je souhrn poznatků, které byly v průběhu projektu získány a které by mohly pomoci zejména obcím při vytváření systémů nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady. V první kapitole jsou shrnuty základní pojmy a východiska související s biologicky rozložitelnými odpady. Druhá kapitola obsahuje podrobnou ekonomickou analýzu nakládání s BRKO s využitím případových studií z Německa. Protože informování veřejnosti a informační kampaně jsou důležitou součástí systému nakládání s BRKO, je věnována této problematice samostatná třetí kapitola. Ve čtvrté kapitole je vytvořen základní přehled technologií, které jsou využívány pro zpracování těchto odpadů. Pátá kapitola shrnuje zkušenosti z realizovaných pilotních projektů v České republice a šestá uvádí několik příkladů řešení systému nakládání s BRKO ze zahraničí. Problematika provozu a odbytu je zdůrazněna na příkladu Moravskoslezského kraje v sedmé kapitole a následně v osmé kapitole je uveden příklad navržení integrovaného systému nakládání s BRKO v Moravskoslezském kraji. 8

10 1 ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA 1.1 Plán odpadového hospodářství České republiky Zákon č. 197/2003 Sb., o plánu odpadového hospodářství České republiky (dále POH) vycházející z Evropské legislativy si klade jako jeden z hlavních cílů snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále BRKO) vzniklých v roce Dalšími cíli uvedenými v POH jsou: zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000, snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování. V této souvislosti byla také na konci roku 2008 vydána vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Tato vyhláška udává především seznam biologicky rozložitelných odpadů a požadavky na jejich kvalitu při vstupu do technologického zpracování technické a technologické požadavky pro kompostárny a bioplynové stanice, požadavky na kvalitu výstupů z těchto zařízení a možnosti jejich dalšího použití. V prosinci 2008 byl také vydán nový Metodický návod o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. 1.2 Biologicky rozložitelný odpad Biologicky rozložitelným odpadem se dle zákona o odpadech rozumí jakýkoli odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu a je specifikován v příloze č. 1 vyhlášky č. 314/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Biologicky rozložitelný odpad je v odpadovém hospodářství objemově a hmotnostně nejvýznamnější skupinou komunálních odpadů (podle mnoha výzkumů tvoří v současné době asi 50 % směsného komunálního odpadu (dále jen SKO), doložený vlastní rozbor směsného komunálního odpadu z léta 2007 ukazuje na množství o něco nižší řádově 43 %). 9

11 Způsob nakládání s ním může pozitivně i negativně ovlivnit základní složky životního prostředí. Sám o sobě je ve většině případů bioodpad obsažený ve směsném komunálním odpadu neškodná látka, ale jeho smícháním s ostatními druhy odpadů přispívá ke zvýšení škodlivých a nekontrolovatelných reakcí na skládkách. Organický odpad se na skládkách rozkládá za anaerobních podmínek, vytváří se při tom skládkový plyn, ve kterém je v největší míře zastoupen metan (CH4). Metan je jedním z hlavních příčin vzniku skleníkového efektu. Nesprávné zacházení, nakládání a odstraňování biologicky rozložitelných odpadů má negativní dopad na ekonomickou zátěž obcí a občanů. Kompostováním v blízkosti vzniku biologicky rozložitelných odpadů lze ušetřit v některých případech až polovinu nákladů na odvoz těchto odpadů. Dalším přínosem je ušetření financí za nákup hnojiv nebo pěstovatelských substrátů na zazeleňovací práce v obci, pěstování v zahradě nebo v domácnosti. Dále v textu jsou uvedeny grafy, které znázorňují vývoj množství BRO v letech a dále BRKO v letech Údaje o množství BRO jsou převzaty z evidence Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M., v. v. i. a jedná se o veškeré biologicky rozložitelné odpady kromě BRKO ze směsného komunálního odpadu, což znamená, že přehled BRO zahrnuje také kategorii č. 20, tj. rovněž složky odděleného sběru mimo obalových materiálů. Jsou to např. papír a lepenka, biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven, jedlý olej a tuk, ostatní dřevo, biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků včetně hřbitovů, odpad z tržišť. Údaje o množství BRKO jsou získány přepočtem obsahu biologicky rozložitelných složek v rámci směsného komunálního odpadu (běžný svoz, velkoobjemový odpad a odpady z komunálních služeb čištění ulic, tržišť a parků mimo odděleně sbírané složky SKO, které jsou zahrnuty v rámci produkce BRO). Složení SKO prochází v posledních letech vývojem, který je možno charakterizovat postupným zvyšováním podílu biologicky rozložitelných složek z 40 % v roce 1995 na 48 % v roce 2000, 54 % v roce 2010, 56 % v roce 2013 s předpokladem růstu až na 60 % v roce Ve sledovaném období je počítáno s následujícím podílem biologicky rozložitelných složek: ,8 %; ,4 %; %; ,6 % a ,2 %. Další prognózu vývoje množství BRKO a s tím související množství zpracovatelských kapacit uvádí v článku zveřejněném v časopise Odpady ze dne kolektiv autorů ECO Management, s. r. o. Brno a SITA CZ, a. s. 10

12 Graf 1: Vývoj produkce BRO v letech Kg Roky Zdroj: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v. v. i. Graf 2: Vývoj produkce BRKO v letech Kg Roky Zdroj: Množství SKO, údaje Českého statistického úřadu; přepočet BRKO viz výše v textu 11

13 1.3 Složení komunálního odpadu v mikroregionu Židlochovicko V rámci mikroregionu Židlochovicko byl realizován rozbor složení komunálního odpadu. Rozbor provedla společnost TANZER CONSULTING, s. r. o. v rámci mezinárodního projektu Transfer know how při tvorbě efektivního kompostování na jižní Moravě v létě 2007 na skládce odpadů A.S.A. Žabčice. Jako vzorky byly použity odpady z měst Židlochovice a Rajhrad (ta byla předem vybrána a schválena při zasedání na MěÚ Židlochovice). Dovezené vzorky o celkové hmotnosti 230,7 kg (město Židlochovice), resp. o celkové hmotnosti 191,7 kg (město Rajhrad), byly následně roztříděny dle projektové metodiky. Tyto vzorky představují jednak odpady ze smíšené zástavby (panelové domy a rodinné domy se zahrádkou) za město Židlochovice a odpady z vesnické zástavby, tj. rodinné domy se zahrádkou za město Rajhrad. Výsledky samotného rozboru ukazují následující tabulky, grafy a obrazová dokumentace. Tabulka 1: Výsledky rozboru SKO z města Židlochovice hmotnostní a procentní zastoupení jednotlivých frakcí Obec/Druh odpadu Židlochovice (v kg) BRO Papír Tetra Pak PET Ostaní plasty Sklo Textil Kovy mix Hmotnost NO Ostatní celkem 79,8 18,4 2,4 2, ,1 4,8 3,3 0,1 87,2 230,7 % 34,6 8,0 1,0 1,1 8,7 5,2 2,1 1,4 0,0 37,8 100,0 Výsledky rozboru SKO z města Židlochovice procentní zastoupení jednotlivých Tabulka 2: Obec/Druh odpadu Rajhrad (v kg) Výsledky rozboru SKO z města Rajhrad hmotnostní a procentní zastoupení jednotlivých frakcí BRO Papír Tetra Pak Ostaní Kovy PET Sklo Textil plasty mix NO Ostatní Hmotnost celkem 64,8 18,6 4 3,9 22,1 7,8 5,9 4,9 2, ,7 % 33,8 9,7 2,1 2 11,5 4,1 3,1 2,6 1,4 29,7 100,0 Dle zjištěných výsledků z provedeného rozboru lze konstatovat, že teoretický obsah BRKO 50 % používaný statistiky je v podstatě reálný (např. je uváděn společností EKO KOM). Tento rozbor provedený v suchém letním období ukazuje obsah BRKO 43 % (biologicky rozložitelný komunální odpad + papír), a to za obě města Židlochovice i Rajhrad. Z výsledků rozboru je však zřejmé, že ve 12

14 městě Rajhrad je nižší podíl biologicky rozložitelných komunálních odpadů a vyšší podíl papíru. Stejně tak je v Rajhradě vyšší obsah PET, Tetra Paků a ostatních plastů, textilu a kovů ve srovnání s Židlochovicemi. Na základě výsledku tohoto rozboru lze konstatovat, že v Židlochovicích dochází k efektivnějšímu vytřídění separovatelných frakcí směsného komunálního odpadu. Přesto v obou městech dochází k úspěšnému separování druhotných surovin. Ostatní odpad uvedený jako jedna z vytříděných frakcí obsahuje ostatní neurčený materiál, zejména použité dětské pleny, hygienické vložky apod. a dále i malé množství biologicky rozložitelných odpadů nevhodných ke kompostování, zejména odpadní maso a masné výrobky. Obrazová dokumentace z rozboru SKO města Židlochovice Obr. 1: BRKO Obr. 2: Papír, papírové obaly Obr. 3: Nápojové kartony atd. Obr. 4: PET 13

15 Obr. 5: Ostatní plasty (mix) Obr. 6: Sklo a skleněné obaly Obr. 7: Mix textilu a obuvi Obr. 8: Mix kovů 1.4 Vývoj v příštím období Z cílů, které si stanovila EU a které byly implementovány do POH ČR, a statistik MŽP vyplývá, že bude třeba v roce 2010 odklonit ze skládkovaného odpadu více jak čtvrtinu celkové produkce BRKO a v roce 2013 až polovinu celkové produkce BRKO. Dosažení tohoto cíle nebude jednoduché ani levné. Největší odpovědnost leží nejenom na domácnostech, ale hlavně městech a obcích, které zajišťují sběr a následné nakládání s BRKO. 14

16 Pro zajištění stanovených cílů lze využít následující řešení: celkově snížit produkci komunálního odpadu, výstavby n ebo dostatečné využití zařízení na nakládání s BRO kompostárny, bioplynové stanice, MBÚ, zajištění separovaného sběru BRKO a jejich následné využití v odpovídajících zařízeních, posílit spalování komunálního odpadu (nové spalovny, dostatečné využití současných kapacit). Možnosti minimalizace biologicky rozložitelných odpadů jsou zejména u zemědělských bioodpadů, ale velké množství zaujímá i odpad z údržby zeleně. Tyto odpady by na skládku měly vstupovat co nejméně. Abychom naplnili Směrnici rady 1999/31/EC, o skládkování odpadů, měly by se postupně vyseparovat i odpady z komunální sféry jako jsou kuchyňské odpady a odpady ze zahrad. Také pro kaly z ČOV je kompostování považováno za jedno z nejlepších řešení. Bohužel prozatím těmto řešením nenahrává legislativa a současné fungování trhu v této oblasti. Svůj podíl na náročnosti nakládání s BRKO má i současné financování odděleného sběru. Zjednodušeně platí, že zatímco na logistiku sběru dalších běžných komodit odděleného sběru, tj. v podstatě na obalový materiál, u nás přispívá obcím autorizovaná společnost EKO KOM (sklo, PET a ostatní plasty, Tetrapak a jiné kartonové obaly), systém sběru BRKO musí být plně financován obcemi. Navíc, za vytříděné obalové materiály zpracovatelé platí jako za surovinu, ale provozovatelům kompostáren, bioplynovým stanicím a jiným zařízením musí obce za jeho zpracování zaplatit plnou výši. Výše uvedené skutečnosti způsobují to, že plnění národních závazků a snižování množství ukládaného BRKO na skládky je v současnosti nesnadný úkol. 1.5 Použité zdroje Český statistický úřad, 2009, Informační servery Krajských úřadů ČR jednotlivých krajů. Rozbor složení komunálního odpadu, interní studie, TANZER CONSULTING, s. r. o., Přehled zařízení 2009, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v. v. i., dostupné on line BRO_Prehled_zarizeni/204/204.HTM. 15

17 2 EKONOMICKÁ ANALÝZA NAKLÁDÁNÍ S BRKO struktura osídlení (povaha zástavby sídlištní, zástavba rodinných domů, kombinovaná zástavba), podíl občanů napojených na systém sběru BRKO (sběrné nádoby na BRKO, resp. pytle), frekvence svozu odpadu (směsný/ BRKO), samotný výkon (počet sběrných nádob na automobil a den, množství A ZKUŠENOSTI Z NĚMECKA Návrh integrovaného systému nakládání s bioodpady v Moravskoslezském kraji zohledňuje náklady, které je podle období vzniku možné rozdělit na: náklady sběru BRKO, náklady na logistiku BRKO a náklady na využití (resp. odstranění) BRKO (INFA, 2006). Ve fázi sběru BRKO od občanů se jedná o: náklady na samotný systém sběru (počet a objem speciálních sběrných nádob, sběrné pytle např. z kompostovatelných materiálů, velkoobjemové kontejnery, kontejnery, které jsou součástí sběrného dvora, struktura území a počet obyvatel), náklady na vozový park (dvounápravová, resp. třínápravová vozidla, tradiční zadní nakladače a boční nakladače), náklady na personál (podle počtu obsluhujících pracovníků od jednoho řidiče bez obsluhy nakládání v případě bočního nakladače v zástavbě jedno nebo dvougeneračních domů až do čtyř spolupracovníků v případě svozu v hustě osídlených oblastech se zajištěním komplexních služeb), náklady na administrativu (plánování procesu sběru, pokud je možné tyto náklady sledovat odděleně). Neméně důležitým faktorem ovlivňujícím nákladovou strukturu vedle již jmenovaných parametrů je i logistika. Náklady na logistiku ovlivňuje především (INFA, 2006): sebraného odpadu na automobil a den), časové nároky na přepravu (oportunitní náklady) do oblasti sběru a k zařízení na překládání odpadu, vzdálenost svozové oblasti od zařízení na využití odpadů. 16

18 Vedle těchto faktorů ovlivňujících nákladovou strukturu nakládání s BR KO jsou v případě využívaných zařízení významné i technické parametry, jako např.: velikost zařízení (roční kapacita), míra využití kapacit zařízení, způsob nakládání s odpady (zařízení na využití odpadu, zařízení na mechanicko biologickou úpravu pro odpad z domácností resp. pro směsný komunální odpad, kompostování resp. zplyňování bioodpadu), povaha strojního vybavení. Kro mě toho vznikají náklady na správu, např.: vymáhání poplatků, práce s veřejností, plánování svozových tras. Sledování těchto nákladů je však problematické, protože většinou není možné vnímat tyto náklady odděleně od ostatních položek. Pokud má být celý systém nakládání s BRKO samofinancovatelný, pak výši nákladů systému ovlivňuje odbyt finálních produktů (kompost aj.) na trhu. Zisk z prodeje finálních produktů (kompost, resp. energie) by měl pokrýt náklady provozu systému sběru a nakládání s BRKO. V opačném případě není tento systém nakládání s BRKO finančně udržitelný. Přehled nejdůležitějších nákladů uvádí následující obrázek. 17

19 Obr. 9: Základní schéma integrovaného systému nakládání s odpady Nakládání s BRKO Klíčová nákladová položka Svoz/popř. dálková přeprava přistavení sběrných nádob na využitelné složky Sběr S + T + E (U) popř. překládka a dálková přeprava U + T + E Nákladní automobily Personál Sběrné nádoby Nákladní automobily Personál Sběrné nádoby Nákladní automobily Personál Sběrné nádoby Úprava, využívání a odstraňování odpadu Úprava odpadu popř. dálková přeprava T + E Využití a odstranění odpadu Zařízení Personál Nákladní automobily Personál Zařízení Personál Tržby S = sběr odpadu (vč. nákladů na sběrné nádoby); T = přeprava; E = vyprázdnění; U = překládka; Zdroj: INFA (2006) 18

20 Při úvahách o nákladech provozování systému nakládání s BRKO není možné zapomenout na klíčový faktor, který ovlivňuje výši celkových nákladů, a sice samotný výkon (neboli množství produkovaných BRKO). Jelikož se jakákoli změna ve výkonu projeví na celkové výši nákladů celého systému, pak je v procesu zavádění systému nakládání s BRKO třeba věnovat pozornost faktorům, které mají vliv na celkové množství produkovaných BRKO. Analýza společnosti MURL (1999) považuje za nejvýznamnější následující faktory: stupeň zavádění speciálních sběrných nádob na BRKO, strukturu osídlení, podíl domovního kompostování BRKO, podíl obyvatel napojených na systém, zpoplatnění obyvatel, objem sběrných nádob na BRKO. 2.1 Stupeň zavádění speciálních sběrných nádob na BRKO Množství sebraného BRKO je závislé na míře vybavenosti obyvatel obce sběrnými nádobami na BRKO. Čím více obyvatel je zapojeno do systému sběru BRKO (neboli čím vyšší je vybavenost obyvatel sběrnými nádobami), tím vyšší je množství BRKO. Ačkoli není tato skutečnost nijak překvapující, svědčí o tom, že projektované výkony (kapacity zařízení, logistika apod.) je třeba plánovat s ohledem na celoplošné pokrytí obce sběrnými nádobami na BRKO. 2.2 Struktura osídlení Také struktura osídlení ovlivňuje množství sebraného BRKO. Z příkladu obcí ze spolkové země Severní Porýní Vestfálsko je zřejmé, že s rostoucím podílem obyvatel žijících v rodinných domech (jedno nebo vícegeneračních) roste i množství produkovaného BRKO. Jinými slovy řečeno, zatímco v případě městské zástavby (sídlištní zástavba, resp. zástavba převážně bytových domů) se množství BRKO pohybuje okolo kg/obyv./rok, pak v případě smíšené zástavby dosahují maxima až 150 kg/oby v /rok a v případě vesnické zástavby (roztroušená zástavba rodinných domů) až 180 kg/obyv/rok (s průměrem okolo kg/obyv/rok). I v případě vesnické zástavby je však možné sledovat některé výjimky, kdy specifické množství BRKO nedosahuje uvedených průměrů. Důvodem je především domácí kompostování obyvatel a využívání kompostu na vlastních zahrádkách. Takový bioodpad nevstupuje do oficiální statistiky a specifické množství BRKO v obci klesá. 19

21 2.3 Podíl domovního kompostování biologicky rozložitel ných odpadů Dalším faktorem, který ovlivňuje celkové množství odděleně sbíraných a využitých biologicky rozložitelných odpadů, je i podíl domácností, jež tento odpad pocházející z domácnosti resp. ze zahrad, využijí prostřednictvím domácího kompostování. Takové domácnosti se obvykle neúčastní systému odděleného sběru BRKO vytvořeného obcí, protože biologicky rozložitelné odpady mohou využít v rámci vlastních kapacit. Jak ukazují zkušenosti německých obcí, čím větší je podíl domácností kompostujících bioodpad v rámci vlastních kompostérů, tím méně BRKO v dané obci vzniká. Ve vesnické zástavbě může při 90 % podílu domácností na domovním kompostování množství sebraného BRKO poklesnout až na 60 kg/obyv/rok. Pozitivní efekty vybavenosti domácností domovními kompostéry však mohou narážet na současný trend přechodu domácností od produkčních k krasným zahradám (Slejška, 2006). Při projektování nároků na sběr a svoz BRKO v rámci sledovaného regionu bude nutné tato specifika náležitým způsobem zohlednit. Dle Gallenkempera a Doedense (1994) může množství biologicky rozložitelných odpadů, které jsou předmětem domovního kompostován í, dosahovat až kg/obyv/rok, což by zcela zásadním způsobem ovlivnilo výkony systému. Analýza MURL (1999) rovněž upozorňuje na skutečnost, že součástí domovního kompostování mohou být pouze vybrané biologicky rozložitelné odpady (listí, větve apod.), jejichž kompostování není doprovázeno negativními externími efekty (zápach, hmyz apod.). Z tohoto důvodu je v obcích, které nejsou napojeny na systém tříděného sběru BRKO do sběrných nádob a yužívají pouze domovního kompostování, možné sledovat vyšší produkci směsného komunálního odpadu než v obcích, kde obyvatelé mohou sběrné nádoby na BRKO využít. Uvedené chování domácností má ještě jeden důležitý důsledek pouhé domovní kompostování nemá vliv na signifikantní pokles směsného komunálního odpadu, což s sebou přináší i zvýšené náklady v důsledku vyšších výkonů. Na poklesu směsného komunálního odpadu se může podílet pouze kombinace podpory domovního kompostování a sběrných nádob na BRKO. Doporučení měly by být vytvořeny motivační podmínky pro domácnosti v hledání cest, jak BRKO kompostovat na místě vzniku. Domovní kompostování výrazně snižuje náklady celého systému sběru BRKO, protože snižuje výkon systému. Z tohoto důvodu se nabízí možnost poskytovat kompostéry domácnostem zdarma či za zvýhodněnou cenu. Opět by však náklady této akce neměly přesáhnout užitky z poklesu výkonu systému. 20

22 2.4 Podíl obyvatel napojených na systém I v tomto případě analýza německých obcí nepřinesla žádné překvapivé zjištění. Čím více obyvatel je napojeno na systém tříděného sběru (jako povinnost), tím vyšší je množství sebraného BRKO. V případě dobrovolnosti účasti na systému tříděného sběru BRKO množství sebraných biologicky rozložitelných odpadů klesá. Doporučení povinné zapojení obyvatel do tříděného sběru BRKO je z hlediska komplexnosti systému žádoucí, avšak na druhou stranu by měly být definovány výjimky, které zohledňují především strukturu osídlení. To platí především pro vesnickou zástavbu (řídce osídlené oblasti), v níž do značné míry funguje domovní kompostování. Povinné napojení na systém sběrných nádob by neúměrně zvyšovalo náklady systému. Stejně tak v případě sídlištní zástavby by využívání sběrných nádob mělo být pouze dobrovolné, protože v případě povinného třídění hrozí nebezpečí záměrného znehodnocování vytříděného materiálu, a tím i zvyšování nákladů na následné nakládání se znehodnoceným materiálem (lze očekávat především jeho ukládání na skládku). 2.5 Zpoplatnění obyvatel Významný vliv na motivaci obyvatel třídit BRKO, resp. předcházet jeho vzniku mají platby za BRKO. Z výsledků analýzy MURL (1999) vyplývá, že motivační platby podporující domovní kompostování způsobují na jedné straně pokles množství BRKO, ale z výše uvedených důvodů také nárůst směsného komunálního odpadu. Naopak v případě, kdy je zpoplatněna přímo produkce BRKO, jeho množství signifikantním způsobem klesá. Pokles je přitom mnohem větší, než když jsou náklady na BRKO hrazeny z poplatku za směsný komunální odpad. Účinnějším nástrojem zpoplatnění je přitom poplatek za BRKO dle jeho hmotnosti (vážený sběr BRKO), naopak nižší účinnost vykazuje poplatek dle objemu sběrné nádoby či frekvence svozu. Doporučení zpoplatnění BRKO zvyšuje pocit odpovědnosti obyvatel za jimi produkovaný odpad a externí náklady, které vznikají v důsledku jeho využívání, resp. odstraňování. Poplatky za BRKO by však měly být nižší než platby za směsný komunální odpad (odhaduje se %), což by mělo motivovat obyvatele k třídění BRKO a jeho ukládání do speciálních sběrných nádob. Problematické je vyvážení výše platby tak, aby platba současně podporovala ke skutečnému domovnímu kompostování (a nikoli pouze předstíranému kompostování) a neměla za následek snahu uspořit náklady nelegálními způsoby nakládání s BRKO. V případě, že mají obyvatelé možnost volby mezi domovním kompostováním a využíváním sběrné nádoby na BRKO, pak by dle MURL (1999) platba domácnosti v případě domovního kompostování 21

23 měla být zhruba o % nižší než platba za tříděný sběr BRKO do speciálních kontejnerů. 2.6 Objem nádob na BRKO Neméně významným faktorem je i specifický objem sběrných nádob na BRKO na obyvatele. Analýza MURL (1999) potvrzuje, že čím vyšší je specifický objem sběrné nádoby, tím vyšší je množství sebraného BRKO. Zdůvodnění může spočívat v tom, že v případě větších objemů je možné do sběrných nádob ukládat i BRKO, který by obvykle byl součástí domovního kompostování. Doporučení objem sběrných nádob na BRKO by měl respektovat lokální podmínky, tzn. frekvenci svozu, resp. strukturu zástavby. Současně by měl předcházet snaze stlačovat odpad v nádobě, ale zároveň by měla být zachována motivace pro domácnosti hledat jiné způsoby nakládání s biologicky rozložitelnými odpady (domovní kompostování). Analýzy ze spolkové země Severní Porýní Vestfálsko ukazují, že by se optimální objem podle struktury osídlení měl pohybovat od 5 20 l na osobu a týden (5 l v centrech měst a 20 l v zástavbě rodinných domů). Objem sběrné nádoby rovněž závisí na předpokládané frekvenci svozu, která by neměla především z hygienických důvodů přesáhnout dvoutýdenní svoz (v případě husté zástavby je možné zvažovat i týdenní svoz). Význam faktorů ovlivňujících výkon systému nakládání s BRKO spočívá v tom, že zcela zásadním způsobem ovlivňují nákladovost systému. Zavedení systému musí předcházet zodpovězení systémových otázek typu: Jaká bude odpovědnost obyvatel za produkovaný BRKO (vč. způsobu zpoplatnění)? Jakým způsobem bude probíhat tříděný sběr BRKO (sběrné nádoby, sběrné sáčky, velkoobjemové kontejnery)? Jak velké sběrné nádoby budou mít obyvatelé k dispozici? Odpovědi na tyto otázky mají zcela zásadní dopad na objem výkonů, a tedy i na celkové náklady systému. Při volbě parametrů systému by měl být kladen důraz na rovnováhu mezi náklady a výnosy systému. Jelikož úspěšnost systému a vytvoření dostatečných zdrojů na jeho financování do značné míry závisí na akceptaci obyvatel, součástí úvah o nákladech systému budou i náklady na marketingové kampaně, které na jedné straně vytvoří předpoklad pro dostatečné kvalitní vstupy do procesu využití (odbyt produktu kompostování do značné míry závisí na čistotě vstupů) a na druhé straně budou představovat prevenci bojkotu systému ze strany obyvatel. I v tomto případě však musí platit, že náklady marketingové kampaně musí generovat odpovídající příjmy systému. 22

24 2.7 Náklady tříděného sběru a svozu BRKO Jak vyplývá z výsledků projektu Strategie prevence vzniku a třídění využitelných složek komunálního odpady na obecní úrovni a formování trhu s vytříděnými surovinami v České republice, náklady na pořízení sběrných nádob (bez DPH) se v roce 2007 pohybovaly na zhruba následující výši. Tabulka 3: Druh nádoby/pytle Druhy nádob/pytlů a jejich ceny Cena (Kč/ks) Sběrné nádoby (compostainer) 120 litrů 900 Sběrné nádoby (compostainer) 240 litrů Nádoby do domácností 10 litrů/ks 115 Biodegradabilní sáčky do domácností (5 ks/domácnost/měsíc) 2,80 Zdroj: Strategie prevence vzniku a třídění využitelných složek komunálního odpady na obecní úrovni a formování trhu s vytříděnými surovinami v České republice Pakliže bychom uvažovali náklady na sběr BRKO (nákup sběrných nádob) přepočítané na 1 obyv., pak dle projektu Výzkum možností využívání bioodpadu a zeleného odpadu z městských aglomerací se v případě sídlištní zástavby pohybují kolem Kč/obyv., přičemž náklady na samotný provoz pak Kč/t. Jiný projekt Materiálové toky a nakládání s odpady nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a zvyšování jejich materiálového a energetického využití vychází z následujících údajů tříděného sběru BRKO: BRKO Kč/t, ostatní BRO Kč/t, odpad zeleně Kč/t. Dle údajů od TANZER CONSULTING, s. r. o. (2007) činí současná celková cena svozu po obci za 1 km přibližně 90 Kč. Cena přepravy jen ze sběrných středisek na kompostárnu a přeprava mezi obcemi je cca 30 Kč/km. Náklady tříděného sběru BRKO uvedené v předchozím textu ovlivňuje celá řada regionálně specifických aspektů, a proto jsou uvedené náklady pouze orientační. V rámci tohoto projektu budeme uvažovat možnosti optimalizace nákladů ve formě využití stávající infrastruktury (sběrných nádob, svozové techniky apod.), využití speciálního softwaru pro plánování optimálních svozových tras (např. využití GPS) či potenciálu prevenčních opatření typu domovního kompostování apod. 23

25 2.8 Náklady zařízení na zpracování bioodpadu I v tomto případě se bude jednat pouze o orientační náklady, protože investiční náklady zařízení (budeme uvažovat pouze kompostárny či bioplynové stanice) jsou závislé na projektované kapacitě (výkonu systému) 1 a provozní náklady odráží vytíženost kapacit zařízení (i v tomto případě bude platit, že čím vyšší je vytížení kapacit zařízení, tím nižší jednotkové provozní náklady je m ožné očekávat). Kromě velikosti zařízení výši nákladů ovlivňuje i zvolená technologie, kvalita zpracovávaného odpadu apod. Následné shrnutí údajů o investičních a provozních nákladech pochází z projektu Strategie prevence vzniku a třídění využitelných složek komunálního odpady na obecní úrovni a formování trhu s vytříděnými surovinami v České republice (i tyto údaje jsou však převzaty z jiných projektů vědy a výzkumu). Následná tabulka obsahuje údaje o investičních nákladech kompostáren dle jejich provozní kapacity. Údaje potvrzují uvedenou skutečnost, že s rostoucí kapacitou klesají jednotkové náklady na tunu odpadu. Tabulka 4: Investiční náklady kompostáren dle plánovaných kapacit Kapacita Investiční náklady (mil. Kč) (tun BRO/rok) Stavební Strojně technologická (vlastní mechanizace) (zapůjčení mobilní mechanizace) 15 1,8 600 (vlastní mechanizace) 3,3 1 Zdroj: Realizační program pro BRO (2004) Informace v následující tabulce uvádí provozní a investiční náklady krechtových kompostáren dle instalovaného výkonu (dle sborníku příspěvků z konference Envikongres, 2006). Tabulka 5: Investiční a provozní náklady kompostáren dle plánovaných kapacit Kapacita Náklady (v Kč/t) (tun BRO/rok) Investiční Provozní Zdroj: Envikongres (2006) 1 S rostoucí kapacitou zařízení jednotkové investiční náklady klesají! 24

26 Dalším možným zdrojem dat o provozních a investičních nákladech kompostáren je projekt Materiálové toky a nakládání s odpady nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a zvyšování jejich materiálového a energetického využití. Údaje se týkají centrální kompostárny v Brně o současné kapacitě tun odpadu ročně s předpokládaným navýšením kapacity na tun ročně. Tabulka 6: Investiční náklady kompostáren dle plánovaných kapacit Kapacita Náklady (v Kč/t) (tun BRO/rok) Investiční Provozní Zdroj: Materiálové toky a nakládání s odpady nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a zvyšování jejich materiálového a energetického využití Posledním zdrojem dat je výzkumná zpráva TANZER CONSULTING, s. r. o. (2007), která uvažuje kompostárnu o kapacitě tun odpadu ročně. Údaje jsou uvedené v následující tabulce. Tabulka 7: Investiční náklady kompostáren Kapacita Náklady (v Kč/t) (tun BRO/rok) Investiční* Provozní Zdroj: TANZER CONSULTING, s. r. o. *Tyto investiční náklady jsou děleny na investice do nemovitostí (zpevněná a vyspádovaná plocha, komunikace, jímka odpadních vod a mostová váha celkem 5,75 mil. Kč) a do movitých věcí (traktor, překopávač, štěpkovač a síto celkem 2,7 mil. Kč). Pro úplnost uveďme ještě náklady na bioplynové stanice. Dle údajů z konference Envikongres (2006) jsou provozní a investiční náklady v závislosti na kapacitě zařízení následující. 25

27 Tabulka 8: Investiční náklady kompostáren dle plánovaných kapacit Kapacita Náklady (v Kč/t) (tun BRO/rok) Investiční Provozní Zdroj: Envikongres (2006) Posledním údajem jsou provozní a investiční náklady zařízení anaerobní digesce v Brně o plánované kapacitě tun BRO ročně. Dle údajů z výzkumného projektu Materiálové toky a nakládání s odpady nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a zvyšování jejich materiálového a energetického využití činí provozní náklady 335 Kč/t odpadu a investiční náklady Kč/t ročně. Jak je zřejmé z uvedených údajů o nákladech zařízení, které mohou být potenciálně součástí navrhovaného integrovaného systému, tyto náklady se v řadě případů značným způsobem liší. Tato skutečnost je důsledkem rozdílů v chápání provozních a investičních nákladů podle jednotlivých položek. Z tohoto důvodu je možné informace získané z různých zdrojů považovat pouze za orientační. Pro konkrétní kalkulaci investičních a provozních nákladů tak bude klíčový charakter zařízení, jeho technické a technologické vybavení, kapacita, personální náročnost apod. Náklady je proto nutné kalkulovat vždy na podmínky určitého regionu. Součástí úvah o nákladové náročnosti integrovaného systému sběru a využití BRKO v Moravskoslezském kraji byla i analýza potenciálních racionalizačních mechanismů. Jedním z těchto opatření je využití modelů optimalizace přepravních nákladů (logistika) od domácností k zařízením na využití, resp. odstranění odpadu. V úvahu byla brána i možnost využít přeshraničních kapacit na využívání biologicky rozložitelných odpadů, jež vychází ze specifických geografických podmínek Moravskoslezského kraje. Pro investice do zařízení na využití biologicky rozložitelných odpadů byla sledována i možnost využití stávajících nemovitostí. 2.9 Náklady tříděného sběru vs náklady na odstranění domovního odpadu Klíčovou otázkou, kterou si obce v souvislosti se zavedením systému tříděného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu kladou, je skutečnost, zda nebude oddělený sběr organické složky v porovnání se stávajícím systémem nakládání s domovními odpady příliš nákladný. Jinými slovy řečeno, zda náklady spojené s logistikou (především sběr a přeprava) a odstraně 26

28 ním domovního odpadu nejsou nižší, než součet nákladů spojených s logistikou a využitím odděleně sebraného BRKO a nákladů logistiky a odstranění zbytkového odpadu (viz následující diagram). Obr. 10: Fáze tříděného sběru 1. fáze TŘÍDĚNÝ SBĚR 2. fáze domovní odpad BRKO logistika odstranění zbytkový odpad Je nasnadě, že rozhodování obcí ve prospěch zavedení systému tříděného sběru BRKO bude pravděpodobnější v případě, kdy náklady odděleného sběru BRKO a zbytkového odpadu budou nižší než náklady nakládání s domovními odpady před zavedením systému. V roce 2006 byla podobná analýza realizována v podmínkách Německa 2 s tím, že výsledky komparace obou naznačených systémů z pohledu vyvolaných nákladů do značné míry závisí na: (a) struktuře osídlení, (b) míře zapojení obyvatel do systému tříděného sběru BRKO, (c) frekvenci sběru domovního odpadu, resp. BRKO a zbytkového odpadu, (d) technickém zabezpečení svozu (např. druh vozidla či množství osob zajišťujících svoz) a (e) rozdílu mezi náklady na odstranění resp. využití zbytkového odpadu a BRKO. Následující grafy naznačují výsledky komparativní analýzy nákladů dvou různých systémů systému bez tříděného sběru BRKO a systému, kdy je BRKO odděleně sbíráno. Z těchto grafů je zřejmé, že jak v případě venkovské, tak v případě městské zástavby je systém tříděného sběru BRKO spojen s vícenáklady na logistiku (sběr a přeprava), a to 12 % v případě venkovské, resp. 11 % v případě městské zástavby. Naopak v případě nákladů na nakládání s BRKO (komlogistika odstranění, resp. využití 2 INFA (2006). 27

29 postování) a zbytkovým odpadem (spalování) je zřejmé, že oddělený sběr BRKO, resp. oddělené nakládání s BRKO a zbytkovým odpadem je spojeno s úsporami, a to 22 % v případě venkovské a 9 % v případě městské zástavby. Zvážíme li celkové náklady spojené s odděleným sběrem BRKO, pak z následujících obrázků vyplývá, že jak v případě venkovské, tak i městské zástavby je oddělený sběr spojen s úsporami nákladů. Pro venkovskou zástavbu 14 % a pro městskou zástavbu 3 %. Graf 3: Náklady ve venkovské zástavbě 28

30 Graf 4: Náklady v městské zástavbě Zdroj: INFA (2006) Zajímavou součástí citované studie je i analýza toho, jaký musí být rozdíl mezi náklady odstraňování domovního resp. zbytkového odpadu a náklady na využití BRKO, aby zavedení nádoby na tříděný sběr BRKO bylo nákladově neutrální (aby nevyvolávalo vícenáklady). Výsledek uvádí, že v případě venkovské zástavby stačí, aby rozdíl byl mezi eur/t a v případě městské zástavby i eur/t. Tato analýza vychází z nákladových podmínek nakládání s odpady v Německu, kdy náklady na odstraňování odpadu jsou v průměru o 60 % vyšší než náklady na využití BRKO (kompostování). Uvedená analýza následně uvažuje tři modelové případy poměru nákladů odstraňování zbytkového odpadu a využití BRKO: střední náklady na odstranění zbytkového odpadu a střední náklady na využití BRKO (145 eur/t, resp. 60 eur/t), vysoké náklady na odstranění zbytkového odpadu ( eur/t), vysoké náklady využití BRKO (145 eur/t, resp. 100 eur/t). eur/t, resp. V případě venkovské zástavby by první případ vedl k 14 % poklesu celkových nákladů na nakládání s odpady (resp. 3 % poklesu v případě městské zástavby). Druhý případ by vedl k 22 % poklesu nákladů na nakládání s odpady ve venkovské zástavbě a 7 % poklesu nákladů v městské zástavbě. Třetí případ by vedl k 4 % poklesu nákladů na nakládání s odpady ve venkov 29

31 ské zástavbě a 1 % nárůstu nákladů v případě městské zástavby. Z této analýzy je naprosto zřejmé, že vliv poměru nákladů různých způsobů nakládání s od pady na celkovou změnu nákladů v případě zavedení nádoby na tříděný sběr BRKO je zcela zásadní. Ačkoli nákladové podmínky hrají pro zavedení tříděného sběru BRKO klíčovou roli, pak v procesu implementace jsou důležité i jiné aspekty. V první řadě je třeba zvážit otázku, zda účast obyvatel na tříděném sběru biologicky rozložitelných odpadů bude povinná či pouze na dobrovolné bázi. Česká republika jde cestou povinného sběru BRKO, jež byla součástí naposledy navrhovaného zákona o odpadech. V zahraničí (a především v Německu) je obcím dána volnost v rozhodování o tom, zda zavést povinnost tříděného sběru BRKO, či nikoli. Zavedení systému je závislé na struktuře osídlení, což znamená, že v obcích s rozptýleným osídlením tyto systémy nejsou povinné (jedním z důvodů je i skutečnost, že v takových oblastech probíhá individuální kompostování a současně by jakýkoli organizovaný způsob sběru BRKO byl spojen s prohibitivními náklady). Současně i v oblastech s vysokou hustotou osídlení (např. sídlištní zástavba) je tříděný sběr BRKO organizován na dobrovolné bázi. Důvodem je zejména obava ze znečištění vytříděného odpadu. Další otázkou je míra motivace k tomu, aby lidé odpad skutečně třídili. Jedním z nástrojů, který je v současné době využíván v zahraničí, jsou motivační platby za produkovaný BRKO. Hypotéza při aplikaci tohoto nástroje je zřejmá: čím více člověk třídí BRKO, tím více šetří náklady související s odpady. Sazba motivační platby by však neměla demotivovat spotřebitele v případě, že se rozhodne pro individuální kompostování. Právě z tohoto důvodu studie MURL (1999, s. 80) doporučuje, aby celková platba v případě, že se člověk vzdá účasti na tříděném sběru a preferuje individuální kompostování, byla o % nižší, než pokud se člověk systému tříděného sběru účastní. Současně by ale platba měla být motivační, tzn. měla by motivovat člověka k tomu, aby preferoval tříděný sběr BRKO před produkcí směsného komunálního odpadu. Zmíněná studie proto doporučuje, aby platba v př ípadě, kdy člověk BRKO skutečně třídí, byla o % nižší než v případě, kdy produkuje jen směsný komunální odpad (MURL, 1999, s. 81). V souvislosti s platbami za BRKO je třeba vyřešit i otázku objemu sběrných nádob (viz kapitola 2.6.), přičemž opět je třeba dbát na to, aby objem sběrné nádoby na jedné straně motivoval k třídění BRKO, ale na straně druhé nedemotivoval k individuálnímu třídění BRKO. Z tohoto důvodu je důležité nastavení horní hranice specifického objemu sběrné nádoby, protože právě ta vede k tomu, že člověk při vyšší produkci BRKO, než je objem sběrné nádoby, má motivaci k individuálnímu kompostování (specifický objem sběrné nádoby je např. udáván jako 5 20 l/obyv/týden). Objem sběrné nádoby by však 30

32 v žádném případě neměl být vyšší než l (např. 700 l či l) 3. Hlavním důvodem je obava ze zneužívání těchto nádob pro odhazování druhů odpadu, které do sběrných nádob na BRKO nepatří (např. směsný komunální odpad). Dalším aspektem tříděného sběru BRKO, který se významným způsobem promítá do celkových nákladů systému, je periodicita tříděného sběru. Studie MURL (1999) uvádí, že optimální je v případě zástavby rodinných domů (především z hygienických důvodů dvoutýdenní svoz BRKO, v případě husté zástavby center měst nebo sídlišť pak týdenní svoz BRKO). Nedílnou součástí procesu zavádění systému tříděného sběru BRKO jsou i informační kampaně pro veřejnost. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že forma a obsah poskytovaných informací je závislá na okamžiku, v kterém se systém zavádění sběrných nádob na BRKO nachází. Důraz je kladen zejména na periodicitu poskytování informací. Informace v dostatečném množství a kvalitě brání způsobům jednání, které vedou k narušení systému tříděného sběru BRKO (např. stlačování obsahu nádob či odhazování odpadu, který do sběrné nádoby na BRKO nepatří). Vedle těchto informací však obce disponují i dalšími možnostmi, jak předcházet těmto nežádoucím způsobům nakládání s BRKO. Dle studie MURL (1999, s. 83) se jedná především o následující strategie: umístění sběrné nádoby na s tinné místo (brání se nadměrnému tlení obsahu sběrných nádob); poskytnutí sběrné nádoby o dostatečném objemu; použití sběrných nádob na BRKO, které je možné těsně uzavřít; přidáv ání do nádob tzv. strukturních materiálů (např. větve stromů a keřů, papír); balení problematických, resp. vlhkých a zapáchajících BRKO do papíru; časté vyprazdňování a čištění odpadových košů v domácnosti. Podrobněji o informačních kampaních viz dále Odbyt kompostu a bioplynu Pro financování systému tříděného sběru BRKO v obcích je klíčové zajištění odbytu po produktech procesu využití BRKO, neboli kompostu a dalších produktech zpracování BRKO. Současně hrají velice klíčovou roli i náklady 3 Na druhou stranu při příliš malém objemu sběrných nádob hrozí nebezpečí, že do těchto sběrných nádob nelze umístit např. větve stromů a keřů, což snižuje míru využívání těchto sběrných nádob pro zahradní odpad. 31