HEJNICE. Výsledky hydrobiologického průzkumu. Objednatel:

Transkript

1 Mgr. Jaromír Maštera Slavíčkova 22, Jihlava tel.: IČO: biologická hodnocení, průzkumy, poradenství v oblasti ŽP HEJNICE Výsledky hydrobiologického průzkumu Objednatel: Krajský úřad kraje Vysočina odbor životního prostředí Žižkova Jihlava IČO: Zpracoval: Mgr. Jaromír Maštera Jihlava, září 2006

2 OBSAH: Úvod Charakteristika území Popis vodních těles v území 3 Metodika Použité zkratky a vysvětlivky... 5 Výsledky Komentář k výsledkům Poznámky k managementu území Použitá literatura Přílohy Návrh hranic zvláště chráněného území Hejnice Fotodokumentace 11 V Jihlavě Mgr. Jaromír Maštera Autorizovaná osoba k provádění biologického hodnocení ve smyslu 67 podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Rozhodnutí MŽP o udělení autorizace: č.j. 640/3319/ENV/05 ze dne

3 ÚVOD Hydrobiologický průzkum vodních bezobratlých na lokalitě Hejnice (někdy označována i Hajnice) byl proveden na základě objednávky Krajského úřadu kraje Vysočina, odboru životního prostředí, č. 815/2006 ze dne Výsledky průzkumu by měly sloužit jako jeden z podkladů pro vyhlášení území Hejnice jako zvláště chráněného v kategorii přírodní památka. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Zájmové území se nachází v severozápadní části okresu Jihlava a zasahuje do katastrálních území obcí Kalhov, Šimanov a Branišov. Jedná se o okolí horní části toku Hejnického potoka, přibližně od pramenné části po propustek pod silnicí Branišov - Šimanov. Část zájmového území je evidováno jako přechodně chráněná plocha, většina pak jako evidovaná lokalita ochrany přírody č. JI002 s výměrou cca 20,8 ha. Území se nachází v rozpětí nadmořských výšek 624 až 670 m. V nivě a okolí Hejnického potoka od rybníčku na severozápadním úbočí kóty Strážník až téměř po silnici Branišov - Šimanov je zachována relativně pestrá mozaika lučních a mokřadních společenstev, především z rámce svazů Calthion a Caricion fuscae. Zastoupeny jsou rovněž společenstva sv. Violion caninae, maloplošně i rašelinná vegetace sv. Sphagno recurvi-caricion canescentis, dále terestrické rákosiny, iniciální olšiny a degradované plochy luční vegetace. Z významných druhů rostlin zde byly zaznamenány např. všivec lesní (Pedicularis sylvatica), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), mochna bahenní (Potentilla palustris), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), tolije bahenní (Parnassia palustris), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), dětel kaštanový (Chrysaspis spadicea), starček potoční (Tephroseris crispa), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) aj. V rybníku Hejnice se vyskytují bohaté populace raka říčního (Astacus astacus) a škeble (Anodonta sp.), na rašelinných lukách je evidován výskyt mj. zmije obecné (Vipera berus), ještěrky živorodé (Zootoca vivipara), bekasiny otavní (Gallinago gallinago), bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra), ťuhýka obecného (Lanius collurio) a lindušky luční (Anthus pratensis). V rybníku Hejnice a v rybníčcích nad ním je dokladován mj. výskyt čolka obecného (Triturus vulgaris), čolka horského (Triturus alpestris), ropuchy obecné (Bufo bufo), rosničky zelené (Hyla arborea) a blatnice skvrnité (Pelobates fuscus) (Čech, Chytal, Maštera et Pokorný in litt.). POPIS VODNÍCH TĚLES V ÚZEMÍ Osou zájmového území je Hejnický potok. Jeho horní tok, od pramenné části po ústí do rybníka Hejnice, má převážně kamenito-písčité dno s menšími bahnitými pasážemi. Vlastní koryto je max. šířky cca 50 cm a v některých částech toku tvoří zákruty. Koryto je mírně zaříznuto do terénu a z převážné většiny zastíněné, a to jednak dřevinami, a jednak a to převážně bylinnou a travinnou vegetací. Střední tok Hejnického potoka, od rybníka Hejnice po propustek pod silnicí Branišov - Šimanov se potom vyznačuje otevřenějším, místy prosvětlenějším korytem s šířkou do cca 100 cm. Potok zejména ve střední části tohoto úseku tvoří výraznější meandry, v horní části pouze místně zákruty, ve spodní části je pak upraven do přímé podoby. Dno potoka je převážně bahnito-písčité s menšími kamenitými pasážemi. 3

4 Rybník Hejnice se vyznačuje oligotrofním až mezotrofním charakterem vody, má dobře vytvořeny břehové porosty a částečně i porosty litorální. Dno je písčito-bahnité. Menší mělký rybník, nacházející se cca 300 m SSV od rybníka Hejnice, má dobře vyvinuté břehové i litorální porosty. Litorální porosty, tvořené zejména přesličnou říční, porůstají cca 90 procent plochy rybníka. Rybníček, ležící cca 700 m SV od rybníka Hejnice, je vybudován v pramenné části Hejnického potoka. Má bohatě vytvořeny bylinné litorální porosty, břehové porosty jsou z velké části tvořeny pouze bylinnou vegetací. Rybník na SZ okraji Šimanova, nacházející se cca 900 m JV od rybníka Hejnice, je již řadu let vypuštěný a postupně zarůstá dřevinami. Vodní plochy s vodním sloupcem větším než 5 cm se v něm v současnosti nenacházejí, dno rybníka má tedy spíše charakter drobného mokřadu. METODIKA Semikvantitativní hydrobiologický průzkum lokality byl prováděn v období květen až září Průzkum sestával ze tří důkladných terénních kontrol celého území současné evidované lokality Hejnice, rozšířeném o dva rybníky na jejím okraji - ryb. cca 700 m SV od rybníka Hejnice a rybník cca 900 m JV od rybníka Hejnice na okraji Šimanova. Hodnocené biotopy: 1 Hejnický potok horní tok (od pramene po ústí do rybníka Hejnice) 2 Hejnický potok střední tok (od rybníka Hejnice po silnici Branišov-Šimanov) 3 tůně v nivě Hejnického potoka 4 rybník Hejnice 5 rybník cca 300 m SSV od rybníka Hejnice 6 rybník cca 700 m SV od rybníka Hejnice 7 rybník cca 900 m JV od rybníka Hejnice (SZ okraj Šimanova) Průzkum byl zaměřen především na mapování zoobentosu Hejnického potoka a zoobentosu, planktonu a neustonu čtyř zdejších rybníků a tůní v nivě Hejnického potoka. Metodika hydrobiologického průzkumu stojatých vod spočívala v prolovování litorálních porostů (zejména porostů vodních makrofyt), volného vodního sloupce a sedimentů planktonní síťkou a byl prováděn odchyt bezobratlých živočichů pohybujících se po vodní hladině. Metodika hydrobiologického průzkumu potoka spočívala v obracení a přímé kontrole kamenů a víření (rozrývání) dna na vybraných profilech v celém podélném profilu toku, s odlovem planktonní síťkou umístěnou za odebíranými kameny. Dále byly touto síťkou prolovovány sedimenty, porosty vodních rostlin v toku, zejména řas, a byl prováděn odchyt živočichů pohybujících se po vodní hladině. Determinace odchycených taxonů byla prováděna většinou za použití botanické lupy se zvětšením 20x, příp. po fixaci za použití laboratorní binokulární lupy. Úroveň determinace se pohybuje dle možností v taxonomických kategoriích řád - čeleď - rod - příp. druh. 4

5 Mapa 1: Přibližné vymezení zájmové studijní plochy. Mapový podklad: CENIA. POUŽITÉ ZKRATKY A VYSVĚTLIVKY: CR - kategorie ochrany v ČR; podle Vyhlášky ČNR 395/1992 Sb., přílohy III (MŽP 1992): KO druh kriticky ohrožený SO druh silně ohrožený O druh ohrožený CS M - Červený seznam měkkýšů ČR (Beran 2002): CR kriticky ohrožený druh EN ohrožený druh VU zranitelný druh NT téměř ohrožený druh LC málo dotčený druh CS V - Červený seznam vážek ČR (Hanel et Zelený 2000): CR druh ohrožený vyhynutím EN silně ohrožený druh VU ohrožený druh NT potencionálně ohrožený druh Semikvantitativní zhodnocení výskytu taxonů v jednotlivých biotopech: x ojedinělý až nehojný výskyt xx hojný výskyt xxx velmi hojný až masový výskyt ad. - adultní, cf. confer = ve významu pravděpodobně, č. - čeleď, ex. exemplář, F - samice (femina), juv. - juvenilní (tohoroční)=metamorfovaný, M - samec (masculus), min. - minimálně (nejméně), MŽP Ministerstvo životního prostředí, ř. - řád, S, J, V, Z - světové strany, sp. - species=neurčený druh, subad. - subadultní (nedospělý). 5

6 VÝSLEDKY Ve výsledcích jsou uvedeny všechny zjištěné taxony vodních bezobratlých živočichů. U ohrožených a vzácných druhů je vždy uvedena kategorie podle příslušného Červeného seznamu, vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. a je také uveden počet zjištěných jedinců, příp. další informace. U každého taxonu je uveden biotop jeho výskytu a přibližná kvantifikace jeho výskytu v tomto biotopu (semikvantitativní zhodnocení) - viz Metodika str. 5. Nomenklatura je v případě vodních měkkýšů sjednocena podle práce Beran (2002), vážek podle práce Hanel et Zelený (2000), vodních larev hmyzu podle Klíče vodních larev hmyzu (Rozkošný ed. 1980) a nomenklatura ostatních bezobratlých živočichů dle práce Buchar et al. (1995). ZJIŠTĚNÉ TAXONY VODNÍCH ŽIVOČICHŮ: ploštěnci ploštěnka kalužní (Dugesia lugubris) - 6x ploštěnka potoční (Dugesia gonocephala) - 1x, 2x kroužkovci hltanovky č. Erpobdellidae - 2x, 5xx, 6x chobotnatky č. Glossiphoniidae - 2x žížalice č. Lumbriculidae - 1xx nitěnky skupiny Tubificinae - 1, 3xxx, 5xx, 6x měkkýši hrachovka Pisidium cf. casertanum [CS M : LC] - 4x kružník bělavý (Gyraulus albus) [CS M : LC] - 1x, 2x, 4x, 6x kružník Gyraulus cf. laevis [CS M : VU] - 4x levatka říční (Physa fontinalis) [CS M : NT] - 5xx okrouhlice rybničná (Musculium lacustre) [CS M : NT] - 6x plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis) [CS M : LC] - 5xx, 6xx škeble říční (Anodonta anatina) [CS M : LC] - 4 ( min. 3 subad. ex.; udávány min. 10-ky ex.) uchatka toulavá (Radix peregra s. lat.) - 2x, 3xx, 4x korýši beruška vodní (Asellus aquaticus) - 4x, 5xx blešivec Gammarus fossarum/ pulex - 1xx, 2xxx buchanky ř. Cyclopoida - 4x perloočky ř. Cladocera - 4x, 5xx, 6xxx rak říční (Astacus astacus) [CR: KO] - 2 ( juv. ex.), 4 ( ad.+ 2 subad. ex.; juv.ex.) hmyz jepice rodu Baetis - 1xx, 2xx, 5x jepice rodu Cloeon - 4xx, 5xx, 6xxx jepice rodu Habrophlebia - 2x 6

7 jepice rodu Heptagenia - 2xx jepice rodu Ecdyonurus - 2x jepice rodu Ephemera - 2x jepice č. Ephemerellidae - 2x pošvatky rodu Amphinemura - 2x pošvatky č. Leuctridae - 2x pošvatka Nemurella picteti - 1x, 2x bodule obecná (Ilyocoris cimicoides) - 4x, 5x, 6x bruslařky rodu Gerris - 3xx, 4xxx, 5xx, 6xx hladinatky rodu Velia - 1xx, 2xxx, 5x jehlanka obecná (Ranatra linearis) - 4x klešťanky č. Corixidae - 5xx, 6xx splešťule blátivá (Nepa cinerea) - 4x, 6x znakoplavky rodu Notonecta - 4xxx, 5xxx, 6xx šidélko kroužkované (Enallagma cyathigerum) [CS V : NT] - 6x šídlatky rodu Lestes - 4x, 5xx, 6xx šídla rodu Aeschna - 4xx, 5x vážky rodu Libellula - 4x, 6xx střechatka obecná (Sialis lutaria) - 5x střechatka začoudlá (Sialis fuliginosa) - 2x střechatky rodu Sialis - dospělci - 6xx chrostíci rodu Agapetus - 2xx chrostíci č. Goeridae - 2xx chrostíci č. Leptoceridae - 1xx, 2xx chrostík Limnephilus nigriceps - 5xx chrostík Limnephilus stigma - 5xx, 6xx chrostíci skupiny Limnephilini - 4xx, 5xx chrostíci rodu Molanna - 5x chrostíci č. Polycentropidae - 1x, 2xx chrostíci rodu Potamophylax - 2xx chrostíci č. Psychomyidae - 4x chrostíci rodu Rhyacophila - 2xx chrostíci č. Sericostomatidae - 2xx chrostíci skupiny Stenophylacini - 1x, 2xx brouci č. Helodidae - 2x plavčíci č. Haliplidae - 4xx, 5xx, 6xx potápníci rodu Agabus - 4x, 5x, 6x potápníci rodu Dytiscus - 4x, 5xx, 6xx potápník Hyphydrus ovatus - 4x, 5x vírníci č. Gyrinidae - 2x, 4x bahnomilka obrovská (Pedicia rivosa) - 2x bahnomilky č. Limoniidae - 1x bráněnky č. Stratiomyidae - 4x, 5x, 6x komárci rodu Dixella - 4x, 5xxx, 6x komáři rodu Anopheles - 4x, 6x komáři č. Culicidae - 5xx, 6x 7

8 koretry rodu Chaoborus - 5xx, 6xx muchničky č. Simuliidae - 1xxx, 2x ovádi č. Tabanidae - 2x pakomáři č. Chironomidae - 5x, 6x ostatní bezobratlí houba rybničná (Spongilla lacustris) - 4xx houba říční (Ephydatia fluviatilis) - 2x vodule skupiny Hydrachnellae - 5x, 6x KOMENTÁŘ K VÝSLEDKŮM Na lokalitě Hejnice byl celkem prokázán výskyt 75 taxonů vodních bezobratlých živočichů, z čehož 53 taxonů náleží k řádu hmyzu. Potvrzen byl výskyt jednoho zvláště chráněného druhu dle Vyhlášky č. 395/1992 Sb., a to v kategorii kriticky ohrožený. Z druhů uvedených v příslušných Červených seznamech patří 1 mezi ohrožené, 3 mezi téměř ohrožené a 4 mezi málo dotčené. Nejvýznamnějším druhem zájmové lokality je jednoznačně kriticky ohrožený rak říční (Astacus astacus), který v bohaté populaci čítající nejméně desítky jedinců obývá rybník Hejnici a střední tok Hejnického potoka. Mezi další významné druhy patří kružník hladký (Gyraulus laevis), který ovšem nebyl s jistotou determinován, levatka říční (Physa fontinalis), okrouhlice rybničná (Musculium lacustre) a šidélko kroužkované (Enallagma cyathigerum). Levatka Physa fontinalis, jakožto téměř ohrožený a na Českomoravské vrchovině poměrně vzácný druh, obývá v bohaté populaci zarůstající rybník cca 300 m SSV od rybníka Hejnice. Právě jeho současný charakter poskytuje její populaci optimální podmínky. Okrouhlice Musculium lacustre a šidélko Enallagma cyathigerum, taktéž téměř ohrožené druhy, se vyskytují v menších populacích v pramenném rybníčku cca 700 m SV od rybníka Hejnice. Nápadným druhem je v rybníce Hejnice také škeble říční (Anodonta anatina), patřící mezi málo dotčené a relativně běžně se vyskytující druhy v ČR. Populace škeble říční v rybníce čítá minimálně desítky, možná i stovky jedinců. Donedávna udávané určení druhu jako silně ohrožené škeble rybničné (Anodonta cygnea) se po provedeném průzkumu ukázalo jako chybné. Tento druh je na Českomoravské vrchovině vzácnější než A. anatina, v ČR obývá převážně nižší polohy (Beran 2002). Hejnický potok, v území pramenící a protékající, vykazuje poměrně vysokou jakost vody. Čistotu toku dokládá zejména výskyt taxonů Dugesia gonocephala, Gammarus, Habrophlebia, Ecdyonurus, Amphinemura, Leuctridae, Nemurella picteti, Goeridae, Polycentropidae, Rhyacophila a Pedicia rivosa. Veškerá vodní tělesa, nacházející se v zájmovém území, jsou určitým způsobem významná. Každé z nich obývají populace některých významných vodních taxonů, ať už bezobratlých živočichů či obratlovců (mj. obojživelníků). Spolu s okolními mokřadními loukami je území biologicky i ekologicky cennou lokalitou a zaslouží si zákonnou ochranu. Návrh hranic zvláště chráněného území, vymezený na základě porovnání botanického a zoologického významu jednotlivých biotopů, je uveden v příloze. 8

9 POZNÁMKY K MANAGEMENTU ÚZEMÍ Zájmové území poskytuje v současném stavu, jak se zdá, příznivé podmínky pro výskyt populací řady taxonů vodních bezobratlých živočichů. Praktikovaný extenzivní způsob hospodaření na všech třech rybnících příznivě působí na oživení Hejnického potoka, na němž rybníky leží. Extenzivní rybářské obhospodařování, s výrazným omezením až vyloučením používání látek škodlivých vodám, by mělo být zajištěno i do budoucna. Rybí obsádka by ale měla být minimální, neměla by obsahovat dravé druhy (jak je tomu bohužel dnes v rybníce Hejnice) a výrazně omezena by měla být násada striktně býložravých druhů ryb. Prostřední zarůstající rybník, ležící cca 300 m SSV od rybníka Hejnice, by neměl být v budoucnu rybářsky využíván. Po určité době by se mělo přistoupit k jeho částečnému odbahnění, a to tak, aby bylo minimalizováno poškození populace levatky Physa fontinalis, která vyžaduje silněji zarostlé vodní plochy. Částečným otevřením vodní hladiny vlivem odbahnění, např. v okolí přítoku do rybníka či v blízkosti lesa, by mohl být podpořen výskyt jiných druhů vodních bezobratlých živočichů a obojživelníků. Rybník Hejnice ani pramenný rybníček cca 700 m SV od rybníka Hejnice v současnosti nevyžadují odbahnění. Pokud by mělo být v budoucnu realizováno, pak musí být dbáno na ochranu populací vodních živočichů v rybnících žijících. V případě pramenného rybníčku musí být období vypouštění přizpůsobeno zejména době rozmnožování a vývoji larev obojživelníků. V případě rybníka Hejnice musí být zajištěn transfer většiny jedinců raka říčního a škeble říční na náhradní stanoviště a po dokončení prací a napuštění rybníka jejich opětovné navrácení. Vlastní odbahnění obou rybníků by nemělo být prováděno až na jejich katastrální výměru, vždy by zde měla zůstat alespoň část litorálních porostů nedotčená pro následnou zpětnou kolonizaci. Po odbahnění by mělo mít dno mírný sklon (s výjimkou prostorů u hráze) a pozvolna by mělo přecházet do okolní krajiny. Minimalizováno by mělo být kácení břehových porostů. Při odbahňovacích pracích nesmí dojít k úniku žádných látek škodlivých vodám z pracovních strojů do Hejnického potoka. Příznivý vliv na život v Hejnickém potoce i v rybnících by mělo pravidelné kosení mokřadních luk a odstraňování náletových dřevin v jejich okolí, a to prováděné nejméně jednou za několik let. POUŽITÁ LITERATURA Beran L. (1998): Vodní měkkýši ČR.- Metodika ČSOP č. 17; Vlašim. Beran L. (2002): Vodní měkkýši České republiky.- rozšíření a jeho změny, stanoviště, šíření, ohrožení a ochrana, červený seznam.- Sborník přírodovědného klubu v Uherském Hradišti. Buchar J., Ducháč V., Hůrka K. et Lelák J. (1995): Klíč k určování bezobratlých.- Scientia, Praha. CENIA (2006): Mapové služby Portálu veřejné správy České republiky.- internetové stránky CENIA & Arc Data & ČSÚ. Dungel J. et Řehák Z. (2005): Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky.- Academia, Praha. Hanel L. et Zelený J. (2000): Vážky - Výzkum a ochrana.- Metodika ČSOP č. 9; ZO ČSOP Vlašim. MŽP (1992): Vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění vyhlášky č. 175/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.- Sbírka zákonů, částka 80; Ministerstvo životního prostředí, Praha. Plesník J, Hanzal V. et Brejšková L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci.- Příroda, 22: Rozkošný R. [ed.] (1980): Klíč vodních larev hmyzu.- Academia, Praha. Zahradník J. et Severa F. (2004): Hmyz.- Aventinum, Praha. 9

10 PŘÍLOHY Mapa 2: Návrh hranic zvláště chráněného území Hejnice červeně - hranice současně evidované lokality ochrany přírody modře - navrhovaná hranice zvláště chráněného území Hejnice Mapový podklad: CENIA 10

11 Fotodokumentace autor fotografií (pokud není uvedeno jinak): Mgr. Jaromír Maštera, červen 2006 Foto 1: Střední tok Hejnického potoka v jižní části zájmového území s občasným meandrováním. Foto 2: Charakter koryta Hejnického potoka na jeho horním toku (zde v úseku nad rybníkem Hejnice). Foto 3: Mokřadní louka v nivě Hejnického potoka v jižní části zájmového území. 11

12 Foto 4: Niva Hejnického potoka v úseku nad rybníkem Hejnice. Foto 5: Škeble říční (Anodonta anatina). Foto: Josef Hlásek. Foto 6: Rybník Hejnice při pohledu ze západní části hráze. 12

13 Foto 7 a 8: Rak říční (Astacus astacus). Foto 9: Zarůstající rybník cca 300 m SSV od rybníka Hejnice. Foto 10: Pramenný rybníček cca 700 m SV od rybníka Hejnice. 13