ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Přes radosti ke znalosti pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Základní škola a mateřská škola Horní Blatná

Transkript

1 1

2 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Přes radosti ke znalosti pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením Základní škola a mateřská škola Horní Blatná 2

3 Obsah 1 Identifikační údaje Charakteristika školy Charakteristika ŠVP ZAMĚŘENÍ ŠKOLY VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE Klíčové kompetence ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI ZAČLENĚNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT Učební plán Učební osnovy JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE ČLOVĚK A JEHO SVĚT UMĚNÍ A KULTURA ČLOVĚK A ZDRAVÍ ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Pravidla pro hodnocení žáků ZPŮSOBY HODNOCENÍ ŽÁKŮ KRITÉRIA HODNOCENÍ Zásady klasifikace prospěchu OSTATNÍ EVALUAČNÍ ČINNOSTI

4 1 Identifikační údaje Školní vzdělávací program zpracovaný podle RVP ZV, upravený pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením Přes radosti ke znalosti Základní škola a mateřská škola Horní Blatná Komenského Horní Blatná Ředitelka školy: Mgr. Dagmar Chvapilová IZO IČO RED-IZO tel mob zsamshb@seznam.cz Zřizovatel: Město Horní Blatná Svatého Vavřince Horní Blatná tel fax horniblatna@volny.cz 4

5 Platnost dokumentu od 1. září 2007 Zpracovala: Mgr. Dagmar Chvapilová ředitelka školy 5

6 PŘES RADOSTI KE ZNALOSTI Kde si najdeš přátele a cítíš se vesele? Kde svůj názor můžeš mít, klidně ho i prosadit? Nepocítíš úzkost, strach, v hodinách si často hrát! Navazuješ nové vztahy, povídáš si s kamarády. Kde získáváš dovednosti, stále hlubší vědomosti? Kde si všichni naslouchají, úspěchy zde zažívají? Radost, smutek znají tu, preferují ochotu. Kde pocítíš jistotu, druhý domov najdeš tu? Kdeže toto místo je? Přece u nás - ve škole! 6

7 2 Charakteristika školy 1.1 Úplnost a velikost školy Základní škola a mateřská škola Horní Blatná je malotřídní škola, která poskytuje základní vzdělávání pro žáky 1. stupně. Výuka se realizuje ve dvou třídách. Rozdělení žáků do jednotlivých tříd se uskutečňuje podle aktuální naplněnosti jednotlivých ročníků. Kapacita školy je 36 žáků. Součástí školy je školní družina s jedním oddělením a kapacitou 30 žáků, jednotřídní mateřská škola s kapacitou 25 dětí a školní jídelna s kapacitou 150 jídel. Škola je umístěna v klidné okrajové části města. 1.2 Vybavení školy Materiální Škola je dobře vybavena učebními a kompenzačními pomůckami, při výuce je využíván výukový SW. Škola je dobře vybavena učebnicemi a učebními pomůckami, při výuce různých předmětů je využíván výukový SW. Pro další studium a práci žáků i pedagogů je k dispozici dobře vybavená školní knihovna. Literatura, učebnice, učební pomůcky a výukový SW jsou průběžně doplňovány o nové Prostorové Areál školy zahrnuje hlavní budovu s tělocvičnou a jídelnou, školní zahradu a hřiště. V prvním podlaží budovy je umístěna školní jídelna, šatny a tělocvična, buduje se zde posilovna. Druhé podlaží slouží třídám základní školy a mateřské školy, je zde školní družina a ředitelna. Školní hřiště je využíváno v rámci tělesné výchovy, sportovního kroužku, pobytu školní družiny a při pěkném počasí zde tráví děti hlavní přestávku. Tělocvična spolu s venkovním hřištěm slouží potřebám školy i veřejnosti. Pro děti mateřské školy je určena školní zahrada s pískovištěm, houpačkou, prolézačkami a altánkem. 7

8 1.2.3 Hygienické Škola je zapojena do projektu Školní mléko, pitný režim je zajištěn. Pro odpočinek je k dispozici školní družina a školní hřiště, popřípadě školní zahrada. 1.3 Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor ZŠ tvoří ředitelka školy, zástupkyně pro MŠ, 2 učitelky (1 pro ZŠ a 1 pro MŠ) a vychovatelka školní družiny, případně asistentka integrovaných žáků. Protože výuku ZŠ zabezpečují i učitelky bez pedagogické způsobilosti, nicméně s dlouholetými pedagogickými zkušenostmi, je velký důraz kladen na další vzdělávání pedagogických pracovníků. 1.4 Charakteristika žáků Kromě žáků z Horní Blatné navštěvují naší školu ojediněle i žáci z blízkého okolí. V posledních letech se ve škole vzdělávají i děti cizích státních příslušníků. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou integrováni v běžných třídách. Při vzdělávání těchto žáků jsou využívány kombinace speciálně pedagogických postupů a alternativních metod s modifikovanými metodami používanými ve vzdělávání běžné populace. Každý integrovaný žák má na základě doporučení PPP nebo SPC vlastní individuální vzdělávací plán, který je pravidelně aktualizován a doplňován. Žákům naší školy nabízíme řadu zájmových kroužků sportovní, stolní tenis, práce na PC, šikovné ruce, hra na flétnu. 1.5 Dlouhodobé projekty Škola je zapojena do dlouhodobého projektu v rámci ekologické výchovy, spolupracujeme se Západočeskými sběrnými surovinami, a.s. Již několik let se účastníme projektu Školní mléko, a Ovoce do škol a vedeme žáky ke zdravému životnímu stylu. Realizujeme projekty celoroční, týdenní a jednodenní. Téma projektů volí vyučující podle náplně učiva nebo reagují na aktuální dění ve společnosti. Jsme malá škola rodinného typu, mezinárodní projekty zatím nemáme, ale protože jsme v příhraniční oblasti, rádi se příležitostně zapojíme. 8

9 1.6 Spolupráce s rodiči žáků a jinými subjekty Rodiče dostávají informace o výsledcích vzdělávání prostřednictvím žákovských knížek, na třídních schůzkách, konzultačních dnech, popřípadě osobně či telefonicky dle přání rodičů. Škola pravidelně informuje rodiče žáků o dění ve škole prostřednictvím školní nástěnky. Rodiče jsou zváni na všechny akce pořádané školou a občas se zapojují do přípravy a organizace těchto akcí. Místní občané přispívají škole drobnými sponzorskými dary. Na základě zákona č. 561/2004 Sb. 167 a 168 zřizovatel zřizuje Školskou radu. Ve Školské radě zastupuje školu 1 člen zvolený pedagogickými pracovníky školy. Úzce spolupracujeme s městem. Zastupitelstvo města nám v rámci svých možností vychází vstříc v našich požadavcích. Protože má naše škola udělenu výjimku z počtu žáků, dotuje město nadnormativní výdaje. Starosta města se aktivně zajímá o činnost školy. Zahajuje nový školní rok v ZŠ a loučí se se žáky 5.ročníku, kterým předává drobné dárky. Základem vzdělávání a výchovy integrovaných žáků je úzká spolupráce s PPP Karlovy Vary a SPC Stará Role. V oblasti kulturních akcí spolupracujeme s Domem kultury Ostrov, s Mgr. Václavem Krahulíkem z Ústí nad Labem, s Klubem přátel Řádu svatého Huberta, s divadlem Karlovy Vary a dalšími. Ve sportu je výrazná spolupráce s AŠSK. Uskutečňujeme společné akce ve spolupráci s rodiči a veřejností v obci (organizace dětského dne, maškarní rej, víkendový pobyt žáků na Zlatém Kopci atd.). Spolupracujeme s okolními školami (vzájemné kontakty ředitelů, pedagogů, vzájemná sportovní utkání). Pokračujeme ve spolupráci s LČR Horní Blatná a Mysliveckým sdružením Krušnohor (besedy, soutěž ve sběru kaštanů). 3 Charakteristika ŠVP 3.1 Zaměření školy Naše škola poskytuje všeobecné vzdělání, není specificky zaměřena, poskytujeme vzdělání stejnou měrou všem, nadaným i méně nadaným. Nechceme podporovat jen intelektuální nadání, ale i nadání hudební, pohybové, manuální a estetické. Pečujeme o žáky se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním. Rozvíjíme vstřícné vztahy učitel-žák, učitel-rodič, žák-žák, učitel-učitel, učitel-vedení. Zohledňujeme názory žáků i názory rodičů. Základní vzdělávání navazuje na předškolní vzdělávání a na výchovu v rodině, usnadňuje svým pojetím přechod žáků z předškolního vzdělávání a rodinné péče do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání, je založeno na poznávání, respektování a rozvíjení 9

10 individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, vyžaduje podnětné a tvůrčí školní prostředí, které stimuluje nejschopnější žáky, povzbuzuje méně nadané, chrání i podporuje žáky nejslabší a zajišťuje, aby se každé dítě prostřednictvím výuky přizpůsobené individuálním potřebám optimálně vyvíjelo v souladu s vlastními předpoklady pro vzdělávání. Integrujeme žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných třídách. Speciální vzdělávání žáků se zdravotním postižením je zajišťováno formou individuální integrace ve třídách základní školy podle individuálního vzdělávacího plánu. Při tvorbě ŠVP Přes radosti ke znalosti jsme přihlíželi k velikosti školy, k místním a materiálním podmínkám i ke složení pedagogického sboru. Na základě SWOT analýzy jsme stanovili tři základní výchovně vzdělávací oblasti. Oblast výchovně vzdělávací Radost z přírody Radost z pěkných mezilidských vztahů Radost z mluveného projevu zkrášlujeme nejbližší okolí předcházíme šikaně pečujeme o děti s vadou řeči poznáváme obec a její dominanty tvoříme a dodržujeme školní řád vyhýbáme se vulgarismům objevujeme okolní krajinu aktivně trávíme volný čas seznamujeme se s literaturou spolupracujeme s okolními obcemi učíme se toleranci a spolupráci vystupujeme na besídkách seznamujeme se s krásami našeho učíme se sebehodnocení a zodpovědnosti za hrajeme divadlo kraje své chování sledujeme divadelní představení a hledáme sounáležitost s živou a vytváříme ovzduší vzájemné důvěry hudební vystoupení neživou přírodou respektujeme jedinečnost a zranitelnost učíme se pracovat s různými třídíme odpadky jedince informačními zdroji podílíme se na úklidu obce pomáháme slabším a handicapovaným pořádáme hry v lese vzájemně si nasloucháme 3.2 Výchovné a vzdělávací strategie Základní vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením se realizuje v základní škole formou individuální integrace. Vzdělávací proces se přizpůsobuje úrovni psychického a fyzického rozvoje žáků. Vzhledem k variabilitě schopností a úrovni vědomostí a dovedností je nezbytné při vzdělávání uplatňovat přístupy odpovídající vývojovým a osobnostním specifikům žáků za přispění podpůrných opatření. 10

11 ŚVP ZV upravený pro vzdělávání žáků s LMP respektuje sníženou úroveň rozumových schopností žáků, jejich fyzické a pracovní možnosti a předpoklady, vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s LMP, specifikuje úroveň klíčových kompetencí, jíž by měli žáci s LMP dosáhnout na konci základního vzdělávání, stanovuje cíle vzdělávání žáků s LMP, vymezuje vzdělávací obsah očekávané výstupy a učivo na úrovni, kterou by si měli žáci osvojit v průběhu základního vzdělávání, zařazuje jako součást základního vzdělávání průřezová témata, podporuje přípravu na společenské a profesní uplatnění, umožňuje uplatňování speciálně pedagogických metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání a míru podpůrných opatření, s jejichž pomocí mohou žáci dosahovat výsledků, které odpovídají jejich maximálním možnostem. Vzhledem k tomu, že dítě s lehkým mentálním postižením dosahuje školní zralosti v pozdějším věku, než je tomu u ostatní populace, je dané skutečnosti přizpůsobeno i vzdělávání na 1. stupni, především v 1. období (1. 3. ročník). Většina dětí s lehkým mentálním postižením je opožděná z hlediska sociálního, psychického a fyzického vývoje. Přechod z rodinné péče nebo předškolního vzdělávání musí být pozvolný a postupný. S ohledem na rozdílnost rozumových schopností žáků, schopnosti učení a pracovních výsledků, je třeba přistupovat ke každému žákovi individuálně, respektovat jeho možnosti a pozitivně hodnotit každý pokrok v rozvoji jeho osobnosti. V tomto období je tedy hlavním úkolem adaptace žáků na nové prostředí, nový styl práce a upevňování základních hygienických návyků a vytváření sociálních návyků. Základní vzdělávání v základní škole má devět ročníků a člení se na 1. stupeň (1. 5. ročník) a 2. stupeň (6. 9. ročník). Základní vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají ve třídách nebo školách s upraveným vzdělávacím programem, může s předchozím souhlasem MŠMT trvat deset ročníků (1. stupeň ročník, 2. stupeň ročník). Ve vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením je možné a žádoucí naplňovat stejné cíle, které jsou uvedeny v ŠVP ZV, ale za podmínek uplatňování přístupů, metod a forem, odpovídajících vývojovým a osobnostním zvláštnostem žáků. Proto jsou u jednotlivých cílů naznačená možná úskalí, která je nutno mít na zřeteli, a doporučení, která by mohla napomoci dosažení daných cílů. Umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení Učení je základní podmínkou psychického vývoje žáků. Poznávací procesy žáků bývají rozvinuty na úrovni konkrétních operací, je třeba naučit žáky ustálenému postupu při osvojování učiva, dbát na jeho dodržování, častým opakováním upevňovat získané poznatky i dovednosti a formou oceňování sebemenších úspěchů žáky motivovat a přiměřeným způsobem jim prezentovat význam vzdělávání. Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů U žáků převažuje myšlení názorné a konkrétní, logické uvažování je úzce spjaté s realitou, překročení rámce konkrétní situace často nebývá možné. Úroveň rozumových schopností ve složce vědomostní je důležité u žáků soustavně systematicky rozvíjet a vytvářet dostatek příležitostí k získávání nových zkušeností a poznatků. Vést žáky k všestranné a účinné komunikaci Dovednost komunikovat je jedním ze základních faktorů ovlivňujících úspěšnost procesu sociální integrace žáků. K získávání komunikačních dovedností je třeba důsledně využívat veškerých možností daných vzdělávacím obsahem, metodami a formami výuky podporujícími rozvoj sociálních vztahů ve třídě i osobních zkušeností a poznatků žáků. 11

12 Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých Předpokladem dosahování cíle jsou vstřícné způsoby komunikace, schopnost porozumění chování a činnostem druhých, posouzení adekvátnosti vlastního chování a jednání, chápání přínosu spolupráce a jejích podmínek. Je nezbytné vytvářet dostatek prostoru k týmové práci žáků, umožnit jim zažít uspokojení ze společných výsledků a posilovat tak možnosti budoucího pracovního uplatnění. Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako samostatné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti Požadavky je nezbytné přizpůsobit možnostem žáků a pokračovat navázáním na již zafixované jednodušší normy chování, podporovat rozvoj samostatnosti a zodpovědnosti, vědomí práv a povinností občanů a vhodným způsobem formovat hodnotovou orientaci žáků. Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě Vhodnou stimulací lze ovlivňovat emoční procesy žáků vyjadřující jejich vztahy a postoje k okolnímu světu. Je třeba zajišťovat žákům dostatek příležitostí k získání zkušeností v činnostech, které jim přinášejí radost, uspokojení, zážitky a tím podporovat jejich psychický vývoj žádoucím směrem. Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný Na základě pochopení základních potřeb zdravého vývoje člověka je třeba vytvářet a upevňovat poznatky a dovednosti žáků v oblasti péče o zdraví a jeho preventivní ochrany, vést žáky k pozitivnímu myšlení, k překonávání stresových situací, adekvátnímu jednání v konkrétních situacích a k organizaci denního režimu ve smyslu dodržování zdravého životního stylu. Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi Náročnost adaptace na uvedené požadavky souvisí s pomalejším přechodem žáků od pochopení norem chování k jejich praktickému uplatňování. Je třeba ve zvýšené míře zajišťovat žákům dostatek příležitostí k získávání potřebných zkušeností pro porozumění odlišnosti jiných kultur a toleranci k minoritním skupinám ve společnosti. Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci Při rozhodování o profesní orientaci umožnit žákům vyzkoušet si konkrétní pracovní činnosti a s pomocí odpovědných osob zvolit tu, která jim bude nejlépe vyhovovat a kterou budou zvládat. 12

13 3.2.1 Klíčové kompetence Smyslem a cílem vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením je jejich vybavení souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná a umožní jim efektivně a odpovídajícím způsobem jednat v různých situacích. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý a postupně se vytváří v průběhu života. Úroveň klíčových kompetencí, které žáci dosáhnou na konci základního vzdělávání, nelze ještě považovat za konečnou, ale získané klíčové kompetence tvoří důležitý základ pro celoživotní učení žáka, jeho vstup do života a do pracovního procesu. Ve výčtu a obecné formulaci odpovídají klíčové kompetence požadavkům základního vzdělávání. Jejich vytváření musí důsledně respektovat individuální zvláštnosti, schopnosti a možnosti žáků. Vzhledem ke specifickým potřebám žáků s lehkým mentálním postižením je kladen důraz především na klíčové kompetence pracovní, sociální a personální a komunikativní. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské a kompetence pracovní. Školní vzdělávací program je koncipován tak, aby na úrovni školy vytvářel co nejlepší předpoklady pro postupné osvojování klíčových kompetencí, které stanovuje RVP ZV a které tvoří jeho základní strategii. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány tyto kompetence : Kompetence Kompetence k učení využívá vhodné naučené metody, strategie učení včetně mnemotechnických pomůcek a jiné pomocné techniky,pracuje s učebnicemi, učebními materiály a učebními pomůckami, poznává vlastní pokroky a uvědomuje si problémy, které mu brání v učení, používá základní pojmy z různých vzdělávacích oblastí, dokáže vyhledávat a využívat informace v praktickém životě, chápe obecně používané termíny, znaky a symboly, uvědomuje si význam vzdělání v kontextu s pracovním uplatněním Jak na to ve ŠVP učíme se sebehodnocení klademe důraz na čtení s porozuměním práce s textem, vyhledávání informací stanovujeme si pravidla přípravy na výuku zadávání zajímavých domácích úkolů 13

14 Kompetence k řešení problémů vnímá problémové situace, rozpozná problémy a hledá nejvhodnější způsob řešení, řeší samostatně běžné životní situace a přiměřeně ke svým možnostem překonává životní překážky, přijímá důsledky svých rozhodnutí, nenechá se při řešení problému odradit nezdarem, dokáže popsat problém a svěřit se s ním, při řešení složitějších problémů požádá o radu a řídí se jí, dokáže přivolat pomoc v případě ohrožení vlastní nebo jiné osoby řešíme problémové úkoly hledáme různé varianty řešení vedeme žáky k aktivnímu zapojení při práci ve skupině, vyhledáváme,třídíme a využíváme informace účastníme se soutěží připravujeme projekty Kompetence komunikativní vyjadřuje se srozumitelně v ústním projevu a umí vést dialog, rozumí obsahu sdělení a přiměřeně na něj reaguje, využívá tištěné informace k rozvoji vlastních vědomostí, rozumí běžně užívaným textům, záznamům a obrazovým materiálům, zvládá jednoduchou formu písemné komunikace, vyjadřuje své názory a postoje a umí vhodnou formou obhájit svůj názor, využívá pro komunikaci běžné informační a komunikační prostředky, využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi vyprávíme si zážitky, obsah, děj připravujeme a přednášíme referáty učíme spolužáky obhajujeme vlastní práci, vhodnou formou svůj vlastní názor diskutujeme nad problémy zařazujeme práci ve dvojicích a skupinách podporujeme přátelské vztahy ve třídách a mezi třídami navštěvujeme okolní školy Kompetence sociální a interpersonální posiluje své sebevědomí na základě poznání a pochopení vlastní osoby, má povědomí o základních mravních hodnotách v rodině i ve společnosti, respektuje pravidla práce v týmu a svými pracovními činnostmi ovlivňuje kvalitu společné práce, rozpoznává nevhodné a rizikové chování, uvědomuje si jeho možné důsledky, navazuje a udržuje vztahy s vrstevníky, respektuje druhé lidi a snaží se upevňovat dobré mezilidské vztahy, posiluje sociální chování a sebeovládání, je vnímavý k potřebám starých, nemocných a postižených lidí, uvědomuje si nebezpečí možného psychického i fyzického zneužívání vlastní osoby respektujeme názory jiných učíme se zodpovědnosti za své jednání, chování zařazujeme prvky dramatické výchovy spolupracujeme s handicapovanými klademe důraz na prožitek střídáme role ve skupině dodržujeme dohodnutá pravidla, na jejichž formulaci se žáci sami podílejí Kompetence občanské zná základní práva a povinnosti občanů, respektuje společenské normy a pravidla soužití, 14 stanovujeme si pravidla chování jsme spolutvůrci školního řádu

15 zvládá běžnou komunikaci s úřady, chápe nebezpečí rasizmu a xenofobie, chrání své zdraví, uvědomuje si význam zdravého životního stylu, podílí se na ochraně životního prostředí, dokáže se chovat v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka podle pokynů kompetentních osob a uplatnit osvojené dovednosti a postupy dbáme na dodržování stanovených pravidel respektujeme individuální rozdíly seznamujeme se s kulturou jiných národů třídíme odpad uklízíme obec Kompetence pracovní zvládá základní pracovní dovednosti, operace a postupy, rozšiřuje své komunikační schopnosti při kolektivní práci, má vytvořen pozitivní vztah k manuálním činnostem, dodržuje zásady bezpečnosti, ochrany zdraví, hygieny práce, ochrany životního prostředí a společenských hodnot a uplatňuje je při pracovních činnostech, pracuje podle daného pracovního postupu, návodu, náčrtu a orientuje se v jednoduché technické dokumentaci, je schopen pracovní výdrže, koncentrace na pracovní výkon a jeho dokončení, reálně posoudí výsledek své práce i práce ostatních, má konkrétní představu o pracovních činnostech běžných profesí, využívá získané znalosti a zkušenosti a vytváří si představu o možnostech svého budoucího pracovního uplatnění pečujeme o svou třídu (školu) čistota, výzdoba pořádáme exkurze zapojujeme se do zájmových kroužků třídíme odpad aktivně se zapojujeme do úklidu obce 3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními potřebami Do této skupiny patří žáci s tělesným, mentálním a dalším postižením, včetně zdravotních a sociálních znevýhodnění.vzdělávání se uskutečňuje formou individuální integrace do běžných tříd. Je vypracován individuální vzdělávací plán, podle kterého se v průběhu roku s žákem pracuje. Podmínky pro vzdělávání těchto žáků se snažíme všestranně zajistit, aby byly uspokojovány speciální potřeby těchto žáků. V případě potřeby asistenta pedagoga pro žáka zajišťujeme tuto pracovní pozici ve spolupráci s KÚ Karlovarského kraje. Pro úspěšné vzdělávání respektujeme individualitu každého žáka, snažíme se využívat všechna podpůrná opatření. Také výběr učiva a očekávané výstupy vzdělávání upravujeme a formulujeme tak, aby byly pro žáka reálné a splnitelné. Pokud zdravotní postižení neumožňuje realizaci vzdělávacího obsahu některého vzdělávacího oboru, lze jej nahradit nějakým příbuzným, případně jiným vzdělávacím obsahem, který lépe vyhovuje vzdělávacím možnostem žáka. Při klasifikaci těchto žáků přihlížíme k vývojové poruše a hodnotíme s tolerancí. 15

16 3.4 Začlenění průřezových témat Průřezová témata jsou nedílnou součástí ŠVP. Reprezentují aktuální problémy současného světa. Pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích obsahů oborů. Přispívají tak ke komplexnosti vzdělávání žáků a pozitivně ovlivňují proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Průřezová témata jsou využitá jako integrativní součást vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu nebo v podobě projektů. Jejich účinnost je zajištěna propojeností se vzdělávacím obsahem konkrétních vyučovacích předmětů a s obsahem dalších činností žáků realizovaných ve škole i mimo školu. V etapě základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova Jejich podrobná charakteristika je uvedena v RVP. Dále je zde vyjádřen vztah ke vzdělávacím oblastem a přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka jak v oblasti vědomostí, dovedností a schopností, tak v oblasti postojů a hodnot. Obsah průřezových témat doporučený pro základní vzdělávání je rozpracován do tematických okruhů. Každý tematický okruh obsahuje nabídku témat (činností, námětů). 16

17 1. Osobnostní a sociální výchova A - Osobnostní rozvoj rozvoj schopností poznávání sebepoznání a sebepojetí seberegulace a sebeorganizace Průřezová témata 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník v předmětu cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění součást výuky ve cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů všech předmětech dovednosti pro učení a studium co o sobě vím a co ne jak se promítá mé já v mém chování moje učení moje vztahy k druhých lidem zdravé a vyrovnané sebepojetí cvičení sebekontroly, sebeovládání organizace vlastního času, plánování učení a studia stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení psychohygiena dobrý vztah k sobě samému dobrá organizace času dovednosti zvládání stresových situací hledání pomoci při potížích kreativita cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti) B - Sociální rozvoj poznávání lidí tvořivost v mezilidských vztazích vzájemné poznávání se ve skupině / třídě rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech chyby při poznávání lidí mezilidské vztahy péče o dobré vztahy chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého respektování, podpora, pomoc lidská práva jako regulativ vztahů vztahy a naše skupina / třída součást výuky ve všech předmětech součást výuky ve všech předmětech součást výuky ve všech předmětech součást výuky ve všech předmětech součást výuky ve všech předmětech součást výuky ve všech předmětech komunikace řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč lidských skutků součást výuky ve všech předmětech 17

18 kooperace a kompetice C morální rozvoj řešení problémů a rozhodovací dovednosti hodnoty, postoje, praktická etika 2. Výchova demokratického občana občanská společnost a škola občan, občanská společnost a stát cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání dovednosti pro sdělování verbální i neverbální specifické komunikační dovednosti (monolog, dialog) komunikace v různých situací (informování, odmítání, omluva, pozdrav, prosba, ) pravda, lež a předstírání v komunikaci rozvoj individuálních dovedností pro rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (vedení a organizování práce skupiny) rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže, konkurence dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí - problémy v mezilidských vztazích, zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětů, problémy v seberegulaci pomáhající a prosociální chování (člověk neočekává protislužbu) dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne Analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí Vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování škola jako model otevřeného partnerství a demokratického společenství demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v každodenním životě školy 18 Listina základních práv a svobod práva a povinnosti občana úloha občana v demokratické společnosti základní principy a hodnoty demokratického politického systému součást výuky ve všech předmětech součást výuky ve všech předmětech součást výuky ve všech předmětech vlastivěda

19 principy soužití s minoritami formy patricipace občanů v politickém životě principy demokracie jako vlády a způsobu rozhodování 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímají objevujeme Evropu a svět demokratické volby a politika obec jako základní jednotka samosprávy státu společenské organizace a hnutí Principy demokracie Základní kategorie fungování demokracie (spravedlnost, řád, norma, zákon, právo, morálka) Význam Ústavy jako základního zákona země Demokratické způsoby řešení konfliktů a problémů v osobním životě i ve společnosti rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu naši sousedé v Evropě život dětí v jiných zemích lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy naše vlast a Evropa evropské krajiny Evropa a svět státní a evropské symboly Den Evropy život Evropanů a styl života v evropských rodinách jsme Evropané instituce Evropské unie a jejich fungování mezinárodní organizace a jejich přispění k řešení problémů dětí a vlastivěda vlastivěda prvouka vlastivěda anglický jazyk vlastivěda anglický jazyk vlastivěda anglický jazyk 19

20 mládeže 4. Multikulturní výchova kulturní diference jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti respektování zvláštností různých etnik lidské vztahy právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci udržovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženské, zájmové nebo generační příslušnost uplatňování principu slušného chování (základní morální normy) tolerance, empatie, umět se vžít do role druhého lidská solidarita, osobní přispění k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy etnický původ různé způsoby života, odlišné myšlení a vnímání světa odlišnost lidí, ale i jejich vzájemná rovnost multikulturalita význam užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělávání princip sociálního smíru a solidarity 5. Enviromentální výchova ekosystémy základní podmínky života naslouchání druhým otázka lidských práv les v našem prostředí pole a jejich okolí změny okolní krajiny vlivem člověka lidské aktivity spojené s vodním hospodářstvím lidské sídlo město vesnice (umělý ekosystém, jeho funkce a vztahy k okolí) ovlivnění přírody v průběhu vzniku civilizae až po dnešek voda vztahy vlastností vody a života význam vody pro lidské aktivity, ochrana její čistoty, pitná voda ovzduší význam pro život na Zemi, ohrožování ovzduší a klimatické změny, čistota ovzduší u nás půda zdroj výživy, ohrožení půdy ochrana biologických druhů součást výuky ve všech předmětech součást výuky ve všech předmětech součást výuky ve všech předmětech anglický jazyk vlastivěda prvouka přírodověda prvouka přírodověda 20

21 lidské aktivity a problémy životního prostředí vztah člověka k prostředí 6. Mediální výchova kritické čtení a vnímání mediálních sdělení fungování a vliv médií ve společnosti Tematické okruhy produktivních činností tvorba mediálního sdělení práce v realizačním týmu ekosystémy energie přírodní zdroje surovinové a energetické,jejich vyčerpatelnost, vlivy na prostředí zemědělství a životní prostředí doprava a životní prostředí průmysl a životní prostředí ochrana přírody a kulturních památek změny v krajině (krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit) akce (Den životního prostředí OSN, Den Země) naše obec řešení odpadového hospodářství příroda a kultura obce a její ochrana náš životní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí) aktuální (lokální) ekologický problém prostředí a zdraví pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením vliv médií na kulturu výběr výrazových prostředků tvorba mediálního sdělení pro školní časopis redakce školního časopisu utváření týmu, komunikace spolupráce v týmu stanovení si cíle, časového harmonogramu a delegování úkolů a zodpovědnosti prvouka přírodověda prvouka přírodověda český jazyk informatika český jazyk informatika český jazyk informatika český jazyk informatika 21

22 4 Učební plán Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace (33) Matematika a její aplikace (22) Informační a komunikační technologie (2) Člověk a jeho svět (12) Umění a kultura (10) Vzdělávací obor Český jazyk a literatura (33) Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět Hudební výchova Výtvarná výchova Tělesná výchova Učební plán ZŠ praktické Horní Blatná ročník Vyučovací předmět Ročník Předměty celkem Z toho DČD Český jazyk Matematika Informatika Prvouka Přírodověda Vlastivěda Hudební výchova Výtvarná výchova Člověk a zdraví (15) Tělesná výchova Člověk a Člověk a svět svět práce práce (15) Praktické činnosti Celková povinná časová dotace

23 Poznámky k učebnímu plánu ročníku Vyučování v prvním až druhém ročníku má komplexní charakter. Je přizpůsobeno věku i schopnostem dětí, jejich soustředění, unavitelnosti. Vyučovací hodiny jsou ohraničeny zvoněním, přestávky jsou však zařazovány podle rozvrhu volně a dle potřeby. Do vyučování jsou vkládány relaxační chvilky. Střídání metod práce umožňuje efektivnější využití vyučovacího času. O přestávkách mají děti možnost většího pohybu v prostoru 2. podlaží budovy. V případě hezkého počasí za budovou, kde je hřiště a kam se vychází zadním vchodem. Ve třetím až pátém ročníku je zcela běžný pravidelný rytmus výuky dle rozvrhu. Předmět český jazyk je členěn na komunikační a slohovou výchovu, jazykovou výchovu a literární výchovu. Součástí předmětu je psaní. Je vyučován převážně v kmenových učebnách, přičemž se využívají všechny dostupné prostory. Z disponibilní časové dotace je posílen celkem o 7 hodin. Předmět matematika je z disponibilní časové dotace posílen o 1 hodinu. Dělí se na aritmetiku a geometrii, zpravidla v pravidelné skladbě 4 hodiny aritmetiky a 1 hodina geometrie týdně s výjimkou v prvním a druhém ročníku, kdy pravidelná skladba není nutná. V předmětech vzdělávací oblasti člověk a jeho svět jsou preferovány moderní metody práce, tj. kooperativní vyučování, projektové vyučování, práce s textem a informacemi. Předmět prvouka a přírodověda je vyučován v kmenových učebnách, velmi často jsou využívány venkovní prostory a vycházky do přírody. Vzdělávací oblast člověk a jeho svět je posílena o 1 hodinu z disponibilní časové dotace. Ve třetím a čtvrtém ročníku je v rámci předmětu tělesná výchova vyučováno plavání v celkové časové dotaci 20 hodin ročně. Ve všech vyučovacích předmětech je uplatňováno časté střídání forem práce, názornost, didaktické hry a soutěže a práce ve skupinách. 23

24 5 Učební osnovy 5.1 Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace má stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Rozvíjí u žáků osvojení a správné používání ústní i písemné podoby spisovného jazyka. Žáci se učí vnímat různá sdělení, rozumět jim a reprodukovat je. Jazykový rozvoj žáků s lehkým mentálním postižením probíhá paralelně s rozumovým a emocionálním zráním. Vzdělávací oblast zahrnuje učivo zaměřené na rozvoj smyslového a citového vnímání, vyjadřovacích schopností, čtení s porozuměním, práce s literárním textem, psaní a základy jednoduché konverzace v cizím jazyce. Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se na 1.stupni realizuje ve vzdělávacích oborech Český jazyk a literatura. Obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura je rozdělen do tří specifických složek: Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova a Literární výchova. Ve výuce se vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná. Komunikační a slohová výchova vede žáky k rozvíjení slovní zásoby, řečových schopností a komunikačních dovedností, k vnímání a chápání různých jazykových sdělení. Hlavním úkolem je naučit žáky správně a srozumitelně se vyjadřovat, osvojit si správnou techniku psaní, napsat krátká sdělení a číst s porozuměním. Na prvním stupni má složka komunikační a slohové výchovy samostatnou část Psaní. Jazyková výchova se zaměřuje na osvojení a užívání mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě. Je nástrojem funkčního dorozumívání žáků. Literární výchova se zaměřuje na postupné vytváření základních čtenářských dovedností a návyků a na odpovídající reprodukci přečteného. Prostřednictvím četby se žáci seznamují se základními literárními formami a učí se rozlišovat představy od skutečnosti. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: rozvíjení řečových schopností, myšlení, emocionálního a estetického vnímání 24

25 srozumitelnému vyjadřování se ústní i písemnou formou spisovného jazyka dorozumívání v běžných komunikačních situacích, ke sdělování názorů rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku osvojení a rozvíjení správné techniky čtení a psaní, vytváření čtenářských dovedností a čtení s porozuměním získávání základních literárních poznatků důležitých pro pochopení čteného textu zvládání orientace v textech různého zaměření k individuálnímu prožívání slovesného uměleckého díla a zájmu o literaturu získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu v běžných situacích 5.2 Matematika a její aplikace Vzdělávací oblast je založena na praktických činnostech, sleduje využití matematických dovedností v běžném životě, posiluje schopnost logického myšlení a prostorové představivosti. Žáci si osvojují základní matematické pojmy a symboly, matematické postupy a způsoby jejich užití. Učí se přesnosti a uplatňování matematických pravidel, používání kalkulátoru a matematických výukových programů. Matematika prolíná celým základním vzděláváním, postupně pomáhá žákům získávat matematickou gramotnost a učí je dovednostem využitelným v praktickém životě. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace je rozdělen na tematické okruhy: Čísla a početní operace Závislosti, vztahy a práce s daty Geometrie v rovině a prostoru Aplikační úlohy 25

26 Tematický okruh Čísla a početní operace je zařazený na 1. stupni a dále se rozvíjí na 2. stupni. Žáci se postupně seznamují s čísly, vytváří si konkrétní představu o číslech a číselné ose, osvojují si postupy matematických operací, jejich důležitost a užití. Jedná se především o sčítání, odčítání, násobení a dělení, měření, odhadování a zaokrouhlování. V tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty se žáci učí uvědomovat si, jaký má význam třídění a seskupování dat podle určitých kritérií, vzájemné souvislosti a závislosti mezi nimi. Získávají číselné údaje různými způsoby, například měřením. Osvojují si převody jednotek délky, obsahu, objemu, hmotnosti a času. Sestavují jednoduché tabulky a grafy. V tematickém okruhu Geometrie v rovině a prostoru žáci rozeznávají, pojmenovávají a znázorňují základní geometrické útvary. Hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují všude kolem nás a popisují vzájemné polohy objektů v rovině a v prostoru. Učí se porovnávat, měřit a zdokonalovat svůj grafický projev. V tematickém okruhu Aplikační úlohy žáci hledají řešení úloh, které může být nezávislé na matematických znalostech a dovednostech. Žáci si rozvíjejí logické myšlení a podle míry rozumové vyspělosti se snaží řešit problémové situace a úlohy z běžného života a hledat více možných řešení. Řeší různé zábavné úlohy, kvizy, rébusy, doplňovačky a učí se samostatně pracovat při využívání prostředků výpočetní techniky a používání některých dalších pomůcek. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: osvojování a chápání matematických postupů a schopnosti zpracování poznatků rozvíjení paměti a logického myšlení prostřednictvím matematických operací používání matematických symbolů vytváření prostorové představivosti rozboru problému, stanovení postupu jeho řešení, odhadu výsledku a vyhodnocení správnosti výsledku řešení základních matematických operací, přesné a jasné formulace úkolu a jeho výsledku uplatnění matematických znalostí a dovedností v běžném životě (odhady, měření, porovnávání velikostí a vzdáleností, orientace) 5.3 Informační a komunikační technologie Vzdělávací oblast zahrnuje základy práce s osobním počítačem a základním programovým vybavením, zejména textovým editorem, manažerem souborů, dostupnými výukovými a vzdělávacími programy. Jako nadstandardní učivo je možno v této oblasti zařadit práci s webovým prohlížečem a elektronickou poštou. 26

27 Žáci si prostřednictvím práce s výukovými počítačovými programy v ostatních vzdělávacích oborech osvojují obsluhu počítače na elementární uživatelské úrovni. Získané dovednosti se stávají pro žáky výhodou v praktickém životě i při pracovním uplatnění. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: poznávání možností výpočetní techniky, osvojení znalostí a dovedností práce s počítačem; rozvíjení myšlení a logického uvažování; vyhledávání a využívání potřebných informací; sebevzdělávání a ke komunikaci prostřednictvím výpočetní techniky; samostatnému rozhodování při hledání optimálních řešení; získávání odpovědného přístupu k nevhodným obsahům vyskytujícím se na internetu; využívání možností počítače k prezentaci výsledků své práce. 5.4 Člověk a jeho svět Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět rozvíjí základní poznatky žáka o životě společnosti, o živé a neživé přírodě a jejich významu pro člověka. Vychází z prvotních zkušeností, znalostí a vědomostí žáka, ze specifik místa, kde žije. Žák se učí nově nabyté znalosti a dovednosti uplatňovat v běžném životě. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět pomáhá žákům utvářet citový vztah k rodné zemi, k nejbližšímu okolí. Žáci si vytvářejí základy hodnotového systému a zdravého životního stylu. Osvojují si a upevňují vhodné chování a jednání mezi lidmi, učí se chápat rozdílnosti mezi jednotlivci a tolerovat je, navzájem si pomáhat a spolupracovat. Vzdělávací obor oblasti Člověk a jeho svět je členěn do tematických okruhů: Místo, kde žijeme Lidé kolem nás Lidé a čas Rozmanitost přírody Člověk a jeho zdraví 27

28 Vzdělávací oblast je důležitou složkou počátečního vzdělávání a je základem pro výuku ve vzdělávacích oblastech Člověk a společnost, Člověk a příroda a Člověk a zdraví. V tematickém okruhu Místo, kde žijeme se žáci učí poznávat své nebližší okolí, orientovat se v něm a cítit se v něm bezpečně. Postupně poznávají nejbližší okolí místa bydliště a školy a dále své znalosti rozšiřují o důležitá místa v obci, regionu, zemi. V tematickém okruhu Lidé kolem nás se žáci učí základům společenského chování a jednání. Uvědomují si, že lidé se od sebe navzájem liší a učí se tolerovat odlišnosti mezi lidmi. Při praktických činnostech se žáci učí spolupracovat. Seznamují se se základními právy dítěte. Učí se chování v krizových situacích, jak jim předcházet, jak na ně reagovat. V tematickém okruhu Lidé a čas se žáci učí orientovat se v čase a určovat ho. Poznávají, jak se život a věci v toku času vyvíjejí a mění. Rozlišují přítomnost, minulost a budoucnost. Důležitou složkou je praktické poznávání způsobu života v nejbližším okolí, návštěva významných historických památek v místě bydliště. V tematickém okruhu Rozmanitost přírody se žáci seznamují se změnami v přírodě v průběhu roku. Učí se při praktických činnostech sledovat, jak změny v přírodě ovlivňují činnost lidí a jejich život a jaký vliv má činnost lidí na přírodu. Vytvářejí si vztah k přírodě a poznávají, že pro další život lidí je velmi důležitá ochrana životního prostředí. V tematickém okruhu Člověk a jeho zdraví žáci poznávají sami sebe, seznamují se se svým tělem, učí se poznávat jeho funkce. Učí se dodržovat správné hygienické návyky a uvědomovat si jejich důležitost pro ochranu zdraví. Poznávají, co jejich zdraví prospívá a co ho poškozuje, jak se dá předcházet škodlivým vlivům. Učí se za své zdraví zodpovídat a pečovat o ně. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: vytváření základních pracovních návyků osvojování pravidel slušného chování a jednání a vytváření pozitivních mezilidských vztahů zájmu o dění v místě bydliště, poznávání nejbližšího okolí a formování citového vztahu k místu a k zemi, kde žije rozvoji myšlení a vyjadřování, k rozšiřování slovní zásoby při pojmenovávání věcí, jevů a dějů chápání významu věcí, jevů a dějů, jejich vlastností, vzájemných vztahů a souvislostí pozorování, pojmenovávání, porovnávání poznatků a zkušeností poznávání propojení mezi člověkem a přírodou a jejich vzájemného ovlivňování, vytváření pozitivního vztahu k živé i neživé přírodě upevňování hygienických návyků, zásad zdravého životního stylu hledání potřebných informací a jejich užití v běžném životě 28

29 5.5 Umění a kultura Vzdělávací oblast Umění a kultura provází žáky po celou dobu povinné školní docházky. Přispívá ke kultivaci osobnosti žáka tím, že dává prostor pro uplatnění jeho tvořivých schopností a zprostředkovává mu umělecké zážitky prostřednictvím vlastní tvorby. Naplňuje přirozenou potřebu projevit se. Ve výuce je možné přiblížit žákům hudební i výtvarné umění a působit tak na jejich estetické vnímání. Získané dovednosti mohou obohatit život v podobě náplně zájmových činností. Vzdělávací oblast má významný rehabilitační a relaxační charakter. Na žáky působí harmonizující prostředí, ve kterém se snižuje jejich vnitřní napětí, psychická nevyváženost, nesoustředěnost a v mnohých případech i agresivita. Žáci s mentálním postižením mají předpoklady k osvojení hudebních a výtvarných dovedností a mohou v této oblasti dosahovat vynikajících výsledků. Veřejná vystoupení podporují růst jejich sebevědomí a přispívají k odolnosti vůči stresu a trémě. Vzdělávací oblast se realizuje ve vzdělávacích oborech Hudební výchova a Výtvarná výchova. Vzdělávací obor Hudební výchova vytváří u žáků kladný vztah k hudbě, rozvíjí jejich hudebnost, podporuje schopnosti hudbu emocionálně prožít a poskytuje vhled do hudební kultury. Hudební činnosti podporují u žáků rozvoj hudebních schopností a individuálních hudebních dovedností sluchových, rytmických, pěveckých, intonačních, instrumentálních, hudebně tvořivých, poslechových a pohybových. Ve vzdělávacím oboru Výtvarná výchova dochází k poznávání prostředků výtvarného jazyka a k všestrannému prohlubování senzibility žáka. Prostřednictvím tvůrčích činností zaměřených na vnímání, tvorbu a interpretaci se rozvíjí smyslové vnímání, schopnost vyjadřovat a prezentovat emoce, představy, pocity, zkušenosti a myšlenky. Dále pomáhá uplatňovat neverbální komunikaci, zlepšovat jemnou motoriku a získávat tak všestranné dovednosti. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru napomáhá k rozvíjení tvořivosti a vnímavosti k sobě samému i okolnímu světu. Vytváří příležitosti pro vzájemnou spolupráci, toleranci a napomáhá utváření postojů a hodnot. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: rozvíjení pozitivního vztahu k umění a jeho vnímání využívání a rozvíjení tvořivých vlastností a dovedností rozvíjení estetického cítění a vnímání prostředí ke kultivovanému vystupování a získávání sebedůvěry poznání, že kultura a umění obohacují život člověka poznávání národní kultury, její duchovní hodnoty a vědomí ji chránit 29

30 seznámení se s kulturami jiných národů a etnik, jejich akceptování 5.6 Člověk a zdraví Vzdělávací oblast Člověk a zdraví učí žáky pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné a duševní pohody a základním poznatkům, které by měli využívat v každodenním životě. Respektuje celistvost osobnosti žáků, rovnoměrně rozvíjí fyzické i psychické schopnosti, pohybové dovednosti i sociální adaptaci. Umožňuje jim rozvíjení fyzických a zdravotních předpokladů pohybových možností a poznání vlastních omezení. K osvojení potřebných vědomostí, dovedností a návyků, které ovlivňují způsob jejich života, je třeba využívat vhodné motivace a činnosti, které posilují zájem žáků. Vede je k pochopení hodnoty zdraví, smyslu zdravotní prevence i problémů spojených s poškozením zdraví a uvědomění si povinnosti péče o své zdraví v přiměřené míře věku a schopnostem. Vzdělávací obsah oblasti Člověk a zdraví prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí, které jej doplňují, rozšiřují a využívají. Žáci se seznamují s různým nebezpečím, které ohrožuje zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování a rozhodování, které vedou k zachování a posílení zdraví. Tím je zajištěno utváření dovedností a návyků v oblasti zdravého životního stylu, osobní a duševní hygieny, výživy, pohybových aktivit apod. Obsah vzdělávací oblasti se realizuje ve vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova, do níž je zahrnuta Zdravotní tělesná výchova. Vzdělávací obor Výchova ke zdraví navazuje na obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Poskytuje žákům základní informace o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jejich zdraví. Vede je ke zdravému způsobu života, k péči o své zdraví, jeho zlepšení a posílení. Žáci si upevňují hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí sociální dovednosti a komunikaci, dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení v různých situacích. Vzdělávací obor Tělesná výchova umožňuje žákům aktivně využívat a ovlivňovat vlastní pohybové možnosti s ohledem na zdravotní a pohybová omezení. Ve shodě s věkem, postižením a pohybovými možnostmi je vede od spontánního pojetí pohybu k řízené pohybové aktivitě a vlastní pohybové seberealizaci. Pro pohybové vzdělávání žáků je důležité nejen rozvíjení pohybového nadání, ale zároveň i korekce zdravotních oslabení v běžných i specifických formách pohybového učení v povinné tělesné výchově, případně ve zdravotní tělesné výchově. Korektivní a speciální vyrovnávací cvičení mohou být preventivně zařazována a využívána v hodinách tělesné výchovy všech žáků nebo jsou využívána pro žáky se zdravotním oslabením místo činností, které jsou kontraindikací jejich oslabení. Školám se současně doporučuje vyrovnávat pohybový deficit žáků III. (příp. II.) zdravotní skupiny a jejich potřebu korektivních cvičení zařazováním povinného či volitelného předmětu, jehož obsah vychází z tematického okruhu Zdravotní tělesná výchova, (jako adekvátní náhradu povinné tělesné výchovy nebo jako rozšíření pohybové nabídky), jejímž cílem je odstranění nebo zmírnění zdravotního oslabení žáků. 30