primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka"

Ladislav Valenta
před 4 lety
Počet zobrazení:

2 primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

3 přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých vod: 1. eustatické = vody stálé (malé kolísání hladiny během roku) 2. astatické = vody nestálé (velké kolísání hladiny, vysychání)

4 vytvářejí organickou hmotu ve vodách ve vodách jsou to zelené organismy: sinice, řasy, mechorosty, kapraďorosty, cévnaté rostliny

5 vytvářejí organickou hmotu ve vodách ve vodách jsou to zelené organismy: sinice, řasy, mechorosty, kapraďorosty, cévnaté rostliny volná voda (plankton)

6 vytvářejí organickou hmotu ve vodách ve vodách jsou to zelené organismy: sinice, řasy, mechorosty, kapraďorosty, cévnaté rostliny litorál volná voda (plankton)

mezotrofní 10-30 ug l -1 eutrofní 30-100 ug

7 eutrofní jezero = trofie obsah živin ve vodě Koncentrace TP: oligotrofní <10 ug l -1 mezotrofní ug l -1 eutrofní ug l -1 hypertrofní > 100 ug l -1 oligotrofní jezero

8 oligotrofní jezero eutrofní jezero

9 zapamatujte si, že existuje empirický vztah mezi množstvím řas a sinic ve vodě a koncentrací chlorofylu a

velmi rychlý obrat (zdvojení i jednou za dva dny) malá biomasa vytvoří za rok mnoho cyklů = mnoho vyprodukované biomasy typické pro volnou vodu (= limnetickou zónu) jezer současný výskyt mnoha druhů

10 velmi rychlý obrat (zdvojení i jednou za dva dny) malá biomasa vytvoří za rok mnoho cyklů = mnoho vyprodukované biomasy typické pro volnou vodu (= limnetickou zónu) jezer současný výskyt mnoha druhů (až stovek druhů) výrazný sezónní cyklus (viz pozdější přednášky): jaro rychlý rozvoj rozvoj herbivorů období čiré vody vymizení fytoplanktonu léto typický rozvoj sinic potrava herbivorů mohou tvořit nepříjemné vodní květy

13 řasy sinice vyšší rostliny

14 řasy sinice vyšší rostliny mnohobuněční živočichové

15 řasy sinice vyšší rostliny houby mnohobuněční živočichové

17 prokaryotické organismy (jednodušší stavba buňky) evolučně staré, obývají téměř všechny biotopy planety aerotopy (poloha ve vodním sloupci), heterocyty (fixace N), akinety (přežívání nepříznivých podmínek)

19 schránky druhově početná skupina (až 12 tisíc popsaných druhů) velice významní primární producenti

21 převelice důležitá (a velice široká) skupina řas bičíkaté řasy, vláknité stélky, jednobuněčné řasy

23 některé skupiny mají typický výskyt v daném typu vod

24 1. žraní = spásání = grazing nejvýznamnější spásání velkými perloočkami zooplankton obecně preferuje jednobuněčné zelené řasy, malé rozsivky, obrněnky zooplankton nemá v oblibě sinice a slizové obaly 2. sedimentace v klidném vodním sloupci 0,1-6 metrů denně řasy se sedimentaci brání: zvětšení povrchu (Pediastrum), slizové obaly (Microcystis), plynové vakuoly (sinice Anabaena) 3. mortalita tradičně považována za nízkou, ale nebude to úplně pravda (nemoci, paraziti) 4. vymytí = odtok kromě povodní obvykle nedůležité

25 různá velikost řasové buňky je různě efektivně spásána zooplanktonem

26 teplota (obecně rychlejší růst u vyšší teploty, ale neplatí to úplně pro všechny skupiny: výjimkou jsou např. rozsivky) kompetiční schopnosti (různé druhy si s limitací živin poradí různě efektivně) míchání je důležité pro rozsivky = jsou těžké a navíc potřebují křemík (mají navrch v období míchání)

27 = Hutchinsonův paradox fytoplanktonu vysvětlení tkví v malých rozdílech v požadavcích na zdroje O přežití a dalším osudu populace rozhodují vzájemný poměr (= rozdíl) 1. rychlosti množení závislé na limitujících zdrojích 2. rychlosti úmrtnosti závislé (také a především) na jiných faktorech Výsledek kompetice dvou druhů limitovaných společnými zdroji je dán souhrou: 1. rychlostí natality (= rychlost množení, b) obou druhů závislých na koncentraci zdrojů 2. rychlostí mortality (= rychlost úmrtnosti, d) převážně nezávislých na koncentraci limitujících zdrojů

29 závislost růstové rychlosti na koncentraci zdroje oportunista

30 Gause 1934 mezidruhová kompetice 2 trepky - některé druhy jsou schopné žít společně = využívají jiné zdroje (živí se jinou potravou, obývají jinou část prostoru, )

31 jednotlivé zdroje ovlivňují různým způsobem rychlost natality a mají tedy různou kritickou hodnotu koncentrace, která je zapotřebí k přežití druhu (od které výše je růstová rychlost populace kladná)

32 vždy skončila vytlačením Asterionella Tilman 1982 rozsivky

33 vždy skončila vytlačením Asterionella Tilman 1982 rozsivky

34 vždy skončila vytlačením Asterionella Tilman 1982 rozsivky

35 koncentrace křemíku Asterionella koexistence obou Si A * Si C * Cyclotella P A * P C * koncentrace fosforu

36 kompetice dvou druhů řas (S = Synedra, C = Cryptomonas) a směsi bakterií (B) přídavek bičíkovce 21. den = redukce B, podpora C S je limitována křemíkem, C má vysokou potřebu fosforu (vyšší R*) po přídavku spásače bakterií využívá C uvolněný fosfor (žádný nárůst SRP nebyl pozorován = vše inkorporovala C)

37 bakterie, drobný fytoplankton (pikoplankton)

38 bakterie, drobný fytoplankton (pikoplankton) bičíkovci a nálevníci (heterotrofní nanoplankton)

39 bakterie, drobný fytoplankton (pikoplankton) bičíkovci a nálevníci (heterotrofní nanoplankton) predace

40 exkrece bakterie, drobný fytoplankton (pikoplankton) bičíkovci a nálevníci (heterotrofní nanoplankton) predace

41 exkrece bakterie, drobný fytoplankton (pikoplankton) C, N, P bičíkovci a nálevníci (heterotrofní nanoplankton) predace

Podobné dokumenty

Sezónní peridicita planktonu. PEG model

Sezónní peridicita planktonu. PEG model Sezónní peridicita planktonu PEG model Paradox planktonu Paradox planktonu Vysvětlení ke kompetičnímu vytěsnění nutné déle trvající stálé podmínky, rozdíly v kompetičních schopnostech jsou asi příliš malé