Fotografujeme déšť. Vodní sprška. Kouzlení deštěm. Kapky v detailu

Transkript

1 Jak na to Fotografujeme déšť Fotografování deště není vůbec bláznivým počínáním, jak by se fotografům prosluněných dnů mohlo zdát. Přináší spoustu nevšedních vizuálních zážitků z lesku mokrých ploch, odrazů v kalužích i zachycených provazců deště. Není to ovšem zas tak jednoduché, fotografování za deště má svá úskalí a jako každý námět má i focení deště svá určitá pravidla. Vodní sprška Vodní spršku si můžeme vyrobit uměle a můžeme taky cestovat za monzunovými dešti tisíce kilometrů. I u nás má deštivý podzim pro někoho své zvláštní kouzlo. K fotografování deště je vhodný stativ, dobré oblečení a ochrana foťáku. Déšť ovšem můžeme fotografovat také nepřímo, symbolicky, například v podobě oroseného okna z tepla pokoje Kapky v detailu Kapky na listu třpytící se sluncem náleží k oblíbeným námětům fotografických romantiků. Jejich zachycení nebývá technický problém, zato vyfocení kapky v letu nebo při nárazu na povrch vyžaduje mnoho úsilí a zkoušek. Vedle možnosti ultrakrátké expozice je k takovému rychlému zachycení mnohdy potřebný také vhodný blesk. Kouzlení deštěm K dešti patří duha a mlha a různé zvláštní, méně obvyklé atmosféry s temnými mraky, z nichž tu a tam vysvítá světlo. Do snímků atmosféry s deštěm náleží také svět lesklých kaluží s odrazy. Déšť se může fotografovat skutečně ve všech podobách a denních dobách a v podstatě jakýmkoli fotopřístrojem. Záleží jen na schopnosti fotografa vidět tu zvláštní dešťovou atmosféru a její půvaby. A nebát se fotografovat a nebýt pohodlný vytáhnout foťák. Déšť Všeobecná encyklopedie praví, že déšť jsou vodní atmosférické srážky vypadávající z oblaků na zemský povrch v podobě kapek o průměru větším než 0,5 mm. Známe více druhů deště, například déšť mrznoucí nebo zmrzlý, který může být postrachem dopravy. Foto na protější straně: Josef Ptáček 62 FotoVideo 11/ /2005 FotoVideo 63

2 Vodní sprška Déšť má neobyčejné množství podob, z nichž některé jsou fotogenické více, jiné méně. Fotografovat déšť můžeme v jakékoli denní době, jen někdy bývá nezbytný stativ. 1 Fotografováno v pralese Jozani na Zanzibaru odpoledne za hustého deště v lednu Digitál Nikon Coolpix 5700 (se sedminásobným zoomem) se schovával pod deštníkem. Foto Marcel Hrdlička. Pokud má snímek zachytit proudy padající vody, mělo by se nalézt takové stanoviště, kdy je námět v bočním osvětlení, neboť v tom případě se světlo na kapkách lomí a odráží, tudíž jsou viditelnější. Pro lepší zvýraznění světlých provazců deště je dále nutné zvolit takové stanoviště, aby pozadí deště bylo tmavé, například keře, stromy, tmavá omítka domu. Vhodným kompozičním prvkem může být zachycení odrazu v lesku vlhké plochy nebo ve vodní hladině narušované dešťovými kapkami. Vhodným barevným akcentem jinak stejnorodě působící plochy může být deštník. 2 Tato černobílá panoramatická fotografie byla vytvořena na jihu Bolívie u města Tupiza panoramatickým přístrojem Horizon 202, který pracuje s formátem mm. Foto Jan Kárník. Průvodním jevem při fotografování za deště bývá zatažená obloha, což s sebou nese nutnost volby vyšší citlivosti. Také bývá horší viditelnost, s čímž je nutno v kompozici počítat. Velmi oblíbeným principem využití deště je odraz světla od vlhkých ploch předmětů a kaluží na zemi, kdy se někdy může hodit polarizační filtr. K zachycení iluze deště je třeba volit delší expoziční čas (delší než 1/20 s). Kapky pak vzhledem k pohybové neostrosti vytvářejí protáhlé stopy, které mohou být velmi působivé. někdy za deště ovlivní svítící slunce, což může vést k velmi působivým efektům. Největším úskalím fotografování za deště je vhodná ochrana fotopřístroje. Především je nutné chránit před přímým dopadem kapek frontální čočku, a to nejlépe pomocí sluneční clony. Pro běžné fotografování deště je využitelný každý fotografický přístroj, na němž můžeme ovládat čas expozice. Pokud jde o filmové materiály, hodí se spíše filmy vysokých nebo středních citlivostí. Zvlášť poutavé výsledky může v této oblasti přinést černobílá fotografie. Stativ a sluneční clona je při náročnějším fotografování deště samozřejmostí, můžeme využít také polarizační a UV filtr. Vhodnou rekvizitou fotografa deště je deštník. 3 Doba expozice se může volit i podle toho, jaký mají mít kapky deště tvar. Delší expozice vede k souvislým provazcům, kratší i k zachycení jednotlivých kapek. V tomto případě se fotilo Canonem 300D s ISO 200, se clonou 7,1 a časem 1/100 s. Foto Richard Wagner. Sluneční clona Sluneční clona je dnes poněkud podceňovanou součástí fotografického příslušenství, i když její používání je velmi důležité. Primárně totiž slouží k odclonění nežádoucích světelných paprsků, které při dopadu na objektiv a odrazu například od objímky objektivu mohou zvyšovat množství takzvaného závojujícího světla v přístroji. Jednoduše si můžeme důležitost sluneční clony ověřit, když fotopřístroj umístíme tak, že na objektiv proniká šikmo ze strany ostré světlo. Pouhým zastíňováním třeba rukou vidíme v hledáčku, jak se zjasňuje, nebo závojuje obraz. Tvar a rozměry sluneční clony definuje příslušná snímací soustava neboli k určitému objektivu je určitá sluneční clona. Má tedy okrouhlý tvar, případně podobu kužele nebo komolého jehlanu. Bývá vyrobena z kovu, z pryže nebo z umělé hmoty, upevňuje se obvykle na závit. Samozřejmě může také posloužit jako ochrana objektivu, například před kolmými dešťovými kapkami. 4 Výhodou umělé vodní spršky je načasovanost na příhodné slunce. Sprška vynikne při tmavém pozadí a v ostrém šikmém světle. Foto PS. 64 FotoVideo 11/ /2005 FotoVideo 65

3 Kapky v detailu Fotografování kapek může vést až k makrofotografii a každopádně to bývá záležitost velkého detailu. A také převelké trpělivosti, kdy oceníme možnost okamžitého mazání, onu výsostnou vlastnost digitální fotografie. Zdařilé výsledky každopádně stojí za to! 5 Příklad uměle vytvořené kapky, kdy se chytře sladily barvy pozadí s barevným lomem uvnitř kapky. Pracně v desítkách ultrakrátkých expozic se slaďoval výtvarně nejúčinnější moment. Expozice 1/2000 s, přisvětlováno externím bleskem. Foto Václav Tobořík. Stanoviště pro fotografování vodních kapek vychází ze situace, nicméně se musíme především snažit o to, aby proti kapkám bylo tmavé pozadí. Jestliže fotografova pozice je taková, aby se barva pozadí přidělila barvě kapek, mohou vzniknout velmi vděčné efekty (viz foto 5). Jinou možností je zachycení kapek v protisvětle tak, aby je prozařovalo kapky se pak třpytí jako diamanty. Na rozdíl od fotografování provazců deště delším časem fotografujeme jednotlivé kapky v letu nebo v nárazu na nějakou plochu časem velmi krátkým. Řádově tisícinou sekundy. Čím kratším, tím zajímavější může být výsledek. Dostatek světla zabezpečí vhodný externí blesk. Ležící kapky možno samozřejmě fotografovat i delšími časy, což záleží na světelných podmínkách. V těchto případech blesk může naopak působit rušivě. Zvláštními případy nasvětlení jsou situace s bleskem na druhou lamelu (viz foto 7). Největším úskalím je v tomto případě malá trpělivost fotografa a rychle se měnící podmínky. Že kvalitní fototechnika bývá předpokladem pro dobré snímky, říkáme zde velice často, ale faktem je, že trpělivý fotograf může za dobrých světelných podmínek vytvořit nádherné snímky kapek i s běžným digitálním kompaktem. Zrcadlovka těžící z formátu kinofilmu se ovšem může jevit jako vhodnější, neboť je pohotovější. V případě ultrakrátkých časů expozice musí mít blesk možnost synchronizace i s velmi krátkými časy závěrky. 6 Tráva s třpytící se rosou a detaily vodních kapek na listech náleží k oblíbeným fotografickým motivům. Záběr by však měl být nějak světelně ozvláštněn. V tomto případě se využilo šikmého nasvětlení červenavého podvečerního slunce. Foto Josefina Kurandová. 7 Snímek rozjíždějícího se autobusu na terminálu na Černém Mostě byl pořízen za hustého deště z ruky delším časem při nastavení blesku na malou intenzitu a na druhou lamelu. To způsobilo, že obraz je rozostřený, pouze kapky padající z hrany střechy nástupiště byly bleskem zachyceny ostře. Foto PS. Pozor na digitální ostření Mnoho digitálů má funkci ostření (Sharpness), která spočívá v tom, že se linky, resp. hrany jeví jako ostřejší. Často je možné jít po krocích plus a minus, kdy minus znamená linku méně ostrou. Funkci je nutno otestovat, neboť se provedení liší přístroj od přístroje. Já osobně ji však přímo u digitálů nevyužívám. Vyspělejší funkci ostření mají mnohé programy na zpracování fotografií. Například Adobe Photoshop má mimo jiné funkci Doostřit (Unsharp Mask), kde se mohou navolit tři parametry, jimiž se přesně definuje žádaný účinek funkce. V žádném případě se však nesmí použít razantní ostření ve formátu JPEG, neboť to může snímek učinit i zcela nepoužitelným! Funkce je nevratná, i to je vhodné si uvědomit. Ostření snímku je samozřejmě možné využívat i při vyvolávání formátu RAW. Obecně platí, že způsob a míra ostření se Foto Marcel Hrdlička volí podle předpokládaného výstupu. 8 Snímek pořízený nedaleko výjezdu z tunelu Transfagarášské magistrály v Rumunsku v 18 hodin mohl být v této podobě pořízen díky použití výklopného displeje Coolpixu 5700, který umožnil kompozici těsně u země. Ta byla nutná, aby vynikly dopady kapek. Nezbytné bylo přisvětlení zabudovaným bleskem. 66 FotoVideo 11/ /2005 FotoVideo 67

4 Kouzlení deštěm Déšť může vytvářet pro vnímavého fotografa světelné situace až snového charakteru! Kopce čnící z mraků, mlha valící se v údolí, nezvyklé barevné kontrasty to vše můžeme díky dešti spatřit. A co si popřát pro kouzlení deštěm? Zkrátka to, čemu většina lidí říká špatné počasí! Jak fotografovat v mlze Mlha je složená z malých vodních kapiček nebo i ledových částeček, je to takový aerosol při zemi. Z fotografického hlediska zvláště válející se chuchvalce mlhy při zemi či v údolí nebo v částech kompozice mohou dát snímkům velice zvláštní náladu. Je nutné si uvědomit, že mlha svou bělostí může vést při bezmyšlenkovitém měření expozice k chybným závěrům. Při větší ploše bílé mlhy v obrazu je vhodné přidat jednu dvě clony, aby byl snímek stejnoměrně prosvětlený. Vítaným kompozičním fíglem jsou průhledy přes tmavé popředí k zamlženému pozadí. Vhod tu může přijít polarizační filtr. Zajímavé efekty vznikají se sluncem prosvětlujícím mlhu. Při větší mlze a delším pobytu v ní vše poznenáhlu vlhne, pozor tedy na vlhnutí kontaktů. Při temnější mlze se prodlužují expozice a hodí se stativ. Při hledání neobvyklé atmosféry s využitím deště nebo i umělého zdroje vodní spršky by fotograf měl nalézt místo, z něhož může dobře uplatnit princip barevného kontrastu. Může vhodně uplatnit i protisvětlo, ke kontrastu může využít i barevný deštník v kompozici. Efektní bývají odrazy od mokrých ploch nebo louží a lesky na vlhkých plochách. Skvělé záběry mohou vzniknout i při černobílém fotografování. Pro zachycení celkové atmosféry s deštěm je zvlášť působivé, když během pršení zároveň svítí slunce. Nebo vyjde krátce poté, co déšť ustal, všude kolem jsou rozesety třpytivé kapičky vody a rozeklene se duha. Tu samozřejmě můžeme dodat do snímku i uměle s použitím příslušného filtru, ale není nad naturalismus duhy přírodní. 11 Mlha na pobřeží jižní Austrálie velmi brzy ráno, kdy zároveň hustě lilo a slunce bylo pod mrakem. Clona 5/6, expozice 1/60 s. Příklad stejnorodého barevného řešení. Foto Josef Ptáček. Podmanivá večerní atmosféra s leskem vlhké dlažby může svádět až k mírně kýčovitému vyznění. Roztřesení záběrů zabrání vhodný stativ. Pro podmanivé snímky s dešťovou atmosférou se může využít každý fotopřístroj. Jen je vhodné ho chránit před nepohodou, mít ho tedy schovaný pod kabátem 9 Zdá se, že tento snímek porušuje všechna dobrá pravidla! Obzor je šikmý, psi jsou zadky k sobě, temná hmota mraků je příliš rozsáhlá Ale právě narušením pravidel fotografie upoutá, vše je dynamické a neklidné a obrazově i obsahově v kontrastu. Světlá oblaka vytvářejí jakýsi klín, který je vražen mezi linku obzoru a černé mraky. Porušování ustálených způsobů vidění může někdy přinášet velmi zajímavé výsledky. Foto PS. nebo bundou, mít ho v pouzdře, v brašně nebo ve vhodném obalu. Tím obalem může být také plastový pytlík s otvorem pro objektiv a jištěný gumičkou. Pro náročné je pouzdro pro podvodní fotografii. Zajímavou pomůckou může být hvězdicový filtr, který vytváří světelné hvězdice kolem světelných zdrojů, kombinovaný například s leskem dlažby. Samozřejmě se mnohdy hodí stativ. 10 Kompaktní digitál položený téměř na zem poblíž světelného zdroje a dlouhý čas expozice, který z drobného deštíku vytvořil tenké světelné proužky. Podmanivá atmosféra je umocněna výbojkovým teplým světlem, které je v kontrastu se studeným světlem, jež tušíme v popředí. Foto Danica Kovačevič. 12 Podvečerní atmosféra s drobným deštěm čeřícím vodní hladinu u vesnice Nungwi v Tanzanii. Pokud svítí slunce a prší, bývá často zvláštní světelná atmosféra. Foto Marcel Hrdlička. 68 FotoVideo 11/ /2005 FotoVideo 69

5 13 Josef Ptáček na fotografii některého z přátel. Jaké používáte na cestách fotopřístroje? Podle toho, na jakou cestu jedu. Většinou vozím formát 4,5 6 cm pro barevné diapozitivy, konkrétně Mamiyu 645, a Nikon FE 2 pro černobílé fotografování. V poslední době však hlavně tahám digitál Nikon D70. Jaké objektivy? Mám rád objektivy, které jsou širokoúhlé, eventuálně zoomy, které přesahují standard, jdou mírně přes základ. Příklad pro běžné fotografování pro kinofilm zoom Jaká doplňková zařízení? Často vozím polarizační filtr a výjimečně půlené přechodové filtry Cokin. Tak pro jedno použití za rok Jaký používáte stativ? Mám velmi rád starý dřevěný stativ z NDR, protože se dá dát do báglu a dá se rozebrat. Jaký fotomateriál? Z diapozitivů mám nejraději Fuji s ISO 100, výjimečně s ISO 400. U černobílého používám, co dům dá, protože fotografuji na všechno Svým způsobem mám rád Ilford HP5. Jak chráníte fotopřístroje před vlhkem a chladem na cestách? Musí se chránit samy, často mám problém sám se sebou. Používám zkrátka profi zařízení, které je odolné. Co soudíte o vztahu analog versus digitál? Myslím, že digitál je velmi významný pro současné životní tempo a současné nazírání Technika pro fotografování deště Josef Ptáček (*1946), absolvent FAMU (1974), fotograf a pedagog, vytvořil na svých cestách po světě mnoho vynikajících snímků. Déšť sice není jeho speciální téma, ale s fotografováním třeba v deštných pralesích má četné zkušenosti. světa. S těmi výhodami okamžitého prohlížení výsledku, okamžitého posílání a mazání Kvalitativně přesto považuji formát 9 12 cm za nenahraditelný. Nevýhoda je jen ta, že takový fotoaparát s sebou nemůžu vzít do světa Při černobílém fotografování, zejména na větší formát, kde je nezbytná soustředěná a pozorná práce, nedocílíme digitálem takových kvalitních výsledků. Žádný digitál nenahradí ten proces černobílého tvoření, v němž je ten čas a zápas fotografa, neboť digitál svádí k jakési lehkovážnosti a velkorysosti, protože to jako můžeš opravit. Zatímco u černobílé fotky po stisknutí spouště neopravíš nic V roce 1967 jsme s kamarády vymysleli teorii, že nám stačí věci jen vidět a fotografovat mohou jen ti, Foto: Kateřina Scheuflerová co jsou ochotni ten foťák nosit Že zkrátka jde o to vidět, cítit, vnímat! A že se člověk občas neudrží a stiskne spoušť, je jen projev naší osobní slabosti Jakou byste dal základní radu pro fotografování za deště? Je velice důležité, aby se fotograf nebál tvořit za extrémních podmínek. A déšť je skvělým příkladem pro extrémnější fotografování na zemském povrchu. Platí, že čím jsou podmínky pro fotografickou práci extrémnější, tím jsou větší předpoklady, že se zrodí zajímavější výsledky. Základní rada proto zní: Nebojte se! Děkuji za rozhovor. Soubor rad 1 Pro fotografování za deště je vhodné vybavit fotopřístroj ochranou proti vlhku. 2 Pro zachycení proudů padající vody by námět měl být v bočním osvětlení, neboť v tom případě se světlo na kapkách lomí a odráží a lijavec vody je viditelnější. 3 Další možností k lepšímu vyniknutí světlých provazců deště je zvolit takové stanoviště, aby pozadí deště bylo tmavé. 4 Zatažená obloha za deště si vynucuje volbu vyšší citlivosti. 5 Při kompozici za deště je nutno počítat s horší viditelností. 6 Oblíbeným principem využití deště je odraz světla od vlhkých ploch předmětů a kaluží na zemi, kdy se někdy může hodit polarizační filtr. 7 K zachycení iluze deště je třeba volit delší expoziční čas (delší než 1/20 s), kdy kapky vzhledem k pohybové neostrosti vytvářejí protáhlé stopy, které mohou být velmi působivé. 8 Jednotlivé kapky v letu nebo v nárazu na nějakou plochu fotografujeme časem velmi krátkým (kratším než 1/1000 s). 9 Pro fotografování za snížené hladiny osvětlení za deště se hodí kvalitní stativ. 10 Při větší ploše bílé mlhy je vhodné k naměřenému údaji přidat jednu dvě clony. 11 Čím jsou světelné i povětrnostní podmínky pro fotografickou práci nestandardnější, tím jsou větší předpoklady, že vznikne zajímavý výsledek. Takzvaně špatné počasí rozhodně neznamená špatné snímky Mnozí vlastníci fotopřístrojů bývají mrzutí za takzvaně špatného počasí, kdy slunce nesvítí a kdy mají pocit, že se nedá fotografovat. Opak je pravdou! Právě podmanivé záběry vytvořené za mlhy, při mžení, při poletování sněhových vloček i padání krup mnohdy získávají ocenění v soutěžích, protože jsou jiné, netuctové, zvláštní! Kvalitní stativ Stativ je i v době objektivů s obrazovými stabilizátory velmi podstatným doplňkem výbavy fotografa. Byl a je v mnoha oblastech fotografické práce nenahraditelný. Dobrý stativ dává jistotu nerozhýbaných snímků. Stativ by měl být tak vysoký, abychom s ním mohli pohodlně pracovat ve výši očí. Jeho konstrukce by měla zajišťovat stabilitu, pohodlné zafixování zvoleného vytažení, včetně řešení středové tyče. V úvahách o koupi stativu bychom měli přihlédnout také k rozměru stativu po jeho složení a celkové hmotnosti. Dalším zásadním poměřením kvality stativu je stativová otočná hlava, která se někdy může kupovat také zvlášť. Pohyb hlavy ve všech polohách musí být stejný a rovnoměrný. Velmi praktické je rychloupínací zařízení, které jedním pohybem umožňuje fotopřístroj nasadit nebo sejmout, při čemž se využívá spojovací destička se stativovým šroubem. Doporučuje se rychloupínací zařízení kupovat již vestavěné v hlavě a nikoli dodatečně. Co by měl obsahovat kvalitní stativ? Jak by měl vypadat? Jaké má funkce a možnosti? Podívejte se s námi na sled obrázků, které výmluvně hovoří o variabilitě a vlastnostech stativu vhodného i pro střední formát. Připravil Pavel Scheufler. Autoři snímků jsou uváděni u jednotlivých fotografií. Internetové adresy Cullmann: Foba: Fomei: Gitzo: Hama: Manfrotto: Rowi: Velbon: 70 FotoVideo 11/ /2005 FotoVideo 71