Hornická kulturní krajina Erzgebirge/ Krušnohoří na cestě ke světovému dědictví. 800 let hornictví / 85 komponent 39 elementů / 7 dílčích aspektů

Transkript

1 Hornická kulturní krajina Erzgebirge/ Krušnohoří na cestě ke světovému dědictví 800 let hornictví / 85 komponent 39 elementů / 7 dílčích aspektů 1

2 Pohled na horní město Annaberg-Buchholz a horu Pöhlberg Krušnohoří hornická kulturní krajina První nálezy stříbra u dnešního Freibergu v roce 1168 měly zásadní a trvalý vliv na rozvoj celého Krušnohoří. Od té doby proudily do nového hornického regionu tisíce horníků, obchodníků, řemeslníků a dobrodruhů na cestě za prací, štěstím a bohatstvím. Během následujících staletí se hornictví rozšířilo po území celých hor a vedlo k založení četných horních měst a hornických sídel jak na saské, tak i na české straně Krušných hor. 2

3 V důsledku geografického rozmístění ložisek zde vznikaly hornické oblasti, jež byly od sebe zřetelně oddělené. Kromě stříbra a cínu se těžily, tavily a dále zpracovávaly také další rudy jako arzen, olovo, železo, kobalt, nikl, uran a zinek, ale i nerudní suroviny jako vápenec, kaolin, jíl a černé uhlí. V průběhu staletí zažívalo hornictví v Krušnohoří opakovaně vzestupy a pády, které lze rozčlenit do šesti časově ohraničených těžebních období. Uzavřením uranových dolů a posledních cínových dolů v letech 1990/91 hornictví v Krušnohoří v podstatě skončilo. Celosvětový růst cen surovin však v nedávné době vedl k novým průzkumům ložisek a k otevření prvního nového dolu na fluorit a baryt u Oberwiesenthalu. Již od 18. století a ve větší míře od začátku industrializace kolem roku 1800 se v Krušnohoří vyvinula z hornictví nová odvětví řemeslné a průmyslové výroby, která dodnes utvářejí ekonomickou strukturu regionu, jenž je jedním z nejhustěji osídlených evropských pohoří. Úsilí o zápis Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 2016 je jedinečnou šancí, jak zachovat oblast Krušnohoří jako živoucí, stále se rozvíjející kulturní krajinu mimořádné univerzální hodnoty pro dědictví lidstva, jak obrátit na tento region celosvětovou pozornost a dát mu nové impulzy pro jeho další rozvoj. Hornictví bylo po staletí nejdůležitějším motorem rozvoje Krušnohoří na obou stranách česko-německé hranice. Více než 800 let těžby přitom trvale ovlivnilo území a jeho obyvatele, ale i celkovou kulturu regionu a dalo vzniknout významné hornické kulturní krajině, jež obstojí i v mezinárodním srovnání. Ještě dnes je v regionu v mnoha oblastech každodenního života vliv těžební činnosti patrný. O výrazném vlivu hornictví v regionu svědčí nejen velký počet dochovaných významných památek, ale také aktivní péče o umělecká řemesla, zvyklosti a tradice, jež vycházejí právě z hornictví. Povrchová zařízení šachty Drei Brüder v Zugu 3

4 Mimořádná univerzální hodnota Německo Česká republika Přeshraniční statek Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří se nachází v Krušných horách, evropském středohoří na jihovýchodě Spolkové republiky Německo a na severozápadě České republiky. Jedná se o geografickou, historickou a kulturní jednotku, která se vytvořila během dlouhé společné historie a dodnes je s ní spjata. Sériový statek tvoří 85 komponent, které reprezentují historickou hornickou a montánní krajinu. Jednotlivé komponenty statku byly pečlivě vybrány tak, aby dosvědčily rozhodující vliv po staletí trvajících hornických aktivit na rozvoj specifické krajiny a s ní spojené společnosti. Každou komponentu charakterizuje specifická kombinace tří hlavních určujících znaků, které jsou rozhodující pro mimořádnou univerzální hodnotu statku: cín, měď, železo, kobalt, arzen, wolfram, vizmut, nikl a zinek až po uran a další suroviny jako jíl, kaolin, vápenec, mramor a černé uhlí. 1. V čase nepřerušená historie hornictví sahající velmi daleko do minulosti: Od středověku až po současnost se v Krušnohoří těžilo a zpracovávalo velké množství různých rud a jiných nerostných surovin. Během staletí se na tomto základě vytvořila na obou stranách česko-německé hranice hornická kulturní krajina mimořádného univerzálního významu. 2. Rozmanitost těžených a zpracovávaných nerostných surovin: 3. Široké spektrum hornických, průmyslových a kulturních památek a s nimi souvisejících kulturních hodnot: Hornictví a hutnictví rozhodujícím způsobem formovaly nejen krajinu, ale také architekturu, umění, kulturu a vědu stejně jako ekonomiku, politiku a celou společnost Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří. Tento trvalý vliv hornictví je dodnes patrný na velkém počtu původních historických památek i krajinných, kulturních a ekonomických atributů regionu. Pro Krušnohoří je dodnes typická výjimečná rozmanitost nerostných surovin, které se zde vyskytují na relativně malém geografickém prostoru, počínaje stříbrem přes olovo, 4

5 Kategorie a hodnoty Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří Vodní příkop v Müdisdorfu, součást freiberského báňského vodohospodářského systému Mimořádná univerzální hodnota Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/ Krušnohoří se projevuje v její obrovské rozmanitosti ve spojení celé řady kategorií historických památek a s nimi úzce souvisejících kulturních hodnot. Kategorie (K) historických hornických památek: Kulturní hodnoty (H): Těžba a zpracování nerostných surovin (K1) Montánní infrastruktura (K2) Hornické krajiny (K3) Řemeslné a průmyslové výroby související s těžbou a následné po těžbě (K4) Horní města a jejich sociální a administrativní struktury (K5) Místa zvláštního významu pro montánní vědy (K6) Přeshraniční charakter hornické kulturní krajiny (H1) Význam hornictví pro vrchnostenskou a zemskou správu (H2) Nadregionální a mezinárodní vliv krušnohorského hornictví hlavně v oblasti vzdělávání, vědy a techniky (H3) Umění, umělecká řemesla, hudba a literatura hornické kulturní krajiny (H4) Lidová tvorba a tradice v hornické kulturní krajině (H5) 5

6 Komplex vycezovací hutě v Grünthalu Kritéria pro zápis na Seznam světového dědictví Ze specifických kritérií pro zápis na Seznam světového dědictví, která jsou stanovena ve směrnicích UNESCO, splňuje Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří čtyři z celkem šesti kritérií platných pro kulturní dědictví: (ii) Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří ilustruje významnou výměnu hodnot při vzniku přeshraničního hornického regionu a společnosti formované hornictvím po dobu více než 800 let. (iii) Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří poskytuje mimořádné svědectví o sociálních, hospodářských a administrativních strukturách kultury existující a utvářené hornictvím déle než 800 let. (iv) Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří je pro dnešní vědu cenným zdrojem znalostí o hornických technologiích a s nimi souvisejících sídlech a stavebních strukturách a navíc objasňuje pozvolnou, hornictvím utvářenou proměnu krajiny. (vi) Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří představuje region, který je bezprostředně propojen s kulturou a dodnes živými tradicemi historického hornického území a který má úzkou souvislost s rozvojem systému vědomostí dokumentujícího ideje a teorie báňských věd a věd o Zemi. 6

7 Důležitými předpoklady pro zdůvodnění a zachování mimořádné univerzální hodnoty statku Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří jsou jeho integrita (neporušenost) a autenticita (historická pravost) a dále jeho ochrana a správa. Integrita neporušenost statku Pečlvě vybrané komponenty sériového statku přinášejí svědectví o celém spektru hornických činností v regionu i o souvisejících sociálních a kulturních aspektech od středověku až po současnost. Výběr komponent zajišťuje ucelený pohled na všechny důležité milníky v historii regionu, na při tom působící historické procesy a na dynamický rozvoj hornické kulturní krajiny. Smluvní státy a systém správy sériového statku zajišťují zachování komponent a jejich dlouhodobou ochranu. K zachování historického dědictví přispívá v neposlední řadě také výrazné povědomí obyvatelstva o významu historického dědictví a z toho vyplývající jeho angažovanost. Autenticita historická pravost statku Nominovaný sériový statek se svými velice dobře zachovanými hornickými památkami, hornickými krajinami a sídelními strukturami, se svými hodnotnými profánními a sakrálními stavbami i živoucí kulturní tradicí a tradičními řemesly představuje autentické svědectví o dlouhodobém vývoji jedinečné hornické kulturní krajiny a o intenzivní interakci mezi jejími obyvateli a jejich přírodním prostředím. Autenticita montánních památek je věrohodně prezentována jejich do značné míry původní formou, uspořádáním a použitými materiály, jejich původním umístěním a celkovou zachovalou substancí. Výsledkem desetiletí trvajícího vědeckého výzkumu je rozsáhlý, stále se rozšiřující soubor odborných znalostí a odborné literatury o komponentách nominovaného statku. Rozsáhlý zdrojový materiál o historii hornické krajiny a jejích památkách se nachází ve sbírkách, archivech a knihovnách regionu. V muzeích a sbírkách tohoto regionu navíc existuje rozsáhlý a významný inventář movitých hornických památek, který spolu s písemnými doklady rovněž dokumentuje historii nominovaného sériového statku. Ochrana a správa Na národní úrovni požívají všechny komponenty a nárazníkové zóny nominovaného sériového statku ochranu garantovanou různými právními instrumenty. Základ pro spolupráci mezi oběma smluvními státy a pro ochranu nominovaného sériového statku na mezinárodní úrovni navíc tvoří mezinárodní konvence a charty. V dokumentu Memorandum o porozumění vyjádřila příslušná ministerstva obou smluvních stran svou společnou vůli chránit nominovaný sériový statek v souladu s Úmluvou o světovém dědictví a vytvořit efektivní strukturu jeho přeshraniční správy pro koordinaci všech společných záležitostí a zájmů. Oba smluvní státy navíc vytvořily regionální struktury pro správu statku, které se skládají ze zástupců místních a regionálních institucí i zástupců památkových úřadů. Zásadní cíle a zastřešující rámec společných prací sloužících k zachování statku do budoucna. stanoví společný Management Plan. 7

8 a. b. c. Dílčí aspekty Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří Jednotlivé kategorie památek a s nimi související kulturní hodnoty Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří je možné shrnout do sedmi charakteristických dílčích aspektů: 8

9 d. e. a. Ředitelství hodinářské firmy A. Lange & Söhne b. Těžní věž šachty 371 v Hartensteinu c. Zámek Lauenstein d. Hornická krajina u Lauty e. Krušnohorský hornický průvod f. Hornický oltář v kostele sv. Anny v Annabergu-Buchholzu g. Letecký pohled na Freiberg f. g. Nadzemní a podzemní hornické památky Hornické krajiny s flórou a faunou Průmyslová a řemeslná odvětví navazující na těžbu Horní města, sídla a stavební památky Umění, hudba a literatura Lidové umění, zvyky a umělecké řemeslo Vzdělávání, věda a státní politika 9

10 Nadzemní a podzemní hornické památky 10

11 aspektů Od středověku až do nedávné minulosti zanechávalo hornictví typické povrchové a podzemní objekty jako těžní věže, důlní budovy, kovárny hornického náčiní, cáchovny, šachty, štoly a další důlní díla. Úprava, hutnické a další zpracování vytěžené nerostné suroviny se provádělo většinou v bezprostředním okolí dolů. Svědčí o tom hutě, důlní továrny, stoupovny a hamry. Funkčnost těchto zařízení dokumentují dochované technické objekty jako například hutní dmychadla, vodní kola, turbíny nebo parní stroje. Tabule umístěná ve štole Thurmhofer Hilfsstolln v důlním poli dolu Alte Elisabeth ve Freibergu na paměť prvního použití střelného prachu Předpokladem pro provoz dolů a hutí bylo zřízení montánní infrastruktury, která sloužila nejen k dopravě, ale především k zásobování dolů energií. Dnes o této infrastruktuře svědčí hlavně dobře zachované báňské vodohospodářské systémy. Hamr Frohnauer Hammer V hamru ve Frohnau se zpracovávalo od raného 17. století nejprve stříbro, poté měď a nakonec železo. Hamr je zachován včetně svého kompletního technického vybavení a k němu náležejícího domu majitele kovárny. Frohnauer Hammer je nejstarší chráněná technická památka v Německu. Levá strana: Těžní věž šachty Arno Lippmanna v Altenbergu 11