Pracovní skupina pro bezpečí zdravotníků při profesní organizaci ČAS. Sněm předsedkyň, Praha Jindra Kracíková

Transkript

1 Pracovní skupina pro bezpečí zdravotníků při profesní organizaci ČAS Sněm předsedkyň, Praha Jindra Kracíková

2 Pracovní skupina pro bezpečí zdravotníků - složení Bc. Jindra Kracíková Jindřiška Pavlicová Mgr. Šárka Šlégrová Vznikla po volbách prezidia ČAS březen 2011

3 Vize, cíle, plán aktivit Podporovat kulturu bezpečí ve zdravotnictví prostřednictvím aktivit ČAS. Podporovat pozitivní postoj zdravotníků a zaměstnavatelů pro kontinuální zvyšování bezpečné péče a bezpečného prostředí. Podporovat výzkum v oblasti bezpečné péče a bezpečného prostředí. Spolupracovat s organizacemi, které podporují aktivity zaměřené na bezpečnou péči a bezpečné prostředí. Spolupracovat se skupinou soudních znalců v oblasti bezpečné péče a bezpečného prostředí. V rámci celoživotního vzdělávání organizovat a podporovat vzdělávací akce zaměřené na problematiku a bezpečného prostředí pro zdravotníky. Publikovat v odborných časopisech (Florence, Sestra, v jiném tisku) o problematice zaměřené na bezpečnou péči a bezpečné prostředí. (

4 Vize, cíle, plán aktivit První kroky k dosažení informací zpětná vazba

5

6 Výstup z vyplněných dotazníků Míra rizika 1 = nejnižší, 5 = nejvyšší Počet rozeslaných dotazníků 200 Navrátilo se 167 Chybných 18 Celkem započítáno 149

7 Výstup z vyplněných dotazníků

8 Anketa podklad pro další šetření Jsou znalosti všeobecných sester dostačující? Mají zájem sestry o další vzdělávání o pracovních rizicích?

9 Nové šetření Identifikovat úroveň znalostí všeobecných sester o pracovních rizicích, která se vyskytují při práci ve zdravotnictví. Zjistit názor všeobecných sester na to, která rizika při práci ve zdravotnictví považují za nejnebezpečnější. Zvýšit povědomí o pracovních rizicích ve zdravotnictví u všeobecných sester a realizovat programy dalšího vzdělávání zaměřené na pracovní rizika a bezpečí pracovníků.

10 Metodika průzkumu Pro průzkum jsme zvolili možnost elektronické formy distribuce dotazníku prostřednictvím ových adres a kontaktů z adresáře ČAS a společných ů vysokých škol zaměřených na vzdělávání všeobecných sester. Dotazník vlastní konstrukce, byl anonymní a skládal se z 20 položek. 2 otázky byly otevřené. Dotazník zjišťoval socio - demografické indikátory jako je věk a dosažené vzdělání, délku praxe ve zdravotnictví a pozici na pracovišti, dále se věnoval tématu pracovních rizik a vzdělávání v této otázce. V otevřených otázkách všeobecné sestry měly možnost uplatnit své znalosti o pracovních rizicích.

11 Průzkumný soubor Soubor respondentů byl vybrán podle typu pracovišť. Dotazník byl určen všeobecným sestrám, které pracují v ambulanci, standardním lůžkovém oddělení interním, chirurgickém, na ARO-JIP a LDN. Oslovení respondentů bylo elektronické, ovou poštou, což umožnilo celoplošné rozeslání dotazníku v rámci ČR. Průzkum probíhal od do Na dotazník odpovědělo 658. Po vyloučení dotazníků, které vyplnily sestry z jiných pracovišť bylo použito pro další zpracování 479 odpovědí. Pro účely této práce byl vzorek 479 respondentů považován za 100%.

12 Pracovní rizika-specifická Z hlediska jejich působení se dělí na specifická, to jsou všechny, které uvádí vyhláška č. 432/2003 Sb. k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Jsou to: chemické látky, prach, hluk, ultrazvuk, vibrace, neionizující záření a elektromagnetické pole, ionizující záření, fyzická zátěž, pracovní poloha, mikroklima (zátěž teplem, zátěž chladem), psychická zátěž, senzorická zátěž, práce s biologickými činiteli.

13 Pracovní rizika - nespecifická Vlivy nespecifické, zpravidla nevyvolávají poruchu zdraví, ale mohou se podílet na vzniku a rozvoji nespecifických onemocnění. Rozlišují se pracovní podmínky rušivé nebo nepříjemné, vedou ke snížení výkonu nebo ke změně postojů, spolu s dalšími faktory dovedou ovlivňovat pracovní pohodu. Jsou to např. kolísání biorytmu, časová tíseň, přílišná odpovědnost, nejistota a strach, k tomu přistupují nedostatky v životním stylu, nevhodný režim stravování, nedostatek spánku aj. (Podstatová, 2002, s. 193).

14 Znalosti pracovních rizik výsledky Vyjmenujte, prosím, pracovní rizika vyskytující se ve zdravotnictví: (napište, prosím, co nejvíce rizik, která znáte). Nejčastěji byly zastoupeny střední hodnoty 1 9 rizik. Více než polovina respondentů byla schopna vyjmenovat alespoň 5 druhů pracovních rizik. Pouhých 15 respondentů nevyjmenovalo žádné riziko. vyjmenovala 10 a více rizik vyjmenovala 5-9 rizik vyjmenovala 1-4 rizika nevyjmenovala žádné riziko KOLIK VYJMENOVALY PRACOVNÍCH RIZIK VE ZDRAVOTNICTVÍ %

15 Nejzávažnější pracovní riziko Pracovní rizika lze posuzovat podle závažnosti působení na zdraví osob. Pokud byste měl/a určit jen jedno pracovní riziko na Vašem pracovišti jako nejzávažnější, které byste vybral/a?

16 Analýza odpovědí ukázala, že za naprosto nejzávažnější riziko práce ve zdravotnictví považují sestry v 32 % psychickou zátěž. Ta souvisí i se syndromem vyhoření, který byl nejzávažnější pro 11 % respondentů. Nejzávažnější pracovní riziko - výsledky psychická zátěž práce s biologickými fyzická zátěž syndrom vyhoření poranění ostrým cytostatika násilí mezi zdravotníky násilí páchané chemické látky ionizující záření pracovní poloha mikroklima hluk ultrazvuk návykové riziko senzorická zátěž neionizující záření, vibrace prach Významné podíly získalo i riziko práce s biologickými činiteli a obecně fyzická zátěž. 0 NEJZÁVAŽNĚJŠÍ PRACOVNÍ RIZIKO %

17 ZÁJEM O VZDĚLÁVACÍ AKTIVITY NA TÉMA PRACOVNÍCH RIZIK Uvítal/a byste na téma pracovních rizik vzdělávací aktivity? Naprostá většina respondentů (86 %) uvedla, že má zájem o vzdělávací aktivity zaměřené na pracovní rizika. ano ne ZÁJEM O VZDĚLÁVACÍ AKTIVITY NA TÉMA PRACOVNÍCH RIZIK %

18 PREFEROVANÉ TÉMA VZDĚLÁVACÍCH AKTIVIT 45 % respondentů ze šesti nabízených témat preferuje skupinu psychosociálních pracovních rizik, jako je psychická zátěž, syndrom vyhoření, návykové riziko. Ostatní témata jako jsou fyzická rizika typu násilí, tělesná zátěž nebo práce s biologickými činiteli jsou rovnoměrně rozložena. PREFEROVANÉ TÉMA VZDĚLÁVACÍCH AKTIVIT psych. zátěž, syndrom vyhoření, návykové riziko biologičtí činitelé, poranění ostrým předmětem fyz. zátěž, prac. poloha, senz. zátěž, mikroklima násilí páchané pacientem fyzikální pracovní rizika násilí mezi zdravotníky %

19 Další činnost skupiny 6. listopadu 2012, Konference, Polsko, Lodž Polskiego Towarystwa Pielegniarskeho profesní organizace sester v Polsku Konference s mezinárodní účastí Hlavním téma: bezpečnost personálu a ochrana zdraví a stav implementace Směrnice Rady 2010/32/EU ze dne 10. května dubna 2013, Regionální seminář, Rakousko, Vídeň HOSPEEM (Evropské sdružení nemocničních a zdravotnických zaměstnavatelů, oborová organizace zastupující zaměstnavatele) a EPSU (Evropská federace odborových svazů veřejných služeb, evropská odborová organizace), které představují evropské sociální partnery. Implementace Směrnice Rady 2010/32/EU ze dne 10. května prosince 2013, Biosafety Summit, Polsko, Varšava

20 Úkoly ČAS a skupiny pro bezpečí zdravotníků pro následující období Pokračovat v podpoře vzdělávání na dané téma (např. semináře, konference)

21 Použitá literatura ČESKO Zákon č. 258 ze dne 11. srpna 2000 o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 74, s ISSN PODSTATOVÁ, H., Hygiena provozu zdravotnických zařízení a nová legislativa. Olomouc: Epava. 267 s. ISBN

22 Děkuji Vám za pozornost