Vývoj celnictví od roku 1918 do současnosti

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy university Katedra finančního práva a národního hospodářství Bakalářská práce Vývoj celnictví od roku 1918 do současnosti Jana Musilová 2009 Čestné prohlášení : Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Vývoj celnictví od roku 1918 do současnosti zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.

2 Obsah : 1. ÚVOD CELNICTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH CELNICTVÍ V ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLICE První republika Martincův zákon Období předmnichovské republiky Období druhé republiky a Protektorátu Čechy a Morava CELNÍ SPRÁVA V OBDOBÍ Poválečné období Období socialismu do roku Období normalizace a socialismu do roku CELNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE 1990 SOUČASNOST Porevoluční období Období samostatné České republiky Česká republika v Evropské unii ZÁVĚR..33 RESUMÉ..35 SEZNAM PRAMENŮ..37 2

3 1. ÚVOD Clo je úzce spojeno s vývojem obchodu a obchod je tak starý, jak je staré lidstvo. První písemné zmínky o clech se nacházejí již v záznamech ze starověké Mezopotámie, kde cla tvořila část příjmů chrámů. Cla jsou jedny z nejstarších daní, již ve starověku byla ve státech, např. Egyptě, známá a již tehdy byla cla vydatným zdrojem státních příjmů. Doklady o existenci celníků jsou i v Bibli, např. v Novém Zákoně, v Evangeliu sv. Matouše, je zmínka o hostině Krista u celníka Matouše. Celnické řemeslo patří mezi nejstarší povolání, neboť bibličtí celníci byli výběrčí cla v Judei pro Řím. Proto bylo toto povolání a jeho představitelé celníci, svým židovským okolím opovrhováni. 1 Pojem clo má několik definic, např. Ottův obchodní slovník říká: Clo je veřejná dávka, jež se platí za zboží, když překročí hranice určitého území. 2 S. Brodesser ve své knize uvádí: Clo je zvláštním druhem poplatků 3 a v celním zákoně č. 114/1927 Sb. je uvedeno v 5, že clo je dávka, která se vybírá podle ustanovení celního sazebníku ze zboží dováženého nebo vyváženého. Celní právo je zařazeno do fiskální části finančního práva, neboť jeho prvořadým úkolem bylo získávání finančních prostředků jako příjmů státního rozpočtu. Vzhledem ke vstupu České republiky do Evropské unie a s tím spojené i značné (přibližně 80%) změně zahraničního obchodu na obchod vnitrounijní, se příjem ze cla velice snížil. Na druhé straně do kompetence celní správy, která je celním právem regulována, přešla správa daní spotřebních, které také tvoří příjmovou část státního rozpočtu ČR. Cílem bakalářské práce je podat ucelený pohled na vývoj celnictví, celního práva a celní správy od roku 1848 do současnosti na území dnešní České republiky. Tato bakalářská práce bude rozdělena do jednotlivých kapitol a podkapitol, podle závažných historických událostí s nimiž jednotlivé úseky vývoje celnictví na území dnešní České republiky úzce souvisejí. Bude zde popsána celní správa jak z organizačního, tak i funkčního hlediska. Každá podkapitola bude obsahovat i stručný vývoj hospodářství a politiky, které se k danému období vztahují. Pro větší orientaci jsou v textu jednotlivé celní zákony zvýrazněny tučně. Autorka při vytváření bakalářské práce vycházela především z právních předpisů, které se k jednotlivým obdobím váží a z literatury, která popisuje vývoj celnictví na území České republiky. 1 Celní správa České republiky: Z historie celníků na území dnešní ČR [citováno ]. Dostupný z: 2 Pazourek, J.,Ottův obchodní slovník. Praha: Otto, 1913, s Brodesser, S., a kol.,celnictví v Československu Minulost a přítomnost. Praha: Naše vojsko, 1982, s.7. 3

4 2. CELNICTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH Revoluce v letech znamenala základní zlom ve vývoji Habsburské monarchie, jejíž částí byly i České země. Absolutistický stát, který odmítal cokoliv změnit na zaběhnutém systému, se stal brzdou hospodářského i společenského vývoje a dalšího pokroku. V monarchii existoval stále prohibitivní celní systém, který chránil domácí výrobu před konkurencí vyspělejších západoevropských zemí. Zákaz dovozu určitých výrobků nebo vysoká dovozní cla však vedly k technickému zaostávání domácí průmyslové výroby, která se nemusela obávat zahraniční konkurence a nebyla nucena provádět inovace. Revoluční rok 1848 přinesl spoustu změn do uspořádání státní správy. Nejvyšším orgánem celní a finanční správy se stalo nově vzniklé ministerstvo financí. Většina norem, které se týkaly obchodní politiky a cel, byly ovšem vydávány společně ministerstvem financí a obchodu. 4 Součást celní správy tvořily finanční úřady pomocné nebo výkonné mezi ně patřily celní úřady a finanční stráž, které vznikly již před revolucí a finanční úřady správní. Finanční stráž vznikla v roce 1843 sloučením pohraniční stráže (vznikla v roce 1830, předtím hranice hlídali zvláštní oddíly vojsk) s důchodkovou stráží. Finanční stráž vykonávala strážní službu na hranicích, ale také na některých celnicích. Hlavní povinností byla ostraha hranic vůči cizině, zabraňovat pašování a přestupkům dle finančních a celních zákonů. Měla také povinnost starat se o zachování předpisů o výběru spotřebních poplatků např. z vína, o vybírání důchodkové daně a o sledování podomního obchodu, dále měla povinnost např. hlídkovat i v okolí velkých měst, v českých zemích to byli Praha a Brno. 5 V roce 1883 byla organizace správy a ostrahy hranic změněna. Instituce vrchních finančních komisařů, kteří konali službu jako pohraniční dozorci, byla zrušena a správa a kontrola při ostraze celních hranic přešla na vrchní komisaře finanční správy. Ti získali titul odborový přednosta finanční stráže. Finanční stráž byla ozbrojený strážní sbor, organizovaný podle vzoru armády a četnictva, ovšem podřízený finančním úřadům. 6 Celní úřady byly po roce 1848 tvořeny nižšími, hlavními a vrchními celními úřady, nad nimiž vykonávaly dozor okresní správy komorních důchodků. Ty byly v roce 1954 změněny na okresní finanční ředitelství a byly I. instancemi pro správu cel. A byly jim podřízeny jak celní úřady, tak finanční stráž. Druhou instanci celní správy tvořila zemská finanční ředitelství a třetí instance bylo ministerstvo financí. 7 4 Brodesser, S.,a kol.,celnictví v Československu Minulost a přítomnost. Praha: Naše vojsko, 1982, s Brodesser, S.,a kol.,celnictví v Československu Minulost a přítomnost. Praha: Naše vojsko, 1982, s Brodesser, S.,a kol.,celnictví v Československu Minulost a přítomnost. Praha: Naše vojsko, 1982, s.161, Mainuš, F.,a kol., Historie celnictví v ČSSR. Praha: Naše vojsko, 1977, s.59. 4

5 Do roku 1850 nebyla rakouská monarchie jeden celní celek. Až tento rok byl vytvořen jednotný vnitřní trh a byla zrušena mezicelní čára mezi Uhrami, Charvátskem a Sedmihradskem a ostatními korunními zeměmi a vytvořen jeden celní a obchodní obvod. Jednotné celní území bylo ponecháno i po vytvoření Rakouska- Uherska v roce 1867, takže obchodní styky mezi západní a východní částí monarchie dále nepodléhaly clu. 8 V roce 1848 platil v monarchii celní sazebník a řád z roku Nový celní tarif z roku 1852 znamenal přechod od prohibitivního systému k celnímu ochranářství. Omezil zákaz dovozu jen na ty články, kde to vyžadovaly zdravotně policejní důvody a snižoval vesměs celní sazby a pro některé druhy zboží byl povolen i volný dovoz. Tento celní tarif znamenal pokrok i v technickém směru, protože nebyl veden abecedně jako předchozí, nýbrž systematicky dle tříd zboží a byl doplněn abecedním seznamem. V roce 1853 byl vydán opravný tarif, v němž byla vývozní cla z větší části úplně zrušena, byl zvýšen počet položek, které při dovozu byly bez cla a průvozní cla se přeměnila na manipulační poplatky (průvozní cla byla úplně zrušena v roce 1862). 9 Liberalismus v obchodě byl v této době podporován zjednodušováním celního řízení, usnadněním zušlechťovacího styku (jenž byl důležitý hlavně pro české a německé pohraniční oblasti), dále bylo zjednodušeno celní řízení pro zboží, které bylo dováženo jako vzorek a pro usnadnění obchodu bylo zavedeno úvěrování dovozních celních poplatků pro obchodníky a továrníky a zavedeno zkrácené celní řízení na železnici. 10 Na konci 70. let 19 století přešla většina evropských států včetně Rakouska- Uherska z liberalismu na ochranářství, změnil se postoj státu k hospodářství. Za liberalismu stát do vývoje hospodářství nezasahoval, naopak v ochranářství se uplatňovala aktivní role státu v hospodářství. V celní politice se toto ochranářství projevovalo celně ochrannými a exportně podpůrnými tendencemi a přechodem od volného obchodu k autonomním celním tarifům. V Rakousku-Uhersku byl tento tarif přijat již v roce Ten však ještě nebyl natolik ochranářský jako další tarif z roku Ten rozšířil ochranu téměř na všechna průmyslová odvětví a zavedl agrární cla. Období autonomních celních tarifů skončilo rokem 1891 a začala perioda obchodních smluv, kdy byla celní ochrana zmírněna. Obrat nastal v roce 1906, kdy byl v Rakousku-Uhersku vydán nový autonomní celní sazebník, který opět nesl znaky zostřené celní ochrany. 11 V roce 1914 bylo vydáno nařízení, které zakazovalo vyvážet a provážet zboží některými státy, např. Ruskem, Francii atd. V průběhu I. světové války význam cel 8 Janák, J., Kapitoly z dějin celnictví. CLO-DOUANE, 1982, č.7,s.20, Panuš, J., Historický vývoj celnictví. Ročenka spolku celníků, 2006, č.7, s. 59, Brodesser, S.,a kol.,celnictví v Československu Minulost a přítomnost. Praha: Naše vojsko, 1982, s Panuš, J., Historický vývoj celnictví. Ročenka spolku celníků, 2006, č.7, s

6 podstatně poklesl, zákazů vývozu přibývalo, naopak byl žádoucí dovoz potravin, surovin i průmyslového zboží, proto byla zrušena dovozní cla na většinu tohoto sortimentu. Na konci války bylo hospodářství v Rakousku-Uhersku ve zcela katastrofálním stavu. 12 Je možné nazvat vývoj celnictví v tomto období značně zpomalený, neboť hospodářství prožívalo velké změny a velký rozmach v celém období, ovšem v celním právu platil po celé období celní a monopolní řád z roku 1835, tzn. že platil beze změny 83 let, což s vývojem hospodářství značně nekoresponduje. Po celé období docházelo pouze ke změnám celních sazeb v celních sazebnících, podle vzoru převážně německých sazebníků. Vytvoření jednotného celního území trvalo také dosti dlouho, vzhledem k tomu jak dlouho již bylo Uhersko a ostatní země připojeny k Rakouské monarchii. 12 Brodesser, S.,a kol.,celnictví v Československu Minulost a přítomnost. Praha: Naše vojsko, 1982, s

7 3. CELNICTVÍ V ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLICE První republika Po I. světové válce došlo k rozpadu Rakouska-Uherska a vznikly nové samostatné státy. Jedním z nich byla Československá republika, zvaná též První republika, která byla vyhlášena 28.října Vzniklý stát měl řadu problémů (např. všeobecný nedostatek zboží a potravin, boj s černým trhem atd.), které byly v důsledkem rozvratu v hospodářství, které přijal po Rakouské monarchii. Naštěstí v Čechách bylo 60-70% průmyslové výroby bývalého Rakouska-Uherska a ČSR byla uznána jako spojenec vítězných dohodových mocností, takže snadněji získávala zahraniční úvěry. V roce 1919 byl zvolen prvním československým prezidentem T.G.Masaryk a byla udělána měnová odluka od Rakouska-Uherska, která byla provedena okolkováním bankovek v únoru 1919, kdy bylo nutné na 14 dní naprosto uzavřít hranice státu. Při této akci bylo potřeba pomoci vojska a finanční stráže. V únoru 1920 byla přijata Ústavní listina Československé republiky. V roce 1921 byla zrušena většina opatření k řízení hospodářství, která byla zavedena během války a průmyslová výroba se dostala na více než 80% předválečného stavu. ČSR se zařadila mezi hospodářsky rozvinuté státy světa se středně vyspělým průmyslem. 13 ČSR převzala z Rakouska-Uherska celý právní řád a správní systém. To znamená, že v oblasti celnictví zůstal v platnosti celní a monopolní řád z roku 1835, zákon o celním sazebníku z roku 1906 s prováděcím nařízením z téhož roku a třicátkový řád z roku 1788, který platil na Slovensku. V poválečné situaci začala cla ustupovat do pozadí (v důsledku znehodnocení měn) a používala se k ochraně domácího trhu hlavně administrativní opatření státních orgánů. Mezi nejvýznamnější obchodně politické opatření patřilo povolovací řízení, které znamenalo vázání veškerého dovozu a téměř veškerého vývozu na povolení, které vydával zvláštní orgán (např. Československá vývozní a dovozní komise). 14 Mezi první zákony ČSR, které se týkaly celnictví, patřil zákon č. 97/1919 Sb., o celním území a vybírání cla. V tomto zákoně bylo uvedeno, že území Československého státu, tj.čechy, Morava a Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus, tvoří samostatná celní území, pro něž bylo stanoveno výhradní právo Československého státu vybírat celní dávky a podrobovat dovážené, vyvážené a provážené zboží celnímu řízení. Dle tohoto zákona měla např. vláda právo nařídit placení cla místo v korunách ve francouzských francích, od cla bylo osvobozeno např. obilí, mouka apod. Prováděcí nařízení k tomuto zákonu, také z roku 1919, 13 Bělina, P.,a kol., DĚJINY ZEMÍ KORUNY ČESKÉ. Praha: Paseka, 1992, s. 164,168, Mainuš, F.,a kol., Historie celnictví v ČSSR. Praha: Naše vojsko, 1977, s

8 obsahovalo všeobecnou celní sazbu pro československé celní území jako přílohu. Zboží, které zde nebylo uvedeno, bylo bez cla, dovoz obsahoval 647 sazebních čísel a vývoz pouze jednu položku-hadry(cáry) a jiné odpadky k výrobě papíru. 15 Dle tohoto prováděcího nařízení existovaly v ČSR tři druhy cel. V první skupině byly položky, ze kterých se clo vybíralo ve francích, v druhé skupině se clo vybíralo v korunách s přirážkou 200% a podle třetí se vybírala předválečná cla bez přirážky. Od roku 1920 se všechna cla vybírala v korunách a na začátku roku 1921 došlo k výraznému zvýšení přirážek v důsledku vysokého poklesu hodnoty československé měny. Ještě tento rok byl zaveden úplně nový systém celních přirážek a to podle francouzského vzoru formou koeficientů, kterými byly základní celní sazby násobeny a to z důvodu ochrany domácí výroby. Těmito opatřeními byl na podkladě starého rakouskouherského celního tarifu z roku 1906 vytvořen nový autonomní tarif. Byl to tarif protekcionářský a u některého zboží až prohibitivní. 16 Po vzniku ČSR byla zvětšena délka státní hranice na 4104 km, a z toho byla nově vzniklá délka 2626 km. Ta musela být opatřena řetězem nových celních úřadů a to především na nejdůležitějších přechodech přes hranice a také vzhledem k vývoji letectví byla zřizována celní letiště. Nejprve v Praze-Kbelích a dále následovala celní letiště v Brně a v Mariánských Lázních. Celní služba byla o něco složitější než dříve, a to z důvodu, že byla kombinována i s kontrolou vývozních a dovozních povolení a s výběrem daně z obratu, daně přepychové a náhradními dávkami z uhlí. V roce 1923 bylo na československém území celkem 245 celních úřadů, většina z nich měla ještě odbočky nebo odpovědní hlídky. Celní úřady byly podřízeny Ministerstvu financí. 17 Na konci roku 1919 byla zrušena finanční stráž zákonem č.28/1919 Sb., o reorganizaci finanční stráže a byly vytvořeny dva samostatné sbory. Ve vnitrozemí byla vytvořena důchodková kontrola (určená pro obor nepřímých daní a monopolů) a v pohraničí působila pohraniční finanční stráž, která se skládala z úředníků a zřízenců a byla vykonávána ve stejnokroji a s výzbrojí. Struktura pohraniční finanční stráže byla tvořena základní jednotkou, kterou bylo oddělení finanční stráže, čtyři až pět takových oddělení bylo spojeno do inspektorátu PFS a jejich nadřízeným orgánem byl vrchní inspektorát. Stráž byla podřízena výlučně finančním úřadům. 18 Druhá polovina dvacátých let byla provázena hospodářským vzestupem a tím i rozvojem zahraničního obchodu. Do roku 1929 prožívala ČSR výraznou konjunkturu. V této době předstihla ČSR ve výši národního důchodu na obyvatele např. Rakousko a Itálii. 17 V těchto letech byly podepsány první obchodní smlouvy spojené s celně 15 Mainuš, F.,a kol., Historie celnictví v ČSSR. Praha: Naše vojsko, 1977, s Brodesser, S.,a kol.,celnictví v Československu Minulost a přítomnost. Praha: Naše vojsko, 1982, s Mainuš, F.,a kol., Historie celnictví v ČSSR. Praha: Naše vojsko, 1977, s tamtéž 8

9 a Itálii. 19 V těchto letech byly podepsány první obchodní smlouvy spojené s celně tarifními úmluvami s Itálií a Francií, následovaly smlouvy s Rakouskem, Polskem a s řadou ostatních zemí (v roce 1929 s 22 zeměmi). Těmito smlouvami byla omezována celní ochrana domácí výroby, ale i přesto byly některé celní sazby na průmyslové zboží zvýšeny a především byla zavedena agrární cla v roce Mimo tyto obchodní smlouvy přistoupila ČSR v roce 1927 k Ženevské úmluvě o celních formalitách z roku 1923, kterou se zavázala zachovávat spravedlivý postup a urychlení při udělování dovozních a vývozních povolení. A ve stejném roce se stala signatářským státem při vzniku mezinárodní úmluvy o zrušení dovozních a vývozních zákazů. Jednotlivé státy se v ní zavázaly zrušit zákazy dovozu a vývozu do šesti měsíců po ratifikaci této úmluvy. 20 I přesto, že v této době bylo nutné přetvořit celý právní řád nově vzniklé republiky, bylo ve vývoji v oblasti celnictví uděláno hodně pozitivních kroků pro pozdější vývoj, včetně zkvalitnění práce pohraniční finanční stráže tím, že jí byl zúžen okruh činností a tím se mohli věnovat pouze svým úkolům, např. boji proti pašování Martincův zákon Nejvýznamnější zákon z tohoto období v oblasti celnictví je bezpochyby zákon č. 114/1927 Sb., celní zákon, známý též jako Martincův (celní) zákon, podle svého autora. JUDr. Emil Martinec byl po vzniku ČSR povolán z místa inspektora finanční stráže, k ministerstvu financí jako organizátor celní služby a k položení základů československého celního práva. Pod jeho vedením bylo vydáno české znění vysvětlivek k celnímu sazebníku a celní sazebník upravený pro výkon celní služby. Od prvních dnů svého ustanovení věnoval všechen volný čas osnově nového celního zákona, jenž byl v roce 1927 i s prováděcím nařízením vyhlášen. 21 Tento celní zákon č.114/1927 Sb. znamenal ukončení dualismu v celním právu převzatém z Rakouska-Uherska a kodifikoval celní právo. Zákon byl rozčleněn do sedmi hlav. Prvních pět hlav upravovalo celní právo, konkrétně hlava I. definovala základní pojmy a zásady celního práva, hlava II. stanovila orgány celní správy a zařízení celního dozoru, hlava III. obsahovala ustanovení o celním řízení a jeho druzích, hlava IV. obsahovala ustanovení o povinnosti platit clo a hlava V. upravovala opravné prostředky. V hlavě VI. Bylo uvedeno trestní celní právo a hlava VII. byla závěrečná ustanovení. 19 Bělina, P.,a kol., DĚJINY ZEMÍ KORUNY ČESKÉ. Praha: Paseka, 1992, s. 180, Mainuš, F.,a kol., Historie celnictví v ČSSR. Praha: Naše vojsko, 1977, s.118,119, Panuš, J., Čapek, J., Z historie českého celnictví. CLO-DOUANE, 2004, č.1,s.18. 9

10 Podle Martincova zákona byla celní správa tvořena nejvyšším úřadem celní správy Ministerstvem financí, mezi jeho činnosti patřilo zejména kontrolovat, aby celní zákony a nařízení k nim vydaná, byly správně prováděny a rozhodovat o věcech, které nebyly v kompetenci podřízených orgánů celní správy. Ministerstvu byly podřízeny vyšší úřady celní správy, které se nazývaly okrskové celní správy a na území ČSR se nacházely čtyři (Praha, Brno, Bratislava a Užhorod). Na nejnižším stupni organizace celní správy se nacházely celní úřady a finanční stráž z jejich obvodu. Celní úřady měly stanoveno vykonávat veškeré úkoly spojené s projednáváním zboží v dovozu, vývozu a průvozu, vyměřovat a vybírat celní pohledávky, sledovat při celním řízení, zda jsou zachovávány platné zákony a objevovat a zabraňovat celním trestným činům. Tento zákon zvyšoval pravomoci celních úřadů a odstranil jejich podřízenost okresním finančním ředitelstvím. Stanovil jejich přímou podřízenost finančním úřadům zemským a tím celní úřady přešly z kategorie finančních úřadů výkonných do vyšší kategorie správních úřadů finančních. Celní zákon upustil od dřívějšího rozlišování celních úřadů na hlavní a vedlejší a obojí opět na I. nebo II. třídy, ale dělil je podle polohy k celní hranici na vnitrozemské a pohraniční (u celní hranice). Pokud nebyl celní úřad přímo u hranice, pak byla u hranice zřízena celní hlídka. Finanční stráž byla definována a určeny její úkoly v celním zákoně v 12 takto: (1) Finanční stráž jest ozbrojený a stejnokrojem opatřený sbor, jehož kázeň jest přizpůsobena kázni vojenské a jenž jest určen k tomu, aby střežil celní hranici, vykonával celní dozor na přechod osob a přestup zboží na celní hranici a hraničních vodách, aby zabraňoval celním přestupkům a je objevoval, i aby konal pomocné služby u celních úřadů. (2) Úkolem finanční stráže jest též střežiti státní hranici a dozírati na pohraniční osobní styk a na oběh zboží s hlediska kontroly patřící do oboru působnosti jiných správních odvětví podle pokynů daných celní správou. (3) Finanční stráž může konati strážní, kontrolní a jinou službu též v jiných oborech státní služby. 22 Organizace a působnost finanční stráže pak byly ještě podrobněji upraveny ve vládním nařízení z roku Martincovým zákonem byla zrušena pohraniční finanční stráž a byla nahrazena finanční stráží, která byla přímo orgánem celní správy. Organizace finanční stráže tvořila oddělení, která byla sdružená do inspektorátů.ty podléhaly přímo zemským finančním ředitelstvím Zákon č. 114/1927 Sb., celní zákon 23 Mainuš, F.,a kol., Historie celnictví v ČSSR. Praha: Naše vojsko, 1977, s

11 Na základě tohoto zákona byla ukončena činnost Československé celní rady a nahradil jí Celní poradní sbor. Jeho úkolem bylo sledovat okolnosti, zda zboží dovážené do československého celního území nevyvolává v domácí výrobě mimořádnou soutěž. 24 Tento zákon upravoval oblast celního práva rámcově, tzn. že obsahoval jen základní pravidla s možností jejich další úpravy (v mnoha ustanoveních je uvedeno - pokud nařízení nestanoví jinak). Důležitá zásada, která byla změnou oproti dřívějším předpisům je skutečnost, že pouhým přestupem celní hranice nevzniká povinnost platit clo, ale představuje jen nárok státu na celní projednání zboží a na celní pohledávku, která by při projednání byla vyměřena. 25 Bylo vydáno vládní nařízení č.168/1927 Sb., jímž se prováděl celní zákon s účinností stejnou jako měl celní zákon - 1.leden Toto nařízení bylo rozděleno do šesti hlav. Hlava jedna až pět byla uspořádána stejně jako Martincův zákon výše uvedený, hlava šest obsahovala přechodná a závěrečná ustanovení. Další části tvořily přílohy A-H (např. železniční celní řád, poštovní celní řád atd.) 26 Autorka bakalářské práce se domnívá, že Martincův celní zákon byl jedním z nejmodernějších celních zákonů v té době vzniklých a splňoval úlohy jak fiskálního, tak i ochranného pojetí cla a stal se vzorem při tvorbě celní legislativy jiných států. Je možné říci, že tento zákon byl tak dokonale zpracován (byl připravován necelých devět let), že jde o zákon nadčasový, jelikož z jeho předlohy vycházeli zákonodárci a jejich odborní poradci při zpracovávání dalších celních norem a to i u celního zákona č.13/1993 Sb., tzn. o 66 let později Období předmnichovské republiky Od počátku vzniku Československého státu se stále zvyšovala životní úroveň obyvatelstva, což bylo v důsledku zlepšování hospodářství v Československu. Tento trend však byl v tomto období přerušen. První stihla republiku agrární krize v roce 1928, kdy nejdříve tuto krizi pocítila zemědělská výroba orientovaná na vývoz cukrovarnictví. Byla provázena prudkým poklesem cen všech zemědělských produktů. Na podzim 1929 vypukla světová hospodářská krize, která poněkud opožděně zasáhla i Československo, kde kulminovala v létě 1933 a odeznívala déle než v ostatních zemích. Zprvu byl postižen hlavně spotřební průmysl, po roce 1931 i ostatní odvětví. Vývoz poklesl na třetinu předkrizového stavu. Byly prosazeny rozsáhlé státní zásahy do hospodářství a to především byla zvýšena agrární cla 24 Mainuš, F.,a kol., Historie celnictví v ČSSR. Praha: Naše vojsko, 1977, s Zákon č. 114/1927 Sb., celní zákon 26 Vládní nařízení č. 168/1927 Sb., jímž se prováděl celní zákon 11

12 (1930), byl regulován vývoz a dovoz a byl zaveden obilní monopol (1934). Tato politika značně zhoršovala obchodní vztahy s okolními státy a hlavně zemědělskými státy Malé dohody, které byla ČSR členem od roku V létech krize a po jejím překonání byly mezi jednotlivými státy uzavírány jen provizorní obchodní smlouvy na krátkou dobu, které byly doplňovány různými dodatky. Mimo to většina států včetně ČSR znovu zavedla dovozní a vývozní povolení, kontingenty, licence a monopoly, kterými se omezoval dovoz zboží. Tyto obranné prostředky se změnily v nástroje protekcionismu, které byly mnohem účinnější než cla. V Československé republice byly využívány až do jejího zániku a cla už zpátky nezískala svůj význam. 28 V důsledku hospodářské krize se značně rozrostlo pašování, které bylo zapříčiněno většinou z důvodu velké bídy v pohraničí. Vysoké ceny cukru způsobily, že nejvíce pašovaným zbožím se stal cukerín. Mezi další pašované věci patřily maso, vejce, mouka a atd. Zvláštním druhem pašování, ke kterému docházelo krátce před Mnichovskou dohodou a pak hlavně po 15. březnu 1939, bylo pašování valut a zlata. Z Německa se na naše území pašovala nacistická literatura, jejímž účelem bylo podvracet demokratické zřízení ČSR a šířit zde nacistickou ideologii. Celní správa a její organizace, která byla vytvořena na základě Martincova zákona zůstala po celé toto období nezměněna. Prakticky jediným ozbrojeným sborem, který střežil státní hranice, byla finanční stráž. Jejím úspěchům v zabraňování pašování napomohlo zrušení bodové a zavedení úsekové služby. Finanční stráž se mohla pohybovat po celém pohraničním pásmu a mohla kontrolovat obyvatelstvo vesnic, které byly poměrně dost vzdálené od hranic. Další výhoda, která zlepšila potírání pašování, byla možnost udavačům dát odměnu, když na základě jejich udání, byl pašerák nebo pašované zboží chyceno. 29 Hlavním problémem Československa se v druhé polovině třicátých let stalo zajištění jeho obrany před hrozící agresí nacistického Německa a to i zevnitř státu. Tíživější dopad hospodářské krize v pohraničních oblastech (ve kterých většinu obyvatelstva tvořili Němci), nahrával agitaci německých nacionálních socialistů. Sílilo volání po autonomii německy osídlených oblastí. Po parlamentních volbách 1935 se stala Sudetoněmecká strana (SdP) největší politickou stranou v Československé republice. V únoru 1937 byla přijata dohoda o národnostním vyrovnání, která měla zlepšit hospodářskou a sociální situaci v pohraničí. Henleinova Sudetoněmecká strana toto řešení odmítla a dala přednost přímým kontaktům s Hitlerem Bělina, P.,a kol., DĚJINY ZEMÍ KORUNY ČESKÉ. Praha: Paseka, 1992, s. 181, Mainuš, F.,a kol., Historie celnictví v ČSSR. Praha: Naše vojsko, 1977, s.131, Brodesser, S.,a kol.,celnictví v Československu Minulost a přítomnost. Praha: Naše vojsko, 1982, s Bělina, P.,a kol., DĚJINY ZEMÍ KORUNY ČESKÉ. Praha: Paseka, 1992, s. 185,

13 Na zhoršující se zahraničněpolitickou situaci a možné nebezpečí hrozící od nedemokratických režimů okolních zemí (zejména Německa, Maďarska a Polska), zareagovala vláda vydáním vládního nařízení č. 270/1936 Sb., o stráži obrany státu, kterým byly zřízeny ozbrojené jednotky Stráže obrany státu (SOS). Dle 1 vládního nařízení č. 270/1936 Sb., o stráži obrany státu, bylo úkolem jednotek SOS zejména: ochrana a nedotknutelnost státního území, spolupůsobení při ochraně veřejného pořádku, klidu a bezpečnosti. Mimo to mohla být stráž pověřena jinými úkoly, například úkoly celní správy. Jednotky SOS byly tvořeny příslušníky vojska, četnictva, policie, finanční stráže a osob majících postavení jiné veřejné stráže. Pro svou poměrnou početnost hrála finanční stráž v tomto sboru důležitou roli. SOS byly vojensky organizovány a vycvičeny, byly přímo podřízeny politickým úřadům, v nejvyšší instanci ministerstvu vnitra. K plnění bojových úkolů byla Stráž obrany státu povolána do pohotovosti při vyhlášení květnové a zářijové mobilizace v roce V průběhu roku 1938 se situace celních úředníků a příslušníků finanční stráže mezi zfašizovaným německým obyvatelstvem stala neudržitelnou. Příslušníci finanční stráže a ostatních složek SOS byli vystavováni stále troufalejším útokům a provokacím, podporovaným z Německa a po anšlusu, v březnu 1938 připojení Rakouska k Německu, i z tohoto území. 31 V důsledku anšlusu Rakouska byla silně oslabena obranyschopnost Československa, protože hranice s Německem se prodloužila z 1539 km na 2117 km o úsek rakouské hranice, s jejíž opevněním počítal generální plán výstavby pohraničních opevnění až v dalších etapách výstavby (zhruba do roku 1942). 32 Situace v pohraničí byla zvláště kritická v zářijových dnech 1938 a v době ozbrojeného puče sudetoněmecké henleinovské strany a jejího ozbrojeného sboru freikorps. Tyto útoky na celní úředníky a příslušníky finanční stráže si vyžádaly nejeden lidský život Období druhé republiky a Protektorátu Čechy a Morava Po podepsání mnichovské dohody, jednání o ní se událo bez účasti zástupců ČSR, musela Československá republika pod diktátem evropských velmocí odstoupit ve dnech 1. až 10. října 1938 své pohraničí Německu. V průběhu října také Polsko provedlo některé úpravy hranic ve svůj prospěch a 2. listopadu byla Vídeňskou arbitráží přidělena Maďarsku jižní území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Celkem 31 Brodesser, S.,a kol.,celnictví v Československu Minulost a přítomnost. Praha: Naše vojsko, 1982, s Bělina, P.,a kol., DĚJINY ZEMÍ KORUNY ČESKÉ. Praha: Paseka, 1992, s Brodesser, S.,a kol.,celnictví v Československu Minulost a přítomnost. Praha: Naše vojsko, 1982, s

14 Československá republika odstoupila km 2 svého území, na kterém žilo obyvatel a ztratila 40% průmyslu. 34 Obránci hranic museli opustit rychle svá postavení a všechny pohraniční celní úřady musely být vyklizeny. Po ústupu z pohraničního území bylo nutné vybudovat novou celní službu na nově vzniklé demarkační čáře. Přechody přes demarkační čáru, kde byly postaveny závory, měla za úkol střežit finanční stráž. Německo chtělo vytvořit se zbytkem ČSR celní unii, ale to se mu nezdařilo a byl zaveden pouze bezcelní režim mezi ČSR a odtrženým českým pohraničím. V pohraničí patřící k Německu byl ihned vytvořen říšskoněmecký systém finanční správy. 35 Hospodářská situace druhé republiky byla velmi špatná, neboť při zabrání pohraničí nebylo přihlíženo tolik k národnostnímu rozložení, jako spíše k rozložení průmyslu a infrastruktury. Toto strategické a hospodářské zmrzačení republiky připravilo cestu k její úplné likvidaci v březnu 1939, kdy byly české země okupovány německou armádou a začleněny do Německé říše jako Protektorát Čechy a Morava. 14. března 1939 vyhlásil Slovenský sněm nezávislý a samostatný Slovenský stát, který se stal satelitem Německa. 36 Přestože již po podepsání mnichovské dohody a znovu v Hitlerově výnosu o zřízení protektorátu požadovalo Německo celní unii s českým územím, celní unie uskutečněna nebyla. V celní politice zpočátku nedošlo k podstatným změnám. Pouze byly snižovány celní sazby a to např. na obilí, či stroje. Celní hranice byla ponechána v platnosti, ale přesto hospodářství protektorátu se stalo součástí německého válečného hospodářství. Velká část českého obchodu, která byla v rámci státu, se nyní stala mezistátní směnou (obchod se Slovenskem). Zahraniční obchod byl regulován povolovacím řízením a přísnou devizovou kontrolou. Povolování se týkalo veškerého exportu a značné části importu. Německo rozhodovalo o českém zahraničním obchodě výlučně podle svých potřeb. 37 Celní unie protektorátu Čechy a Morava a Německé říše vstoupila v platnost 1. října Zrušení celní hranice se stalo významnou událostí ve vývoji zahraničního obchodu a v celém hospodářství protektorátu, samozřejmě v negativním směru. Zahraniční obchod byl postižen přímo katastrofálně. Obchodní smlouvy s jinými státy byly zrušeny a koruna ztratila charakter mezinárodního platidla. Byl zrušen dosavadní celní sazebník a místo něj byl zaveden sazebník říšský. Celní úřady byly vyňaty po stránce věcné příslušnosti z kompetence protektorátního ministerstva financí a přímo podřízeny nově vzniklému úřadu německého vrchního finančního prezidenta v Praze. 34 Bělina, P.,a kol., DĚJINY ZEMÍ KORUNY ČESKÉ. Praha: Paseka, 1992, s Brodesser, S.,a kol.,celnictví v Československu Minulost a přítomnost. Praha: Naše vojsko, 1982, s Bělina, P.,a kol., DĚJINY ZEMÍ KORUNY ČESKÉ. Praha: Paseka, 1992, s Mainuš, F.,a kol., Historie celnictví v ČSSR. Praha: Naše vojsko, 1977, s

15 Pod jeho územní obvod spadal vrchní finanční okres Čechy a Morava. Zrušení celní hranice pro hospodářství protektorátu znamenalo zvýšenou konkurenci německého průmyslu, usnadnění pronikání německého kapitálu do protektorátu a nekontrolovatelné odplývání hodnot do Německa. Umožnilo Německu uloupit devizové rezervy, zvýšit daňové břemeno a bylo podmětem k inflaci. 38 Celní úřady byly přizpůsobeny složení obdobných úřadů říšskoněmeckých a obsah jejich agendy tvořila nejenom cla, ale i spotřební daně a monopoly. Říšské úřady vykonávaly výše uvedenou správu na území protektorátu vůči celní cizině (tzn. na hranici mezi Moravou a Slovenskem) a tzv. autonomní úřady protektorátu tuto správu vykonávaly pro vnitřní území protektorátu. Po stránce osobní příslušnosti (oproti stránce věcné příslušnosti viz. jak je výše uvedeno) byly podřízeny protektorátnímu ministerstvu financí. Hlavní celní úřady měly k ruce pomocné služebny, které tvořily celní úřady I. a II. třídy a úřadovny pro službu dozorčí, které tvořily okresní komisaři s přičleněnými celními dozorčími služebnami. Celní úřady vybíraly a v podstatě vyměřovaly cla a spotřební daně. Byly rozděleny do tříd podle důležitosti místa a hlavně podle rozsahu a povahy agendy. Celní úřady I. třídy byly podřízeny přímo hlavním celním úřadům a celní úřady II. třídy byly podrobeny dozoru okresního celního komisaře, kteří mimoto byli pověřeni veškerou vnější i vnitřní kontrolní činností v přiděleném obvodu. V roce 1940 bylo zřízeno 13 hlavních celních úřadů na území Čech, ale i pro tu část Moravy, kde správu cel a spotřebních daní nevykonávaly přímo říšské finanční úřady. Celní úřady, které vznikly na základě celního zákona z roku 1927 a také finanční stráž, byly v září 1940 zrušeny. Vládní nařízení z roku 1941 určovalo, že pomocnou službu správní, dozorčí, kontrolní, pátrací a výběrčí ve finančním oboru protektorátní správy obstarávaly orgány pomocné finanční služby výkonné, které tuto službu vykonávaly v civilním oděvu. Zaměstnanci těchto orgánů se stali příslušníci finanční stráže a berní vykonavatelé. 39 V důsledku válečných neúspěchů a stále stoupající potřeby nových sil na frontách, byly vydány výnosy o zjednodušení správy, což se týkalo i celních úřadů. Tento trend už byl předzvěstí porážky nacistického Německa a konce druhé světové války, kdy opět vzniklo samostatné a (relativně) svobodné Československo. 40 Tyto období představují zpomalení a v některých případech i krok zpět ve vývoji celnictví (a ne jen v něm samozřejmě), neboť neproběhly skoro žádné změny a pokud proběhly, tak pouze v negativním směru. 38 Mainuš, F.,a kol., Historie celnictví v ČSSR. Praha: Naše vojsko, 1977, s tamtéž 40 tamtéž 15

16 4. CELNÍ SPRÁVA V OBDOBÍ Poválečné období Nová vláda Československa vznikla z jednání mezi dvěma centry našeho zahraničního odboje, londýnským a moskevským, která probíhala v březnu 1945 v Moskvě. V článku IX. programového prohlášení nové vlády, tzv. Košického vládního programu, vyhlášeného v dubnu, byl zakotven zákaz pravicově orientovaných stran první republiky např. agrárníků. Byla založena Národní fronta Čechů a Slováků. Byl to orgán, ve kterém měli být zastoupeni představitelé všech povolených stran a na jehož půdě se měly v prvé instanci a závazným způsobem řešit vznikající problémy. Zároveň mu byla dána pravomoc rozhodovat, kterým stranám bude do budoucna činnost povolena. Zákonodárná moc byla v prvních měsících nahrazována prezidentskými dekrety, které zásadním způsobem měnily podobu státu. Tak tomu bylo především v případě dekretů z 24.října 1945, kterými byly znárodněny doly a klíčový průmysl, potravinářský průmysl, banky a soukromé pojišťovny. Celkem bylo těmito akty znárodněno přes 3000 podniků, jejichž výrobní kapacita představovala téměř dvě třetiny tehdejšího průmyslového potenciálu. 41 V den osvobození republiky byla celní správa na území celého státu právně a administrativně roztříštěná, neboť v Čechách bylo zavedeno německé celní právo s německou celní organizací. Na slovenském pohraničí, které bylo připojeno k Maďarsku, platilo maďarské celní právo. Ve zbytku Slovenska zůstaly podstatné rysy československého celního práva. S převzetím svrchované státní moci na území osvobozeného Československa došlo opět k výkonu celní kontroly na celém území státu, ale ještě nebylo možné vytvořit jednotnou organizaci celní správy. Až na základě prezidentského dekretu z června 1945 byla obnovena organizace celní správy. V platnost byl vrácen celní zákon č. 114/1927 Sb. a všeobecný celní sazebník i s vysvětlivkami. Dle vyhlášky ministerstva financí z července 1945 předaly celní úřady zřízené v době okupace podle říšskoněmeckého práva veškerou celní agendu obnoveným úřadům československé celní správy a pak zanikly. Vrcholným orgánem celní správy se opět stalo Ministerstvo financí. Přímé řízení celních úřadů připadlo opět zemským finančním ředitelstvím. Celní agendu a záležitosti finanční stráže obstarávaly okrskové celní správy. Na přechodnou dobu byla dána správa nepřímých daní, cel a monopolů hlavním celním úřadům. Do obvodů hlavních celních úřadů patřily i celní dozorčí služebny, jejichž obvody byly upraveny podle obvodů důchodkových kontrolních úřadů z roku A dále na hlavní celní úřady byla převedena celní trestní agenda a byly pověřeny obstaráváním administrace 41 Bělina, P.,a kol., DĚJINY ZEMÍ KORUNY ČESKÉ. Praha: Paseka, 1992, s

17 spotřebních daní a lihového monopolu. Od listopadu 1945 byly postupně rušeny pohraniční celní úřady na moravsko-slovenském pohraničí. 42 Dekretem prezidenta z roku 1945 byla po válce také obnovena již výše zmíněná finanční stráž, která převzala převážnou část svých dřívějších příslušníků. V pokynech pro výkon služby finanční stráže bylo přikázáno zabránit vývozu korunových platidel, valut, zboží a majetku. Celníci a členové finanční stráže se aktivně podíleli na ustálení situace v pohraničních oblastech, kdy po Postupimské konferenci byl schválen odsun německého obyvatelstva a do pohraničí přicházeli noví osídlenci a pomáhali při odstraňování škod způsobených válečnými událostmi. V prvních letech po skončení války bylo velmi rozšířené pašeráctví, protože byly nedostatečně zabezpečené hranice. V obou směrech státní hranice pašeráci přepravovali nedostatkové zboží, potraviny, dobytek a zbraně. 43 Vzhledem ke špatné hospodářské situaci bylo nutné do konce roku 1945 zrušit všeobecná cla stanovená celním sazebníkem na dovoz zboží, kromě cel např. na kávu, koření, tabák atd. Od února 1946 podléhal dovoz zboží všeho druhu do československého celního území povolovacímu řízení Ministerstva zahraničního obchodu, pouze při bezúplatném dovozu zboží, jehož hodnota nepřevýšila 500 Kč, nebylo dovozní povolení vyžadováno. Vývoz mohl být uskutečněn pouze na základě vývozního povolení vydaného též Ministerstvem zahraničních věcí a tzv. prohlášení o vývozní valutě. V tomto celním řízení zkoumaly orgány celní správy nejen zda tyto doklady byly řádně vydány, ale i zda vyvážené zboží odpovídá jak druhem, tak množstvím a cenou údajům z dokladů. Zvyšující se československá ekonomika a poměrně příznivá situace v zahraničním obchodě umožnily, aby ve druhé polovině roku 1946 byly zavedeny celní sazby na většinu dovážených hotových výrobků. Toto opatření zajistilo domácí výrobě nezbytnou celní ochranu. Od roku 1946 byly u dvou třetin položek celního sazebníku v platnosti plné celní sazby. Upravený všeobecný celní sazebník, který byl vydán v roce 1947, odstranil dvojité a klouzavé celní sazby (platily podle zákona č. 109/1926 Sb., celní sazebník). Zavedením pevných celních sazeb bylo dosaženo legislativního a administrativního zjednodušení celého systému celních sazeb. Při stanovení výše celních sazeb v upraveném všeobecném celním sazebníku se přihlíželo k současnému stavu jednotlivých hospodářských odvětví. Změnou, která také vedla k administrativnímu zjednodušení a k úspoře času při výpočtu cla, bylo číselné zaokrouhlení celních sazeb. Další úpravy celních sazeb, které reagovaly na vývoj československé i světové ekonomiky, byly prováděny na podkladě výše uvedeného nového celního sazebníku Brodesser, S.,a kol.,celnictví v Československu Minulost a přítomnost. Praha: Naše vojsko, 1982, s.224, tamtéž 44 tamtéž 17

18 Nejvýznamnější mezinárodní smluvní dokument, který v této době Československo uzavřelo, byla Všeobecná dohoda o clech a obchodu GATT. Československo patřilo mezi 23 zakládajících států. Hlavním cílem GATT bylo podstatné snížení cel, jiných překážek obchodu a odstranění diskriminace v mezinárodním obchodě. Uzavření této dohody dokládá, že celní politika, která byla do této doby neomezeně v pravomoci jednotlivých států, se stala po druhé světové válce předmětem jednání a úmluv. 45 Orientace zahraniční politiky a hospodářství na Sovětský svaz, již v této době přinesla první problémy, které se časem pouze zvětšovaly. Jedním z nich bylo přikázané odmítnutí Marshallova plánu, který měl pomoci obnově hospodářství v Evropě a také neposkytnutí úvěru Mezinárodní bankou Československu, který byl důležitý vzhledem k pasivní platební bilanci Československa. 46 V tomto poválečném období bylo celnictví vráceno zpět ke stavu, který byl vytvořen v třicátých letech. Tento způsob organizace celnictví byl správný. A tím byl umožněn pokračující vývoj pozitivním směrem Období socialismu do roku 1968 V únoru 1948 podali demisi ministři všech politických stran mimo komunistů a sociálních demokratů z důvodu vládní krize, která byla vyvolána jednáním komunistů, kteří nebyli ochotni přistoupit na jakýkoliv kompromis. Prezident Beneš přistoupil na komunistické požadavky, přijal demisi demokratických ministrů a jmenoval vládu složenou téměř výlučně z komunistů a jejich nejvěrnějších spojenců. Po tomto vítězství počali komunisté budovat totalitní politický systém. V tomto systému byla veškerá reálná moc soustředěná do rukou úzkého okruhu nejvyšších funkcionářů komunistické strany, stojících mimo jakoukoli demokratickou kontrolu. Hlavním projevem nesouhlasu s komunistickým režimem se stala emigrace. V letech 1948 až 1951 do zahraničí ilegálně odešlo něco přes občanů Československa. 47 Ihned po uchopení moci zahájil komunistický režim likvidaci soukromého sektoru v československém hospodářství, včetně soukromníků podnikajících v zahraničním obchodě. Toto probíhalo na základě řady znárodňovacích zákonů, které byly v této době vydány. Ekonomika byla řízena z jednoho centra a podle 45 Rozehnalová, N., Právo mezinárodního obchodu.2.vydání. Praha: Aspi, 2006, s Bělina, P.,a kol., DĚJINY ZEMÍ KORUNY ČESKÉ. Praha: Paseka, 1992, s Bělina, P.,a kol., DĚJINY ZEMÍ KORUNY ČESKÉ. Praha: Paseka, 1992, s. 262,264,

19 jednoho ústředního plánu. Začala také přestavba československého průmyslu, kdy byl kladen v prvé řadě důraz na rozšiřování těžkého strojírenství a zbrojní průmysl. Rozvoj ostatních odvětví hospodářství, především spotřebního průmyslu a služeb, byl zbrzděn. Zahraniční obchod byl orientován pouze na Sovětský svaz a jeho satelity (Polsko, Maďarsko, NDR atd.). V roce 1949 byla zřízena Rada vzájemné hospodářské pomoci RVHP. Jejím cílem bylo dosáhnout úplné nezávislosti tohoto uskupení na kapitalistickém světě. Důležitou součást přechodu k socialistické ekonomice tvořila kolektivizace zemědělství, která proběhla ve dvou vlnách a na konci druhé vlny (1958) existovala jednotná zemědělská družstva v 80% obcí Československa. V roce 1953 proběhla měnová reforma, zároveň byl zrušen lístkový systém prodeje potravin a průmyslového zboží a byly zavedeny jednotné maloobchodní ceny. Ekonomika byla v této době řízena na tzv. pětiletky. Vzhledem k tomu, že i přes menší pokusy změn v jednotlivých částech hospodářství, byl stále nastolen stejný směr hospodářství a plněny příkazy ze Sovětského svazu, směřovala ekonomika pomalu ke krizi. 48 V období tzv. studené války velký počet silničních a železničních pohraničních celních úřadů ztratil politický i ekonomický význam (orientace zahraničního obchodu pouze na socialistické státy). Vzhledem k rozsáhlé emigraci, bylo úkolem celníků i finanční stráže zamezit pašování zlata, valut a starožitností do zahraničí. 49 Vrcholným orgánem zahraničního obchodu bylo Ministerstvo zahraničního obchodu, které mělo Československou obchodní komoru a následně po čtyřech letech i orgány celní správy, jako pomocné orgány k výkonu zahraničního obchodu. Podniky, které mohly působit v zahraničním obchodě, byly pouze ty, které zřídilo ministerstvo a u kterých rozhodlo o formě, vymezilo rozsah a způsob jejich činnosti. Uplatněním státního monopolu a plánováním zahraničního obchodu se oslabil význam celní politiky. Cla ztrácela svou ochranou úlohu při dovozu zahraničního zboží a i dřívější fiskální funkci jako zdroj státních příjmů, ale jejich kontrolní funkce v zahraničním obchodě jim zůstala. Počátkem roku 1949 byla provedena reorganizace celní správy. Staré orgány finanční správy byly zrušeny a tato správa byla přenesena na národní výbory. Finanční referáty okresních národních výborů obstarávaly veškeré záležitosti finanční povahy v oboru daní, dávek, poplatků, cel a státních finančních monopolů. Celní oddělení byla vytvořena u finančních referátů krajských a okresních národních výborů. Po reorganizaci zůstalo nejvyšším orgánem celní správy Ministerstvo financí, které vykonávalo řídící funkci, dávalo celním úřadům pokyny, provádělo legislativní a normativní opatření. Krajské národní výbory vykonávaly funkci kontrolní, vedly kádrovou a osobní agendu, obstarávaly hmotné 48 Bělina, P.,a kol., DĚJINY ZEMÍ KORUNY ČESKÉ. Praha: Paseka, 1992, s.271, 272, Brodesser, S.,a kol.,celnictví v Československu Minulost a přítomnost. Praha: Naše vojsko, 1982, s

20 zásobování a výstavbu celnic. Finanční referáty okresních národních výborů konaly dosavadní agendu celních úřadů. Tento systém ovšem původně jednotnou celní správu územně rozčlenil a také územně omezil její působnost, což působilo velké problémy v celní správě, včetně toho, že pracovníci finančních referátů neznali dostatečně celní problematiku. Toto komplikovalo celní řízení, zdržovalo pracovní proces a mělo za následek nežádoucí zásahy orgánů lidové správy do celní agendy. 50 Od počátku roku 1949 byla zrušena finanční stráž a její působnost byla přenesena na Sbor národní bezpečnosti, vyjma výkonu pomocné služby u celních úřadů. Tímto převzaly orgány Sboru národní bezpečnosti ostrahu státní hranice. V roce 1952 byla dána celní správě úloha zabezpečení a ochrany monopolu zahraničního obchodu. To vedlo k zařazení celní správy pod Ministerstvo zahraničního obchodu, které vykonávalo svou působnost v této oblasti prostřednictvím své zvláštní složky - Ústřední celní správy a jí podřízených orgánů. Ústřední celní správa plnila dosavadní úkoly Ministerstva financí a krajských národních výborů ve věcech celních a úkoly Ministerstva financí ve věcech devizových. Ústřední celní správě byly podřízeny celnice, které plnily dosavadní úkoly okresních národních výborů ve věcech celních. Celnice a jejich odbočky zřizovalo nebo rušilo Ministerstvo zahraničního obchodu a jejich zaměstnanci byli při výkonu služby povinni nosit stejnokroj. Touto změnou byla struktura celní správy podstatně zjednodušena. Zůstaly pouze dva stupně celní správy a to Ústřední celní správa a celnice (v této době jich bylo na území Československa 86), dosavadní mezistupně (okrskové a krajské celní správy) byly zrušeny. 51 Socialistický charakter celnictví v Československu byl vyjádřen v celním zákoně č. 36/1953 Sb. Byl vytvořen se zřetelem na kodex celního práva Sovětského svazu a ostatních socialistických států. Ovšem respektoval i ekonomickou funkci cla. Tento zákon stanovil, že ochrana a podpora zahraničního obchodu vyžadovaly, aby oběh zboží ve styku s cizinou byl pod celní kontrolou. K tomu vymezil orgány celní správy a jejich působnost (viz. předchozí odstavec). Podle nového celního zákona spočívala základní funkce celní správy převážně v činnosti kontrolní. Všem státním orgánům bylo zákonem přikázáno poskytovat v mezích své působnosti celní správně účinnou pomoc při provádění celního zákona a zvláště při stíhání zboží, které uniklo celní kontrole. Ústřední celní správě bylo přikázáno organizovat a řídit celní správu, vykonávat nejvyšší dozor v oboru celnictví, stanovit zásady celně tarifní politiky a plnit další úkoly podle celního zákona a podle zvláštních předpisů. Zákon upravoval dopravu zboží přes hranice a stanovil hlavní zásady celního řízení a jeho druhy, které tvořily volný nebo záznamní oběh a pomocné druhy celního řízení poukazování 50 Mainuš, F.,a kol., Historie celnictví v ČSSR. Praha: Naše vojsko, 1977, s tamtéž 20

21 a uskladňování. Další ustanovení byla o všeobecných oprávněních celní správy, o povinnostech vůči celní správě, o celní kontrole a celní náhradě. Hlava čtvrtá pojednávala o cle a jeho druzích, o celní pohledávce a celním dluhu, o vyměření cla. Ustanovení o tom, z jakého předmětu nebo základu a v jaké výši se clo vybírá, obsahoval celní sazebník. V další hlavě byla obsažena ustanovení o náhradní dávce za daň z obratu a poslední hlava šestá obsahovala ustanovení společná a závěrečná. Tímto zákonem se rušily všechny předpisy, které mu odporovaly a to zejména celní zákon č.114/1927 Sb. Dosavadní celní sazebník zůstal v platnosti. Celní zákon byl zákonem rámcovým, měl pouze 56 paragrafů a k jeho provedení byla vydána řada norem nižšího řádu. Nejdůležitější bylo nařízení Ministra zahraničního obchodu z června 1954, které obsahovalo 107 paragrafů, vymezovalo podrobněji úkoly celní správy a stanovovalo účinnost celního zákona. Celní správa měla při plnění svých úkolů zejména kontrolovat, zda jsou zachovávány dovozní, vývozní a průvozní zákazy a omezení, činit opatření při porušení předpisů a oběhu zboží ve styku s cizinou, především stíhat zboží, které uniklo celní kontrole, upozorňovat příslušné orgány na závady, které by mohly být příčinou ztrát v zahraničním obchodě. Mimo tyto činnosti měla celní správa samozřejmě vyměřovat a vybírat clo ze zboží dováženého i vyváženého, dále náhradní dávku za daň z obratu ze zboží dováženého a celní náhradu, zjišťovat podklady pro celní statistiku, zpracovávat je a upozorňovat na závady v dopravě a uskladnění při dovozu, vývozu i průvozu zboží. Pro jednotlivé druhy doprav byly vydány samostatné celní řády (např. železniční, silniční atd.) ve formě vyhlášky ministra zahraničního obchodu (č /1954 Sb.). Nařízení ministra zahraničního obchodu z června 1954 bylo zrušeno a nahrazeno vyhláškou č.82/1961 Sb., kterou se prováděl celní zákon. Úkoly celní správy zde byly rozvedeny stejně jako v roce 1954, nově zde byla vymezena působnost Ústřední celní správy, celnic a celních hlídek, které byly zřízeny u státních hranic. 52 Nové úkoly celní správy a růst zahraničního obchodu a turistického ruchu vedly ke změně v organizaci celnic, která byla uskutečněna v roce Vytvořením větších celků byl počet celnic snížen na 40 a zároveň byl zvýšen počet hraničních přechodů. Téměř všechny celnice v této době měly své odbočky. Na některých hraničních přechodech se sousedními socialistickými státy převzala celní správa úkoly pasových orgánů. Ve spolupráci celní správy s orgány Veřejné bezpečnosti docházelo k řadě odhalení trestné činnosti přímo na hranicích nebo i ve vnitrozemí, dále v oblasti devizové trestné činnosti a také v oblasti boje s narkomany. Organizační změny na celnicích a Ústřední celní správě byly odrazem vysokého vzrůstu cestovního ruchu. Na celnicích došlo především k posílení personálních stavů a k ustálení pracovních postupů při projednávání cestujících, především na silničních přechodech Mainuš, F.,a kol., Historie celnictví v ČSSR. Praha: Naše vojsko, 1977, s