VÝROČNÍ ZPRÁVA Výroční zpráva 2004 Programy a projekty

Transkript

1 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2004 Výroční zpráva 2004 Programy a projekty 1

2 2 Výroční zpráva 2004 Programy a projekty Výroční zpráva 2004 Programy a projekty

3 OBSAH občanské sdružení Poradna pro občanství/občanská a lidská práva Senovážné nám. 24 (místnost č. 10 a 104) Praha 1 Česká republika Tel.: , 470, 449 Fax: Mobil: poradna@iol.cz, poradna@poradna-prava.cz Web: IČO: CZ Bankovní spojení: /000 Poradna pro občanství/občanská a lidská práva Všechna práva vyhrazena I. Úvodní slovo předsedy II. Kdo jsme? III. Poslání IV. Organizační struktura a personální obsazení V. Programy a projekty A/Program ochrany před rasovou diskriminací a podpory rovnosti Zprávy z našich lokalit Monitoring pracovní inzerce B/Program právních a sociálních služeb pro ohrožené děti a rodiče Statistika programu za rok C/Program Migrace D/Program bezplatné právní pomoci Výsledky dotazníkového šetření ohledně BPP na soudech Projekty realizované v programu právních a sociálních služeb pro ohrožené děti a rodiče Projekty realizované v programu ochrany před rasovou diskriminací a podpory rovnosti Projekty realizované v programu bezplatné právní pomoci Projekty realizované v programu Migrace VI. Vybrané případy A. Přístup k zaměstnancům B. Přístup ke zboží a službám C. Přístup k bydlení VII Poděkování VIII. Hospodaření organizace Výroční zpráva 2004 Programy a projekty Výroční zpráva 2004 Obsah 5

4 I. ÚVODNÍ SLOVO PŘEDSEDY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ I. ÚVODNÍ SLOVO PŘEDSEDY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ V první řadě chci na tomto místě opět vyslovit poděkování a velký obdiv k pracovnímu nasazení všech kolegyň a kolegů z Poradny pro občanství/občanská a lidská práva. Uvědomuji si, že sebevětší pracovní úsilí by se nemohlo realizovat bez finančních darů od sponzorů a aktivního zapojení dobrovolníků, kterým snad mohu napsat, že spolu s našimi klienty zde chceme poděkovat. Chtěl bych na tomto místě poděkovat také našim klientům za jejich kritické připomínky, které také zkvalitňují naši práci. Naše práce je nemyslitelná bez spolupráce s dalšími státními i nestátními organizacemi a institucemi, a proto jim také patří naše poděkování. Věřím, že i naše občanské sdružení svými aktivitami a prací přispívá k budování občanské společnosti, kde každý jednotlivec může důstojně žít a odpovědně spolurozhodovat a kontrolovat věci veřejné. V programu ochrany před rasovou diskriminací a podpory rovnosti byla naše organizace aktivní v oblasti poskytování pomoci jednotlivcům a také při prosazování systémových změn zamezujících diskriminaci. Podílíme se na prosazování antidiskriminační legislativy v ČR. Pozitivně hodnotím, že v rámci programu právních a sociálních služeb pro ohrožené děti a rodiče se nám povedlo celkově zlepšit komunikaci s orgány sociálně-právní ochrany dětí. Podařilo se nám také zlepšit podmínky pro práci našich dobrovolníků v našich rodinách, která je pro nás nepostradatelná, ceníme a vážíme si jí. V rámci programu státní občanství a práva cizinců jsme kromě poradenství klientům svými připomínkami ovlivnili podobu novel zákona o občanství ČR a zákona o pobytu cizinců na území ČR. V programu bezplatné právní pomoci jsme kvalitně zmapovali situaci v ČR a nastínili možné řešení tohoto závažného problému. Naši pracovníci svými aktivitami přispívali ke zkvalitnění a zefektivnění prevence špatného zacházení ve všech místech, kde je omezena svoboda lidí de jure i de facto, podíleli se na prosazování vzniku nezávislého kontrolního orgánu nad těmito místy. Jsem rád, že mohu s uspokojením konstatovat, že si Poradna v roce 2004 uchovala svou základní strategii a filosofii, spočívající v propojování praktické pomoci jednotlivcům s aktivitami zaměřenými na systémové změny prostředí ve kterém všichni žijeme. Ladislav Zamboj, předseda občanského sdružení 6 Výroční zpráva 2004 Programy a projekty Výroční zpráva 2004 Úvodní slovo předsedy občanského sdružení 7

5 II. KDO JSME? II. KDO JSME? Poradna pro občanství/občanská a lidská práva je občanským sdružením založeným skupinou právníků a sociálních pracovníků. V našich programech se zabýváme otázkami státního občanství a práv cizinců, potíráním diskriminace, prosazováním rovných příležitostí a pomocí rodinám. Naše organizace má pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Věnujeme se i teoretickým otázkám výzkumu a sledujeme legislativní praxi přijímání nových zákonů a obecné problémy jejich uvádění do praxe. Součástí naší činnosti je také zpracovávání zpráv pro orgány mezinárodních smluv a připomínkování návrhů zákonů. Při rozvoji právních programů zpracováváme připomínkové zprávy a stanoviska k vládním dokumentům. občanské sdružení založené skupinou právníků a sociálních pracovníků 8 Výroční zpráva 2004 Programy a projekty Výroční zpráva 2004 Kdo jsme? 9

6 III. POSLÁNÍ III. POSLÁNÍ V roce 2004 jsme: podporovali v soudních řízeních o výchově dětí našich klientů taková rozhodnutí, která jsou v konkrétní situaci nejmírnějším možným zásahem do práv na soukromý a rodinný život dětí a rodičů; prostřednictvím zastupování obětí rasové diskriminace v přístupu k zaměstnání, bydlení a službám pomáhali obohatit judikaturu ochrany osobnosti o aspekt rovného zacházení a rovných příležitostí; prostřednictvím internetových projektů ovlivnili rozvoj informovanosti veřejnosti o nediskriminačních aspektech ochrany lidských práv; prostřednictvím výzkumů praxe na trhu práce ovlivnili poznání diskriminačních praktik a přispěli k rozvoji dobré praxe; prostřednictvím výzkumných a informačních aktivit a systematickým poskytováním právní pomoci dlouhodobě usazeným cizincům v České republice působili na vytvoření příznivého právního prostředí pro legální migraci v České republice; zdokumentovali systém bezplatné právní pomoci v České republice, provedli výzkumy postojů aktérů v této oblasti a sledovali aktuální vývoj v oblasti přístupu ke spravedlnosti v ČR i ve světě. 10 Výroční zpráva 2004 Programy a projekty Výroční zpráva 2004 Poslání 11

7 IV. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA A PERSONÁLNÍ OBSAZENÍ IV. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA A PERSONÁLNÍ OBSAZENÍ (2004) Předseda sdružení: RNDr. Ladislav Zamboj Předsednictvo: Matěj Šarközi Kumar Vishwanathan Pavla Boučková Marie Harčárová Jan Šipoš Revizní komise: Leoš Zima Jiří Janoušek Lenka Vtípilová Výbor zahraničních konzultantů: Edwin Rekosh Iniciativa pro právo veřejného zájmu v transformujících se společnostech, Kolumbijská univerzita, New York, USA Ina Zoon Open Society Institute New York, Evropské centrum pro práva Romů, Madrid, Španělsko Zdravka Kalaydieva Bulharští právníci pro lidská práva, Sofia, Bulharsko Lilla Farkas NEKI a Maďarský helsinský výbor, Maďarsko Zaměstnanci a spolupracovníci: Mgr. Pavla Boučková vedoucí kanceláře, právnička Mgr. Barbora Bukovská právnička, koordinátorka projektů Mgr. David Zábranský právník, koordinátor projektu Mgr. David Strupek advokát Mgr. Alena Svobodová sociální pracovnice, koordinátorka projektu RNDr. Ladislav Zamboj psycholog, sociální pracovník Andrea Gruberová terénní pracovnice Michal Hubálek právní asistent Adam Křístek právní asistent Mgr. Pavel Čižinský právník, koordinátor projektu Mgr. Iva Ptáčníková účetní Ing. Marie Švecová účetní Petra Broumová terénní pracovnice Romana Ertlová terénní pracovnice Eva Holečková asistentka, správa kanceláře Dobrovolníci: Marta Budilová Veronika Buriánková Magdaléna Cihlářová Václav Čepelák Martina Dušková Žofie Hradílková Martina Chlumská Karla Karešová Kateřina Nováková Hana Salačová Svobodová Štěpána Vnoučková Lucie Wágnerová Zuzana Wildová 12 Výroční zpráva 2004 Programy a projekty Výroční zpráva 2004 Organizační struktura a personální obsazení 1

8 V. PROGRAMY A PROJEKTY A. PROGRAM OCHRANY PŘED RASOVOU DISKRIMINACÍ A PODPORY ROVNOSTI Internetový projekt specializovaný na odborné otázky spojené s problematikou rovného zacházení bez diskriminace z důvodu rasového nebo etnického původu, pohlaví, sexuální orientace, zdravotního postižení nebo věku. Cílem projektu je: shromažďovat informace pro potřeby odborníků, akademické obce, nevládního sektoru, novinářů a poslanců; sloužit prezentaci specializovaných projektů zaměřených do akademické nebo odborné sféry a iniciativ prosazujících důležité změny zákonů; poskytovat prostor nevládním organizacím a iniciativám pro prezentaci výsledků výzkumné a koncepční činnosti; informovat o událostech, konferencích, seminářích a školeních, o významných iniciativách a o novinkách v oblasti výzkumu. Zájemce najde v části DISKRIMINACE obecné informace včetně článků, zajímavostí a novinek, mezinárodních úmluv a judikatury ve věcech týkajících se pozitivních opatření, diskriminace a zajišťování rovných příležitostí. V TÉMATECH lze hledat dokumenty specializovanější, konkrétně oficiální dokumenty Evropské komise, vlády ČR, významných mezinárodních nevládních organizací, odborně zaměřené materiály pro zaměstnavatele, přehledy judikatury pro soudce. Pro nejširší veřejnost je určen návrh českého zákona o rovném zacházení a ochraně před diskriminací v aktuálním znění. V PORADNĚ naleznete informace praktického charakteru včetně materiálů týkajících se různých důsledků a příčin diskriminace ( jako je sociální a rezidenční vyloučení), osob obzvláště ohrožených diskriminací (jako jsou migranti) nebo praktické návody a vzory pro oběti diskriminace a pro ty, kdo se s nimi při své práci setkávají. Internetový informační projekt na adrese a realizujeme ve spolupráci s o.s. Interaktiv ZPRÁVY Z NAŠICH LOKALIT POMOC RODINÁM A POTLAČOVÁNÍ DISKRIMINACE V PŘÍSTUPU K BYDLENÍ, ZDRAVOTNÍ PÉČI, VZDĚLÁVÁNÍ, ZAMĚSTNÁNÍ A SLUŽBÁM Starobylé město L. (první záznam o tomto sídle je z 10. století) se nachází několik desítek kilometrů severně od Prahy. Statut města má od roku Z celkového počtu přes 000 obyvatel se k romské národnosti přihlásilo méně než 10 lidí. Místní samospráva proto výslovně deklaruje, že v obci neexistuje romský problém problémy v L. jsou podle tohoto názoru čistě sociální. 14 Výroční zpráva 2004 Programy a projekty Výroční zpráva 2004 Programy a projekty 15

9 Infrastruktura V místě je mateřská školka, základní škola a základní umělecká škola. Do speciální základní školy (dříve zvláštní školy) je třeba dojíždět. V místním zdravotním středisku je kromě praktického a dětského lékaře i gynekolog a dentista. Sídlo zde má i obvodní oddělení Policie ČR. V současné době ve městě funguje jedna továrna a částečně i druhá, na kterou je ale vyhlášen konkurz. K. lze považovat za klasické romské ghetto, se všemi nevýhodami, které s sebou život v něm přináší pro jeho obyvatele i město. A to i přesto, že v něm nebydlí jenom Romové K. postavila jedna ze dvou místních továren na začátku minulého století pro své zaměstnance. Bytový fond K., kde jsou dva domy, je velmi špatný, ve většině bytů není zavedena voda ani plyn, údržba je dlouhodobě zanedbána. V K. v prvním domě je 19 bytů, z toho 2 jsou neobydlené, v druhém je 22 bytů, z toho také 2 neobydlené. Voda je zavedena do společných prostor domů, prádelna a společné záchody jsou napojeny na kanalizaci. Na začátku 90. let byla část K. v havarijním stavu, několik rodin bylo vystěhováno do náhradních bytů, město však s nimi neuzavřelo nové nájemní smlouvy. Dnes město zpochybňuje legitimnost užívání těchto bytů. Pokud se péče o bytový fond nezlepší, domy se rychle stanou zcela neobyvatelnými. Vznik ghetta Podle sdělení představitelů města na začátku sedmdesátých let minulého století místní továrna měla nedostatek pracovních sil a tento problém se rozhodla řešit přesídlením romských rodin z osad na Slovensku. Stěhovaly se celé velké rodiny z prostředí, které bez nadsázky lze označit jako po všech stránkách zaostalé. Přesídlení a vytržení z přirozeného prostředí představovalo pro příslušníky komunity šok, ačkoliv prostředí do něhož přišli bylo sociálně, ekonomicky i kulturně podstatně vyspělejší než původní. Jednalo se o slovenské Romy, vesměs bez vzdělání. Řada z nich neuměla číst ani psát. Všichni tito lidé zde dostali zdarma práci i bydlení. Nemuseli na to vynaložit žádné úsilí a z toho přirozeného důvodu si toho ne vždy dokázali vážit. Na začátku 90. let většina obyvatel K. v rozbíhajícím se tržním hospodářství nebyla schopna úspěšně obstát na trhu pracovních sil. Rozpad československé federace způsobil, že téměř všichni obyvatelé K. se přes noc stali cizinci, kteří nebyli schopni si několik let po rozpadu státu vyřídit občanství ČR zejména proto, že nedokázali překonat objektivně existující byrokratické a finanční bariéry. V tomto období řada obyvatel K. přišla nejen o práci, ale někdy i o své děti, které byly umístěny do dětských domovů. Mnoho rodin se zadlužilo, zejména na nájemném a službách spojených s bydlením, a tyto dluhy dosud nesplatili. Strategie řešení Z výše popsaného stavu dané lokality zde je nutné uvést, že Romové bydlí nejen v K., ale i jinde na území města je zřejmé, že problémem těchto lidí není jen jejich sociální propad, a že řešení jejich problémů vyžaduje speciální strategii, která by v sobě měla zahrnovat i pozitivní opatření. Nezaměstnanost obyvatel K. je vysoká, Úřad práce doporučuje a nabízí městu, aby alespoň někteří nezaměstnaní vykonávali veřejně prospěšné práce, které by se mohly provádět i přímo v K. například údržba bytového fondu, úklid, svoz odpadků, atd. Město tvrdí, že to nelze, protože by to zatížilo administrativu městského úřadu. Tento stav ani argumentace není vyhovující, protože veřejně prospěšné práce v jiných obcích bez problému fungují a snižuje se za jejich pomoci závislost na sociálních dávkách. Děti Vzdělávání dětí je poznamenáno mnohdy špatnými bytovými podmínkami, špatným postojem dospělých k vzdělávání dětí, relativně málo podnětným prostředím, někdy až extrémní chudobou. Postoj obou škol které navštěvují děti z K. k řešení tohoto problému je aktivní a pozitivní. Záškoláctví zde není vzácným jevem. Schází venkovní i vnitřní prostory pro volnočasové aktivity dětí, včetně prostor pro jejich doučování. Naše organizace poskytuje prostřednictvím svých dobrovolníků doučování ve čtyřech rodinách, kterým poskytuje i jiné komplexní služby zaměřené na prevenci a pomoc rodinám, které jsou ohroženy umístěním dětí do dětského domova. Celkově poskytujeme služby 6 rodinám. V K. vedle terénní práce romského poradce z Městského úřadu Č., který má působnost i v jiných obcích bývalého okresu Praha západ, uskutečňuje svůj terénní program druhá nevládní organizace. O problematiku obyvatel K. projevuje zájem a plánuje další aktivity také další místní občanské sdružení se sídlem v nedalekém městě. Na pravidelném psychologickém diagnostikování dětí spolupracuje také pedagogicko-psychologická poradna. V K. ani v dalších částech obce nebyly k dispozici žádné pravidelné volnočasové aktivity vhodné pro děti ze sociálně slabých rodin, včetně dětí romských. Naráželi jsme zde na problémy s nedostatkem prostor, kde by se takové aktivity mohly realizovat. V K. přetrvávala právní nejistota jednotlivých rodin ohledně bydlení, protože obec zpochybňovala legitimitu a existenci nájemního vztahu (ačkoliv jim byly byty v minulosti řádně přiděleny, s řadou nájemců nebyly nikdy sepsány písemné smlouvy). V mnoha rodinách byly děti ohroženy ústavní výchovou šlo zejména o špatnou docházku do školy nebo nedostatky v péči o děti a domácnost. V tomto období (2004) byl v K. rovněž zaznamenán případ podezření z trestného činu s rasovým podtextem, zaměřeného vůči obyvatelům K. Do konce tohoto období se podařilo: Zajistit za pomoci našich dobrovolnic pravidelné volnočasové aktivity pro děti z K.: po dohodě se starostkou a ředitelkou školy se budou moci realizovat v chladnějším období v prostorách školy; V řízeních o žalobách na vyklizení bytů k nimž nebyly sepsány písemné smlouvy, zastupoval sedm rodin náš advokát. V pěti případech odvolací soud pravomocně rozhodl ve prospěch našich klientů a potvrdil existenci nájemního vztahu. Protože v období nevyjasněného nájemního vztahu s obcí některým nájemníkům vznikl dluh na nájemném, zprostředkovali jsme jednání s obcí, které v jednom případě vedlo k dohodě o splátkovém kalendáři a ve druhém případě k úplnému zaplacení dluhu. V osmi rodinách jsme vedle poradenství poskytovali také terénní sociální práci. Ve čtyřech rodinách jsme zabezpečovali pomocí našich dobrovolníků i doučování dětí. U šesti dětí se tak podařilo zvrátit prvostupňovým soudem nařízenou ústavní výchovu. Náš advokát zastupuje členy dvou poškozených rodin, které byly ponižovány rasistickými výroky. Šetření zatím není ukončeno. Po opakovaných jednáních s představiteli samosprávy se nám podařilo pro jednu rodinu vyřídit žádost o byt a vyřešit tak jejich velice svízelnou bytovou situaci, kdy rodina bydlela v nevhodném bytě, který byl zaplaven. Podařilo se tak využít alespoň jeden z volných bytů v obci (v lokalitě je totiž více volných bytů, ve kterých nikdo nebydlí a které chátrají). Průběžně s rodinami řešíme právní a sociální problémy rodin týkající se rozvodu, majetkového vypořádání, trestních věcí, stížností proti různým rozhodnutím správních orgánů, pracovně-právních problémů (např. nevyplácení mzdy), atd. v dalších pěti rodinách. 16 Výroční zpráva 2004 Programy a projekty Výroční zpráva 2004 Programy a projekty 17

10 Opakovaně jednáme s představiteli místní samosprávy, se Speciální školou v R. a ZŠ v L., místními zdravotnickými zařízeními a dalšími institucemi, s cílem pomáhat těmto lidem a přispívat k obrušování třecích ploch mezi komunitou v K. a státními institucemi. V roce 2004 vyjely tři děti z K. na náš letní tábor. Lokalita Statek Jedná se o samostatně stojící statek, v němž žije několik romských rodin. Dříve spadal pod obec P., která je fakticky vzdálena několik kilometrů. V současné době je již uznán i oficiálně jako součást obce L. Ve statku zejména problematicky funguje kanalizace. Při řešení problému odpadu spolupracujeme se starostou obce. Rodinám je poskytováno zejména sociální a právní poradenství. Dojíždí sem také naše dobrovolnice, která zajišťuje školní přípravu dětí. V roce 2004 děti ze Statku také vyjely na náš tábor na Slapech. V blízkém městě T. se nám podařilo rovněž navázat spolupráci se starostou, který se rozhodl spolu se starosty okolních obcí (svazek obcí) zřídit místo terénního sociálního pracovníka pro činnost v sociálně vyloučených komunitách, kterých je v okolních obcích několik. Proběhlo jednání o náplni činnosti takového zaměstnance a pan starosta obdržel kontakty na zdroje financování nákladů na zřízení místa terénního sociálního pracovníka a jeho činnost. Lokalita Kemp Obec H. vznikla sloučením a růstem čtyř původně samostatných vsí. V H. mají hlášených obyvatel. Ves B. má na svém území, hned u nádherného rybníka, objekt bývalého pionýrského tábora několik nevzhledných chatek a budovy koupelen a jídelny. I přesto, že rybník a jeho okolí je chráněnou krajinnou oblastí, zde SSM v 80. letech postavil tábor. Na počátku devadesátých let tento objekt odkoupil pan Y. Začal jej pronajímat dělníkům pracujícím v obci a okolí, cizincům a v neposlední řadě i rodinám s dětmi. Nájemné vybíral, ale neplatil poplatky za vodu, plyn a elektřinu, tak mu byly postupně tyto služby odpojeny, ale on požadoval nájemné i přes tyto skutečnosti, dle informací obyvatel některé slovně urážel či jinak terorizoval (např. je ohrožoval volně puštěnými psy). Proti panu Y. podalo několik fyzických či právnických osob trestní oznámení a později se kemp stal součástí konkursní podstaty. Celkem tu žije okolo 15 dospělých a 20 dětí. Tento počet se v zimě snižuje. Většina obyvatel je trvale hlášena na území Hlavního města Prahy, několik osob je ale z jiných měst. S jedinou výjimkou se jedná o romské rodiny. Část z nich odešla z bytu rodičů poté kdy založili vlastní rodinu, ale nesehnali jiné bydlení odpovídající jejich příjmům. Jiní svůj byt prodali či vyměnili a nakonec skončili v kempu. Několik rodin spojuje skupina sourozenců, kteří vyrůstali v dětských domovech. V kempu bydlí čtyři, sami rodiče několika dětí. Spolupráce s námi byla zahájena v září 200, kdy nás požádal o pomoc jeden z obyvatel. V té době jezdil do kempu správce konkurzní podstaty s snažil se obyvatele přesvědčit, aby se k určitému datu vystěhovali. Rodiny ale neměly kam jít zejména vzhledem k velkému počtu dětí (v jedné rodině mají 9 nezletilých dětí, v jiné 7, ostatní okolo ). Na základě spolupráce s Poradnou se podařilo zajistit azylové bydlení pouze pro jednu rodinu, která má jedno dítě. Pro rodiny s více jak třemi dětmi je téměř nemožné sehnat jakoukoliv formu azylového bydlení. Je zde složité mluvit o bydlení, protože kemp je v havarijním stavu. Většina obyvatel žije v bývalých koupelnách, chatky jsou totiž již téměř rozebrány. V okolí kempu je nepořádek a volně zde pobíhají psi. Obyvatelé si pořídili do každé z místností kamna, ale to je asi jediný komfort na který tu člověk narazí. V blízkosti kempu se v této chvíli staví sportovní hala, kde budou drahé tenisové kurty a bazén. Radnice obce H. i její obyvatelé si od této stavby slibují i to, že majitelé haly vyřeší problém s nezvanými návštěvníky po svém. Pro obyvatele jsou lidé z kempu jen zloději a násilníky, částečně je v tom skutečně utvrzuje několik ztracených slepic a psů. Ze schůzky se zástupci obce (starostou, místostarostkou a tajemníkem) vyplynulo, že obec nemá problémy s obyvateli trvale hlášenými na jejich území, ale především s těmi kteří bydlí v kempu. Považují je za problém, který by měl řešit někdo jiný pozemek přece patří soukromému majiteli, takže nemohou podle svého přesvědčení situaci nijak ovlivnit. Stěžují si na chování obyvatel, zvýšenou kriminalitu v obci a bezvýchodnost situace. Mluví také o zvyšujícím se napětí mezi starousedlíky a obyvateli kempu. MONITORING PRACOVNÍ INZERCE Rozsáhlý průzkum pracovní inzerce byl zaměřen na dodržování zásady rovného zacházení z hlediska přístupu k zaměstnání v praxi. Jednotlivé diskriminační důvody, jejichž možné uplatňování zaměstnavateli při nabídce volných pracovních míst bylo především sledováno, jsou následující: pohlaví, sexuální orientace, rasový nebo etnický původ, národnost, státní občanství, sociální původ, majetek, rod, jazyk, zdravotní stav, věk, náboženství či víra, manželský či rodinný stav nebo povinnosti k rodině, politické či jiné smýšlení, členství a činnost v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů. Zvláštní důraz byl kladen na posuzování oprávněnosti účelu zaměstnavateli kladených požadavků na uchazeče o nabízenou pozici. Pro účely provedeného výzkumu byli adresáti pracovní inzerce rozčleněni do devíti kategorií, které se shodují s obecně používanými třídami klasifikace zaměstnání (KZAM). Sledování možného uplatňování jednotlivých výše uvedených diskriminačních důvodů a uplatňování případných neoprávněných zvláštních požadavků zaměstnavateli bylo sledováno zvlášť u každé z devíti kategorií. Monitoring pracovní inzerce proběhl v období od do (dále jen sledované období ). Inzerce byla čerpána ze dvou základních zdrojů, jednak z nabídky volných pracovních míst umístěné na webových stránkách úřadů práce, a jednak z inzertních příloh zaměřených na pracovní tematiku v tištěných periodikách. Tyto zdroje byly sledovány také s ohledem na regionální uspořádání, kdy nabídka volných pracovních míst nabízených úřady práce byla monitorována v Praze, Ostravě, Děčíně a Ústí nad Labem. Z tištěných periodik byla do výzkumu zahrnuta Mladá fronta- Dnes a Ústecký deník. Ve sledovaném období bylo do výzkumu zahrnuto celkem inzerátů, z toho pocházelo z nabídky výše uvedených úřadů práce a z tištěných periodik. Za diskriminační důvod (jehož výskyt v praxi byl výzkumem zachycen), v jehož uplatňování lze spatřovat porušení zásady rovného zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu či etnický původ v přístupu k zaměstnání (i když pouze nepřímo), lze považovat požadavek na čistý výpis z rejstříku trestů. Následující část A je věnována inzerci zveřejněné ÚP, část B potom inzerci zveřejněné v denním tisku. 18 Výroční zpráva 2004 Programy a projekty Výroční zpráva 2004 Programy a projekty 19

11 Část A úřady práce Požadavek čistého rejstříku trestů byl nejfrekventovanějším diskriminačním požadavkem vůbec a ve sledovaných inzerátech se vyskytoval v několika podobách. Nejčastěji používaná forma byla nutno předložit ČTR, dále rejstřík trestů bez záznamu, bezúhonnost-nutno doložit výpisem z rejstříku trestů atd. Tento požadavek byl brán jako diskriminační pouze v případech, kdy byl shledán nepřiměřeným zjevně neoprávněným vzhledem k nabízené práci. V průběhu monitoringu tedy docházelo k pečlivému výběru, kdy bylo prověřováno, zda tento požadavek lze skutečně vzhledem k nabízené pozici hodnotit jako neoprávněný. Co se týče výskytu neoprávněného požadavku na čistý rejstřík trestů dle jednotlivých tříd zaměstnání, můžeme konstatovat, že u 1. až 4. třídy se tento požadavek vyskytoval minimálně. Výraznější uplatňování ČTR se ve větším množství objevuje až u třídy 5. provozních pracovníků ve službách a v obchodě. Dále následuje mírný nárůst tohoto požadavku, který graduje ve třídě 9 pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, což jsou místa o která se osoby romského etnika hlásí nejčastěji. Vzhledem k zásadě rovného zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu či etnický původ v přístupu k zaměstnání lze tento požadavek považovat za nepřímo diskriminační. Podrobnosti v následující tabulce. Požadavek ČTR dle jednotlivých tříd klasifikace zaměstnání ÚP Z P¹ ČTR Z² C³ P Z¹ JEDNOTLIVÉ TŘÍDY KLASIFIKACE ZAMĚSTNÁNÍ 5. třída* 6. třída 7. třída 8. třída 9. třída C¹ C² P Z¹ C¹ C² P Z¹ C¹ 5 2 C² P Z¹ C¹ C² P Z¹ ÚP Praha; 2 ÚP Ostrava; ÚP Děčín; 4 ÚP Ústí nad Labem; 5 celkem Z celkový počet závadných inzerátů na jednotlivém ÚP P¹ celkový počet závadných inzerátů na jednotlivém ÚP z důvodu ČTR Z² procentuální podíl inzerátů obsahujících uvedený neoprávněný požadavek na celkovém počtu závadných inzerátů jednotlivého sledovaného ÚP (zaokrouhleno na celá ) C³ procentuální podíl inzerátů obsahujících uvedený neoprávněný požadavek na počtu všech závadných inzerátů zveřejněných všemi sledovanými ÚP (zaokrouhleno na celá ) C¹ 2 2 C² P počet neoprávněných požadavků na ČTR v jednotlivé třídě klasifikace zaměstnání vyskytujících se na uvedeném ÚP Z¹ procentuelní podíl počtu neoprávněných požadavků na ČTR na celkovém počtu těchto požadavků na jednotlivém ÚP C¹ procentuální podíl počtu neoprávněných požadavků na ČTR na celkovém počtu všech závadných inzerátů jednotlivého ÚP C² procentuelní podíl počtu neoprávněných požadavků ČTR na celkovém počtu všech závadných inzerátů všech sledovaných ÚP Část B tištěná inzerce Požadavek čistého trestního rejstříku se v tištěné inzerci nevyskytoval tak často, jako v inzerci zveřejněné prostřednictvím ÚP (15:9). Možné příčiny již byly uvedeny především rozdílná cílová skupina uchazečů o zaměstnání, kdy v tištěných periodikách jsou převážně zveřejňovány inzeráty na náročnější pozice, kde je požadováno většinou minimálně středoškolské vzdělání zakončené maturitou, přičemž výpis z rejstříku trestů bez záznamu se automaticky předpokládá. Nelze přehlédnout skutečnost, že požadavek ČTR v tištěné inzerci je spíše specifikem jednotlivých regionů, neboť se na celkovém výskytu tohoto požadavku, který činil 15, podílely Ústecké listy 14. I v tištěné inzerci byl tento požadavek brán jako diskriminační pouze v případech, kdy byl shledán nepřiměřeným vzhledem k nabízenému zaměstnání. Formy požadavku byly totožné jako v nabídkách zaměstnání zveřejněných ÚP. Tištěná inzerce (převážně celostátní) obsahovala značný počet nabídek zaměstnání u státních institucí, na které se vztahuje zákon č. 12/2002 Sb., o úřednících územně samosprávných celků, kde je bezúhonnost přímo uvedena jako jeden z předpokladů pro vznik pracovního poměru (podrobněji viz ČTR v nabídkách zaměstnání ÚP). Tyto inzeráty mezi závadné řazeny nebyly. HODNOCENÍ PROJEVŮ DISKRIMINACE V PŘÍSTUPU K ZAMĚSTNÁNÍ A V PRACOVNĚ-PRÁVNÍCH VZTAZÍCH Z POHLEDU ÚŘADŮ PRÁCE Výzkum hodnocení projevů diskriminace a jejich závažnosti v přístupu k zaměstnání a v pracovně-právních vztazích byl proveden na jaře roku 200. O odpovědi bylo v dotazníkovém šetření požádáno 7 úřadů práce se sídlem v každém bývalém okresním městě s výjimkou Prahy, 19 soukromých zprostředkovatelen práce a 4 odborových organizací a svazů odborových organizací. Bohužel celý výzkum nebylo možno komplexně vyhodnotit vzhledem k extrémně nízké návratnosti dotazníků z odborových organizací a svazů a ze soukromých zprostředkovatelen práce (návratnost u odborových organizací byla 14,7, tj. 5 respondentů z 4 oslovených a 5,2 u zprostředkovatelen práce, tj. 1 respondent z 19 oslovených). Údaje z tak malého počtu zdrojů lze tedy stěží zobecnit. Do vyhodnocení byly nakonec zařazeny jen ty úřady práce, které dotazníky vyplnily. Návratnost dotazníků z úřadů práce byla přibližně 40. Pozornost věnovaná diskriminaci v zaměstnání a přístupu k zaměstnání Opakovaně bylo poukazováno na skryté diskriminační tendence nebo názory, které spočívají mj. ve snaze upřednostňovat určité pohlaví pro určitou pracovní pozici, a to i když nejde o rozhodující požadavek z hlediska 20 Výroční zpráva 2004 Programy a projekty Výroční zpráva 2004 Programy a projekty 21

12 povahy zaměstnání, v nízké ochotě zaměstnávat matky s malými dětmi a muže před nástupem základní vojenské služby, v nedůvěře k romskému etniku (zpochybňuje se vážný zájem Romů o práci a zaměstnavatelé často tvrdí, že rovněž jejich zákazníci a odběratelé služeb nemají důvěru k tomu, aby jejich zakázky zajišťovali občané tohoto etnika), v přetrvávání diskriminace starších osob (někdy už nad 40 let). Byla zdůrazněna potřeba více využívat pozitivní opatření za účelem motivace zaměstnavatelů. V těchto souvislostech bylo opakovaně poukazováno na obtížnou prokazatelnost diskriminačních postupů (některé úřady práce se snaží o získání poznatků rovněž z anonymních stížností a za tím účelem umísťují do prostor úřadu práce schránku určenou pro takové podněty. Obory podnikání, ve kterých dochází k diskriminaci častěji než v ostatních oborech Obecně úřady práce poukazují na diskriminaci na základě pohlaví žen ve vedoucích funkcích, matek s malými dětmi, preferenci mladých atraktivních žen v oblasti služeb, uzpůsobení pracoviště jen pro zaměstnance jednoho pohlaví včetně sprch, šaten, sociálního zařízení, v soukromém sektoru o přijetí často rozhoduje pouze subjektivní názor personalisty nebo majitele firmy. Rekvalifikace Jako objektivní překážky přístupu k rekvalifikaci úřady práce zmiňovaly dosažené vzdělání, které nelze nahradit krátkodobým rekvalifikačním kurzem, špatnou dopravní dostupnost, skutečnost, že je pro vstup do rekvalifikace vyžadován příslib zaměstnání od budoucího zaměstnavatele. Nabídka rekvalifikačních kurzů často neodpovídá poptávce po jednotlivých profesích; kursy jsou zahajovány maximálně 2x ročně. Objektivní překážky znevýhodňují zejména matky s malými dětmi. O poskytovaných rekvalifikacích úřady práce informují prostřednictvím vývěsek, různých infoboxů, prostřednictvím individuálních pohovorů, inzerce v regionálním tisku, letáků, internetu, v některých případech rovněž telefonicky nebo prostřednictvím sms zpráv. Nabídka rekvalifikačních kurzů je obecně velmi bohatá i pro uchazeče s nižším vzděláním. Poptávka po těchto absolventech je však minimální, neboť krátkodobý rekvalifikační kurz podle mínění zaměstnavatelů nenahradí praxi v oboru. Existuje možnost zajištění individuálních rekvalifikačních kursů, která ovšem bývá podmíněna příslibem zaměstnání od budoucího zaměstnavatele a jeho zajištění může být objektivní překážkou. V některých regionech chybí zájem o rekvalifikační kursy ze strany uchazečů o zaměstnání, kteří mají příslib zaměstnání zajištěn, ale neuspokojuje je nízké finanční ohodnocení. Inzerce a nabídka pracovních míst I ty úřady práce které hodnotí spolupráci zaměstnavatelů jako dobrou, ovšem poukazují na to, že se na úřad práce obrací až v případě, kdy se jim nepodaří obsadit volné místo jiným způsobem (zřídka jsou hlášena místa vyžadující vysokoškolské vzdělání). Volná místa jsou často hlášena účelově, když zaměstnavatelé ve skutečnosti chtějí získat povolení k zaměstnávání cizinců. Problémy jsou s aktualizací databáze volných míst, kdy zaměstnavatelé nehlásí obsazení nebo zrušení volného pracovního místa ve stanovené lhůtě, dále zaměstnavatelé často neuvádějí veškeré požadavky na dané místo (chybí především údaje o výdělku), při odmítnutí žadatele nenapíší na doporučenku úřadu práce skutečný důvod nepřijetí. Mezi nejčastější udávané diskriminační požadavky na budoucí zaměstnance patří pohlaví a věk, méně častý je zdravotní stav, rasa, barva pleti a rodinné poměry (zjišťuje se počet a věk dětí). Vůbec se nevyskytly údaje o sexuální orientaci nebo náboženství jako diskriminačních důvodech. Úřady práce spoléhají v mnohem vyšší míře na poznatky z vlastní činnosti než na poznatky ze stížností uchazečů o zaměstnání. Někdy je označují jako nekonkrétní či neprokazatelná tvrzení, nebo poznamenávají, že se uchazeči neangažují při jejich případném šetření, ba odmítají spolupráci. Úřady práce kladou v některých případech důraz na prevenci. Vysvětlují zaměstnavatelům obecné důvody, které vedou k hodnocení požadavků při hlášení volných pracovních míst jako diskriminačních. Tento postup považují za účinný zaměstnavatelé pak své požadavky upraví. Úřady práce je proto nejčastěji řeší upozorněním. Teprve pokud zaměstnavatel upozornění nerespektuje je podán podnět na kontrolní oddělení, které zahájí šetření a případně uloží pokutu. Většina úřadů práce provádí monitoring inzerce. Jen v naprosté menšině případů úřad práce neuvedl žádnou informaci nebo sdělil, že inzerci nemonitoruje. Nejčastější projevy diskriminace v inzerci jsou požadavky na věk (nejvíce preferovaná je skupina 25-5 let) a pohlaví. Přijímací pohovory, výběrová řízení Nejčastějším důvodem diskriminace při přijímacích řízeních je pohlaví, projevuje se v otázkách na počet a věk dětí, popřípadě plánování mateřství zaměstnavatel sonduje potencionální příčiny absence v zaměstnání. Dalšími diskriminačními důvody jsou rasová nebo etnická příslušnost, zdravotní stav, případně zaměstnavatel diskriminační důvod otevřeně nesděluje ale při výběru se jím řídí. Při výběrových řízeních, kterých se účastní pracovníci úřadů práce, si zaměstnavatel zjevně diskriminační otázky nedovolí. Většina úřadů práce, která považovala četnost diskriminace při neformálních přijímacích pohovorech a výběrových řízeních za rozdílnou, usuzovala na pravděpodobně vyšší výskyt diskriminace při přijímacích pohovorech. V případě kdy byla jako pravděpodobně vyšší posouzena četnost při výběrových řízeních, úřad práce poukázal na praxi vyplňování písemných dotazníků obsahujících množství dotazů na osobní údaje v prvním kole výběrového řízení. Podle nich si zaměstnavatel vybere v podstatě ještě před konáním výběrového řízení. Stížnosti uchazečů o zaměstnání jsou častějším zdrojem poznatků o diskriminaci při přijímacích řízeních než vlastní činnost úřadů práce. Úřady práce k tomu uvádějí, že za přítomnosti jejich pracovníků málokterý zaměstnavatel otevřeně sděluje diskriminační požadavky nebo klade diskriminační otázky. Na druhou stranu diskriminaci na kterou si stěžují uchazeči o zaměstnání lze těžko prokázat, zaměstnavatel je obvykle schopen věc dostatečně vysvětlit, uchazeči sami pak se často obávají podávat písemné stížnosti nebo jsou ochotni si stěžovat pouze anonymně. V jednom případě bylo sděleno, že úřad práce odkazuje stěžovatele na soud, v jednom případě, že stížnosti obsahují pouze subjektivní informace, které nelze ověřit. Požadavky na čistý trestní rejstřík posuzují úřady práce v drtivé většině případů jako přiměřené povaze pracovní pozice, kde je požadavek uplatněn. Mezi obory, kde je tento požadavek nejčastější, patří hlavně hlídací a bezpečnostní agentury, volná místa s hmotnou odpovědností, státní správa, pohostinství (číšník-servírka), skladník, taxislužba, školství. V malém procentu případů úřady práce uvádějí, že je čistý rejstřík trestů vyžadován i pro profese dělnické, což vede k nezaměstnanosti určité skupiny málo kvalifikovaných osob se záznamem v rejstříku trestů. Bylo vysloveno i podezření na účelové jednání zaměstnavatele, který chce na neatraktivní místa posléze požádat o povolení náboru cizinců. Požadavek na čistý RT je doplňován i v průběhu výběrového řízení. I zde ovšem úřady práce vyslovují názor, že za záznam v RT si každý může sám a za diskriminační faktor takový požadavek nepovažují. 22 Výroční zpráva 2004 Programy a projekty Výroční zpráva 2004 Programy a projekty 2

13 Odměňování V případě diskriminace z důvodu pohlaví bylo poukázáno na skutečnost, že rozdíly v odměňování mezi muži a ženami jsou sice častým jevem, úřadům práce se však nepodařilo takovou praxi zjistit ani prokázat. Podle jiného mínění tyto rozdíly zaměstnanci nepociťují příliš výrazně, více pociťují např. pokud jim zaměstnavatel zadržuje mzdu. Dále bylo poukazováno na skutečnost, že podle mínění úřadů práce je možno tuto diskriminaci skrýt v pohyblivých složkách mzdy a různých příplatcích, takže ji lze jen obtížně prokázat. Diskriminační důvody jiné než pohlaví byly poměrně pestré. Kromě poukazu na věkovou diskriminaci v odměňování byla uvedena platová diskriminace cizinců, diskriminace pracovníků kterým jsou nabízeny jen dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, vzdělání, pokud není v relaci s povahou vykonávané práce. V některých případech nebyl uveden diskriminační důvod s poukazem na skutečnost, že případ je v šetření. I v oblasti odměňování převažují poznatky získané vlastní činností nad poznatky ze stížností uchazečů o zaměstnání. Platová diskriminace je řešena prostřednictvím kontrolního oddělení úřadu práce, které celou věc prošetří a rozhodne o případné sankci (nejčastěji pokuta), v 1 případě (který je zároveň případem prvním) dosud nebylo šetření ukončeno; jinde preferují prevenci a vysvětlování před sankcemi. Změněná pracovní schopnost Většina úřadů práce uvádí, že pracovní místa vhodná pro osoby se ZPS jsou vytvářena převážně na chráněném pracovním trhu. Někteří poukazují na pokračující segregaci osob se ZPS jako vedlejší produkt možnosti zaměstnavatele žádat dotace na zaměstnávání více než 50 podílu osob se ZPS. Většinou bylo rovněž poukazováno na to, že vytváření pracovních míst pro osoby se ZPS na volném trhu je spíše výjimečným jevem. Právě tak výjimečným jevem je aktivní vytváření vhodných pracovních podmínek pro osoby se sníženou mobilitou a schopností orientace. Některé úřady práce uváděly, že tyto osoby jako uchazeče o zaměstnání téměř neevidují, jelikož většina z nich pobírá plný invalidní důchod. U vybrané skupiny uchazečů se sníženou pracovní mobilitou nebo schopností orientace zdůrazňovaly úřady práce závislost šancí na nalezení vhodného zaměstnání na stupni vzdělání, na sebevědomí a úsilí jednotlivců o nalezení vhodného zaměstnání, které může být negativně ovlivněno dlouhodobou nezaměstnaností. Někteří jsou podle názoru úřadů práce ochotni přijmout zaměstnání neodpovídající jejich kvalifikaci. Vzhledem k poměrně jednoznačnému hodnocení znevýhodněného postavení osob se ZPS, tím spíše osob se sníženou mobilitou a schopností orientace na trhu práce je nápadné, že při hodnocení diskriminačních důvodů nebyla změněná pracovní schopnost zmiňována tak často jako diskriminační faktor. Nelze přitom v žádném případě říci, že by úřady práce znevýhodnění těchto osob podceňovaly. Obdržené odpovědi respondentů v této části výzkumu patří k nejdetailnějším. Úřady práce se touto problematikou nesporně intenzivně zabývají. Znevýhodnění ovšem často nevnímají jako diskriminaci, nejspíše s ohledem na specifický charakter tohoto diskriminačního důvodu. Při zajišťování rovného zacházení s osobami zdravotně postiženými je vždy nezbytná určitá míra aktivního zajišťování pracovních podmínek. Většina úřadů práce uvádí, že nelze stanovit míru nezaměstnanosti u uchazečů se ZPS, protože není znám přesný počet ekonomicky aktivních občanů se ZPS. Některé udávaly odhadovanou míru nezaměstnanosti (v deseti případech), z nich osm uvedlo že míra nezaměstnanosti osob se ZPS je vyšší než je míra nezaměstnanosti v územním obvodu. Další udávaly že přesnou míru nezaměstnanosti uchazečů se ZPS nelze zjistit, neboť není znám přesný počet ekonomicky aktivních občanů se ZPS. Pracovní podmínky, odborná příprava, funkční postup Tuto část respondenti buď vůbec nevyplnili, nebo odpověděli že projevy diskriminace v této oblasti nemonitorují, popř. udávali že diskriminační projevy nebyly zjištěny. Z odpovědí bylo většinou patrné že nemají v této oblasti k dispozici konkrétní poznatky, a pokud je mají, neznají prostředky jimiž by se jim dařilo efektivně diskriminační jednání prokázat a postihnout. Nikde nebyly uvedeny konkrétní způsoby řešení případů, nebo bylo uvedeno, že případy nelze řešit. Jen v jednom případě bylo uvedeno, že do kontrolní činnosti je vždy zahrnuta i oblast dodržování pracovněprávních předpisů o rovných příležitostech. Respondenti kteří uvádějí, že o diskriminaci v této oblasti vědí nebo mají o ní konkrétní poznatky, zároveň dodávají, že nemají možnost ji prokázat, protože se vždy jedná o skrytou diskriminaci. V této souvislosti byly zmíněny i konkrétní diskriminační projevy, s nimiž se úřad práce setkává tendence obsazovat vrcholové pozice muži, někteří zaměstnavatelé se domnívají že mladí nemohou řídit starší, naopak firmy se zahraniční účastí preferují mladší manažery. Sankce Celkem byla za diskriminační jednání uložena pokuta 12 úřady práce z 29 sledovaných. Nejvyšší sankce uložená v rámci sledovaných úřadů práce je ,- Kč. V její výši se ovšem odráží kromě porušení předpisů o zákazu diskriminace také porušení zákona v jiných směrech. Nejvyšší uložená pokuta výslovně jen za diskriminační jednání zaměstnavatele je ,- Kč (ve dvou případech). Opatření ke zjednání nápravy provádějí i ty úřady práce, které neukládají pokuty považují to za vhodné zejména u zaměstnavatelů nově vstupujících na trh práce, kdy zejména v případech diskriminační inzerce nebo v případech kdy nedošlo k významnému poškození zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání hodnotí pohovor se zaměstnavatelem a uložení opatření k nápravě za vhodný prostředek k odstraňování diskriminační praxe. V této souvislosti úřady práce zdůrazňují význam opatření k nápravě také v případech, kdy šlo o neúmyslné jednání. úřady práce rovněž v této souvislosti poukazují na preventivní opatření (osvětové působení na zaměstnavatele, seznamování zaměstnavatelů s právními předpisy). Další možné diskriminační důvody Úřady práce většinou uváděly jako závažný diskriminační důvod některý ze šesti sledovaných důvodů (zejména věk, pohlaví, etnická a rasová příslušnost, zdravotní stav tedy zdravotní postižení). Náboženství nebo sexuální orientace jako diskriminační důvody výslovně nebyly uvedeny. Ve dvou případech byly zmíněny další diskriminační důvody (státní občanství zaměstnávání cizinců, diskriminace z důvodu jazykových znalostí, tzv. schwarz-systém zaměstnanců se živnostenským oprávněním), v dalších dvou případech byly zmíněny případy zaměstnavatelů, kteří zneužívají situace na trhu práce k diskriminaci obecně. Zvláště bylo poukazováno na diskriminaci regionální (znevýhodnění regionu, v němž je vysoká nezaměstnanost, je zneužíváno zaměstnavatelem ke sjednávání nevýhodnějších pracovních smluv než je tomu v jiných regionech). Jedná se zejména o nadnárodní společnosti, které diskriminují své zaměstnance v regionech s vyšší nezaměstnaností. Kromě diskriminace žen a starších osob se dopouštějí běžně diskriminace v odměňování, kdy platí zaměstnancům za stejnou práci nižší mzdy než v jiných regionech 1. 1 K ověření, zda dochází k diskriminaci v oblasti odměňování, by bylo nutno zkoumat rovněž právní formu těchto zaměstnavatelů. 24 Výroční zpráva 2004 Programy a projekty Výroční zpráva 2004 Programy a projekty 25

14 Další poznámky se vztahovaly z větší části k hodnocení možností prokázat diskriminaci. Úřady práce opakovaně poukazovaly na to, že k diskriminaci dochází při ústních jednáních při nichž nejsou přítomni svědci, o nichž neexistují písemné záznamy a je proto téměř nemožné ji zaměstnavateli prokázat. Zaměstnanci se obávají stěžovat si na zaměstnavatele, zejména v regionech s vysokou nezaměstnaností a kde je obtížné sehnat jinou práci. Výjimkou jsou stížnosti na nevyplácení mzdy, protože zaměstnanci už nemají zájem pracovat pro zaměstnavatele, který jim mzdu neplatí. Soukromá zprostředkovatelna práce Pro zajímavost zařazujeme hodnocení provedené soukromou zprostředkovatelnou práce. Jedná se o jedinou soukromou zprostředkovatelnu která se výzkumu zúčastnila, takže z jejích odpovědí nelze zřejmě činit žádné obecně platné závěry. Na druhou stranu jsme přesvědčeni, že rozdíl v pohledu na některé otázky, který je patrný při srovnání postojů úřadů práce a soukromého zprostředkovatele může být sám o sobě zajímavý. S1 hodnotí spolupráci se zaměstnavateli v oblasti nabídky volných míst jako dobrou. Zaměstnavatelé mají poměrně přesnou představu a o nabízeném místě jsou schopni zveřejnit mnoho detailů. Diskriminační požadavky na budoucí zaměstnance nejsou časté, spíše jde o požadavky vyplývající z povahy práce (příklady: muž jako horník, mladý člověk jako specialista v oblasti internetového připojení). Na diskriminaci si stěžují občas Romové. S1 v této souvislosti poukazuje na možné předcházející neblahé zkušenosti zaměstnavatele se zástupcem romského etnika. Poznamenává, že tito uchazeči se většinou na konkursech prosadit nedokáží a nejeví zájem o zdarma nabízené kursy jak uspět u konkursu. Paradoxně ovšem S1 řešila u přijatých Romů několik situací propuštění pro podezření z krádeže, a když trvala na detailním prošetření věci, ukázalo se že kradli jiní pracovníci spoléhajíce se na to, že vše se hodí na Romy. Podle S1 řešení spočívá v detailním prošetření věci; po důkladném prošetření neškodí ani medializace za účelem informování veřejnosti. Diskriminační požadavky v inzerci S1 nemonitoruje, ale setkává se v inzerátech s požadavky na věk a pohlaví zaměstnance. Zpravidla však nejde o diskriminaci, ale o požadavek vyplývající z obecných zvyklostí (např.ženská obsluha v ženských šatnách na plovárně), S1 se domnívá, že v případě moderních technologií je to i věk (uvádí, že požadavkem na odbornost jsou příslušníci starší generace automaticky vyřazeni). Při přijímacích pohovorech a výběrových řízeních jsou obvyklé dotazy na zdravotní stav. Obvykle však zaměstnavatel v případě přijetí vyžaduje povinnou lékařskou prohlídku, takže pro uchazeče není možné případné problémy zakrýt. S1 proto soudí že jde o logickou součást přijímacího řízení. Řešili rovněž případ podezření na diskriminaci z důvodu sexuální orientace, který ukončili v neprospěch uchazeče (nalíčený muž v ženských šatech byl odmítnut při konkursu na bankovního úředníka/úřednici). S1 soudí že také s věkem je často spojeno omezení odbornosti nebo druhu práce; nesetkali se s diskriminací z důvodu náboženství. S1 zaznamenává odklon od písemných dotazů diskriminačního charakteru k otázkám kladeným osobně při neformálních pohovorech. Nárůst požadavků na čistý výpis z rejstříku trestů S1 nezaznamenala, tento požadavek se běžně vyskytuje tam, kde je to logické (ostraha objektů, svěřené peněžní prostředky nebo věci). K diskriminaci v odměňování dochází nejčastěji z důvodu pohlaví. S1 soudí, že jde o projev tržních podmínek, nikoliv o diskriminaci. Muži podle jejich názoru vyjednávají o výši platu, zatímco ženy rychle přijmou první nabídku zaměstnavatele, která je logicky nižší, a nevyjednávají. Z toho S1 dovozuje, že u platů sjednávaných smluvně jde o výsledek vyjednávání, zatímco v případech, kdy je plat stanoven právním předpisem, nebyla přímá diskriminace zaznamenána. S1 má v evidenci uchazeče se změněnou pracovní schopností pouze v řádech jednotlivců za rok. Jde o osoby, které se koncentrují na úřadech práce, míra jejich nezaměstnanosti je vyšší než průměr v regionu. S1 soudí, že zaměstnavatelé by byli ochotni zajišťovat vhodné pracovní podmínky pro občany se ZPS, jejich zájem ovšem pohasne v okamžiku střetu s byrokratickou hydrou. Stát poskytuje motivační nástroje a zaměstnavatelé by jich byli ochotni využívat pokud to nebude znamenat investici obrovského množství času, vyjednávání a papírování. Zaměstnavatelé potom raději obsadí místo zdravým uchazečem s minimálním nasazením času a peněz. S1 není známo, že by zaměstnavatelé zajišťovali vhodné pracovní podmínky pro zaměstnance se sníženou mobilitou nebo schopností orientace. S1 se domnívá, že spíše pomalu začínají zajišťovat tyto podmínky pro své případně imobilní zákazníky. Přitom budovy využívané nebo vlastněné veřejnou správou, ať již budované před nebo po novelizaci stavebního zákona, samy požadavky na přístupnost fakticky nesplňují (např. přístup pro invalidy zadním vchodem, obsluhovaným vrátným po zazvonění, kam vede cesta přes několik vysokých obrubníků). Vhodná pracovní místa zajišťují spíše nezisková sdružení, nadace a charity. Šance na nalezení vhodného zaměstnání pro osoby se sníženou mobilitou a schopností orientace klesají s úrovní odbornosti. Osoby s vysokou odborností s orientací na moderní technologie nacházejí uplatnění stejně dobře jako zdraví, osoby s nízkou nebo žádnou kvalifikací jsou velmi obtížně zaměstnatelné. Překážkou nalezení vhodného pracovního uplatnění je imobilita, nepřizpůsobené pracovní prostory, charakter práce (např. jednotvárná práce ve stále stejné poloze, nutnost zvedání těžkých břemen). Diskriminaci zaměstnanců s ohledem na pracovní podmínky, odbornou přípravu a funkční postup monitoruje S1 nepravidelně. Jako nejčastější problém udává pracovní dobu u žen. Soudí že situaci by zlepšila delší provozní doba školek provozovaných státem, které většinou končí v 15 hodin, přičemž by stačilo provozní dobu prodloužit do hodin, protože zaměstnanci školky pracují obvykle na dvě směny. S1 nikdy nezaznamenala diskriminaci ve funkčním postupu v zaměstnání. Závažnější diskriminační důvody se podle mínění S1 projevují v nedostatečné připravenosti absolventů škol ke vstupu na pracovní trh, v neexistenci trhu s byty, která omezuje flexibilitu pracovníků, v nedostatcích dopravní obslužnosti, v demotivujících faktorech stávající sociální sítě a enormním daňovém zatížení práce, které dále prohlubuje nezaměstnanost; omezení zákoníku práce mají negativní vliv na flexibilitu pracovních vztahů. 26 Výroční zpráva 2004 Programy a projekty Výroční zpráva 2004 Programy a projekty 27

15 B. PROGRAM PRÁVNÍCH A SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO OHROŽENÉ DĚTI A RODIČE STATISTIKA PROGRAMU ZA ROK 2004 Program je určen pro rodiny, jejichž děti jsou umístěny v ústavní výchově nebo jim takové umístění hrozí. Děti jsou ve vzrůstající míře odebírány z rodin a umísťovány do ústavních zařízení z důvodů nezajištěného bydlení, problematické komunikace rodin se školou a s orgány státní správy a samosprávy, z důvodů odsouzení rodičů k výkonu trestu odnětí svobody, jejich vzetí do vazby nebo nezletilosti rodičů, aniž by byly zvažovány nebo realizovány alternativní možnosti řešení těchto problémů rodin. Naše organizace má pověření k výkonu sociálně právní ochrany dětí. Rodiny nejsou schopny děti získat zpět ani poté, kdy se jejich situace znormalizuje, většinou proto, že nemají potřebné schopnosti a znalosti ohledně jednání se státními orgány, orgány samosprávy a soudy. Při řešení těchto problémů se osvědčuje poskytování sociálních služeb a právního poradenství. Cílem je zamezit odebírání dětí do ústavní výchovy, v případě jejich umístění návratu zpět do rodiny a pomoci rodině, aby dítě mohlo doma zůstat. Systémovým cílem programu je prosazování takových zásahů státní moci do rodičovských práv, které umožňují co nejširší realizaci výchovy dětí v rodinném prostředí s důrazem na prostředí biologické rodiny. (Do programu nemohou být zařazeny rodiny kde jsou děti týrány nebo zanedbávány). Konkrétně klientům nabízíme sociální a právní poradenství, asistenci (tj. návštěvy v rodině při těchto návštěvách je asistent plně k dispozici rodině a řeší s ní její aktuální problémy, podporuje a posiluje rodičovské dovednosti, snaží se o zlepšení úrovně výchovy dítěte atd.), mediaci, vyjednávání, domácí přípravu dětí a zajišťování volnočasových aktivit. V rodinách působí také naši dobrovolníci. Zajišťují domácí přípravu dětí, která zahrnuje motivaci k docházce do školy a dalšímu vzdělávání, zprostředkování volnočasových aktivit a přípravu dětí předškolního věku na vstup do školy. Každý dobrovolník navštěvuje svou rodinu nejméně jednou týdně. Také v roce 2004 jsme pořádali letní tábor na Slapské přehradě. Tábor je určen pouze pro 20 dětí, 10 z nich je z rodin našich klientů, tedy dětí, které jsou, nebo v minulosti byly ohroženy nařízením ústavní výchovy a jejichž rodiče se na Poradnu pro občanství, občanská a lidská práva obrátili proto, že nechtěli o své děti přijít. Zbývající místa byla nabídnuta dětem, jejichž rodiny se s takovou náročnou situací nikdy nesetkaly, ale mají chuť si užít táborových hrátek a také poznat nové kamarády s jinými životními zkušenostmi. Počet rodin, kterým byly poskytovány sociální služby v roce 2004 je 86 rodin, tj. 82 klienti, z toho byly 22 děti a 150 dospělých. S 0 rodinami byla ukončena spolupráce v tomto roce, s 56 rodinami budeme spolupracovat i v roce Přehled uživatelů dle krajů Kraj trvalého pobytu Počet rodin Počet uživatelů z toho dětí z toho dospělých z celkového počtu uživatelů Praha , Středočeský ,9 Královehradecký ,8 Ústecký ,9 Pardubický ,9 Karlovarský ,9 Jihočeský ,9 Moravskoslezský ,6 Jihomoravský 6 1,6 Neznámý trvalý pobyt (děti v NRP) X ,4 TP v zahraničí ,8 Celkem Typy využitých sociálních služeb Typ sociální služby Počet rodin z celkového počtu rodin Sociální poradenství 84 97,7 Právní poradenství 76 88,4 Terénní asistence 58 67,4 Mediace 1 6,1 Domácí příprava dětí 14 16, 2 Počet rodin nekoresponduje se skutečným počtem rodin, kterým byly poskytovány sociální služby, protože některé rodiny jsou rozdělené a jejich členové jsou hlášeni k trvalému pobytu v jiných krajích, tedy je rodina evidována ve více krajích najednou. 28 Výroční zpráva 2004 Programy a projekty Výroční zpráva 2004 Programy a projekty 29

16 Jak / od koho se uživatelé dozvěděli o poskytovaných službách Děti na začátku spolupráce a na konci roku 2004 Praha Jak / od koho Počet rodin z celkového počtu rodin Uživatelé sami (letáky, info od jiných uživatelů) 21 24,4 OSPOD 16 18,6 Vlastní terénní prací 1 15,1 Ústav, kde jsou umístěny děti Romský poradce / asistent 11 12,8 Jiné 6 7 Věznice,5 Veřejný ochránce práv 2 2, Úřad vlády, odbor pro LP 2 2, Rodin celkem Děti na začátku spolupráce/prosinec 2004 Počet dětí z celkového počtu dětí doma/doma 67 58,8 nařízena ÚV/nařízena ÚV 20 17,5 nařízena ÚV/doma 10 8,8 nařízena ÚV/návrh na zrušení ÚV 6 5, doma/nařízena ÚV 2,6 doma/návrh na nařízení ÚV/doma 1 0,9 doma/nařízena ÚV/doma 7 6,1 Dětí celkem Děti na začátku spolupráce a na konci roku 2004 Středočeský kraj Děti na začátku spolupráce a na konci roku 200 Děti na začátku spolupráce/prosinec 2004 Počet dětí z celkového počtu dětí doma/doma ,7 nařízena ÚV/nařízena ÚV 52 22,4 nařízena ÚV/doma 20 8,6 nařízena ÚV/návrh na zrušení ÚV 5 2,2 doma/nařízena ÚV 1, NRP 9,9 doma/návrh na nařízení ÚV/doma 6 2,6 doma/nařízena ÚV/doma 7 doma/nařízena ÚV/návrh na zrušení ÚV 1 0,4 doma/návrh na nařízení ÚV 2 0,9 Dětí celkem Na začátku spolupráce byla nařízena ÚV 77 dětem, 20 dětem byla během spolupráce s rodinou ÚV zrušena, tj. 26. U 6 dětí je podán návrh na zrušení ÚV, kde je reálné, že soud rozhodne o zrušení ÚV, tj. 7,8. Na začátku spolupráce bylo 146 dětí doma, na konci spolupráce bylo doma 142 dětí, tj. 97,, 4 děti, tj. 2,7 šlo z domova do ÚV. Děti na začátku spolupráce/prosinec 2004 Počet dětí z celkového počtu dětí doma/doma 0 58,8 nařízena ÚV/nařízena ÚV 8 15,8 nařízena ÚV/doma 7 1,7 doma/návrh na nařízení ÚV/doma 4 7,8 doma/návrh na nařízení ÚV 2,9 Dětí celkem Děti na začátku spolupráce a na konci roku 2004 Královehradecký kraj Děti na začátku spolupráce/prosinec 2004 Počet dětí z celkového počtu dětí doma/doma 11 84,6 nařízena ÚV/nařízena ÚV 1 7,7 nařízena ÚV/doma 1 7,7 Dětí celkem Počet dobrovolníků podílejících se na projektu byl v tomto roce Výroční zpráva 2004 Programy a projekty Výroční zpráva 2004 Programy a projekty 1

17 C. PROGRAM MIGRACE D. PROGRAM BEZPLATNÉ PRÁVNÍ POMOCI Vprůběhu roku 2004 realizovala Poradna pro občanství druhý rok programu Migrace jako partner zodpovědný za právní část tohoto programu, usilující o zlepšování právního postavení cizinců dlouhodobě usazených v České republice. Ve středu zájmu byl vstup ČR do EU a řada změn pro právní postavení cizinců (především z jiných členských států EU), která byla spojena se vstupem. V rámci výzkumně-informačních aktivit jsme systematicky sledovali migrační dění a legislativní novinky v ČR i ve světě, sepisovali komentáře, stanoviska a jiná vyjádření o právních normách upravujících postavení cizinců, účastnili se konferencí a jiných diskusí o právních aspektech migrace. Zejména jsme aktualizovali a rozšiřovali Právní komparativní studii Migrace (většina materiálů byla zpracována externími odborníky): podmínky zaměstnávání cizinců z EU v České republice ( Mgr. Zuzana DiFalco) sociální právo EU ve vztahu k cizincům z EU zaměstnaným v České republice ( JUDr. Marketa Whelanová, Ph.D) Cizinecké právo v Itálii ( Maria Chiara Paganucci) komplexní studie Cizinecké právo v USA ( Benjamin J. Vail) komplexní studie Vícečetné státní občanství: teoretické a praktické pohledy ( Mgr. Andrea Baršová, LL.M.) Praktické aspekty současného stavu zdravotního pojištění cizinců v ČR (Mgr. Karolína Dobiášová, Ing. Mgr. Olga Vyskočilová) pojednání o legislativních novinkách v českém právu (Mgr. Pavel Čižinský) Haagský program o další politice EU v oblasti budování prostoru svobody, bezpečnosti a práva, práva cizinců v novém školském zákoně ( č. 561/2004 Sb.), nový zákon o zaměstnanosti ( č. 45/2004 Sb.) a zvláště problematika 89 tohoto zákona zavádějící povinnost cizinců, kteří jsou členy nebo statutárními orgány českých právnických osob, opatřit si pracovní povolení, aby směli vykonávat pro své společnosti tzv. běžnou činnost, novely cizineckého zákona ( č. 26/1999 Sb.) aj. V rámci projektu jsme se rovněž zúčastnili akcí mezinárodní organizace Evropská koordinace pro právo cizinců na rodinný život (International association The European Coordination for Foreigners Right to Family Life), která před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2004 obeslala všechny kandidáty se seznamem dotazů týkajících se postojů těchto kandidátů k migrantům a jejich lidským právům. V rámci praktických právních strategií jsme především poskytovali právní poradenství cizincům, což je od samého počátku naše klíčová činnost. Počet klientů cizinců je poměrně vysoký, neboť stovky konzultací poskytujeme telefonicky nebo em. U jiných klientů trvá spolupráce měsíce nebo roky. Obsahově se nejčastěji jedná o poradenství v oblasti pobytových režimů ( přibližně 40 případů), dále o poradenství ohledně získání českého státního občanství (přibližně 40) a pak o jiné právní problémy (občanskoprávní věci, diskriminace, sociální dávky, pracovní právo). Řada klientů je mimopražských a součástí naší práce jsou i cesty za klienty. Ve dvacetiměsíčním projektu jsme: komplexně zdokumentovali systém bezplatné právní pomoci ( dále jen BPP ) v České republice: provedli rozsáhlé dotazníkové šetření mezi všemi aktéry v oblasti BPP (soudy, advokáti, soudci a příjemci BPP) navázali kontakt se všemi institucemi, jejichž spolupráce je klíčová při koncipování celkového řešení sledovali dění v oblasti přístupu ke spravedlnosti v ČR i ve světě ( včetně účasti na mezinárodním fóru o přístupu ke spravedlnosti v únoru 2005 v Budapešti 4, sběru literatury a budování knihovny) poskytovali právní poradenství klientům, kteří se potřebovali domoci přidělení advokáta jak ze strany soudů tak ze strany České advokátní komory. vytvořili pracovní skupinu, která jednak napomáhala síťování mezi jednotlivými nevládními organizacemi a vytvořila platformu pro diskusi se zástupci České advokátní komory a Ministerstva spravedlnosti. V rámci pracovní skupiny se diskutovaly představy jednotlivých aktérů ohledně optimálního budoucího legislativního řešení systému BPP. Informační aktivity V rámci tohoto bloku aktivit realizovala Poradna pro občanství zejména publikaci odborné stati Mgr. Barbory Bukovské Přístup ke spravedlnosti ve střední a východní Evropě: Česká republika, Zpráva o zemi, která mapuje problematiku bezplatné právní pomoci v České republice k prosinci Zpráva byla původně připravena pro 1. evropské fórum o BPP v Budapešti v prosinci 2002 a následně byla přeložena a vydána Poradnou pro občanství. 5 komplexní výsledky dotazníků jsou podrobně publikovány na stránkách Poradny pro občanství 4 Konference byla pořádána těmito dvěma organizacemi:public Interest Law Initiative, zřízené Právnickou fakultou Columbia University a Open Society Justice Initiative. 5 Publikace je stále ještě dostupná v Poradně. 2 Výroční zpráva 2004 Programy a projekty Výroční zpráva 2004 Programy a projekty

18 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ OHLEDNĚ BPP NA SOUDECH 6 1. TRESTNÍ ŘÍZENÍ Žádosti o bezplatnou obhajobu Počet osob, které si v průběhu let 1998 až 200 požádaly u konkrétního soudu v souladu s odst. 2 trestního řádu o bezplatnou obhajobu: Odhady jednotlivých soudů se pohybovaly vždy v řádu jednotlivců nebo maximálně desítek případů. Jeden okresní soud uvedl, že má spisů a z toho 20 žádostí o BPP. Další okresní soud měl trestních spisů a 5 žádostí o BPP. Jen jeden soud uvedl počty žádostí ve výši několika stovek. V průměru se nejvyšší počet žádostí o BPP pohybuje kolem procenta případů, tedy v nejlepším případě požádá jen každý stý obviněný o BPP 7. Od roku 2001 ovšem počet žádostí stoupá. Kolika žádostem o BPP soud vyhoví? Souhrnně lze říci, že soudy podaným žádostem většinou vyhoví. I zde nicméně existují podstatné rozdíly v praxi jednotlivých soudů. Nutná obhajoba 8 soudů uvedlo, že BPP přiznalo jen těm, u nichž byly dány důvody nutné obhajoby, 7 soudů naopak uvedlo, že u žádného z obviněných, kterým byla BPP přiznána, nebyly dány důvody nutné obhajoby. Některé soudy uváděly, že u osob s důvody nutné obhajoby se otázka placení nákladů obhajoby řeší až po jejich eventuelním odsouzení, což je zřejmě místní praxe a trestní řád to rozhodně nepředpokládá. U ostatních soudů se obě množiny zčásti protínaly 8. Ustanovení ex offo Počty ustanovených advokátů ex offo záleží na počtu případů napadlých na konkrétních soudech. Jedná se každopádně o řádově vyšší čísla než u BPP. Počty ustanovených advokátů se během požadovaných 5 let nijak výrazně nevyvíjely 9. Finanční částky vynaložené na poskytování BPP v trestních věcech Na poskytování BPP neexistuje u soudů zvláštní položka. Tyto výdaje se hradí z obecnějších položek, přičemž část soudů nazvala tuto položku mandatorní výdaje (což je asi nejobecnější vymezení) a část soudů se zmiňovala o položce odměny advokátů, znalců, tlumočníků, notářů. Setkali jsme se i s názvem Odměny advokátů ustanovených v trestních a civilních věcech. Terminologie se tedy zdá být nejednotná. Většina soudů, které zodpověděly tyto otázky, se shoduje v tom, že v rámci této rozpočtové položky se od roku 2000 začala rozlišovat další podpoložka s názvem Odměny advokátů v civilních věcech. Od tohoto roku tedy (přinejmenším na části soudů) lze odlišovat výdaje soudů na BPP v občanskoprávním řízení. Od 1.července 200 ještě přibyla další rozlišující podpoložka číslo bezplatná obhajoba v trestních věcech. Systém hrazení nákladů obhajoby nicméně funguje tak, že soud hradí advokátovi jeho odměnu a nutné výdaje a následně je buď vymáhá na odsouzeném nebo je na něm nevymáhá, protože mu přiznal BPP. V rozpočtech soudů tedy často splývají částky, a) které soud hradil za obviněného, který nebyl odsouzen, ale měl ustanoveného advokáta b) za odsouzeného, kterému byla přiznána BPP c) za odsouzeného, který měl státu uhradit náklady obhajoby, ale tato pohledávka byla pro nevymahatelnost odepsána (vymahatelnost těchto pohledávek odhadl jeden ze soudů na 10) Pokud jde o způsob tvorby rozpočtu na určitý rok, 4 soudy vysvětlily, že rozpočet se v průběhu roku upravuje podle potřeby. Jedná se tedy o mechanismus obvyklý u mandatorních výdajů, které stát musí hradit ze zákona bez ohledu na stanovený rozpočet. Žádný soud ve své odpovědi nenaznačoval, že by Ministerstvo spravedlnosti odmítalo navýšit rozpočet v případě jeho překročení na konkrétním soudě, nebo že by byl nucen hradit náklady BPP z jiných rozpočtových položek (např. na odměny nebo na provozní výdaje). Dotazník tedy spíše vyvrací podezření, že by soudy byly nízkými rozpočty tlačeny k tomu, aby BPP přiznávaly co nejméně. Na druhou stranu odpovědi soudů dokazují, že v podstatě žádný soud není schopen přesně říci, kolik na BPP vydává. Jak lze potom ovšem sestavovat rozpočet na další období? Tato situace je možná jen díky tomu, že prostředky vydávané na BPP jsou relativně malé. 2. OBČANSKOPRÁVNÍ ŘÍZENÍ 6 Dotazník byl rozeslán na všechny soudy v ČR, návratnost dotazníků byla přibližně Pro srovnání lze uvést, že dle údajů Českého statistického úřadu žilo např. v období let v ČR,4 domácností pod hranicí životního minima. Ačkoli se lze domnívat, že osoby, které jsou obviněny z trestných činů zahrnují vyšší procento těchto osob než je tomu v průměru u většinové populace, přesto procento žádostí o BPP zdaleka nedosahuje ani těchto,4 ze všech řízení u soudů. Systém BPP v ČR tedy zřejmě nedosáhne zdaleka ani na osoby pod hranicí životního minima. 8 V tomto bodě tedy existují 2 protichůdné praxe na soudech. 9 Lze tedy říci, že ustanovování advokátů ex offo je díky jasným pravidlům daným trestním řádem v praxi stabilizovaným institutem. U přiznávání BPP v trestním řízení je nutno konstatovat opak. Osvobození od soudních poplatků Soudy uváděly většinou počty žádostí v řádu stovek. Jedná se rovněž o zavedený institut. V průměru soudy žádostem vyhovují přibližně v 50 až Výroční zpráva 2004 Programy a projekty Výroční zpráva 2004 Programy a projekty 5

19 Ustanovení dle 0 OSŘ Soudy uvádí počty žádostí v řádu jednotlivců, maximálně desítek jednotlivců. V průměru se jedná o 1/10 počtu osob, které žádají o osvobození od soudních poplatků. Stejně jako v trestním řízení lze konstatovat výrazně vzrůstající tendenci počtu těchto žádostí 10. Pokud je žádost již podána, velké většině žádostí je vyhověno. Opět se situace liší dle jednotlivých soudů.. KRITERIA NEMAJETNOSTI V TRESTNÍM A OBČANSKOPRÁVNÍM ŘÍZENÍ 11 Při posuzování, kdo má nárok na BPP existuje velmi široká diskreční pravomoc soudce. Naše otázka směřovala k tomu, aby soudy sdělily, a) co si představují v praxi pod pojmem nedostatek prostředků, aby hradil náklady obhajoby v odst. 2 trestního řádu anebo pod pojmem odůvodňují-li to poměry účastníka v 18 o.s.ř. a; b) jaké důkazy o nemajetnosti v praxi vyžadují. Soudy berou při rozhodování o nemajetnosti v potaz dle vlastních vyjádření: příjmy (ze zaměstnání, podnikání, z důchodů a sociálních dávek); majetek (zkoumá se především vlastnictví auta a nemovitostí; vlastnictví je zřejmě většinou překážkou přiznání BPP. Jen jedna odpověď naznačila, že vlastnictví nemovitosti nemusí vést vždy automaticky k zamítnutí žádosti); vyživovací povinnosti, event. další závazky; zdravotní stav ( často jako kriterium práceschopnosti). 12 Všechny odpovědi zdůrazňovaly, že každý případ je nutno posuzovat individuálně a že jakékoli vymezení je jen orientační a navíc vyjadřuje pouze stanovisko daného soudce a pro jeho kolegy není naprosto závazné. Z odpovědí řady soudů vyplývá, že kromě absence prostředků na obhajobu jsou v jejich rozhodování pro přiznání nároku na BPP důležité i další skutečnosti: příslušnost obviněného k určité sociální skupině, např. nezaměstnaní, mladiství, důchodci aj.; vztah k výši nákladů obhajoby: většina soudů udala, že nemajetnost není absolutní hodnotou, nýbrž že je třeba i posuzovat v závislosti na výši částky, kterou by obviněný musel hradit, pokud by mu soud nárok na BPP nepřiznal. Nemajetnost je tedy kategorií relativní; jistá zásluhovost: pro řadu odpovědí není relevantní pouze skutečnost, zda obviněný disponuje prostředky či nikoli, nýbrž též fakt, zda je za svou chudobu sám vinen. Mnoho odpovědí nehovořilo o nezaměstnanosti, nýbrž 10 Tento trend může souviset jak s legislativními změnami v roce 2000, kdy byla do občanského soudního řádu dána nikoli jen možnost ustanovit zástupce, nýbrž povinnost soudu tak učinit v případě splnění stanovených kriterií. Dále může tento trend souviset i s faktem, že od roku 2000 jsou výdaje na ustanovené zástupce v občanskoprávním řízení vykazovány rozpočtově zvlášť, což rovněž mohlo upozornit na existenci tohoto ustanovení soudce a zlepšit plnění jejich poučovací povinnosti vůči účastníkům řízení. 11 Kriteria jsou v civilním procesu i v trestním procesu ta samá. Mnoho soudů odpovídalo jednou charakteristikou za obě oblasti. Jediným skutečným rozdílem je existence právnických osob v občanském procesu, které žádají o prominutí soudních poplatků a na něž je nutno používat jiná měřítka než na fyzické osoby. 12 Udání těchto posuzovaných faktorů nicméně nezodpovídá otázku, kde leží hranice mezi nemajetností a nepřiznáním BPP. o evidenci u úřadu práce, často se posuzuje i práceschopnost a pokud práceschopná osoba nepracuje, není jí nárok přiznán. Jedna odpověď vztahovala zásluhovost i na chování při výkonu trestu odnětí svobody a dokonce i na povahu trestného činu, z něhož byla tato osoba obviněna. Tento nárok je přiznáván jen v minimu případů s ohledem na to, zda finanční situaci si žadatel nemůže svými silami zlepšit, např. brigádami. Proto bylo vyhovováno jen u osob např. invalidních, na mateřské dovolené apod. a to i s přihlédnutím k charakteru trestné činnosti. Například takovýto návrh nebyl akceptován, pokud se žadatel přivedl sám do podnapilého stavu a pak vyvolal rvačku. Nejednota v názorech soudu platí i ohledně otázky, zda je pro nemajetnost relevantní pouze okamžitá situace obviněného nebo určitý dlouhodobější horizont jeho finančních poměrů. Některé soudy psaly o tom, že nárok na BPP nemá mít osoba, u níž lze předpokládat získání finančních prostředků v budoucnosti Příklady, jak soudy charakterizovaly nemajetnou osobu: Trestní řízení: osoba sociálně slabá a potřebná, nemajetná, nezaměstnaná atd.; individuálně, osobní, rodinné a majetkové poměry, přihlíží se také k výši nákladů obhajoby; úvaha soudce starobní důchodkyně, která doložila výši pobíraného důchodu i výši pravidelných měsíčních plateb jako nájemné a inkaso; není podstatná okamžitá situace ke dni podání žádosti, např. u mladého člověka lze předpokládat, že nalezne pracovní uplatnění, získá příjem, důležité je hodnotit v určitém časovém horizontu. Např. věk, zdravotní stav, počet vyživovacích povinností, majetková situace, výše měsíčního příjmu atd.; obviněný je nemajetný, většinou nezaměstnaný, pobírá pouze minimální sociální dávky, má malý příjem. Důchodce též dokládá potvrzení o výši přiznaného důchodu.; žadatelé bývají starobní nebo invalidní důchodci, osoby s větším počtem vyživovacích povinností, osoby nezaměstnané. Vyžaduje se potvrzení, že osoby nevlastní motorová vozidla, nemovitosti, jaké sociální dávky pobírají, to vše ve vztahu k soudním nákladům; jen ojediněle, hlavně zdravotní stav, dále že vzhledem ke svému zdravotnímu stavu není schopen pracovat, nemá žádné movité ani nemovité věci; odsouzený musí zpravidla splňovat tato kriteria: dávky sociální péče při dorovnání do životního minima; dlouhodobě nezaměstnaný; nemá žádnou pracovní kvalifikaci a vzhledem k jeho věku je malý předpoklad, že by ji získal; nevlastní žádný, zejména nemovitý majetek; invalidní důchod a neschopnost pracovní činnosti; nejen situace v rozhodné době, ale delší horizont (i pro občana); takřka výhradně jen mladiství, co nemají žádný příjem; evidence u Úřadu práce, sociální dávky, potvrzení od obce, že nic nevlastní, daňové přiznání, výpis z bankovního účtu a z katastru, náklady na bydlení. Povaha trestní věci z hlediska propočtu budoucí výše odměny advokáta. 6 Výroční zpráva 2004 Programy a projekty Výroční zpráva 2004 Programy a projekty 7

20 evidence jako nezaměstnaného, či zařazení do rekvalifikačního kurzu, potvrzení o poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání, potvrzení od obce či od katastru, že obviněný není vlastníkem nemovitostí či majetku, který by k úhradě nákladů obhajoby mohl sloužit, daňové přiznání, výpisy z účtů, čestné prohlášení o tom, že nevlastní žádný majetek další, z něhož by mohl náklady hradit, že žádný účet u bank příkladný výčet. Zkušenosti jsou zatím minimální; 1 veškeré majetkové poměry. starobní nebo invalidní důchod, větší počet vyživovacích povinností, nezaměstnanost; doklady, že nevlastní motorová vozidla, na katastru, jaké pobírají sociální dávky; výše nákladů, které by osoba musela za soud platit, v poměru k jejím příjmům; základním kriteriem je částka životního minima; záleží ale na individuálním případu; výše příjmů a majetkové poměry, kriteria stanovena nejsou. (u podnikatelů nutno jinak: poměry v podnikatelské sféře, tíživá situace z důvodů, které nemají původ v podnikání živelní pohroma, krádež, nikoli druhotná platební neschopnost viz judikatura) výše soudního poplatku; pravděpodobné náklady řízení; povaha uplatněného nároku; základním kriteriem je částka životního minima; může jít ale i o částky vyšší, zejména u žen na mateřské dovolené, důchodců a invalidních důchodců; čestné prohlášení o majetkových poměrech, případně výpis z katastru nemovitostí (ojediněle pokud ze spisu vyplývá, že obviněný je majetný), údaje o zaměstnání příjmu, u žen o mateřské dovolené, údaje sociálních odborů, Úřadů práce ověřuje se případně důvod nenastoupeného nabízeného zaměstnání, ukončení evidence pro nedodržení podmínek apod. údaje věznice o zaměstnání odsouzeného při výkonu trestu, popřípadě další. Občanskoprávní řízení neosvobození by nemělo být překážkou pro bránění práva žadatele před soudem; žadatel je povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své majetkové a sociální poměry. Při rozhodování pak soud přihlíží k celkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatňovaného nároku apod. U fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry, zdravotní stav apod. U právnických osob a u podnikatelů lze vzít v úvahu též povahu jejich podnikatelské činnosti, stav a strukturu majetku, platební schopnost; nejen měsíční příjem, ale veškeré majetkové poměry; celkové majetkové poměry účastníka, výše soudního poplatku, povaha uplatňovaného nároku a u fyzických osob sociální poměry a zdravotní stav. U právnických osob a u podnikatelů i povaha jejich podnikatelské činnosti a hodnota majetku; konkrétní kriteria nestanovena. Neurčená množina skutečností vztahujících se k účastníkovi. Majetkové poměry, výše poplatku, náklady na dokazování, povaha uplatněného nároku. U fyzických osob také sociální poměry a zdravotní stav. U podnikatelů též jejich podnikání, stav a struktura majetku, platební schopnost; jasně stanoveno v zákoně, individuální posuzování, není metodický pokyn; zcela nejobecnějším kriteriem jsou vždy v každém konkrétním případě sociální důvody žadatele, ovšem vždy v návaznosti na stanovenou výši soudního poplatku. Soud přitom přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, i když skutečnosti, že žadatel vlastní nemovitost, nemusí být vždy důvodem k zamítnutí žádosti o osvobození od placení soudních poplatků. U fyzických osob může vzít zřetel i na zdravotní stav žadatele a u právnických osob přihlíží i k charakteru jejich činnosti, stavu a struktuře jejich majetku, solventnosti apod. Každý případ je posuzován zcela samostatně. K zamítnutí obvykle nedochází proto, že by se jednalo a soud věděl již předem, že jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; je nutné vycházet z ústavní zásady rovnosti a to i u právnických osob; celkové majetkové poměry žadatele (co brání fyzické osobě v práci: zdraví či nezaměstnanost? Jinak ne) 1 Osobní zkušenost: žádost o BPP a pak zlatý řetěz kolem krku 8 Výroční zpráva 2004 Programy a projekty Výroční zpráva 2004 Programy a projekty 9