Chemie v zemědělství. Bio hnojiva. Bio hnojiva. Aplikace mikroorganismů v biotechnologii Jak mikroorganismy ovlivňují zemědělství.

Transkript

1 Aplikace mikroorganismů v biotechnologii Jak mikroorganismy ovlivňují zemědělství Chemie v zemědělství Zemědělci používají: chemické pesticidy chemická hnojiva lepší úroda Škodlivé účinky: znečištění vodních nádrži vyluhování půdy zničení mikroorganismů a přátelského hmyzu plodiny více náchylné k nemocem snižení úrodností půdy Bio hnojiva levné, obnovitelné zdroje rostlinné výživy, které doplňují chemická hnojiva vybrané kmeny prospěšných (půdních) mikroorganismů postupně vytváří živiny pro rostliny (dusík a fosfor) prostřednictvím svých aktivit v půdě nebo rhizosféře zdravější půda, redukce znečišťování životního prostředí, omezení použití chemických látek Bio hnojiva Výhody: 1) omezení použití chemických hnojiv o 15-40% 2) malé náklady (jednoduchá výroba, aplikace a dlouhá trvanlivost) 3) šetrné k životnímu prostředí Prospěšnost: zvýšení výnosu sklizně o 20-30% nahrazení chemického dusíku a fosforu v 25% stimulace rostlinného růstu (enzymy, hormony, vitaminy) biologická aktivace půdy obnovení úrodností půdy ochrana proti suchu a nemocem 1

2 Rhizobium symbiotické: vytváří symbiotický vztah s kořeny bobovitých rostlin vykazují vysokou specifitu vůči hostiteli, kterého infikují vstupují do vnitřního prostředí kořenového vlášení a stimulují vytvoření hlízek, které poskytují anaerobní prostředí nutné pro fixaci dusíku na NH 3 poskytují rostlině organické dusíkaté sloučeniny, jako je glutamin nebo ureidy rostlina na oplátku poskytuje bakteriím organické sloučeniny z fotosyntézy kg N/ha/rok Koloběh dusíku Azotobacter: volně-žijící, aerobní půdní bakterie vyskytují se pouze v neutrálních a mírně alkalických půdách staré buňky tvoří dvojlomné, tlustostěnné pouzdra z polysacharidů, ve kterých dokážou přežít nepříznivé podmínky fixují atmosférický dusík, který je nedostupný pro rostliny, a uvolňují ho ve formě amonných iontů do půdy - hrají důležitou roli v koloběhu dusíku v přírodě fixace je inhibována v přítomnosti dostupných zdrojů dusíku (amonné ionty a dusičnany chemická hnojiva) také syntetizují některé biologicky aktivní látky, včetně hormonů (auxiny) a tím stimulují růst rostlin a klíčení semen použití pro zeleninu, obilniny, proso a cukrovou třtinu Azospirillum: volně-žijící, mikroaerofilní půdní bakterie interagují s kořeny rostlin (asociativní symbióza) - jednoděložné včetně důležitých plodin - pšenice, kukuřice a rýže nejen fixují dusík, ale také syntetizují auxiny a modulují rostlinnou hormonální rovnováhu deaminací 1-aminocyklopropan- 1-karboxylové kyseliny (ACC) (prekurzor etylénu) - zvýšené větvení kořenového systému a prodloužení kořenů, což napomáhá absorpci půdní vody a minerálů kg N/ha/rok BGA (Blue Green Algae): volně-žijící cyanobakterie (Anabaena, Nostoc, Tolypothrix) BGA symbiotické: Anabaena azollae - v symbiotickém vztahu s vodní kapradinkou rodu Azolla (rozložená poskytuje rostlinám také K, P, Zn, Fe) dusík fixují ve specializovaných buňkách tzv. heterocystách (obsahují nitrogenasu) běžně používané na rýžových polích jednoduchá a levná produkce kg N/ha/rok Phosphate solubilizers PSB (Phosphate Solubilizing Bacteria) rozpouští nerozpustné fosfáty z organických a anorganických zdrojů (fosforečnan vápenatý, hydroxyapatit) uvolňují nerozpustný fosfor z půdy a fixují ho do jílových minerálů vylučují organické kyseliny (kyselina glukonová a 2-ketoglukonová) a snižují ph čímž se rozpouští vázané fosfáty v půdě mechanismus je spojený s uvolňováním nízkomolekulárních organických kyselin - hydroxylové a karboxylové skupiny chelatují kationty vázané k fosfátu, čímž se převedou do rozpustné formy Bacillus (B. polymixa, B. megaterium, B. firmus), Pseudomonas (P. striata, P.putida, P. cepacia), Rhizobium (R. leguminosarum, R. meliloti) 2

3 Phosphate solubilizers Phosphate mobilizers Mykorhiza: symbiotické soužití hub s kořeny vyšších rostlin houbové mycelium nezasahuje nikdy do středního válce kořenu rostliny - mutualistický vztah 70-90% všech rostlin je mykorhizních rostlina dodává houbě uhlíkaté (energetické) zdroje, houba dodává rostlině vodu a rozpuštěné minerální látky (např. H 2 PO - 4 ) mykorhizní houby stimulují rhizosférní mikrofloru a její enzymatické aktivity a také rozšiřují povrh kořenu, což je významné pro výživu, růst a zdravotní stav rostlin může docházet k pronikání houbových vláken do kořenových buněk primární kůry (endomykorhiza), nebo zůstávají vlákna jen v mezibuněčném prostoru (ektomykorhiza) Phosphate mobilizers Endomykorhiza (endotrofní mykorhiza): zahrnuje výhradně specializované symbiotické houby (hlavně z oddělení Glomeromycota), které jsou na svých hostitelích natolik závislé, že bez jejich podpory už nejsou schopny přežívat nejčastěji - arbuskulární mykorhiza (vezikulo - arbuskulární, VAM) - v buňkách se hyfy větví do stromečkovitého útvaru arbuskulu vyskytuje se u 80% cévnatých rostlin Phosphate mobilizers Endomykorhiza (endotrofní mykorhiza): VAM stimuluje transfer živin, hlavně fosforu, zinku a síry, ale také mobilizuje Cu, K, Al, Mn, Fe a Mg z půdy do kořenů rostlin ve vezikulách (obsahuji strigolaktony) se ukládají živiny (fosfor a fosfolipidy) a abruskuly je posílají do kořenového systému hyfy VAM také pomáhají udržet vlhkost kolem kořenové zóny zvyšuje odolnost vůči patogenům a hlísticím odstraňují toxické chemikálie (např. fenoly) v preparátech se používá Glomus intraradices a G. versiforme bylo prokázáno, že použiti mykorhizních přípravků snižuje nutriční stres, podporuje zakořenění a odolnost vůči suchu, způsobuje potlačení chorob a podporuje prospěšné interakce mezi mikroorganizmy PGPR pro půdní bakterie a bakterie kolonizující rhizosféru, které jsou nějakým způsobem prospěšné rostlinám při růstu, se často používá název Plant Growth Promoting Rhizobacteria zásobují rostlinu sloučeninami, které syntetizují nebo usnadňují jejich příjem z prostředí (fixace N 2 ), syntetizují siderofory schopné rozpouštět jinak nerozpustné trojmocné železo v půdě a tím ho zpřístupňují rostlině nebo syntetizují rostlinné hormony při nepřímé podpoře syntetizují antibiotika a bakteriociny nebo jinak zabraňují patogenům inhibovat růst rostliny mohou syntetizovat enzymy s lytickým účinkem na buněčné stěny hub patogenních pro rostlinu (chitinasa, β-1,3-glukanasa, proteasa či lipasa) pomáhají rostlinám rostoucím na slaných půdách překonávat stres PGPR nejvýznamnější rody: Pseudomonas a Bacillus, ale také Rhizobium, Azotobacter a Azospirillum některé bakterie (Pseudomonas) jsou schopny produkovat enzym 1-aminocyklopropan-1-karboxylát deaminasu (ACCD) a díky její pomoci snižují hladinu etylénu přímo v rostlině pak neinhibuje růst rostliny a kořenů vyvolávají indukovanou systémovou rezistenci (ISR) - přirozeně potlačují choroby (Pseudomonas fluorescens) - obvykle spojena s dráhou kyseliny jasmonové, vedoucí k defenzinům a inhibitorům proteas (např. proti Fusarium oxysporum) 3

4 Bio hnojiva Metody aplikace: ošetření osiva - nejběžnější metoda pro všechny typy, efektivní a ekonomická ; může se provádět 2 a více mikroorganismy; nejdříve pokrytí semen vrstvou Rhizobium, a následně PSB máčení kořenů čisté kořeny se ponoří do roztoku bio hnojiva (Azospirillum, mykorhizní preparát v gelové formě) aspoň na 30minut půdní aplikace 2kg PSB na akr; smíchá se s kravskou mrvou a fosfátem a nechá zastíněné přes noc tak aby vlhkost byla 50%; směs se používá před vysetím nebo výsadbou Bio hnojiva Nosiče: - netoxické, absorbují vlhkost, jednoduchá sterilizace, umožňují přežiti bakterii na zrně, během skladování a v půdě pro ošetření osiva nosič je změlněny na prášek o velikostí částic µm; používají se lepivé materiály (arabská guma, ethylmethylcellulose, roztoky sacharosy, rostlinné oleje); inokulant (bakterie na nosiči) po smíchaní s vodou vytváří břečku pro půdní aplikace nosič ve formě granuli 0,5-1,5 mm, nejlépe pórovitý - rašelina, perlit, talek, dřevěné uhlí, kousky půdy Kompost aerobně rozložené organické zbytky (bioodpad) slouží jako růstové médium, nebo porézní, absorpční materiál, který udržuje vlhkost a rozpustné minerály poskytuje podporu a živiny pro maximální růst rostlin, je někdy nutné: naředit z půdou nebo rašelinou pro snížení salinity a neutralizaci ph nebo přidat živiny ve formě přírodního hnojiva a také písek pro lepší odvodňování a provzdušňování důležitou roli hraje surovinová skladba (C:N), dostatečné množství strukturního materiálu (přístup kyslíku), přítomnost mikroorganizmů a vhodná vlhkost Bio kompost organické hnojivo vyrobené biotechnologicky (z rostlinných a zvířecích odpadu), bohaté na živiny a mikroorganismy skládá se z dusíku, PSB a různých užitečných hub (Trichoderma viride pro ochranu kořenového systému v případě fungálních onemocnění, Pleurotus ostreatus pro ochranu před hlísticemi) zvyšuje úrodnost půdy rostlinné živiny jsou ve vázané formě v kompostu a jsou uvolňované postupem času zavlažování a přívalové deště nevyplaví hnojivo z půdy zvyšuje biologickou aktivitu půdy - aktivuje mikrobiologický (bakterie, houby aj.) a makrobiologický (hmyz, červy aj.) život zlepšuje půdní podmínky (živiny, provzdušnění, vlhkost, teplota) Efektivní mikroorganismy koncepce efektivních mikroorganismů (EM) vznikla v Japonsku (Okinawa) začátkem 80-tých let - profesor Teruo Higa jako základní informaci bereme fakt, že veškeré mikroorganismy lze rozdělit do 3 skupin: A - efektivní/probiotické, B - patogenní, C - oportunitní/neutrální pakliže A nebo B převáží poté se oportunitní mikroorganismy, do té doby neutrální, přidají na tu stranu, která převáží a s jejich pomocí dojde ke zvrácení vývoje na stranu dané skupiny, která tím zároveň eliminuje slabší skupinu zbylých mikroorganismů tím, že do daného prostředí přidáváme preparáty na bázi EM, tím pádem dosahujeme vyššího počtu EM, ke kterým se poté přidají oportunitní mikroorganismy Efektivní mikroorganismy směs vybraných prospěšných druhů mikroorganismů, většinou anaerobních, které se běžně používají v potravinářské výrobě jedná se o bakterie mléčného kvašení, fotosyntetické bakterie, kvasinky, aktinomycety a plísně - pracují ve vzájemné symbióze a mohou žít společně vedle sebe bakterie mléčného kvašení: Lactobacillus plantarum, L. casei, Streptococcus lactis fotosyntetické bakterie: Rhodopseudomonas palustris, Rhodobacter sphaeroides kvasinky: Saccharomyces cerevisiae; Candida utilis aktinomycety: Streptomyces albus; S. griseus plísně: Aspergillus oryzae; Mucor hiemalis 4

5 Efektivní mikroorganismy oživují půdu a zvyšují úroveň aktivity organismů v půdě zlepšují prohřívání půdy a schopnost udržet vodu. zrychlují klíčení a tvorbu kořenů čistí vodu redukují plyny, které jsou škodlivé pro životní prostředí redukují nepříjemné pachy Použití v zemědělství: rostlinná produkce - zlepšení dynamiky růstu a kondici rostlin, zvýšení výnosů, snížení výskytu hnilob a plísní, prodloužení skladovatelnosti, rychlý rozklad posklizňových zbytků živočišná produkce - prospěšné působí na zvířecí organismus, zvýšení výkonů/výnosů, snížení stresu a nemocnosti zvířat, zlepšení chuťové kvality masa, usnadňuje zpracování hnoje, kejdy Biokontrola škůdců biologické metody ochrany rostlin (v užším pojetí bez transgenních rostlin, použití extraktů z rostlin nebo metabolitů z mikroorganismů) jsou založeny na antagonistických mezidruhových vztazích, které jsou ovlivněny celou řadou faktorů stejné bioagens může fungovat za stejných podmínek a v různých prostředích zcela odlišně první praktický pokus biokontroly v 80. letech 19. století se týkal škůdce Anisoplia austriaca (listokaz pšeničný) pomoci houby Metarhizium dnes se nejintenzivněji zkoumají zástupci houbových rodů: Metarhizium, Beauveria, Lecanicillium, Nomuraea, Noezygites, Entomophthora a Pythium Biokontrola škůdců Strategie ochrany rostlin: Klasická biologická ochrana využívá přirozené nepřátele nebo patogenní organismy proti hostitelskému hmyzu. Výběr vhodných patogenů probíhá v původních ekosystémech. Úspěšná biologická ochrana je založena na dlouhodobě udržitelné regulaci škůdců nebo patogenů pod práh ekonomické škodlivosti. Augmentace rozšíření přirozených patogenů: 1) inokulativní introdukce do ekosystému: inokulum je zavedeno do plodiny v malých množstvích ještě před výskytem škůdce s tím, že se předpokládá, že při výskytu škůdce se bude houba šířit v populacích a udrží se tam 2) inundativní introdukce předpokládá, že inokulum se aplikuje kurativně, v dostatečném množství, aby to zredukovalo populaci hmyzu a neočekává se přirozeně opakovaná infekce Biokontrola škůdců Entomopatogenní houby: většina druhů má životní cyklus synchronizovaný s životním cyklem svých hostitelů a s podmínkami prostředí infekční proces: spory klíčí klíčním vláknem zakončeným apresoriem; na jeho spodní straně se tvoří penetrační hrot a skrze exoskeleton hmyzu se mechanickým tlakem dostává do tělních dutin (proteasy, chitinasy, lipasy); uvnitř těla hmyzu se tvoří blastospory, které se množí dělením; přítomnost houby v těle hmyzu vyvolává změny v chování - larvy a dospělci vylézají na vyvýšená místa; krátce po smrti jedince houba prorůstá tělem jako vláknitá forma, vyplňuje skeleton uvnitř (endosklerocium) a exoskeleton zůstává nedotčený; za vhodných podmínek vyrůstá stroma v němž se tvoří perithecia a askospory Beauveria bassiana (Ascomycota) parazituje na různých druzích členovců a způsobuje jim bílé plísňové onemocnění - bílé muskardiny používána jako biologický insekticid pro kontrolu množství škůdců, např. termitů, kůrovců, třásněnek, molic, mandelinky bramborové zabijí hmyz během několika dnů, produkuje toxin beauvericin snadná kultivace na pevných i v tekutých živných půdách - pro masovou produkci jsou využívány dvoufázové a submerzní technologie kultivace; při submerzní kultivaci vzniká často směs blastospor a konidií (blastospory jsou stálejší) Metarhizium anisopliae (Ascomycota) obligátně parazitická houba, má velmi široký okruh hostitelů okolo 300 druhů hmyzu; použití: termiti, třásněnky, drátovci infikovaný jedinec porůstá hustým, tmavě zeleným myceliem - zelené muskardiny hostitel hyne ještě před úplnou kolonizací houbou následkem produkovaných sekundárních metabolitů destruxinů když jsou zásoby těla hostitele vyčerpány, prorůstá na povrch je vázaná na mírné a vlhké klima (20 25 C), škodí jí UV záření - proto je nejčastější u stadií hmyzu, která žijí v půdě 5

6 Lecanicillium leccani (Ascomycota) nejčastěji v populacích hmyzu řádu Homoptera, zvláště různých druhů mšic, molic, třásněnek a červců; napadá také roztoče a jiné fytopatogenní houby (různé druhy rzí a padlí) je schopen přejít na saprofytický způsob života a živit se odumřelým organickým materiálem white-halo fungus bílý porost mycelia vytvářející lem okolo infikovaného červce a připomínající svatozář spory pokryté mucilagenní hmotou napadají kutikulu hmyzu produkuje toxin insekticidní cyklodepsipeptid bassianolid a další insekticidní toxiny, např. kyselinu dipikolinovou Nomuraea rileyi (farlow) samson (Ascomycota) patogen celé řady hospodářsky významných škůdců z říše motýlů a můr (Lepidoptera), ale i některých brouků (Coleoptera) infikovaní hostitelé jsou pokryti hustým bílým myceliem, které po vytvoření konidií získává světle zelenou barvu nejvýraznějšího účinku je dosaženo při teplotě C biopreparáty určené pro ochranu kukuřice (zavíječ kukuřičný), brukvovité zeleniny (bělásek zelný, můra zelná a další), lesních dřevin (bekyně) a bavlníků zaznamenán synergistický efekt s B. thuringiensis subsp. aizawai řad Entomophthorales (Zygomycota) převážně obligátně parazitické druhy, jejichž vývojový cyklus je vázán na živého hostitele, mnozí zástupci tohoto řádu mají velmi úzké spektrum hostitelů (i jeden druh), většinou dospělý hmyz netvoři chitinasy, do hmyzu pronikají mezerami mezi plátky exoskeletu Entomophthora muscae (hmyzomorka muši) - mouchy (dvoukřídlí) Entomophthora grilli kobylky, sarančata, cvrččí Erynia neoaphidis - v populacích mšic na obilovinách - zatím nejsou komerčně dostupné nemožnost masové produkce (složité a nákladné) a výskyt závislý na počasí Lagenidium giganteum (Oomycota) vodní plíseň parazituje na larválních stádiích komárů zdrojem infekce jsou pohyblivé zoospory základem hostitelské specificity je selektivní rozpoznaní a adheze na jejích hostitele napadené larvy jsou pokryté charakteristickým bělošedým až bílým povlakem a jsou produkované kulaté septované buňky fakultativní parazit, který může růst ve velkých fermentačních tancích na kultivačních médiích, a kultivace je poměrně snadná registrovaný přípravek pro snižování populaci komárů (plošné letecké aplikace) bezpečný pro další organismy Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki půdní, aerobní bakterie, napadající housenky motýlů produkuje spory, které obsahují tzv. cry-toxiny (δ-endotoxin) - krystalický, má insekticidní účinky (po pozření hmyzem) toxin je rozpouštěný v alkalickém prostředí hmyzího střeva a aktivovaný proteolýzou pomocí střevních enzymů (130kDa -> 55kDa) infikovaný hmyz umírá hned nebo po 2-3 dnech (perforace výstelky střev, otrava krve) produkce přes 3000 tun/rok; aerobní, submerzní fermentace; 30 C, ph ; levné medium škrob, kukuřičný výluh, kazein, YE; sporulace a tvorba toxinu po 25-30h; výtěžek 10 9 sporu/ml aplikuje se postřikem v době líhnutí housenek z vajíček Entomopatogenní viry Virus granulózy obaleče jablečného (CpGV) Cydia pomonella granulovirus Virus granulózy obaleče zimolezového (AoGV) Adoxophyes orana granulovirus patří do čeledi Baculoviridae (bakuloviry) pouze několik částic viru pozřených housenkou stačí k tomu, aby započala infekce končící smrtí hostitele ošetření se provádí těsně před líhnutím housenek dle vizuálních kontrol nebo teplotních sum v intervalu max. 7 dnů; po vytvoření závrtku, se pravděpodobnost příjmu virových částic minimalizuje výhody: šetrnost k životnímu prostředí, selektivita vůči přirozeným nepřátelům, nulové riziko reziduí v plodech a vysoká účinnost srovnatelná s chemickými insekticidy 6

7 infekční cyklus CpGV začíná přijetím granule - okluzního tělíska (OB) housenkou vnímavého hostitele ke kontaktu s virovými částicemi housenka přichází buď v průběhu žíru nebo nepřímo při pohybu po listech či plodech ošetřených viry po transportu OB do středního střeva dochází vlivem alkalického ph k rozpouštění bílkovinného obalu (granulin ochrana ve vnějším prostředí) sekundární infekci vyvolávají částice druhého typu, tzv. pučící částice BV Spinosad aktivní látka ze skupiny spinosoidů (neboli spinosynů) na plodinách může potlačovat hmyzí škůdce z různých řádů, jako například třásněnky, motýly, dvoukřídlé včetně mšic, blanokřídlé a do určité míry i brouky (larvy, dospělci, někdy i vajíčka) Saccharopolyspora spinosa aerobní, půdní bakterie ze skupiny aktinomycet, produkuje dva stejně aktivní metabolity - spinosyn A (85%) a spinosyn D (15%), které vytvářejí aktivní látku spinosad působí kontaktním způsobem a hlavně ingescí - ovlivňuje nervovou soustavu (zvyšování aktivity neurotransmiteru acetylcholinu (ACh), nebo jiných, např. γ-aminomáselné kyseliny (GABA), neurony jsou hyperaktivní, což způsobuje nekontrolované svalové křeče a kompletní ochrnutí) Endoparasitické hlístice hlístice z rodů Steinernema, Heterorhabditis, Phasmarhabditis jsou běžnou součástí půdních biocenóz po celém světě jsou široce polyfágní a mohou napadat velmi rozmanitý sortiment hmyzích druhů aktivními složkami parazitických hlístic jsou symbiotické bakterie, které nejsou primárně patogenní - postrádají schopnost aktivně pronikat do těla hmyzu, do zažívacího traktu se dostanou spolu s potravou spolupůsobením komplexu BAKTERIE x HLÍSTICE dochází k velmi rychlému usmrcení napadeného jedince používány proti škůdcům, kteří jsou alespoň částí svého vývoje vázáni na půdu Heterorhabditis megidis a Photorhabdus luminescens parazitují v larvách lalokonosců - použití: okrasné školky a zahrady (především rododendrony), skleníkové kultury, pěstitelské substráty Steinernema feltiae a Xenorhabdus nematofila smutnice, obaleč jablečný, mandelinka bramborová, hmyz v půdě bakterie v těle hmyzu produkují insekticidní látky toxinové komplexy Tc a Mcf ( makes caterpillars floppy ) způsobují apoptózu a také řádu baktericidních a fungicidních látek což zajištuje růst monoxenické kultury symbiotických bakterii po usmrcení hostitele produkují bakterie velké množství proteas, lipas a chitinas rozklad tkáně mrtvého hmyzu živiny pro bakterie a hlístice Biokontrola měkkýšů Phasmarhabditis hermaphrodita a Moraxella osloensis parazitují v mnoha druzích slimáků - moluskocid bakterie kolonizují střevo hlístice hlístice vstupují do těla hostitele přes dýchací otvor a uvolňují bakterie - otrava krve a charakteristický otok na plaští slimák umírá po 4-21 dnech (záleží na počtu parazitů a teplotě) aplikují se zálivkou na vlhký povrch půdy, při teplotě 15 C (min. 5 C, max. 20 C), nejlépe týden před sazením - ochrana aspoň 6 týdnů Mykoparazitické houby: Trichoderma spp. (Ascomycota) zahrnuje druhy parazitující na půdních houbách má i stimulační účinky na rostliny nutričně nenáročná, rychlé rostoucí a metabolický přizpůsobivá produkuje sekundární metabolity s antivirálními a antitumorovými účinky, toxiny s účinky vůči prokaryotům a některým eukaryotům, enzymy degradující polymery (např. celulolytické) extracelulární produkce lytických enzymů a antibiotik může být využita pro ochranu kořenového systému rostlin proti mykózám účinná proti kořenovým (a listovým) chorobám, způsobeným např. Botrytis cinerea, Fusarium oxysporum či Rhizoctonia solani 7

8 Trichoderma harzianum (také T. viride a T. hamatum) konidie po setkaní s patogenem vyklíčí, rostoucí mycelium oplétá hyfy patogena, vytváří haustoria a po rozpuštění buněčné stěny patogena proniká dovnitř a postupně způsobí jeho rozklad mechanismy účinku využívané v biokontrole mykoparazitismus (enzymový rozklad buněčné stěny), antibióza, kompetice o živiny nebo prostor, zvyšení tolerance ke stresu (zvyšení rozvoju kořenů a celé rostliny), solubilizace anorganických živin, indukovana rezistence nebo inaktivace enzymů patogenů přípravek Supresivit ve formě dispergovatelného prášku, jehož aktivní složku tvoří vzdušné konidie k ošetření půdních substrátů ve sklenících proti komplexu půdních patogenů, způsobujících padání rostlin a k moření osiva hrachu Pythium oligandrum (Oomycota) druh mykoparazitické řasovky, která napadá mnoho druhů hub včetně příbuzných podporuje růst rostlin, indukuje zvláště obrannou reakci rostlin k půdním a vzduchem přenosným patogenním houbám potlačuje na základě antagonistického efektu patogenní houby na kořenech a bázích stébel: Botrytis, Phytophthora, Fusarium, Rhizoctonia, Verticillium, Sclerotinia, patogenní druhy Pythium aj. indukuje obranu rostlin stimulací tvorby fytohormonů, netvoří však antibiotika biopreparát Polyversum - pro pšenici, ječmen, brambory, okurky, vinnou révu a ozimou řepku a použitelný též v lesních školkách Ampelomyces quisqualis (Ascomycota) hyperparazit padlí (parazite cévnatých rostlin vytváří mycelium bílé barvy, konidiofory a plodnice na povrchu pletiva rostliny) infikuje a během dní tvoří pyknidy (nepohlavně vzniklé zanořené plodničky) uvnitř hyf, konidioforů a chasmothecií padlí v napadených koloniích je redukovaná nebo zcela potlačena produkce spor, nebo může A. usmrtit celou kolonii padlí nejlépe působí u vysoce náchylných rostlin musí být zajištěna opakovaná aplikace, vysoká vlhkost a déšť Bakterie Bacillus subtilis IBE 711 nebo GBO3 - např. Ibefungin fungicidní a fungistatický přípravek ve formě spor, určený k ochraně lesních a okrasných dřevin proti houbovým chorobám a k ochraně révy vinné při plísni šedé (Botryotinia fuckeliana, Botrytis cinerea) Streptomyces griseoviridis - proti Fusarium oxysporum, Verticillium dahliae, Pyrenochaeta lycopersici, Phytophthora capsici, Pythium spp. a Phomopsis sp. ošetření osiva nebo půdy Streptomyces lydicus WYEC 108 proti Pythium spp., Fusarium oxysporum, Rizoctonia, padlí, plíseň šedá na listy nebo půdu Pseudomonas chlororaphis - Helminthosporium (Drechslera graminea, D. teres, D. avenae), sněť (Tilletia caries, Ustilago avenae, U. hordeii), Septoria nodorum - ošetření osiva Siláž krmivo pro domácí zvířata vzniklé fermentováním čerstvé nebo zavadlé píce a jiných zemědělských plodin silážování je výrobní proces, při kterém je píce za stálého dusání ukládána do prostoru, který je pak vzduchotěsně uzavřen konzervace probíhá působením mléčného kvašení cukrů obsažených v silážované surovině bez přístupu vzduchu je zachován obsah živin i vitamínů použitého materiálu kdysi byla fermentace prováděna původními mikroorganismy, dnes se očkuje specifické mikroorganismy pro urychlení kvašení a zlepšení výsledné siláže jeden nebo více kmenů bakterií mléčného kvašení, nejběžnější je Lactobacillus plantarum jiné bakterie: Lactobacillus buchneri, Enterococcus faecium a Pediococcus sp. Způsoby silážování silážní věže finančně nejnáročnější, avšak s kvalitním výsledkem silážní žlaby (jámy) nejčastější způsob v našich podmínkách; po naplnění žlabu silážovanou hmotu s příměsí aditiv řádně udusáme (traktory, válci) za účelem vytlačení vzduchu a přikryjeme slabou transparentní plachtou, na tu přetáhneme hrubou zakrývací silážní plachtu, pak se zatíží (pytle, staré pneumatiky) - zamezení přístupu vzduchu a vsakování výtoku do spodních vod silážování do vaků silážovaná hmota je natlačena do rukávců o kapacitě do 200 tun; plastické rukávce se vyznačují většinou absolutní nepropustností světla a vzduchu, maximální odolností vůči ultrafialovým paprskům a organickým kyselinám senážování píce do folie požívají se balíky ve kterých se píce již při sklizni uskladňuje, ty se navíc obalí speciální fólií 8