Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248"

Transkript

1 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/ TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Přehled OB03 TYPY VÝŽIVY Učební přehled pro čtyřletá gymnázia a vyšší ročníky osmiletých gymnázií Zhotovil: Mgr. Tomáš Hasík G a SOŠPg Čáslav

2 TYPY VÝŽIVY ZÁKLADNÍ POJMY 1. Autotrofie Typ výživy, kdy jsou zdrojem stavebních látek (zejména uhlíku, dusíku a síry) látky anorganické. Heterotrofie Typ výživy, kdy jsou zdrojem stavebních látek (zejména uhlíku, dusíku a síry) látky organické. Mixotrofie Typ výživy, kdy je autotrofie doplněna specifickým přísunem látek organického původu, čímž nabývá rysů heterotrofie. Chemolitotrofie Typ výživy, kde jsou zdrojem elektronů pro tvorbu ATP anorganické látky. Chemoorganotrofie Typ výživy, kde jsou zdrojem elektronů pro tvorbu ATP organické látky. Fotolitotrofie, fotoorganotrofie Typy výživy fotosyntetizujících organismů. Zdrojem energie pro fotosyntézu je světlo. Fotosyntéza Pro současný život klíčový komplex biochemických reakcí. Podstatou fotosyntézy je tvorba organických látek z látek anorganických. Zdrojem energie pro tuto přeměnu je světlo (tzv. rostlinný typ fotosyntézy) či oxidace anorganických látek např. H 2 S (tzv. bakteriální typ fotosyntézy). Organické látky vzniklé při fotosyntéze jsou energetickým zdrojem pro tvorbu ATP v procesu dýchání či fermentace.

3 TYPY VÝŽIVY ZÁKLADNÍ POJMY 2. Aerobní dýchání Biochemický komplex reakcí vedoucí k tvorbě ATP za účasti molekulárního kyslíku, který je v dýchacím řetězci akceptorem elektronů. Anaerobní dýchání Biochemický komplex reakcí vedoucí k tvorbě ATP bez využití molekulárního kyslíku. Akceptorem elektronů v dýchacím řetězci je anorganická látka, jejíž součástí je kyslík. Fermentace (kvašení) Biochemický komplex reakcí vedoucí k tvorbě ATP bez využití molekulárního kyslíku. Akceptorem elektronů v celém procesu je jeden z meziproduktů, které vznikají při rozpadu organického substrátu. Holoparazitické rostliny Nefotosyntetizující rostlinní parazité závislí na příjmu asimilátů z hostitele. Hemiparazitické rostliny Fotosyntetizující rostlinní parazité přijímající z hostitele vodu s anorganickými látkami, v některých případech i asimiláty. Endoparazit Vnitřní parazit, zpravidla živočich. Parazituje v hostiteli, např. v jeho trávicí soustavě. Hostitel je zdrojem stavebních i energetických látek. Ektoparazit Vnější parazit, zpravidla živočich. Parazituje na povrchu hostitele. Hostitel je zdrojem stavebních i energetických látek. Saprofyt Organismus čerpající stavební látky a energii z odumřelých organismů.

4 TYPY VÝŽIVY ZÁKLADNÍ POJMY 3. Nitrifikační bakterie Bakterie mající schopnost převádět NH 4 + na NO 2 - či NO 2 - na NO 3 -. Významné pro koloběh dusíku. Denitrifikační bakterie Bakterie mající schopnost převádět nitráty NO 3 - na nitrity NO 2 - či až na molekulární dusík N 2. Významné pro koloběh dusíku. Hlízkové bakterie Bakterie mající schopnost poutat molekulární dusík N2 a redukovat ho na NH 4 +. Významné pro koloběh dusíku a výživu rostlin. Spolu s nehlízkujícími fixátory N 2 symbionti s některými rostlinami. Proteolytické bakterie Bakterie odbourávající aminokyseliny na amoniak NH 4 +, oxid uhličitý a nižší mastné kyseliny. Desulfurikační bakterie 2- Bakterie převádějící sulfát SO 4 Významné pro koloběh síry. na sirovodík či sirné ionty. Octové bakterie Aerobní bakterie se schopností oxidovat ethanol na kyselinu octovou. Mykorhiza Symbiotické soužití mezi houbami a kořeny cévnatých rostlin. Houba do systému dodává vodu a minerální látky, rostlina asimiláty. Lichenismus Symbiotické soužití mezi heterotrofní houbou a autotrofním fotobiontem (řasou či sinicí). Houba do systému dodává vodu a minerální látky, fotobiont asimiláty.

5 Chemolitotrofie Zdroj fixovaného uhlíku: CO 2 Zdroj energie: Oxidace anorganických látek (H 2 S, S, sulfidy, H 2, NH + 4, NO - 2, Fe 2+, CH 4,) Donor elektronů pro tvorbu ATP v procesu aerobní či anaerobní respirace: Anorganické látky výše uvedené Akceptor elektronů: - při aerobní respiraci: molekulární kyslík - při anaerobní respiraci: jiná anorganická látka, jejíž součástí je kyslík (dle konkrétního typu bakterie např. SO 4 2-, CO 2, HCO 3 -, Fe 3+ ) viz samostatná tabulka CHEMOTROFIE Chemoorganotrofie Zdroj fixovaného uhlíku: Organické látky Zdroj energie: Oxidace organických látek Donor elektronů pro tvorbu ATP v procesu aerobní či anaerobní respirace: Organické látky nebo při anaerobním kvašení (fermentaci): Uhlíkatý meziprodukt rozpadu organického substrátu Akceptor elektronů: - při aerobní respiraci: molekulární kyslík - při anaerobní respiraci: jiná anorganická látka, jejíž součástí je kyslík (dle konkrétního typu bakterie např. NO - 3, CO 2, HCO - 3, fumarát) - při anaerobním kvašení (fermentaci): NAD + viz samostatná tabulka

6 Chemolitotrofie Některé eubakterie, většina archebakterií Bakterie s aerobní respirací (rozdělení dle oxidované látky): Vodík oxidující bakterie (Alcaligenes entrophus) donor e - : H 2 akceptor e - : O 2 produkt: H 2 O Některé bezbarvé sirné bakterie (někteří zástupci rodu Thiobacillus) donor e - : S 2- akceptor e - : O 2 produkt: SO 4 2- Nitrifikační bakterie oxidující NH 4 + (Nitrosomonas) donor e - : NH 4 + akceptor e - : O 2 produkt: NO H + + H 2 O - Nitrifikační bakterie oxidující NO 2 (Nitrobacter) donor e - - : NO 2 akceptor e - - : O 2 produkt: NO 3 Železité bakterie (Siderocapsa, Gallionella) donor e - : Fe 2+ akceptor e - : O 2 + H + produkt: Fe 3+ + H 2 O Methanotrofní bakterie* (Methylomonas) *) zdrojem C i donorem elektronů je methan (organická látka neobsahujícívazbu C-C) Bakterie s výhradně anaerobní respirací: Desulfurikační bakterie (Desulfovibrio) donor e - : NADH akceptor e - 2- : SO 4 produkt: H 2 S + H 2 O + OH - Methanogenní bakterie (Methanococcus) donor e - : H 2 akceptor e - : CO 2, HCO 3 - produkt: CH 4 + H 2 O CHEMOTROFIE Chemoorganotrofie Bakterie s výhradně aerobní respirací: Octové bakterie (Acetobacter) Hlízkové bakterie (Rhizobium) Někteří nehlízkující fixátoři N 2 (Azotobacter) Některé patogenní bakterie (Mycobacterium tuberculosis) Bakterie aerobně respirující s možností anaerobní respirace: Některé denitrifikační bakterie (někteří zástupci rodů Bacillus a Pseudomonas) Bakterie s výhradně anaerobní respirací: Acetogenní a sukcinogenní bakterie Bakterie výhradně anaerobně fermentující: Některé bakterie mléčného kvašení (Lactobacillus bulgaricus) Bakterie máselného kvašení (Clostridium butyricum) Proteolytické bakterie (Clostridium histolyticum) Některé patogenní bakterie (Clostridium tetani) Bakterie anaerobně fermentující s možností aerobní respirace: Některé střevní symbiotické bakterie (Escherichia coli) Některé střevní patogenní bakterie (Salmonella typhi, Shigella dysenteriae) Některé bakterie mléčného kvašení (Streptococcus lactis) Eukaryotické organismy s aerobní respirací: Nezelené rostliny (hlístník, kokotice) Nezelené části rostlin (kořen, květ, plod aj.) Živočichové (člověk) Houby (hřib smrkový) Eukaryotické organismy anaerobně fermentující: Pletiva ponořená v bahně, někdy plody Někteří živočichové (tasemnice, škrkavka) Eukaryotické organismy anaerobně fermentující s možností aerobní respirace: Některé houby (kvasinky)

7 Fotolitotrofie Zdroj fotosyntézou fixovaného uhlíku: CO 2 Zdroj energie pro fotosyntézu: Světlo Donor elektronů pro bakteriální fotosyntézu: H 2 S, H 2 Donor elektronů pro rostlinnou fotosyntézu: H 2 O Donor vodíku pro bakteriální anoxygení fotosyntézu: H 2 S, H 2 Donor vodíku pro rostlinnou oxygenní fotosyntézu: H 2 O Donor elektronů pro tvorbu ATP: Organické produkty fotosyntézy FOTOTROFIE Fotoorganotrofie Zdroj fotosyntézou fixovaného uhlíku: Organické látky Zdroj energie pro fotosyntézu: Světlo Donor elektronů pro bakteriální fotosyntézu: Uplatňuje se jen cirkulující elektron bakteriochlorofylu (probíhá jen cyklická fotofosforylace) Donor vodíku pro bakteriální anoxygenní fotosyntézu: Organické látky (např. mastné kyseliny) Donor elektronů pro tvorbu ATP: Organické produkty fotosyntézy Anaerobní provozovatelé bakteriální fotosyntézy : Purpurové sirné bakterie (Chromatiaceae) Zelené sirné bakterie (Chlorobiaceae) Aerobní provozovatelé rostlinné fotosyntézy : Sinice* Prochlorofyty Fotosyntetizující rostliny* *) některé uplatňují mixotrofii Anaerobní provozovatelé bakteriální fotosyntézy : Purpurové nesirné bakterie* (Rhodospirillaceae) *) za specifických podmínek se mohou chovat jako fotolitotrofové případně ve tmě jako aerobní chemoorganotrofové.

8 MIXOTROFIE Způsob výživy, kdy je autotrofie doplněna specifickým přísunem látek organického původu, čímž nabývá rysů heterotrofie Některé chemolitotrofní bakterie Masožravé rostliny (rosnatka) Některé hemiparazitické rostliny (černýš) Rostliny tvořící symbiózu s fixátory vzdušného dusíku (bobovité rostliny s hlízkovými bakteriemi, lipnicovité rostliny s fixátory žijícími volně v půdě) Hemisaprofyti (některé autotrofní bakterie, včetně sinic a některé řasy)* *) hemisaprofyty je v zásadě i většina vyšších zelených rostlin dokáží čerpat a zužitkovat jednoduché organické látky z odumřelých organismů, např. aminokyseliny)

9 SPECIFICKÉ TYPY VÝŽIVY I. Saprofytismus Parazitismus Zdroj uhlíku: Organické látky z odumřelých organismů Zdroj energie: Organické látky z odumřelých organismů Dekompoziční bakterie Saprofytické houby (např. většina Zygomycetes, v kombinaci s mykorhizou většina Basidiomycetes) Saprofytické rostliny (hnilák) Zdroj uhlíku: Organické, případně anorganické látky z živých organismů Zdroj energie: Organické látky z živých organismů, u rostlinných hemiparazitů vždy alespoň částečně světlo Patogenní bakterie v době parazitace (Clostridium tetani) Parazitické houby (rzi, sněti) Endoparazitičtí živočichové (škrkavka) Ektoparazitičtí živočichové (blecha, veš) Rostlinní holoparaziti (kokotice) Rostlinní hemiparaziti (černýš, jmelí)

10 SPECIFICKÉ TYPY VÝŽIVY II. Symbiotická potravní soužití Mykorhiza Symbióza kořenů až 90% cévnatých rostlin s houbami Ektotrofní mykorhiza Stavba: - Houba tvoří kolem kořenů hyfový plášť, jež zasahuje i do mezibuněčných prostorů v kořeni. - Kořenové vlášení je potlačeno a nahrazeno hyfovým pláštěm. Endotrofní mykorhiza Stavba: - Hyfy pronikají až do buněk kořenového parenchymu. - Kořenové vlášení je zachováno. Význam houby: - Dodává vodu, minerály (zejména P), fytohormony, vitaminy - Omezuje napadení rostliny patogeny - Kumuluje těžké kovy (Pb, Cd) a zamezuje jejich průniku z půdy do rostliny Význam rostliny: - Dodává uhlíkaté asimiláty (sacharidy)* *) jedná se až o 20% všech cukrů transportovaných do kořene Časté u lesních dřevin Vstavačovité rostliny a Rhizoctonia solani houba dodává mj. i organické látky klíčícímu semeni

11 SPECIFICKÉ TYPY VÝŽIVY III. Symbiotická potravní soužití Lichenismus Symbióza mezi heterotrofní houbou a Autotrofní sinicí či řasou (tzv. fotobiontem) Houba dodává: H 2 O, minerální látky Fotobiont dodává: Asimiláty terčovka, provazovka, dutohlávka Symbióza mezi kořeny rostlin a fixátory molekulárního dusíku Význam fixátora: Pomocí enzymu nitrogenázy převádějí molekulární dusík N 2 na NH 3, jež může rostlina využít. Jedná se o energeticky náročný děj. Význam rostliny: Poskytuje uhlíkaté asimiláty (zdroj uhlíku a energie). 1. typ: hlízkové baktérie (Rhizobium, Frankia) dokáží fixovat molekulární dusík pouze poté, co na kořenech rostlin (zejména bobovitých) vyvolají tvorbu hlízek, které obývají. Než se vytvoří hlízky, bakterie v kořenech parazitují. 2. typ: baktérie netvořící hlízky žijí volně v půdě poblíž kořenů rostlin (např. čirok), kde se živí asimiláty vypouštěnými z kořenů. 3. typ: volně žijící sinice (Anabaena) tvoří symbiózu s kapraďorosty (Azolla) v rýžovištích. Mohou pokrývat až 75% nároků rýže na dusík.

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné

Více

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Dekompozice, cykly látek, toky energií Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P

Více

BAKTERIE. rosolovitá hmota bez vakuol může obs. buněčné inkluze (granula) krystalky různých látek (soli )

BAKTERIE. rosolovitá hmota bez vakuol může obs. buněčné inkluze (granula) krystalky různých látek (soli ) Otázka: Bakterie Předmět: Biologie Přidal(a): Terryes5 Říše: Eubacteria Podříše: Bakterie (Bacteria) Podříše: Sinice (Cyanophyta) Podříše: Prochlorofyty (Prochlophyta) BAKTERIE - jsou tvořeny prokaryotickou

Více

4. PROKARYOTICKÉ ORGANISMY

4. PROKARYOTICKÉ ORGANISMY 4. PROKARYOTICKÉ ORGANISMY A. Struktura a morfologie virů, bakterií, sinic a prochlorofytů, jejich význam v přírodě a pro člověka B. Mikroskop optický a elektronový, mikroskopická technika A. Struktura

Více

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob

Více

Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích

Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 19: Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích Mikroorganismy a jejich funkce v ekosystému Ačkoliv funkce mikroorganismů v rozkladných

Více

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Obligátní aeroby Obligátní anaeroby Aerotolerantní b. Fakultativní anaeroby Mikroaerofilní b. Kapnofilní bakterie

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . 3. PEDOLOGIE "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.3. Pedocenóza T - 3.3.2. Ekologie půdních mikroorganismů (23) 1. Činnost a význam půdních bakterií přispívají

Více

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík, DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014 Izolace a identifikace půdních mikroorganismů Mgr. Petra Straková Podzim 2014 Půdní mikroorganismy Půda - stanoviště nesmírně různorodé mikrobiální komunity Viry, bakterie, houby, řasy, protozoa Normální/extrémní

Více

kvasinky x plísně (mikromycety)

kvasinky x plísně (mikromycety) Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické

Více

Minerální výživa rostlin

Minerální výživa rostlin Minerální výživa rostlin Kalcikolní vs. kalcifugní rostliny Nízká odolnost vůči Al 3+ v rhizosféře Lime chlorosis deficit P a Fe na vápencích Minerální teorie výživy Liebig (1840) minerální teorie výživy

Více

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy

Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy Ekologie půdních organismů 2 Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy kdo jsou jak vypadají co v půdě dělají jak je můžeme v půdě pozorovat nebo studovat Korarchaeota Crenarchaeota

Více

Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM)

Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM) Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AM) 1 Přírodní organické látky NM (Natural rganic Matter) - významná součást povrchových vod dělení podle velikosti částic: rozpuštěné - DM (Dissolved

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané

Více

- pro biologickou funkci je rozhodující terciární (resp. kvartérní) struktura enzymu

- pro biologickou funkci je rozhodující terciární (resp. kvartérní) struktura enzymu Otázka: Enzymy, vitamíny, hormony Předmět: Chemie Přidal(a): VityVity Enzymy, vitamíny, hormony a jejich význam pro biologickou funkci živých organismů Enzymy - látka sloužící jako biokatalyzátory - historie:

Více

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný

Více

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Mikrobiologické zkoumání potravin Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Potravinářská mikrobiologie - historie 3 miliardy let vývoj prvních

Více

Prokaryota. Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice. Struktura buňky

Prokaryota. Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice. Struktura buňky Prokaryota říše: Archaebacteria Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice - malá velikost... rel. velký povrch... lepší výměna látek mezi buňkou a prostředím (cca 10x než Euk.)... rychlejší transport látek

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Sloučeniny dusíku. N elementární N anorganicky vázaný. N organicky vázaný. resp. N-NH 3 dusitanový dusík N-NO. amoniakální dusík N-NH 4+

Sloučeniny dusíku. N elementární N anorganicky vázaný. N organicky vázaný. resp. N-NH 3 dusitanový dusík N-NO. amoniakální dusík N-NH 4+ Sloučeniny dusíku Dusík patří mezi nejdůležitější biogenní prvky ve vodách Sloučeniny dusíku se uplatňují při všech biologických procesech probíhajících v povrchových, podzemních i odpadních vodách Dusík

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku 27.11.2014. Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku 27.11.2014. Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy Rybářství 3 Chemismus vodního prostředí Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy Kyslík Významný pro: dýchání hydrobiontů aerobní rozklad organické hmoty Do vody se dostává: difúzí při styku se vzduchem

Více

plodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub)

plodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub) Otázka: Houby Předmět: Biologie Přidal(a): cathrinefirth CHARAKTERISTIKA početná a různorodá skupina znaky rostlin (nepohyblivost) i znaky živočichů (heterotrofní výživa org. látky, zásobní látka glykogen)

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 8.3.2013

Více

VY_32_INOVACE_08.01 1/6 3.2.08.1 Botanika systém rostlin Botanika nauka o rostlinách

VY_32_INOVACE_08.01 1/6 3.2.08.1 Botanika systém rostlin Botanika nauka o rostlinách 1/6 3.2.08.1 Botanika nauka o rostlinách Cíl chápat význam systému rostlin - vysvětlit vývoj rostlin - používat osvojenou odbornou terminologii - vysvětlit přizpůsobení rostlin životu na souši - odvodit

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 06. Základní vztahy v ekosystému Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 6 ČLOVĚK A PŘÍRODA UČEBNÍ OSNOVY 6. 3 Přírodopis Časová dotace 6. ročník 2 hodiny 7. ročník 2 hodiny 9. ročník 2 hodiny Celková dotace na 2. stupni je 6 hodin. Charakteristika: Obsah předmětu navazuje

Více

CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV

CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV a) Chemické složení a. biogenní prvky makrobiogenní nad 0,OO5% (C, O, N, H, S, P, Ca.) - mikrobiogenní pod 0,005%(Fe,Zn, Cu, Si ) b. voda 60 90% každého organismu - 90% příjem

Více

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět

Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět 3. období 9. ročník Jan Stoklasa a kol. : Organismy, prostředí, člověk /učebnice přírodopisu pro 9. roč.

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

Balíček k oběhovému hospodářství PŘÍLOHY. návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady,

Balíček k oběhovému hospodářství PŘÍLOHY. návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.3.2016 COM(2016) 157 final ANNEXES 1 to 5 Balíček k oběhovému hospodářství PŘÍLOHY návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro dodávání

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/CHPB2 Chemie pro biology 2 Karboxylové kyseliny Lucie Szüčová Osnova: fyzikální vlastnosti karboxylových kyselin, základní

Více

SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ

SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ SYSTÉMY BILGICKÉH DSTRAŇVÁNÍ NUTRIENTŮ Degradace organických dusíkatých sloučenin Bílkoviny (-NH 2 ) hydrolýza deaminační proteázy enzymy aminokyseliny amoniakální dusík + organické látky nitrifikace ox/anox

Více

Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA

Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy Předmět: Biologie Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA vir= x částic, virion= 1 částice můžeme/nemusíme je zařadit mezi živé organismy stejné chemické

Více

Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety

Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety Vyučovací předmět Přídopis Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník Prima Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Žák porozumí rozdělení nebeských těles ve vesmíru

Více

Potravní řetězec a potravní nároky

Potravní řetězec a potravní nároky I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 7 Potravní řetězec a potravní nároky

Více

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů: 9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA RVP ZV Obsah 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.3 PŘÍRODOPIS Přírodopis 7. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo P9101 rozliší základní projevy

Více

Otázky pro opakování. 6. ročník

Otázky pro opakování. 6. ročník Otázky pro opakování 6. ročník Vznik a vývoj Země 1. Jak vznikl vesmír? 2. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 3. Jak a kdy vznikla naše Země? 4. Jak se následně vyvíjela Země? 5. Vyjmenuj

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně

Více

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující

Více

orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života

orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života Přírodopis ZŠ Heřmánek vnímá ztrátu zájmu o přírodopis na úkor pragmatického rozhodování o budoucí profesi. Náš názor je, že přírodopis je nedílnou součástí všeobecného vzdělání, především protože vytváří

Více

Suroviny. Výrobní operace. Kamila Míková

Suroviny. Výrobní operace. Kamila Míková Suroviny. Výrobní operace. Kamila Míková Příčiny zdravotních nebezpečí Suroviny (primární kontaminace) Pomnožení MO před zpracováním Selhání technologických postupů (postup, zařízení, sanitace) Kontaminace

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Kořen morfologie autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)

Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy Živočišné tkáně kolem 2 %, rostlinné 85-90 % V buňkách rozličné fce: Zdroj a zásobárna energie (glukóza, škrob, glykogen) Výztuž a ochrana

Více

Ekosystémy přirozené a umělé (odlišnosti,vliv člověka) Polní ekosystém

Ekosystémy přirozené a umělé (odlišnosti,vliv člověka) Polní ekosystém 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: sedmý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a projevy života Okolí lidských sídel - vysvětlí funkci základních orgánů živých

Více

1. Houby. 2. Areály. 3. Sopečná činnost. 4. Mineralogie. význam, rozdělení a nejdůležitější zástupci. reliktní a synantropní druh. činností.

1. Houby. 2. Areály. 3. Sopečná činnost. 4. Mineralogie. význam, rozdělení a nejdůležitější zástupci. reliktní a synantropní druh. činností. 1. Houby ANOTACE: Prezentace seznamuje žáky s charakteristikou říše hub buňka hub, výživa, význam, rozdělení a nejdůležitější zástupci. KLÍČOVÁ SLOVA: stélka, hyfy, mycelium, plodnice, saprofytismus, parazitismus,

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Metabolismus sacharidů. VY_32_INOVACE_Ch0216.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Metabolismus sacharidů. VY_32_INOVACE_Ch0216. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

extracelulární fáze pasivní pohyb vzduchem, krevním řečištěm virová infekce

extracelulární fáze pasivní pohyb vzduchem, krevním řečištěm virová infekce Otázka: Viry a prokaryotické organismy Předmět: Biologie Přidal(a): kopalin Viry nebuněční parazité buněk, nukleoproteinová struktura bez hostitelské buňky nemohou existovat v činném stavu nevykazují dráždivost,

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Biologie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu

Více

Příloha č.: 1 ze dne: 29.5.2007 je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 416/2007 ze dne: 29.5.2007

Příloha č.: 1 ze dne: 29.5.2007 je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 416/2007 ze dne: 29.5.2007 je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 416/2007 ze dne: 29.5.2007 Akreditovaný subjekt: List 1 z 9, Laboratoř pro vyšetřování potravin Protokoly o zkouškách podepisuje: RNDr. Mojmír Gánoczy vedoucí

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

MIKROBIOLOGIE (pro zahradnické obory) Díl 2. Ekologie mikroorganismů

MIKROBIOLOGIE (pro zahradnické obory) Díl 2. Ekologie mikroorganismů Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta MIKROBIOLOGIE (pro zahradnické obory) Díl 2. Ekologie mikroorganismů Ing. Ivan Tůma, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta MIKROBIOLOGIE

Více

Vztahy mezi populacemi

Vztahy mezi populacemi I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 6 Vztahy mezi populacemi Pro potřeby

Více

Enzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů.

Enzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů. ENZYMOLOGIE 1 Enzymologie Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů. Jak je možné, že buňka dokáže utřídit hrozivou změť chemických procesů, které v ní v každém okamžiku

Více

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Uhlík důležitý biogenní prvek cyklus C jedním z nejdůležitějších látkových toků v biosféře poměr mezi CO 2 a C org - vliv na oxidačně redukční potenciál

Více

Školní výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy

Školní výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy PŘEDMĚT: BIOLOGIE ROČNÍK: PRIMA Školní výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Ţák: porovná rozdíl v pozorování pouhým okem, lupou, mikroskopem pozoruje lupou, mikroskopem rozlišuje základní

Více

vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí

vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí prima Země a život Ekologie vysvětlí vznik země a vývoj života na Zemi diskutuje o různých možnostech vzniku vývoje života na Zemi rozliší, co patří mezi organické a anorganické látky, a vysvětlí jejich

Více

CHEMIE. Pracovní list č. 12 žákovská verze Téma: Závislost rychlosti kvašení na teplotě. Mgr. Lenka Horutová

CHEMIE. Pracovní list č. 12 žákovská verze Téma: Závislost rychlosti kvašení na teplotě. Mgr. Lenka Horutová www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 12 žákovská verze Téma: Závislost rychlosti kvašení na teplotě Lektor: Mgr. Lenka Horutová Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.0075

Více

aminy RNDr. Marcela Vyletělová, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín

aminy RNDr. Marcela Vyletělová, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín Bakterie v mléce a biogenní aminy RNDr. Marcela Vyletělová, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín Projekt MSMT 2B08069 Výzkum vztahů mezi vlastnostmi kontaminující mikroflóry a tvorbou biogenních

Více

DŮLNÍ VODY DŮLNÍ VODY DŮLNÍ VODY DŮLNÍ VODY DŮLNÍ VODY. Jaké je nejnižší ph zjištěné v přírodních vodách?

DŮLNÍ VODY DŮLNÍ VODY DŮLNÍ VODY DŮLNÍ VODY DŮLNÍ VODY. Jaké je nejnižší ph zjištěné v přírodních vodách? s. l. podzemní nebo meteorická voda, která změní své fyzikálně-chemické vlastnosti v důsledku interakce s pevným důlním odpadem v místě těžby nebo během úpravy surovin Užitková voda: snížení prašnosti,

Více

P l aneta Země... 8 Jak se utvářela naše Země... 8 Putování do středu Země... 9 V znik života na Zemi... 9

P l aneta Země... 8 Jak se utvářela naše Země... 8 Putování do středu Země... 9 V znik života na Zemi... 9 OBSAH Ú v od... 5 PLANETA ZEMĚ A VZNIK ŽIVOTA NA ZEMI P l aneta Země... 8 Jak se utvářela naše Země... 8 Putování do středu Země... 9 V znik života na Zemi... 9 6 Ž IVO T NA ZEMI Projevy života... 12 Pod

Více

POTRAVINÁŘSKÁ MIKROBIOLOGIE

POTRAVINÁŘSKÁ MIKROBIOLOGIE POTRAVINÁŘSKÁ MIKROBIOLOGIE M. Sedlářová (Katedra botaniky PřF UP) 2009 Mikroorganismy ve vztahu k potravinám studovány jako: (1) Původci rozkladu potravin (2) Prostředky k výrobě speciálních potravin

Více

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě.

) se ve vodě ihned rozpouští za tvorby amonných solí (iontová, disociovaná forma NH 4+ ). Vzájemný poměr obou forem závisí na ph a teplotě. Amoniakální dusík Amoniakální dusík se vyskytuje téměř ve všech typech vod. Je primárním produktem rozkladu organických dusíkatých látek živočišného i rostlinného původu. Organického původu je rovněž ve

Více

Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah

Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah Přírodopis - 6. ročník Časový Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Září Příroda živá a neživá Úvod do předmětu Vysvětlí pojem příroda Příroda, přírodniny Rozliší přírodniny

Více

Cykly živin v terestrických

Cykly živin v terestrických Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 2. blok 1/10/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky

Více

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590 , T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/5 5.2.02.1 Úvodní opakování 1/ V jakém prostředí se vyvíjely živé organismy? a/ na souši b/ ve vodách praoceánů c/ v atmosféře 2/ Organismy chrání před ultrafialovým zářeníma/ atmosféra b/ hydrosféra

Více

Hana Šmardová. Leden 2013. Člověk a příroda Přírodopis - Houby. Test na opakování kapitoly o houbách

Hana Šmardová. Leden 2013. Člověk a příroda Přírodopis - Houby. Test na opakování kapitoly o houbách VY_52_INOVACE_HS25 Jméno autora výukového materiálu Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma Anotace Hana Šmardová Leden 2013 6. roč.

Více

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie

Více

BIOMASA JAKO ZDROJ ENERGIE

BIOMASA JAKO ZDROJ ENERGIE INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 BIOMASA JAKO ZDROJ ENERGIE Ing.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický

Více

životní cyklus bakterií = úsek mezi dvěma děleními = generační doba o syntéza buněčného materiálu o replikace DNA o rozdělení buňky

životní cyklus bakterií = úsek mezi dvěma děleními = generační doba o syntéza buněčného materiálu o replikace DNA o rozdělení buňky RŮST A MNOŽENÍ BAKTERIÍ životní cyklus bakterií = úsek mezi dvěma děleními = generační doba o syntéza buněčného materiálu o replikace DNA o rozdělení buňky individuální růst buňky o nárůst objemu, zvětšování

Více

DNÍ ZÁKLAD III INTEGROVANÝ VĚDNV. BIOLOGIE Předn. Ing. Helena Jedličkov. ková TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY. č.

DNÍ ZÁKLAD III INTEGROVANÝ VĚDNV. BIOLOGIE Předn. Ing. Helena Jedličkov. ková TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY. č. INTEGROVANÝ VĚDNV DNÍ ZÁKLAD III BIOLOGIE Předn ednáška č.3, TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY Ing. Helena Jedličkov ková Obsah: I. Úvod: TAXONOMIE ORGANISMŮ ( TŘÍDĚNÍ = KLASIFIKACE)

Více

RNDr. Pavel Vanoušek Hygienické a ekologické laboratoře Cheb Hradební 16, 350 01 Cheb. SOP 26/05 (ČSN ISO 7393-2, pracovní návod firmy HACH- LANGE)

RNDr. Pavel Vanoušek Hygienické a ekologické laboratoře Cheb Hradební 16, 350 01 Cheb. SOP 26/05 (ČSN ISO 7393-2, pracovní návod firmy HACH- LANGE) List 1 z 7 Zkoušky: Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoři je umožněn flexibilní rozsah akreditace upřesněný v dodatku. Aktuální seznam činností prováděných

Více

TEORETICKÁ ČÁST test. 4. Podtrhni 3 kořenové poloparazity: ochmet, světlík, černýš, kokotice, jmelí, raflézie, kokrhel, podbílek

TEORETICKÁ ČÁST test. 4. Podtrhni 3 kořenové poloparazity: ochmet, světlík, černýš, kokotice, jmelí, raflézie, kokrhel, podbílek TEORETICKÁ ČÁST test 1. Vyber příklad mimeze: a) delfín podobající se tvarem těla rybě b) skunk produkující v ohrožení páchnoucí výměšek c) strašilka napodobující větvičku d) kuňka s výrazně zbarvenou

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy Základy pedologie a ochrana půdy 7. přednáška PŮDNÍ SORPCE = zvýšení koncentrace látky na fázovém rozhraní ve srovnání s okolním prostředím poutání látek v půdě důsledek nevyvážených sil na povrchu sorbentu

Více

I. Sekaniny1804 Přírodopis

I. Sekaniny1804 Přírodopis Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání v předmětu Přírodopis směřuje

Více

Fyziologické aspekty masožravosti u rostlin

Fyziologické aspekty masožravosti u rostlin Fyziologické aspekty masožravosti u rostlin - co a jak MR přijímají - zvlášní mechanismy uplatňující se v pastech rostlin - se zvláštním zřetelem na Dionaea muscipula - symbiózy a hemicarnivorie Co a jak

Více

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) 3. června 2015, Brno Připravil: doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) Základní biologické principy využívané v rámci zpracování Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU

Více

CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA A SMĚS

CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA A SMĚS CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA A SMĚS Látka = forma hmoty, která se skládá z velkého množství základních stavebních částic: atomů, iontů a... Látky se liší podle druhu částic, ze kterých se skládají. Druh částic

Více

Pavla Hájková Barbora Soukupová

Pavla Hájková Barbora Soukupová Pavla Hájková Barbora Soukupová rozdělení mikroorganismů způsoby kontaminace faktory ovlivňující růst MO jednotlivé metody patogenní podmíněně patogenní toxinogenní saprofytické ušlechtilé kultury probiotika

Více

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě. Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,

Více

Pedogeochemie VÁPNÍK V PŮDĚ. Vápník v půdě HOŘČÍK V PŮDĚ. 12. přednáška. Koloběh a přeměny vápníku v půdě

Pedogeochemie VÁPNÍK V PŮDĚ. Vápník v půdě HOŘČÍK V PŮDĚ. 12. přednáška. Koloběh a přeměny vápníku v půdě Pedogeochemie 12. přednáška VÁPNÍK V PŮDĚ v půdách v průměru 0,057 (0,0001 32) % vápnité sedimenty > bazické vyvřeliny > kyselé vyvřeliny plagioklasy, pyroxeny kalcit, dolomit, anhydrit, sádrovec fosfáty

Více

Dusík a jeho sloučeniny

Dusík a jeho sloučeniny Dusík a jeho sloučeniny Mgr. Jana Pertlová Copyright istudium, 2008, http://www.istudium.cz Žádná část této publikace nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez výslovného svolení

Více

ŽIVÁ A NEŽIVÁ PŘÍRODA

ŽIVÁ A NEŽIVÁ PŘÍRODA ŽIVÁ A NEŽIVÁ PŘÍRODA Příroda na Zemi je tvořena dvěma základními složkami: a) přírodou živou b) přírodou neživou Příroda živá je závislá na přírodě neživé, bez neživé přírody by na Zemi nebyl život. Poskytuje

Více

Tereza Páková, Michaela Kolářová 3.11.2015

Tereza Páková, Michaela Kolářová 3.11.2015 Tereza Páková, Michaela Kolářová 3.11.2015 Nízkomolekulární, biologicky aktivní dusíkaté látky bazické povahy odvozené od aminokyselin Nepostradatelné pro organismus V malých koncentracích přirozená složka

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Environmentální výchova základní podmínky života, ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí

Environmentální výchova základní podmínky života, ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí Předmět: PŘÍRODOPIS Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Charakteristika předmětu Časové a organizační vymezení předmětu Průřezová témata Metody a formy práce Předmět vede žáky k seznámení s živou i neživou

Více

Výživa trvalých travních porostů v podmínkách ekologického zemědělství

Výživa trvalých travních porostů v podmínkách ekologického zemědělství Výživa trvalých travních porostů v podmínkách ekologického zemědělství Ing. Pavel Ryant, Ph.D. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ekologické zemědělství je popisováno jako zvláštní druh

Více