Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
|
|
- Marcel Soukup
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/ TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Přehled OB03 TYPY VÝŽIVY Učební přehled pro čtyřletá gymnázia a vyšší ročníky osmiletých gymnázií Zhotovil: Mgr. Tomáš Hasík G a SOŠPg Čáslav
2 TYPY VÝŽIVY ZÁKLADNÍ POJMY 1. Autotrofie Typ výživy, kdy jsou zdrojem stavebních látek (zejména uhlíku, dusíku a síry) látky anorganické. Heterotrofie Typ výživy, kdy jsou zdrojem stavebních látek (zejména uhlíku, dusíku a síry) látky organické. Mixotrofie Typ výživy, kdy je autotrofie doplněna specifickým přísunem látek organického původu, čímž nabývá rysů heterotrofie. Chemolitotrofie Typ výživy, kde jsou zdrojem elektronů pro tvorbu ATP anorganické látky. Chemoorganotrofie Typ výživy, kde jsou zdrojem elektronů pro tvorbu ATP organické látky. Fotolitotrofie, fotoorganotrofie Typy výživy fotosyntetizujících organismů. Zdrojem energie pro fotosyntézu je světlo. Fotosyntéza Pro současný život klíčový komplex biochemických reakcí. Podstatou fotosyntézy je tvorba organických látek z látek anorganických. Zdrojem energie pro tuto přeměnu je světlo (tzv. rostlinný typ fotosyntézy) či oxidace anorganických látek např. H 2 S (tzv. bakteriální typ fotosyntézy). Organické látky vzniklé při fotosyntéze jsou energetickým zdrojem pro tvorbu ATP v procesu dýchání či fermentace.
3 TYPY VÝŽIVY ZÁKLADNÍ POJMY 2. Aerobní dýchání Biochemický komplex reakcí vedoucí k tvorbě ATP za účasti molekulárního kyslíku, který je v dýchacím řetězci akceptorem elektronů. Anaerobní dýchání Biochemický komplex reakcí vedoucí k tvorbě ATP bez využití molekulárního kyslíku. Akceptorem elektronů v dýchacím řetězci je anorganická látka, jejíž součástí je kyslík. Fermentace (kvašení) Biochemický komplex reakcí vedoucí k tvorbě ATP bez využití molekulárního kyslíku. Akceptorem elektronů v celém procesu je jeden z meziproduktů, které vznikají při rozpadu organického substrátu. Holoparazitické rostliny Nefotosyntetizující rostlinní parazité závislí na příjmu asimilátů z hostitele. Hemiparazitické rostliny Fotosyntetizující rostlinní parazité přijímající z hostitele vodu s anorganickými látkami, v některých případech i asimiláty. Endoparazit Vnitřní parazit, zpravidla živočich. Parazituje v hostiteli, např. v jeho trávicí soustavě. Hostitel je zdrojem stavebních i energetických látek. Ektoparazit Vnější parazit, zpravidla živočich. Parazituje na povrchu hostitele. Hostitel je zdrojem stavebních i energetických látek. Saprofyt Organismus čerpající stavební látky a energii z odumřelých organismů.
4 TYPY VÝŽIVY ZÁKLADNÍ POJMY 3. Nitrifikační bakterie Bakterie mající schopnost převádět NH 4 + na NO 2 - či NO 2 - na NO 3 -. Významné pro koloběh dusíku. Denitrifikační bakterie Bakterie mající schopnost převádět nitráty NO 3 - na nitrity NO 2 - či až na molekulární dusík N 2. Významné pro koloběh dusíku. Hlízkové bakterie Bakterie mající schopnost poutat molekulární dusík N2 a redukovat ho na NH 4 +. Významné pro koloběh dusíku a výživu rostlin. Spolu s nehlízkujícími fixátory N 2 symbionti s některými rostlinami. Proteolytické bakterie Bakterie odbourávající aminokyseliny na amoniak NH 4 +, oxid uhličitý a nižší mastné kyseliny. Desulfurikační bakterie 2- Bakterie převádějící sulfát SO 4 Významné pro koloběh síry. na sirovodík či sirné ionty. Octové bakterie Aerobní bakterie se schopností oxidovat ethanol na kyselinu octovou. Mykorhiza Symbiotické soužití mezi houbami a kořeny cévnatých rostlin. Houba do systému dodává vodu a minerální látky, rostlina asimiláty. Lichenismus Symbiotické soužití mezi heterotrofní houbou a autotrofním fotobiontem (řasou či sinicí). Houba do systému dodává vodu a minerální látky, fotobiont asimiláty.
5 Chemolitotrofie Zdroj fixovaného uhlíku: CO 2 Zdroj energie: Oxidace anorganických látek (H 2 S, S, sulfidy, H 2, NH + 4, NO - 2, Fe 2+, CH 4,) Donor elektronů pro tvorbu ATP v procesu aerobní či anaerobní respirace: Anorganické látky výše uvedené Akceptor elektronů: - při aerobní respiraci: molekulární kyslík - při anaerobní respiraci: jiná anorganická látka, jejíž součástí je kyslík (dle konkrétního typu bakterie např. SO 4 2-, CO 2, HCO 3 -, Fe 3+ ) viz samostatná tabulka CHEMOTROFIE Chemoorganotrofie Zdroj fixovaného uhlíku: Organické látky Zdroj energie: Oxidace organických látek Donor elektronů pro tvorbu ATP v procesu aerobní či anaerobní respirace: Organické látky nebo při anaerobním kvašení (fermentaci): Uhlíkatý meziprodukt rozpadu organického substrátu Akceptor elektronů: - při aerobní respiraci: molekulární kyslík - při anaerobní respiraci: jiná anorganická látka, jejíž součástí je kyslík (dle konkrétního typu bakterie např. NO - 3, CO 2, HCO - 3, fumarát) - při anaerobním kvašení (fermentaci): NAD + viz samostatná tabulka
6 Chemolitotrofie Některé eubakterie, většina archebakterií Bakterie s aerobní respirací (rozdělení dle oxidované látky): Vodík oxidující bakterie (Alcaligenes entrophus) donor e - : H 2 akceptor e - : O 2 produkt: H 2 O Některé bezbarvé sirné bakterie (někteří zástupci rodu Thiobacillus) donor e - : S 2- akceptor e - : O 2 produkt: SO 4 2- Nitrifikační bakterie oxidující NH 4 + (Nitrosomonas) donor e - : NH 4 + akceptor e - : O 2 produkt: NO H + + H 2 O - Nitrifikační bakterie oxidující NO 2 (Nitrobacter) donor e - - : NO 2 akceptor e - - : O 2 produkt: NO 3 Železité bakterie (Siderocapsa, Gallionella) donor e - : Fe 2+ akceptor e - : O 2 + H + produkt: Fe 3+ + H 2 O Methanotrofní bakterie* (Methylomonas) *) zdrojem C i donorem elektronů je methan (organická látka neobsahujícívazbu C-C) Bakterie s výhradně anaerobní respirací: Desulfurikační bakterie (Desulfovibrio) donor e - : NADH akceptor e - 2- : SO 4 produkt: H 2 S + H 2 O + OH - Methanogenní bakterie (Methanococcus) donor e - : H 2 akceptor e - : CO 2, HCO 3 - produkt: CH 4 + H 2 O CHEMOTROFIE Chemoorganotrofie Bakterie s výhradně aerobní respirací: Octové bakterie (Acetobacter) Hlízkové bakterie (Rhizobium) Někteří nehlízkující fixátoři N 2 (Azotobacter) Některé patogenní bakterie (Mycobacterium tuberculosis) Bakterie aerobně respirující s možností anaerobní respirace: Některé denitrifikační bakterie (někteří zástupci rodů Bacillus a Pseudomonas) Bakterie s výhradně anaerobní respirací: Acetogenní a sukcinogenní bakterie Bakterie výhradně anaerobně fermentující: Některé bakterie mléčného kvašení (Lactobacillus bulgaricus) Bakterie máselného kvašení (Clostridium butyricum) Proteolytické bakterie (Clostridium histolyticum) Některé patogenní bakterie (Clostridium tetani) Bakterie anaerobně fermentující s možností aerobní respirace: Některé střevní symbiotické bakterie (Escherichia coli) Některé střevní patogenní bakterie (Salmonella typhi, Shigella dysenteriae) Některé bakterie mléčného kvašení (Streptococcus lactis) Eukaryotické organismy s aerobní respirací: Nezelené rostliny (hlístník, kokotice) Nezelené části rostlin (kořen, květ, plod aj.) Živočichové (člověk) Houby (hřib smrkový) Eukaryotické organismy anaerobně fermentující: Pletiva ponořená v bahně, někdy plody Někteří živočichové (tasemnice, škrkavka) Eukaryotické organismy anaerobně fermentující s možností aerobní respirace: Některé houby (kvasinky)
7 Fotolitotrofie Zdroj fotosyntézou fixovaného uhlíku: CO 2 Zdroj energie pro fotosyntézu: Světlo Donor elektronů pro bakteriální fotosyntézu: H 2 S, H 2 Donor elektronů pro rostlinnou fotosyntézu: H 2 O Donor vodíku pro bakteriální anoxygení fotosyntézu: H 2 S, H 2 Donor vodíku pro rostlinnou oxygenní fotosyntézu: H 2 O Donor elektronů pro tvorbu ATP: Organické produkty fotosyntézy FOTOTROFIE Fotoorganotrofie Zdroj fotosyntézou fixovaného uhlíku: Organické látky Zdroj energie pro fotosyntézu: Světlo Donor elektronů pro bakteriální fotosyntézu: Uplatňuje se jen cirkulující elektron bakteriochlorofylu (probíhá jen cyklická fotofosforylace) Donor vodíku pro bakteriální anoxygenní fotosyntézu: Organické látky (např. mastné kyseliny) Donor elektronů pro tvorbu ATP: Organické produkty fotosyntézy Anaerobní provozovatelé bakteriální fotosyntézy : Purpurové sirné bakterie (Chromatiaceae) Zelené sirné bakterie (Chlorobiaceae) Aerobní provozovatelé rostlinné fotosyntézy : Sinice* Prochlorofyty Fotosyntetizující rostliny* *) některé uplatňují mixotrofii Anaerobní provozovatelé bakteriální fotosyntézy : Purpurové nesirné bakterie* (Rhodospirillaceae) *) za specifických podmínek se mohou chovat jako fotolitotrofové případně ve tmě jako aerobní chemoorganotrofové.
8 MIXOTROFIE Způsob výživy, kdy je autotrofie doplněna specifickým přísunem látek organického původu, čímž nabývá rysů heterotrofie Některé chemolitotrofní bakterie Masožravé rostliny (rosnatka) Některé hemiparazitické rostliny (černýš) Rostliny tvořící symbiózu s fixátory vzdušného dusíku (bobovité rostliny s hlízkovými bakteriemi, lipnicovité rostliny s fixátory žijícími volně v půdě) Hemisaprofyti (některé autotrofní bakterie, včetně sinic a některé řasy)* *) hemisaprofyty je v zásadě i většina vyšších zelených rostlin dokáží čerpat a zužitkovat jednoduché organické látky z odumřelých organismů, např. aminokyseliny)
9 SPECIFICKÉ TYPY VÝŽIVY I. Saprofytismus Parazitismus Zdroj uhlíku: Organické látky z odumřelých organismů Zdroj energie: Organické látky z odumřelých organismů Dekompoziční bakterie Saprofytické houby (např. většina Zygomycetes, v kombinaci s mykorhizou většina Basidiomycetes) Saprofytické rostliny (hnilák) Zdroj uhlíku: Organické, případně anorganické látky z živých organismů Zdroj energie: Organické látky z živých organismů, u rostlinných hemiparazitů vždy alespoň částečně světlo Patogenní bakterie v době parazitace (Clostridium tetani) Parazitické houby (rzi, sněti) Endoparazitičtí živočichové (škrkavka) Ektoparazitičtí živočichové (blecha, veš) Rostlinní holoparaziti (kokotice) Rostlinní hemiparaziti (černýš, jmelí)
10 SPECIFICKÉ TYPY VÝŽIVY II. Symbiotická potravní soužití Mykorhiza Symbióza kořenů až 90% cévnatých rostlin s houbami Ektotrofní mykorhiza Stavba: - Houba tvoří kolem kořenů hyfový plášť, jež zasahuje i do mezibuněčných prostorů v kořeni. - Kořenové vlášení je potlačeno a nahrazeno hyfovým pláštěm. Endotrofní mykorhiza Stavba: - Hyfy pronikají až do buněk kořenového parenchymu. - Kořenové vlášení je zachováno. Význam houby: - Dodává vodu, minerály (zejména P), fytohormony, vitaminy - Omezuje napadení rostliny patogeny - Kumuluje těžké kovy (Pb, Cd) a zamezuje jejich průniku z půdy do rostliny Význam rostliny: - Dodává uhlíkaté asimiláty (sacharidy)* *) jedná se až o 20% všech cukrů transportovaných do kořene Časté u lesních dřevin Vstavačovité rostliny a Rhizoctonia solani houba dodává mj. i organické látky klíčícímu semeni
11 SPECIFICKÉ TYPY VÝŽIVY III. Symbiotická potravní soužití Lichenismus Symbióza mezi heterotrofní houbou a Autotrofní sinicí či řasou (tzv. fotobiontem) Houba dodává: H 2 O, minerální látky Fotobiont dodává: Asimiláty terčovka, provazovka, dutohlávka Symbióza mezi kořeny rostlin a fixátory molekulárního dusíku Význam fixátora: Pomocí enzymu nitrogenázy převádějí molekulární dusík N 2 na NH 3, jež může rostlina využít. Jedná se o energeticky náročný děj. Význam rostliny: Poskytuje uhlíkaté asimiláty (zdroj uhlíku a energie). 1. typ: hlízkové baktérie (Rhizobium, Frankia) dokáží fixovat molekulární dusík pouze poté, co na kořenech rostlin (zejména bobovitých) vyvolají tvorbu hlízek, které obývají. Než se vytvoří hlízky, bakterie v kořenech parazitují. 2. typ: baktérie netvořící hlízky žijí volně v půdě poblíž kořenů rostlin (např. čirok), kde se živí asimiláty vypouštěnými z kořenů. 3. typ: volně žijící sinice (Anabaena) tvoří symbiózu s kapraďorosty (Azolla) v rýžovištích. Mohou pokrývat až 75% nároků rýže na dusík.
a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů
Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné
Dekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
Úvod do biologie rostlin Výživa VÝŽIVA ROSTLIN. rostliny
Slide 1a VÝŽIVA ROSTLIN rostliny Slide 1b VÝŽIVA ROSTLIN rostliny autotrofní Slide 1c VÝŽIVA ROSTLIN rostliny autotrofní heterotrofní Slide 1d VÝŽIVA ROSTLIN rostliny autotrofní heterotrofní přechodně
AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 19: Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích Mikroorganismy a jejich funkce v ekosystému Ačkoliv funkce mikroorganismů v rozkladných
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Obligátní aeroby Obligátní anaeroby Aerotolerantní b. Fakultativní anaeroby Mikroaerofilní b. Kapnofilní bakterie
Biogeochemické cykly biogenních prvků
Technologie výroby bioplynu a biovodíku http://web.vscht.cz/pokornd/bp Biogeochemické cykly biogenních prvků Ing. Pokorná Dana, CSc. (č.dv.136, pokornd@vscht.cz) Prof.Ing.Jana Zábranská, CSc. (č.dv.115,
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Materiály k přednáškám z předmětu Mikrobiologie a virologie část mikrobiologie BOT/MVP a BOT/MVPX Katedra
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.3. Pedocenóza T - 3.3.2. Ekologie půdních mikroorganismů (23) 1. Činnost a význam půdních bakterií přispívají
umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie
Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie Hubert Šváb (3. ročník) Houby (Fungi) Mykologie: Věda zabývající se studiem hub (z řec. mýkés -houba) Nejstarší doklady o houbách pocházejí z prvohor,
Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
Biologie - Kvinta, 1. ročník
- Kvinta, 1. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
kvasinky x plísně (mikromycety)
Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické
Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014
Izolace a identifikace půdních mikroorganismů Mgr. Petra Straková Podzim 2014 Půdní mikroorganismy Půda - stanoviště nesmírně různorodé mikrobiální komunity Viry, bakterie, houby, řasy, protozoa Normální/extrémní
Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
Minerální výživa rostlin
Minerální výživa rostlin Kalcikolní vs. kalcifugní rostliny Nízká odolnost vůči Al 3+ v rhizosféře Lime chlorosis deficit P a Fe na vápencích Minerální teorie výživy Liebig (1840) minerální teorie výživy
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno KATEGORIE HNOJIVÝCH VÝROBKŮ (DLE FUNKCE) 1. Hnojivo 2. Materiál k vápnění
Saprofité-rozklad org. zbytků Paraziticky- mykosy... Symbioticky- s cévnatými rostlinami(mykorhiza)- 95% rostlinných druhů, rostlina poskytuje
Otázka: Houby a nižší rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): LenkaKrchova Houby fungia Samostatná říše- napůl živočich a rostlina Eukaryotické heterotrofní organismy, které se rozmnožují výtrusy. Tělo se
Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy
Ekologie půdních organismů 2 Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy kdo jsou jak vypadají co v půdě dělají jak je můžeme v půdě pozorovat nebo studovat Korarchaeota Crenarchaeota
Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM)
Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AM) 1 Přírodní organické látky NM (Natural rganic Matter) - významná součást povrchových vod dělení podle velikosti částic: rozpuštěné - DM (Dissolved
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_163 Jméno autora: Ing. Kateřina Lisníková Třída/ročník:
CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
Koloběh živin ve vodě a půdě
Koloběh živin ve vodě a půdě Uhlík (C) Přeměny uhlíku ve vodě a půdě Fragmentace a vyplavování Mineralizace Příjem rotlinami/baktériemi Srážení a rozpouštění Respirace Methanogeneze Oxidace metanu Ukládání
Biogeochemické cykly CO2 Cykly Fyzikální Chemické živé organismy energií Biogeochemické aktivity Současné
Biogeochemické cykly Biogeochemické cykly se dějí jak v rámci ekosystémů, tak v globálním měřítku. C, H a O významné prvky/živiny mají společné cykly protichůdné síly fotosyntézy a respirace. Malý atmosférický
Katabolismus - jak budeme postupovat
Katabolismus - jak budeme postupovat I. fáze aminokyseliny proteiny polysacharidy glukosa lipidy Glycerol + mastné kyseliny II. fáze III. fáze ETS itrátový cyklus yklus trikarboxylových kyselin, Krebsův
Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný
Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů
Mikrobiologické zkoumání potravin Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů Potravinářská mikrobiologie - historie 3 miliardy let vývoj prvních
Fermentace. Na fermentaci je založena řada potravinářských výrob. výroba kysaného zelí lihovarnictvní pivovarnictví. mlékárenství.
Fermentace Rozklad organických látek ( hlavně cukrů) za účasti mikrobiálních enzymů za vzniku metabolických produktů, které člověk cíleně využívá ke svému prospěchu - výroba, konzervace potravin. Fermentace
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
Sloučeniny dusíku. N elementární N anorganicky vázaný. N organicky vázaný. resp. N-NH 3 dusitanový dusík N-NO. amoniakální dusík N-NH 4+
Sloučeniny dusíku Dusík patří mezi nejdůležitější biogenní prvky ve vodách Sloučeniny dusíku se uplatňují při všech biologických procesech probíhajících v povrchových, podzemních i odpadních vodách Dusík
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 8.3.2013
plodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub)
Otázka: Houby Předmět: Biologie Přidal(a): cathrinefirth CHARAKTERISTIKA početná a různorodá skupina znaky rostlin (nepohyblivost) i znaky živočichů (heterotrofní výživa org. látky, zásobní látka glykogen)
Prokaryota. Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice. Struktura buňky
Prokaryota říše: Archaebacteria Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice - malá velikost... rel. velký povrch... lepší výměna látek mezi buňkou a prostředím (cca 10x než Euk.)... rychlejší transport látek
DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA
Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
J i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 06. Základní vztahy v ekosystému Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
METABOLISMUS. -látková přeměna energie, syntézy, životní projevy. -souhrn všech anabolických a katabolických procesů v buňce
METABOLISMUS -látková přeměna energie, syntézy, životní projevy -souhrn všech anabolických a katabolických procesů v buňce -biochemické reakce vytvářejí metabolické dráhy -daný metabolit může být produkován
VY_32_INOVACE_08.01 1/6 3.2.08.1 Botanika systém rostlin Botanika nauka o rostlinách
1/6 3.2.08.1 Botanika nauka o rostlinách Cíl chápat význam systému rostlin - vysvětlit vývoj rostlin - používat osvojenou odbornou terminologii - vysvětlit přizpůsobení rostlin životu na souši - odvodit
Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku 27.11.2014. Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy
Rybářství 3 Chemismus vodního prostředí Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy Kyslík Významný pro: dýchání hydrobiontů aerobní rozklad organické hmoty Do vody se dostává: difúzí při styku se vzduchem
Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce
6 ČLOVĚK A PŘÍRODA UČEBNÍ OSNOVY 6. 3 Přírodopis Časová dotace 6. ročník 2 hodiny 7. ročník 2 hodiny 9. ročník 2 hodiny Celková dotace na 2. stupni je 6 hodin. Charakteristika: Obsah předmětu navazuje
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV
CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV a) Chemické složení a. biogenní prvky makrobiogenní nad 0,OO5% (C, O, N, H, S, P, Ca.) - mikrobiogenní pod 0,005%(Fe,Zn, Cu, Si ) b. voda 60 90% každého organismu - 90% příjem
Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět 3. období 9. ročník Jan Stoklasa a kol. : Organismy, prostředí, člověk /učebnice přírodopisu pro 9. roč.
METABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces
Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.
4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51)
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 4.3. Vztahy rostlinstva a prostředí T - 4.3.9. Vzájemné vztahy mezi rostlinami (1/51) Obecné postavení rostlinstva v
Doména: Bakterie (Bacteria) Milan Dundr
Doména: Bakterie (Bacteria) Milan Dundr Bakteriální buňka (prokaryotická) Bakteriální buňka (prokaryotická) je malá (μm) nukleoid (jaderná hmota) 1 molekula DNA dvojšroubovice stočená do kruhu na bílkovinném
Balíček k oběhovému hospodářství PŘÍLOHY. návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.3.2016 COM(2016) 157 final ANNEXES 1 to 5 Balíček k oběhovému hospodářství PŘÍLOHY návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro dodávání
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/CHPB2 Chemie pro biology 2 Karboxylové kyseliny Lucie Szüčová Osnova: fyzikální vlastnosti karboxylových kyselin, základní
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940
Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety
Vyučovací předmět Přídopis Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník Prima Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Žák porozumí rozdělení nebeských těles ve vesmíru
Název: Hmoto, jsi živá? I
Název: Hmoto, jsi živá? I Výukové materiály Téma: Obecné vlastnosti živé hmoty Úroveň: střední škola Tematický celek: Obecné zákonitosti přírodovědných disciplín a principy poznání ve vědě Předmět (obor):
Suroviny. Výrobní operace. Kamila Míková
Suroviny. Výrobní operace. Kamila Míková Příčiny zdravotních nebezpečí Suroviny (primární kontaminace) Pomnožení MO před zpracováním Selhání technologických postupů (postup, zařízení, sanitace) Kontaminace
SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ
SYSTÉMY BILGICKÉH DSTRAŇVÁNÍ NUTRIENTŮ Degradace organických dusíkatých sloučenin Bílkoviny (-NH 2 ) hydrolýza deaminační proteázy enzymy aminokyseliny amoniakální dusík + organické látky nitrifikace ox/anox
Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník
OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA RVP ZV Obsah 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.3 PŘÍRODOPIS Přírodopis 7. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo P9101 rozliší základní projevy
Potravní řetězec a potravní nároky
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 7 Potravní řetězec a potravní nároky
Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Otázky pro opakování. 6. ročník
Otázky pro opakování 6. ročník Vznik a vývoj Země 1. Jak vznikl vesmír? 2. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 3. Jak a kdy vznikla naše Země? 4. Jak se následně vyvíjela Země? 5. Vyjmenuj
orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života
Přírodopis ZŠ Heřmánek vnímá ztrátu zájmu o přírodopis na úkor pragmatického rozhodování o budoucí profesi. Náš názor je, že přírodopis je nedílnou součástí všeobecného vzdělání, především protože vytváří
Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3
Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující
Biologické odstraňování nutrientů
Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský, Jana Načeradská 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Nutrienty v
Energetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
Základy pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně
základní přehled organismů
základní přehled organismů Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální buňky od buněk bakteriálních Rozdíly jsou biochemické
základní přehled organismů
základní přehled organismů Všechny tyto organismy mají podobný chemický základ Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální
vznik života na Zemi organické a anorganické látky a přírodními jevy ekosystémy, živé a neživé složky přírodního prostředí
prima Země a život Ekologie vysvětlí vznik země a vývoj života na Zemi diskutuje o různých možnostech vzniku vývoje života na Zemi rozliší, co patří mezi organické a anorganické látky, a vysvětlí jejich
Hydrolytické a acidogenní mikroorganismy
Í Hydrolytické a acidogenní mikroorganismy - nejrychleji rostoucí a nejodolnější vůči změnám podmínek! - první dva kroky anaerobního rozkladu, hydrolýzu a acidogenesi - exoenzymy, které jsou uvolňovány
Ekosystémy přirozené a umělé (odlišnosti,vliv člověka) Polní ekosystém
1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: sedmý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a projevy života Okolí lidských sídel - vysvětlí funkci základních orgánů živých
Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)
Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy Živočišné tkáně kolem 2 %, rostlinné 85-90 % V buňkách rozličné fce: Zdroj a zásobárna energie (glukóza, škrob, glykogen) Výztuž a ochrana
Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Metabolismus sacharidů. VY_32_INOVACE_Ch0216.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
Sešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Kořen morfologie autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo
1. Houby. 2. Areály. 3. Sopečná činnost. 4. Mineralogie. význam, rozdělení a nejdůležitější zástupci. reliktní a synantropní druh. činností.
1. Houby ANOTACE: Prezentace seznamuje žáky s charakteristikou říše hub buňka hub, výživa, význam, rozdělení a nejdůležitější zástupci. KLÍČOVÁ SLOVA: stélka, hyfy, mycelium, plodnice, saprofytismus, parazitismus,
Příloha č.: 1 ze dne: 29.5.2007 je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 416/2007 ze dne: 29.5.2007
je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 416/2007 ze dne: 29.5.2007 Akreditovaný subjekt: List 1 z 9, Laboratoř pro vyšetřování potravin Protokoly o zkouškách podepisuje: RNDr. Mojmír Gánoczy vedoucí
Marek Matouš Marinka 9. B 2015/2016. Bakterie
Marek Matouš Marinka 9. B 2015/2016 Bakterie Bakterie Mikroorganismy viditelné jen pomocí mikroskopu. Je to prokaryotická buňka. Vznikly v prahorách, asi před 3,5 miliardami let. Bakterie se vyskytují
Enzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů.
ENZYMOLOGIE 1 Enzymologie Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů. Jak je možné, že buňka dokáže utřídit hrozivou změť chemických procesů, které v ní v každém okamžiku
ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Biologie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu
6.Úprava a čistění vod pro průmyslové a speciální účely
6.Úprava a čistění vod pro průmyslové a speciální účely Ivan Holoubek Zdeněk Horsák RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox.muni.cz; http://recetox.muni.cz Inovace tohoto předmětu je spolufinancována
Vztahy mezi populacemi
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 6 Vztahy mezi populacemi Pro potřeby
Pedogeochemie. Zdroje prvků v půdě UHLÍK V PŮDĚ. Globální bilance C. 10. přednáška. Procesy ovlivňující obsahy prvků v půdě
Pedogeochemie 10. přednáška CYKLUS CHEMICKÝCH PRVKŮ V PŮDĚ Zdroje prvků v půdě přirozené primární nerosty, horniny, ložiska přirozené druhotné produkty přírodních pochodů prachové bouře, sopečná činnost
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Uhlík důležitý biogenní prvek cyklus C jedním z nejdůležitějších látkových toků v biosféře poměr mezi CO 2 a C org - vliv na oxidačně redukční potenciál
MIKROBIOLOGIE (pro zahradnické obory) Díl 2. Ekologie mikroorganismů
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta MIKROBIOLOGIE (pro zahradnické obory) Díl 2. Ekologie mikroorganismů Ing. Ivan Tůma, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta MIKROBIOLOGIE
CHEMIE. Pracovní list č. 12 žákovská verze Téma: Závislost rychlosti kvašení na teplotě. Mgr. Lenka Horutová
www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 12 žákovská verze Téma: Závislost rychlosti kvašení na teplotě Lektor: Mgr. Lenka Horutová Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.0075
ČSN EN ISO ČSN ISO ČSN EN ISO 6579, kromě bodu
Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Laboratoř poskytuje odborná stanoviska a interpretace výsledků zkoušek. Zkoušky: 1. Stanovení celkového počtu mikroorganismů.
14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace
14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace Metabolismus -přeměna látek a energií (informací) -procesy: anabolický katabolický autotrofie Anabolismus heterotrofie Autotrofní organismy 1. Chemoautotrofy
Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah
Přírodopis - 6. ročník Časový Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Září Příroda živá a neživá Úvod do předmětu Vysvětlí pojem příroda Příroda, přírodniny Rozliší přírodniny
Biologické odstraňování nutrientů
Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221 951 909 E-mail: pivo@ih.cas.cz
Cykly živin v terestrických
Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 2. blok 1/10/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky
aminy RNDr. Marcela Vyletělová, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín
Bakterie v mléce a biogenní aminy RNDr. Marcela Vyletělová, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín Projekt MSMT 2B08069 Výzkum vztahů mezi vlastnostmi kontaminující mikroflóry a tvorbou biogenních