SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA, ANALÝZA SOCIÁLNÍ SITUACE V ORP ČESKÝ KRUMLOV

Transkript

1 SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA, ANALÝZA SOCIÁLNÍ SITUACE V ORP ČESKÝ KRUMLOV PŘÍLOHA PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÝ KRUMLOV PRACOVNÍ VERZE k (neprošlo jazykovou ani grafickou korekturou)

2 Obsah OBSAH... 2 ÚVOD ZÁKLADNÍ SOCIOEKONOMICKÝ PROFIL ÚZEMÍ ORP... 4 ZÁKLADNÍ POPIS ÚZEMÍ ORP...4 Vymezení území, geografická poloha...4 Historický vývoj...5 Dostupnost, rozloha, přírodní podmínky...6 Domovní a bytový fond obcí...7 Vnější a vnitřní vztahy regionu...10 DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ORP...12 Osídlení v ORP Český Krumlov...12 Vývoj počtu a struktury obyvatelstva...13 Národnostní složení obyvatelstva...17 Pohyb obyvatelstva...19 Projekce budoucího populačního vývoje...20 Vzdělanost...21 OBČANSKÁ VYBAVENOST SPRÁVNÍHO OBVODU ORP...22 Školství...22 Zdravotnictví...24 Sportovní zařízení...26 Kulturní zařízení...27 EKONOMICKÁ AKTIVITA, TRH PRÁCE A HOSPODÁŘSTVÍ V ORP...28 Ekonomická aktivita, neaktivita a nezaměstnanost ANALÝZA SOCIÁLNÍ SITUACE V ÚZEMÍ ORP VYMEZENÍ HLAVNÍCH CÍLOVÝCH SKUPIN...32 PŘEHLED SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A JEJICH POSKYTOVATELŮ V ÚZEMÍ...35 PŘEHLED O SOCIÁLNÍ SITUACI V JEDNOTLIVÝCH OBCÍCH...45 Strana 2

3 ÚVOD Sociodemografická analýza a analýza sociální situace území obce s rozšířenou působností Český Krumlov byla zpracována jako jeden z podkladů pro tvorbu Plánu sociálních služeb (PSS) pro území obce s rozšířenou působností Český Krumlov. Analýza byla zpracována v období 06-11/2011 (s následnou aktualizací některých údajů dle výsledků SLDB prováděným ČSÚ v roce 2011). Analýza se týká celého území ORP, během jejího zpracování byly zpracovatelem osobně navštíveny všechny obce v ORP a zástupci poskytovatelů sociálních a souvisejících služeb na území. Pro zpracování analýzy byly využity dostupné podklady z veřejných informačních zdrojů (např. registr poskytovatelů sociálních služeb, Český statistický úřad, databáze úřadů práce apod.), dále údaje získané šetřením přímo od poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb v území ORP a rovněž údaje získané anketním šetřením na území ORP. Dokument rovněž obsahuje analýzu sociální situace území ORP v podobě analýzy nabídky sociálních a doprovodných služeb a rozboru a kvantifikace cílových skupin uživatelů (nebo potenciálních uživatelů) sociálních služeb v ORP. Strana 3

4 1 ZÁKLADNÍ SOCIOEKONOMICKÝ PROFIL ÚZEMÍ ORP Základní popis území ORP Vymezení území, geografická poloha Svou rozlohou km 2 je ORP Český Krumlov největším správním obvodem v Jihočeském kraji. Území zahrnuje celkem 31 obcí (z toho 4 se statutem města a jeden vojenský újezd), v nich žije obyvatel (k ). Z toho největší podíl obyvatel žije ve městech Český Krumlov (13 512), Větřní (4 180), Křemže (2 700) a Horní Planá (2 229). Nejmenší počet obyvatel mají obce Chlumec (79), Věžovatá Pláně (125), Malšín (126) a Přední Výtoň (222). Obr. 1 Správní obvod Český Krumlov, Jihočeský kraj Zdroj: ORP Český Krumlov se nalézá v jižní části Jihočeského kraje (západní část okresu Český Krumlov). Na západě sousedí s ORP Prachatice, na severu s ORP České Budějovice a na východě s ORP Kaplice. Má též společnou hranici s Rakouskem. Jeho plochu pokrývá z jihozápadu a jihu Strana 4

5 Šumava, která se svažuje do Českobudějovické pánve. Protéká jí řeka Vltava, na jejímž horním toku byla vystavěna největší údolní nádrž v ČR Lipno (o rozloze téměř 50 km 2 ) s vodní elektrárnou. Následující tabulka dokladuje postavení ORP Český Krumlov v rámci srovnání s ostatními ORP v Jihočeském kraji. Data za ORP Č. Krumlov jsou zvýrazněna červeně. Tabulka 1 Základní charakteristiky správních obvodů ORP v Jihočeském kraji (k ) obcí částí obcí Počet Výměra Podíl v % v ha katastrů obyvatel jednotek zemědělské lesních v RES půdy pozemků zastavěných ploch Kraj celkem ,9 37,5 1,1 v tom SO ORP: Blatná ,8 24,8 1,3 České Budějovice ,6 29,2 1,8 Český Krumlov ,9 47,9 0,5 Dačice ,9 32,1 0,9 Jindřichův Hradec ,5 37,9 0,9 Kaplice ,5 48,6 0,5 Milevsko ,1 30,5 1,3 Písek ,7 34,3 1,4 Prachatice ,3 47,5 0,6 Soběslav ,8 25,5 1,3 Strakonice ,6 21,4 1,5 Tábor ,9 30,6 1,4 Trhové Sviny ,1 41,2 0,8 Třeboň ,8 46,5 0,9 Týn nad Vltavou ,8 28,1 1,3 Vimperk ,5 59,8 0,5 Vodňany ,9 23,1 1,5 Zdroj: ČSÚ V ORP, stejně jako v celém Jihočeském kraji, jednoznačně dominují menší obce. Jak ukazuje tabulka níže, převažují zde obce s velikostí do 500 obyvatel, kterých je cca 1/2 z celkového počtu obcí v ORP. Tabulka 2 Základní charakteristiky sídelní struktury v ORP, 2010 obce s počtem obyvatel ORP Český Krumlov celkem do 500 obyvatel a více Zdroj: ČSÚ Historický vývoj Region byl osidlován podél toků řek již ve střední době kamenné, asi let před naším letopočtem, jak dokazují četné archeologické nálezy kolem řeky Vltavy. Masovější osídlení lokality je zaznamenáno v době bronzové (1 500 let před naším letopočtem). Keltské osídlení je doloženo v mladší době železné (cca od 400 let před naším letopočtem), následující století jsou charakteristická Strana 5

6 pronikáním a usazováním germánských kmenů a slovanské osídlení je datováno od 6. století našeho letopočtu. Značný vliv na kolonizaci tohoto hraničního území měly obchodní stezky a cesty, po kterých se dopravovala především sůl z oblasti rakouských Alp i německých zemí do českého vnitrozemí. Českokrumlovskem procházelo již od 12. století několik větví tzv. Linecké cesty. Hlavní cesta směřovala od Lince přes Leonfelden k Vyššímu Brodu, Rožmberku, Zátoni a Přídolí, pokračovala přes Český Krumlov, Boletice a Chvalšiny ke Zlaté stezce nebo do Českých Budějovic. Druhá větev této obchodní stezky vedla z Lince přes Cáhlov (dnešní Freistadt), Dolní Dvořiště, Kaplici a Velešín do Českých Budějovic. Další obchodní cesty vedly z Rakouska přes Frymburk či z německých zemí přes Horní Planou. Podél těchto cest postupem doby vznikly obchodní osady i poddanská města a městečka. Během tzv. středověké kolonizace (od poloviny 12. století) vznikaly stovky nových osad, městeček, měst, hradů a klášterů, ale do dnešních dnů se nám z nich dochovaly pouze neobydlené zbytky a zříceniny, pomístní názvy či strohé písemné zmínky. O středověké osidlování Českokrumlovska se zasloužily především šlechtické rody a církevní řády, třebaže první osídlenci do této oblasti přicházeli již dávno před tím. Kolonizaci podporoval v rámci svých držav také panovník, jenž zval do málo obydlených oblastí tohoto území německé obyvatelstvo ze sousedních zemí. Noví osadníci se zde usazovali a po mnoho následujících století žili v kulturně i ekonomicky přínosné symbióze s domácím českým obyvatelstvem. Dvojjazyčný ráz oblasti přetrval až do konce 2. světové války. Následoval poválečný odsun německého obyvatelstva a komunistické období, které příhraniční oblasti těžce postihly. Industrializace v 19. století nepoznamenala tento region tak silně jako jiné oblasti Čech, neboť zde chyběly zdroje nerostných surovin i dopravní spojení. Nevytvořil se těžký průmysl, výroba se orientovala především na zpracovávání dřeva a výrobu papíru. Českokrumlovsko zůstalo stranou průmyslového rozvoje a postupující urbanizace, proto se do dnešní doby dochoval starobylý ráz Českého Krumlova i krása okolní přírody. Koncem třicátých let minulého století byl tento příhraniční region silně poznamenán ztrátou Sudet a následně vznikem protektorátu Čechy a Morava. Během let bylo odsunuto početné německé obyvatelstvo a v důsledku nedostatečného znovuosídlení a vzniku železné opony zanikla řada příhraničních obcí. Od padesátých do začátku devadesátých let 20. století působila v regionu řada vojenských posádek (pohraniční stráž a vojenský prostor Boletice). Dostupnost, rozloha, přírodní podmínky Přírodní poměry Českokrumlovska jsou velmi různorodé a příroda je zde velmi pestrá. Na pohraničních hřebenech Šumavy najdeme smrčiny, v Blanském lese bučiny a v údolích řek listnaté lužní lesy. Na mnoha místech okresu se vyskytují prameniště a rašeliniště, v NPR Vyšenské kopce zase vyprahlé lesostepi na vápencích. Vltava nabízí líné a meandrující úseky, stejně jako dramatické balvanité kaskády a hluboce zaříznuté kaňony. Východně kolem ORP Český Krumlov prochází mezinárodní silnice E 55 (silnice I/3), vedoucí ze severních Čech do Dolního Dvořiště a patří mezi nejvýznamnější spojnice České republiky a Rakouska s velmi hustým provozem. Silnice I. třídy I/39, vychází ze silnice I/3 u Kamenného Újezdu na Českobudějovicku. Pokračuje jihozápadním směrem na Český Krumlov, Kájov, Hořice na Šumavě a Černou v Pošumaví. Poté vede podél vodní nádrže Lipno přes Horní Planou do Volar a na křižovatku se silnicí I/4. Další dopravní spojení na území regionu zabezpečují dvě železniční tratě - České Budějovice-Černý Kříž-Volary a České Budějovice-Horní Dvořiště, trať pokračuje dále do Lince. Území ORP Český Krumlov má rozlohu celkem ha a je největším v rámci celého Jihočeského kraje (nejmenší rozlohu má ORP Vodňany ha). Strana 6

7 Tabulka 3 Základní charakteristika obcí v ORP Český Krumlov (k ) Název obce SO ORP Český Krumlov celkem v tom obce: Nadm. výška První písemná zpráva počet obyvatel k Vzdálenost od krajského města v km x x x x Bohdalovice ,5 10,2 Boletice (voj. újezd) ,1 7,5 Brloh ,6 20,7 Černá v Pošumaví ,2 23,6 Český Krumlov ,3 x Dolní Třebonín ,5 10,0 Frymburk (městys) ,5 23,9 Holubov ,6 12,9 Horní Planá ,5 28,9 Hořice na Šumavě ,4 14,8 Chlumec ,6 10,8 Chvalšiny ,2 11,7 Kájov ,7 6,1 Křemže (městys) ,9 14,9 Lipno nad Vltavou ,3 38,3 Loučovice ,0 43,1 Malšín ,1 22,8 Mirkovice ,8 7,6 Mojné ,1 9,8 Nová Ves ,5 22,7 Přední Výtoň ,5 47,6 Přídolí (městys) ,2 8,5 Přísečná ,6 3,7 Rožmberk nad Vltavou ,1 22,8 Srnín ,7 5,4 Světlík ,9 14,6 Větřní ,0 5,7 Věžovatá Pláně ,1 13,1 Vyšší Brod ,8 42,0 Zlatá Koruna ,2 8,4 Zubčice ,3 9,2 Zdroj: ČSÚ Domovní a bytový fond obcí Vzdálenost od obce s rozšířenou působností v km Z pohledu bydlení má ORP Č. Krumlov nižší podíl neobydlených bytů v rámci Jihočeského kraje. Českokrumlovsko je na 3. místě v podílu nebydlených bytů (2.410 z , tj. 14 %) za Českými Budějovicemi a Kaplicí. Průměrný podíl neobydlených bytů v rámci Jihočeského kraje je 17 %. Nejvyšší hodnoty v rámci Jihočeského kraje vykazuje podíl nájemních bytů a bytů vlastních (tj. byty v osobním vlastnictví obývané vlastníkem). V ORP Český Krumlov z celkového úhrnu bytů Strana 7

8 nájemní byty činily (tj. 48 % z celkového počtu). To je o 14 % více, než je průměrný podíl v Jihočeském kraji. Tabulka 4 Počty bytů a domů podle jednotlivých ORP, (k ) Trvale Stáří Trvale z toho v z úhrnu byty Neobydlené obydlené domy obydlen. domů obydlené byty rodinných domech vlastní 1) nájemní byty celkem Blatná , Čes. Budějovice , Český Krumlov , Dačice , Jindř. Hradec , Kaplice , Milevsko , Písek , Prachatice , Soběslav , Strakonice , Tábor , Trhové Sviny , Třeboň , Týn n Vltavou , Vimperk , Vodňany , Zdroj: ČSÚ (Zveřejněno dne: , aktualizováno dne: ) Z hlediska velikosti bytů (plocha, počet pokojů) a počtu lidí obývajících společný byt vykazuje ORP Český Krumlov zhruba průměrné hodnoty v rámci Jihočeského kraje. Tabulka 5 Velikost bytů a počet osob podle jednotlivých ORP, (k ) byty Trvale obydlené byty se 4+ pokoji se 2+ domácn. I. kategorie postavené na 1 trvale bydlený byt připadá obytné plochy v m2 obytných místností Blatná ,5 2,92 2,7 České Budějovice ,5 2,74 2,61 Český Krumlov ,7 2,72 2,72 Dačice ,1 3,02 2,97 Jindř. Hradec ,8 2,83 2,77 Kaplice ,81 2,79 Milevsko ,3 2,83 2,65 Písek ,3 2,72 2,57 Prachatice ,2 2,78 2,76 osob Strana 8

9 Soběslav ,6 2,9 2,7 Strakonice ,3 2,73 2,66 Tábor ,4 2,8 2,67 Trhové Sviny ,85 2,76 Třeboň ,4 2,84 2,7 Týn n. Vlt ,3 2,96 2,72 Vimperk ,7 2,76 2,65 Vodňany ,9 2,8 2,66 Zdroj: ČSÚ (Zveřejněno dne: , aktualizováno dne: ) Výstavba nových bytů v přepočtu na obyvatele je v ORP Český Krumlov podprůměrná v porovnání s hodnotami za celý Jihočeský kraj. Vyšší počty dokončených bytů byly zaznamenány především v letech 2005, 2007, 2008 a Podstatnou část dokončených bytů za období 1997 až 2009 tvořily byty v rodinných domech (917 za 1593). V témže období nebyly postaveny žádné nové byty v domech s pečovatelskou službou. Tabulka 6 Počet dokončených bytů v ORP Český Krumlov v letech Rok, období Počet dokončených bytů v rodin. domech v byt. domech v nástavbách a přístavbách: v rodin. domech v tom byty dokončené: v domech s peč. službou a v domovechpenziónech v byt. domech v nebytových budovách stavebními úpravami nebytových prostor Počet dokončených bytů na obyvatel středního stavu ročně , , , , , , , , , , , , , Zdroj: ČSÚ , , ,99 Počet dokončených bytů v ORP Český Krumlov byl v roce 2010 o 47 bytů vyšší než v roce 2009 (celkem 164 v roce 2010). Na nárůstu počtu dokončených bytů se především podílela výstavba bytových domů (60 bytů v bytových domech v roce 2010, a žádný v roce 2009), výstavby rodinných domů v roce 2010 klesala (90 bytů v rodinných domech v roce 2010 oproti 102 v roce 2009). Strana 9

10 Tabulka 7 Počet dokončených bytů ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji v roce 2010 Byty celkem v tom skutečnost index 2010/ 2009 v rodinných domech v bytových domech v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinný m domům bytovým domům v domovech - penzionech a domovech pro seniory Kraj celkem , v tom SO ORP: Blatná 13 72, České Budějovice , Český Krumlov , Dačice 27 65, Jindřichův Hradec , Kaplice 20 55, Milevsko 36 81, Písek , Prachatice 68 66, Soběslav 36 72, Strakonice , Tábor , Trhové Sviny 63 71, Třeboň , Týn nad Vltavou - x Vimperk 68 88, Vodňany , Zdroj: ČSÚ Vnější a vnitřní vztahy regionu Vzhledem ke své poloze na jihozápadním okraji Jihočeského kraje se Českokrumlovsko vyznačuje odlehlostí. Zároveň Českokrumlovsko vykazuje roztroušenou sídelní strukturu a nízkou hustotu zalidnění (druhá nejnižší hustota osídlení v rámci Jihočeského kraje). Územím ORP neprochází žádná nadregionálně významná dopravní spojnice. Z ekonomického hlediska jsou zde díky zachovalému životnímu prostředí a kulturně historickému potenciálu vhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Průmysl nehraje významnou roli. V současnosti v regionu působí spíše menší zaměstnavatelé, je zde také vysoký podíl samostatně činných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Pro charakteristiku vnějších vztahů regionu lze využít i data o dojížďce/vyjížďce za prací, které jsou zjišťovány během sčítání lidu. Poslední dostupné údaje jsou z roku bude doplněno po zveřejnění výsledků SLDB Co se týká stěhování z a do obcí ORP od roku 2002 do roku 2009, byl výsledkem procesu stěhování kladný přírůstek stěhováním (v roce 2009 činilo saldo migrace na Českokrumlovsku 64 obyvatel). v nebytových budovách ve stavebně upravených nebytových prostorách Strana 10

11 Tabulka 8 Bilance stěhování ORP Český Krumlov (v letech ) ORP Český Krumlov Přírůstek stěhováním v tom: muži v tom ve věku: ženy Vnitřní stěhování v ORP celkem v tom: muži v tom ve věku: Zdroj: ČSÚ ženy V samotném městě Český Krumlov však počet obyvatel postupně klesá, jak dokladuje dále uvedená tabulka. Důvodem mohou být např. suburbanizační faktory - možnosti získání preferovaného typu bydlení - v okolí se v posledních letech rozvinula nabídka bydlení v rodinných domcích v menších obcích s velmi přijatelnou dojezdovou vzdáleností (např. Dolní Třebonín, Přídolí). Dalším faktorem může být snaha získat bydlení v místě zaměstnání - v našem případě je zdrojem pracovních příležitostí zejména krajské město. Tabulka 9 Celkový vývoj počtu obyvatel ve městě Český Krumlov (v letech ) Věková kat. / roky Celkem Zdroj: ČSÚ Podrobnější údaje o migraci v rámci ORP za rok 2010 jsou uvedeny v tabulce Pohyb obyvatelstva, obce na území ORP Český Krumlov, Strana 11

12 Na území ORP Český Krumlov působí 5 registrovaných svazků obcí. Tabulka 10 Přehled registrovaných svazků obcí na území ORP Český Krumlov Název svazku Založen Přehled členů Svazek obcí vodovod Křemže Boršov nad Vltavou, Křemže, Vrábče Podkletí Brloh, Nová Ves, Křemže, Holubov, Zlatá Koruna Regionální svazek obcí "Vltava" Bohdalovice, Brloh, Český Krumlov, Dolní Třebonín, Holubov, Chlumec, Chvalšiny, Kájov, Křemže, Mirkovice, Mojné, Nová Ves, Přídolí, Přísečná, Srnín, Světlík, Větřní, Zlatá Koruna Svazek lipenských obcí Lipno nad Vltavou, Vyšší Brod, Loučovice, Přední Výtoň, Černá v Pošumaví, Horní Planá, Nová Pec, Frymburk, Hořice na Šumavě, Ktiš, Stožec Vyšebrodsko Vyšší Brod, Loučovice, Horní Dvořiště, Dolní Dvořiště, Přední Výtoň, Rožmberk nad Vltavou, Malšín Zdroj: Krajský úřad Jihočeského kraje Hlavním centrem ORP je přirozené spádové centrum, město Český Krumlov, kde se soustředí služby, kultura, zdravotnické zázemí, pracovní místa, školy. Mimo sledované území jsou pro některé obce v severní části ORP spádovým městem České Budějovice. Ostatní obce Českokrumlovska mají především funkci obytnou, případně rekreační. Cestovní ruch se rozvíjí téměř na celém území Českokrumlovska, především pak v pohraniční části, okolí přehradní nádrže Lipno a ve městě Český Krumlov. Demografická analýza ORP Osídlení v ORP Český Krumlov Počtem obyvatel je ORP pátým nejlidnatějším obvodem v Jihočeském kraji (z celkového počtu 17 správních obvodů ORP). Vyšší počet obyvatel mají už jen správní obvody obcí Č. Budějovice, Tábor, Písek a Jindřichův Hradec. K zde žilo obyvatel. Hustota obyvatelstva dosahuje nízké hodnoty, a to cca 37 obyvatel/km 2 ( ). Jedná se o jednu z nejnižších hodnot v celém Jihočeském kraji. Roli ve vývoji osídlení zde sehrály přírodní podmínky, poloha u hranice s tzv. západními zeměmi i poválečný odsun německého obyvatelstva, po kterém již nedošlo k plnému dosídlení této oblasti. Některé sídelní jednotky zanikly po odsunu úplně. Českokrumlovsko má druhý nejvyšší podíl cizinců na počtu obyvatel v Jihočeském kraji (téměř 4 %). Podíl na hodnotě ukazatele hustoty zalidnění má rovněž přítomnost lipenské přehrady nebo vojenského prostoru Boletice. Z hlediska národnostního složení lze konstatovat v rámci Jihočeského kraje třetí nejvyšší procento zastoupení cizinců. Je zde přítomna poměrně výrazná slovenská a romská menšina. Dle dostupných údajů o počtu Romů v ORP je zřejmé, že podíl cizinců v území bude ještě vyšší než uvádí oficiální statistika ČSÚ v následující tabulce. Strana 12

13 Tabulka 11 Počty občanů ČR a cizinců v jednotlivých ORP v Jihočeském kraji, k Jméno obce 3. stupně Občané ČR Občané EU (mimo ČR) Cizinci (včetně EU i ne EU) ,48% Blatná ,50% Č. Budějovice ,88% Č. Krumlov ,83% Dačice ,10% J. Hradec ,68% Kaplice ,60% Milevsko ,94% Písek ,83% Prachatice ,06% Soběslav ,07% Strakonice ,71% Tábor ,66% Trhové Sviny ,69% Třeboň ,79% Týn nad Vltavou ,11% Vimperk ,95% Vodňany ,16% Zdroj: ČSÚ Vývoj počtu a struktury obyvatelstva Poměr cizinců a občanů ČR ORP Český Krumlov se podílí na celkovém počtu obyvatel Jihočeského kraje pouze 6 % (i když rozlohou se podílí 11 %). V roce 2010 dosáhl podíl městského obyvatelstva 44 %, což je výrazně pod celokrajovým průměrem, který byl 64,5 %. Tabulka 12 Název obce Věkové rozložení obyvatel v ORP Český Krumlov Počet obyvatel v tom ve věku 0-14 let let 65 a více let k celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy SO ORP Český Krumlov celkem v tom obce: Bohdalovice Boletice Brloh Černá v Pošumaví Český Krumlov Dolní Třebonín Strana 13

14 Frymburk (městys) Holubov Horní Planá Hořice na Šumavě Chlumec Chvalšiny Kájov Křemže (městys) Lipno nad Vltavou Loučovice Malšín Mirkovice Mojné Nová Ves Přední Výtoň Přídolí (městys) Přísečná Rožmberk n.vlt Srnín Světlík Větřní Věžovatá Pláně Vyšší Brod Zlatá Koruna Zubčice Zdroj: ČSÚ Věková struktura obyvatelstva, které žije na území ORP Český Krumlov, se liší od struktury populace celého Jihočeského kraje jen o jednotky procent. Podíl dětské složky (0-14 let) činila ke konci roku 2009 v ORP 15,7 % (v celém kraji to bylo 14,4 %) a podíl obyvatel ve věku let činil v témže roce 71,5 %, což je o 1 % více než podíl za celý kraj. Z toho je zřejmé, že podíl obyvatel ve věku 65 let a více je ve sledovaném ORP nižší než podíl této skupiny v celém kraji (12,8 % za ORP oproti 15.2 % za kraj). Následující tabulka pak přináší podrobný přehled o věkové skladbě obyvatel ORP v roce Tabulka 13 Podrobný rozpis věkového složení obyvatel v ORP Český Krumlov Věk 31. prosinec 2010 Věk 31. prosinec 2010 Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Strana 14

15 Celkem Zdroj: ČSÚ Vzhledem k tomu, že skoro polovina obcí Českokrumlovska je malá (do 500 obyvatel), je demografický vývoj v jednotlivých obcích odlišný od okolního území. Mezi jednotlivými obcemi Strana 15

16 Českokrumlovska jsou tak například velké rozdíly ve věkové struktuře. Mezi obce s nejstarší věkovou strukturou patří Přísečná (17,3 % obyvatel ve věku 64+), Zlatá Koruna (16,9 %), Horní Planá a Holubov (obě 16,3 %). Naopak mezi obce s nejnižším zastoupením obyvatel ve věku 64+ (méně než 10 %) patří Srnín, Bohdalovice, Kájov, Světlík, Přídolí a Boletice. Tabulka 14 Další vybrané demografické ukazatele obcí v ORP Český Krumlov Název obce Počet obyvatel k Průměrný věk obyvatelstva k Přírůstek obyvatelstva v letech Dokončené byty v letech Míra nezaměstnanosti v % k SO ORP Český Krumlov , ,7 celkem v tom obce: Bohdalovice , ,7 Boletice , ,5 Brloh , ,3 Černá v Pošumaví , ,2 Český Krumlov , ,6 Dolní Třebonín , ,6 Frymburk (městys) , ,3 Holubov , ,4 Horní Planá , ,0 Hořice na Šumavě , ,7 Chlumec 79 34, ,8 Chvalšiny , ,2 Kájov , ,3 Křemže (městys) , ,0 Lipno nad Vltavou , ,4 Loučovice , ,5 Malšín , ,1 Mirkovice , ,2 Mojné , ,4 Nová Ves , ,8 Přední Výtoň , ,0 Přídolí (městys) , ,2 Přísečná , ,8 Rožmberk nad Vltavou , ,9 Srnín , ,8 Světlík , ,8 Větřní , ,9 Věžovatá Pláně , ,6 Vyšší Brod , ,5 Zlatá Koruna , ,2 Zubčice , ,6 Zdroj: ČSÚ Strana 16

17 V obcích Boletice, Chlumec, Přídolí, Kájov, Dolní Třebonín a Světlík byl v roce 2010 zaznamenán nejnižší průměrný věk obyvatelstva, který se pohyboval od 32,5 do 36,8 let. Naopak nejvyšší věkový průměr měly obce Zlatá Koruna, Horní Planá, Přísečná, Malšín, Přední Výtoň (od 41 do 46,2 let). V uplynulých 10 letech byla oblast Českokrumlovska populačně zisková, přírůstek obyvatelstva činil osob (tj. o 9,2 % populace). Nejvyšší procentní přírůstek obyvatel zaznamenali v obcích Kájov (33,4 %), Přední Výtoň (42,3 %), Chlumec (43,6 %), Srnín (45,2 %) a hlavně Dolní Třebonín (83,6 %). Jedinou obcí se zápornou bilancí je Světlík. K posouzení věkové struktury lze použít i index stáří vyjadřující počet obyvatel ve věkové skupině 65+ připadající na 100 obyvatel věkové skupiny 0-14 let. V ORP Český Krumlov jako celku je index stáří 84, tzn. výrazně převažuje dětská složka nad obyvateli v poproduktivním věku. Českokrumlovsko vykazuje nejnižší index v celém kraji (průměrný index stáří k v Jihočeském kraji činil 106,8). I když převažují obce s nižším indexem stáří, z pohledu ukazatele index stáří jsou mezi obcemi velké rozdíly (porovnávány byly údaje z roku 2010). Dětská složka výrazně převyšuje nad poproduktivní především v obcích Boletice, Chlumec, Přídolí, Kájov. Naopak v obcích Přísečná, Horní Planá a Přední Výtoň nad předproduktivní skupinou obyvatelstva výrazně dominuje složka poproduktivní. Obě skupiny mají vyrovnaný podíl v obcích Holubov a Český Krumlov. Tabulka 15 Index stáří v jednotlivých obcích (k ) ORP Český Krumlov 84 Boletice 26 Chlumec 36 Přídolí (městys) 47 Kájov 49 Bohdalovice 52 Dolní Třebonín 52 Světlík 54 Hořice na Šumavě 56 Rožmberk nad Vltavou 61 Větřní 63 Mirkovice 63 Zubčice 65 Chvalšiny 67 Nová Ves 68 Vyšší Brod 71 Věžovatá Pláně 73 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty Národnostní složení obyvatelstva Lipno nad Vltavou 75 Mojné 78 Srnín 79 Frymburk (městys) 83 Křemže (městys) 84 Černá v Pošumaví 85 Brloh 92 Loučovice 94 Holubov 98 Český Krumlov 102 Zlatá Koruna 108 Malšín 113 Přísečná 142 Horní Planá 144 Přední Výtoň 219 Hodnocení obyvatelstva dle národnostního složení je možné na základě výsledků posledního sčítání lidu (z r. 2001). V rámci Jihočeského kraje má ORP Český Krumlov spíše pestřejší národnostní strukturu. V celém kraji se k české národnosti přihlásilo celkem 96,3 % obyvatel. Naproti tomu v ORP Český Krumlov to bylo o 5,5 procentní bodů méně (90,8 % obyvatel). Nejvyšší národnostní heterogenita (více než 10% zastoupení jiné než české národnosti) byla zaznamenána v těchto 14 obcích Malšín, Bohdalovice, Lipno nad Vltavou, Světlík, Rožmberk nad Vlt., Frymburk, Vyšší Brod, Hořice na Šumavě, Loučovice, Přídolí, Přední Výtoň, Černá v Pošumaví, Mirkovice, Větřní. V těchto obcích je vykazováno více než 10% zastoupení jiné než české národnosti. Nejfrekventovanější udávanou národností po české je národnost slovenská, kterou uvedlo více jak 10 % obyvatel v obcích Malšín (32,7 %), Bohdalovice (15,9 %), Světlík (12,2 %), Rožmberk nad Vlt. (10,2 %) a Frymburk (12,6%). Bude aktualizováno dle SLDB 2011 Strana 17

18 financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Tabulka 16 Obyvatelstvo dle národnostního složení (2001) název obce Občané ČR rok 2001 Celkem česká moravská slezská slovenská romská polská německá ukrajinská vietnamská ostatní Malšín ,2% 0,9% 0,0% 32,7% 0,0% 0,0% 2,7% 0,0% 0,0% 19,5% Bohdalovice ,0% 0,4% 0,0% 15,9% 0,0% 0,4% 3,4% 0,0% 0,0% 1,9% Lipno nad Vltavou ,4% 0,9% 0,0% 8,5% 0,0% 0,2% 0,7% 0,9% 0,0% 6,4% Světlík ,7% 0,4% 0,0% 12,2% 0,0% 0,0% 0,8% 0,0% 0,0% 3,0% Rožmberk n. Vlt ,8% 0,0% 0,0% 10,2% 0,0% 0,0% 4,8% 0,0% 0,0% 1,2% Frymburk ,9% 0,2% 0,0% 12,6% 0,0% 0,0% 0,7% 0,3% 0,1% 2,4% Vyšší Brod ,4% 0,5% 0,1% 6,6% 0,0% 0,4% 1,3% 0,2% 1,1% 4,5% Hořice na Šumavě ,6% 0,0% 0,1% 5,9% 0,1% 0,0% 2,1% 0,3% 0,3% 5,6% Loučovice ,9% 0,4% 0,0% 8,1% 0,0% 1,2% 1,7% 0,2% 0,0% 2,5% Přídolí ,1% 0,5% 0,0% 5,3% 0,0% 0,2% 0,9% 0,9% 0,0% 6,2% Přední Výtoň ,5% 0,0% 0,0% 6,0% 0,0% 1,1% 4,1% 0,0% 0,0% 2,3% Černá v Poš ,8% 0,8% 0,0% 6,2% 0,0% 0,0% 0,5% 0,1% 0,4% 5,2% Mirkovice ,2% 0,3% 0,0% 6,3% 0,0% 0,0% 2,3% 0,8% 0,0% 3,3% Větřní ,8% 0,1% 0,0% 2,9% 0,3% 0,4% 1,1% 0,5% 0,0% 5,0% Horní Planá ,4% 0,2% 0,0% 4,4% 0,0% 0,3% 0,6% 0,2% 0,1% 3,7% Boletice ,8% 0,3% 0,0% 8,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,7% Přísečná ,4% 0,0% 0,0% 7,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 1,5% Chvalšiny ,4% 0,1% 0,0% 3,7% 0,1% 0,0% 2,4% 0,6% 0,0% 1,6% Kájov ,5% 0,0% 0,1% 2,6% 0,0% 0,1% 2,5% 0,1% 0,0% 2,2% Dolní Třebonín ,6% 0,2% 0,0% 3,5% 0,2% 0,0% 0,5% 0,5% 0,0% 2,7% Český Krumlov ,8% 0,3% 0,0% 2,0% 0,3% 0,2% 1,0% 0,2% 0,1% 3,1% Mojné ,0% 0,0% 0,0% 0,5% 0,0% 0,5% 0,0% 0,0% 0,0% 5,0% Chlumec 55 94,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 1,8% 0,0% 0,0% 3,6% Srnín ,6% 0,0% 0,0% 1,8% 0,0% 0,0% 0,4% 0,0% 0,0% 3,1% Zlatá Koruna ,8% 0,0% 0,0% 1,9% 0,0% 0,0% 0,6% 1,4% 0,0% 1,3% Brloh ,6% 0,0% 0,0% 0,4% 0,0% 0,0% 0,6% 0,9% 0,0% 2,6% Nová Ves ,2% 0,0% 0,0% 1,3% 0,0% 0,0% 0,3% 0,3% 0,0% 2,0% Věžovatá Pláně ,4% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,9% 0,0% 0,0% 2,7% Křemže ,5% 0,1% 0,0% 0,8% 0,0% 0,1% 0,2% 0,1% 0,0% 2,2% Holubov ,8% 0,2% 0,0% 0,7% 0,0% 0,0% 0,3% 0,0% 0,0% 1,9% Zubčice ,3% 0,3% 0,0% 0,8% 0,0% 0,3% 0,5% 0,3% 0,0% 0,5% Zdroj: ČSÚ Strana 18

19 Pohyb obyvatelstva Dle údajů z roku 2010 je pohyb obyvatelstva v jednotlivých obcí ORP poměrně různorodý. Vyskytují se zde jak obce s kladným, tak i záporným přírůstkem (záporné saldo migrace se vyskytuje více u větších obcí). Převažují obce, kde se počet obyvatel zvýšil (kvůli vlivu přirozeného přírůstku, kladné bilance stěhování či jejich kombinace). Celkově se počet obyvatel regionu ORP Český Krumlov nepatrně zvýšil, a to o 23 obyvatel. Překvapivě se na kladné bilanci přírůstku obyvatel podílel přirozený přírůstek (činil 106) a vyrovnal tak záporné celkové saldo migrace (to bylo 83). K obcím s nejvyšším procentním nárůstem obyvatel patřily Mirkovice, Srnín a Boletice (na nárůstu se podílelo jak kladné saldo migrace, tak i přirozený přírůstek). Největší úbytek obyvatel k celkovému počtu byl zaznamenán u obce Světlík a Loučovice, kde byl v roce 2010 zaznamenán přirozený úbytek i záporné saldo migrace obyvatel. Tabulka 17 Pohyb obyvatelstva, obce na území ORP Český Krumlov, 2010 Živě narození celkem Zemřelí celkem Přirozený přírůstek celkem Přistěhovalí celkem Vystěhovalí celkem Saldo migrace celkem Přírůstek/úby tek celkem Počet bydlících obyvatel k Bohdalovice Boletice Brloh Černá v Pošumaví Český Krumlov Dolní Třebonín Frymburk Holubov Horní Planá Hořice na Šumavě Chlumec Chvalšiny Kájov Křemže Lipno nad Vltavou Loučovice Malšín Mirkovice Mojné Nová Ves Přední Výtoň Přídolí Přísečná Rožmberk nad Vlt Srnín Světlík Větřní Věžovatá Pláně Vyšší Brod Zlatá Koruna Zubčice Zdroj: ČSÚ Strana 19

20 Následující tabulka dokladuje celkový pohyb obyvatel ORP Č. Krumlov v roce 2010 v porovnání s krajskou úrovní. Tabulka 18 Pohyb obyvatelstva, obce na území ORP Český Krumlov, 2010 Kraj,ORP Jihočeský kraj Český Krumlov Kraj,ORP Jihočeský kraj Český Krumlov Zdroj: ČSÚ Střední stav obyvatelstva Sňatky Rozvody Živě narození Potraty Zemřelí celkem Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek Projekce budoucího populačního vývoje Dílčí projekce za jednotlivá ORP nejsou k dispozici, ale dostupné jsou projekce ČSÚ zaměřené na celé území Jihočeského kraje. Stejně jako pro Českou republiku a její kraje (s výjimkou Prahy) platí i pro celý Jihočeský kraj, že jeho populace stárne. Koncem roku 2010 průměrný věk obyvatel kraje činil 40,9 roku; průměrný věk žen činil 42,2 let, mužů 39,6 let. Průměrný věk obyvatel kraje je o málo vyšší než průměrný věk v celé ČR (ČR 40,8); Jihočešky jsou proti průměru ČR poněkud mladší (ČR 42,3), zatímco Jihočeši jsou starší (ČR 39,3). Za uplynulá dvě desetiletí se průměrný věk v kraji zvýšil téměř o 5 let. Stárnutí populace se odráží i v indexu stáří. V roce 2007 index stáří překročil hodnotu 100 a stále se zvyšuje. Koncem roku 2010 již na 100 dětí připadalo 107 osob ve věku 65 a více let (v celé ČR 108 osob). Pro muže dosahuje index stáří nižších hodnot - na 100 chlapců připadá necelých 86 mužů starších 65 let; v případě žen je situace opačná - na 100 děvčat připadá 129 žen nad 65 let. Lze očekávat, že vývoj v ORP Český Krumlov bude odpovídat hlavním uvažovaným trendům populačního vývoje předpokládaným na úrovni kraje. Ten bude spojen především s postupujícím procesem stárnutí obyvatelstva. Intenzita plodnosti (úhrnná plodnost) se dlouhodobě drží na nižších hodnotách a dá se předpokládat, že ani v dlouhodobějším hledisku nepřesáhne hladinu 2,1 dětí na jednu ženu, tedy nebude zajištěna prostá reprodukce obyvatel. Na druhou stranu se zvyšuje naděje dožití žen i mužů a roste podíl osob v poproduktivním věku. Projekce obsažená v následující tabulce nebere v úvahu vliv migrace, která je obecně obtížně prognózovatelná. Uvažuje uzavřenou populaci celého Jihočeského kraje. Dle předpokladů ČSÚ bude postupně klesat počet živě narozených a mírně stoupat počet zemřelých. Přirozený přírůstek tak bude dlouhodobě záporný a počet obyvatel Jihočeského kraje se bude snižovat. Index stáří bude naopak výrazně narůstat, jelikož se bude zvyšovat disproporce mezi dětskou a poproduktivní složkou. S tímto vývojem bude také korespondovat nárůst průměrného věku. Tabulka 19 Projekce pohybu obyvatelstva a věkové struktury Jihočeského kraje do roku 2025 Ukazatel/index Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek Porodnost ( ) 10,1 9,3 8,4 Úmrtnost ( ) 10,1 10,2 10,5 Úhrnná plodnost 1,54 1,58 1,62 Strana 20

21 Naděje dožití - muži 76,0 77,2 78,5 - ženy 81,6 82,8 84,0 Počet obyvatel celkem z toho index stáří průměrný věk 41,8 43,1 44,4 Zdroj: ČSÚ Graf 1 Projekce pohybu obyvatelstva a věkové struktury Jihočeského kraje do roku 2065 Zdroj: ČSÚ Vzdělanost Strukturu vzdělanosti obyvatelstva je možné hodnotit na základě údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 (prováděného Českým statistickým úřadem). Novější údaje nebyly v době tvorby demografické analýzy k dispozici. Koncem roku 2011 budou k dispozici údaje ze SLDB 2011, tabulky budou následně aktualizovány. Tabulka 20 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání - počet (2001) ORP Český Krumlov kraj Jihočeský ČR Obyvatelstvo 15leté a starší v tom podle stupně vzdělání bez vzdělání základní vč. neukončeného vyučení a stř. odborné bez mat úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové Strana 21

22 Zdroj: ČSÚ vysokoškolské nezjištěné vzdělání Největší podíl obyvatelstva v ORP ČK (téměř 40 % z celkového počtu osob ve věku 15 a více let) tvoří osoby s dokončeným středním vzděláním bez maturity (učební obory). Necelých 22 % obyvatel má úplné střední vzdělání s maturitou 27,5 % tvoří osoby se základním vzděláním vč. neukončeného. Tabulka 21 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání - procentní zastoupení (2001) ORP Český Krumlov kraj Jihočeský ČR Obyvatelstvo 15leté a starší bez vzdělání 0,7% 0,4% 0,4% v tom podle stupně vzdělání základní vč. neukončeného 27,5% 23,5% 23,0% vyučení a stř. odborné bez mat. 39,7% 38,7% 38,0% úplné střední s maturitou 21,7% 25,1% 24,9% vyšší odborné a nástavbové 2,9% 3,3% 3,5% vysokoškolské 6,2% 7,8% 8,9% nezjištěné vzdělání 1,3% 1,2% 1,3% Zdroj: ČSÚ Struktura vzdělanosti obyvatel ORP v porovnání s hodnotou za celou Českou republiku se liší především u vysokoškolského vzdělání (ORP ČK má o 30 % vysokoškoláků méně) a u osob pouze se základním vzděláním (ORP ČK má o 19 % více) a osob bez vzdělání. Tabulka 22 Porovnání stupně vzdělanosti ORP Český Krumlov a ČR (2001) Obyvatelstvo 15leté a starší ORP Český Krumlov ČR index ORP k ČR v tom podle stupně vzdělání bez vzdělání 0,7% 0,4% 64% základní vč. neukončeného 27,5% 23,0% 19% vyučení a stř. odborné bez mat. 39,7% 38,0% 4% úplné střední s maturitou 21,7% 24,9% -13% vyšší odborné a nástavbové 2,9% 3,5% -17% vysokoškolské 6,2% 8,9% -30% nezjištěné vzdělání 1,3% 1,3% 0% Zdroj: Tabulka 24 a 23 Občanská vybavenost správního obvodu ORP Následující tabulkový přehled obsahuje informace o vybavenosti ORP Český Krumlov, co se týká vybavenosti kulturními zařízeními, zařízeními pro sport a volný čas, školkami a školami a zařízeními zdravotní péče. Školství Ve sledovaném ORP je celkem 26 mateřských škol v 19 obcích. V 17 obcích je 22 základních škol a 3 základní školy speciální registrované v rejstříku MŠMT. Střední škola se nachází pouze v Českém Krumlově (1 gymnázium a 2 střední školy). Vyšší odborné školy ani vysoké školy se na území ORP Český Krumlov nenacházejí. Strana 22

23 Tabulka 23 Školy v ORP Č. Krumlov (k ) Školství Mateřská škola Základní škola - nižší stupeň (1-5. ročník) Základní škola - vyšší stupeň (1.-9. ročník) Střední odborn é učiliště Gymnázium Střední odborn á škola Škola speciální ZUŠ Bohdalovice Boletice Brloh Černá v Poš Český Krumlov Dolní Třebonín Frymburk Holubov Horní Planá Hořice na Šumavě Chlumec Chvalšiny Kájov Křemže Lipno nad Vltavou Loučovice Malšín Mirkovice Mojné Nová Ves Přední Výtoň Přídolí Přísečná Rožmberk nad Vltavou Srnín Světlík Větřní Věžovatá Pláně Vyšší Brod Zlatá Koruna Zubčice Zdroj: Rejstřík školských zařízení MŠMT Strana 23

24 financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Zdravotnictví Zařízení s alespoň nějakými zdravotnickými službami se nachází ve 2/3 obcí. Celkem ve 20ti obcích v rámci ORP jsou lékařské ordinace nebo jejich detašovaná pracoviště a v 7mi obcích jsou lékárny. Nemocnice je pouze jediná v Českém Krumlově, stejně jako léčebna dlouhodobě nemocných. Střediska Zdravotnické záchranné služby se nacházejí v Českém Krumlově a ve Frymburku. v Č. Krumlově, Dolní Vltavici a Kovářově dále působí Vodní záchranná služba MS Český Krumlov. Tabulka 24 Zdravotnická zařízení v ORP Č. Krumlov (k ) Zdravotnictví Detašované pracoviště ambulantního zařízení Nemocnice Detašované pracoviště nemocnice Odborné léčebné ústavy (mimo léčeben dlouhodobě nemocných) Detašované pracoviště ostatního lůžkového zařízení Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa Samostatná ordinace praktického lékaře - gynekologa Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - gynekologa Samostatná ordinace lékaře specialisty Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty Ostatní samostatná zařízení Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení Zařízení lékárenské péče Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci Bohdalovice Boletice Brloh Černá v Pošumaví Český Krumlov Dolní Třebonín Frymburk Holubov Horní Planá Hořice na Šumavě Chlumec Chvalšiny Kájov Křemže Lipno nad Vltavou Loučovice Strana 24

25 financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Malšín Mirkovice Mojné Nová Ves Přední Výtoň Přídolí Přísečná Rožmberk nad Vltavou Srnín Světlík Větřní Věžovatá Pláně Vyšší Brod Zlatá Koruna Zubčice Zdroj: ČSÚ Strana 25

26 Sportovní zařízení V některých obcích regionu (popř. lokalitách v rámci města Č. Krumlov) není dostatečná nabídka volnočasových zařízení pro děti a mládež (hřiště, prostranství, organizované aktivity). Přitom tato součást občanské vybavenosti má většinově pozitivní dopad do oblasti prevence sociálně patologických jevů v dotčeném území. Většina obcí v regionu však disponuje nějakými sportovišti / sportovními zařízeními. Tabulka 25 Sportovní zařízení v ORP Č. Krumlov (k ) Sport Koupaliště Stadiony a bazény otevřené - z toho kryté bazény Hřiště (s provozovatelem nebo správcem) Tělocvičny (vč. školních) Stadiony kryté Zimní stadiony kryté i otevřené Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem) Bohdalovice Boletice Brloh Černá v Pošumaví Č.Krumlov Dolní Třebonín Frymburk Holubov Horní Planá Hořice na Šumavě Chlumec Chvalšiny Kájov Křemže Lipno nad Vlt Loučovice Malšín Mirkovice Mojné Nová Ves Přední Výtoň Přídolí Přísečná Rožmberk nad Vlt. Srnín Světlík Větřní Věžovatá Pláně Vyšší Brod Zlatá Koruna Zubčice Zdroj. ČSÚ Strana 26

27 Kulturní zařízení Obdobná situace je i v oblasti vybavenosti regionu zařízeními pro kulturu a kulturní aktivity, kde jasnou dominanci má spádové centrum regionu, město Český Krumlov. Tabulka 26 Kulturních zařízení v ORP Č. Krumlov (k ) Kultura Veřejná knihovna vč. poboček Stálá kina Multikino Divadlo Muzeum (včetně poboček a samostatních památníků) Galerie (vč. poboček a výstavních síní) Bohdalovice Boletice Brloh Černá v Pošumaví Český Krumlov Dolní Třebonín Frymburk Holubov Horní Planá Hořice na Šumavě Chlumec Chvalšiny Kájov Křemže Lipno nad Vltavou Loučovice Malšín Mirkovice Mojné Nová Ves Přední Výtoň Přídolí Přísečná Rožmberk nad Vltavou Srnín Světlík Větřní Věžovatá Pláně Vyšší Brod Zlatá Koruna Zubčice Kulturní zařízení ostatní Středisko pro volný čas dětí a mládeže Zoologická zahrada Sakrální stavba Hřbitov Krematorium Smuteční síň Zdroj. ČSÚ Strana 27