Monitoring látkových toků tří malých povodí na Šumavě
|
|
- Zbyněk Liška
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Monitoring látkových toků tří malých povodí na Šumavě Jan Procházka, Jakub Brom, Aleš Vácha a Martin Musil Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Studentská 13, České Budějovice, prochaz@zf.jcu.cz Abstrakt Tento příspěvek dokumentuje více než 15 let monitoringu tří malých povodí s různým charakterem krajinného krytu a využití území na Šumavě, v tomto případě zacílený na vodní a látkové toky. V rámci komplexního monitoringu jsme hodnotili údaje o atmosférické depozici, průtocích a chemii vody v letech 1999 až Povodí Horského a Bukového potoka s plochami lesů, luk a mokřadů zadrží v krajině více vody a ztrácí méně látek. Vyšší koncentrace dusičnanů, hydrogenuhličitanů a základních kationtů ve vodě odtékají z odvodněných pastvin na povodí Mlýnského. Celkové ztráty látek z povodí jsou dány chemismem vody a především vyšším kolísáním průtoku vody. Míra vlivu hospodaření na krajinné funkce v povodí je předmětem dalšího hodnocení a monitoringu. Klíčová slova: monitoring, látkové toky, malé povodí, průtok, hospodaření v krajině Abstract This paper documents more than 15 years of monitoring three small catchments with different land cover and land use, on the Šumava Mountains in southwest of the Czech Republic, in this case focused on the water and matter flows. In the context of a comprehensive monitoring we evaluated data on atmospheric deposition, water flow and water chemistry in the period from 1999 to Horský and Bukový catchments with forest, meadow and wetland areas, retains more water in landscape and loses less matters. High nitrate, bicarbonate and base cations concentrations in the water discharged from the drained pastures on Mlýnský catchment. Total losses of substances from the catchment are determined water chemistry and primarily high fluctuations in water flow. The degree of influence of management on landscape functions in catchment is subject to further evaluation and monitoring. Keywords: monitoring, matter flows, a small catchment, water flow, landscape management Klíčová slova: monitoring, látkové toky, malé povodí, průtok, hospodaření v krajině Úvod Základní cíl a podstata monitoringu krajiny je získat informace, které pomohou specifikovat setrvalé využívání krajiny lidskou společností. To bude možné, pokud budeme schopni dobře popsat a respektovat základní funkce a změny krajiny, na kterých se člověk svým hospodařením významným způsobem podílí. Předložený příspěvek dokumentuje více než 15 let monitoringu tří malých povodí s různým charakterem krajinného krytu a využití území, v tomto případě zacílený na vodní a látkové toky. S výběrem a prvním orientačním průzkumem modelových povodí Mlýnského, Horského a Bukového potoka v oblasti CHKO Šumava mezi přehradní nádrží Lipno a hranicí s Rakouskem se začalo v roce 1997 s cílem sledovat na povodích v podobných podmínkách vliv různého způsobu využití území a pochopit vzájemné vazby činnosti člověka v krajině a jednotlivých složek prostředí. Na povodích tak probíhá komplexní monitoring zahrnující vegetační mapování (Hakrová, Wotavová 2004), pedologické analýzy (Procházka et al. 2001, Chrastný et al. 2012), měření průtoku, sledování oživení (Hartvich et al. 2003) a jakosti povrchových vod, dálkový průzkum Země Procházka et al. 2006, vliv pastvy na kvalitu vody (Holubík, Fučík 2013), od roku 2007 monitoring místního klimatu pomocí dvou meteo-stanic (Brom, Pokorný 2009) a další. Kontinuální monitoring atmosférické depozice, 409
2 dynamiky odtoku a jakosti vody na závěrných profilech modelových povodí je prováděn od roku 1999 (Procházka 2009). Sledováním koncentrace látek ve vodě a dynamiky odtoku vody z povodí je možné odhadnout látkový odnos z krajiny. Je to jakýsi integrální parametr, ve kterém se odráží stav a procesy v povodí. Celkové hodnocení povodí proto často vyžaduje tzv. holistický přístup. Holistický koncept hodnocení krajiny formulovaný prof. Riplem (Ripl 1995, Ripl 2003) vychází z poznatků o rozdělování (disipaci) dopadající sluneční energie v ekosystémech a vývoji vegetace na evropském kontinentě od posledního zalednění. Dokazuje, že vegetace je řídícím článkem pro fungování terestrických ekosystémů a voda přestavuje medium pro přeměnu energie a pro transportní a chemické procesy (ETR model: energietransport-reakce). Koloběh vody lze považovat za energetický převaděč, který umožňuje disipaci sluneční energie a tlumení teplotních výkyvů. Kriteria, kterými lze účinnost těchto procesů v krajině hodnotit definoval jako (1) schopnost vegetace disipovat sluneční energii tj. vyrovnanost teplot povrchu (země, respektive vegetace) a (2) schopnost minimalizovat látkové ztráty (především rozpuštěné látky) v odtékající vodě. Hlavním principem holistického přístupu je pochopení toho, jak jsou jednotlivé složky krajiny vzájemně propojeny, jaké jsou jejich vzájemné vztahy. I proto je na modelových povodích uskutečňován monitoring komplexní zahrnující složky bioty, fyzikální a chemické parametry. Materiál a metody Modelová povodí Mlýnského, Horského a Bukového potoka se nachází v příhraniční oblasti tzv. lipenského pravobřežní na Šumavě, spadají do povodí Dunaje (obr. 1). Povodí Mlýnského potoka bylo v minulosti systematicky odvodněno, potok napřímen, vydlážděn a zahlouben, v roce 1998 zde proběhla revitalizaci vlastního koryta toku, odvodnění okolních pastvin zůstalo zachováno. Na povodí probíhá během letní sezóny kontinuální pastva, pastviny pokrývají 90% plochy povodí. Povodí Bukového potoka je prakticky celé zalesněno s běžným lesnickým managementem, sekundární les tvoří převážně smrkové monokultury. Povodí Horského potoka je více než z poloviny pokryto lesními porosty, z nichž menší část je s přírodě blízkou druhovou skladbou. V rámci bezlesí jsou plošně méně významné plochy extenzivně obhospodařované (kosení, pastva), na většině bezlesí v povodí probíhá postupně již prakticky od poloviny 20. století přirozená sukcese (mokřady, mezofilní lada, háje různověkých náletových dřevin apod.). Všechna tři povodí jsou srovnatelná svou rozlohou (cca 200 ha), expozicí (JV), nadmořskou výškou ( m n.m.) a klimatickými podmínkami (roční srážky cca 1000 mm, roční průměrná teplota cca 5 C), liší se především ve způsobu využití území (Procházka et al. 2006). Půdotvorné substráty jsou tvořeny převážně žulou, dále pak syenitem a dioritem. Půdy mají výraznou výškovou pásmovitost ovlivněnou terénem, chemismem mateční horniny a složením lesních porostů. Dominantní jsou zde kambizemě kyselé v různém stupni oglejení, a to zejména ve vyšších polohách, často doprovázené kambizeměmi podzolovanými a dále glejové půdy a katény těchto půd (Fučík et al. 2012, Holubík a Fučík 2013). Sledovaná oblast dlouhodobě disponuje jednou srážkoměrnou stanicí na Svatém Tomáši (972 m n. m., ČHMÚ, pobočka České Budějovice), v rámci výzkumných aktivit byla zřízena srážkoměrná stanice v osadě Pasečná (840 m n. m.), kde jsou zaznamenávány od listopadu 1999 denní srážkové úhrny a současně slévány týdenní vzorky (týdenní bulk) pro chemické analýzy atmosférické depozice. Podobně jsou odebírány vzorky i v lokalitě Niva Horského potoka (830 m n. m.) od roku Na měrných přelivech modelových povodí jsou kromě kontinuálního záznamu výšky hladiny, vodivosti a teploty vody měřeny průtoky pro kalibraci konzumpční křivky pomocí hydrometrické vrtule (mikrovrtule typu OTT C2). Současně jsou ve čtyřtýdenních (do roku 2004 třítýdenní) intervalech odebírány vzorky vody pro chemické analýzy Procházka et al Na Mlýnském potoce je pro sledování vlivu pastvy na kvalitu vody nainstalován automatický sampler pro možnost kontinuálního odběru vzorků, zejména pak v průběhu významnějších srážko-odtokových událostí. 410
3 Obr. 1: Orientační mapka a základní charakteristika modelových povodí. Pro výpočet látkových toků a bilancí jsou používána data o srážkových úhrnech, průměrných denních průtocích, přepočtených koncentracích látek ve srážkách a odtékající vodě. Změny koncentrací látek v odtékající vodě byly modelovány pomocí mnohonásobné lineární regrese s využitím zpětné selekce průkazných faktorů a jejich interakcí (průtok, teplota vody a vodivost). Pro vyloučení neprůkazných faktorů a jejich interakcí byla použita penalizace na základě Akaikeho informačního kritéria. Pro případy, kde použitá regresní analýza neposkytla průkazný výsledek na hladině průkaznosti α = 5% nebo koeficient determinace regresního modelu byl menší než 0,5, bylo pro odhad využito modelu lokálně vážené polynomiální regrese (loess model), pomocí kterého byly proloženy časové řady jednotlivých sledovaných látek. Byl využit polynom druhého stupně (kvadratický člen) s lokálním odhadem na základě parametrické metody nejmenších čtverců. Tvrdost proložení (span) byla volena v závislosti na maximálním možném odhadu pro jednotlivé parametry, který byl testován pomocí lineární regrese mezi měřenými a odhadnutými daty. Pro odhad časových změn byl použit statistický software R (R Core Team 2013). Pro výpočet látkových toků a bilancí jsou používána data o srážkových úhrnech, průměrných denních průtocích, přepočtených koncentracích látek ve srážkách a odtékající vodě. Souhrnná data byla zpracována v programech MS Excel a Statistica 7.1 (StatSoft, Inc. 2005). 411
4 Výsledky a diskuse Vzhledem k ustálenému hospodaření bez větších změn v posledních dvou desetiletích na modelových povodích Mlýnského (pastvina), Horského (krajinná mozaika) a Bukového (les) potoka, hodnotíme soubory dat o chemismu vod od roku 1999 průběžně po jednotlivých letech i souhrnně jako celek (tab. 1). Celkový obsah rozpuštěných látek vyjádřený jako elektrická vodivost vody, stejně jako průměrné koncentrace hydrogenuhličitanů (KNK 4,5 ), dusičnanů, vápníku, hořčíku, sodíku, draslíku a chloridů jsou dlouhodobě statisticky významně vyšší ve vodě Mlýnského potoka než ve vodách Horského a Bukového potoka. To je podloženo základní statistikou souboru dat o chemismu odtékající vody z jednotlivých povodí v tabulce (tab. 2), potvrzená i výsledky statistického testu. Tabulka uvádí i statistický soubor koncentrací látek ve srážkách stanovených váženým průměrem za roky ze stanice Pasečná, potažmo Niva Horského potoka. Tabulka 1: Chemismus srážek a odtékající vody na závěrných profilech, rozdílnost mezi povodími v období let (v mg.l -1, vodivost v µs.cm -1, KNK v mmol). Bukový Horský Mlýnský Srážky ANOVA N Průměr SD N Průměr SD N Průměr SD N Průměr SD F, p-level Vodivost , *** KNK(4.5) , *** ph , *** NO 3 - PO 4 3- SO ,*** , ** , ** Na , *** K , *** Ca , *** Mg , *** Cl , *** , * * průkazné na p < 0.05, ** průkazné na p < 0.01, *** průkazné na p < NH 4 + Meziroční porovnání a trendy vývoje koncentrace látek ve srážkách a odtékající vodě potvrzují rozdílnost mezi povodími u některých parametrů (obr. 2) Zřetelné je to např. u vápníku a hořčíku, u dusičnanů je navíc zřejmý i výraznější pokles v koncentraci ve vodě Mlýnského potoka. To může mít souvislost se zatravněním všech zemědělských pozemků v povodí na počátku 90. let, víceletou absencí hnojení vzniklých pastvin, či revitalizací koryta Mlýnského potoka v roce Intenzita zatížení povodí pastvou se v celkovém součtu víceméně nemění. 412
5 Obr. 2: Trendy průměrných ročních koncentrací látek ve srážkách a odtékající vodě za roky Hodnoty koncentrací látek pro dny mezi odběrovými termíny byly dopočteny pomocí regresního modelu. Výsledky regresního vztahu mezi měřenými a odhadnutými hodnotami na příkladu koncentrace NO 3 (mg.l -1 ) jsou vyjádřeny v grafu (obr. 3). Poměrně jednoduchý způsob, jak získávat kontinuálně orientační informace o množství rozpuštěných látek ve vodě je měření elektrické vodivosti vody. Navíc změny hodnot vodivosti v závislosti na průtocích mohou dobře vypovídat o hydrochemických procesech, které v povodí probíhají. V potocích Bukovém a Horském se pohybuje vodivost v nevelkém rozsahu (30-45, resp µs.cm -1 ) a její nárůst se snižujícím průtokem není příliš výrazný. Celkově vyšší hodnoty vodivosti i výkyvy jsou zaznamenávány u vody Mlýnského potoka ( µs.cm -1 ). Kontinuální monitoring pomocí měřících stanic a odpovídajících čidel tyto někdy krátkodobé výkyvy dobře podchytí i na úrovni velmi malých povodí. Na příkladu období pěti let měření na odtoku z povodí Mlýnského potoka je z průběhu křivek průměrných denních průtoků a vodivosti vody zřejmý výrazný pokles hodnot vodivosti při zvýšeném průtoku vody a postupný nárůst vodivosti při déletrvajícím bezesrážkovém období (obr. 4). Podobně jako na dalších dvou povodích je zde sledována souvislost mezi průtokem, vodivostí a 413
6 koncentrací rozpuštěných látek. Jsou zde dále studovány tyto vztahy v různých obdobích a jednotlivé srážko-odtokové epizody. Z grafu je také patrné, že výraznými vrcholy křivky průtoku zde byly zaznamenány např. povodně z konce června 2009 nebo počátkem června Obr. 3: Regresní vztah měřených hodnot NO 3 (mg.l -1 ) a hodnot odhadnutých pomocí lineárního regresního modelu (R 2 = 0,618). Obr. 4: Průměrné denní průtoky a vodivost vody měřené v závěrném profilu Mlýnského potoka v průběhu hydrologických roků 2009 až Přestože jsou za zvýšených průtoků snížené koncentrace látek ve vodě, v celkovém součtu je zpravidla odnos látek vyšší. I z tohoto důvodu je potřeba kromě monitoringu koncentrací odhadovat celkový nebo specifický odnos z povodí. Kvítek et al na základě výzkumu v povodí Želivky zdůrazňuje, že pouhé snižování koncentrace látek nestačí pro zlepšení celkové bilance, pokud nezvýšíme retenční kapacitu povodí především zvýšením retence půdy. Změny v hodnotách odnosů látek korespondující s výší celkového odtoku vody je dokumentován na příkladu Mlýnského potoka a ve vodě rozpuštěných iontů dusičnanu, fosforečnanu a vápníku (obr. 5). 414
7 Obr. 5: Specifický látkový odnos iontů dusičnanu, fosforečnanu a vápníku za jednotlivé měsíce v hydrologických letech 2009 až 2013 z povodí Mlýnského potoka (kg.ha -1 ). Vyšší měsíční odnos látek se projevuje díky vyššímu odtoku opět na jaře, v celkovém součtu pak za sledované hydrologické roky to bylo v průměru z 1 ha povodí Mlýnského potoka přibližně 30 kg NO 3 -, 40 kg Ca 2+ a 0,3 kg PO 4 3-, u povodí Horského a Bukového potoka je to kolem 10 kg NO 3 - a Ca 2+ a přibližně 0,3 kg PO Závěr Na modelových povodích Mlýnského, Horského a Bukového potoka je pomocí monitoringu parametrů prostředí hodnocen vliv různého způsobu využití území. Monitoring vodních a látkových toků v modelových povodích přináší zejména v kombinaci s analýzou vegetačního krytu, hospodářských aktivit v území, půdních vlastností, energeticko-disipačních funkcí prostřednictvím pozemního sledování a dálkového průzkumu Země cenné informace pro pochopení fungování jednotlivých krajinných složek i povodí jako celku. V zemědělském povodí Mlýnského potoka je navíc pomocí monitoringu hodnocen vliv pastevního hospodaření na kvalitu vody a sledován vývoj po revitalizaci potoka. Z výsledků monitoringu látkových toků vyplývá, že odvodněné pastviny v povodí Mlýnského potoka zadržují méně vody, naopak ve srovnání s ostatními ztrácí odnosem podstatně více látek. Prokazatelně se zde projevuje rozdíl v odnosu látek z povodí u dusičnanu, vápníku, hořčíku, draslíku, sodíku, chloridu a hydrogenuhličitanu. V porovnání s povodími Horského a Bukového potoka je zde zřejmý vliv odvodnění a pastevního hospodaření. Míra ovlivnění je předmětem dalšího výzkumu a hodnocení dat dlouhodobého monitoringu. Poděkování Příspěvek vznikl s podporou NAZV MZe ČR projektu č. QH111C
8 Literatura Brom J., Pokorný J. (2009): Temperature and humidity characteristics of two willow stands, a peaty meadow and a drained pasture and their impact on landscape functioning. Boreal Environment Research, 14: Fučík P. et al. 2012: Průběžná zpráva za rok 2012 k projektu QI111C034, Vliv pastvy hospodářských zvířat na půdní vlastnosti, množství a jakost vody a druhovou biodiverzitu v krajině, VUMOP, Praha. Hakrová P., Wotavová K. (2004): Změny druhového složení a struktury druhově chudých travních porostů v závislosti na managementu. In: Dvořák L., Šustr P. (ed.): Sborník z konference Aktuality šumavského výzkumu II, Srní, , pp. Hartvich, P., Dvořák, P., Procházka, J. (2003): Formování ichtyofauny Mlýnského potoka po provedené revitalizaci a po povodni v srpnu Collection of scientific paper, Faculty of Agriculture in České Budějovice: series for animal sciences. Vol. 20, 2003/2, Holubík O., Fučík P. (2013): Vliv pastvy skotu na utváření zásob půdní organické hmoty a stabilitu půdní struktury. Výzkum v chovu skotu/cattle Research, 2/2013, 2 8. Chrastný, V., Komárek, M., Procházka, J., Pechar, L., Vaněk, A., Penížek, V., Farkaš, J. (2012): 50 years of different landscape management influencing retention of metals in soils. Journal of Geochemical Exploration 115, Procházka,J., Hakrová, P., Pokorný, J., Pecharová,E., Hezina, T., Šíma, M., Pechar, L. (2001): Effect of different management practices on vegetation development, losses of soluble matter and solar energy dissipation in three small sub-mountain catchments. In: Vymazal, J. (ed.): Transformations of Nutrients in Natural and Constructed Wetlands, pp, Backhuys Publishers, Leiden, The Netherlands. Procházka J., Hakrová P., Hartvich P., Pokorný J. Sr., Pechar L., (2005): Mlýnský potok restoration: 5-years evaluation. In: VYMAZAL, J. (ed.): Natural and Constructed Wetlands, nutrients, metals and management. Backhuys Publishers, Leiden, The Netherlands, 82-90pp. Procházka J., Včelák V. Wotavová K., Štíchová J., Pechar L. (2006): Holistic concept of landscape assessment: case study of three small catchments in the Šumava Mountains. Ekológia (Bratislava), 25 (Suppl. 3): Ripl, W. (1995). Management of water cycle and energy flow for ecosystem control: The energytransport-reaction (ETR) model. Ecological Modelling, 78, Ripl W. (2003): Water: the bloodstream of the biosphere. The Royal Society, Phil. Trans. R. Soc. Lond. 358: R Core Team (2013). R: A language and environment for statistical computing. R Foundation for Statistical Computing, Vienna, Austria. URL STATSOFT, INC. (2005). STATISTICA (data analysis software system), version
Porovnání a dlouhodobý trend látkových toků tří malých povodí na Šumavě
Porovnání a dlouhodobý trend látkových toků tří malých povodí na Šumavě Jan Procházka 1, Jakub Brom 1,2 1 Laboratoř aplikované ekologie, Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,
VíceHolistický přístup k hodnocení krajiny a monitoring malých povodí
JAN PROCHÁZKA, LIBOR PECHAR, PAVLÍNA HAKROVÁ, JAKUB BROM, JAN POKORNÝ 88 Holistický přístup k hodnocení krajiny a monitoring malých povodí J. Procházka, L. Pechar, P. Hakrová, J. Brom, J. Pokorný: Holistic
VícePlošné zdroje znečištění ze zemědělského hospodaření ve vazbě na kvalitu vody V Jihlavě dne
Plošné zdroje znečištění ze zemědělského hospodaření ve vazbě na kvalitu vody V Jihlavě dne 23. 1. 2017 Prof. Ing.Tomáš Kvítek, CSc. tomas.kvitek@pvl.cz Povodí Vltavy, státní podnik Odnos látek, zeminy
VícePřípadová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách
Případová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách Petr Kupec, Jan Deutscher LDF MENDELU Brno Zadržování vody v lesních ekosystémech 5. 10. 2016, hotel Hazuka,
VíceMONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains
OPERA CORCONTICA 37: 47 54, 2000 MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains BUDSKÁ EVA 1, FRANČE PAVEL 1, SVĚTLÍK IVO
VíceZhodnocení vlivu rozsahu zatravnění orné půdy na koncentrace dusičnanů ve vybraných povodích horní Vltavy a Želivky
Zhodnocení vlivu rozsahu zatravnění orné půdy na koncentrace dusičnanů ve vybraných povodích horní Vltavy a Želivky Tomáš Kvítek 1,2, Pavel Žlábek 2, Václav Bystřický 2, Petr Fučík 1, Jana Moravcová 2,
VíceTeplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 39 43 Srní 2. 4. dubna 2001 Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě Tomáš Kvítek, Renata Duffková & Jana Peterková Výzkumný ústav meliorací
VíceRožnovský, J., Litschmann, T. (eds): Hospodaření s vodou v krajině Třeboň , ISBN
Rožnovský, J., Litschmann, T. (eds): Hospodaření s vodou v krajině Třeboň 21. 22. 6. 2018, ISBN 978-80-87361-83-2 Vliv využití území na oběh vody na příkladu malých povodí na Šumavě Impact of the land
VíceANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
VíceVLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-813-99-8, s. 352-356 VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
VíceDistribuce sluneční energie. Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma
Distribuce sluneční energie Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma Jan Pokorný, David Pithart ENKI, o.p.s., Ústav systémové biologie a ekologie AVČR Třeboň Les Kulturní krajina s dostatkem vody
VíceMetody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais
Metody hodnocení sucha v lesních porostech Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais Hodnocení sucha v lesních porostech ve velkém prostorovém měřítku sucho jako primární stresový faktor i jako
VíceMejzlík Lukáš, Jan Prudký, Petra Nováková Ústav krajinné ekologie, MZLU v Brně
HODNOTENIE RETENČNEJ SCHOPNOSTI MALÉHO POVODIA EVALUATION OF RETENTION CAPACITY OF SMALL CATCHMENT AREA Mejzlík Lukáš, Jan Prudký, Petra Nováková Ústav krajinné ekologie, MZLU v Brně Abstrakt The storm
VíceVliv lesních ekosystémů na odtokové poměry krajiny
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 75 79 Srní 2. 4. dubna 2001 Vliv lesních ekosystémů na odtokové poměry krajiny František Křovák & Petr Kuřík KVH a KBÚK, Lesnická fakulta, ČZU v Praze, Kamýcká 129, CZ 165
VíceVyužití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících
Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň
VíceUhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem
Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Zuzana Mašková Správa NP a CHKO Šumava, Sušice Jan Květ Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ústav systémové
VíceKlíčová slova : malá povodí, využívání půdy, odtokové poměry, čísla odtokových křivek (CN)
VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA JEHO RETENCI Jana Podhrázská Abstrakt Hydrologické poměry malých povodí jsou ovlivněny mimo jiné zejména způsobem hospodaření na zemědělské půdě. Se změnami politickými jdou
VíceMokřady aneb zadržování vody v krajině
Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu
VíceVLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ
KULHAVÝ, Zbyněk, Ing., CSc. SOUKUP, Mojmír, Ing., CSc. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha Žabovřeská 250, PRAHA 5 - Zbraslav VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO
VíceVodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš
Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, 166 12 Praha 6 Úvod Příspěvek
VíceMožné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních
VíceProjekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce
Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce Mgr. Zdeněk Šíma Ing. Mgr. Bohumír Šraut Dílčí úkoly hydrochemického monitoringu vody v oblasti Cínovce
VícePROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY. V = k. I
PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY V = k. I HPV dynamická statická neustálená - ustálená OBLAST AKUMULACE A PROUDĚNÍ PV Porozita HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ PRŮLINOVÁ PROPUSTNOST PRŮLINOVÁ NEZPEVNĚNÉ KLASTICKÉ SEDIMENTY
VíceVoda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta
Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická
VíceVliv lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. Srní. 7. října Vliv lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny Influence of forest ecosystems on hydric regime of landscape František Křovák, *, Eva Pánková & František
VíceMožné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Jaroslav Rožnovský Extrémní projevy počasí Extrémní projevy počasí
VíceEVALUATION OF RETENTION CAPACITY OF SMALL CATCHMENT AREA HODNOCENÍ RETENČNÍ SCHOPNOSTI MALÉHO POVODÍ
EVALUATION OF RETENTION CAPACITY OF SMALL CATCHMENT AREA HODNOCENÍ RETENČNÍ SCHOPNOSTI MALÉHO POVODÍ Mejzlík L. Ústav krajinné ekologie, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
VíceFakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového
VíceTomáš Hrdinka, Petr Vlasák, Ladislav Havel, Eva Mlejnská. Možné dopady klimatické změny na vybrané ukazatele jakosti vody toků ČR
Tomáš Hrdinka, Petr Vlasák, Ladislav Havel, Eva Mlejnská Možné dopady klimatické změny na vybrané ukazatele jakosti vody toků ČR Výzkumný záměr MZP0002071101 subprojekt 03 Výzkum a ochrana hydrosféry výzkum
VíceBiogeochemické cykly ekologicky významných prvků v měnících se přírodních podmínkách lesních ekosystémů NP Šumava (VaV/1D/1/29/04)
Biogeochemické cykly ekologicky významných prvků v měnících se přírodních podmínkách lesních ekosystémů NP Šumava (VaV/1D/1/29/04) Odpovědný řešitel: RNDr. Jakub Hruška, CSc., Česká geologická služba Odborný
VíceVliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.
Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:
VíceJakostní model povodí Jihlavy nad VD Dalešice
Jakostní model povodí Jihlavy nad VD Dalešice Zpracovatelé Pöyry Environment a.s. hlavní zpracovatel Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i. odborný konzultant, návrh monitoringu mikropovodí a jeho
VíceVýznam historických zahrad a parků pro uchování přírodních stanovišť
Význam historických zahrad a parků pro uchování přírodních stanovišť Markéta Šantrůčková, Katarína Demková, Jiří Dostálek, Tomáš Frantík Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceRetenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování
ČVUT v Praze Fakulta Stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování Dostál Tomáš, Miroslav Bauer, Josef Krása dostal@fsv.cvut.cz 1 http://www.intersucho.cz/cz/
VíceSRÁŽKO-ODTOKOVÝ REŽIM JAKO HLAVNÍ FAKTOR PRO VYPLAVOVÁNÍ PESTICIDNÍCH LÁTEK ZEMĚDĚLSKÝMI DRENÁŽEMI. Petr Fučík, Antonín Zajíček
SRÁŽKO-ODTOKOVÝ REŽIM JAKO HLAVNÍ FAKTOR PRO VYPLAVOVÁNÍ PESTICIDNÍCH LÁTEK ZEMĚDĚLSKÝMI DRENÁŽEMI Petr Fučík, Antonín Zajíček Projekt TAČR TA04021527: Studium příčin a dynamiky zátěže vod drobných vodních
VícePoptávka služeb Zajištění hydrodynamických zkoušek na vrtu SM-2 v lokalitě Ševarlije Doboj, Bosna a Hercegovina Technické zadání vč. přílohy I.
Poptávka služeb Zajištění hydrodynamických zkoušek na vrtu SM-2 v lokalitě Ševarlije Doboj, Bosna a Hercegovina Technické zadání vč. přílohy I. Technické zadání: Předmětem prací je realizace hydrodynamických
VíceTAČR gama PoC Remote Guard
TAČR gama PoC Remote Guard Detekce znečištění povrchových vod řasami a sinicemi metodami dálkového průzkumu Země a spektrálního měření Václav Nedbal Jakub Brom, Jindřich Duras, Petr Císař, Mohammadmehdi
VíceDIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY. Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D.
DIPLOMOVÁ PRÁCE VÝVOJ CHEMISMU VODY V POVODÍ NISY Bc. Gabriela Ziková, 2013 Vedoucí práce: doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. zhodnocení vývoje chemismu vody v povodí Nisy podle hydrologických a chemických
VíceKlimatické podmínky výskytů sucha
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Klimatické podmínky výskytů sucha Jaroslav Rožnovský, Filip Chuchma PŘEDPOVĚĎ POČASÍ PRO KRAJ VYSOČINA na středu až pátek Situace:
VíceStatistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1
Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1 1 ČHMÚ, OPZV, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany sosna@chmi.cz, tel. 377 256 617 Abstrakt: Referát
VíceRetence vody v krajině a říčních nivách
STAVEBNÍ FAKULTA ČVUT V PRAZE KATEDRA HYDROMELIORACÍ A KRAJINNÉHO INŽENÝRSTVÍ Retence vody v krajině a říčních nivách Dostál Tomáš dostal@fsv.cvut.cz Doc. Dr. Ing. Tomáš Dostál dostal@fsv.cvut.cz STAVEBNÍ
VíceEliminace plošného znečištění v povodí vodárenských nádrží
Eliminace plošného znečištění v povodí vodárenských nádrží (platí pro všechna povodí zemědělsky využívaná) Tomáš Kvítek Povodí Vltavy, státní podnik tomas.kvitek@pvl.cz 607 01 66 14 Novotného lávka, 2016
VíceKoncentrace živin (N, P) v tocích v povodí nádrže Lipno a jejich závislost na struktuře krajinného krytu
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 82 86 Srní 2. 4. dubna 2001 Koncentrace živin (N, P) v tocích v povodí nádrže Lipno a jejich závislost na struktuře krajinného krytu Josef Hejzlar 1, Jiří Žaloudík 2 & Vladimír
VíceANALÝZA VÝZNAMNOSTI ZDROJŮ ZNEČIŠTĚNÍ V POVODÍ VODNÍ NÁDRŽE ROZKOŠ Z HLEDISKA PRODUKCE ŽIVIN
ANALÝZA VÝZNAMNOSTI ZDROJŮ ZNEČIŠTĚNÍ V POVODÍ VODNÍ NÁDRŽE ROZKOŠ Z HLEDISKA PRODUKCE ŽIVIN Ing. Robin Hála, Ing. Klára Dušková, Nábřežní 4, 150 56 5 Partneři projektu Biologické centrum Akademie věd
VíceIng. Jiří Holas,CSc. Ing. Markéta Hrnčírová A.R.C. spol. s r.o. Klimentská 8, Praha Nové Město Útěchovice, 20.
Ing. Jiří Holas,CSc. Ing. Markéta Hrnčírová A.R.C. spol. s r.o. Klimentská 8, 110 00 Praha Nové Město arc@arcnet.cz Útěchovice, 20. října 2015 1 Pražská vodárenská soustava využívá tři hlavní zdroje surové
Více- výsledky sledování jakosti vody v n. Mostiště a dedukce vlivu rybníků. - jakost vody a bilance živin ve vybraných rybnících
Veselský rybník, 11..6 Osnova: - metodika - výsledky sledování jakosti vody v n. Mostiště a dedukce vlivu rybníků - jakost vody a bilance živin ve vybraných rybnících - příspěvek rybníků k bilanci živin
VíceHydrologická bilance povodí
Hydrologická bilance povodí Hospodaření s vodou v krajině, respektive hospodaření krajiny s vodou z pohledu hydrologa Ing. Petr Šercl, Ph.D. Osnova: Základní složky hydrologické bilance Velký a malý hydrologický
VíceRežim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2
Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách
VíceStejskalová J., Kupka I.: Vliv lesních vegetačních stupňů na kvalitu semen jedle bělokoré... (ABIES ALBA MILL.) ABSTRACT
VLIV LESNÍCH VEGETAČNÍCH STUPŇŮ NA KVALITU SEMEN JEDLE BĚLOKORÉ (ABIES ALBA MILL.) FOREST VEGETATION ZONES INFLUENCE ON SEED QUALITY OF SILVER FIR (ABIES ALBA MILL.).) JANA STEJSKALOVÁ, IVO KUPKA ABSTRACT
VíceMonitorovací kampaň v povodí Třešťského a Mlýnského potoka. Prosinec, 2015 Ing. Stanislav Ryšavý
Monitorovací kampaň v povodí Třešťského a Mlýnského potoka Prosinec, 2015 Ing. Stanislav Ryšavý POVODÍ TŘEŠŤSKÉHO A MLÝNSKÉHO POTOKA 2 DŮVODY MONITOROVACÍ KAMPANĚ Nejvyšší koncentrace P celk v povodí Jihlavy
VícePROJEVY GLOBÁLNÍCH ZMĚN V BIOSFÉRICKÉ REZERVACI TŘEBOŇSKO
ROBUST 2004 c JČMF 2004 PROJEVY GLOBÁLNÍCH ZMĚN V BIOSFÉRICKÉ REZERVACI TŘEBOŇSKO Milena Kovářová Klíčová slova: Mokré Louky, klimatologie, stanice meteorologická, ekosystém mokřadní, teplota vzduchu,
VíceZměny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka Soubor map se specializovaným obsahem
Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka 1842 2010 Soubor map se specializovaným obsahem doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D. doc. RNDr. Emilie Pecharová, CSc. RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. Radka Vávrová
VíceNÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ
Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH
VíceVláhový režim odvodněné půdy s regulací drenážního odtoku Soukup Mojmír, Pilná Eva, Maxová Jana a Kulhavý Zbyněk VÚMOP Praha
Vláhový režim odvodněné půdy s regulací drenážního odtoku Soukup Mojmír, Pilná Eva, Maxová Jana a Kulhavý Zbyněk VÚMOP Praha Úvod V České republice bylo odvodněno zhruba 26 % výměry zemědělské půdy. Vzhledem
VíceJSOU RYBNÍKY EFEKTIVNÍM OPATŘENÍM K OMEZENÍ NÁSLEDKŮ SUCHA A NEDOSTATKU VODY?
JSOU RYBNÍKY EFEKTIVNÍM OPATŘENÍM K OMEZENÍ NÁSLEDKŮ SUCHA A NEDOSTATKU VODY? RNDR. PAVEL PUNČOCHÁŘ, CSC., SEKCE VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ Sucho zemědělské posílit vodu v půdním profilu
Více3. HYDROLOGICKÉ POMĚRY
Tunel Umiray Macua, Filipíny hydrogeologický monitoring Jitka Novotná1, Pavel Blaha2, Roman Duras3 1 GEOtest, a.s., Brno, Šmahova 112 novotna@geotest.cz 2 GEOtest, a.s., Brno, Šmahova 112 blaha@geotest.cz
VíceVliv cíleného zatravnění zdrojové oblasti na kvalitu drenážních vod
Vliv cíleného zatravnění zdrojové oblasti na kvalitu drenážních vod Antonín Zajíček *, Tomáš Kvítek VÚMOP, Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 Zbraslav * kontaktní osoba: tel. 257 027 314, zajicek.antonin@vumop.cz
VíceHodnocení jakosti povrchové vody významného vodního toku Berounka Státní podnik Povodí Vltavy zpracovává každoročně vodohospodářskou bilanci v dílčím
Hodnocení jakosti povrchové vody významného vodního toku Berounka Státní podnik Povodí Vltavy zpracovává každoročně vodohospodářskou bilanci v dílčím povodí Horní Vltavy, Berounky, Dolní Vltavy a ostatních
VíceFunkce odvodnění na zemědělských půdách během extrémních průtoků Functioning of Drainage on Agricultural Lands During Extreme Flows
Příspěvek Bratislava 1999 Soukup, Kulhavý, Doležal Strana 1 (5) Funkce odvodnění na zemědělských půdách během extrémních průtoků Functioning of Drainage on Agricultural Lands During Extreme Flows Mojmír
VíceVLIV OKRAJOVÝCH PODMÍNEK NA VÝSLEDEK ZKOUŠKY TEPELNÉHO VÝKONU SOLÁRNÍHO KOLEKTORU
Energeticky efektivní budovy 2015 sympozium Společnosti pro techniku prostředí 15. října 2015, Buštěhrad VLIV OKRAJOVÝCH PODMÍNEK NA VÝSLEDEK ZKOUŠKY TEPELNÉHO VÝKONU SOLÁRNÍHO KOLEKTORU Bořivoj Šourek,
VíceVodní režim jizerských rašelinišť. Dekáda hydrologických pozorování v lokalitách s technickou úpravou drenáže vody.
Vodní režim jizerských rašelinišť. Dekáda hydrologických pozorování v lokalitách s technickou úpravou drenáže vody. doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. Fakulta stavební, ČVUT v Praze V prezentaci jsou použity
VíceHODNOCENÍ KVALITY POVRCHOVÉ VODY NA ÚZEMÍ KRKONOŠSKÉHO NÁRODNÍHO PARKU
Sborník konference Pitná voda 2014, s. 81-86. W&ET Team, Č. Budějovice 2014. ISBN 978-80-905238-1-4 HODNOCENÍ KVALITY POVRCHOVÉ VODY NA ÚZEMÍ KRKONOŠSKÉHO NÁRODNÍHO PARKU Ing. Zuzana Hladíková, doc. Ing.
VíceOpatření na drenážních systémech
KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 15 NÁZEV OPATŘENÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 Opatření na drenážních systémech 1. POPIS PROBLÉMU Opatřeními, která směřují k retardaci vody v drenážních systémech, k zvýšení
VíceVodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
VíceVliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa
Vliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa Jiří Schneider Alice Melicharová Petr Kupec Jitka Fialová Ilja
VíceVláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení podzemní vody Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin
VíceObnova funkcí krajiny po těžbě hnědého uhlí
151 EMILIE PECHAROVÁ A KOLEKTIV Obnova funkcí krajiny po těžbě hnědého uhlí E. Pecharová, J. Procházka, K. Wotavová, Z. Sýkorová, J. Pokorný: Restoration of Landscape Functions after Termination of the
VíceKonference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha
Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby
VíceČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz
ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.
Vícepodzemních a povrchových vodách pro stanovení pohybu a retence infiltrujících srážek a napájení sledovaných vodních zdrojů.
Sledování 18 O na lokalitě Pozďátky Metodika Metodika monitoringu využívá stabilních izotopů kyslíku vody 18 O a 16 O v podzemních a povrchových vodách pro stanovení pohybu a retence infiltrujících srážek
Víceití trvalých travních porostů
Výzkumný záměr č. MSM6215648905 Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu B. Dílčí metodika B1 Název: Indikátory pastevního využit ití trvalých
VíceMOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT)
MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT) Jaroslav Beneš, Ladislav Kašpárek, Martin Keprta Projekt byl řešen:
VíceVyužití GIS k modelování srážkoodtokových, transportních procesů v Česku
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATEDRA HYDROMELIORACÍ A KRAJINNÉHO INŽENÝRSTVÍ (K143) miroslav.bauer@fsv.cvut.cz http://storm.fsv.cvut.cz Využití GIS k modelování srážkoodtokových, erozních a transportních
VíceMěstská knihovna Třebíč, Bádáme s GLOBE. Členové GLOBE představují desetiletou činnost.
Městská knihovna Třebíč, 23. 2. 2015 Bádáme s GLOBE Členové GLOBE představují desetiletou činnost. GLOBE je dlouhodobý mezinárodní ekologický program. Pracuje v něm asi 1 000 000 dětí ze 112 zemí světa.
VíceSoubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.
Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová
VíceDisponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost
Adam Vizina (VÚV, ČZU), Martin Hanel (ČZU, VÚV), Radek Vlnas (ČHMÚ, VÚV) a kol. Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná výzkumná instituce,
VíceHydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most. Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha)
Hydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha) Projekt a jeho cíle Projekt TAČR č. 01020592 - Hodnocení zatím nedokončené hydrické rekultivace zbytkové jámy lomu
VíceKlimatická specifika Mohelenské hadcové stepi první výsledky Hana Středová; Eva Stehnová, Petra Procházková
Klimatická specifika Mohelenské hadcové stepi první výsledky Hana Středová; Eva Stehnová, Petra Procházková Mendelova univerzita v Brně Český hydrometeorologický ústav Člověk ve svém pozemském a kosmickém
VíceStav niv a toků dnes. Společenská objednávka 19. a 20. stol. Říční nivy z hlediska ekosystémových služeb
Říční nivy z hlediska ekosystémových služeb Stav niv a toků dnes David Pithart Spolupráce: Ondřej Simon, Daniel Fiala (VÚV TGM Praha), Jan Pokorný, Richard Lhotský (ENKI o.p.s.), Jiří Žaloudík (HBÚ AVČR),
VíceČeský hydrometeorologický ústav
Český hydrometeorologický ústav Průvodce operativními hydrologickými informacemi na webu ČHMÚ Vaše vstupní brána do sítě webových stránek Českého hydrometeorologického ústavu, které mají za úkol informovat
VíceMonitoring odpadních vod z čistírny odpadních vod - vyhodnocení kvality
ZÁVĚRY MONITORINGŮ ZA ROK 2015 Na základě kapitoly 11.2. Integrovaného povolení Čj: MSK 20001/2008 pro výrobní závod Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. (HMMC) tímto zveřejňujeme závěry z monitoringů
VíceKYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
VíceEFFECT OF AERING ON ROOT MASS REGENERATION AT FOOTBALL LAWNS VLIV AERIFIKACE NA REGENERACI KOŘENOVÉ HMOTY U FOTBALOVÝCH TRÁVNÍKŮ
EFFECT OF AERING ON ROOT MASS REGENERATION AT FOOTBALL LAWNS VLIV AERIFIKACE NA REGENERACI KOŘENOVÉ HMOTY U FOTBALOVÝCH TRÁVNÍKŮ Procházková P., Skládanka J. Ústav pícninářství, Agronomická fakulta, Mendelova
Více2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů
Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda
VíceLANDFILL LEACHATE PURIFICATION USING MEMBRANE SEPARATION METHODS ČIŠTĚNÍ PRŮSAKOVÝCH VOD ZE SKLÁDEK METODAMI MEMBRÁNOVÉ SEPARACE
LANDFILL LEACHATE PURIFICATION USING MEMBRANE SEPARATION METHODS ČIŠTĚNÍ PRŮSAKOVÝCH VOD ZE SKLÁDEK METODAMI MEMBRÁNOVÉ SEPARACE Pavel Kocurek, Martin Kubal Vysoká škola chemicko-technologická v Praze,
VíceN-LETOST SRÁŽEK A PRŮTOKŮ PŘI POVODNI 2002
N-LETOST SRÁŽEK A PRŮTOKŮ PŘI POVODNI 2002 MARTIN STEHLÍK* * Oddělení povrchových vod, ČHMÚ; e-mail: stehlikm@chmi.cz 1. ÚVOD Povodeň v srpnu 2002 v České republice byla způsobena přechodem dvou frontálních
VíceHODNOCENÍ SUCHA NA ÚZEMÍ ČR V LETECH
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 HODNOCENÍ SUCHA NA ÚZEMÍ ČR V LETECH 1891 23 Martin Možný Summary The aim of the paper is to
VíceZměny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění
Czech Phycology, Olomouc, 2: 115-124, 22 115 Změny trofického potenciálu a koncentrace chlorofylu a v řece Jihlavě a v nádržích Dalešice a Mohelno od jejich napuštění Changes of the trophic potential and
VíceVodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
VíceZMĚNY VYBRANÝCH UKAZATELŮ KVALITY POVRCHOVÝCH VOD V OBLASTI KRÁLICKA
Vč. sb. přír. Práce a studie, 11 (2004): 1323 ISBN: 80 86046 70 2 ZMĚNY VYBRANÝCH UKAZATELŮ KVALITY POVRCHOVÝCH VOD V OBLASTI KRÁLICKA Changes of the selected indicators of the surface water quality in
VíceEFFECT OF DIFFERENT HOUSING SYSTEMS ON INTERNAL ENVIRONMENT PARAMETERS IN LAYING HENS
EFFECT OF DIFFERENT HOUSING SYSTEMS ON INTERNAL ENVIRONMENT PARAMETERS IN LAYING HENS VLIV RŮZNÝCH TECHNOLOGICKÝCH SYSTÉMŮ CHOVU NA VYBRANÉ UKAZATELE VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ NOSNIC Pavlík A. Ústav morfologie,
VícePrůběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum
Změna klimatu v ČR Trend změn na území ČR probíhá v kontextu se změnami klimatu v Evropě. Dvě hlavní klimatologické charakteristiky, které probíhajícím změnám klimatického systému Země nejvýrazněji podléhají
VíceKVANTIFIKACE OBSAHU ŽIVIN V MLADÝCH POROSTECH BŘÍZY KARPATSKÉ A DISTRIBUCE BIOMASY V JEDNOTLIVÝCH STROMOVÝCH ČÁSTECH
KVANTIFIKACE OBSAHU ŽIVIN V MLADÝCH POROSTECH BŘÍZY KARPATSKÉ A DISTRIBUCE BIOMASY V JEDNOTLIVÝCH STROMOVÝCH ČÁSTECH QVANTIFICATION OF A NUTRIENT CONTENT IN YOUNG CARPATHIAN BIRCH STANDS AND THE DISTRIBUTION
VíceMonitoring sucha z pohledu ČHMÚ. RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno
Monitoring sucha z pohledu ČHMÚ RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno SUCHO v ČR Ve střední Evropě se sucho vyskytuje NAHODILE jako důsledek nepravidelně se vyskytujících období
VíceVýskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Jaroslav Rožnovský Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace
VíceVyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků
Vyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků Praha, červenec 2016 0 1 Úvod Usnesení Vlády České republiky č. 620 ze dne 29. července 2015 k přípravě realizace opatření pro zmírnění
VíceInterakce mokřady a zemědělství
Interakce mokřady a zemědělství Martina Eiseltová Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. J. Ševčík Mokřady a zemědělství Po tisíciletí využíval člověk mokřady (a jejich úrodnou půdu) k zemědělské produkci
VícePŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ
PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ Jiří Sklenář 1. Úvod Extrémy hydrologického režimu na vodních tocích zahrnují periody sucha a na druhé straně povodňové situace a znamenají problém nejen pro
VíceIng. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz
48. Odborný seminář pro pracovníky v oblasti ochrany ŽP Jetřichovice duben 2010 Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz Výskyt povodní je třeba
VíceKlimatická anomálie 1992 1996 na šumavském povodí Liz jako důsledek výbuchu sopky Pinatubo v roce 1991
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 74 78 Srní 4. 7. října 2004 Klimatická anomálie 1992 1996 na šumavském povodí Liz jako důsledek výbuchu sopky Pinatubo v roce 1991 Climatic anomaly 1992 1996 in the
Více