Viry Biologická membrána

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Viry Biologická membrána"

Transkript

1 Biologie I 3. přednáška Viry Biologická membrána

2 Viry objeveny na konci 19. století, nejjednodušší formy života Virus is a little piece of bad news wrapped in a protein sir Peter Medawar mohou napadat prokaryotní i eukaryotní buňky nukleová kyselina + proteinový obal (někdy +membrána) živé nebo neživé??? neštovice slintavka a kulhavka kranasi postižení virem TIV brambora poškozená virem rodu Tobravirus žampiony poškozené virem X 4 E. coli atakovaná T4 fágy Virology: Principles and Applications John B. Carter and Venetia A. Saunders, 2007 John Wiley & Sons, Ltd ISBNs: /2

3 Viry živé nebo neživé??? nukleová kyselina + proteinový obal (někdy +membrána) nemají vlastní mechanismus genové exprese proteosyntetický aparát enzymy energetického metabolismu časovou kontinuitu (virion nevzniká z virionu) alespoň jednu molekulu, která by byla společná všem virům nemohou se množit nebo metabolizovat mimo hostitelskou buňku vypůjčený život parazité mohou napadat jenom některé specifické buněčné typy v rámci daného organismu, ale některé mají velmi široký hostitelský rozsah (západonilský virus komár, ptáci, kůň, člověk) napadení může být pro buňku letální neštovice slintavka a kulhavka kranasi postižení virem TIV brambora poškozená virem rodu Tobravirus Virology: Principles and Applications John B. Carter and Venetia A. Saunders, 2007 John Wiley & Sons, Ltd ISBNs: žampiony poškozené virem X 4 E. coli atakovaná T4 fágy 3/3

4 Viry Adolf Mayer infekční onemocnění přenosné extraktem napadené rostliny Dimitrij Ivanovskij toxin / zlá síla (lat. virus) je infekční i po filtraci přes porcelán, kterým bakterie neprojde Martinus Beijerinck v cyklech infekce/extrakce neztrácí zlá síla na síle = není to toxin, ale cosi co se v rostlině reprodukuje nakažlivá živoucí tekutina 1898 virus slintavky a kulhavky (první živočišný) 1900 virus žluté zimnice (první lidský) 1911 Rousův sarkom (první způsobující nádorové bujení) Wendell Stanley krystalizace infekčních částic viru tabákové mozaiky 1939 první elektronmikroskopický snímek viru 3/4

5 Viry struktura velikost genomu 1,7 kb 1000 kbp lineární i cirkulární, jedno- i dvouřetězcové, RNA i DNA velikost virových částic nm (největší jsou viditelné i pod světelným mikroskopem) tvar virových částic nejčastěji helikální nebo symetrické mnohostěny (ikosahedron dvacetistěn) Biology 6ed (Raven, Johnson), McGraw-Hill, /5

6 Viry struktura tvar virových částic nejčastěji helikální nebo symetrické mnohostěny (ikosahedron dvacetistěn) Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN /6

7 Viry klasifikace podle typu nukleové kyseliny, podle přítomnosti membránových obalů DNA ds Adenoviridae bez obalů Papilomaviridae Iridoviridae Herpesviridae obalené Poxviridae Hepadnaviridae ss bez obalů Parvoviridae respirační onemocnění, rakovina bradavice, rakovina děložního hrdla africký mor prasat, duhovité zbarvení larev hmyzu opary (Herpes simplex), EB virus (mononukleóza až Burkittův syndrom), KSHV (nádory), Roseolovirus (6. nemoc) variola (pravé neštovice) hepatitida B kočičí mor (kočičí panleukopenie), vyrážky, viry provázející adenoviry, u lidí bez příznaků ds bez obalů Reoviridae průjmová onemocnění, respirační onemocnění, rakovina Birnaviridae virus nekrózy pankreatu RNA ss slouží jako mrna templát pro syntézy mrna templát pro syntézu DNA bez obalů Picornaviridae žloutenka typu A, rhinovirus (rýma), poliovirus (obrna) Caliciviridae Norovirus (gastritida) Coronaviridae SARS obalené Flaviviridae žlutá zimnice, západonilský virus, žloutenka typu C Togaviridae zarděnky Filoviridae Ebola (hemorrhagická horečka) obalené Orthomyxoviridae chřipka Paramyxoviridae příušnice, spalničky Rhabdoviridae vzteklina obalené Retroviridae HIV, leukémie 3/7

8 Viry 3/8

9 Viry LUCA teorie kam zařadit???? nemají ribosomy nejde porovnat velmi variabilní, pp. není jediný prapředek 3/9

10 Viry reprodukce virů základní vlastnosti virů: celý virový genom je umístěn uvnitř částic, které zprostředkovávají jejich přenos mezi hostiteli virový genom obsahuje informaci pro iniciaci a dokončení infekčního cyklu uvnitř napadených buněk to zahrnuje připojení k buňce a vstup do ní, dekódování genové informace viru, replikace virového genomu, složení a uvolnění virových částic všechny úspěšné viry jsou schopné se rozšířit v populaci tak, že je umožněno další šíření 3/10

11 Viry reprodukce virů Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN ) 3/11

12 Viry reprodukce virů RNA viry Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN ) 3/12

13 Viry reprodukce virů - HIV Napadá buňky nesoucí - receptory CD4 (CD4 + ) a receptor CCR5 (makrofágy) nebo CXCR4 (T buňky) CD4+gp120 = adheze vazba na CCR5 nebo CXCR4 konfomační změna fůze obalu s b. membránou vstup kapsidy do buňky Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN ) 3/13

14 Viry reprodukce virů - HIV Na základě znalostí buněčných procesů při reprodukci viru lze navrhnout cílená léčiva Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN ) 3/14

15 Viry chřipka nejletálnější virus v historii lidstva ssrna, obalený membránou typy A většina vážných epidemií, napadá člověka, ptáky, savce B - málo časté, napadá člověka, fretky a tuleně, pomalá mutace, nejsou známy epidemie C málo časté, napadá člověka, vepře, psy, občas lokální epidemie a závažnější průběh onemocnění, ale běžně pouze lehké příznaky subtypy vzniklé mutacemi ve variabilních regionech molekul hemaglutininu a neuraminidasy typ A známo 16 subtypů H a 9 subtypů N rekombinace H a N nové viry nerozpoznané imunitním systémem neuraminidasa prostup hlenem, uvolnění nových částic z buňky hemaglutinin vazba na gp receptory, vstup do buněk Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN ) 3/15

16 Viry chřipka subtypy a jejich změny změny obvykle v prasatech nebo ptácích infikovaných více než jedním typem chřipky, může dojít k rekombinaci vedle toho možnost mutací vznik nového vysoce patogenního subtypu schopného efektivně infikovat lidské buňky H2N2 ruská chřipka 1891 (asi 1 milion mrtvých) H2N2 asijská chřipka 1957 (0,8 1,5 milionu úmrtí) H3N2 hongkongská chřipka 1968 (přes 700 tis. úmrtí) H5N1 ptačí chřipka 1997 (50% úmrtnost) H1N1 španělská chřipka 1918 (40 50 milionů úmrtí) zároveň i prasečí chřipka 2009 (méně agresivní, běžný počet úmrtí, ale neobvyklé věkové rozložení infikovaných) 3/16

17 Viroidy, satelity a priony satelity viriony, které potřebují koinfekci s jiným virem malá kapsida bez membránového obalu inkorporován do mimivirové částice spolu infikují améby virofágy Sputnik 18 kbp dsdna 3/17

18 Viroidy, satelity a priony viroidy cirkulární krátké úseky RNA (několik set nukleotidů) bez proteinového obalu nekódují žádné proteiny objeveny 1971 v souvislosti s onemocněním brambor 2 skupiny Pospoviroidae a Avsunviroidae infekce rostlin poruchy kontrolních mechanismů abnormální vývoj, zpomalený růst významná je prostorová struktura RNA zřejmě využívají rostlinné sirna na ovlivnění genové exprese nebo interagují s mrna, tvorba dsrna, která je degradovaná množení metodou valivé kružnice vznik dlouhých multimerů, štěpeny na monomery a ty spojovány do kruhů infekce sousedních buněk transport plasmodesmaty a floemem nedávná epidemie viroidního onemocnění na Filipínách zničila minimálně 10 milionů kokosových palem 3/18

19 Viroidy, satelity a priony priony infekční proteinové částice špatně sbalený prionový protein indukuje vznik špatného sbalení u ostatních prionových proteinů prionový protein běžně přítomen v savčím organismu, neznámá funkce myši s knock-outovaným prionovým proteinem neonemocní nemoc šílených krav - BSE (bovinní spongiformní encefalopatie) kuru scrapie CJD (Creutzfeldt-Jakob disease) přenos z potravy nebo krví a krevními produkty pomalejší reakce, inkubační doba až 10 let vakuolizace buněk nervové tkáně, ukládání amyloidu, vznik neurodegenerativního onemocnění Virology Principles and Applications (Carter J, Saunders V, Wiley, 2007, ISBN ) 3/19

20 Biologická membrána Chlorobium tepidum Alberts a kol.: Základy buněčné biologie, 1998; Espero Publishing, s.r.o. Prokaryota jeden kompartment invaginace plazmatické membrány - mezozomy až intracelulární váčky (chlorosomy) - zvětšení povrchu, zakotvení enzymů aktivních v energetickém metabolizmu, např. fotosyntéze) Eukaryota více kompartmentů větší objem buňky malý poměr povrchu k objemu membránové organely oddělení biochemických reakcí a intracelulární vesikulární transport látek 3/20

21 Biologická membrána Význam Morfologický oddělení vnitřního prostředí buňky od okolí rozdělení vnitřku na jednotlivé kompartmenty Funkční regulace výměny hmoty vnitřku buňky nebo kompartmentu s okolím zachování rozdílných koncentrací iontů na jednotlivých stranách komunikace buňky a okolí pomocí chemických a fyzikálních signálů Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN ) 3/21

22 Biologická membrána Složení Lipidy (25-70%) fosfolipidy, cholesterol Proteiny 30-75% obvykle 50% hmotnosti Sacharidy do 10% glykolipidy a glykoproteiny Lipoproteiny Voda Ionty Složení se liší podle organismů, tkání i částí buněk, fáze životního cyklu buněk Asymetrie mezi jednotlivými vrstvami složky (v hmotnostních %) proteiny fosfolipidy steroly lidská buňka z myelinové pochvy neuronů myší jaterní buňka list kukuřice kvasinka prvok E. coli Nelson, Cox - Lehninger Principles of biochemistry 5th edition, W.H.Freeman /22

23 Biologická membrána rozdíly ve složení rozdílné složení membrán různých organel a tkání rozdílné složení vnitřní a vnější vrstvy lokální rozdíly v zastoupení složek membrány lipidové rafty 3/23

24 Biologická membrána mikrodomény Lipidové rafty Kaveoly Nelson, Cox - Lehninger Principles of biochemistry 5th edition, W.H.Freeman /24

25 Nelson, Cox - Lehninger Principles of biochemistry 5th edition, W.H.Freeman 2008 Biologická membrána model fluidní mozaiky Stabilita membrány zajišťována převážně nekovalentními interakcemi mezi molekulami membrány a interakcí dvojvrstvy s vodným prostředím Molekuly lipidů směřují přibližně kolmo na plochu membrány, polární hlavice směřují k vodnému prostředí, uhlovodíkové řetězce do hydrofobního core Molekuly membrány se mohou volně laterálně pohybovat Lipidy mohou přecházet mezi jednotlivými monovrstvami pomocí flip-flopas, energeticky náročné Proteiny mohou být periferní, integrální a s lipidovou kotvou Asymetrie ve složení i struktuře membrány Při pohybu složek membrány vznikají přechodné póry, rychle zacelovány 3/25

26 Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN ) Biologická membrána ovlivnění fluidity membrány vliv mastných kyselin delší řetězec Tm trans vazba Tm cis dvojná vazba Tm (maximální efekt uprostřed řetězce) větvené, hydroxylované MK Tm vliv druhu fosfolipidu PC má přechodný stav PE má Tm asi o 20 C nižší než PC tekutý krystal fosfolipidy s nábojem jsou citlivé na iontovou sílu a ph relativní pohyb lipidů gel deg C Teplota fázového přechodu (bod tání) neuspořádaná uspořádaná hydrofilní přítomnost cholesterolu nízké teploty zvýšení fluidity vyšší teploty snížení fluidity 3/26

27 Biologická membrána vznik membrány z lipidových molekul samovolná organizace lipidových molekul na základě hydrofobních interakcí vzniklé útvary závisí na tvaru lipidových molekul liposomy Alberts a kol.: Základy buněčné biologie, 1998; Espero Publishing, s.r.o. 3/27

28 Biologická membrána pohyb v membráně Rotační pohyb nepolárních řetězců a molekul lipidů Laterální difuze charakterizována difuzními koeficienty D = cm 2 /s Přesun mezi vrstvami dvojvrstvy samovolně pomalý umožněn enzymy Nelson, Cox - Lehninger Principles of biochemistry 5th edition, W.H.Freeman /28

29 Biologická membrána fúze membrán nutná pro mnoho biologických jevů neprobíhá samovolně fúzní proteiny signál pro spojení membrán vznik lokálních zlomů v membráně 1. rozpoznání membrán 2. dostateční přiblížení a odstranění molekul vody asociovaných s polárními hlavicemi 3. lokální narušení struktury 4. spojení vnějších polovrstev 5. spojení vnitřních polovrstev, vznik kontinuální dvojvrstvy dobře prostudované jevy: fúze membrán při vstupu obalených virů do buněk uvolnění neurotransmiterů exocytosou Nelson, Cox - Lehninger Principles of biochemistry 5th edition, W.H.Freeman /29

30 Biologická membrána membránové proteiny funkce strukturní, katalytické a transportní membránové proteiny jsou často glykosylované, cukr vždy na necytosolické straně struktury interagující s membránou - v hydrofobní oblasti membrány jsou na povrchu hydrofobní aminokyselinové zbytky - několik typů prostorových struktur Interakce proteinů s membránou Alberts a kol.: Základy buněčné biologie, 1998; Espero Publishing, s.r.o. 3/30

31 Biologická membrána glykokalyx ochranný plášť živočišné buňky na sacharidy bohatá vrstva vně buňky obsahuje glykoproteiny a proteoglykany ve struktuře sacharidů uložen rozpoznávací signál pro receptory (lektiny) jiných buněk (např. adsorce neutrofil na endotel cévní stěny jako první krok transportu do místa infekce) Alberts a kol.: Základy buněčné biologie, 1998; Espero Publishing, s.r.o. 3/31

32 Biologická membrána - transport proč se transportuje? membrána neprostupná pro většinu polárních molekul, ionty, vodu je zapotřebí: udržovat gradienty iontů na membráně transportovat dovnitř živiny transportovat ven odpadní látky komunikovat s okolím transportní proteiny tvoří až 30% všech membránových proteinů transport nízkomolekulárních i vysokomolekulárních látek Alberts a kol.: Základy buněčné biologie, 1998; Espero Publishing, s.r.o. 3/32

33 Biologická membrána - transport podle mechanismu: volná difuse (nespecifická permeace) transport trvalými i nespecifickými póry transport mechanismem exo- a endocytosy usnadněná difuse pomocí specifických přenašečů podle energetických nároků: aktivní pasivní Nelson, Cox - Lehninger Principles of biochemistry 5th edition, W.H.Freeman 2008 podle počtu transportovaných molekul a směru přenosu uniport kotransport (symport, antiport) 3/33

34 Alberts a kol.: Základy buněčné biologie, 1998; Espero Publishing, s.r.o. Biologická membrána - transport podle energetických nároků: aktivní pasivní ovlivněno nejenom koncentrací, ale i nábojem (pro transport nabitých látek) 3/34

35 Biologická membrána - transport Pasivní transport difuze a usnadněná difuze difuze přímo přes lipidovou část membrány plyny, uhlovodíky, steroidy rychlost úměrná ploše membrány usnadněná difuze proteinové přenašeče nespecifické trvalé póry poriny, štěrbinová spojení specifické přenašeče není zapotřebí dodávat energii - permeasy, translokasy, specifické kanály, saturační kinetika, možnost regulace Nelson, Cox - Lehninger Principles of biochemistry 5th edition, W.H.Freeman /35

36 Biologická membrána - transport Specifické póry skrz membránu Akvaporiny Chemicky řízené kanály Rychlý transport vody skrz membránu Na základě osmotického tlaku Elektricky řízené kanály Nelson, Cox - Lehninger Principles of biochemistry 5th edition, W.H.Freeman /36

37 Biologická membrána - transport K + kanál Specifické póry skrz membránu K + ionty (poloměr 1,33 A) procházejí x rychleji než Na + ionty (poloměr 0,95 A) 3/37

38 Biologická membrána - transport Aktivní transport primární a sekundární Energie buď z hydrolýzy ATP, ze slunečního záření, oxidativních reakcí nebo současným transportem látky po elektrochemickém gradientu Závislost rychlosti na teplotě Alberts a kol.: Základy buněčné biologie, 1998; Espero Publishing, s.r.o. 3/38

39 Biologická membrána - transport Aktivní transport primární a sekundární sekundární aktivní transport antiport sodných iontů a glukosy energie z transportu sodných iontů primární aktivní transport antiport sodných a draselných iontů energie z hydrolýzy ATP Alberts a kol.: Základy buněčné biologie, 1998; Espero Publishing, s.r.o. 3/39

40 Biologická membrána - transport transport velkých částic přes membránu exocytosa 3/40

41 Biologická membrána - transport transport velkých částic přes membránu endocytosa fagocytosa pinocytosa receptory zprostředkovaná endocytosa 3/41

42 Biologická membrána - transport osmotické jevy na membránách propustných pouze pro rozpouštědlo v porovnání s prostředím v buňce: hypertonické obsahuje více rozpuštěných látek, bude nasávat vodu z buněk izotonické obsahuje shodné množství rozpuštěných látek, nebude ovlivňovat množství vody v buňkách hypotonické obsahuje méně rozpuštěných látek, voda se bude nasávat do buněk 3/42

43 Biologická membrána - transport osmotické jevy udržování osmotické rovnováhy kontraktilní vakuola sbírá vodu z různých částí buňky, odvádí ji do centrální části vakuoly a přes póry pumpuje ven isoosmotická regulace - mořští živočichové přizpůsobili vnitřní koncentrace vnějšímu prostředí, suchozemští mají koncentrace v buňce odpovídající složení tekutin omývajících buňky (krev, ) turgor většina rostlinných buněk je oproti vnějšímu prostředí hypertonická, vysoké koncentrace solí ve vakuole, plasmatická membrána je pevně přitisknutá k buněčné stěně, pro zachování pevnosti buněk a udržení tvaru rostliny Biology 11ed (Raven, Johnson, Mason, Losos, Singer, McGraw-Hill, 2011, ISBN ) 3/43

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za

Více

Elektronoptický snímek viru mozaikové choroby tabáku. Mozaiková choroba tabáku. Schéma viru mozaikové choroby tabáku

Elektronoptický snímek viru mozaikové choroby tabáku. Mozaiková choroba tabáku. Schéma viru mozaikové choroby tabáku Obecná virologie Viry lat. virus šťáva, jed, v lékařské terminologii infekční činitel 1879 1882: první pokusný přenos virového onemocnění (mozaiková choroba tabáku) 1898: první pokusný přenos živočišného

Více

5. Lipidy a biomembrány

5. Lipidy a biomembrány 5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě

Více

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry.

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor Mgr. Martin Hnilo Tematická oblast Biologie 1 Nebuněční viry. Ročník 1. Datum tvorby 10.10.2012 Anotace Pracovní

Více

Nebuněčné organismy - viry

Nebuněčné organismy - viry Nebuněčné organismy - viry Nebuněčné organismy Kapsida (bílk.), NK (DNA a RNA) Vnější obalová vrstva ssrna, dsrna, ssdna, dsdna viry Reprodukční strategie: +RNA, - RNA, diplorna a retroviry Viriony, fágové

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza

Více

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

Neb Nebuněčná forma živé hmoty živé / neživé

Neb Nebuněčná forma živé hmoty živé / neživé 1 Nebuněčné organismy-virusy a viroidy LATINSKY VIRUS = JED, TOXIN Znaky nebuněčných organismů: Nebuněčné částice, jejichž struktura je minimalizována na molekulu genetické informace a bílkovinný obal

Více

pátek, 24. července 15 BUŇKA

pátek, 24. července 15 BUŇKA BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné

Více

Cytosin Thymin Uracil

Cytosin Thymin Uracil ukleové kyseliny fosfát - P - nukleotid nukleová báze C 2 3' 4' 5' cukr 2 1' 2' 5' báze C 2 1' 3' 2' 4' nukleosidy C 2 3' báze 1' b-d- ribofuranóza b-d-deoxyribofuranóza 4' 5' 2' - P - 2 - P - Cytosin

Více

Nebuněčné organismy Viry

Nebuněčné organismy Viry Nebuněčné organismy Viry Nebuněčné organismy Nanočástice elektronová mikroskopie (x chlamydie, riketsie x mimivirus) Izometrické a anizometrické (rozměry) Kapsida (bílk., kapsomery, 1 gen, krystalizace),

Více

Lipidy a biologické membrány

Lipidy a biologické membrány Lipidy a biologické membrány Rozdělení a struktura lipidů Biologické membrány - lipidové složení Membránové proteiny Transport látek přes membrány Přenos informace přes membrány Lipidy Nesourodá skupina

Více

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru: Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -

Více

Nebuněční Viry, viroidy, priony

Nebuněční Viry, viroidy, priony Nebuněční Viry, viroidy, priony Viry - Stavba virionu Virové kapsidy Nukleová kyselina viru a) DNA - dvouřetězcová - jednořetězcová (jen u virů) b) RNA -dvouřetězcová (jen u virů) - jednořetězcová Lytický

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,

Více

Nebuněčné živé soustavy viry virusoidy viroidy

Nebuněčné živé soustavy viry virusoidy viroidy Nebuněčné živé soustavy viry virusoidy viroidy VIRA = VIRY nukleoproteinové částice nemají buněčnou stavbu => nebuněčné organismy mají schopnost infikovat hostitelské buňky a množit se v nich k rozmnožování

Více

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11 RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány Membránový

Více

Buněčné jádro a viry

Buněčné jádro a viry Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce

Více

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy

Více

Autoři: Jana Kučerová (repa@emsbrno.cz) Zdeňka Vlahová (zdena.vlahova@centrum.cz) Gymnázium J.G. Mendela, Brno 1998. Maturitní téma č. 6.

Autoři: Jana Kučerová (repa@emsbrno.cz) Zdeňka Vlahová (zdena.vlahova@centrum.cz) Gymnázium J.G. Mendela, Brno 1998. Maturitní téma č. 6. Maturitní téma č. 6 VIRY - Vira STRUKTURA VIRU Jejich struktura je velice jednoduchá. Virovou částici tvoří nukleová kyselina, která je opatřena bílkovinným obalem (kapsidem). Nukleová kyselina může být

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc* RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11 Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány

Více

LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA

LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA TEORETICKÝ ÚVOD: Cytoplasmatická membrána je lipidová dvouvrstva o tloušťce asi 5 nm oddělující buňku od okolního prostředí. Nejvíce jsou v

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í I ti d j dělá á í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

Mendělejevova tabulka prvků

Mendělejevova tabulka prvků Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých

Více

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický

Více

- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité

- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité Otázka: Charakteristické vlastnosti prvojaderných organismů Předmět: Biologie Přidal(a): Lenka Dolejšová Nebuněčné organismy, bakterie, sinice, význam Systém: Nadříše- Prokaryota Podříše - Nebuněční- viry

Více

9. Lipidy a biologické membrány

9. Lipidy a biologické membrány Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 9. Lipidy a biologické membrány Ivo Frébort Buněčné membrány Jádro buňky Golgiho aparát Funkce buněčných membrán Bariéry vůči toxickým látkám Pomáhají akumulovat

Více

Viry Základy biologie 2013

Viry Základy biologie 2013 Viry Základy biologie 2013 Charakteristika Definice: submikroskopické infekční nukleoproteinové částice Virus = jed (latinsky) Viry jsou nebuněčné organismy. Malé rozměry a jednoduchá struktura Rozmnoţují

Více

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1. Milada Roštejnská Buňka Helena Klímová Ledviny Pankreas Mozek Kost Srdce Sval Krev Spermie Vajíčko Obr. 1. Různé typy buněk (1. část) Typy buněk Prokaryotní buňka Eukaryotní buňka Jádro, jadérko a jaderná

Více

VYBRANÉ KAPITOLY VIRO R LO L GIE

VYBRANÉ KAPITOLY VIRO R LO L GIE VYBRANÉ KAPITOLY Z VIROLOGIE Morfologie virů Viry byly poprvé popsány jako filtrabilní agens z důvodu jejich velmi malých rozměrů, které jim dovolují pronikat bakteriálními filtry. Velikost a struktura

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Okruhy otázek ke zkoušce

Okruhy otázek ke zkoušce Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.

Více

Nebuněčný život (život?)

Nebuněčný život (život?) Nebuněčný život (život?) Nebuněčný život (život?) 1. viry 2. viroidy (infekční RNA) 3. satelity (subvirální infekční jednotky, jejichž replikace buňkou je zajištěna koinfekcí pomocným virem ) (a) satelitní

Více

Buněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

Buněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Buněčné membránové struktury Katedra zoologie PřF UP Olomouc Většina buněčných membránových struktur jsou vzájemně propojeny (neustálá komunikace, transport materiálu) Zásobní Zásobní Endocytóza Endocytóza

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

Schéma rostlinné buňky

Schéma rostlinné buňky Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 4. Membránové proteiny Ivo Frébort Lipidová dvojvrstva Biologické membrány Integrální membránové proteiny Transmembránové proteiny Kovalentně ukotvené membránové

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

BIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014

BIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014 BIOMEMBRÁNY Sára Jechová, leden 2014 zajišťují ohraničení buněk- plasmatické membrány- okolo buněčné protoplazmy, bariéra v udržování rozdílů mezi prostředím uvnitř buňky a okolím a organel= intercelulární

Více

The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain

The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain Matthias J. Schnell, James P. McGettigan, Christoph Wirblich, Amy Papaneri Nikola Skoupá, Kristýna Kolaříková, Agáta Kubíčková Historie

Více

VIRY - PŮVODCI NEMOCÍ ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A ROSTLIN. Růžičková Vladislava

VIRY - PŮVODCI NEMOCÍ ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A ROSTLIN. Růžičková Vladislava VIRY - PŮVODCI NEMOCÍ ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A ROSTLIN Růžičková Vladislava Úvod Tento článek je určen k rozšíření výuky biologie na úrovni základních, ale zejména středních škol v problematice virů a virologie.

Více

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí organismu Obsah vody v různých tkáních % VODY KREV 83% SVALY 76% KŮŽE 72% KOSTI 22% TUKY 10% ZUBNÍ SKLOVINA 2% 3 Vnitřní prostředí

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Syllabus přednášek z biochemie

Syllabus přednášek z biochemie Biochemie úvod Syllabus přednášek, z čeho studovat Definice oboru V čem se biochemie liší Charakteristika a složení živých systémů Organizace živých systémů Prokaryotní a eukaryotní buňky Syllabus přednášek

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto

Více

Název: Viry. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie

Název: Viry. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Název: Viry Výukové materiály Autor: PaedDr. Pavel Svoboda Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Ročník: 2. (1. vyššího gymnázia) Tematický

Více

Obsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

Obsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57 Obsah Předmluva... 13 Nejdůležitější pojmy používané v textu publikace... 14 MIKROBIOLOGIE... 23 Mikroorganismy a lidský organismus... 24 Třídy patogenních mikroorganismů... 25 A. Viry... 25 B. Bakterie...

Více

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

Membránové potenciály

Membránové potenciály Membránové potenciály Vznik a podstata membránového potenciálu vzniká v důsledku nerovnoměrného rozdělení fyziologických iontů po obou stranách membrány nestejná propustnost membrány pro různé ionty různá

Více

Základní charakteristika virů

Základní charakteristika virů VIRY Co je to virus Virus je drobná částice tvořená pouze bílkovinným pouzdrem, uvnitř kterého se skrývá dědičná informace ve formě DNA nebo RNA. Viry jsou mnohem menší než bakterie. To znamená, že nejsou

Více

Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D.

Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D. Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D. Loschmidtovy laboratoře, Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita 77580@mail.muni.cz 1. Úvod do studia mikrobiologie 2. Archea 3. Bakterie

Více

BIOLOGICKÉ ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE

BIOLOGICKÉ ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE BIOLOGICKÉ VĚDY ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE DOPORUČEN ENÁ LITERATURA Jan Šmarda BIOLOGIE PRO PSYCOLOGY A PEDAGOGY Jan Šmarda ZÁKLADY BIOLOGIE A ANATOMIE PRO STUDUJÍCÍ PSYCOLOGIE Zdeněk Wilhelm

Více

Obsah přednášky: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Obsah přednášky: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Studijní materiály na: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obsah přednášky: Obecná charakteristika virů velikost a morfologie

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY

MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY Gorila východní horská Gorilla beringei beringei Uganda, 2018 jen cca 880 ex. Biologie 9, 2018/2019, Ivan Literák MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY živá buňka =

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

Membránový transport příručka pro učitele

Membránový transport příručka pro učitele Obecné informace Membránový transport příručka pro učitele Téma membránový transport při sdělení základních informací nepřesahuje rámec jedné vyučovací hodiny. (Upozornění: Osmóza je uvedena podrobněji

Více

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

Virus lidského imunodeficitu. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

Virus lidského imunodeficitu. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno Virus lidského imunodeficitu MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno HIV Human Immunodeficiency Virus AIDS Acquired Immunodeficiency Syndrome SIDA Syndrome d immuno-déficience acquise Historie původně opičí

Více

prokaryotní Znaky prokaryoty

prokaryotní Znaky prokaryoty prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou

Více

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a

Více

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky

Více

Magnetické částice, izolace a detekce chřipky (hemaglutininu)

Magnetické částice, izolace a detekce chřipky (hemaglutininu) Název: Magnetické částice, izolace a detekce chřipky (hemaglutininu) Školitel: Ludmila Krejčová, MVDr. Datum: 7.11. 2013 Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.4.00/31.0023 Název projektu: Partnerská síť centra excelentního

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi INFEKCE A IMUNITA 2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi 3) Normální rezistence k infekci Infekční onemocnění je nejčastější příčina smrti na světě 4) Faktory ovlivňující vážnost infekce 1. Patogenní faktory

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 7. Interakce DNA/RNA - protein Ivo Frébort Interakce DNA/RNA - proteiny v buňce Základní dogma molekulární biologie Replikace DNA v E. coli DNA polymerasa a

Více

Obsah přednášky: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Obsah přednášky: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Studijní materiály na: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obsah přednášky: Obecná charakteristika virů velikost a morfologie

Více

ZÁKLADY VIROLOGIE. Obecná charakteristika virů. Chemické složení virů. Stavba viru. Bílkoviny

ZÁKLADY VIROLOGIE. Obecná charakteristika virů. Chemické složení virů. Stavba viru. Bílkoviny Obecná charakteristika virů ZÁKLADY VIROLOGIE Nebuněčné mikroorganismy Genetické elementy, který se množí pouze uvnitř živé buňky Vnitrobuněčná a mimobuněčná forma Extracelulární forma virové částice se

Více

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ TRANSFORMACE V MEDICÍNĚ Příklad: Buněčná transformace: postupná kumulace genetických změn Nádorové onemocnění: kolorektální karcinom 2 3 BUNĚČNÁ TRANSFORMACE

Více

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc* Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická

Více

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Eva Benešová. Dýchací řetězec Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ

Více

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza 19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění

Více

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky

Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky Tématické okruhy pro státní závěrečné zkoušky Obor Povinný okruh Volitelný okruh (jeden ze dvou) Forenzní biologická Biochemie, pathobiochemie a Toxikologie a bioterorismus analýza genové inženýrství Kriminalistické

Více

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán

Více

Obsah př. ky: obecná charakteristika. VIRY: obecná

Obsah př. ky: obecná charakteristika. VIRY: obecná Obsah př ky: přednáš ednášky: Obecná charakteristika virů velikost a morfologie virů chemické složení virů virion Klasifikace virů RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc podle typu

Více

Chemické složení buňky

Chemické složení buňky Chemické složení buňky Chemie života: založena především na sloučeninách uhlíku téměř výlučně chemické reakce probíhají v roztoku nesmírně složitá ovládána a řízena obrovskými polymerními molekulami -chemickými

Více

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Imunita a infekční nemoci Anotace Pracovní list seznamuje žáka s druhy infekčních chorob a se způsoby jejich

Více

Úvod do mikrobiologie

Úvod do mikrobiologie Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie

Více

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid Molekulární lární genetika Nukleové kyseliny DeoxyriboNucleic li Acid RiboNucleic N li Acid cukr (deoxyrobosa, ribosa) fosforečný zbytek dusíkatá báze Dusíkaté báze Dvouvláknová DNA Uchovává genetickou

Více