Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
|
|
- Tereza Tomanová
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda) Botanika (algologie řasy, bryologie mechorosty, lichenologie - lišejníky, graminologie trávy, dendrologie dřeviny, pomologie ovoc. stromy) Zoologie (protozoologie prvoci, helmintologie červi, porazitologie cizopasníci, malakozoologie měkkýši, entomologie hmyz, ichtyologie ryby, herpetologie plazi, ornitologie ptáci, mammalogie savci, babrachologie obojţivelníci) Podle hlediska studia Morfologie vnější stavba Anatomie- vnitřní stavba Fyziologie funkce Genetika dědičnost a proměnlivost Taxonomie systematika Etologie chování Chromobiologie biorytmy Embriologie ontogenetický vývoj Evoluční biologie fylogenetický vývoj Paleontologie vymřelé organismy Obecná biologie obecné vlastnosti ţivota Ekologie vztahy mezi organismy
2 Hraniční obory o ţivotě Biochemie chemické složení, podstata procesů Molekulární biologie život na úrovni molekul Biofyzika průběh fyzikálních jevů v organismech Biogeografie rozšíření života na Zemi Biomatematika využití matematiky pro biologii Biokybernetika procesy řízení Aplikované vědy Medicína Veterinární lékařství Agrobiologie Zemědělství Bionika (v technice) Genové inţenýrství Biotechnologie Aranţování Valeologie Fenologie Homeopatie
3 BUNĚČNÁ STAVBA ŢIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, ţivočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom, mitochondrie, plastid, lyzozom, Golgiho aparát, endoplazmatické retikulum
4 CHARAKTERISTIKA ŢIVÝCH ORGANISMŮ Obsahují organické látky především nukleové kyseliny a proteiny. Jsou vnitřně uspořádané (atomy molekuly makromolekuly organely buňky tkáně (pletiva) orgány orgánové soustavy. S okolím neustále vyměňují látky, energie a informace. Jsou schopné autoregulace. Mají metabolismus přeměna látek a energií. Mají schopnost vyvíjet se a) jako jedinec ONTOGENEZE b) jako druh FYLOGENEZE
5 SOUSTAVY NEBUNĚČNÉ VIRY VIROIDY VIRUSOIDY V přenosu genetické informace závislé na hostiteli Pouze DNA nebo RNA a kapsida (proteinový plášť)
6 SOUSTAVY BUNĚČNÉ - PROKARYOTA Prokaryotické jádro bez jaderné membrány tvořené KRUHOVITOU DNA U všech plazmatická membrána U většiny buněčná stěna (murein) V cytoplazmě ribozomy pro syntézu bílkovin
7 SOUSTAVY BUNĚČNÉ - EUKARYOTA Eukaryotické jádro má jadernou membránu V jádře je lineárně uspořádaná DNA (chromozomy) Jádro se dělí mitoticky (viz. genetika) Buňka obsahuje oddíly s různou funkcí a organely V buňkách vyţivovaných autotrofně a heterotrofně rozdílné organely
8 STAVBA ROSTLINNÉ BUŇKY buněčná stěna cytoplazmatická membrána endoplazmatické retikulum vakuola plastid (chloroplast) cytoplazma buněčné jádro Golgiho aparát mitochondrie ribosomy
9 STAVBA ŢIVOČIŠNÉ BUŇKY cytoplazmatická membrána endoplazmatické retikulum jádro cytoplazma lyzozom Golgiho aparát motochondrie centriol ribosomy
10 BUNĚČNÉ ORGANELY A JEJICH FUNKCE Buněčné jádro nese genetickou informaci obsaženou ve šroubovicích DNA je kryto jadernou membránou, která má póry umožňující komunikaci buňky s dalšími buněčnými organelami Centriol Soubor válečků důležitých při dělení jádra (vždy 2)
11 Cytoplazma tekutina obsahující buněčné organely, mikrotubuly, mikrofilamenty a nejrůznější látky Plazmatická membrána ze dvou vrstev fosfolipidů polopropustná (propouští jen nízkomolekulární látky) podílí se na syntéze buněčné stěny Buněčná stěna jen u rostlinných buněk, bakterií a hub má opornou funkci je propustná
12 Ribosomy tvorba specifických bílkovin Endoplazmatické retikulum rozvětvený systém biomembrán hladké syntéza tuků drsné ribozomy syntéza bílkovin Plastidy chloroplasty zelené barvivo -chlorofyl, fotosyntéza chromoplasty barviva karotenoidy lákání hmyzu leukoplasty syntéza škrobu
13 Mitochondrie dochází zde k buněčnému dýchání, uvolňování energie a jejího vázání do ATP Vakuoly shromažďují odpadní nebo zásobní látky Lyzozomy obsahují hydrolytické enzymy trávení organických látek Golgiho aparát syntéza polysacharidů pro tvorbu buněčné stěny souvislost s vylučováním tvorba hormonů, enzymů
14 SROVNÁNÍ ŢIVOČIŠNÉ a ROSTLINNÉ BUŇKY Rostlinná buňka Jádro Cytoplazmu Plazmatickou membránu Buněčnou stěnu Mitochondrie Ribozomy Plastidy (chloroplasty) Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Vakuolu Ţivočišná buňka Jádro, centriol Cytoplazmu Plazmatickou membránu Mitochondrie Ribozomy Lyzozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát
15 SROVNÁNÍ ŢIVOČIŠNÉ a ROSTLINNÉ BUŇKY Rostlinná buňka Jádro, Cytoplazmu Plazmatickou membránu Buněčnou stěnu Mitochondrie Ribozomy Plastidy (chloroplasty) Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Vakuolu Ţivočišná buňka Jádro, centriol Cytoplazmu Plazmatickou membránu Mitochondrie Ribozomy Lyzozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát
BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Obsah: 1. Biologické vědy. 2. Chemie a fyzika v biologii koloběh látek a tok energie. 3. Buňka, tkáně, pletiva, orgány, orgánové soustavy, organismus. 4. Metabolismus. 5.
Základy buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby
Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
Číslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_01_VÝZNAM BIOLOGIE_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)
Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a
FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
Biologické vědy I. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Biologické vědy I Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to Biologie? Biologie je složeným slovem, které
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
Úvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie.
Úvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) 1 Biologie = přírodní věda řec. Bios = život Řec. logos = nauka studuje vlastnosti a funkce organismů vztahy mezi organismy
Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK
Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK ŢIVÉ SOUSTAVY Nebuňečné (priony, viroidy, viry) Buněčné (jedno- i mnohobuněčné organismy) PROKARYOTICKÝ TYP BUNĚK 1-10 µm Archebakterie Eubakterie (bakterie a sinice)
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Maturitní témata BIOLOGIE
Maturitní témata BIOLOGIE 1. BIOLOGIE ČLOVĚKA. KŮŽE. TERMOREGULACE LIDSKÉHO ORGANISMU. 2. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. 3. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU, TĚLNÍ TEKUTINY. 4.
Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor: Mgr. Barbora Blažková Tematický celek: Základy ekologie Cílová skupina: 1. ročník SŠ Anotace Kontrolní test navazuje na prezentaci, která seznámila žáky se základy buněčné teorie, s druhy buněk,
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Úvod do studia obecné biologie Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky uvedení do studia obecné
prokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky
1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
M A T U R I T N Í T É M A T A
M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury
Buňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8.
Šablona č.i, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie Buňka, jednobuněční Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro ověření znalostí učiva o buňkách a
1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky
1.Biologie buňky 1.1.Chemické složení buňky 1. Stavbu molekuly DNA objasnil: a) J. B. Lamarck b) W. Harwey c) J.Watson a F.Crick d) A. van Leeuwenhoeck 2. Voda obsažená v buňkách je: a) vázaná na lipidy
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická oblast Odborná biologie, část biologie organismus
Environmentální výchova základní podmínky života, ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí
Předmět: PŘÍRODOPIS Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Charakteristika předmětu Časové a organizační vymezení předmětu Průřezová témata Metody a formy práce Předmět vede žáky k seznámení s živou i neživou
Struktura buňky - maturitní otázka z biologie
Otázka: Struktura buňky Předmět: Biologie Přidal(a): Zuzlanka95 STAVBA EUKARYOTICKÉ BUŇKY Biomembrány Ohraničují a rozdělují buňku Podílí se na přenosu látek a probíhají na nich biochemické reakce Na povrchu
Prokaryotní a eukaryotní buňka
2016-08-31 08:13 1/13 Prokaryotní a eukaryotní buňka Prokaryotní a eukaryotní buňka Nebuněčné a buněčné formy života Nebuněčné formy života viry viroidy priony Buněčné formy života prokaryotní eukaryotní
sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): Anička -cytologie = nauka o buňce -cellula=buňka =základní stavební a funkční jednotka všech organismů Chemické složení -biogenní prky makrobiogenní 0,1-50% C,H,N,Fe,F,O
Tematický plán učiva BIOLOGIE
Tematický plán učiva BIOLOGIE Třída: Prima Počet hodin za školní rok: 66 h 1. POZNÁVÁME PŘÍRODU 2. LES 2.1 Rostliny a houby našich lesů 2.2 Lesní patra 2.3 Živočichové v lesích 2.4 Vztahy živočichů a rostlin
Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:
Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen
A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům
Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia všech daných okruhů a kontrola úplnosti sešitu. Do hodnocení žáka se obecné základy biologie
Obecná charakteristika živých soustav
Obecná charakteristika živých soustav Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Kategorie živých soustav Existují
Maturitní témata Biologie MZ 2017
Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza
- základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života )
Otázka: Buňka význam a stavba Předmět: Biologie Přidal(a): Janča 1) Buňka (=cellula) význam a stavba - základní stavební i funkční jednotka všech živých organizmů ( jednotka života ) - organizační základ
orientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života
Přírodopis ZŠ Heřmánek vnímá ztrátu zájmu o přírodopis na úkor pragmatického rozhodování o budoucí profesi. Náš názor je, že přírodopis je nedílnou součástí všeobecného vzdělání, především protože vytváří
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní
BIOLOGIE BUŇKY. Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017. Mgr. Jana Rotková, Ph.D.
BIOLOGIE BUŇKY Aplikace nanotechnologií v medicíně zimní semestr 2016/2017 Mgr. Jana Rotková, Ph.D. OBSAH zařazení v systému organismů charakterizace buňky buněčné organely specializace buněk užitečné
Gymnázium Janka Kráľa, Ul. SNP 3, Zlaté Moravce. RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula)
RNDr. Renáta Kunová, PhD. BIOLÓGIA Pracovný list 2 Téma: Bunka (cellula) Aktivity Pracovný list obsahuje kartičky (zalaminované) s obrázkami bunkových povrchov a organel, kartičky s popisom danej štruktúry
PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele
Obecné informace PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele Celek Prokaryotická buňka je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. Žáci se postupně seznamují se stavbou bakteriální buňky (s jednotlivými strukturami).
VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní
Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely
Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely Vitální barvení používá se u nativních preparátů a rozumíme tím zvýšení kontrastu určitých buněčných složek v živých buňkách, nebo tkáních pomocí barvení
4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola
4. Eukarya - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola Plastidy odděleny dvojitou membránou (u vyšších rostlin) - bezbarvé leukoplasty (heterotrofní pletiva) funkce: zásobní; proteinoplasty, - barevné
VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
Eukaryotická buňka. Milan Dundr
Eukaryotická buňka Milan Dundr Buněčné jádro: jaderný obal (jaderná blána, karyothéka) Buněčné jádro (BJ) =dvojitá membrána (nucleus, karyon) mezi 2 membránami je perinukleární prostor vnější jaderná membrána
Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník
OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA RVP ZV Obsah 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.3 PŘÍRODOPIS Přírodopis 7. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo P9101 rozliší základní projevy
ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie
4.8.10. Seminář a cvičení z biologie Volitelný předmět Seminář a cvičení z biologie je koncipován jako předmět, který vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda Rámcového vzdělávacího programu pro
Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Člověk a příroda přírodopis volitelný předmět 3. období 9. ročník Jan Stoklasa a kol. : Organismy, prostředí, člověk /učebnice přírodopisu pro 9. roč.
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 KBB/ZGEN Základy genetiky Dana Šafářová KBB/ZGEN Základy genetiky Rozsah: 2+1
pátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
Buňka. základní stavební jednotka organismů
Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /
II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů
BIOLOGIE Gymnázium PORG Libeň Biologie je na PORGu Libeň vyučována jako samostatný předmět od sekundy do oktávy a navazuje na předmět Integrovaná přírodověda vyučovaný v primě. V sekundě, tercii a kvartě
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /
Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
Martina Bábíčková, Ph.D
Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 25.11.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Základní struktura života Téma klíčová slova Buňka rostlinná a živočišná
Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav
Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících
Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA
Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus
Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA
Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern
St ední pr myslová škola strojnická Olomouc, t. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka modern Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 P írodov dné
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami
Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,
Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF
1 Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF Tyto texty jsou určeny pouze pro studijní účely (semináře z kurzu Obecné biologie) studentů JU ZSF. Jejich další šíření, publikování atd. by bylo v rozporu s
DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 11 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 30.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Princip genové exprese, intenzita překladu
Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Nymburk
Maturitní okruhy Biologie a ekologie Charakteristika a složení živé hmoty voda, anorganické látky, bílkoviny Organické látky tuky, cukry, nukleové kyseliny, hormony, vitamíny, enzymy Systém organismů.
ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele
Obecné informace ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Téma úvod do studia buňky je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. V tomto tématu jsou probrány a zopakovány základní charakteristiky živých soustav
Schéma rostlinné buňky
Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř
Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník
Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové
Okruhy otázek ke zkoušce
Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.
KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2009/2010 BIOLOGIE Zpracoval: Schválil: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:
NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové
Úvod do studia biologie vyučující: RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Mgr. Robert Vlk, Ph.D. Mgr. Martina Jančová, Ph.D. Doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc.
Úvod do studia biologie vyučující: RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Mgr. Robert Vlk, Ph.D. Mgr. Martina Jančová, Ph.D. Doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc. studijní literatura: Nečas O. et al.: Obecná biologie
Zemědělská botanika. Vít Joza joza@zf.jcu.cz
Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.cz Botanika: její hlavní obory systematická botanika popisuje, pojmenovává a třídí rostliny podle jejich příbuznosti do botanického systému anatomie zabývá se vnitřní