Kdy začíná lidský život?

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kdy začíná lidský život?"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ LÉKAŘSKÁ FAKULTA Simona Kudláčová Kdy začíná lidský život? Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Josef Kuře, Dr. phil. Brno 2008

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předkládanou bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje. V Mohelně 25. dubna Simona Kudláčová 2

3 Děkuji Mgr. Josefu Kuře, Dr. phil, za odborné vedení při zpracování bakalářské práce, za cenné rady, konzultace. Dále mé poděkování patří Antonínu Krčmovi za pomoc při statistickém a grafickém zpracování dat. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat svojí sestře Mgr. Šárce Kudláčové za cenné připomínky a pomoc při vypracování bakalářské práce. 3

4 Obsah: 1. Úvod Cíl práce a hypotézy Charakteristika problému Vývoj dítěte od početí do porodu Počátky vývoje lidského zárodku Druhý týden Třetí týden Čtvrtý až osmý týden Od devátého týdne do porodu Porod Postoje k počátku lidského života Lidský život Počátek lidské bytosti Lidská bytost od početí Lidská bytost od narození Postupný vývoj lidské bytosti Právo matky a nenarozeného dítěte Metodika Výsledky průzkumu a jejich analýza Diskuse Návrh na řešení zjištěných nedostatků Závěr Seznam použité literatury a pramenů Anotace

5 11. Seznam příloh

6 1 Úvod Při výběru tématu mé bakalářské práce mne zaujala zdánlivě jednoduchá otázka,,kdy začíná lidský život? Zejména z toho důvodu jsem původně chtěla svoji práci zaměřit na problematiku potratů. Až po bližším zkoumání a seznámení s tím, co všechno toto téma může nabídnout, jsem pochopila, že vyřešení otázky zdaleka nesouvisí pouze s etickým aspektem interrupcí, ale i s problematikou reprodukční medicíny, s využitím embryí k lékařským a výzkumným účelům, ale i s mnohými jinými tématy. Otázkou počátku lidského života a jeho smyslu se lidé zabývají od nepaměti. Ovšem až po 2. světové válce pochybnosti o počátku života zintenzívněly. Novou podobou diskuze o tom, kdy vlastně začíná život lidského jedince přinesl technický pokrok medicíny, technická vyspělost a s tím související možnost zásahů do lidské reprodukce. Tyto dovednosti nabízí lidstvu spoustu prospěšných poznatků, ale také s sebou přináší možnost zneužití. Tudíž se nabízí otázka, zda smíme dělat vše, co nám naše technická a vědecká vyspělost dovolí. A to především v případech, kdy tento zákrok může ohrozit lidský zárodek, anebo ho přímo zničit. Problematika počátku lidského života a jeho ochrana před narozením se stala předmětem úvah biologů, lékařů, filozofů, teologů, právníků i politiků. Představitelé různých oborů se snaží najít přijatelné řešení, které by mělo být nenapadnutelné a přijatelné pro všechny strany. Takovéto shody lze dosáhnout jen velmi obtížně, protože každý názor vychází z názoru a přesvědčení konkrétní osoby. Každý z nás je jedinečný, a proto se jen velmi těžce nalézá kompromis mezi tolika rozdílnými názory. Rozdílné názory nepanují pouze v odborné společnosti, ale i mezi laickou veřejností. To, jak jedinec přistupuje k této problematice se promítá i do jeho uvažování o smyslu života. Proto mne zajímalo, jaký je pohled laické veřejnosti a studentů nelékařských zdravotnických oborů na počátek lidského života. Této problematice jsme se rozhodla věnovat svoji bakalářskou práci Bakalářská práce má část teoretickou a praktickou. V teoretické části je podán vývoj dítěte v prenatálním období a odlišných postojů k počátku lidského života. Část praktická je zaměřena na vyhodnocení údajů získaných od studentů nelékařských zdravotnických oborů a nezdravotníků (laické veřejnosti), v rámci výzkumu, který jsme provedla v prosinci

7 2 Cíl práce a pracovní hypotézy Cílem bakalářské práce je zjistit, jaký je pohled studentů nelékařský zdravotnických oborů a laické veřejnosti na počátek lidského života, na počátek lidské bytosti, na práva matky a nenarozeného dítěte a jaký je obecný přístup dotazovaných k této problematice. Pracovní hypotézy: Předpokládám, že : 1. Většina dotazovaných bude považovat za počátek lidského života oplodnění. 2. Většina dotazované laické veřejnosti nebude považovat za nutné řešit otázku, kdy začíná lidský život, ale naopak většina studentů zdravotnických oborů bude tuto otázku považovat za důležitou. 3. Menšina dotazovaných respondentů z obou skupin se bude domnívat, že lidský jedinec má právo na život od narození. 4. Většina dotazovaných respondentů ze skupiny studentů zdravotnických oborů nepovažuje personální bytí člověka za totožné se vznikem lidského života. Naopak většina respondentů ze skupiny nezdravotníků považuje personální bytí člověka za totožné se vnikem lidského života. 5. Většina dotazovaných z obou skupin respondentů bude zastávat názor, že matka má právo o svém těhotenství a budoucím dítěti rozhodovat. 6. Faktorem, který bude respondenty nejvíce ovlivňovat při jejich rozhodování o počátku lidského života bude jejich vlastní přesvědčení. 7

8 3 Charakteristika problému V následující kapitole jsou objasněny základní etapy ve vývoji dítěte od okamžiku početí, po jeho narození. Dále se práce zabývá problematikou počátku lidského života z etického hlediska. Tato kapitola se pokouší nastínit nejčastější odpovědi na danou problematiku Vývoj dítěte od početí do porodu Tato podkapitola je rozčleněna na několik oddílů, které popisují jednotlivé vývojové období lidského jedince od jeho početí až po porod. Těhotenství je rozděleno časově na etapu embryonální, která trvá prvních osm týdnů a etapu fetální, která plynule navazuje na embryonální období a je zakončena porodem plodu (fétu) Počátky vývoje lidského zárodku oplození Proto, aby mohlo dojít k oplození je zapotřebí zralých gamet, ženského vajíčka (oocyt), které se vyvíjí v ovariích (oogeneze) odkud se při ovulaci uvolní, dále mužských spermií, které vznikají v semenotvorných kanálcích varlat (spermatogeneze) a jsou skladovány v epididymis (nadvarlata). Lidský oocyt bývá obvykle oplozen do 12 hodin po ovulaci. Za horní hranici fertilizace je považováno 24 hodin, po dosažení této hranice dochází k degeneraci oocytu. U většiny lidských spermií se udává, že nepřežívají v ženském genitálním traktu více než 48 hodin. Obvyklým místem, kde dochází ke splynutí spermie a vajíčka je ampula vejcovodu, která je pro svou délku a šířku nejvhodnějším místem pro oplození. Pokud nedojde k oplození oocyt, je pomalu unášen tubou do dělohy, kde podléhá degeneraci a je resorbován. Proto nemůže nikdy dojít k oplození v děloze. Proces fertilizace trvá asi 24 hodin. Je to složitý sled dílčích pochodů a jakýkoliv defekt v tomto procesu způsobí zánik zygoty. 1 1 Srov. MOORE, K. L., a PERSAUD, T.V.N., Zrození člověka, Embryologie s klinickým zaměřením, s. 34 8

9 Fáze fertilizace 1. stádium - první překážkou spermie je průchod přes corona radiata, která obklopuje zona pellucida oocytu. Velmi důležitou fázi počátku fertilizace a další překážkou v postupu spermie je její pasáž skrze zona pellucida. Jakmile spermie projde skrz, proběhne zonální reakce, která učiní tuto zónu pro ostatní spermie neprůchodnou. Při těchto dějích se uplatňují některé enzymy, jako jsou hyaluronidázy, esterázy, akrozin a neuraminidáza. Dál dochází ke splynutí cytoplazmatických membrán oocytu a spermie. Po penetraci spermie se dokončí 2. zrací dělení při kterém se od oocytu oddělí druhé pólové tělísko a vzniká ženské prvojádro s haploidním počtem chromozomů (22+X). Z hlavičky spermie naopak vzniká mužské prvojádro, které nese druhou polovinu chromozomů (22+X nebo 22+Y). Tato fáze se nazývá pronukleární. Obě prvojádra během svého růstu zdvojují svou DNA a dochází ke vzniku dvou chromatinových chromozomů. Následně mizí jaderné membrány obou prvojader a dochází ke kondenzaci chromozomů. Vzniká oplozené vejce, neboli zygota obsahující 46 chromozomů. Zygota je z genetického hlediska unikátní tím, že polovina genetického základu pochází od matky a druhá polovina od otce a však samotná kombinace chromozomů zygoty se liší od obou rodičů. Příčinou je tzv. chromozomální crossing over (proces, během kterého si dva homologní chromozómy spárované v profázi I meiózy vymění část své DNA.), který různě promíchává geny výměnou určitých segmentů DNA matky a otce, čímž dochází k rekombinaci genů zygoty. Tento princip je základem biparentální dědičnosti a tudíž i variability lidského druhu stádium (2.-3. den) Ve druhé fázi nastává rýhování zygoty - je to opakované miotické dělení, které způsobí rychlý nárůst buněk. První rýhovací dělení se uskutečňuje asi za 30 hodin po oplození, kdy se zygota rozdělí na dvě stejné buňky nazývané blastomery. Každá z těchto blastomer se po určitém čase opět mioticky dělí a tak jejich počet postupně narůstá, ale objem embrya se nezvětšuje, protože se buňky při rýhování neustále zmenšují. Tento děj obvykle probíhá během přesunu zygoty vejcovodem směrem k uteru. 2 Srov. MOORE, K. L., a PERSAUD, T.V.N., Zrození člověka, Embryologie s klinickým zaměřením, s

10 Při dosažení devíti blastomer v zygotě nastává kompaktizace, která způsobí přimknutí blastomer a vytvoření soudržné buněčné koule. Zárodek obsahující blastomer se označuje jako morula a vzniká asi 3 dny po oplození. Uvnitř moruly je vrstva buněk, která vytváří zevní buněčnou vrstvu. Nyní nastává okamžik, kdy morula vstupuje do dělohy. 3. stádium (4.-5. den) Kolem 4.dne, kdy morula vstoupila do dělohy se začne vytvářet v jejím centru dutina vyplněná tekutinou. Tato tekutina sem proniká z děložní dutiny skrze zona pellucida. Zvětšováním jejího objemu dochází ke zvětšování dutiny a tím způsobí oddělení blastomer do dvou částí. Zevní vrstva buněk tvoří trofoblast, který je podkladem pro vznik zárodečné části placenty. Centrálně uložené blastomery jsou nazývány vnitřní buněčná masa nebo také embryoblast a jsou základem pro vznik vlastního embrya. V tomto stádiu nazýváme zárodek blastocysta. Čtvrtý až pátý den po oplození blastocysta volně putuje dělohou a dochází k postupnému zániku zona pellucida, což umožní její rychlé zvětšení objemu. 4. stádium (5.-6. den) asi 6 dní po oplození se blastocysta přichytí k epitelu endometria. Obvyklým místem přichycení bývá zadní stěna uteru. Při embryonálním pólu se diferencují dvě vrstvy. Vnitřní cytotrofoblast a zevní syncytiotrofoblast, který začne prorůstat přes epitel a rozrušuje pod ním uložené vazivo. Tento proces se nazývá nidace Druhý týden Ve druhém týdnu těhotenství ( den menstruačního cyklu) pokračuje prorůstání trofoblastu do endometria. V důsledku těchto pochodů dochází k dalšímu zanořování blastocysty do děložní sliznice (7. den). 4 Z embryoblastu se začínají odštěpovat 2 vrstvy buněk, tzv. entoderm, nebo-li vnitřní zárodečný list a tzv. ektoderm, nebo-li zevní zárodečný list. Uvnitř embryoblastu vzniká amniová dutina. Ta se později významně zvětšuje, až nabude podoby amniového váčku (8. den). Na straně, kde vznikl entoderm, se vytvoří žloutkový váček. Ektoderm naléhá na entoderm a společně tvoří zárodečný terčík, který je označován jako bilaminární, protože je tvořen dvěma zárodečnými listy. 3 Srov. MOORE, K. L., a PERSAUD, T.V.N., Zrození člověka, Embryologie s klinickým zaměřením, s Srov. MALINSKÝ, J., LICHNOVSKÝ, V., Přehled embryologie člověka v obrazech, str

11 Mezi oběma váčky tak zůstane dvouvrstevná ploténka, kterou označujeme také jako zárodečný terčík. Původní dutina blastocysty v extraembryonálním mezenchymu, má zpočátku podobu úzké štěrbiny. Postupně se hodně zvětšuje a přestavuje v dutinu choriovou. 5 Zvětšování choriové dutiny vede k tomu, že se oba váčky, žloutkový i amniový, spolu se zárodečným terčíkem oddělují a vzdalují od původního zevního obalu blastocysty. Tím se extraembryonální mezoderm rozdělí na list parietální a viscerální. Nakonec zůstanou tyto útvary připoutány k původnímu obalu jenom provazcem mezenchymové tkáně, zvaným zárodečný stvol, který je první základem pupečního provazce. Vytváří se plodové obaly z parietálního listu je to chorion a z viscerálního amnion. Postupným přerůstáním entodermu zárodečného terčíku na stěnu primárního žloutkového váčku, dochází k jeho zániku a k přeměně v sekundární definitivní žloutkový váček. Část buněk entodermu v zárodečném terčíku se zmnožuje v tzv. prechordální ploténku (součást budoucí oropharyngové membrány). V syncytiotrofoblastu vznikají po nidaci prostory zvané lakuny. Buňky obalu blastocysty poté pronikají až k deciduálním kapilárám a nahlodávají jejich stěnu. Po nahlodání stěny cév se mateřská krev vylije do dutinek v obalu. Z obalu nakonec zůstanou nepravidelné výběžky, tzv. primární choriové klky. Mateřská krev choriové klky zásobuje látkami, které jsou v ní obsažené a zajišťují od této doby výživu zárodku a přísun kyslíku. 6 Zatímco v prvních dvou týdnech se používá pojem embryo pro celý zárodek, od konce druhé týdne se tímto termínem stále více začíná označovat pouze zárodečný terčík, z něhož se posléze vyvíjí samotné tělo zárodku. Extraembryonálními strukturami jsou označovány amniový a žloutkový váček, chorion, zárodečný stvol a další struktury, které se z nich se vyvíjejí. 7 5 Srov. MALINSKÝ, J., LICHNOVSKÝ, V., Přehled embryologie člověka v obrazec, str Srov. tamtéž,, s Srov. KLIKA, E., Embryologie, s

12 Třetí týden Třetí týden vývoje embrya odpovídá 5 týdnu po poslední menstruaci, a tudíž i prvnímu vynechání menstruace. Je to okamžik, kdy žena často poprvé pocítí první známky těhotenství. Rychlý vývoj embrya ze zárodečného terčíku počátkem třetího týdne charakterizuje vznik primitivního proužku, vývoj notochordu a tří zárodečných listů. Největší změny nastávají při přeměně bilaminárního zárodečného terčíku v trojvrstevný. Tento proces se nazývá gastrulace (počátek vývoje tvaru těla), a proto se často v tomto období embryo označuje jako gastrula. Zmíněné změny počínají vznikem primitivního proužku, který se objeví počátkem třetího týdne, kdy migrují buňky epiblastu do střední roviny zárodečném terčíku. V místě primitivního proužku se začnou vytvářet mezenchymální buňky a vznikne třetí zárodečný list tzv. intramebryonální mezoderm. Takže asi 17. dne vývoje jsou založeny všechny tři zárodečné listy (trojvrstevný zárodek). Ze zárodečných listů vznikají později všechny tělní tkáně a orgány. Ektoderm tvoří základ pro centrální a periferní nervový systém, epidermis, sítnici oka a další. Entoderm je základem pro výstelku dýchacích cest, gastrointestinálního traktu, parenchymu jater, pankreatu a dalších struktur. Mezoderm je zdrojem hladkého svalstva, pojivových tkání, cév, pohybové, močové a reprodukční soustavy. Mezoderm je také základem pro nervovou soustavu, krevní buňky a kostní dřeň. 8 Na primitivním proužku se vytvořil primitivní uzel, na kterém mezenchymální buňky vytvoří hlavový výběžek a v jeho ose se vytváří notochordový kanál (chorda dorsalis). Tento kanál je tyčinkový buněčný útvar, který tvoří základní osu a oporu zárodku. Je základem vývoje kostí hlavy a páteře. V průběhu dalšího vývoje se v jeho místě vytvoří obratle. Ektoderm se nad notochordem ztlušťuje a vytváří neurální ploténku jako základ mozku a míchy, nebo také strukturu jako je sítnice. Kolem 18. dne se neurální ploténka mění v neurální brázdičku, vybíhající po obou stranách v neurální valy, které jsou nejvýraznější v kraniální oblasti a jsou prvními příznaky vývoje mozku. Koncem třetího týdne neurální valy srůstají v neurální trubici. Toto 8 Srov. MOORE, K. L., a PERSAUD, T.V.N., Zrození člověka, Embryologie s klinickým zaměřením, s

13 jsou pochody vytváření neurální trubice (základ centrální nervové soustavy), nebo-li neurulace, která je dovršena během 4. týdne. Při vzniku neurální trubice se oddělují některé neuroektodermové buňky a vytváří po obou stranách masu neurální lišty, která je základem pro senzorické ganglie, hlavové a míšní nervy. Kromě buněk ganglií se elementy neurální lišty diferencují na buňky obalů periferních nervů, mozkomíšních plen nebo jsou také prvopočátkem dřeně nadledvin nebo pigmentových buněk. 9 Dalším procesem započatém ve třetím týdnu v embryu je somitogeneze. Jsou to pochody vytvářející somity, nebo-li prvosegmenty. Buňky mezodermu tvoří párovitě uspořádané ztluštěniny podmíněné proliferací laterálních částí stěny. Jsou základem osové kostry, svalstva kosterního a vazivové složky kůže. Od poloviny 3. týdne do konce 5. týdne vývoje se zakládá u člověka párů (mezi dnem se vyvine na 38 párů). Počet somitů, je jedním z určujících faktorů stáří zárodku. V tomto přelomové týdnu také počíná vznikat intraembryonální celom (tělní dutina zárodku), která se vyvíjí rozestupem nesegmentovaného mezodermu, který nabyl charakteru vrstevnatého epitelu. Postupnou diferenciací a oddělováním v průběhu 2. měsíce vznikají dutiny pleurální, dutina perikardová a peritoneální, všechny vystlané jednovrstevným epitelem mezodermového původu. 10 Posledním důležitým momentem počínajícím ve třetím týdnu je časný vývoj kardiovaskulární soustavy. Počíná formováním krevních cév (angiogenezí) a tvorbou krvinek (hematogenezí). První základ tvoří krevní ostrůvky, které se objevují nejdříve mimo zárodek ve žloutkovém vaku, zárodečném stvolu a choriových klcích. Krevní ostrůvky jsou shluky buněk. Okrajové buňky vytvoří stěnu primitivních cév, vnitřní endotelové buňky primitivní krvinky. Poté ostrůvky postupně splývají, až vytvoří souvislou síť drobných vlásečnic. Před koncem třetího týdne se stejným způsobem začíná formovat krevní oběh v embryu. Srdce a velké cévy vznikají v kardiogenní zóně. Endokardiální srdeční trubice se během třetího týdne vyvíjejí a splývají v jedinou primitivní srdeční trubici. Ta přivádí do zárodku okysličenou a živinami obohacenou krev z choriových klků placenty. Z horního konce srdeční trubice vystupují cévy, které rozvádějí krev v zárodku a přivádějí zpět do choriových klků, kde načerpá znovu kyslík a výživné 9 Srov. MOORE, K. L., a PERSAUD, T.V.N., Zrození člověka, Embryologie s klinickým zaměřením, s Srov. VOKURKA,M.,Velký lékařský slovník, s

14 látky. Krev začíná v srdci a cévách proudit již na konci třetího týdne a srdeční základ začíná tepat mezi 21. a 22. dnem (to je asi 5 týdnů po poslední menstruaci ženy). Oběhová soustava zárodku je tedy první soustavou, která počíná svou funkci Čtvrtý až osmý týden Časová etapa čtvrtého až osmého týdne je největší částí embryonálního období, kdy se zakládají všechny podstatné zevní i vnitřní struktury, probíhá růst, morfogeneze a diferenciace tkání a orgánů. Vývoj v třetím týdnu vytvoří předpoklady nejen pro založení všech hlavních vnitřních orgánů, ale i pro změnu zevního vzhledu zárodku. Období dalších asi pěti týdnů (do konce embryonálního období) je mimořádně důležité pro zdravý vývoj nejen jednotlivých orgánů, ale i jedince jako celku. V tomto období může dojít pod vlivem poruchy v genetické výbavě zárodku, ale také při působení teratogenů, ke vzniku vážných vrozených vad. K rizikovým vnějším faktorům (teratogenům) patří např. některá infekční (především virová) onemocnění matky, užívání nevhodných léků a drog, alkoholismus, kouření a v neposlední řadě prostředí či potraviny zamořené jedovatými látkami a těžkými kovy. Čtvrtý týden Zárodek se začíná výrazně měnit. Z plochého tvaru vzniká válcovitý útvar se stále více zřetelným koncem hlavy. Narůstá počet somitů. Postupně se embryo lehce zakřivuje a mění ve tvar písmene C. Horní končetinové pupeny, z nichž se později stanou končetiny se objevují den po oplození a s dvou denním zpožděním se počnou vyvíjet dolní končetiny. Vyvíjejí se základy většiny orgánů. Jsou viditelné sluchové jamky, jako prvopočátek vnitřního ucha, stehně tak jako čočkový plakod v místě budoucích očních čoček. Srdce zárodku má tvar písmene S, začínají se tvořit srdeční komory a síně. Kritická perioda při vývinu srdce trvá od 20. do 50. dne. Jsou vytvořeny základy struktur mozku a míchy. Asi 24. den se zakládá štítná žláza. Je založen pruhovitý shluk buněk (mezonefrická lišta), ze kterého později vznikne jak vylučovací systém (ledviny, močovody), tak i velká část pohlavních orgánů. Přičemž močový systém se začíná 11 Srov. MOORE, K. L., a PERSAUD, T.V.N., Zrození člověka, Embryologie s klinickým zaměřením, s

15 vyvíjet o tři týdny dříve než genitální systém. Uprostřed čtvrtého týdne se také formuje dolní úsek dýchací soustavy. 12 Pátý týden Tvar těla se od čtvrtého týdne příliš neliší, pouze růst hlavy se začíná oproti zbytku těla zrychlovat. Tento rychlejší nárůst hlavy je podmíněn překotným vývojem mozku a obličejových výběžků. Horní končetiny získávají tvar pádel a dolní končetiny jsou ploutvovité. Vyvíjí se mezonefros, jako přechodný typ ledvin. V pátém týdnu se taky počínají formovat bronchy a terminální bronchioly. Šestý týden Na horní končetině se objevují digitální paprsky, nebo-li základy prstů. Vývoj dolních končetin je poněkud opožděn. U šesti týdenního embrya jsou již popsány spontánní pohyby projevující se záškuby trupu nebo končetin. Kolem žaberní (faryngové) štěrbiny se objevují ušní hrbolky, které splývají v mušle základů boltce zevního ucha. Štěrbina mezi prvními dvěma oblouky se mění v zevní zvukovod. V šestém týdnu se také poprvé objevuje pigment v zevní vrstvě sítnice, který způsobí, že se oko stává zřetelným. Hlava se opět oproti minulém týdnu v porovnání s trupem výrazně zvětšuje. Z některých pozorování vyplývá, že embryo dokáže v šestém týdnu reflexně reagovat pohybem na podráždění. V šestém týdnu se také počíná vyvíjet lymfatický systém v těsné souhře s žilní soustavou. Velikosti 4-6 mm dosahuje embryo kolem 32. dne svého vývoje. 13 Sedmý týden Zásadní přeměnou sedmého týdne je proměna prstových paprsků, kde se objevují zářezy a naznačují příští polohu meziprstních štěrbin. Koncem sedmého týdne se také počíná osifikace horních končetin. Střevní kličky v této době zasahují do extraembryonálního celomu (umbilikální herniace). Tento stav je u embrya fyziologickým jevem způsobeným nepoměrem mezi malým prostorem dutiny břišní a rychlým nárůstem střeva. Kolem 48.dne se velikost zárodku pohybuje okolo 11 mm. 14 Osmý týden V posledním týdnu embryonálního období jsou již prsty na horní končetině separovány a spojen již pouze blanou. Na dolní končetině jsou patrné rýhy mezi prstovými paprsky. Zárodek je stále zakončen ocasem, který je již značně otupen. Na konci 12 Srov. MOORE, K. L., a PERSAUD, T.V.N., Zrození člověka, Embryologie s klinickým zaměřením, s Srov. tamtéž, s Srov. tamtéž, s

16 osmého týdne jsou všechny části končetiny vymezeny, prsty jsou prodlouženy a plně od sebe odděleny. Nyní se již objevují účelné pohyby končetin. Na dolních končetinách také započala osifikace. Na konci toho týdne také vymizí poslední náznak ocasu a embryo získá výrazně lidskou podobu s výrazně větší hlavou oproti tělu zárodku. Nyní je již vytvořen krk a víčka začínají být více zřetelná a postupně se uzavírají, aby koncem toho týdne horní a dolní víčko splynulo. Střeva jsou ještě stále v proximální části pupečníku. Ušní boltce získávají definitivní tvar, ale jejich posazení na hlavě je nízko. Zevní genitál se počíná diferencovat, avšak není natolik rozlišitelný, aby bylo možné určit pohlaví zárodku. Kolem 56. dne embryo dosahuje velikosti 30 mm Od devátého týdne do porodu Období jež začíná 9. týdnem po oplození a je zakončeno porodem nazýváme fetální období. Je pro něj charakteristické především intenzivní růst a další pochody diferenciace tkání a orgánu, které byly započaty v embryonálním období. Ve fetální fázi vývoje plodu rychle nastupuje formování orgánů, orgánový systémů a jejich příprava na přechod z prostředí nitroděložního na prostředí mimo dělohu matky. 16 Proces morfologického a funkčního dozrávání tkání a orgánů označujeme jako histogenezi. Tento proces u některých důležitých orgánu pokračuje i v postnatálním období. Patří sem například vývoj centrální nervové soustavy nebo pohybový aparát. 17 Jednotlivé etapy fetálního období nejsou z hlediska plodu nijak výrazně ohraničeny a můžeme zde nalézt značné individuální rozdíly. Vývoj je plynulý bez dramatických změn, proto rozdělení fetální periody na jednotlivé časové úseky má spíše praktické důvody týden (3. měsíc ) Začátkem 9. týdne je pro plod typický nepoměr velikosti hlavy k ostatnímu tělu. Hlava je objemná a zabírá téměř polovinu délky plodu. Postupem týdnů se disproporce mění, hlava zpomaluje svůj růst a naopak růst těla se zrychluje. 15 Srov. MOORE, K. L., a PERSAUD, T.V.N., Zrození člověka, Embryologie s klinickým zaměřením, s Srov. KLIKA, E., Embryologie, s Srov. MALINSKÝ, J., LICHNOVSKÝ, V., Přehled embryologie člověka v obrazech, s.76 16

17 Obličej je široký, oči jsou od sebe vzdáleny a ušní boltce jsou dosud posazeny nízko. Přetrvává rozdíl ve velikosti končetin, kdy horní končetiny jsou znatelně větší ne dolní. Ke konci 12. týdne jsou znatelné základy prstů horní končetiny a dolních končetinách jsou zřetelná osifikační centra. Vývoj genitálu již značně pokročil a nyní většinou lze již ultrazvukem rozpoznat pohlaví plodu, i když k úplné diferenciaci pohlaví dojde až ve 4 měsíci. Z funkčního hlediska je 3 měsíc těhotenství obdobím, kdy začíná činnost celé řady orgánů, u plodu se objevují reakce na některé podněty a počíná se projevovat reflexní aktivita svalstva. Ledviny již vylučují moč a dotyk rtů plodu ke konci 12. týdne vyvolá jejich stažení a záškuby víček. Plod na konci 3 měsíce dosahuje mm temenokostrční délky a váží zhruba 150 gramů týden (4. měsíc) V tomto období dochází k velmi rychlém růstu a tudíž i změnám v disproporci mezi hlavou a tělem tak, že se tento nepoměr vyrovnává. Obličej má lidský vzhled a začíná se postupným vývojem mandibuly rýsovat brada. Pokračuje osifikace skeletu a zevní genitál je již zřetelně mužský či ženský a tudíž určení pohlaví je nyní bez problémů. Plod měří již 130 mm temenokostrční délky a váží okolo 450 g týden (5.měsíc) V 5. měsíci se tempo v růstu zpomaluje a mění se disproporce dolních končetin, které se prodlužují a tak se vyrovnává nepoměr mezi horní a dolní polovinou těla. Nastává okamžik, kdy žena cítí pohybující se plod. Srdeční ozvy jsou zřetelně slyšitelné stetoskopem, přiloženým na břicho matky. Kůže plodu je pokryta mazlavou hmotou zvanou,,mázek, neboli vernix caseosa, který chrání kůži před abrazí a macerací plodovou vodou. Ve 20. týdnu je povrch kůže plodu kryt krátkými chloupky, které nazýváme lanugo. Na víčkách jsou řasy a hlavu porývají krátké vlasy. V oblasti krku a ledvin se tvoří hnědé tukové vazivo, které je důležité pro získávání tepla plodu. Vývoj orgánů již značně pokročil, avšak z hlediska extrauterinní adaptace je velmi nezralý a v normálních podmínkách života neschopný. Plod má asi mm temenokrční délky a hmotnost se pohybuje okolo gramů. 18 Srov. VACEK, Z., Embryologie, s

18 V současné době je díky pokroku v medicíně a technické vyspělosti možné udržet při životě i plod toho stupně vývoje. Snahou pří péči a takto nedonošené dítě je především dosažení váhy 1200g a přenesení dítěte do inkubátor. 19 I přesto, že je přístrojová technika vyspělá a snaha lékařů a ošetřujícího personálu veliká nelze vytvořit plně totožné prostředí pro vývoj plodu jako v děloze. Pokud tedy dítě přežije tak si často sebou nese do dalšího život nějaký handicap způsobený právě předčasným narozením týden (6. měsíc) V šestém měsíci se dochází k dvojnásobnému nárůstu hmotnosti oproti předchozím obdobím. Obličej nabývá novorozenecký vzhled a víčka se začnou otevírat. Z důvodu malého množství podkožního tuku je kůže vrásčitá a má růžově červenou barvu ve které prosvítají krevní kapiláry. Plod nyní slyší a dokáže na zvuk reagovat. Ačkoliv je vývoj orgánů z morfologického hlediska již značně pokročilý neumožňuje tento stupeň vývoje dítěte samostatně přežít mimo tělo matky více než pár dní. Proto je při předčasném narození nutná podpora přístrojů a farmakologie a to hlavně z důvodů nezralé respirační soustavy a chybění surfaktantu. Plod dosahuje mm temenokostrční délky (asi 300 mm celkové délky) a váží asi g týden (7. měsíc) Víčka jsou v 7 měsíci zcela otevřená a mají zřetelně vyvinuté řasy. Na hlavě jsou vlasy a tělo pokrývá lanugo. V tomto období se rychle tvoří bílé tukové vazivo v podkoží a tudíž dochází k vyhlazení kožních řas a vrásek. Plod, který se nyní předčasně narodí může přežít s pomocí inkubátoru. Respirační soustava je připravena na výměnu plynů a centrální nervový systém dozrál natolik, že je schopen řídit dechové centrum a kontrolovat tělesnou teplotu, avšak podpora přístrojové techniky je neustále nutná. Plod měří mm temenokostrční délky (asi 400 mm celkové délky) a hmotnost se pohybuje okolo 1000g týden (8. měsíc) Kůže plodu je růžová a hladká. Množství podkožního tuku se v tomto období zdvojnásobilo. Končetiny díky ukládání tuku získávají buclatý vzhled a na horních 19 Srov. VACEK, Z., Embryologie, s Srov. tamtéž, s Srov. KLIKA, E., Embryologie, s

19 končetinách přesahují konce prstů nehty, které na nohou zůstávají krátké. 22 Na konci 8 měsíce plod přesahuje hmotnost 2000g a měří asi 300 mm temenokostrční délky (celková dálka činí přes 400 mm) týden ( měsíc) Podkožní tukové vazivo se i tomto období zdvojnásobuje oproti předchozímu. Kůže je proto nyní hladká a kontury těla zaoblené. Kůže je růžově zbarvená a lanugo přetrvává už pouze v oblasti ramen a zad. Obočí a řasy jsou dobře vyvinuté, vlasy již dorostly do délky několika centimetrů. Nehty přesahují konce prstů jak na horních tak i na dolních končetinách. Osifikace lebky pokročila, kosti jsou tvrdé, vleká a malá fontanela je oddělená. U chlapců končí sestup varlat a u dívek labia majora překrývá labia minora. Plod nyní měří 350 mm temenokostrční délky, což činí 500 mm celkové délky a hmotnost kolísá kolem 3400g. V této fázi je dítě plně adaptováno na přechod do vnějšího prostředí, kde je schopno samostatně přežít Porod Spontánní porod je proces při kterém je plod vypuzen z dělohy matky působením porodních sil. Přerušením pupečníkové šňůry vzniká samostatný jedinec. Je to úspěšné ukončení těhotenství při kterém je narozen živý novorozenec s minimální hmotností 500g nebo i při menší hmotnosti přežije-li 24 hodin. Pokud se narodí mrtvý plod za hranic mezi potratem a porodem se považuje hmotnost 1000g. 24 Průběh porodu je ovlivňován hormony a prochází třemi porodními dobami. První doba porodní, nebo-li otevírací je fáze porodu, při níž dochází za pomoci děložních stahů k otevírání a zkracování děložního hrdla a končí splynutím vnitřní a zevní branky, kdy vzniká porodnická branka. Doba mezi stahy se postupně zkracuje a síla stahů se zvyšuje. V průběhu první doby porodní dochází k prasknutí vaku blan a odtoku plodové vody. Nedojde-li v průběhu první doby porodní k protržení vaku, provádí se tzv. dirupce. První doba trvá u prvorodiček asi 8-12 hodin, u vícerodiček je to 4-8 hodin. 22 Srov. KLIKA, E., Embryologie, s Srov. VACEK, Z., Embryologie, s Srov. MACKŮ, F., ČECH, E., Porodnictví, s

20 Druhá doba porodní, nebo-li vypuzovací je dobou vypuzování dítěte z dělohy rozvinutým porodním kanálem. Při poloze podélné hlavičkou prochází porodními cestami nejprve hlavička, pak ramena a celý plod. Při porodu plodu je kromě kontrakcí dělohy nutná aktivní účast matky při zapojování tzv. břišního lisu. 25 Plod prochází porodními cestami způsobem, který je daný určitými zákonitostmi a označuje se jako porodní mechanismus. Doba od zániku branky do porodu plodu, který probíhá bez komplikací, se u prvorodiček počítá asi půl a až 2 hodiny a u vícerodiček se tato doba zkracuje na 10 až 30 minut.trvá-li druhá doba porodní déle než dvě hodiny nebo hrozí-li kyslíkový nedostatek dítěte, přistupuje porodník k použití kleští či vacuumextractoru, případně se provede akutní císařský řez. 26 Třetí doba porodní, nebo-li,,k lůžku. Jde o porod placenty. Po chvíli klidu se dostaví nové, ale nebolestivé stahy dělohy. Tím se odloučí placenta od stěny dělohy a sestoupí do pochvy. Další kontrakce a zapojení břišního lisu způsobí úplné vypuzení lůžka s blanami z rodidel. Děloha, která byla před porodem rozepnuta se smrští a další dny dochází k jejímu postupnému svinování do původní polohy a velikosti před těhotenstvím. 27 V některé literatuře můžeme nalézt i tzv. čtvrtou dobu porodní, která trvá asi 2 hodiny po porodu placenty. Stručné shrnutí prenatálního vývoje Den 1. Oplození vajíčka spermií ve vejcovodu. Den 12. Oplozené vajíčko putuje do dělohy asi 10 dní a poté se implantuje do stěny dělohy. Den 16. Tvoří se srdce a vyvíjejí se oči. Den 18. Začíná se vyvíjet mozek. Den 21. Nedokonalé srdce začíná bít. Krevní oběh je prvním fungujícím orgánem embrya. Den 30. Začínají se formovat ruce, nohy, obličej a uši. Zárodek měří 6-7mm. Den 40. Začíná pracovat mozek. Den 42. Tvoří se kostra. Už jsou zformovány játra, ledviny i plíce. 25 Srov. MALINSKÝ, J., LICHNOVSKÝ, V., Přehled embryologie člověka v obrazech, s Srov. MACKŮ, F., ČECH, E., Porodnictví, s Srov. tamtéž, s

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie Modul IB Embryonální období Martin Špaček Odd. histologie a embryologie Zdroje obrázků: Moore, Persaud: Zrození člověka Rarey, Romrell: Clinical human embryology Scheinost: Digitální zobrazování počátků

Více

Variace Vývoj dítěte

Variace Vývoj dítěte Variace 1 Vývoj dítěte 21.7.2014 16:25:04 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA VÝVOJ DÍTĚTE OPLOZENÍ A VÝVOJ PLACENTY Oplození K oplození dochází ve vejcovodu. Pohyb spermií: 3-6 mm za minutu. Životnost

Více

VY_32_INOVACE_11.16 1/5 3.2.11.16 Nitroděložní vývin člověka

VY_32_INOVACE_11.16 1/5 3.2.11.16 Nitroděložní vývin člověka 1/5 3.2.11.16 Cíl popsat oplození - znát funkci spermie a vajíčka - chápat vývin plodu - porovnat rozdíl vývinu plodu u ptáků, králíka a člověka - uvést etapy, délku a průběh v matčině těle - charakterizovat

Více

PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADNÍ EMBRYOLOGICKÉ POJMY 9 2. VÝZNAM EMBRYOLOGIE PRO KLINICKOU MEDICÍNU 13

PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADNÍ EMBRYOLOGICKÉ POJMY 9 2. VÝZNAM EMBRYOLOGIE PRO KLINICKOU MEDICÍNU 13 PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADNÍ EMBRYOLOGICKÉ POJMY 9 2. VÝZNAM EMBRYOLOGIE PRO KLINICKOU MEDICÍNU 13 3. GENETICKÁ KONTROLA VÝVOJE A ZÁKLADNÍ VÝVOJOVÉ PROCESY 17 3.1 Základní vývojové procesy 18 3.1.1 Proliferace

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Ontogeneze živočichů "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů postembryonální vývoj 1/73 Ontogeneze živočichů = individuální vývoj živočichů, pokud vznikají

Více

Těhotenství, vývoj plodu, porod

Těhotenství, vývoj plodu, porod Těhotenství, vývoj plodu, porod Autor: Mgr. Anna Kotvrdová Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Pohlavní ústrohí ženy, těhotenství,vývoj plodu, porod Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství,

Více

OPLOZENÍ erekci zvlhčením kontrakce varlat, nadvarlat a chámovodů 500 miliónů spermií prostagladiny

OPLOZENÍ erekci zvlhčením kontrakce varlat, nadvarlat a chámovodů 500 miliónů spermií prostagladiny OPLOZENÍ Nejprve dojde k erekci penisu, v důsledku naplnění erektilních kavernózních těles spongiózní tkáně penisu velkým množstvím krve pod velkým tlakem. Také u ženy je toto podráždění provázeno mírným

Více

Přiřazování pojmů. Kontrakce myokardu. Aorta. Plicnice. Pravá komora. Levá komora. 5-8 plicních žil. Horní a dolní dutá žíla. Pravá předsíň.

Přiřazování pojmů. Kontrakce myokardu. Aorta. Plicnice. Pravá komora. Levá komora. 5-8 plicních žil. Horní a dolní dutá žíla. Pravá předsíň. VÝVOJ PLODU Opakování 1. Z jakých částí se skládá krev? 2. Uveďte funkci jednotlivých složek krve. 3. Vysvětlete pojmy: antigen, imunita, imunizace. 4. Vysvětlete činnost srdce. 5. Popište složení srdce.

Více

Fyziologie těhotenství

Fyziologie těhotenství Fyziologie těhotenství Oplodnění K oplození vajíčka dochází ve vejcovodu - spermie jsou vstříknuty do zadní poševní klenby o odtud musí projít až k vnitřnímu ústí vejcovodu (pohyb spermií = 3-6 mm/min.)

Více

- spermie vznikají spermatogenezí ze spermatocytů - redukčním dělením

- spermie vznikají spermatogenezí ze spermatocytů - redukčním dělením Otázka: Rozmnožovací soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Petra - zajišťuje vznik nového jedince - přenos genetické informace - tvořena pohlavními žlázami a pohlavními vývojovými cestami Mužská pohlavní

Více

SSOS_ZD_2.18 Ženská pohlavní soustava oplození a vývoj vajíčka, těhotenství, porod. Opakování - AZ kvíz

SSOS_ZD_2.18 Ženská pohlavní soustava oplození a vývoj vajíčka, těhotenství, porod. Opakování - AZ kvíz CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZD_2.18 Ženská pohlavní soustava oplození a vývoj

Více

Název materiálu: Prenatální a perinatální období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 12. 03. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Prenatální a perinatální období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 12. 03. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Orgány pohlavní soustavy

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň Zvýšený zájem Předmět Zdravověda Téma

Více

Pohlavní soustava muže a ženy, sekundární pohlavní znaky, pohlavní hormony, menstruační cyklus.

Pohlavní soustava muže a ženy, sekundární pohlavní znaky, pohlavní hormony, menstruační cyklus. Otázka: Pohlavní soustava člověka Předmět: Biologie Přidal(a): Don Pohlavní soustava člověka. Pohlavní soustava muže a ženy, sekundární pohlavní znaky, pohlavní hormony, menstruační cyklus. Pohlavní soustava

Více

Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IX ONTOGENETICKÝ VÝVOJ

Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IX ONTOGENETICKÝ VÝVOJ Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IX ONTOGENETICKÝ VÝVOJ Prenatální vývoj Od oplození ( splynutí vajíčka) do porodu Přibližně 266 dní (cca 38 týdnů) koncepční ( gestační) stáří Někdy se uvádí

Více

SOMATOLOGIE Vnitřní systémy

SOMATOLOGIE Vnitřní systémy SOMATOLOGIE Vnitřní systémy VY-32-INOVACE-56 AUTOR: Mgr. Ludmila Kainarová POHLAVNÍ SYSTÉM ŽENY FUNKCE 1. tvorba pohlavních buněk vajíček 2. tvorba pohlavních hormonů (estrogen,progesteron) 3. umožnění

Více

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození 10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození MEIÓZA meióza (redukční dělení/ meiotické dělení), je buněčné dělení, při kterém

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Individuální vývoj člověka = ontogeneze

Individuální vývoj člověka = ontogeneze Individuální vývoj člověka = ontogeneze vývoj před narozením = prenatální vývoj po narození = postnatální 1. Vývoj před narozením dvě období: a) zárodečné = embryonální b) plodové = fetální Vývoj začíná

Více

Nitroděložní vývoj období embryonální

Nitroděložní vývoj období embryonální Nitroděložní vývoj období embryonální Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 25. 10. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Nitroděložní vývoj člověka (vývoj před narozením)

Více

Prezentace je využitelná i při přípravě studentů na MZ, u příslušného maturitního okruhu Pohlavní soustava.

Prezentace je využitelná i při přípravě studentů na MZ, u příslušného maturitního okruhu Pohlavní soustava. Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Vylučovací soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata, Opakování - zařadí člověka do systému živočišné říše - charakterizuje biologickou a společenskou podstatu člověka - uvede význam kůže, objasní její stavbu a funkci - popíše odlišnosti barvy kůže lidských

Více

Výchova ke zdraví poučení. o lidském těle. A-Z kviz finále T U V W X Z Ž

Výchova ke zdraví poučení. o lidském těle. A-Z kviz finále T U V W X Z Ž Výchova ke zdraví poučení A o lidském těle B C A-Z kviz finále D E F G H Ch I J K L M N O P R Ř S Š T U V W X Z Ž Trvalé osvojení dítěte se nazývá A adopce správná odpověď náhradní otázka Porucha stravování,

Více

Seznam šablon - Přírodopis

Seznam šablon - Přírodopis Seznam šablon - Přírodopis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Tematický celek: Člověk Ročník: 8 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové kompetence

Více

Variace Pohlavní soustava muže

Variace Pohlavní soustava muže Variace 1 Pohlavní soustava muže 21.7.2014 16:01:39 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA POHLAVNÍ SOUSTAVA POHLAVNÍ SOUSTAVA MUŽE Rozmnožování Je jedním ze základních znaků živé hmoty. Schopnost reprodukce

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Rozmnožování a vývin člověka - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ

Více

Menstruační cyklus. den fáze změny

Menstruační cyklus. den fáze změny Menstruační cyklus Menstruační cyklus Zahrnuje v sobě poměrně složitý děj při kterém dochází ke změnám na vaječníku, děloze (zvláště sliznici děložní), vejcovodech, pochvě. V jeho průběhu dochází ke změnám

Více

UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE PORODNICTVÍ. Tomáš Binder a kolektiv KAROLINUM

UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE PORODNICTVÍ. Tomáš Binder a kolektiv KAROLINUM UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE PORODNICTVÍ Tomáš Binder a kolektiv KAROLINUM Porodnictví doc. MUDr. Tomáš Binder, CSc. a kolektiv Autorský kolektiv: doc. MUDr. Tomáš Binder, CSc., MUDr. Jiří Horák,

Více

VY_32_INOVACE_11.15 1/6 3.2.11.15 Pohlavní soustava Pohlavní soustava

VY_32_INOVACE_11.15 1/6 3.2.11.15 Pohlavní soustava Pohlavní soustava 1/6 3.2.11.15 Cíl znát stavbu ženské a mužské pohlavní soustavy - umět vysvětlit její funkci - odvodit její význam - uvést onemocnění, příčiny, prevenci, ošetření Továrna na spermie a vajíčka - mužské

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Stavba Varlata testes = mužské pohlavní žlázy - párové vejčité orgány,

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Třída: SAVCI (MAMMALIA)

Třída: SAVCI (MAMMALIA) Obecná charakteristika savců Třída: SAVCI (MAMMALIA) Savci jsou vývojově nejvyspělejší obratlovci. Ve fylogenetickém vývoji vznikli s plazů zvaných savcovití plazi. První savci se na Zemi objevili asi

Více

Variace Pohlavní soustava ženy

Variace Pohlavní soustava ženy Variace 1 Pohlavní soustava ženy 21.7.2014 16:03:50 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA POHLAVNÍ SOUSTAVA POHLAVNÍ SOUSTAVA ŽENY Funkce pohlavního systému ženy 1. Zrání vajíček a jejich uvolňování z kůry

Více

EMBRYOLOGIE II. Implantace Vývoj žloutkového váčku Amnion, chorion Extraembryonální coelom

EMBRYOLOGIE II. Implantace Vývoj žloutkového váčku Amnion, chorion Extraembryonální coelom EMBRYOLOGIE II Implantace Vývoj žloutkového váčku Amnion, chorion Extraembryonální coelom MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B0224 Datum: 16. a 17. 12. 2013

Více

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření)

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Autor Mgr. Monika Kamenářová Tematický celek Pohlavní soustava Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Anotace Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, s jeho pomocí

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Vylučovací soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2

Více

ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ

ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ 1. Doplň následující věty. Pohlavní buňky u fylogeneticky nižších živočichů vznikají z nediferenciovaných buněk. Přeměna těchto buněk v buňky pohlavní je určována

Více

PROCES OPLOZENÍ. - oplození vajíčka musí předcházet kapacitace spermií a akrozomální reakce ( dochází k uvolnění

PROCES OPLOZENÍ. - oplození vajíčka musí předcházet kapacitace spermií a akrozomální reakce ( dochází k uvolnění PROCES OPLOZENÍ - oplození vajíčka musí předcházet kapacitace spermií a akrozomální reakce ( dochází k uvolnění enzymů z akrozomu) - takto připravená spermie nasedá na povrch vajíčka váže se primární vazbou

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. Aleš Hejlek Cíle předmětu: Seznámit studenty s fyziologií všech systémů s

Více

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie NÁHLÁ POSTIŽENÍ OBĚHOVÉHO SYSTÉMU NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.--9.3.2012 BRNO 27.2. POSTIŽENÍ TEPEN - Onemocnění věnčitých tepen věnčité tepny zásobují srdeční sval krví a tedy i kyslíkem - Onemocnění

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Variace Dýchací soustava

Variace Dýchací soustava Variace 1 Dýchací soustava 21.7.2014 13:15:44 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA Dýchací systém Dýchání je děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Variace Soustava tělního pokryvu

Variace Soustava tělního pokryvu Variace 1 Soustava tělního pokryvu 21.7.2014 16:11:18 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA TĚLNÍHO POKRYVU KŮŽE A JEJÍ DERIVÁTY Kožní ústrojí Pokryv těla: Chrání každý organismus před mechanickým

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_2.

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_2. Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Etické problémy současné embryologie. Jitka Kočová, Jaroslav Slípka, Zbyněk Tonar

Etické problémy současné embryologie. Jitka Kočová, Jaroslav Slípka, Zbyněk Tonar Etické problémy současné embryologie Jitka Kočová, Jaroslav Slípka, Zbyněk Tonar právo matky a právo dítěte začátek života klonování interrupce: OKRUH PROBLÉMŮ poměr interrupcí a IVF demografické údaje

Více

Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu Předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy září popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci

Více

NEPLODNOST A ASISITOVANÁ REPRODUKCE

NEPLODNOST A ASISITOVANÁ REPRODUKCE NEPLODNOST A ASISITOVANÁ REPRODUKCE Problém dnešní doby http://www.ulekare.cz/clanek/ve-zkumavce-se-da-vypestovat-vajicko-i-spermie-13323 http://www.babyfrance.com/grossesse/fecondation.html Co tě napadne,

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz POHLAVNÍ SOUSTAVA PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz Pohlavní soustava zajišťuje vznik nového života zabezpečuje existenci biologického druhu zajišťuje přenos genetických informací dělíme

Více

Otázka: Růst a vývoj organismů. Předmět: Biologie. Přidal(a): Bella. Vývoj jedince. -začíná oplozením a končí smrtí:

Otázka: Růst a vývoj organismů. Předmět: Biologie. Přidal(a): Bella. Vývoj jedince. -začíná oplozením a končí smrtí: Otázka: Růst a vývoj organismů Předmět: Biologie Přidal(a): Bella Vývoj jedince -začíná oplozením a končí smrtí: 1. Embryonální vývoj u většiny živočichů končí narozením nebo vylíhnutím (opuštěním vaječných

Více

Velikost embrya a plodu v prenatálním období

Velikost embrya a plodu v prenatálním období Vývojová psychologie Prenatální období Prenatální období Průkopníkem A. Gesell První poznatky z chování nezralé děti v inkubátorech či plody předčasně vyňaté Současnost technika k registraci spontánních

Více

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona/číslo materiálu: III/2 VY_32_INOVACE_TVD535 Jméno autora: Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Pohlavní

Více

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy:

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy: VÝZNAM VYŠETŘENÍ REPRODUKČNÍ IMUNITY PRO IVF-ET Jindřich Madar pracoviště reprodukční imunologie Ústavu pro péči o matku a dítě Praha Podolí Metoda mimotělního oplození s následným přenosem embrya do dělohy

Více

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy září popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních

Více

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS PŘÍRODOPIS 8.ROČNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky Úvod, opakování učiva ue

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9. třídy) Základní

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Ontogenetický vývoj Mgr, Klepáčková Lenka

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Ontogenetický vývoj Mgr, Klepáčková Lenka Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Ontogenetický vývoj

Více

Funkce pohlavního systému ženy ovaria oocyty ova folikul Graafův folikul

Funkce pohlavního systému ženy ovaria oocyty ova folikul Graafův folikul Funkce pohlavního systému ženy - zrání vajíček - produkce pohlavních hormonů - realizace pohlavního spojení = koitus - vytvoření vhodného prostředí pro vývoj plodu a jeho porod Vaječníky ovaria - párové

Více

Etapy vývoje lidského života. prenatální období

Etapy vývoje lidského života. prenatální období Etapy vývoje lidského života prenatální období Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA

Více

TĚHOTENSTVÍ a POROD. Jen život pro druhého má smysl

TĚHOTENSTVÍ a POROD. Jen život pro druhého má smysl TĚHOTENSTVÍ a POROD Jen život pro druhého má smysl OBSAH PUBLIKACE: 1. STRUČNÁ ANATOMIE 2. PRŮBĚH TĚHOTENSTVÍ 3. ZMĚNY V TĚHOTENSTVÍ 4. VÝVOJ PLODU 5. PRENATÁLNÍ DIAGNOSTIKA 6. VYŠETŘENÍ 7. VROZENÉ VÝVOJOVÉ

Více

Rozmnožovací soustava

Rozmnožovací soustava Všechny živé organizmy mají schopnost se rozmnožovat. Rozmnožování umožňuje rozmnožovací soustava (též pohlavní soustava či reprodukční systém). Rozmnožovací soustavu tvoří pohlavní orgány s pohlavními

Více

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12. Člověk I.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12. Člověk I. Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_12 Člověk I. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Pohlavní buňky a početí Anotace Pracovní listy k opakování a shrnutí učiva o pohlavní soustavě. Žák plní úkoly

Více

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

5. 17 Člověk, podpora a ochrana zdraví

5. 17 Člověk, podpora a ochrana zdraví Charakteristika integrovaného předmětu 5. 17 Člověk, podpora a ochrana zdraví Vyučovací předmět Člověk, podpora a ochrana zdraví je integrovaným předmětem, který je určený pro tercii. Propojuje v sobě

Více

Prenatální vývoj. Úvodní zamyšlení nad ukotvením lidského života v Listině základních práv a svobod České republiky

Prenatální vývoj. Úvodní zamyšlení nad ukotvením lidského života v Listině základních práv a svobod České republiky Prenatální vývoj Studijní opora pro žáky oboru Veterinářství Střední zahradnické a zemědělské školy Antonína Emanuela Komerse, Děčín Libverda Uspořádal Ing. Jan Pospíšil Cíl vyučujícího: Pravdivě informovat

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: Jméno a příjmení autora: STŘEDNÍ ODBORNÁ

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Název materiálu: Novorozenecké období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 27. 03. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Novorozenecké období Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 27. 03. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Lidské tělo BSP Multimedia - úvodní obrazovka = 3D laboratoř: Zobrazení systémů - v pravé části je menu: Oběhový systém 3D Lab návrat do úvodní obrazovky Rejstřík Rejstřík A-Z Rejstřík 3D modelů Rejstřík

Více

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07 Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo

Více

Blok 4 Časný vývoj embrya časná gravidita

Blok 4 Časný vývoj embrya časná gravidita Blok 4 Časný vývoj embrya časná gravidita M. Sedláčková Ústav histologie a embryologie LF MU Brno, 6.6.2008 1 4.1 Od interakce gamet po první dělení 4.2 Embryonální vývoj- od prvního dělení po implantaci

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava 1/6 3.2.11.14 Cíl popsat stavbu hormonální soustavy - charakterizovat její činnost a funkci - vyjmenovat nejdůležitější hormony - uvést onemocnění, úrazy, prevenci, ošetření, příčiny - žlázy s vnitřním

Více

5.3.4. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: TERCIE

5.3.4. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: TERCIE 5.3.4. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: TERCIE Téma Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) PT K Obratlovci kmen: Strunatci podkmen: Obratlovci

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram I, Jiráskovy sady 113 POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Předmět: ANATOMIE A FYZIOLOGIE Obor vzdělání: DIPLOMOVANÝ ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ

Více

Autorské řešení pracovního listu Soustava dýchací a cévní 1. přijímá kyslík, odstraňuje oxid uhličitý 2. 1B, 2A, 4C, 5D 3. c 4.

Autorské řešení pracovního listu Soustava dýchací a cévní 1. přijímá kyslík, odstraňuje oxid uhličitý 2. 1B, 2A, 4C, 5D 3. c 4. Autorské řešení pracovního listu Soustava dýchací a cévní 1. přijímá kyslík, odstraňuje oxid uhličitý 2. 1B, 2A, 4C, 5D 3. c 4. 5. 1- žaberní oblouk, 2- žaberní lupínky voda s rozpuštěným kyslíkem neustále

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

Stavba a typy epitelů. Kůže člověka a její význam. Kůže a její deriváty u obratlovců.

Stavba a typy epitelů. Kůže člověka a její význam. Kůže a její deriváty u obratlovců. Otázka: Epitely, kůže obratlovců a její deriváty Předmět: Biologie Přidal(a): Don Stavba a typy epitelů. Kůže člověka a její význam. Kůže a její deriváty u obratlovců. Epitely Tvoří k sobě těsně přiřazené

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Obecné informace ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Téma úvod do studia buňky je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. V tomto tématu jsou probrány a zopakovány základní charakteristiky živých soustav

Více

Výchova ke zdraví poučení o lidském těle 2

Výchova ke zdraví poučení o lidském těle 2 Výchova ke zdraví poučení o lidském těle 2 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 1) Onanie se jinak nazývá M masturbace správná odpověď náhradní otázka 2) Hymen znamená

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

7. Rozmnožování a vývoj živočichů: osemenění, oplození a embryogeneze

7. Rozmnožování a vývoj živočichů: osemenění, oplození a embryogeneze 7. Rozmnožování a vývoj živočichů: osemenění, oplození a embryogeneze Morfologie, histologie a ontogeneze rostlin a živočichů: Část 2: histologie a vývoj živočichů Osemenění (inseminace) = uvedení spermií

Více

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti patří mezi biologické vědy, které zkoumají živou přírodu hlavním předmětem zkoumání je člověk název je odvozen od řeckých slov: SOMA = TĚLO LOGOS = VĚDA, NAUKA Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha

Více

Studijní program : Bakalář ošetřovatelství - prezenční forma

Studijní program : Bakalář ošetřovatelství - prezenční forma Studijní program : Bakalář ošetřovatelství - prezenční forma Zařazení výuky : 2. ročník, 3. semestr Rozvrh výuky : 24 hodin seminářů Způsob ukončení : Zkouška po ukončení praktické části výuky v letním

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

VY_32_INOVACE_11.18 1/6 3.2.11.18 Genetika Genetika

VY_32_INOVACE_11.18 1/6 3.2.11.18 Genetika Genetika 1/6 3.2.11.18 Cíl chápat pojmy dědičnost, proměnlivost, gen, DNA, dominantní, recesivní, aleoly - vnímat význam vědního oboru - odvodit jeho využití, ale i zneužití Tajemství genů - dědičnost schopnost

Více