Co je u nás nového a co chystáme duben

Transkript

1 Zpravodaj Milí přátelé, Co je u nás nového a co chystáme duben 2015 minulý měsíc jsme Vás informovali o tom, že v pátek jde do distribuce naše kniha Jak přežít první (k)rok, Praktický průvodce nejrizikovějším obdobím samoživitelství. Kniha je tedy na světě a ve čtvrtek jsme ji společně s panem Zbigniewem Czendlikem pokřtili v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí. Do diskuse o knize a fenoménu samoživitelství se na křtu dále zapojili: autorka knižní podoby příběhů 7 skutečných žen Daniela Brůhová, kolegyně Jana Skopová a vydavatel Martin Vopěnka. Ukázky z knihy četla Veronika Freimanová a bylo to tak reálné, že několik přítomných hostů neudrželo slzy. Je to tak. Reálné životní příběhy nejlépe popíší situace a vyjádří pocity. Celým křtem provázela Hanka Heřmánková, patronka naší organizace. Ojedinělý počin Jak jistě již víte, publikace je ojedinělým počinem nejen svým tématem, protože samoživitelství je v knižní produkci stále ještě opomíjenou popelkou, ale především svou formou, protože kombinuje beletristický přístup a praktického průvodce problematikou. Lidé si zpravidla roli sólo rodiče nevybírají dobrovolně, pro většinu je to krok vynucený neudržitelností vztahu a člověk (v drtivé 90% většině žena) se ocitá na naprosto neznámé půdě. Kniha má ambici být pomocníkem právě ve chvíli, kdy člověk udělá onen první krok do neznáma. Máme ovšem radost i z toho, že v ní čtenáři opravdu nalézají i tu prevenci, která je velmi důležitá. Měli bychom se všichni naučit více řešit prevenci a neřešit v životě až následky. 7 modelových případů Jádrem knihy je tedy 7 modelových případů zpracovaných podle reálných příběhů 7 žen, které se s dětmi ocitly ve složité životní situaci. Klíčové momenty jednotlivých příběhů, na které lze zároveň poukázat jako na typické, jsou okomentovány odborníky z různých oborů (psycholog, psychoterapeut, právník, finanční poradce, sociolog apod.), včetně rad a tipů, jak se s danou situací vypořádat. Na závěr je pak uveden výběr důležitých a užitečných kontaktů, které se mohou v krizové situaci hodit. A proč tato kniha vznikla? Je vlastně velmi logickým vyústěním práce naší obecně prospěšné společnosti. Problémy, které každodenně s našimi kli-

2 entkami či sólo matkami, které se obracejí na naše poradny, řešíme, se totiž často opakují a my jsme hledali formu, jak zprostředkovat ucelené odpovědi na jejich otázky i těm, kdo se s námi nemohou spojit nebo se prostě bojí říci si o pomoc. Přišlo nám, že forma knihy je tím nejlepší způsobem, jak to udělat. Společně s týmem autorů říkáme, že tato kniha je vlastně terapeutická práce v knižní podobě. A co jsem tedy knize jako její kmotra přála? Přestože vím, že je to spíše zbožné přání, přála bych knize, aby ji čtenáři četli daleko více z preventivních důvodů než z akutní potřeby řešit svou situaci. Doufám tedy, že se Vám kniha bude líbit, a budu velmi ráda, když nám třeba em zašlete svůj názor. Ivana Tykač Kniha v médiích: Dne jsem byla hostem ranního vysílání ČRo Dvojka, kde jsem si o naší nové knize povídala s Janem Rosákem: Dne hovořil o naší knize pan Czendlik, kmotr knihy Jak přežít první (k)rok v pořadu Sama doma ČT1 ve vstupu ohledně benefičního koncertu organizace ACORUS, se kterou také spolupracujeme (cca čas 7:07): / s / / Dne jsem přijala pozvání od pana Jaromíra Ostrého do pořadu Stříbrný vítr ČRo Dvojky, kde jsem měla možnost hovořit nejen o sobě a své rodině, ale také o naší práci ve WOMEN FOR WOMEN:

3 Posílení týmu O tom, že jsme navázali spolupráci s irskou organizací ONE FAMILY, jsme Vás informovali již v únoru. Tato organizace má za sebou čtyřicetileté zkušenosti v oblasti pomoci sólo rodičům. Feminizace chudoby je celoevropský problém a je třeba se v boji proti tomuto problému spojit i na mezinárodním poli. ONE FAMILY se snaží zajistit pozitivní a rovné možnosti pro všechny rodiny s jedním rodičem v Irsku snaží se o změnu postojů ve společnosti, změnu nabídky služeb, změnu legislativy a života. Kromě toho také usilují o zásadní strukturální změny, podporují individualitu rodin s jedním rodičem atd. Feminizace chudoby je celoevropský problém a je třeba se v boji proti tomuto problému spojit i na mezinárodním poli. Dr. Stuart James Duffin V dubnu posílil náš tým a stal se naším odborným poradcem Dr. Stuart James Duffin. Dr. Duffin je ředitelem strategií a programů organizace One Family. One Family, jak jsem psala výše, je přední irská organizace usilující o zajištění pozitivní a rovnoprávné budoucnosti pro všechny členy neúplných rodin a rodin prožívajících změnu. Dr. Duffin je rovněž výkonným poradcem pro New Communities Partnership, snažící se o podporu a zastupování etnických menšin v Irsku. Je také členem pracovní skupiny pro finanční začleňování (Financial Inclusion Taskforce) ministerstva financí a ministerského poradního výboru na podporu zaměstnanosti (Advisory Committee on Employment Supports). V neposlední řadě je také místopředsedou přední charitativní organizace Llamau pro bezdomovce, která pracuje s ohroženou mládeží a ženami ve Walesu. Provozuje internetové stránky a je rovněž zakladatelem služby na podporu rodin migrantů (Migrant Families Support Service) v Irsku. V minulosti pomáhal organizacím s analýzou jejich fungování, strategickým plánováním, s přípravou na audity a rovněž napomáhá různým organizacím s jejich transformací. Je i odborným poradcem italské poslankyně Evropského parlamentu Barbary Mater a hostujícím profesorem rozvoje komunit a sociálních změn na Institute of Technology, Carlow, Irsko. Jsme opravdu hrdé na to, že s Dr. Stuartem Duffinem můžeme spolupracovat.

4 blog.idnes.cz V dubnu jsem se našim tématům věnovala opět na svém blogu. Tentokrát mě zaujalo téma stárnutí populace: O stárnoucí populaci a péči o děti Česká, potažmo evropská populace stárne. Píše se o tom stále. Naposledy jsem zaznamenala rozsáhlou stať o tomto tématu v týdeníku Ekonom. O tématu se hovoří v různých kontextech, nejčastěji však v souvislosti s důchodovou reformou. Nechci zde proto opakovat již mnohokrát řečené. Spíše mi jde o to, zamyslet se nad tím ve světle fenoménu, kterým se dlouhodobě zabývám tedy v kontextu postavení rodin samoživitelů ve společnosti. Většina odborníků se shodne na tom, že lékem proti vymírání populace je jednoduché řešení mít děti, a to minimálně v takové počtu, aby vyrovnal počet úmrtí. Dokonce i laická veřejnost by pro tentokrát mohla dát odborníkům za pravdu, protože to dá selský rozum. Bohužel zde shoda končí. A to nejen mezi odborníky a laiky, ale také mezi odborníky navzájem. A zatímco odborníkům a vládám minulého režimu stačila relativně jednoduchá opatření, která vyústila ve vlnu porodnosti známé jako Husákovy děti, dnešní odborníci a vlády to mají o poznání složitější. Moderní doba totiž potenciálním rodičům klade do cesty mnohé pasti. Rodičovství dnes není nutnost, jak to bylo kdysi. Ani svazek manželský nepožívá bývalé autority. Navíc je rodičovství dnes do jisté míry alternativa, které konkuruje spousta jiných možností, jak naložit se svým životem, jako například budování kariéry nebo jen tak si bezstarostně užívat života. A vlády, přestože by pravděpodobně rády ukázaly svou akceschopnost v tomto ohledu, nemohou najít ten správný recept. Přitom by možná stačilo ukázat, že na rodině skutečně záleží. A to nejen na rodině v tradičním slova smyslu, tedy dva rodiče a děti, ale také na rodině, která se v moderní společnosti objevuje čím dál tím častěji, tedy na rodině jednorodičovské. Protože nejlepší reklamou pro porodnost jsou hmatatelné příklady péče státu o rodiny, nikoli pouze politická prohlášení. Moderní stát, který má snahu ingerovat do spousty věcí, které by se bez jeho asistence obešly, poněkud kulhá za realitou v ohledech, které jsou pro jeho budoucnost skutečně podstatné. Nechme promluvit čísla. V ČR je téměř 1,2 milionu rodin se závislými dětmi (děti do 26 let). Z toho celých 29 % jsou rodiny jednorodičovské, tedy téměř jedna třetina rodin vychovávajících nové daňové poplatníky. Kvalita jejich výchovy 1,2 mil. Téměř tolik je v ČR rodin se závislými dětmi (děti do 26 let). 29 % z toho, tedy téměř jedna třetina rodin vychovávajících nové daňové poplatníky, jsou rodiny jednorodičovské

5 je dána kvalitou podmínek, které pro ně stát vytvoří. A nehovořím primárně o přímé finanční podpoře. Hovořím spíše o podmínkách systémových, včetně způsobu, jakým se o celém problému vede debata ve veřejném prostoru. Zkuste si například koupit zvýhodněnou rodinnou vstupenku do zoo, když paní pokladní nikde nevidí tatínka, nebo každý den odrážet útoky paní učitelky ve školce, že opět vyzvedáváte Anetku jako poslední. Svět se ubírá velmi rychlým tempem vpřed. I svět rodiny, jako příslovečného základu státu, prochází dnes bouřlivým vývojem. S klesající důvěrou ve svazek manželský a stoupající tendencí vytvářet volnější svazky bude jednak přibývat jednorodičovských rodin a jednak se do nich bude rodit čím dál tím více dětí. Může se s tím nesouhlasit, může se nám to nelíbit, ale to je tak všechno, co s tímto moderním fenoménem můžeme dělat. Respektive to, co s tím může udělat stát, je nastavit takové podmínky, aby všechny typy rodin, včetně těch jednorodičovských, měly pocit, že s nimi stát počítá, že si jich váží a vytváří jim podmínky k důstojnému životu. Jinými slovy vyslat jasný signál nebát se mít děti. A ukázat, že samoživitelství, které většinou přichází a vychází z nutnosti, není diagnóza, ale plnohodnotná alternativa k tradiční rodině. Proto mám návrh. Vytvořme podmínky pro to, aby se v této zemi žilo dobře a jednodušeji i rodinám samoživitelů. Odmění se nám všem tím, že vychovají kvalitní občany (a budoucí plátce důchodů nás všech). Vytvořme podmínky pro to, aby se v této zemi žilo dobře a jednodušeji i rodinám samoživitelů. Odmění se nám všem tím, že vychovají kvalitní občany (a budoucí plátce důchodů nás všech) Projekt Obědy pro děti pomáhá k již 2068 dětem z 450 základních škol po celé České republice. Je to smutné, ale stále nejde o konečné číslo. 157 V tuto chvíli zpracováváme žádosti pro dalších 157 dětí.

6 Z médií Dne jste si o problému hladovějících dětí mohli přečíst také v Libereckým deníku. Paní Eva Martínková, metodička předškolního vzdělávání a školního stravování Libereckého kraje, ve spolupráci s paní Alenou Losovou, radní pro školství Libereckého kraje, realizovala průzkum na základních školách v jejich regionu. Potvrdilo se, o jak rozšířený problém se jedná. Setkali jste se ve škole s žáky, kteří nechodí na obědy z důvodu nedostatku financí? ano ne Česká Lípa Frýdlant Jablonec n. N. Jilemnice Liberec Nový Bor Semily Tanvald Turnov Železný Brod soukromí zřizovatelé krajské školy 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Zdroj: OŠMT, oddělení organizační a správní 2000 podpořených dětí Na počátku nového školního roku musíme být připraveni uhradit potřebným dětem minimálně 400 tisíc obědů. Projekt Obědy pro děti překonal v polovině dubna hranici 2000 podpořených dětí. Je to velmi smutné číslo. Pokud se bude opakovat model z loňského roku, dá se předpokládat, že tento počet bude docílen v příštím školním roce již v září. To znamená, že na počátku nového školního roku musíme být připraveni uhradit potřebným dětem minimálně 400 tisíc obědů. Budeme rádi, když se k nám přidáte a pomůžete nám zajistit obědy ve školní jídelně pro ty nejpotřebnější děti. Ať jako jednotlivec či jako firemní dárce. Rádi Vám vystavíme potvrzení nebo darovací smlouvu, vč. zprávy o použití finančních prostředků, které přikládáme na žádost společnostem, jež se do projektu zapojily již v minulosti.

7 Upřímně děkujeme všem, kteří v tomto projektu pomáhají s námi. Velmi si toho vážíme. Vědomí lidské solidarity je velmi povzbuzující. A jak nám tento týden napsala jedna paní ředitelka: Díky vám jsou na světě + 3 další šťastnější děti s dobrým obědem v bříšku, to je to, oč tu běží. Krásný konec jara! za WOMEN FOR WOMEN, o. p. s., Ivana Tykač Ředitelka