O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz

Transkript

1 O stárnutí populace aneb o kouzlu prognóz Pozorování. Z předpokladů, přijatých Poradním expertním sborem ministra financí a ministra práce a sociálních věcí (dále jen PES) a stvrzených zápisem č. 2 z jeho jednání ze dne plyne, že: V roce 2008 vytvořilo cca 4, 13 pracovníků při normované produktivitě práce P 2008 = 1 celkem 4,13 jednotek peněžní hodnoty (4, 13 1 = 4, 13), které připadly na důchod jednomu člověku v postproduktivním věku. V roce 2065, při výše uvedených předpokladech, vytvoří 1, 44 pracovníků při normované produktivitě práce P 2065 = 3, 422 celkem cca 4,93 jednotek peněžní hodnoty (1, 44 3, 422. = 4, 93), které připadnou na důchod jednomu člověku v postproduktivním věku. Jinak řečeno, ačkoli v roce 2065 bude 1,44 lidí v produktivním věku vydělávat na 1 důchodce, bude na tom tento důchodce lépe v porovnání s finanční situací důchodce z roku 2008, kdy na jednoho důchodce vydělávalo 4,13 lidí v produktivním věku. A to při zachování stávajícího důchodového systému. Důkaz. Všechny údaje zde uvedené jsou převzaty ze stránek Českého statistického úřadu (ČSÚ) a ze Statistické ročenky 2010, ze stránek Ministerstva financí ČR Q2 I doc.doc a ze zápisu č. 2 z jednání PES ze dne PES Zapis c pdf ČSÚ je ústředním orgánem státní správy ČR, jehož působnost je vymezena zákonem č. 89/1995 Sb. V čele ČSÚ stojí předseda, kterého jmenuje na návrh vlády prezident republiky. Předseda ČSÚ má právo se účastnit zasedání vlády. 1

2 Prognóza demografie ČR z roku 2009 ve třech variantách: Následující prognóza ČSÚ z roku 2009 populace ČR do roku 2065 včetně je provedena za mnoha předpokladů, mj. za předpokladu, že nedojde ke skokovým změnám populace např. v důsledku válečných konfliktů, epidemií, přírodních katastrof apod. Protože každý údaj (odhad) bez udání směrodatné odchylky (chyby) je bezcenný, je možné se na údaje dívat tak, že s jistou pravděpodobností (na jisté hladině významnosti - kolik je její hodnota?) bude skutečně realizovaný počet ležet mezi krajními variantami. ( ) reálné údaje za roky 2008 a 2009) (Poznámka: PES vycházel z jiné prognózy demografického vývoje z roku 2010, jehož autory jsou Burcin a Kučera. V textové zprávě ke své prognóze však sami autoři uvádějí: V kontextu aktuální prognózy vývoje obyvatelstva České republiky zpracované ČSÚ vyznívá předkládaná prognóza tentokrát poněkud méně optimisticky, zejména z hlediska celkové úmrtnosti mužů a žen, ale v nejbližší budoucnosti i migračního salda. Na druhé straně naše prognóza předpokládá rychlejší růst celkové plodnosti žen s odvoláním se na již uvedenou dynamiku rekuperace plodnosti a zároveň vyšší kompenzaci odkladů rodičovství v přechodových generacích, stejně jako celkově významnější roli migrace. Z toho důvodu - nejpesimičtější vývoj - a také z důvodu přesnějších reálných hodnot populace v letech 2008 a 2009 používáme dále prognózu zpracovanou ČSÚ z roku 2009.) Počet obyvatel k 1.1. Počet obyvatel k 1.1. Počet obyv. k ) ) Z těchto počtů odhadl ČSÚ počty tří věkových skupin: děti (0-14 let), lidé v produktivním věku (15-64 let) a lidé v postproduktivním věku (65+ let). Odhad zastoupení jednotlivých skupin v celkovém počtu je dle ČSÚ následující: 2

3 Věk 0-14 v % Věk 0-14 v % Věk 0-14 v % 2008 ) 14,2 14,2 14, ) 14,1 14,1 14, ,2 14,2 14, ,4 15,6 15, ,3 13,8 14, ,2 12,9 13, ,9 13,8 14, ,9 13,2 14,1 Věk v % Věk v % Věk v % 2008 ) 71,2 71,2 71, ) 71,0 71,0 71, ,6 70,6 70, ,5 64,4 64, ,5 63,1 63, ,8 60,3 60, ,4 55,0 55, ,2 54,6 54,3 Věk 65+ v % Věk 65+ v % Věk 65+ v % 2008 ) 14,6 14,6 14, ) 14,9 14,9 14, ,2 15,2 15, ,1 20,1 19, ,2 23,1 22, ,0 26,8 26, ,7 31,1 30, ,0 32,2 31,7 To znamená, že v roce 2065 bude z 1000 lidí v ČR ve střední hodnotě cca 132 dětí (věk 0-14 let), 546 lidí v produktivním věku (15-64 let) a 322 lidí v postproduktivním věku 65 a více let. Neboli na jednoho důchodce bude připadat 546/322 =. 1, 7 člověka v produktivním věku. Poměr počtu lidí v produktivním věku (dále označeno jako #Prod) ku počtu lidí v postproduktivním věku (dále označeno jako #Duch) je tedy pro sledované roky následující: 3

4 #Prod/#Duch #Prod/#Duch #Prod/#Duch 2008 ) 4,88 4,88 4, ) 4,77 4,77 4, ,64 4,64 4, ,21 3,20 3, ,74 2,73 2, ,25 2,25 2, ,75 1,77 1, ,67 1,70 1,71 PES předpokládá podle zápisu č. 2 (vizte na uvedené adrese) dlouhodobou strukturální míru nezaměstnanosti ve výši 5, 5%. Podle údajů ČSÚ pro rok 2009 lze dále předpokládat, že podíl studující mládeže ve věku 15 až 18 let a 19 až 23 let (vysokoškoláci) včetně na celkovém počtu osob v produktivním věku 15 až 64 let včetně bude tvořit cca 10, 4% (předpokládáme-li pouze přípravu na budoucí zaměstnání každého ve věku 15 až 20 let včetně, pak pro rok 2009 se jedná o podíl / =. 0, 1043). To znamená, že z celkového počtu lidí v produktivním věku #Prod jich bude pracovat přibližně #Prac = #Prod 0, 1043 (#Prod) 0, 055 (#Prod 0, 1043 (#Prod ) ). = 0, 8464 (#Prod). S uvážením těchto odhadů poměr počtu lidí pracujících (#Prac) ku počtu lidí v postproduktivním věku (#Duch) je tedy pro sledované roky následující: #Prac/#Duch #Prac/#Duch #Prac/#Duch 2008 ) 4,13 4,13 4, ) 4,03 4,03 4, ,93 3,93 3, ,72 2,71 2, ,32 2,31 2, ,91 1,90 1, ,48 1,50 1, ,42 1,44 1,45 Souhrnná produktivita práce: Q2 I doc.doc 4

5 Produktivita práce je definována jako hrubá přidaná hodnota ve stálých cenách na jednoho zaměstnaného (fyzickou osobu). Vývoj produktivity práce (i v členění na jednotlivé oblasti hospodářství) je sledován např. Ministerstvem financí ČR a lze ho najít ve statistických ročenkách ČSÚ. Zaved me normovanou produktivitu práce, tj. položme pro přehlednost hodnotu produktivity práce v ČR ve výchozím roce 2008 rovnu jedné (tj. P 2008 = 1). Pak nás zajímají odhady P 2010,..., P V zápise č. 2 z jednání PES ze dne (odkaz vizte v úvodu) se uvádí následující předpoklad: Růst produktivity práce EU12-1,5% ročně. Zvyšování produktivity práce v ČR vůči EU12 - po diskusi bylo sborem dohodnuto odmazávání rozdílů v produktivitě práce mezi ČR a EU12 o 3% ročně. Poznamenejme, že EU-12 tvoří státy: Belgie, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Irsko, Spojené království, Řecko, Portugalsko, Španělsko. Z tabulky ČSÚ na adrese $File/ pdf je možné odvodit, že v roce 2008 tvoří poměr produktivity práce ČR ku průměrné produktivitě práce zemí EU-12 hodnotu 0, 723/1, 134 =. 0, 638, tedy cca 64%. Proto v souladu s výše uvedeným stanoviskem PES dostáváme následující odhady vývoje produktivity práce: Rok normov. produk. práce v EU-12 normov. produk. práce v ČR 2008 ) 1, ,591 1, ,614 1, ,874 1, ,174 1, ,523 2, ,929 2, ,661 3,422 Hodnoty v levém sloupci se získají z rekurentního vztahu (P EU ) n+1 = (P EU ) n + 0, 015 (P EU ) n, n = 2008, 2009,..., 2064, 5

6 s počáteční podmínkou (P EU ) 2008 získají z rekurentního vztahu = 1, 567. Hodnoty v pravém sloupci se P n+1 = P n + 0, 015 P n + 0, 03 ((P EU ) n P n ) s počáteční podmínkou P 2008 = 1. Výše uvedené lze interpretovat takto: V roce 2008 vytvořilo cca 4, 13 pracovníků při produktivitě práce P 2008 = 1 celkem 4,13 jednotek peněžní hodnoty (4, 13 1 = 4, 13), které připadly na důchod jednomu člověku v postproduktivním věku. V roce 2065, při výše uvedených předpokladech, vytvoří 1, 44 pracovníků při produktivitě práce P 2065 = 3, 422 celkem cca 4,93 jednotek peněžní hodnoty (1, 44 3, 422 =. 4, 93), které připadnou na důchod jednomu člověku v postproduktivním věku. Jinak řečeno, ačkoli v roce 2065 bude 1,44 lidí v produktivním věku vydělávat na 1 důchodce, bude na tom tento důchodce lépe v porovnání s finanční situací důchodce z roku 2008, kdy na jednoho důchodce vydělávalo 4,13 lidí v produktivním věku. Zdůrazněme explicitně, že celý výpočet byl proveden výhradně za předpokladů přijatých PES ze dne (s výjimkou použité demografické prognózy, kterou uvažujeme, na rozdíl od PES, více pesimistickou a vypracovanou nikoli soukromými osobami, nýbrž oficiálním orgánem státní správy ČSÚ) jako podkladu pro deklarovanou nutnou a urychlenou změnu důchodového systému. V závěrečné zprávě PES na adrese se mj. uvádí: Zaverecna zprava final cistopis.pdf V současné době připadá na jednoho důchodce 1,8 plátců pojistného na sociální pojištění a tento poměr se nadále zhoršuje - v roce 2050 bude tento ukazatel cca 1,2, nedojde-li ke změnám parametrů systému. Při zachování úrovně náhradového poměru vytváří tato skutečnost tlak na dlouhodobou finanční udržitelnost základního důchodového pojištění. Není nám známo, jakých způsobem PES dospěl k údaji 1, 8% plátců pojistného na sociální pojištění v roce 2010 připadající na jednoho důchodce (při předpokladu, že každý pracující platí sociální pojištění). I kdyby však byl tento údaj pravdivý, plynulo by z jeho přijetí toto: při normované produktivitě práce v roce 2010 ve výši 1,064 vytvoří 1,8 pracovníků celkem 6

7 1,915 peněžních jednotek hodnoty (1, 8 1, 064 =. 1, 915) připadající na 1 důchodce. V roce 2050 by pak 1, 2 pracovníků při normované produktivitě práce ve výši 2,628 vytvořilo celkem 3, 154 peněžních jednotek hodnoty (1, 2 2, 628 =. 3, 154) připadající na 1 důchodce. Tedy, při sborem přijatých předpokladech o budoucím vývoji demografických a ekonomických faktorů bude mít důchodce v roce 2050 cca 1,65 násobek disponibilní pěněžní hodnoty oproti tomu, co má současný důchodce v roce 2010! A to bez jakékoli důchodové reformy! Ačkoli PES přijal předpoklady o každoročním růstu produktivity práce v ČR, v jeho závěrečné zprávě není o produktivitě práce a jejím růstu jediné slovo! 7