Správní oblast Sokolov

Transkript

1 Správní oblast Jedná se o oblast střední velikosti v Karlovarském kraji. Tato oblast se rozkládá v centrální části Karlovarského kraje. Tato oblast sousedí na severu se správní oblastí Kraslice. Na východě sousedí se správními oblastmi Cheb. V jižní části tato oblast sousedí se správní oblastí mariánské Lázně a na západě sousedí se správní oblastí Karlovy Vary. Správní území zahrnuje celkem 30 měst a obcí. Z toho je 5 měst s pověřeným obecním úřadem. Jedná se o následující města: - - Kynšperk nad Ohří - Loket - Chodov - Horní Slavkov V této oblasti je Ha zemědělské půda a Ha nezemědělské půdy. V oblasti se ke vyskytovalo celkem ekonomických subjektů. V oblasti bylo ke konci roku registrováno obyvatel a došlo zde k celkovému úbytku o 86 obyvatel oproti období roku Viz statistické údaje k Strana 1

2 Tabulka 1 Porovnání základních geografických údajů ORP Karlovarského kraje ORP Rozloha (km 2 ) % za kraj Počet obyvatel % za kraj počet obyvatel sídla ORP % z počtu obyvatel celého ORP Hustota osídlení na km 2 Aš 144,0 4, ,0 5, ,0 74,8 124,4 Cheb 497,0 15, ,0 17, ,0 65,9 106,5 Karlovy Vary 1 196,0 36, ,0 29, ,0 57,2 75,2 Kraslice 265,0 8, ,0 4, ,0 50,4 53,3 Mariánské Lázně 405,0 12, ,0 8, ,0 55,8 60,8 Ostrov 319,0 9, ,0 9, ,0 58,0 94,0 489,0 14, ,0 25, ,0 31,0 161,4 Karlovarský kraj 3 314,0 100, ,0 100, ,0 93,0 Česká republika , ,0 132,7 Viz statistická ročenka KK 2009 (data k ) Tabulka 2 Porovnání základních geografických údajů všech ORP kraje ORP Počet obcí % za kraj Počet obcí se statutem města % za kraj Počet obcí nad 1000 obyvatel % za kraj Počet katastrální ch území Aš 5 3,8 2 5,4 3 7,1 24 4,3 Cheb 21 15,9 5 13,5 6 14, ,5 Karlovy Vary 40 30,3 8 21, ,2 Kraslice 8 6,1 4 10,8 3 7, Mariánské Lázně 14 10,6 3 8,1 4 9, ,9 Ostrov 14 10,6 6 16,2 5 11,9 46 8, ,7 9 24, Karlovarský kraj Česká republika Viz statistická ročenka KK 2009 (data k ) % za kraj Vyhodnocení stavu a vývoje území Zemědělský půdní fond Území SO ORP patří v rámci ČR k územím s menším podílem zemědělské půdy a s její nižší bonitou. Zemědělská půda tvoří necelých 30 % území ORP, z toho orná půda tvoří 25,6 %, trvalé travní porosty 69,8 %, zahrady 4,4 % a ovocné sady 0,2 % plochy území. Půdní poměry zde byly ovlivněny rozsáhlou těžbou a následnou tvorbou půd v důsledku zemědělské a lesnické rekultivace. Nejvíce jsou na území SO ORP zastoupeny hnědé půdy, většinou silně kyselé. Lesnatost SO ORP je 41 %. Tato hodnota značně převyšuje celorepublikový průměr. Původními dřevinami zde byly listnáče, dnes již jsou vytlačeny jehličnatými lesy, které v SO ORP zaujímají 87 % plochy území. Převážnou část jehličnanů 75 % tvoří smrk. Převládají lesy hospodářské, významnou skupinu tvoří také lesy zvláštního určení, které jsou nástrojem ochrany především prvních zón CHKO Slavkovský les. Strana 2

3 Tabulka 3 Rozdělení půdního fondu Podle SO ORP Pozemky určené k plnění funkce lesa Lesy SO ORP jsou součástí přírodních lesních oblastí Krušné hory, Chebská a ská pánev a Karlovarská vrchovina. Lesnatost SO ORP je 41 %, což značně převyšuje celorepublikový průměr. Také zde došlo v 19. století k převratnému zásahu do dřevinné skladby lesů. Původní lesní porosty s poměrně velkým podílem listnatých dřevin byly postupně nahrazeny jehličnatými porosty. Dnes zaujímají 87 % plochy území, z toho smrk 75 %, borovice 9 %, modřín 2 % a ostatní 1%, a listnaté dřeviny 13 % plochy, z toho bříza 6 %, olše 3% a ostatní listnaté 4 %. Podle Typologického systému ÚHÚL má v lesní oblasti Krušné hory největší plochu jedlo-bukový a smrkobukový lesní vegetační stupeň, v Chebské a ské pánvi převažuje buko-dubový a dubo-bukový a v Karlovarské vrchovině jednoznačně dominuje jedlo-bukový stupeň. Převládají zde lesy hospodářské. Lesy zvláštního určení jsou vymezeny jako nástroj ochrany pásem zdrojů léčivých a minerálních vod (Mariánské Lázně, Louka, Nová Ves, Karlovy Vary). Dalším důvodem pro zařazení lesů do této kategorie je ochrana prvních zón CHKO Slavkovský les a prvních pásem hygienické ochrany (nádrž Horka a další menší vodárenské zdroje). Lesy zvláštního určení jsou vymezeny v MCHÚ, příměstských a rekreačních oblastech (Habartov, Kynšperk nad Ohří), genových základnách (Krušné hory, Karlovarská vrchovina), obor (Studánka) a v samostatných bažantnicích (ská pánev). Kategorie lesa ochranného je tvořena pouze porosty na nepříznivých stanovištích (v Krušných horách a Karlovarské vrchovině převažují rašeliny). Technická infrastruktura Území SO ORP se vyznačuje poměrně hustou silniční sítí. Nejvýznamnější je právě budovaná rychlostní silnice R6, která umožní dopravní napojení ve směru Cheb SRN a Karlovy Vary Praha. Poloha území SO ORP při komunikaci R6 byla důvodem pro zařazení tohoto ORP do rozvojové osy OS7 a rozvojové oblasti OB12 v Politice územního rozvoje ČR Další významné dopravní napojení představuje celostátní i mezinárodní železniční trať číslo 140. Spojuje území SO ORP se sousedním ORP Cheb na západě území a dále pokračuje do SRN a na východě směřuje do Karlových Varů a pokračuje do Prahy. Strana 3

4 Z ostatní dopravy má největší význam doprava cyklistická. V současné době mají cyklostezky a cyklotrasy na území SO ORP délku cca 300 km a připravuje se budování dalších okolo budoucího jezera Medard a úseky stávající cyklostezky podél Ohře. Území SO ORP je poměrně dobře vybaveno sítěmi technické infrastruktury. Vyznačuje se především výrobou elektrické energie, na výrobě energie Karlovarského kraje se podílí 97 %. Elektřina je zavedena do všech obcí ORP. Uplatňují se zde také obnovitelné zdroje energie. Zásobování el. energií Všechny obce v SO ORP jsou zásobovány elektrickou energií. Elektrické vedení včetně významných rozvoden je zachycen ve schématu v části b) této kapitoly. Na území SO ORP se nachází většina velkých zdrojů výroby elektrické energie a na celkové výrobě elektrické energie v kraji se podílí 97 %. Hlavními producenty elektřiny jsou elektrárna Tisová a elektrárna Vřesová. Uplatňují se zde v menší míře také obnovitelné zdroje energie větrné elektrárny v Horním Částkově 4 věže každá o výkonu 2 MW, které jsou ve zkušebním provozu a malé vodní elektrárny. Na území SO ORP se dále nachází několik fotovoltaických elektráren, a to v ě jedna o výkonu 12 kwp a druhá o výkonu 39,56 kwp, v Habartově s výkonem 18 kwp, ve Svatavě o výkonu 19 kwp a další dvě s označením SUAS 2 Jehličná o výkonu 43,3 kwp a SUAS 3 Marie o výkonu 74,48, obě v k.ú. Královské Poříčí. Politika územního rozvoje ČR 2008 navrhuje na území SO ORP koridor E2 pro zajištění transformační vazby 400/110 kv stanic Vernéřov a Vítkov u a a jejich napojení do přenosové soustavy 400 kv Hradec Vernéřov. Rozvodna Vítkov bude sloužit pro propojení ČR SRN. Z tohoto důvodu je v přípravě rozšíření rozvodny Vítkov. Tabulka 4 Souhrn instalovaných zařízení podle místa provozovny Elektrárna KVET KGJ MVE FVE VTE Trafo 110/22 220/110 kv kv 110/6 kv Celkem Aš 0,040 0,009 2, ,749 Cheb 5,189 1,631 0,034 0, ,857 Karlovy vary 5 1,82 1,284 0, ,133 Kraslice 0, ,355 Mariánské Lázně 0,034 0,085 0, ,127 Ostrov 1,863 1, , , ,800 0,866 1,741 0, ,463 Karlovarský kraj ,8 7,909 6,999 0,136 3, ,84 Zdroj informací Operační plán pro řešení krizové situace Narušení dodávek el. energie, plynu a tep energie velkého rozsahu z roku Strana 4

5 Tabulka 5 Rozložení zdrojů el. energie podle sídla firmy Název subjektu Vodní Sluneční Typ zdroje Plynový a Větrný spalovací Parní Paroplyno vá Aš 0,041 0, ,7 0 0 Cheb 0,229 2,6249 5,265 5, Karlovy Vary 2,35 2,451 2, Kraslice 0,115 0, Mariánské Lázně 0,254 0, ,13 0 Ostrov 1,417 0, ,572 1,293 0, Karlovarský kraj 4,978 8,621 7,958 8, ,1 286 Uvedené hodnoty jsou v MWh. Zdroj informací databáze udělených licencí ERU. Data jsou platná k Zásobování vodou Podkladem této kapitoly byly údaje z Českého statistického úřadu a dále z Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje, ze kterých vyplývá, že SO ORP má v Karlovarském kraji nejvíce obyvatel napojených na veřejný vodovod. Průměrně je na celém území SO ORP zásobováno 98,64 % obyvatel, v absolutním vyjádření se jedná o obyvatel z celkových Z dostupných údajů o území byly vypočtena délka místního vodovodního potrubí, která na území SO ORP celkem činí 535,52 km. Podrobnější údaje za jednotlivé obce SO ORP obsahuje tabulka v části b). Obec Trvalí obyvatelé (počet) Zásobovaní obyvatelé (%) Zásobovaní obyvatelé (počet) Území obce (ha) Místní vodovodní potrubí (km) Březová , ,78 41,49 Bukovany , ,81 5,12 Citice , ,56 11,91 Dasnice , ,16 5,72 Dolní Nivy , ,06 9,79 Dolní Rychnov , ,49 20,2 Habartov , ,71 34,45 Horní Slavkov , ,40 30,12 Chlum Svaté Máří , ,39 16,67 Chodov , ,83 49,19 Josefov , ,19 15,12 Kaceřov , ,91 10,34 Krajková , ,70 22,74 Královské Poříčí , ,42 10,71 Krásno , ,76 13,55 Kynšperk nad Ohří , ,88 5,69 Libavské Údolí , ,03 3,64 Strana 5

6 Loket , ,16 20,05 Lomnice , ,49 16,13 Nová ves , ,05 Nové Sedlo , ,44 41,97 Rovná , ,26 6, , ,34 79,67 Staré Sedlo , ,30 10,87 Svatava , ,68 25,89 Šabina , ,58 7,21 Tatrovice , ,55 0,9 Těšovice , ,72 2,87 Vintířov , ,91 13,39 Vřesová , ,96 3,51 celkem ORP , ,52 535,54 Kanalizace a čištění odpadních vod V ORP se dosud vyskytují obce, které nejsou napojeny na veřejnou kanalizaci. Mezi ně patří Dolní Nivy, Chlum Svaté Maří a Tatrovice. Přesto je ORP v rámci Karlovarského kraje ORP s nejvyšším podílem obyvatel napojených na kanalizaci. Zásobování plynem Hodnoty uvedené v níže uvedeném textu se vztahují k roku V té době bylo na území SO ORP zásobeno plynem obyvatel, což představuje 80,7% obyvatel. Na území SO ORP je celkem 199,6 km vedení vysokotlakého plynovodu, 136 km středotlakého plynovodu a 119,6 km nízkotlakého plynovodu. Dále se zde nachází 81 regulačních stanic a STL. Tabulka 6 vedení plynového potrubí a umístění regulačních tanic plynu ORP Produkt nebo služba Název subjektu, nebo objektu (provozovna) typ objektu výkon MW/parametry Obec Držitel licence (zřizovatel) Březová u a 1 Okružní Březová Březová u a 2 Lipová Březová Dolní Nivy Dolní Nivy Dolní Rychnov Dolní Rychnov Habartov 1 Okružní Habartov Habartov 2 Máchova Habartov Horní Slavkov 1 Zahradní Horní Slavkov Strana 6

7 Horní Slavkov 3 U výtopny Chodov Stará Chodovská Chodov 1 Bohemie Chodov 4 Horní Pochlovice Krajková Krásno Květná Kynšperk 1 Chebská Kynšperk 2 ská Kynšperk 3 Jana Jiskry Libavské Údolí Loket 1 Nádražní Loket 2 Sportovní Nové Sedlo Nové Sedlo Loučky Rovná Rudolec 2 Ohře 3 Michal 4 Kosmonautů 6 Vítězná Staré Sedlo Těšovice Horní Slavkov Chodov Chodov Chodov Kaceřov Krajková Krásno Květná Kynšperk nad Ohří Kynšperk nad Ohří Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Loket Nové Sedlo Nové Sedlo Rovná Rudolec Staré Sedlo Těšovice Vřesová Vřesová Strana 7

8 Zdroj informací operační plán pro řešení krizové situace Narušení dodávek el. energie, plynu a tep. energie velkého rozsahu z roku 2009 Zásobování teplem Na území SO ORP se nachází většina velkých zdrojů výroby elektrické energie a na celkové výrobě elektrické energie v kraji se podílí 97 %. Hlavními producenty elektřiny jsou elektrárna Tisová a elektrárna Vřesová. Tyto elektrárny jsou zároveň i zdrojem tepla pro danou lokalitu. Tabulka 7 Souhrn zdrojů tepla podle umístění zdroje KVET Kotelna Teplárna Výtopna Celkem PAR,TEPL TEPL PAR, HORK HORK PAR Aš 26,56 26,56 27,74 Cheb 32,80 80,70 113,50 119,98 Karlovy Vary 17,21 44,83 4,20 66,23 42,75 69,40 Kraslice 19,44 19,44 36,80 Mariánské Lázně 7,73 69,71 77,44 161,50 63,12 Ostrov 9,70 79,80 89,50 12,17 90, ,00 41,00 224,00 149, ,36 277,97 196,00 222,92 569,90 Celkem 1 824,00 154,44 348,63 303, ,03 161,50 580,53 265,40 312,92 569,90 Zdroj informací Operační plán pro řešení krizové situace Narušení dodávek el. energie, plynu a tep energie velkého rozsahu z roku Využití území Využití území SO ORP je sledováno podle základních kategorií: zemědělská půda a nezemědělská půda. Zemědělská půda zahrnuje ornou půdu, trvalé travní porosty (TTP), zahrady a ovocné sady. Chmelnice a vinice se na území SO ORP nevyskytují. Podíl zemědělské půdy se pohybuje kolem 30 %, podíl orné půdy ze zemědělské půdy mírně klesá a v roce 2009 činil 25,6 % a podíl TTP činil 69,8 %. Lesní půda měla v roce 2009 výměru ha, vodní plochy 882 ha a ostatní plochy ha z celkové výměry SO ORP, která činí ha. Bydlení K průmyslovému charakteru území je přizpůsobeno i zdejší obyvatelstvo, které je složeno především z dělnických profesí a profesí uplatňujících se v průmyslu. Dlouhodobě patří SO ORP k území, s nízkým počtem vysokoškolsky vzdělaných lidí (cca 4 %). Převážná část obyvatel bydlí v sídlištní zástavbě, rodinné doby jsou zastoupeny v menší míře a nacházejí se spíše na periférii a menších vsích v okolí. Největší zastoupení má česká národnost, následuje slovenská a německá. Výrazné je zde zastoupení romského a vietnamského etnika. V SO ORP došlo za posledních 10 let ke snížení počtu obyvatel o 1726, což představuje 2,1 %. Strana 8

9 Bytový a domovní fond Domovní fond Z údajů o domovním fondu byly získány pouze počty domů celkem za jednotlivé obce SO ORP v roce Na území SO ORP bylo v roce 2001 celkem domů. Nejvíce domů 1502 bylo na území města, následoval Kynšperk nad Ohří 716 domů, Chodov 714 domů, Habartov 568 a Loket 469 domů. Nejméně domů se naopak nacházelo v obci Vřesová (10), následuje Rovná (44), Těšovice (50) a Tatrovice (56). Průměrně se v roce 2001 na území SO ORP nacházelo 275,5 domů na obec. Bytový fond Území SO ORP má celkem bytů z toho trvale obydlených je Dále je rozlišeno bydlení na trvale obydlené byty (TOB) v rodinných a bytových domech. Největší podíl TOB v rodinných domech je v obcích Těšovice (100 %), Josefov (96,1 %) a Chlum Svaté Maří (90 %). Naopak nejnižší podíl TOB v rodinných domech je v obci Vřesová (0 %), Chodov (7,7 %) a (8,1 %), kde převažuje bydlení v bytových domech. O bydlení v rodinných domech je v posledních letech zvýšený zájem, v některých obcích je ovšem nedostatek vhodných ploch k výstavbě z důvodu různých územních omezení (např. ). Výstavba Dalším ukazatelem bydlení je výstavba. V této oblasti byl sledován počet dokončených bytů v jednotlivých obcích SO ORP v letech Nejvíce bytů bylo celkem dokončeno v roce 2008, a to 145 z toho jen v ě 52, v Chodově 26 a v Lokti 10. O rok později v roce 2009 bylo dokončeno už jen 92 bytů, což představuje 63,45 % proti roku předchozímu. Trend vývoje počtu dokončených bytů si držel Loket, v ostatních případech došlo k poklesu výstavby. Tam, kde došlo ke zvýšení, se jedná o zanedbatelné množství kromě Březové, kde bylo v roce 2009 dokončeno 17 bytů a Krásna s 8 dokončenými byty. Podnikatelská struktura V této kapitole je sledována ekonomická struktura obyvatel jednotlivých obcí SO RP, míra podnikatelské aktivity jednotlivých ORP Karlovarského kraje a počet ekonomických subjektů rozdělený podle právní formy. Dle SLBD žilo v roce 2001 na území SO ORP obyvatel, z toho ekonomicky aktivních bylo , což představuje 52,75 % obyvatel. Největší podíl ekonomicky aktivních obyvatel pracoval v sekundárním sektoru. Stále větší podíl pracuje v sektoru terciárním. Primární sektor má nejnižší zastoupení. Míra podnikatelské aktivity byla získána z Registru ekonomických subjektů Českého statistického úřadu a sledovány byly pro potřeby ÚAP údaje v letech 2005, 2008 a Míra podnikatelské aktivity v SO ORP se za sledované období zvýšila ze 151,5 na 156,0. Přesto je v ORP ve srovnání s ostatními ORP Karlovarského kraje míra podnikatelské aktivity nejnižší. Z celkových ekonomických subjektů Karlovarského kraje se jich v uvedeném čase na území SO ORP nacházelo , což představuje podíl v rámci Karlovarského kraje ve výši 18,78 %. Na území SO ORP mělo sídlo podnikajících fyzických osob (z toho živnostníků) a právnických osob. Mezi právnickými osobami bylo obchodních společností, 18 družstev a 2 státní Strana 9

10 podniky. Uvedená data jsou platná k Hospodářská charakteristika SO ORP má převážně průmyslový charakter, vyznačuje se zejména tradičními odvětvími jako chemický průmysl, strojírenství, textilní a oděvní průmysl, výroba skla a porcelánu, energetika, těžba nerostných surovin (zejména hnědého uhlí) a výroba stavebních hmot. V posledních letech však území SO ORP prochází postupnou hospodářskou restrukturalizací směrem k novým průmyslovým odvětvím jako např. elektrotechnika a elektronika, ušlechtilému využívání energetických zdrojů a větší důraz je kladen na cestovní ruch, rekreaci, sportovní vyžití a volnočasové aktivity obyvatel i návštěvníků. Tato transformace je realizována rozsáhlými pozitivními přeměnami a obnovou krajiny v rámci zahlazování důsledků těžby hnědého uhlí na vytěžených lokalitách např. rekultivace a revitalizace krajiny v podobě jezer v řádu desítek a stovek hektarů, golfových hřišť, parků, lokalit pro bydlení, kulturní a nové podnikatelské aktivity. Strana 10