Pracovní verze SPP ČSN ISO ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 2007

Transkript

1 ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 2007 Technologie grafické výroby Řízení a kontrola výroby rastrových barevných výtažků, nátisku a tisku Část 1: Parametry a metody měření ČSN ISO Graphic technology Process control for the production of half-tone colour separations, proof and production prints Part 1: Parameters and measurement methods Technologie graphique Maîtrise de procédé pour la production des séparations de couleur en ton tramé, des épreuves et des tirages en production Partie 1: Paramètres et méthodes de mesurage Tato norma je českou verzí mezinárodní normy ISO :2004. Překlad byl zajištěn Českým normalizačním institutem. Má stejný statut jako oficiální verze This standard is the Czech version of the International Standard ISO :2004. It was translated by Czech Standards Institute. It has the same status as the official version. Český normalizační institut, 2007 XXXXX Podle zákona č. 22/1997 Sb. smějí být české technické normy rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem Českého normalizačního institutu.

2 Národní předmluva Informace o citovaných normativních odkazech ISO 5-2 dosud nezavedena ISO 5-3 zavedena v ČSN ISO 5-3 ( ) Fotografie Měření hustot Část 3: Spektrální podmínky. ISO 5-4 zavedena v ČSN ISO 5-4 ( ) Fotografie Měření hustot Část 4: Geometrické podmínky měření odrazné hustoty ISO Vypracování normy dosud nezavedena Zpracovatel: Ing. Zdeněk Paseka, IČ ; Petr Lozan, DiS. Pracovník Českého normalizačního institutu: Ing. Ladislav Rychnovský, CSc. NÁRODNÍ POZNÁMKA V řadě norem vypracovaných technickou komisí ISO/TC 42 Fotografie, ISO 5-1 až ISO 5-4, převzatých do soustavy ČSN překladem, jsou pro anglické termíny z oblasti senzitometrie reflection density resp. reflectance factor density a transmission density resp. transmittance density zavedeny a běžně používány české termíny odrazná hustota a prostupová hustota, případně termíny z nich odvozené. V odborných textech z oblasti grafické výroby jsou výše uvedené anglické termíny překládány odlišně, a to výrazy odrazová hustota a průhledová hustota (případně z nich odvozenými termíny), které byly použity i v překladu této normy. 2

3 MEZINÁRODNÍ NORMA Technologie grafické výroby Řízení a kontrola produkce ISO rastrových barevných výtažků, nátisku a tisku Druhé vydání Část 1: Parametry a metody měření ICS Předmluva ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) je celosvětovou federací národních normalizačních orgánů (členů ISO). Mezinárodní normy obvykle připravují technické komise ISO. Každý člen ISO, který se zajímá o předmět, pro který byla vytvořena technická komise, má právo být v této technické komisi zastoupen. Práce se zúčastňují také vládní i nevládní organizace, s nimiž ISO navázala pracovní styk. ISO úzce spolupracuje s mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) ve všech záležitostech normalizace v elektrotechnice. Mezinárodní normy jsou zpracovávány v souladu s pravidly danými směrnicemi ISO/IEC, část 2. Hlavním úkolem technických komisí je příprava mezinárodních norem. Návrhy mezinárodních norem přijaté technickými komisemi se rozesílají členům ISO k hlasování. Vydání mezinárodní normy vyžaduje souhlas alespoň 75 % z hlasujících členů. Existuje možnost, že některé z prvků této mezinárodní normy jsou předmětem patentových práv. ISO nemůže být činěna odpovědnou za identifikování některých nebo veškerých takových patentových práv. Mezinárodní norma ISO byla připravena technickou komisí ISO/TC 130, Technologie grafické výroby. Toto druhé vydání, které bylo podstatně revidováno zavedením digitálních dat jako vstupu, doplněním několika definic a celkovým uspořádáním, ruší a nahrazuje první vydání (ISO :1996). ISO sestává z následujících částí uváděných pod souhrnným titulem Technologie grafické výroby Řízení a kontrola produkce rastrových barevných výtažků, nátisku a tisku: Část 1: Parametry a metody měření Část 2: Ofsetový tisk Část 3: Coldset Novinový tisk ofsetem a knihtiskem Část 4: Publikační hlubotisk Část 5: Sítotisk Část 6: Flexotisk Část 7: Postupy, využívající digitální tisk nebo reprodukce, tištěné různými tradičními tiskovými postupy z digitálních datových souborů, (připravuje se). 3

4 Obsah Strana Úvod Předmět normy Citované normativní dokumenty Termíny a definice Požadavky Všeobecně Datový soubor, barevné výtažky na filmech a tiskových formách Nátisk nebo tisk Metody měření Úhly natočení rastru Tónová hodnota barevných výtažků na filmu nebo v datovém souboru Tónová hodnota na tisku Nárůst tónové hodnoty na tisku Lesk Spektrometrická měření, výpočet souřadnic barev CIELAB a rozdílů barevnosti v CIELAB Příloha A (normativní) Uvádění údajů Příloha B (informativní) Stanovení parametrů kvality tiskových bodů barevného výtažku na filmu Bibliografie

5 Úvod Při výrobě barevné reprodukce je důležité, aby se osoby zodpovědné za zhotovení barevných výtažků, nátisk a tiskové operace předem dohodly na minimálním souboru parametrů, které jednoznačně definují vizuální charakteristiky i další technické vlastnosti připravované tiskoviny. Taková dohoda umožňuje správné zhotovení vhodných barevných výtažků (bez použití metody pokusu a omylu ) a následně umožní zhotovit z těchto výtažků analogové či digitální nátisky mimo tiskový/nátiskový stroj nebo na tiskovém/nátiskovém stroji, jejichž účelem je co nejvěrnější simulace vizuálních charakteristik hotové tiskoviny. Smyslem této části ISO je shrnout a zdůvodnit minimální soubor primárních parametrů postupů (viz níže) potřebných pro jednoznačné určení vizuálních charakteristik a souvisejících technických vlastností nátisku nebo tisku, zhotovovaných přímo s použitím digitálních dat nebo ze souboru rastrových výtažků na filmech. Specifické hodnoty těchto parametrů, které jsou vhodné pro určité tiskové postupy (jako je ofsetový tisk, hlubotisk, flexotisk a sítotisk), jsou stanoveny v dalších částech ISO U některých postupů jsou určité parametry významnější než jiné a mohou být stanoveny jako závazné, zatímco zbývající parametry jsou volitelné. V této části normy ISO jsou však všechny parametry považovány za stejně významné. Jako primární parametry jsou zde definovány ty, které mají přímý vztah k vizuálním charakteristikám obrazu; jako sekundární parametry jsou definovány ty, které mohou ovlivnit obraz nepřímo změnou hodnot primárních parametrů. Sekundární parametry zahrnují: tloušťku filmu s barevným výtažkem, orientaci obrazu (stranově správný nebo obrácený), polaritu filmu (negativní nebo pozitivní), nerovnosti povrchu světlocitlivé vrstvy filmu, přítomnost značení barev nebo soutiskových značek, pořadí barev při tisku Pokud je to pro použití určitých postupů nutné, mohou být pro doplnění primárních parametrů stanoveny sekundární parametry a další související podrobnosti, které však nejsou v této části ISO obsaženy, vyjma údajů v definicích. Během postupu zhotovování barevných výtažků pro barvotisk se z digitálních dat vztahujících se k barevné předloze obvykle vytváří soubor digitálních dat připravený pro tisk, zahrnující tónové hodnoty škálových barev CMYK připravený pro tisk. Barevné předlohy tvoří obvykle průhledné, nebo odrazové fotografické kopie, ačkoli jako vstup mohou být použity i jakékoliv barevné grafiky v analogové nebo digitální formě. Většina tiskových postupů, které jsou předmětem ISO 12647, vyžaduje před přenesením tónových obrazů na tiskovou formu jejich rozložení do tiskových bodů ve formě rastru. Nicméně existují i nové tiskové postupy, jako inkoustový tisk, které rozložení do tiskových bodů ve formě rastru nevyžadují. Pro tyto postupy je možno tuto část ISO rovněž použít, s výjimkou stanovení rozteče lineatury rastru, úhlu natočení rastrů, tvaru tiskového bodu a, samozřejmě, kvality filmu. Je ovšem třeba poznamenat, že řada systémů zhotovení kontrolního nátisku mimo tiskový/nátiskový stroj vytváří obrazy bez pomoci jejich rozložení do tiskových bodů ve formě rastru. V tomto případě nemůže být nátisk použit pro předběžné zjištění takových jevů jako je moaré, které může být způsobeno interferencemi mezi periodickými strukturami obrazu a rastry použitými při produkčním tisku. Proces zhotovování barevných výtažků neposkytuje jednoznačný převod barevných hodnot předlohy do barev produkčního tisku. Pro každý rozlišitelný bod předlohy je třeba barvu (kterou je možno charakterizovat třemi kolorimetrickými hodnotami, například X, Y, Z nebo L*, a*, b* nebo odstínem, sytostí a světlostí) rozložit do tónových hodnot čtyř nebo více škálových barev. Ve většině případů je však rozsah optické hustoty (a tedy barevný rozsah) předlohy větší než je rozsah reprodukovatelný tiskem. V důsledku toho vyžaduje klasické zhotovování barevných výtažků určitý stupeň interpretace předlohy zpracovatelem a výsledná transformace se může od předlohy k předloze lišit. Správou barev ICC se zmíněná nejednoznačnost pro uživatele zúžila na určité dodavatelem nabízené možnosti; v rámci daných možností volby jsou výsledky opakovatelné. Dalšími zdroji odchylek jsou stupeň a způsob, jakými je nepestrá složka dané barvy vytvářena černou tiskovou barvou namísto vhodnou směsí pestrých barev. Zde existuje opět řada možností, které mohou do určité míry záviset na nabídce dodavatele. 5

6 verze SPP I přes určitou míru volnosti při postupu zhotovování barevných výtažků je důležité, aby se braly v úvahu hodnoty parametrů postupu při těch podmínkách tisku, které je třeba použít pro výrobu. To proto, že výrobní kroky následující po zhotovení barevných výtažků, zejména výstup na film (je-li třeba), nátisk (na tiskovém/nátiskovém stroji nebo mimo tiskový/nátiskový stroj), výroba tiskové formy (je-li třeba), produkční tisk a povrchové úpravy se obvykle provádějí s pevně stanoveným souborem parametrů procesu, který zahrnuje: vlastnosti potiskovaného materiálu, optické vlastnosti škálových barev v plné ploše, křivku nárůstu tónové hodnoty. Udržování stálých hodnot parametrů ve všech krocích postupu je důležité pro zajištění předvídatelého výsledku reprodukce. Jakákoli očekávaná odchylka těchto hodnot je zpravidla na újmu vizuálních charakteristik obrazu. Z dosud diskutovaných technických podkladů je zřejmé, že postupy zhotovování barevných výtažků a nátisku vyžadují předchozí znalost hodnot parametrů procesu vyskytujících se v produkčním tisku. Je prakticky nemožné tisknout všechny zakázky se stejným souborem parametrů procesu, bez ohledu na typ tiskového stroje nebo digitální tiskové jednotky, tiskovou formu, tiskovou barvu, potiskovaný materiál nebo na použitý způsob povrchové úpravy. Proto musí existovat účinná výměna informací mezi dodavatelem předtiskové přípravy, zhotovitelem nátisku a produkčním tiskařem, která stanoví specifické parametry pro tuto činnost. Pro usnadnění výměny informací stanoví tato část ISO úplný soubor parametrů, jejichž hodnoty mají být určeny jako minimum, je-li předmětem plnění zakázka z předtiskové přípravy sestávající z digitálního datového souboru nebo sady barevných výtažků na filmech, v obou případech spolu s doprovodným kontrolním nátiskem. Stanovené hodnoty každého parametru jsou uvedeny v ostatních částech ISO 12647; tato část se zabývá pouze definicemi, základními požadavky, uváděním údajů a metodami měření. Protože kontrolní nátisk je základním prostředkem komunikace mezi předtiskovou přípravou, zadavatelem a zhotovitelem tisku, je důležité, aby: kontrolní nátisk byl zhotoven s využitím nejlepší dosažitelné simulace předpokládaných tiskových podmínek; produkční tisk usiloval o splnění vizuálních charakteristiky schváleného nátisku. Jeden z hlavních rozdílů mezi tiskovými postupy, i v rámci jednoho tiskového postupu, je mezi křivkami nárůstu tónových hodnot (dříve označovanými jako křivky nárůstu tiskového bodu ), jejichž příklady jsou schematicky znázorněny na obrázku 1. Jedna taková křivka, včetně odpovídajících tolerancí, může být stanovena pro každou škálovou barvu, pro každou určitou kombinaci typu potiskovaného materiálu a tiskový postup. 6 Pracovní

7 verze SPP 1 Předmět normy Tato a další části ISO stanoví parametry, které definují podmínky tisku pro různé postupy používané v grafickém průmyslu. Odborníci, kteří mají zájem pracovat na dosažení společných cílů, mohou použít pro charakterizaci požadovaných podmínek tisku a/nebo ke kontrole tiskového postupu hodnoty parametrů stanovených ve výměně dat. Tato část ISO 12647: definuje slovník a stanovuje minimální soubor parametrů procesu, které jednoznačně charakterizují obraz tištěný rastrovým čtyřbarvotiskem (na které se také odkazuje v ostatních částech ISO 12647). Parametry byly zvoleny na základě sledu výrobních fází zhotovení barevných výtažků, výroba tiskové formy, kontrolní nátisk, produkční tisk a povrchová úprava tiskovin. Tyto parametry mohou být přímo použity pro kontrolní nátisk a tiskové postupy, které používají jako vstup barevné výtažky na filmech; je přímo použitelná pro kontrolní nátisk a tisk z tiskových forem zhotovených postupy bez použití filmů, pokud je zachována přímá analogie s postupy na bázi filmu; je použitelná pro kontrolní nátisk a tisk s více než čtyřmi škálovými barvami, pokud je zachována přímá analogie se čtyřbarvotiskem, jako například pro data a rastrování, potiskované materiály a parametry tisku; je použitelná pro linkové rastry, a kde to připadá v úvahu i pro ty, které nemají standardní úhly natočení rastru nebo pravidelnou lineaturou rastru. 2 Citované normativní dokumenty Pro používání tohoto dokumentu jsou nezbytné dále uvedené referenční dokumenty. U datovaných odkazů platí pouze citovaná vydání. U nedatovaných odkazů platí poslední vydání referenčního dokumentu (včetně změn). ISO 5-2 Photography Density measurements Part 2: Geometric conditions for transmission density (Fotografie Měření hustot Část 2: Geometrické podmínky pro měření prostupové hustoty) ISO 5-3 Photography Density measurements Part 3: Spectral conditions (Fotografie Měření hustot Část 3: Spektrální podmínky) ISO 5-4 Photography Density measurements Part 4: Geometric conditions for reflection density (Fotografie Měření hustot Část 4: Geometrické podmínky proměření odrazné hustoty) ISO Graphic technology Spectral measurement and colorimetric computation for graphic arts images (Technologie grafické výroby Spektrálně fotometrická měření a kolorimetrické výpočty pro obrazy v grafické výrobě) 3 Termíny a definice Pro účely všech částí ISO platí následující definice, uvedené v abecedním pořádku podle anglického originálu. Z praktických důvodů jsou zahrnuty i některé definice s předpokládaným použitím až v dalších částech ISO POZNÁMKA U veličin je jako součást jejich definice uváděna i nejčastěji používaná měrná jednotka. Rozměr u tzv. bezrozměrných veličin je z definice nepestrá barva (achromatic colour) vnímaná barva postrádající zabarvení ve smyslu vnímání [upraveno z , CIE 17.4[3]] 1 Obvykle jsou používány názvy barev bílá, šedá a černá nebo pro průhledné objekty, bezbarvá a neutrální. 2 V tiskové praxi mohou být nepestré barvy vytvořeny buď jednou nepestrou tiskovou barvou nebo vhodně vyváženou kombinací tří pestrých tiskových barev. 7 Pracovní

8 3.2 osa rastru (axis of a screen) ten ze dvou směrů, ve kterém obraz tiskových bodů rastru vykazuje nejvyšší počet obrazových prvků, jako jsou body nebo linky, na jednotku délky 3.3 pestrá barva (chromatic colour) vnímaná barva, která má zabarvení ve smyslu barevného vnímání [upraveno z , CIE 17.4[3]] POZNÁMKA Škálové tiskové barvy azurová, purpurová a žlutá jsou pestré barvy. 3.4 rozdíl barevnosti CIELAB (CIELAB colour difference) rozdíl barevnosti CIE 1976 L*, a*, b* (CIE 1976 L*, a*, b* colour difference) E * ab rozdíl mezi dvěma barevnými stimuly, definovaný jako euklidovská vzdálenost mezi body, představovanými těmito stimuly v barevném prostoru L*, a*, b* [upraveno z , CIE 17.4[3]] POZNÁMKA Rozměr je barevný prostor CIELAB (CIELAB colour space) barevný prostor CIE 1976 L*a*b* (CIE 1976 L*a*b* colour space) trojrozměrný, přibližně uniformní barevný prostor, tvořený zobrazením L*, a*, b* v soustavě pravoúhlých souřadnic [upraveno z , CIE 17.4[3]] 3.6 kolorimetr (colorimeter) přístroj k měření kolorimetrických veličin, jako jsou hodnoty tristimulů barevných stimulů [ , CIE 17.4[3]] POZNÁMKA Trichromatický kolorimetr získává tyto hodnoty analogovou integrací spektrálního produktu koeficientu odrazu nebo prostupu objektu, zdroje osvětlení a filtrů, které jsou definovány pomocí standardního zdroje osvětlení a funkcemi standardního pozorovatele. Spektrokolorimetr toho dociluje výpočtem ze spektrálních dat. 3.7 barevný výtažek na filmu (colour-separation film) jeden ze sady černobílých rastrových filmů tiskového postupu, náležející jedné barvě barvotisku POZNÁMKA Sada je tvořena obvykle čtyřmi barevnými výtažky na filmu. 3.8 měrné políčko (control patch) plocha vytvořená za účelem měření nebo kontroly 3.9 kontrolní proužek (control strip) jednorozměrné pole měrných políček 3.10 optická hustota jádra tiskového bodu (core density) rastrový film průhledová optická hustota ve středu izolovaného neprůhledného obrazového prvku, jako je tiskový bod nebo linka POZNÁMKA Rozměr je povolená odchylka vybarvení (deviation tolerance) přípustná odchylka mezi schváleným tiskem (3.26) z výroby a referenční hodnotou 8

9 verze SPP 3.12 poloha světlocitlivé vrstvy na filmu (film emulsion orientation) orientace barevného výtažku na filmu vůči pozorovateli vzhledem ke straně se světlocitlivou vrstvou POZNÁMKA Obvyklá orientace je světlocitlivou vrstvou nahoru, t.j. směrem k pozorovateli šířka okrajové zóny tiskového bodu (fringe width) izolovaný neprůhledný obrazový prvek průměrná vzdálenost mezi spojnicemi vedenými v optických hustotách odpovídajících 10 % a 90 % minimální požadované optické hustoty jádra tiskového bodu, stanovená pro uvažovaný tiskový postup POZNÁMKA Šířka okrajové zóny tiskového bodu se udává v mikrometrech vyvážení šedé (grey balance) sada tónových hodnot na filmech s barevnými výtažky (3.7) pro azurovou, purpurovou a žlutou barvu, která se při tisku za stanovených tiskových podmínek a při stanovených podmínkách pozorování jeví jako nepestrá barva POZNÁMKA V praxi se používají dvě definice šedé: barva, která má v barevném prostoru CIELAB stejné hodnoty a* a b* jako potiskovaný materiál a barva, která má v barevném prostoru CIELAB stejné hodnoty a* a b* jako barevný odstínu rastru s obdobnou hodnotou L*, vytištěný černou tiskovou barvou rastrový film (half-tone film) film používaný při rastrovém tisku, na kterém jsou jako prvky obrazu body nebo linky 3.16 rastrový film s tvrdou gradací (hard-dot film) barevný výtažek na filmu s takovými tiskovými body rastru, které se spolehlivě reprodukují při duplikaci filmů a výrobě tiskové formy 3.17 správa barev ICC (ICC colour management) sdělování asociovaných dat prostřednictvím ICC profilu, požadovaných pro jednoznačnou interpretaci dat reprezentujících barevný obsah a použití konverzí barevných dat za použití tohoto profilu, podle potřeby tak, aby se získaly požadované reprodukce 1 Tato definice je upravena z připravované normy ISO Barevný obsah mohou tvořit texty, perokresby, grafiky a obrazové předlohy v rastrové nebo vektorové formě, u nichž u všech může být správa barev použita. 3 Správa barev při určování konverze barevných dat zvažuje charakteristiky vstupních a výstupních zařízení. [upravena z ISO ] 3.18 Mezinárodní komise pro správu barev (International Color Consortium) ICC průmyslová organizace zodpovědná za specifikaci ICC profilů a organizaci správy barev 3.19 ICC profil (ICC profile) soubor kolorimetrických transformací připravených v souladu s ICC.1 [bibliografie [4]] 3.20 orientace obrazu (image orientation) orientace textu a obrazů, označovaná jako čitelná, pokud je text orientován tak, jak je určen ke čtení a obrazy jsou orientovány v poloze určené k prohlížení konečným uživatelem; opačná orientace se označuje jako nečitelná 9 Pracovní

10 1 Orientace světlocitlivé vrstvy filmu vyžaduje také uvedení: poloha světlocitlivou vrstvou nahoru nebo poloha světlocitlivou vrstvou dolů. Pokud není poloha světlocitlivé vrstvy filmu uvedena, předpokládá se obvykle poloha světlocitlivou vrstvou nahoru. 2 Obvyklý údaj zní nečitelná světlocitlivou vrstvou nahoru, což je ekvivalentem pro čitelná světlocitlivou vrstvou dolů rozsah rozbarvení středních tónů (mid-tone spread) S veličina definovaná vztahem kde S = max [(A c A c0 ), (A m A m0 ), (A y A y0 )] min [(A c A c0 ), (A m A m0 ), (A y A y0 )] A c A c0 A m A m0 A y A y0 je naměřená tónová hodnota obrazu tvořeného azurovou škálovou barvou požadovaná tónová hodnota obrazu tvořeného azurovou škálovou barvou naměřená tónová hodnota obrazu tvořeného purpurovou škálovou barvou požadovaná tónová hodnota obrazu tvořeného purpurovou škálovou barvou naměřená tónová hodnota obrazu tvořeného žlutou škálovou barvou požadovaná tónová hodnota obrazu tvořeného žlutou škálovou barvou PŘÍKLAD Pro naměřené hodnoty A c = 22, A m = 17 a A y = 20 a požadované hodnoty A c0 = 20, A m0 = 20 a A y0 = 18 je: S = max[(22 20),(17 20),(20 18)] min[(22 20),(17 20),(20 18)] = 2 ( 3) = moaré (moiré pattern) nežádoucí periodický vzor vznikající interferencí mezi dvěma nebo více dvourozměrnými, pravidelně se opakujícími strukturami 3.23 negativní polarita filmu (negative film polarity) vlastnost barevného výtažku na filmu, jehož čiré a plné plochy na filmu odpovídají plným, případně netisknoucím, plochám na tisku 3.24 nepravidelný rastr (non-periodic half-tone screen) rastr z tiskových bodů, které nevytvářejí pravidelný obrazec 3.25 kontrolní nátisk mimo tiskový/nátiskový stroj (off-press proof print) výtisk zhotovený jiným postupem než na tiskovém stroji, jehož účelem je ukázat výsledky postupu zhotovování barevných výtažků způsobem, který věrně simuluje výsledky dosažené na produkčním tiskovém stroji POZNÁMKA Známý také jako náhled (artificial proof) nebo kontrolní náhled (pre-press proof) schválený tisk, schválený arch (OK print, OK sheet) produkční výtisk, vybraný při produkčním tisku jako referenční vzorek pro tisk zbývajícího nákladu 3.27 kontrolní nátisk na tiskovém/nátiskovém stroji (on-press proof print) výtisk zhotovený na tiskovém stroji (produkčním nebo nátiskovém), jehož účelem je ukázat výsledky postupu zhotovování barevných výtažků způsobem, který věrně simuluje výsledky dosažené na produkčním tiskovém stroji 3.28 pozitivní polarita filmu (positive film polarity) vlastnost barevného výtažku na filmu (3.7), jehož čiré a plné plochy na filmu odpovídají netisknoucím, případně plným plochám na tisku 10

11 verze SPP 3.29 hlavní osa (principal axis) osa rastru, která se kryje se směrem největšího průměru tiskového bodu protáhlého tvaru (například eliptického nebo kosočtvercového) POZNÁMKA Kruhové a čtvercové tiskové body hlavní osu nemají 3.30 tiskové podmínky (printing conditions) soubor podrobných tiskových údajů, které plně popisují podmínky související s určitým tištěným výstupem, obvykle spojený s charakterizačními daty naměřenými na testovacím obrazci podle ISO nebo na podobném obrazci POZNÁMKA Takové parametry zpravidla zahrnují (přinejmenším) postup tisku, typ potiskovaného materiálu, tiskové barvy, typ a lineaturu rastru, způsob zhotovení tiskové formy a povrchovou úpravu tisková forma (printing forme) prostředek, jehož povrch je upraven tak, aby určité jeho části přenášely tiskovou barvu, zatímco jiné části nikoliv 3.32 potiskovaný materiál (print substrate) materiál, který nese tištěný obraz 3.33 škálové barvy; procesní barvy (process colours) čtyřbarvotisk azurová, purpurová, žlutá, černá 3.34 referenční směr (reference direction) obraz vodorovný směr z pohledu konečného uživatele 3.35 koeficient odrazu (reflectance factor) R poměr naměřeného odraženého světelného toku měřeného vzorku, k naměřenému světelnému toku odraženému dokonale odrážejícím a dokonale rozptylujícím materiálem umístěným v místě vzorku [ISO 5-4] POZNÁMKA Rozměr je odrazový denzitometr (reflection densitometer) přístroj, kterým se měří odrazová optická hustota (3.37) 3.37 odrazová optická hustota, odrazná optická hustota (reflection density, reflectance factor density) D dekadický logaritmus převrácené hodnoty koeficientu odrazu (3.35) 1 Tato definice pro odrazovou optickou hustotu je převzata z ISO Tato definice pro odraznou optickou hustotu koeficientu odrazu je převzata z CIE 17.4[3]. 3 Rozměr je reflektometr (reflectometer) fotometr pro měření veličin týkajících se odrazu světla [ , CIE 17.4[3]] 11 Pracovní

12 3.39 relativní optická hustota (relative density) optická hustota, po odečtení optické hustoty referenčního materiálu, jaký představuje například filmová podložka nebo nepotištěný potiskovaný materiál POZNÁMKA Rozměr je velikost apertury vzorku/přístroje (sampling aperture size) rozměry plochy vzorku, která přispívá k měření odrazové nebo průhledové optické hustoty určované konstrukcí měřicího přístroje 3.41 úhel natočení rastru (screen angle) úhel (pro rastry s tiskovými body protáhlého tvaru), který svírá hlavní osa rastru s referenčním směrem (3.34), nebo (pro kruhové a čtvercové body) nejmenší úhel, který svírá osa rastru s referenčním směrem POZNÁMKA Úhel natočení rastru se udává ve stupních frekvence rastru; lineatura rastru (screen frequency; screen ruling) počet obrazových prvků, jako jsou body nebo linky, na jednotku délky, ve směru, který poskytuje nejvyšší hodnotu POZNÁMKA Frekvence rastru nebo lineatura rastru se udává v počtu linek rastru na centimetr rozteč lineatury rastru (screen width) převrácená hodnota lineatury rastru (3.42) POZNÁMKA Rozteč lineatury rastru se udává v mikrometrech povrchová úprava (surface finishing) postup při kterém se potisk buď lakuje, nebo laminuje průhlednou polymerní fólií 3.45 tónová hodnota (tone value) A datový soubor proporcionální hodnota tisku zakódovaná v datovém souboru a interpretovaná tak, jak je definováno ve specifikaci formátu souboru 1 Tónová hodnota se vyjadřuje v procentech. 2 Ve většině souborů se ukládají tato data ve formě 8 bitových celočíselných hodnot, t.j. 0 až 255. Tónová hodnota obrazového bodu se obvykle vypočítá podle rovnice kde V A 100 V V p p 100 V 0 V 0 je celočíselná hodnota obrazového bodu V 0 celočíselná hodnota odpovídající tónové hodnotě 0 % V 100 celočíselná hodnota odpovídající tónové hodnotě 100 % 12

13 3.46 tónová hodnota (tone value) A film hodnota v procentech vypočtená podle jedné z následujících rovnic: pro rastrový film s pozitivní polaritou 1 10 A Dt D0 Ds D0 ; nebo pro rastrový film s negativní polaritou Kde 1 10 A D 0 D s D t Dt D0 Ds D0 je průhledová optická hustota čirého rastrového filmu průhledová optická hustota plné plochy průhledová optická hustota rastrové plochy POZNÁMKA Dříve označováno jako plošné pokrytí na filmu. Plošné pokrytí (dot area) je nyní zavržený pojem tónová hodnota (tone value) A tisk tisková forma podíl povrchu v procentech, který se jeví jako pokrytý barvivem jedné barvy (při zanedbání vlivu rozptylu světla v potiskovaném materiálu a dalších optických jevů) se vypočítá podle rovnice Kde 1 10 A D 0 D s D t Dt D0 Ds D0 je odrazová optická hustota nepotištěného potiskovaného materiálu nebo netisknoucích míst tiskové formy odrazová optická hustota plné plochy odrazová optická hustota rastrové plochy 1 Dříve označováno také jako patrné, ekvivalentní nebo celkové plošné pokrytí (apparent, equivalent či total dot area). Plošné pokrytí je nyní zavržený pojem. 2 Synonymum plošné pokrytí je možno použít pouze u tónů vytvořených strukturou z tiskových bodů. 3 Tuto definici je možno použít pro aproximaci tónové hodnoty na určitých tiskových formách nárůst tónové hodnoty (tone value increase) A rozdíl mezi tónovou hodnotou (3.47) na tisku a tónovou hodnotou (3.45, 3.46) na rastrovém filmu nebo v digitálním datovém souboru PŘÍKLADY 1 Tónová hodnota měrného políčka kontrolního proužku na tisku je 55 % a tónová hodnota na filmu je 40 %. Nárůst tónové hodnoty je 15 %. 2 Tónová hodnota plochy daného odstínu barvy vytvořená uživatelským programem je nastavena tak, aby činila 75 %. Odpovídající hodnota změřená na tisku je 92 %. Nárůst tónové hodnoty je 17 %. 1 Nárůst tónové hodnoty se udává v procentech. 2 Synonymum nárůst tiskového bodu je možno použít pouze pro tóny vytvořené strukturou z tiskových bodů. 3 Dříve označovaný jako nárůst tiskového bodu (dot gain). Nárůst tiskového bodu je nyní zavržený pojem. 13

14 verze SPP 3.49 součet tónových hodnot (tone-value sum) součet tónových hodnot (3.46, 3.47, 3.48) všech čtyř barev barvotisku v daném místě obrazu 1 Součet tónových hodnot se vyjadřuje v procentech. 2 Dříve označované jako celkové plošné pokrytí (total dot area). Plošné pokrytí je nyní zavržený pojem. 3 U většiny sad barevných výtažků na filmech se nejvyšší hodnota součtu tónových hodnot vyskytuje v místech nejtmavších nepestrých tónů obrazu. 4 Součet tónových hodnot může být určen ze sady barevných výtažků na filmech nebo z datových souborů průhledový denzitometr (transmission densitometer) přístroj, kterým se měří průhledová optická hustota (3.51) 3.51 průhledová optická hustota; prostupová optická hustota (transmission density, transmittance density, optical density) dekadický logaritmus převrácené hodnoty koeficientu prostupu světla (3.52) 1 Tato definice průhledové optické hustoty je převzata z ISO Tato definice transmisní optické hustoty je převzata z CIE 17.4[3]. 3 Rozměr je koeficient prostupu světla (transmittance factor) T poměr světelného toku prošlého aperturou zakrytou vzorkem k světelného toku prošlému touto aperturou bez přítomnosti měřeného vzorku [upraveno z ISO 5-2] POZNÁMKA Rozměr je tolerance rozbarvení (variation tolerance) přípustný rozdíl mezi schváleným archem (3.26) a vzorkem tisku náhodně odebraným z produkčního tisku 4 Požadavky 4.1 Obecně Následující články poskytují řadu vlastností a primárních parametrů, které jednoznačně určují vizuální charakteristiky a jiné technické vlastnosti tiskovin tištěných rastrovým tiskem. Kde je to vhodné, jsou uvedeny metody zkoušení a stanoveny specifické hodnoty. Obecný rozvrh a obsah kapitoly 4 musí být znovu uveden i v dalších částech ISO Jsou-li pro tisk dodávány datové soubory nebo sady barevných výtažků na filmech, musí být doprovázeny kontrolními nátisky, pokud se všechny zúčastněné strany nedohodly jinak. Kontrolní nátisk musí v dostatečné míře simulovat požadované podmínky produkčního tisku. Tento fakt musí být ověřitelný měřením na dobře známém kontrolním proužku nebo pomocí podobného kontrolního prvku, který je vytištěn na kontrolním nátisku současně s tištěným subjektem. POZNÁMKA Informace o vlastnostech a primárních parametrech jsou důležité pro komunikaci týkající se postupu rastrového barvotisku. Ve skutečnosti lze předpokládat, že u většina těchto parametrů má standardní hodnotu, takže hodnoty každého parametru není nutné specifikovat. Takové hodnoty jsou stanoveny v dalších částech ISO Pracovní

15 4.2 Datový soubor, barevné výtažky na filmech a tiskových formách Kvalita (pouze film) Datový soubor škálových barev CMYK musí být na filmu zobrazen tak, aby tónové hodnoty dat byly shodné s tónovými hodnotami odpovídajících míst na filmu (viz 3.45). Stanoví se minimální optická hustota jádra tiskového bodu a maximální šířka okrajové zóny tiskového bodu. POZNÁMKA Odkazy na hodnocení a metody měření jsou uvedeny v informativní příloze B Lineatura rastru (pouze film nebo tisková forma) Pro každou sadu barevných výtažků na filmu musí být stanovena lineatura rastru v linkách na centimetr, cm 1. Pokud sada obsahuje více než jednu lineaturu rastru, je nutné stanovit hodnotu lineatury rastru pro každý barevný výtažek na filmu nebo tiskové formě samostatně, nebo musí být k lineatuře rastru dané barvy v dané sadě uvedena výslovně výjimka. Pro nepravidelné rastry, tj. rastry bez pravidelně rozmístěných tiskových bodů, musí být uvedena velikost nejmenšího tiskového bodu a název programu, kterým byl vytvořen. 1 Drsné potiskované materiály vyžadují hrubší lineatury rastrů než lesklé natírané materiály. V opačném případě dojde k výraznému omezení rozsahu tónových hodnot a k přílišnému nárůstu tónových hodnot. 2 Lineatura rastru pro černou tiskovou barvu může být podstatně jemnější než v případě pestrých barev, například 80 cm 1 pro černou (K) a 60 cm 1 pro azurovou, purpurovou a žlutou (CMY). 3 U počítačem generovaných rastrů se mohou parametry lineatura rastru a úhel natočení rastru u jednotlivých škálových barev vzájemně lišit. 4 Pro vysoce kvalitní reprodukce je důležité, aby adresovatelnost výstupního zařízení pro digitální rastrování, jako jsou osvitové jednotky pro osvit tiskových desek nebo filmů, byla nejméně desetkrát vyšší, než je lineatura periodického rastru. U nepravidelných rastrů je důležité, aby průměr bodu výstupního zařízení nebyl větší, než jedna polovina průměru nejmenšího tiskového bodu, který má být vytištěn Úhel natočení rastru (pouze film nebo tisková forma) Musí být stanoven úhel natočení rastru pro každou barvu. Musí být stanovena metoda měření podle 5.1, a postup uvádění výsledků podle A.1. Pro nepravidelné rastry, tj. rastry bez pravidelně rozmístěných tiskových bodů, není třeba úhel natočení rastru stanovit. 1 Dobře známá dohoda o úhlech natočení rastrů je tato: jmenovité pootočení rastru mezi černou, azurovou a purpurovou je 30 a žlutá je pootočena o 15 vůči azurové nebo černé. Úhel natočení hlavní osy rastru dominantní škálové barvy je 45 ; tato hodnota se vztahuje k měření na filmech. 2 Viz také 4.2.2, poznámka Tvar tiskového bodu a jeho vztah k tónové hodnotě (pouze film nebo tisková forma) Musí být stanoven tvar tiskového bodu ve středních tónech (například kruhový, čtvercový, eliptický) a v případě rastrů s hlavní osou musí být stanoveny tónové hodnoty, při nichž dochází k prvnímu a druhému dotyku tiskových bodů. Při měření tónových hodnot musí být použita metoda měření podle 5.2 a výsledky uvedeny podle A.2. POZNÁMKA Pro úplný popis je třeba stanovit strukturu tiskového bodu a její závislost na tónové hodnotě digitálního datového souboru v celém rozsahu tónových hodnot Přípustná odchylka rozměrů obrazu (pouze film nebo tisková forma) Musí být stanovena maximální odchylka rozměrů obrazu, jako procento z délky úhlopříčky obrazu mezi každými dvěma barevnými výtažky na filmech nebo tiskových formách téže sady. Tato hodnota se u filmu stanoví tak, že se nejprve příslušné obrazy na všech čtyřech barevných výtažcích na filmech zarovnají podle horního okraje a horního levého rohu. Následně se změří maximální rozdíl velikosti v pravém dolním rohu a vyjádří se v procentech délky úhlopříčky obrazu. U tiskových forem zhotovených bez pomoci barevných výtažků na filmech se postupuje obdobně. 15

16 4.2.6 Součet tónových hodnot (pouze data nebo film) Musí být stanoven součet tónových hodnot musí všech obrazů v místě nejtmavějšího tónu nepestré barvy. Kde je to užitečné, má se tónová hodnota černé škálové barvy obrazu stanovit samostatně. Při měření tónových hodnot musí být použita metoda specifikovaná podle 5.2 a výsledky uvedeny podle A Vyvážení šedé (data nebo film) Měly by být stanoveny tónové hodnoty purpurové a žluté, které společně s určitou tónovou hodnotou azurové (obvykle 50 %) vytvářejí neutrální šedou. Mohou být stanoveny také další trojice tónových hodnot které tvoří neutrální šedou. Při měření tónových hodnot musí být použita metoda specifikovaná podle 5.2 a výsledky uvedeny podle A.2. 1 Vyvážení šedé je určováno tónovými hodnotami azurové, purpurové a žluté v obrazu, vlastní barevností těchto barev a barvami jejich přetisků. Protože uvedené parametry mají být stanovovány podle této části ISO 12647, není samostatná specifikace pro vyvážení šedé nezbytně nutná a může vést k přeurčení specifikace postupu. Z praktických důvodů je však toto stanovení užitečné a cenné pro zpracovatele barevných výtažků, obzvláště v případě, že postup zhotovení kontrolního nátisku se neshoduje s postupem na produkčním tiskovém stroji. 2 Samotná podmínka vyvážení šedé není obvykle postačující pro zajištění nepestré barvy pro všechny potiskované materiály a tiskové barvy, které mohou být použity při daném tiskovém postupu. 3 Viz poznámka v Nátisk nebo produkční tisk Obecně Data charakterizující barvy získaná vytištěním a změřením souboru základních dat podle ISO 12640[5] nebo ISO 12642[2] obsahují veškeré informace, které je třeba stanovit podle , , a Vizuální charakteristiky složek obrazu Barva potiskovaného materiálu Pro nepotištěný potiskovaný materiál musí být v barevného prostoru CIELAB stanoveny souřadnice (L*, a*, b*) a přípustný rozdíl barevnosti E* ab..má-li být tisk povrchově upravován, musí být stanoveny rovněž souřadnice L*, a*, b*, povrchově upraveného, ale nepotištěného potiskovaného materiálu. Musí být použita měření podle 5.6 a výsledky uvedeny podle A Lesk potiskovaného materiálu Musí být stanoven lesk nepotištěné plochy potiskovaného materiálu včetně přípustné odchylky. Pokud má být tisk povrchově upravován, musí být stanoven rovněž lesk nepotištěné plochy takto upraveného potiskovaného materiálu. Musí být použita měření podle 5.5 a výsledky uvedeny podle A Barevnost škálových barev Pro plnou plochu každé ze čtyř škálových barev na uvažovaném potiskovaném materiálu musí být stanoveny souřadnice L*, a*, b* barevného prostoru CIELAB a přípustné rozdíly barevnosti (povolená odchylka vybarvení a tolerance rozbarvení). Tento požadavek specifikace tiskových barev nesmí být nahrazen pouhým odkazem na příslušnou část ISO Kromě toho musí být stanoveny souřadnice přetisků barev azurové a purpurové, azurové a žluté, a purpurové a žluté (použitých v daném pořadí při tisku). Pokud má být tisk povrchově upravován, musí být stanoveny rovněž hodnoty L*, a*, b* takto povrchově upraveného tiskového produktu. Přesnou definici sady škálových tiskových barev je možno stanovit pomocí dalších osmi barev: 3 dvoubarevné přetisky: černé s azurovou, s purpurovou a se žlutou (C-K, M-K, Y-K); 4 tříbarevné přetisky škálových barev (C-M-Y, M-Y-K, C-M-K, C-Y-K); 1 přetisk všech čtyř škálových barev (C-M-Y-K). Musí být použita metoda měření podle 5.6 a výsledky uvedeny podle A.6. I když používání optických hustot může být praktické, je třeba připustit, že mohou nastat případy, kdy se porovnáním denzitometrických a kolorimetrických výsledků pro stanovení barevnosti dojde k rozdílným výsledkům. Odrazové optické hustoty by proto měly být uváděny pouze jako doplňková informace 16

17 společně s kolorimetrickými daty. Denzitometrická měření by měla být prováděna na černé podložce v souladu s ISO 5-4, s uvedením výsledků podle A Lesk škálových barev Pro (vytištěné) škálové barvy by měl být stanoven lesk spolu s přípustnou odchylkou. Pro testování musí být použita metoda podle 5.5 a výsledky uvedeny podle A Meze reprodukovatelného tónového rozsahu Pro všechny škálové barvy musí být v datovém souboru nebo na barevných výtažcích na filmu stanoveny nejnižší tónové hodnoty, které jsou přenášeny na tisk jednotným a shodným způsobem. Podobně musí být stanovena nejvyšší tónová hodnota, která je ještě použitelná pro přenos obrazové informace. Tónové hodnoty musí být měřeny podle metody v 5.2 a výsledky uvedeny podle A Přípustná odchylka ustavení polohy obrazu Největší přípustná odchylka mezi středy obrazů ve kterýchkoli dvou škálových barvách musí být stanovena v mikrometrech nebo milimetrech, a je-li to třeba, i ve vztahu k formátu a plošné hmotnosti potiskovaného materiálu. POZNÁMKA Přípustná odchylka ustavení polohy obrazu bývala tradičně vztahována k rozteči lineatury rastru použité pro obrazy určené k tisku. Vzhledem k rostoucímu počtu různých typů rastrů, potiskovaných materiálů a formátů však jednoduchý odkaz nemusí být postačující Nárůst tónové hodnoty Pro každou škálovou tiskovou barvu musí být uvedeny hodnoty nárůstu tónových hodnot, které nejlépe reprezentují dané tiskové podmínky, a to nejméně pro jednu tónovou hodnotu na filmu nebo v datovém souboru jinou než 0 % nebo 100 %. Alternativně může být funkce nárůstu tónové hodnoty vyjádřena za použití tabulky nebo grafu. PŘÍKLAD Obrázek 1 ukazuje skupinu křivek nárůstu tónové hodnoty známých také jako tiskové křivky, kde příslušná funkce nárůstu tónové hodnot může být stanovena odkazem na jednu z křivek označených písmeny A až F. Zatímco tvar křivek závisí na tiskovém postupu, jsou křivky na obrázku 1 typické pro ofsetový tiskový postup. Musí být rovněž stanoveny hodnoty pro povolenou odchylku vybarvení a toleranci rozbarvení. Všechny tónové hodnoty se musejí vztahovat ke kontrolnímu vícebarevnému proužku. Proužek musí být vytištěn současně s tištěným subjektem na nátisku a měl by být tisknut s tištěným subjektem při produkčním tisku. Kontrolní proužek musí obsahovat dobře definovaná měrná políčka označená údaji o jejich tónových hodnotách. Je-li tento kontrolní proužek na filmu, musí mít jeho tónové hodnoty přesnost na ± 1 %. Musí být použita metoda měření nárůstu tónových hodnot podle 5.4 a výsledky uvedeny podle A.3. POZNÁMKA U výtisků na papíře s pravidelnými rastry existuje jednoznačný vztah mezi hodnotami nárůstu tónových hodnot, stanovený při různých liniaturách rastrů téhož výtisku. Pro tyto výtisky proto není nutné, aby na kontrolním proužku byla lineatura rastru identická s lineaturou rastru subjektu, ale doporučuje se, aby ležela v rozmezí jedné šestiny jmenovité lineatury rastru subjektu. 17

18 verze SPP Legenda A tónová hodnota na filmu nebo v datech A nárůst tónové hodnoty POZNÁMKA Křivky A až F odpovídají šesti rozdílným tiskovým podmínkám. 5 Metody zkoušení 5.1 Úhly natočení rastrů Obrázek 1 Typická skupina křivek nárůstu tónové hodnoty Každý barevný výtažek na filmu, u kterého má být provedeno měření se položí na prosvětlovací stůl a natočí se do správné polohy z hlediska konečného uživatele; bude tedy správně čitelný. Určí se hlavní osu rastru. Pomocí úhloměru se stupnicí hodnot rostoucích proti směru hodinových ručiček se změří nejmenší kladný úhel mezi hlavní osou rastru a horizontálním referenčním směrem (směr na 3.00 hodiny), jak je znázorněno na obrázku 2. Pokud hlavní osa neexistuje, použije se ta osa, která svírá menší úhel. Není-li k dispozici barevný výtažek na filmu, měří se úhly natočení rastrů na tisku nebo tiskové formě. Pokud je tisková forma z hlediska pozorovatele nečitelná, provede se měření vzhledem k horizontálnímu směru pomocí úhloměru se stupnicí hodnot stoupajících ve směru hodinových ručiček (směr na 9.00 hodin). Výsledky měření se uvádí podle A.1. POZNÁMKA Připouští se, aby pro stanovení úhlu natočení rastrů byly použity oba postupy měření, jak ve směru hodinových ručiček od svislé osy tiskové formy, tak i proti směru hodinových ručiček od vodorovné osy tiskové formy. Za situace kdy neexistuje obecně přijatá metoda byla zvolena uvedená metoda stanovování úhlu natočení rastru, neboť poskytuje identické hodnoty pro všechny výtažky na filmu, bez ohledu na postup zhotovení výtažku na filmu, a pro všechny tiskové formy a tisky. 18 Pracovní

19 Legenda 1 hlavní osa 2 úhel natočení rastru 3 referenční směr Obrázek 2 Měření úhlů natočení rastrů Stanovení úhlu natočení rastru pro čitelný materiál 5.2 Tónová hodnota na barevném výtažku na filmu nebo v datovém souboru U barevného výtažku na filmu se za použití průhledového denzitometru splňujícího požadavek ISO 5-2 s geometrií měření 0 /d nebo d/0, určí průhledové optické hustoty filmové podložky D 0, plného tónu, D s, a dobře definované rastrované plochy D t. Vypočítá se tónová hodnota (viz 3.46) barevných výtažků na filmu pro film s pozitivní polaritou a (viz 3.46) pro film s negativní polaritou. Aby se zajistila dostatečná přesnost, neměl by být průměr apertury menší než patnáctinásobek rozteče lineatury rastru; nesmí však být menší než desetinásobek rozteče lineatury rastru. Tento požadavek se použije analogicky také pro plochu apertury jiného než kruhového tvaru. U datových souborů se ke stanovení tónové hodnoty posuzované rastrové plochy použije aplikačního programu funkce analýzy tónových hodnot. V případě digitálně definovaného kontrolního proužku se použije hodnota příslušného rastrového políčka. Výsledky měření se uvádí podle A Tónová hodnota na tisku Odrazový denzitometr Tisk se položí na matnou černou podložku v souladu s ISO 5-4. Měřicí přístroj se zkalibruje podle návodu výrobce. Pokud je nastavitelný tak zvaný Yule-Nielsenův faktor (nebo obdoba), musí se nastavit na hodnotu 1,000. Pro pestré škálové barvy se zvolí kanál denzitometru, který dává nejvyšší hodnotu pro plný tón a tento kanál se použije pro měření odrazové optické hustoty nepotištěného potiskovaného materiálu D 0, dobře definované rastrované plochy D t, a sousední plné plochy D s. Černá tisková barva se změří pomocí vizuální spektrální charakteristiky ISO, specifikované v ISO 5-3. Tónová hodnota na tisku se vypočítá podle definice v článku Aby se zajistila dostatečná přesnost, neměl by být průměr apertury menší než patnáctinásobek rozteče lineatury rastru; nesmí však být menší než desetinásobek rozteče lineatury rastru. Tento požadavek se použije analogicky také pro plochu apertury jiného než kruhového tvarem. Při měření nepravidelných rastrů by apertura měla být dokonce větší, než apertury požadované pro pravidelné rastry, které se obvykle používají pro daný potiskovaný materiál. Výsledky měření se uvádí podle A.3. 1 Tónová hodnota vykazuje mírnou závislost na podmínkách měřicího přístroje, zvláště u obrazu vytištěného žlutou škálovou barvou. Ve středních tónech mohou být mezi hodnotami naměřenými širokopásmovým přístrojem bez polarizace a úzkopásmovými přístroji s polarizací pozorovány rozdíly až 2%. Je třeba zajistit, aby všechny přístroje, ať s polarizací nebo bez polarizace, byly kalibrovány odpovídajícími postupy a na certifikovaných referenčních materiálech vhodných pro konfiguraci přístroje. 19

20 2 Pro stanovení tónové hodnoty rastrového tisku mohou být použity také přístroje pro analýzu obrazu. Většina přístrojů pro analýzu obrazu však stanovuje pouze geometrický (plošný) rozměr tiskového bodu a nezahrnuje tzv. optický nárůst způsobený rozptylem světla, se kterým denzitometry i kolorimetry počítají Kolorimetr (trichromatický kolorimetr nebo spektrokolorimetr) Pro měření hodnot tristimulů X, Y a Z se použije kolorimetr s geometrií měření 45/0 nebo 0/45 s dokonalým rozptylem světla využívající funkci dvoustupňového standardního pozorovatele podle CIE 1931 a zdroj osvětlení D50. Měří se hodnoty tristimulů nepotištěného potiskovaného materiálu, dobře definované rastrové plochy a sousední plné plochy. Tónová hodnota A v procentech se vypočítá podle rovnic (1) až (3): kde pro azurovou A = 100 (X 0 X t )/(X 0 X s ) (1) pro purpurovou a černou A = 100 (Y 0 Y t )/(Y 0 Y s ) (2) pro žlutou A = 100 (Z 0 Z t )/(Z 0 Z s ) (3) X 0, Y 0, Z 0 X t, Y t, Z t X s, Y s, Z s jsou hodnoty tristimulů nepotištěného potiskovaného materiálu hodnoty tristimulů rastrové plochy hodnoty tristimulů plné plochy Aby se zajistila dostatečná přesnost, neměl by být průměr apertury menší než patnáctinásobek rozteče lineatury rastru; nesmí však být menší než desetinásobek rozteče lineatury rastru. Tento požadavek se použije analogicky také pro plochu apertury přístrojů jiného než kruhového tvaru. Při měření nepravidelných rastrů by apertura měla být dokonce větší, než apertury požadované pro pravidelné rastry, které se obvykle používají pro daný potiskovaný materiál. POZNÁMKA Výsledky mohou být o několik procent nižší než výsledky zjištěné podle 5.3.1, zvláště pro azurovou barvu. Pokud je stanovení tónové hodnoty nebo hodnot nárůstu tónových hodnot založeno na hodnotách tristimulů, je důležité, aby tato skutečnost byla jasně uvedena; viz také A.3. Výsledky měření se uvádí podle A.3 s poznámkou, že byly získány kolorimetrickou metodou. 5.4 Nárůst tónové hodnoty na tisku Velikost nárůstu se vypočítá odečtením tónové hodnoty na barevném výtažku na filmu nebo v datovém souboru (viz 5.2) od příslušné tónové hodnoty na tisku (viz 5.3). Výsledky měření se uvádí podle A Lesk Změří se zrcadlový lesk potiskovaného materiálu nebo plné plochy tisku potisknuté škálovou tiskovou barvou ve světle dopadajícím v úhlu, který odpovídá stupni lesku potiskovaného materiálu v daném posuzovaném tiskovém postupu. Podrobnosti vhodných metod měření musejí vyhovovat požadavkům stanoveným v příslušné části ISO Výsledky měření se uvádí podle A Spektrální měření, výpočet barevných souřadnic a rozdílů barevnosti CIELAB Měření se provádějí podle s ISO 13655, t.j. spektrokolorimetrem s geometrií měření 45/0 nebo 0/45 na matné černé podložce podle ISO 5-4, nebo na matné neprůhledné bílé podložce s L* 92 a C* 3. Pro výpočet hodnot tristimulů se použije zdroj osvětlení D50 a funkce standardního dvoustupňového pozorovatele podle CIE Z hodnot tristimulů X,Y a Z se podle podrobného popisu uvedeného v ISO vypočítají hodnoty barevných souřadnic CIELAB L*, a*, b*. Ze dvou sad barevných souřadnic CIELAB (L 1 *, a 1 *, b 1 *) a (L 2 *, a 2 *, b 2 *) se rozdíl barevnosti CIELAB vypočte podle podrobného popisu v ISO Místo spektrokolorimetru je možné použít jakýkoli kolorimetr, který ukazuje tytéž hodnoty spolehlivě v tolerancích stanovených příslušnou částí ISO Výsledky měření se uvádí podle A.6. 20

21 Příloha A (normativní) Uvádění údajů A.1 Úhly natočení rastrů U barevných výtažků na filmech se úhly pro azurovou, purpurovou, žlutou a černou uvádějí ve stupních. PŘÍKLAD Úhly natočení rastrů byly C 15, M 45, K 75, Y 0. Pokud úhel není možné vyjádřit celým číslem, použijí se dvě desetinná místa, nebo se úhel uvede ve stupních a minutách. A.2 Tónová hodnota na barevném výtažku na filmu nebo kontrolním proužku na filmu Tónové hodnoty se uvádějí v procentech. PŘÍKLAD Tónová hodnota měrného políčka stínů na kontrolním proužku je 75 %. A.3 Tónová hodnota na tisku Společně s tónovou hodnotou v procentech se uvádí také spektrální odezva použitého přístroje, velikost apertury a zda byla použita polarizace. Pokud je výpočet tónové hodnoty založen na hodnotách tristimulů, musí být tato skutečnost jasně uvedena. PŘÍKLADY 1 (denzitometr) Tónová hodnota měrného políčka azurové s hodnotou 75 % na kontrolním proužku činí 87 %, jak bylo naměřeno denzitometrem se spektrálními produkty ISO statut T (ISO 5-3), s aperturou o průměru 3 mm, bez polarizace. ; s úzkopásmovými filtry DIN, vzorkovací aperturou 9 mm 2, bez polarizace, nebo s vizuálními spektrálními produkty ISO, s aperturou o průměru 5 mm, s polarizací. 2 (kolorimetr) Tónová hodnota měrného políčka azurové s hodnotou 40 % na kontrolním proužku činí 56 %, jak bylo vypočteno z hodnoty tristimulu složky X, naměřené kolorimetrem se vzorkovací aperturou o průměru 4 mm a zdrojem osvětlení D50. A.4 Nárůst tónové hodnoty na tisku Nárůst tónové hodnoty se uvede stejným způsobem jako tónové hodnoty na tisku; viz A.3. A.5 Lesk Uvede se hodnota lesku a metoda zkoušení. PŘÍKLAD Lesk nepotištěného papíru byl 45 %, měřeno s geometrií 75 /75 podle oficiální metody zkoušení TAPPI T 480 om-85. A.6 Barevné souřadnice CIELAB a rozdíly barevnosti CIELAB Uvádějí se hodnoty L*, a*, b* nebo rozdíly barevnosti CIELAB a udává se, že se vztahují k podmínkám spektrálních měření a výpočtů stanoveným v ISO Současně se uvádí značka a model použitého přístroje a velikost apertury. Pokud byly pro získání dalších informací použity jiné podmínky, než podmínky stanovené v ISO 13655, jako například zdroj osvětlení D65, musí být tato skutečnost výslovně uvedena. POZNÁMKA Protože barevné souřadnice jsou tzv. bezrozměrné veličiny, jejich rozměr je 1. 21